Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| mám do toho jít?| ženské sebevědomí| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| následky románku| manželka má milence| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| poradna mi pomohla| jak se umět lépe prodat?| Jak z toho vycouvat?| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| jak si v kolektivu zjednat respekt| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| partnerka mě podváděla| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

reakce na poradnu
Dobrý den, pročítám si Vaší poradnu. Když se tak dívám kolem sebe, velmi často zjišťuji, že zůstávají samy ženy velmi hodné, obětavé, pracovité a naopak muže mají ženy velmi dominantní, hysterické, ženy, které lžou. Muže mají "omotané kolem prstu" muži je velmi milují. Napadla mě otázka, jak je možné, že velmi hodné ženy zůstávají samy a žádný muž o ně nemá zájem. Bohužel nejsem schopna si na otázku odpovědět. Musím velmi pochválit vaší poradnu. Myslím, si že Vaše rady jsou velmi přínosné. Děkuji za odpověď a přeji krásné léto - otázka upravena poradcem
Kristýna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
mockrát děkuji za pochvalu! Teď k všemu dotazu. Ano, tento jev skutečně existuje. Důvodem toho, že muži snadno podléhají hystekám a nevypočitatelným ženám je jejich vzrušující záhadnost. Je-li žena moc průhledná a jistá, muže-lovce- to nebaví. K tomu ještě přistupuje ten faktor, že se muž rád cítí potřebným, což hysterky moc dobře vědí. Dovedou autenticky zahrát "zlomený květ" a muž se může přetrhnout, aby takovou princezničku zachránil! Zvláště čeká-li ho za to sladká odměna ve formě vášnivého sexu. Jak známo, hysterky bývají báječnými milenkami. Mužův zájem udržují tím, že nikdy neví, co ho čeká, prožívá s tímhle typem ženy několik rolí najednou. Ale ne každý je takto stavěn, navíc mnozí z těch, co tuhle zkušenost udělali, se jí příště vyhnou širokým obloukem. Osobně znám několik takových případů. Každopádně je žádoucí na začátku vztahu neodhalovat vše, nedávat se všanc, nedávat muži pocit, že má vše jisté. Neprojevovat city dříve než on, zůstávat delší dobu poněkud záhadná... a ve zdravé míře nedostupná. Přeji vše dobré.
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, mám takový problém. Chodím s jedním klukem, který má nezadaného staršího bratra. Radi bysme ho někam vzali, aby se seznámil s nějakou slečnou, jenže nevíme kam. Je mu 23 a na zábavy moc není, je spíš tichý, takže opravdu vůbec nevíme. Předem děkuji za odpověď.
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
v této věci nemůžete něco dělat za někoho. Po seznámení musí toužit dotyčný sám....jediné, jak mu můžete pomoci, je brát ho do společnosti - bude-li to ovšem chtít.. Jsou i jiné akce než taneční zábavy. Přeji hodně štěstí.
manžel má milenku
Dobrý den paní Konopová, velmi si Vás vážím za váš nadhled, za vaše rady,které velmi profesionálně poskytujete. Samozřejmě, že i já se na Vás obracím se žádostí o pomoc. S manželem jsme spolu již téměř 25 let, děti jsou již mimo domov(studují). Před 7 lety jsme měli krizi. Manžel měl poměr (nevím jak dlouho, ale byl v tom vztahu citově angažovaný. Po provalení jsem chtěla naše manželství ukončit (jsem finančně nezávislá), manžel sliboval hory doly (asi jak to v podobných případech bývá). Nakonec jsme spolu zůstali. Hodně mě to zasáhlo, trvalo velmi dlouho než jsem manželovi začala opět věřit. Nelituji, občas mě napadne, že kdyby nebyl můj manžel, chtěla bych ho za milence(vtipný, galantní, s noblesou, jemný - nejen ve společnosti, je to jeho přirozenost. A teď jsem opět zjistila, že jsem opět podváděná. Nevím, co s tím. Máme spolu hypotéku na dům, žijeme aktivně, je nám spolu fajn (aspoň já mám ten pocit). Ale nemám chuť být za podváděnou hlupačku. Rozvod? Bohužel jsem o 7 let starší.
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže je váš manžel natolik charismatický, že byste si ho přála za milence, lze předpokládat, že se tak jeví i mnoha jiným ženám....Píšete, že je vám spolu hezky a máte hodně společných aktivit. Myslím si, že by byla škoda tohle všechno zahodit, najít adekvátní "náhradu" v těchto případech bývá velmi obtížné. Na druhou stranu ovšem nemá smysl trpět. Pokud je žena finančně zabezpečená, na manželovi ekonomicky nazávislá (obrovské plus), může přijí na to, že by jí bylo lépe samotné než v tomto stavu. Jak z toho ven? Zde mne napadá: mluvila jste s manželem o důvodech jeho románků? Žene ho k těm jiným ženám touha po vášnivém sexu a dobrodružství nebo něco jiného? V dlouholetých vztazích dochází k tomu, že pro sebe partneři ztrácejí sex-appeal, to je naprosto normální jev (píšu o něm i v Ukradených objetích). Místo elektrizující vášně prožívají pocit klidu, bezpečí, něhu, kamarádství, což jsou pro život velmi důležité hodnoty. Někomu tato logická proměna nevadí, jinému ano a vědomě či podvědomě hledá vášeň, což z něj také vyzařuje. Pokud je dotyčný ještě k tomu po všech stránkách atraktivní, není divu, že potenciální objekt najde velmi brzy. Mnoho mužů v situaci vašeho manžela sice neodolá a nabízené plody okusí, brzy se jich však nasytí nebo zjistí, že rizika převažují radosti a románek ukončí. Zejména začne-li milenka tlačit na pilu. Spoléhat na to však nelze. Teď zpět k vaší situaci. Jak jste se vlastně dovzěděla o nové milence? Pokud od manžela, pak by bylo dobré promluvit si s ním a zeptat se ho (v klidu, bez emocí) na to, jak si to všechno představuje. Nějakou představu ve svém věku a při svých zkušenostech určitě má. Pokud by se to míjelo účinkem, navrhnout společnou návštěvu manželského terapeuta, případně sexuologa. Lze také kontaktovat milenku a promluvit si přímo s ní, ale tohle řešení je poněkud na hraně a může se i vymstít (manžel to považuje za podpásovku a o to víc se přimkne k  milence). Rozhodně nedoporučují žádné unáhlené kroky, raději to vše nechat uležet, dát si nějaké datum, kdy se bude o této situaci znovu mluvit (jako by se jednalo o nějaký projekt). Snažit se být nad věcí, neprožívat to emočně, uklidňovat se jógou nebo autogenním tréninkem, žít si svůj život, věnovat se aktivitám s přáteli....Buďte si vědoma toho, že máte nesmírnou výhodu finanční nezávislosti, čili nic nemusíte!
Bylo by však dobré ošetřit vše poradou s odborníkem a "pojistit se" tak před možnou manipulací ze strany milenky. Nikdy nelze vyloučit, že milenka přes postel směřuje ke kontu, to je stará známá zlatokopecká taktika...Přeji vám zdárné vyřešení situace, vše dobré a do budoucna hodně štěstí! A děkuji za pěkná slova na adresu poradny.
 


rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den, chci se zeptat zda se dá ještě nějak získat zpět přítel se kterým jsem byla 7 let, dost jsme se hádali, měl i profil na seznamce
a bylo vidět ze hledá jinou. ted je to 4 týdny co me nechal a ona mu už v našem novém bytě prý vaří a děla svačiny. cele ty 4 týdny jsem ho bombardovala sms, a tak když bylo vidět ze první dva týdny ještě přemýšlí o návratu ted už na nic nereaguje, jen me uráží. došlo mi až ted ze jsem se mu neměla ozivat, jenže ja se před nim místo toho šílené ponizovala. muže se ke me ještě vrátit, když ho ted přestanou kontaktovat?
děkuji za odpoved
Sarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se k vám přítel choval způsobem, jaký líčíte, neměla byste vůbec usilovat o návrat k němu, naopak, o to, zpracovat tento v podstatě zničující vztah a najít si posléze jiného muže - takového, který vás bude mít skutečně rád, bude se k vám chovat tak, jak se sluší a patří, zvýší vám poničené sebevědomí! Kdybyste to nezvládala sama, doporučuji obrátit se na nějakého terapeuta. Přeji vše dobré a lepší zítřky! Máte je valnou měrou ve svých rukou, toho si buďte vědoma!
nemohu se seznámit
Dobrý den, Je mi 39 let a jsem sama. Nemám nikoho, s kým bych mohla sdílet svůj život. Nemám děti. Vyzkoušela jsem úplně vše. Vždy všechno skončilo fiaskem. Všichni muži utekli. Velmi těžce jsem to nesla,. Okolí nechápe, že jsem sama. Dle okolí jsem pěkná, ženská, veselá, pohodová ,velmi hodná, obětavá. Nepochopila jsem co vlastně muži u žen hledají. Bohužel tuším, že zůstanu celý život sama. Beru to jako svůj osud a že všechno zlé je pro něco dobré. Určitě bych měla muže, který by si mě nevážil, neměl žádnou úctu a po čase by zjistil, že mě vůbec nechce. Existují nějaké psychologické techniky či psychoterapie, které pomůžou se vyrovnat s celoživotní samotou. Děkuji za odpověď
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na vašem sdělení či dotazu mne zaujala věta, že by si vás stejně žádný muž nevážil a po čase zjistil, že vás nechce.....proč o sobě takhle soudíte??  Kolik mužů, jak početný "vzorek" mužské populace jste vyzkoušela, že jste došla k tak pesimistickému závěru? Víte, že to, co si sama o sobě myslíte, vysíláte i do okolí? A právě v tom je zakopaný pes. Muži cítí vaše nízké sebevědomí a podle toho se k vám chovají. Kladete skoro až filozofickou otázku, co muži u žen hledají. Je toho hodně, podobně jako toho, co ženy hledají u mužů. Muži, jak známo, touží po ženské ženě, která se umí přitulit, ale zároveň dovede být i samostatná a nezávislá. Nehledají ufňukanou panenku, ale čipernou bytost, z níž (aspoň občas) občas cítí obdiv a jež je schopna vytvořit příjemnou atmosféru domova. Řekla bych, že je úplně jedno, jakou profesi partnerka vykonává, tohle je stručný společný jmenovatel. Ženy, které o sobě neustále pochybují, mají nulové sebevědomí a u mužů hledají potvrzení toho, že za něco stojí, dopadají bídně. Muži si jich neváží a dle toho s nimi zacházejí. Je zapotřebí začít o sobě soudit jinak, čili vážit si sama sebe a
v partnerství nehledat potvrzení vlastní hodnoty + únik ze zoufalství samoty, nýbrž vylepšení "již tak dobré existence" (napadlo mě to takhle formulovat)....doporučovala bych vám obrátit se na nějakého životního kouče nebo terapeuta, který by vám otevřel jiný pohled na sebe samu. Rozhodně neházejte flintu do žita!!! Přeji hodně zdaru a štěstí.
nevhodný partner
část 2: že ho přes náš prah už nepustí a pokud bych se s nim dala zas dohromady, že mě navždycky odřízne ze života...Vyloženě mi dal na výběr buď znovu on nebo rodina. Nnevím, co mám dělat. Je jasné, že s ním hned teď vztah znovu začít nechci, ale co když jednou ano? Co pak? Děkuji za odpověď.
Michaela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jste oba mladí a bez zkušeností, není tedy divu, že váš přítel zatoužil po volnosti. Dle mého názoru by bylo dobré mu ji dopřát - nikoli ovšem jen jemu, nýbrž i sobě. Po několika letech ne příliš ideálního vztahu asi nastal čas na změnu... nebo na pauzu, kdy vyhodnotíte, co jste prožila a zamyslíte se nad tím, kudy se chcete ubírat dál. Nevracejte se k tomu, co nefungovalo a nechte přítele jeho osudu. Vzít ho zpět by by mu signalizovalo, že bez něj nemůžete být, že si k vám může dovolit cokoli a vy mu vše odpustíte. Po pár týdnech by se vše nejen vrátilo do starých kolejí, ale situace by se ještě zhoršila. Nedoporučuji dělat krok směrem zpět, nýbrž kupředu. Máte na víc, na lepšího partnera, který bude vědět, co chce, a nebude pochybovat o tom, že chce vás....přeji vše dobré a hodně štěstí. 
nevhodný partner
1. část Dobrý den, po 3,5 letech mi ze dne na den oznámil, že už mě asi nemiluje, že mě bere spíš jako kamarádku a že si chce zase začít užívat života (oba 22 let). Řekl, že byl poslední dobou hodně vydeptaný jak z práce, tak z rodiny (jeho matka mě vyloženě nesnášela a dělala všechno proto, aby se mě zbavila - což se jí mimochodem povedlo). Žádná jiná holka v tom nebyla, to sem si 100% jistá. Strašně jsem to obrečela, nedával mi předtím ani žádné signály, že by se chtěl rozejít. Byla to asi taky nejspíš trochu moje chyba, protože jsem žárlila na jeho kamarády a kamarádky, se kterýma chodil po směně na pivo (je číšník). Řekl, ať mu dám čas. Po měsíci po rozchodu se mi ozval, a začal ozývat stle častěji, jak se mám a že všeho lituje, že jednal z neuvážení, že chce všechno napravit a dostat ještě jednu šanci a že si uvědomil, že mě furt miluje a udělá všechno proto, aby mě záskal zpět. Jasně, že bych mu nejradši padla kolem krku, ale problém je v tom, že po rozchodu mi můj taťka oznámil,
Michaela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jste oba mladí a bez zkušeností, není tedy divu, že váš přítel zatoužil po volnosti. Dle mého názoru by bylo dobré mu ji dopřát - nikoli ovšem jen jemu, nýbrž i sobě. Po několika letech ne příliš ideálního vztahu asi nastal čas na změnu... nebo na pauzu, kdy vyhodnotíte, co jste prožila a zamyslíte se nad tím, kudy se chcete ubírat dál. Nevracejte se k tomu, co nefungovalo a nechte přítele jeho osudu. Vzít ho zpět by by mu signalizovalo, že bez něj nemůžete být, že si k vám může dovolit cokoli a vy mu vše odpustíte. Po pár týdnech by se vše nejen vrátilo do starých kolejí, ale situace by se ještě zhoršila. Nedoporučuji dělat krok směrem zpět, nýbrž kupředu. Máte na víc, na lepšího partnera, který bude vědět, co chce, a nebude pochybovat o tom, že chce vás....přeji vše dobré a hodně štěstí. 
nevhodný partner
Dobrý den, paní Konopová, potřebovala bych poradit. Před třemi lety jsem začala chodit s jedním mým už dlouhodobým kamarádem. Bylo mi 16. Hned jak jsem to oznámila doma, rodiče se nazlobili, vůbec ho nepřijali, po celou dobu našeho dvouletého vztahu ho neměli rádi a měla sem problém kamkoliv s ním jet nebo jen být s ním. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se rozešli. Rodiče mně na to řekli, že jsou rádi, že je v ničem nepřesvědčil a neměli ho rádi už jen proto, že jim nepodal ruku při seznámení. Samozřejmě i on byl kolikrát nepříjemný, protože se u nás necítil dobře a proto se i našim vyhýbal. A toho si všimli naši, takže měl zase vroubek. Pokaždé, když jsme se pohádali, tak jsem z toho pochopitelně byla špatná a to našim prý vadilo nejvíc. Nicméně, teď se chceme dát zpátky dohromady. Mluvila sem o tom s rodiči a jejich reakce byla, že teď už je tomoje věc, ale nikdy ho nebudou mit rádi. Nevíte, prosím, co mám dělat? Jak si je může on zpátky získat a jak bychom měli postupovat? Děkuji moc
Elis
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
hádali jste se, rozešli jste se, rodičům se nelíbil....a teď se k sobě chcete vrátit? Myslíte si, že se za tu kratičkou dobu od vašeho rozchodu přítel změnil a všechny důvody ukončení vztahu pominuly? Nevězí za snahou vrátit se k sobě spíš vzdor vůči rodičům? Nemohou vám sice v ničem bránit, ale mohou mít v odhadu vašeho přítel pravdu, což vám možná trochu vadí. Dle mého názoru by bylo lepší trochu si od sebe odpočinout, poznávat jiné lidi, zkusit být chvíli sama a ujasnit si, jaké hodnoty by váš budoucí partner měl mít, jak by se k vám měl chovat a jak vystupovat před rodiči, aby si získal jejich náklonnost. Přeji vám hodně štěstí.
chci ho, ale má jinou
Dobrý den.Jsem zamilovaná do svého kamaráda.Pozanly jsme se před rokem a on se do mě zamiloval.Brala jsem ho jako nejlepšího kamaráda a odmítla jsem ho.Po roce snažení ho to už přešlo a našel si před pár týdny holku.Jenže jsem před nedávnem zjistila že ho miluju i já.Už asi 4 měsíce jsem o tom přemýšlela.Už 4 měsíce ho vážně miluji.Co mám dělat abych na něj konečně zapoměla? Předem děkuji za radu.
Ádda
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
není divu, že si ten kluk našel přítelkyni, když jste mu dávala najevo nezájem. Dokud jste si byla jeho přízní jistá, nebavil vás, jakmile však opadla, zjišťujete, že o něj přece jen stojíte....dávejte si na to příště pozor, aby se to nestalo vzorcem vašeho chování a nezamilovávala jste se do nedostupných mužů...Jak zapomenout? Přečtěte si článek Jak se odmilovat. Najdete ho zde na onadnes. Přeji vše dobré.
mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobrý den. Mám trošku podivný problém s jedním klukem ve škole. Jsme v podstatě stejně staří, ale každý navštěvujeme jinou třídu, problém je ale v tom, že oba víme ,že se jeden tomu druhému líbíme ale osobně si to nedokážeme vyjádřit. Je to už přibližně měsíc co si pravidelně píšeme na facebooku, dokonce i takové ty milostné psaní se zamilavanými smajlíky a srdíčky, ale jakmile se potkáme na chodbě sotva oba utrousíme pozdrav. Už jsem z toho zoufalá. Myslela jsem si, že po čase to dospěje k něčemu víc, ale jak pořád vidím tak asi ne, bojím se udělat první krok, ačkoli jsem dost stydlivka a myslím si že by bylo lepší aby krok udělal první kluk, ale co když ho nikdy neudělá.? Jak je všeobecně známo že kluci rádi ''loví'' je moc špatné když se trošku vtírám, může o mne takhle ztratit zájem?
Salina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže si už měsíc píšete na facebooku, není nic jednoduššího, než prohodit něco na téma, o němž komunikujete. S nesmělými introverty bývá seznamování obtížnější a může  se stát, že ani "nakousnutá" konverzace k ničemu nepovede, nebo že se ten chlapec stáhne, jakmile diskuze přejde na osobnější (intimnější) téma. Chcete-li mít pocit, že jste pro to udělala vše, co bylo ve vaších silách, klidně mu něco řekněte, to není vnucování, nýbrž moderní, emancipovaný druh komunikace. Pokud se ovšem ani pak nechytne, měla byste se porozhlédnout jinde....Přeji hodně úspěchů.
reakce na poradnu
Dobrý den, Libuše, moc se mi líbí Vaše poradna. Osobní otázku nemám, jen bych se ráda zeptala, jestli jste postřehla, že mnoho tazatelek pokládá často stejný dotaz jak Vám, tak i v "sousední" poradně psycholožky Jitky Douchové. Zatímco Vy (podle mého názoru) naprosto správně radíte, aby ženy byly zdravě sebevědomé a nespokojily se s málem nebo neuctivým zacházením, názor kolegyně Douchové je ten, že "co oči nevidí, srdce nebolí". Konkrétní příklad: Paní vadí, že její přítel trvale věnuje ve společnosti daleko větší pozornost společné kamarádce, se kterou se přátelil již před začátkem vztahu s tazatelkou. Vaše rada by byla jistě v duchu "Najděte si takového, pro kterého budete číslem 1", rada paní Douchové ale je "nežárlete zbytečně a věřte si, vždyť se Vám neděje nic hrozného, jsou jen přátelé". Co si o takových radách myslíte? (Můj názor je ten, že rady pí. Douchové tazatelky přivádí do ještě většího osobního pekla, než v jakém v době dotazu jsou...) - otázka upravena poradcem
Nina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
poradny kolegů nečtu a nepřísluší mi hodnotit, jak kdo radí. Ovšem pestrost názorů je zajímavá a podnětná. Ať si každý vybere to, co mu lépe sedí.... Mějte se pěkně.
reakce na poradnu
Paní Konopová, zaujal mě váš názor na dvoření se..... z něho tedy pro mě vyplynulo,že jako žena v podstatě vůbec nemám šanci ovlivnit, jestli o mě bude muž stát nebo ne a musím jenom pasivně "čekat" jestli o mě projeví zájem? v opačném případě jsem trapná a stejně to nemá smysl......... to je svým způsobem strašné a ženu degradující...... opravdu jste to takhle myslela? - otázka upravena poradcem
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nene, moje slova nebyla míněna tak, že byste neměla žádný vliv. Ten rozhodně máte, a sice svými signály, které vysíláte. Nic proti přímému oslovení muže, je-li vtipné a sebevědomé. Jsem jen proti tomu, aby žena při seznamování přebírala mužovu /lovcovu/ roli - třeba v naivní snaze mu to "ulehčit". Muži si cení ženy, kterou musejí kapku dobývat, nepokládá se sama k jejich nohám. To je chyba, jež se dotyčné ženě dříve či později vymstí. Tohle jsem chtěla říci....
nevhodný partner
č,2 moje intuice nezklamala, vypisoval si a volal xx krát denně se svojí bývalkou, na které nenechal niť suchou. Došlo mi, že jsem byla jen dobrá kasička na placení dovolených a bydlení zadarmo. Vyrukovala jsem na něj, najednou se ze suveréna, který chodil spát vedle stala plačka, která slibovala hory doly, jak vše okamžitě ukončí a už se to nestane. Po dvou měsících jsem zjistila, že si nejen píší, ale i spolu jezdí na celodenní výlety vlakem do Prahy aj. Slečně /40 let/ jsem zavolala a hodinu jsem si měly co povídat. On jí o mě neřekl celých 7 měsíců jí tvrdil, že v mém městě žije sám kvůli práci. 3x za ten čas si slíbili sestěhování. Ona skončila v Bohnicích. Přijela jsem po tom rozhovoru domů a on mi přísahal, že s ní vše skončil už před dvěma měsíci, na smrt syna. Když jsem mu vše řekla, málem ho trefilo, vyhodila jsem ho a on se už půl roku snaž mě získat zpět. Už to nejde z mé strany. Chci se zeptat, proč tohle ti lidé dělají? Využíval jen dobře situované ženy? Co svědomí?
marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jsem moc ráda, že vám moje poradna pomohla zbavit se alkoholika, jenž se zřejmě nechtěl léčit. Co se dalšícho partnera týče, dělá to na mne dojem, že prostě ještě nebyl srovnán s rozchodem, neměl vztah s bývalou přítelkyní zpracovaný....předpokládám, že vám o podstatě jejich vztahu i o důvodech jeho ukončení řekla ze svého hlediska ona sama...Udělala jste dobře, že jste nevěřila jeho slovům a zkontaktovala přímo ji, pomohlo vám to věci lépe pochopit  rychleji se od dotyčného odpoutat. Neměla jste zapotřebí financovat dovolené ani nechávat ho bydlet ve vašem bytě, aniž by se nějak podílel na chodu domácnosti....to byla chyba, ale to už dnes asi víte i vy sama. Ptáte se, proč to tihle lidé dělají a co jejich svědomí....bohužel se najde (hlavně na sociálních sítích) mnoho takových, co hledají jen náplast - nebo, což je horší, živitelku. Znám několik takových případů, dokonce i ženy, jež na tento typ muže narážejí opakovaně. Každý z nich má možná jiný důvod, proč se tak chová. Někdo se mstí ze opuštění, rozchod, nevěru, jiný v tom třeba nachází zalíbení. V krajních případech se vlastně nejedná o nic jiného než o jinou formu gigolství....On jí dává své tělo, poskytuje jí rozkoš, po které ona prahne, a moc dobře ví, že ji tím má omotanou kolem prstu... ona se mu za to nějakou formou odměňuje, což on považuje za naprosto normální a nijak se nad tím nepozastavuje.....co s tím? Zvolit jiný typ muže a od samého začátku nastavit jiná pravidla! Přeji vše dobré a příště více štěstí!  
nevhodný partner
dobrý den, kdysi mi vaše poradna pomohlhla zbavit se notorika a člověka, který žil 5x týdně pro své kamarády a občas přepával někde, nepamatujíc si kde ;) po rozchodu jsem potkala muže, který se zdál skvělý, stále mi opakoval jak mě miluje, jak mu mě seslala jeho zemřelá maminka místo anděla aj. Byl pracovitý, nikde se necoural, byl na mě hodný. Prostě jsem si myslela, že jsem ve 45 letech potkala konečně hodného muže snů. Jen okolí mě varovalo, že je to vyčůránek. Po5 měsících se ke mně nastěhoval a tím začal konec. Najednou byl nervózní, neustále kontroloval mobil, když jsme jeli na welness stále si s někým psal v noci mu chodily sms, byl nepříčetný, když nemohl odepsat. Stačilo jít na wc a už měl mobil v ruce. Ptala jsem se co se děje, když už nevěděl jak tak se na oko urazil, šel spát do bývalého pokoje syna, který už žije sám a za hodinu /když asi vyřídil sms se vrátil/ Po 5 měsících jsem toho měla akorát a do mobilu, který měl zaheslovaný a stále ztlumený jsem nakoukla. část 2
marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jsem moc ráda, že vám moje poradna pomohla zbavit se alkoholika, jenž se zřejmě nechtěl léčit. Co se dalšícho partnera týče, dělá to na mne dojem, že prostě ještě nebyl srovnán s rozchodem, neměl vztah s bývalou přítelkyní zpracovaný....předpokládám, že vám o podstatě jejich vztahu i o důvodech jeho ukončení řekla ze svého hlediska ona sama...Udělala jste dobře, že jste nevěřila jeho slovům a zkontaktovala přímo ji, pomohlo vám to věci lépe pochopit  rychleji se od dotyčného odpoutat. Neměla jste zapotřebí financovat dovolené ani nechávat ho bydlet ve vašem bytě, aniž by se nějak podílel na chodu domácnosti....to byla chyba, ale to už dnes asi víte. Ptáte se, proč to tihle lidé dělají a co jejich svědomí....bohužel se najde (hlavně na sociálních sítích) mnoho takových, co hledají jen náplast - nebo, což je horší, živitelku. Znám několik takových případů, dokonce i ženy, jež na tento typ muže narážejí opakovaně. Každý z nich má možná jiný důvod, proč se tak chová. Někdo se mstí ze opuštění, rozchod, nevěru, jiný v tom třeba nachází zalíbení. V krajních případech se vlastně nejedná o nic jiného než o jinou formu gigolství....On jí dává své tělo, poskytuje jí rozkoš, po které ona prahne, a moc dobře ví, že ji tím má omotanou kolem prstu... ona se mu za to nějakou formou odměňuje, což on považuje za naprosto normální a nijak se nad tím nepozastavuje.....co s tím? Zvolit jiný typ muže a od samého začátku nastavit jiná pravidla! Přeji vše dobré a příště více štěstí!  
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, den, paní doktorko, i já si moc ráda čtu Vaši poradnu.A nakonec i já jsem se odhodlala ke svému příspěvku.Je mi 25 let a mám za sebou 2 vztahy. V prvním vztahu jsem si partnera „vybojovala“.Byl ve vztahu s jinou.Na začátku byl ten vztah krásný,jakmile se vše zlegalizovalo,změnil se.Neustále byl v kontaktu se svou bývalou a mně to ubližovalo.Tohle jsme nakonec ale ustáli a byli spolu 7 let.Na partnerovi jsem se stala hodně závislou.Byl starší o 5 let,takže jsem obdivovala jeho názory,jeho práci.Chtěl mě ale měnit.Pochází z rozvrácené rodiny.Představoval si,že se o něj budu starat,budu mu vařit,atd.Já se ale ve svých 16 letech k tomu moc neměla.Tohle byl věčný problém.Nebavilo mě to.Chtěla jsem si s ním užívat volné chvíle.Až nyní vím,že je to pro muže důležité.Postupně jsem si vytvářela pár bloků,které mám doteď. Partner mě miloval,ale nevoněla jsem mu.Neustále jsem se v jeho přítomnosti bála být sama sebou.Na druhou stranu,vztah měl i pozitivní stránky
Lada
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co se skrývá za vaším strachem, to vám opravdu nemohu napsat, na to byste musela navštívit psychologa, který by vás viděl tváří v tvář, vnímal vaši řeč těla, ,mohl vám položit pár otázek....Jste mladá, je vám teprve 25, a už jste si prošla dost intenzivními vztahy, dokonce i jedním emočně hodně vyčerpávajícím (s tím ženatým mužem). Není divu, že se z toho všeho teď těžko dáváte dohromady, na druhou stranu ale není žádný důvod, abyste oplakávala ztrátu onoho přítele, co vás znejisťoval a nyní má již novou přítelkyni. Muži rádi bojují se soky. Začala jste pro něj být atraktivní, jakmile jste měla jiného, čili mohl bojovat se sokem....Dívejte se na váš vztah racionálně. Pro společné soužití je důležité, aby se spolu oba partneři cítili dobře, pohodově, nenuceně, bez stresu, mohli se bavit uvolněně, bez zvažování každého slova či gesta. Jestliže se vám v tomto smyslu jeví nový ctitel ok, nezbavujte se ho. Na rovinu mu řekněte, že jste se ještě úplně nesebrala z toho, co jste prožila, ale máte zájem pokračovat. Časem uvidíte! Držím vám palce a přeji vše dobré.   
jak se mám ve vztahu chovat?
A vím,že jsem sama dělala chyby.O svých pocitech jsme nekomunikovali,možná to byl problém.Najednou jsem potkala muže, se kterým jsem byla často v práci.Vyslechl mě,podpořil.Povídali jsme si o vzájemných problémech a zamilovala jsem se.Samozřejmě, byl ženatý.Chvíli jsem udržovala kontakt s oběma.Nevěděla jsem co dál a nedovedla si představit přijít ani o jednoho.Nakonec to ukončil můj přítel,ale pořád se o mě neskutečně snažil.Nicméně, já to brala jako tlak.Nic jsem necítila.Několikrát jsem mu lhala,že už se s ženatým nestýkám.Nechtěla jsem mu ubližovat a bála jsem se výčitek.Když se dozvěděl,že ano,postupně ve mně ztrácel důvěru.S ženatým jsem byla 2 roky.Už to i vypadalo,že budeme spolu,ale jakmile se jeho žena rozhodla pro jejich obnovení vztahu,přistoupil na to.Nehorázně mě to vzalo.Cítila jsem se podvedená,nechápala jsem tomu.Najednou jsem se po 2 letech začala vciťovat do bývalého přítele, jak se musel cítit.Je to již 5 měs.,co jsem sama a dokážu se na hodně věcí dívat s odstupem.
Lada2
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co se skrývá za vaším strachem, to vám opravdu nemohu napsat, na to byste musela navštívit psychologa, který by vás viděl tváří v tvář, vnímal vaši řeč těla, ,mohl vám položit pár otázek....Jste mladá, je vám teprve 25, a už jste si prošla dost intenzivními vztahy, dokonce i jedním emočně hodně vyčerpávajícím (s tím ženatým mužem). Není divu, že se z toho všeho teď těžko dáváte dohromady, na druhou stranu ale není žádný důvod, abyste oplakávala ztrátu onoho přítele, co vás znejisťoval a nyní má již novou přítelkyni. Muži rádi bojují se soky. Začala jste pro něj být atraktivní, jakmile jste měla jiného, čili mohl bojovat se sokem....Dívejte se na váš vztah racionálně. Pro společné soužití je důležité, aby se spolu oba partneři cítili dobře, pohodově, nenuceně, bez stresu, mohli se bavit uvolněně, bez zvažování každého slova či gesta. Jestliže se vám v tomto smyslu jeví nový ctitel ok, nezbavujte se ho. Na rovinu mu řekněte, že jste se ještě úplně nesebrala z toho, co jste prožila, ale máte zájem pokračovat. Časem uvidíte! Držím vám palce a přeji vše dobré.   
jak se mám ve vztahu chovat?
Nejhorší na tom všem je,že všichni pocházíme ze stejného malého města,takže se často potkáváme.Vlastně asi nemám vše úplně uzavřené.Nevím.Bývalý přítel mi nedokáže odpustit, od ženatého jsem už (snad) citově odpoutaná.Pradoxně mohu být manželce asi vděčná za to,jak to dopadlo.I když mi pořád píše,jak mu chybím.A teď můj dotaz.Když se potkám se svým bývalým přítelem,nemohu říct,že bych k němu něco cítila,to ne.Ale je mi to líto.Stačí se s ním jen vidět a chce se mi brečet.Je pravda,že se v jeho přítomnosti pořád kontroluju a nedokážu být sama sebou,ale mrzí mě,jak to všechno dopadlo.Naskočí mi řada vzpomínek.Dochází mi,jak o mě bojoval,ale já ten vztah zahodila.Občas mu napíšu,jak se má.Záleží mi na tom,aby byl šťastný.On má dnes asi 1,5 roku přítelkyni.Pořád mi to ale nedokáže odpustit, i když říká,že je s ní teď o dost šťastnější.Nerozumím tomuto svému chování.Chtěla bych si to umět objasnit z několika prostých důvodů.
Lada3
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co se skrývá za vaším strachem, to vám opravdu nemohu napsat, na to byste musela navštívit psychologa, který by vás viděl tváří v tvář, vnímal vaši řeč těla, ,mohl vám položit pár otázek....Jste mladá, je vám teprve 25, a už jste si prošla dost intenzivními vztahy, dokonce i jedním emočně hodně vyčerpávajícím (s tím ženatým mužem). Není divu, že se z toho všeho teď těžko dáváte dohromady, na druhou stranu ale není žádný důvod, abyste oplakávala ztrátu onoho přítele, co vás znejisťoval a nyní má již novou přítelkyni. Muži rádi bojují se soky. Začala jste pro něj být atraktivní, jakmile jste měla jiného, čili mohl bojovat se sokem....Dívejte se na váš vztah racionálně. Pro společné soužití je důležité, aby se spolu oba partneři cítili dobře, pohodově, nenuceně, bez stresu, mohli se bavit uvolněně, bez zvažování každého slova či gesta. Jestliže se vám v tomto smyslu jeví nový ctitel ok, nezbavujte se ho. Na rovinu mu řekněte, že jste se ještě úplně nesebrala z toho, co jste prožila, ale máte zájem pokračovat. Časem uvidíte! Držím vám palce a přeji vše dobré.   
jak se mám ve vztahu chovat?
Mám strach, že se jednoho dne probudím a zjistím,že rozchod s přítelem byla chyba,že ho chci zpět a nezvládnu to.Možná mi pomůže mu upřímně říct,že je mi to líto. Cítím,že potřebuju ulevit sama sobě a uzavřít si to a hlavně,potkala jsem teď nezadaného muže, který o mě stojí.Je milý,hodný a já se v jeho přítomnosti cítím moc dobře,bezpečně.Jakmile se mi ale trochu otevře a začne projevovat city, uvnitř se stahuju.Mám strach. Mám strach,že opět někomu ublížím, a to už nechci.Ty pocity špatného svědomí jsou neúnosné.Projevování citů už teď beru opatrně,bojím se,že už ani já se po těch všech zkušenostech budu bát uplně otevřít a dávat vůbec najevo city. Chtěla jsem navštívit psychologa,ale možná mi pomůže i Váš pohled.Co za tím vším strachem stojí? Jak z toho ven?Možná se v tom všem jen neustále zbytečně patlám.Mnohokrát děkuji.
Lada4
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co se skrývá za vaším strachem, to vám opravdu nemohu napsat, na to byste musela navštívit psychologa, který by vás viděl tváří v tvář, vnímal vaši řeč těla, ,mohl vám položit pár otázek....Jste mladá, je vám teprve 25, a už jste si prošla dost intenzivními vztahy, dokonce i jedním emočně hodně vyčerpávajícím (s tím ženatým mužem). Není divu, že se z toho všeho teď těžko dáváte dohromady, na druhou stranu ale není žádný důvod, abyste oplakávala ztrátu onoho přítele, co vás znejisťoval a nyní má již novou přítelkyni. Muži rádi bojují se soky. Začala jste pro něj být atraktivní, jakmile jste měla jiného, čili mohl bojovat se sokem....Dívejte se na váš vztah racionálně. Pro společné soužití je důležité, aby se spolu oba partneři cítili dobře, pohodově, nenuceně, bez stresu, mohli se bavit uvolněně, bez zvažování každého slova či gesta. Jestliže se vám v tomto smyslu jeví nový ctitel ok, nezbavujte se ho. Na rovinu mu řekněte, že jste se ještě úplně nesebrala z toho, co jste prožila, ale máte zájem pokračovat. Časem uvidíte! Držím vám palce a přeji vše dobré.   
nemohu se seznámit
Milá paní Konopová, ráda čtu Vaši poradnu a většinou souhlasím s radami, které poskytujete. Zaujala mě věta "žena musí být pro muže hvězda, č. 1". Ne že bych nesouhlasila...nicméně v praxi je to složitější. Léta marně hledám takového muže, pár se jich objevilo,ale byli to bez vyjímky pánové 2, 3 kategorie, mezi alfasamci jsem hledala marně...Zdravím z Mikulova a přeju vše dobré. - otázka upravena poradcem
Blanka V
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže čtete dotazy čtenářek, asi jste si všimla, že se většina z nich točí kolem problému, kdy žena o muže stojí, ale on o ni ne. Všude v přírodě je to zařízeno tak, že se sameček dvoří samičce, dělá psí kusy, aby ji získal....a ani u nás lidí to není jinak. Ženy, které se mužům podbízejí nebo až vnucují, jsou nemilosrdně, často dokonce brutálně odmítány. Pokud muž nejeví zájem sám od sebe, je ztráta času dělat na něj oči nebo mu dělat pomyšlení (nejhorší varianta). Ve vašem příspěvku mne zaujala věta, že se u vás objevili jen muži 2-3.kategorie, ale mezi alfa-samci jste hledala marně....co je u vás muž 2.-3.kategorie? Znamená to, že není milionář, nejezdi v Porsche, nemá firmu, nevypadá jako Delon ve svých nejlepších letech? Jak asi vypadá život s alfasamcem? Myslíte, že je oporou pro normální život, což znamená třeba i to, že partnerku neopustí, až bude v přechodu nebo ji postihne nějaký neduh...? Na tyto muže platí mladé krasavice, vidíte to všude v médiích, ve světě filmu a velkého byznysu: miliardáři se pyšní mladičkými modelkami a hvězdičkami, obě pohlaví si tak dodávají glanc... Kombinace "bohatý a krásná" zní jako otřepané klišé, ale je to vzorec, který se stále opakuje. Pravda, občas lze kýčovitý příběh á la Pretty Woman vidět i v reálném životě, ale kolik procent tvoří .... a jak končí? Takže je třeba si položit otázku, k jakému účelu člověk hledá partnera. Pokud má jít jen o dobrodružství, je alfasamec nejlepší volbou...pokud je ovšem cílem dlouhodobý vztah, stává se volbou s velkým otazníkem, čili rizikem. Mějte se! 
jak to myslel?
Dobrý den, paní Konopová,
je mi 49 let, jsem 4 roky po rozvodu. Pracuji, mám v pořádku vztah s dětmi, které již bydlí sami. Dbám o sebe, mám spousty aktivit a myslím, že sebevědomí je v pořádku. Krom pár známostí, které vždy rychle skončili jsem se smířila s tím, že zůstanu sama. Před 2 měsíci jsem se potkala s mužem, kterému je 46let, je rozvedený a hledá ženu. Osud nás spojil, zajiskřilo to a prožili jsme spolu krásný měsíc, plný vášně ale nejen to. Procházky kino, byla jsem u něj, on přespával u mne. Představila jsem ho dětem při společném obědě, byly nadšené. Z něj bylo cítit, že je spokojený, pořád se na mne pěkně koukal a byl velmi ohleduplný. Sice mi vadilo, že při našich dlouhých hovorech neustále mluvil o své ex, jak mu ublížila, jak se pořád hádali. Od rozvodu má 3 roky ale myslím, že to ještě nezpracoval. Před 14 dny náhle ukončil komunikaci, a až na mé naléhání pouze odepsal, že nejsme kompatibilní pár a že tedy konec. Co si o tom myslet? Dost mne to vzalo. Děkuji.
Carolin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tento muž sice možná hledá novou partnerku, ale asi spíš jen náplast na nezhojenou ránu, protože ještě nezpracoval rozvod, jak jste sama postřehla. Berte to z té lepší stránky: líbila jste se, prožila krátký příběh plný vášně, ale právě osudy vášní často mívají krátkou živostnost....pesrpektivnější jsou dle mých zkušeností takové vztahy, které sice žádným mimořádným probíjením blesků nezačínají, zato ale pohodou, naladěním na stejnou vlnu, stejnými potřebami a očekáváními atd.
Netrapte se tím. Je lepší, že se nevyrovnanost s minulostí u toho muže projevila tak tak brzy, než aby váš vztah skončil po roce či delší době. Žádný div, že ten muž váš vztah ukončil přerušením komunikace! Muži neradi vysvětlují, proč nechtějí pokračovat, co jim vadí, natož čeho se bojí (že se něčeho bojí)...  Nenuceně navazujte kontakty, ale příště si nedělejte přliš brzy iluze o společné budoucnosti. I s představováním partnera dětem buďte opatrnější, dle mého názoru byste s tím měla počkat cca půl roku, až si budete stabilitou vztahu více jista. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Mám mu dát najevo co k němu citím?
Dobrý den,ráda bych se zeptala už dlouhou dobu se mi líbí jeden muž je o skoro 2 roky mladší než jsem já,ale to mi nevadí.Chtěla bych se zeptat jak se k němu dostat loni jsme spolu zažili krásnou noc a od té doby nic,kamarádi to začali dost řešit v tu dobu furt ho popostrkovali a mě dokola opakovali jak se mu líbím atd.,jeho to asi zastrašilo a uzavřel se a pak mi napsal že si z toho večera moc nepamatuje,ale mě spíš přišlo že se zalekl a uzavřel .. Ted když ho potkám vždy se tak hezky dívá a usmívá že nevím co si od toho mám myslet,já sama s tím mám ted problém poněvadž jsem ho stále nedostala z hlavy a nevím co mám dělat zda mu říct co k němu cítím a nebo zapomenout-ale jak? Děkuji a doufám že to dává alespoň trošku smysl
Kristýna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že vám nevadí věk toho muže, tedy fakt, že je mladší...ale jak víte, co vadí jemu? Možná něco ano, proto se k ničemu nemá. Neřešte to za něj a neprojikujte do něj svá přání, jemu do hlavy nevidíte a on vlastně nedělá nic pro to, abyste mu do ní viděla... takže vřele doporučuji obrátit svou pozornost jinam - na muže, kteří o vás projevují zájem. Tlačit na tohoto rádoby nesmělého by bylo kontraproduktivní - čím víc byste tlačila, tím více by se odtahoval a vám by to jen ničilo sebevědomí.
Přeji vše dobré a hodně štěstí.

reakce na poradnu
pro Sabinu... ano, taky jsem z těch manželek, které svého manžela po x letech měly dlouho rády a když zjistily, že má milenku, tak o něj bojovaly. 4 roky - 4 roky toho, že už s ní není a vyprávění o tom, že jsem žárlivá a jiná nebudu. Celou dobu s ní byl (se mnou pochopitelně taky), jen lépe tajil. O rodinu nechtěl přijít do poslední chvíle a já byla ta špatná, co ji ničí a rozvádí se. Jsem teď malinko v troskách a milenka čekatelka happy. Vyhrála. A já doufám v Boží mlýny a v to, že jsem vlastně vyhrála já. Když vidím svůj příběh z nadhledu, taky mi zůstává rozum stát....
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, Sabinin příspěvek je velice moudrý a pravdivý. Měly by si ho přečít všechny ženy tvrdošíjně lpějící na partnerovi, jenž s nimi nějakým způsobem zametá, chová se neloyálně nebo se od nich všemožně odtahuje. Faktem ovšem je, že veškeré tyto rady mohou složit pouze jako posilující injekce, ke změně postoje se však každá osoba musí dopracovat sama. Mělo by jít o to, prozřít co možná nejdříve a neztratit spoustu let (což se bohužel často děje). Píšete, že jste malinko v troskách, ale tehdy jste to viděla jinak - citila jste se obelhaná, podvedená, a nechtělo se vám v této situaci dále setrvávat. Rozhodla jste se, tak toto své rozhodnutí nezpochybňujte a spíš než na to, co jste domněle "ztratila" myslete na to, co jste získala a ještě získat můžete. Otevřela jste si nové možnosti, tak jich využijte a netrýzněte se přemýšlením "co by, kdyby", nebo natíráním minulosti na růžovo. To je největší chyba. Záletný manžel by se byl v chování vůči vám nezměnil a vy byste si na přítomnost milenky také nikdy nezvykla, nenaučila se s tím žít, takže čeho litovat? Zdravím.  
jakou budoucnost má takový vztah?
(pokračování)To víte, že jsem dříve vyváděla, ale reakce byla taková, že se chce s námi pochlubit, že to nemá komu říct, a když to neberu a argumentuji, tak jsem žárlivka, začne křičet a urazí se a čeká že přijdu první. Pořád si říkám ještě jednou a končím. Pak si zase říkám, jestli fakt nejsem žárlivka. Umí mě do toho úplně vmanipulovat, že začínám mít pocit méněcennosti. Je pravda, že už to dost omezil, bylo to ještě horší. Nevím, asi v tom je jakási sebestřednost, pak mi řekne, třeba by si paní taky přála takového chlapa, co hodně zažil a nemá ho. Jak může vědět, že nemá ještě lepšího? :D Nejde mi to narozum. Vykládá a druhá strana jen kouká, žádná odezva, pomlka, takovej monolog, až to není slušné. Vidět to u jiného páru, tak tu ženu lituji a budu se divit, že s ním ještě je. Že ho to baví. To už mi přijde jako porucha. Pokud nejde o tyto problémy, je jinak ke mně pozorný a udělá, co mi na očích vidí. Děti spolu máme, na začátku to bylo ok, jak odezněla zamilovanost, tak to začalo.
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, pokračování dorazilo později, takže se až teď dozvídám, že spolu máte děti, což poněkud mění situaci. Jako otec vašich dětí by se měl chovat ve vaší přítomnosti jinak než tak, jak popisujete. Na tom byste měla trvat a hlavně mu vysvětlit, že se nejedná o žádnou žárlivost ( to z vás ovšem musí cítit), ale o nastolení lidsky důstojné komunikace založené na respektu. Pokud se chce pobavit s jinými ženami, ať si to dělá, až u toho nebudete. Pokud se nechce vázat (což představuje další možnost), pak domluvit výživné a jeho péči o děti. Jestliže vás ve společnosti záměrně uráží a ještě na vás potom kříčí a dělá scény, je to absurdní. Ovšem i zde platí: jde pouze tak daleko, jak mu dovolíte. Musíte se umět vůči němu vymezit a nebát se racionálně, bez emocí, trvat na svých právech jako matka jeho dětí. Pokud z vás ucítí, že ho již neminujete tím oddaným, zaslepeným způsobem, ale stala se z vás sebejistá, racionálně uvažující žena, rychle obrátí.... a kdyby náhodou ne, naopak, kdyby tuto variantu přivítal a uháněl od vás o to rychleji, také dobře - žádná škoda přijít o někoho, kdo nám škodí...Domnívám se ale, že nastane spíš první varianta, čili že si vás konečně začne vážit. Žijte si svůj život, navažte nová přátelství, podnikejte výlety s kamarádkami a známými, dejte mu najevo, že ho k životu nepotřebujete tak dalece, jak se domnívá. Mějte se.
jakou budoucnost má takový vztah?
Přijde mi že už ho nudím, že potřebuje stále nové a nové podněty, akci. Přitom mi říkal, že už je vybouřený a už nic nehledá. Co vím z jeho povídání, dělal to i bývalé přítelkyni, té to prý nevadilo. S ženami nikdy problém neměl, dostal vždy kterou chtěl a ještě je spíš musel odhánět. Teď po pár letech si říkám, že to je chlap tak na dva roky a dost :((( Nevím, co dělat, když o tom chci mluvit, jen se shodím a cítím, jak je pak na koni. Nevím, jak ho srovnat. Děkuji
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, pokračování dorazilo později, takže se až teď dozvídám, že spolu máte děti, což poněkud mění situaci. Jako otec vašich dětí by se měl chovat ve vaší přítomnosti jinak než tak, jak popisujete. Na tom byste měla trvat a hlavně mu vysvětlit, že se nejedná o žádnou žárlivost ( to z vás ovšem musí cítit), ale o nastolení lidsky důstojné komunikace založené na respektu. Pokud se chce pobavit s jinými ženami, ať si to dělá, až u toho nebudete. Pokud se nechce vázat (což představuje další možnost), pak domluvit výživné a jeho péči o děti. Jestliže vás ve společnosti záměrně uráží a ještě na vás potom kříčí a dělá scény, je to absurdní. Ovšem i zde platí: jde pouze tak daleko, jak mu dovolíte. Musíte se umět vůči němu vymezit a nebát se racionálně, bez emocí, trvat na svých právech jako matka jeho dětí. Pokud z vás ucítí, že ho již neminujete tím oddaným, zaslepeným způsobem, ale stala se z vás sebejistá, racionálně uvažující žena, rychle obrátí.... a kdyby náhodou ne, naopak, kdyby tuto variantu přivítal a uháněl od vás o to rychleji, také dobře - žádná škoda přijít o někoho, kdo nám škodí...Domnívám se ale, že nastane spíš první varianta, čili že si vás konečně začne vážit. Žijte si svůj život, navažte nová přátelství, podnikejte výlety s kamarádkami a známými, dejte mu najevo, že ho k životu nepotřebujete tak dalece, jak se domnívá.  Mějte se.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Konopová, moc ráda si čtu Vaši poradnu. Je úžasná. Pomáhá brát věci s nadhledem a při některých případech zůstává rozum stát. Když si čtu o partnerských trojúhelnících, kolikrát se divím, jakou dobu muži dokážou pendlovat mezi manželkou a milenkou. A hlavně, jak si samy ženy nechávají tohle líbit. Muž si samozřejmě asi připadá atraktivní, že o něj usilují obě ženy a ještě se pro něho trápí. Neskutečné. Zajímalo by mě, zda si s odstupem několika let ti muži uvědomí, co vlastně udělali? Že ublížili, že manipulovali a byli sobečtí. Šlo jim vlastně jen o jejich potřeby. Asi bych si odpověděla tak, že dokud se na něj nevykašlou obě ženy, tak ne. Nebo se pletu? Byla jsem svědkem několika příběhů, kdy muž sliboval ženě, že už s milenkou dávno skončil. Přitom se s ní scházel dál. Milenka se jen smála, jak si žena myslí, že konečně dostal rozum a ona je ta jediná. Je až s podivem vidět, jak se ráno tihle muži dokážou na sebe podívat do zrcadla, do očí ženy a ve svém nitru si své
Sabina26
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Sabino,
mnohokrát děkuji za váš krásný a absolutně trefný příspěvek! Lépe jste to vyjádřít nemohla a já jen doufám, že si tento váš apel vezme k srdci co nejvíce žen, které trpí pro manipulativní, nemilující, urážející, ponižující, obelhávající, neloyální či jinak nevhodné muže a nedovedou se od nich jednou provždy odstřihnout.
Děkuji i za hezká slova na adresu poradny. Mějte se!
reakce na poradnu
konání ospravedlnit. Nádherné je poté vidět změnu v jejich chování, když žena prozře a přestane o něj stát. Vlastně tu asi vyhrává ten, kdo je trpělivější, manipulativnější a kdo nic neočekává. A nejvíce úsměvné a paradoxní je i to, že i když nejvíc ubližuje muž, nenávidí se a bojují proti sobě právě ženy. Jedna druhou bere jako sokyni, přitom by se měly spíše spojit. Chtěla bych vzkázat všem ženám, které čekají na to, že se muž jednou probudí a změní se, nečekejte. Nemá to cenu. Pokud o Vás muž nebojuje, neváží si Vás a nestojíte mu za to, být k Vám upřímný, nečekejte na něj, i kdyby to byl mistr světa. Život máme jen jeden a prožít ho na houpačce nestojí za to. Nejhorší na tom všem je, že rady jsou kolikrát k ničemu, člověk si na vše musí přijít sám. Je ale smutné, když několik desítek let člověk obětuje kvůli jednomu člověku, kterému za to absolutně nestojí a přichází tak o ty, kteří by o něj stáli.
Sabina26
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Sabino,
mnohokrát děkuji za váš krásný a absolutně trefný příspěvek! Lépe jste to vyjádřít nemohla a já jen doufám, že si tento váš apel vezme k srdci co nejvíce žen, které trpí pro manipulativní, nemilující, urážející, ponižující, obelhávající, neloyální či jinak nevhodné muže a nedovedou se od nich jednou provždy odstřihnout.
Děkuji i za hezká slova na adresu poradny. Mějte se!
reakce na poradnu
Oni nic řešit nepotřebují, dokud sami neřešíte, jim to vyhovuje. Vše se může změnit až ve chvíli, kdy na něm tolik nelpíte. Mějte vždy oči dokořán a uvědomte si, že ztracené roky nejdou vrátit. Život utíká neskutečně rychle. Ještě jednou děkuji za tuto poradnu. Velmi mi pomohla.
Sabina26
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Sabino,
mnohokrát děkuji za váš krásný a absolutně trefný příspěvek! Lépe jste to vyjádřít nemohla a já jen doufám, že si tento váš apel vezme k srdci co nejvíce žen, které trpí pro manipulativní, nemilující, urážející, ponižující, obelhávající, neloyální či jinak nevhodné muže a nedovedou se od nich jednou provždy odstřihnout.
Děkuji i za hezká slova na adresu poradny. Mějte se!
nemohu se seznámit
Dobrý den paní Konopová, velmi se mi líbí, jak dáváte pozitivní rady těm, které jsou samy. Je to velmi smutné čtení. Bohužel i já patřím k těm, které jsou samy. Je mi 39 let. Pracovala jsem jako učitelka, takže si myslím, že mi komunikace nečiní problémy. Problémy se sebevědomím také nemám. Myslím si, že mám pěknou postavu a umím se pěkně obléci. Vyzkoušela jsem naprosto všechno, abych nezůstala sama od plesů až k inzerátům. Žádný z mužů mě nikdy nechtěl blíže poznat. Po prvním nebo několika málo kontaktech velmi rychle utekl. Cítila jsem se jako bych měla mor. Nikdy jsem nepoznala co to je být milována mužem. Už jsem to všechno vzdala. Učím se mnoho věci, abych si uměla spoustu věci udělat. Učím se být sama se sebou. Je pro mě jednodušší se mnoho věci naučit, než se pokoušet o zájem mužů bez jakéhokoliv kladné odezvy. Radši se už o nic nebudu pokoušet, neboť mě to velmi mrzí a propadám se do depresí, Přeji pohodové dny.
Renáta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
neházejte flintu do žita! Ze své opravdu bohaté praxe vím, že to funguje, pokud tomu člověk vytvoří předpoklady! Jde jen o to, jak se člověk vnímá, co si o sobě myslí! Přečtěte si knihu od Derrena Browna - Magie a manipulace mysli. Najdete tam pár zajímavých kapitol, jak na sebe působit, zvyšovat si sebevědomí, měnit úhel pohledu na věci, poznávat ostatní na základě řečit těla, vyjadřování, jak se zalíbit atd...
Chcete-li, kontaktujte mne, pozvu vás na další Flirtohraní. Tam pár mužů poznáte a dostanete i motivující zpětnou vazbu. Přeji vše dobré a hodně štěstí.

jakou budoucnost má takový vztah?
když házím do košíku a on si zvesela povídá. Říkám si, že mu to třeba oplatím, ale není kde, všude jsou většinou obsluha ženy. Někdy nevím, jak to brát, jestli loví, nebo je takový upovídaný. Co mě vadí nejvíc, že zkrz to mě docela přehlíží a já si pak připadnu jako křoví. I když se taky zapojím, někdy mě to ale prostě už pořád dokolečka, co vypráví, nebaví poslouchat. Už se s ním ani netěším do společnosti. Je pohledný, líbí se, a vždy ho všichni s nadšením poslouchají a přikyvují (hlavně ženy). Už nežárlím, ale někdy mi to přijde divné. Jako kdybych se dívala na proces seznamování, oťukávání a kdo ví i balení :D proč není tedy sám, já mu dozor dělat nechci. Cizí lidi si možná až moc idealizuje. Codělat aby ho trklo, že by měl taky bavit a všímat si hlavně mě? Nechci být už posluchačem ale by se zas neurazil, vypráví především o nás, co zažil, o sobě atd.
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
někteří muži mají extrémní potřebu se předvádět, důvody k tomu ovšem mohou být různé. Těžko říci, jestli u vašeho přítele jde o neustálé potvrzování atraktivity, provokaci nebo snahu odradit (abyste ho konečně nechala vy, protože jemu se do tohoto nepopulárního kroku nechce). Vaše líčení situace na mne dělá dojem  (zejména to, že vás nebere za ruku, ve společnosti jako by se za vás styděl), že by to mohla být ta poslední varianta. Proč se vlastně necháváte takhle odbývat? Proč jste mu nikdy nedala pořádně najevo, jak se vám jeho chování příčí? Neodešla od něj, začal-li se bavit s cizími ženami tak intenzivně, že na vás úplně "zapomněl"? Proč s ním vlastně stále ještě jste...?
Myslíte si, že je to člověk, který by vás podporoval v dobrém i zlém, byl dobrým otcem? Dle toho, co o něm píšete, se mi tak rozhodně nejeví....ale je na vás, co s tím uděláte. Každopádně už sebou nenechávejte orat. Dejte mu najevo, že o něj nestojíte tak, jak se domnívá (vychází evidentně z toho, že vás má jistou). Rozhlížejte se jinde. Posilujte, nelikvidujte své sebevědomí!!! Přeji hodně štěstí a vhodnějšího partnera.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, prosím o vysvětlení partnerova chování. Jsem s partnerem pět let, je velice hovorný. Hned se se všema zakecá, ale jsou i situace, kdy nevím, zda se ozvat, nebo to není nic proti mě, ale prostě takový je. Ale aby toho pak nezneužil, když se neozvu. Např. když jsme byli na dovči a byli jsme na večeři, začal mluvit se servírkou, co vše jsme prožili, povídal a chlubil se o nás, já se zezačátku zapojila, ale pak už mě to nudilo a slečna servírka stála u našeho stolu pomalu půl hod., šla jsem na záchod že ho něco trkne, přijdu a povídá dál, drbnu do něj a on na mě, zaplatíme a půjdem? Myslela jsem že ještě posedíme a pokecáme spolu. Dále se to stalo zase na grilování, přítel začal povídat a povídal, ale ženy co ho poslouchali byli nezadané a kvůli tomu mu bylo blbé mi dát ruku, když jsem se ozvala, že si mě moc nevšímal. Já čekala trochu romantiky. Dříve hned povídal i s prodavačkami, ale ty pak nedávali pozor a dělali krpy, tak to už jsem se taky ozvala. Navíc nevypadalo dobře,
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
někteří muži mají extrémní potřebu se předvádět, důvody k tomu ovšem mohou být různé. Těžko říci, jestli u vašeho přítele jde o neustálé potvrzování atraktivity, provokaci nebo snahu odradit (abyste ho konečně nechala vy, protože jemu se do tohoto nepopulárního kroku nechce). Vaše líčení situace na mne dělá dojem  (zejména to, že vás nebere za ruku, ve společnosti jako by se za vás styděl), že by to mohla být ta poslední varianta. Proč se vlastně necháváte takhle odbývat? Proč jste mu nikdy nedala pořádně najevo, jak se vám jeho chování příčí? Neodešla od něj, začal-li se bavit s cizími ženami tak intenzivně, že na vás úplně "zapomněl"? Proč s ním vlastně stále ještě jste...?
Myslíte si, že je to člověk, který by vás podporoval v dobrém i zlém, byl dobrým otcem? Dle toho, co o něm píšete, se mi tak rozhodně nejeví....ale je na vás, co s tím uděláte. Každopádně už sebou nenechávejte orat. Dejte mu najevo, že o něj nestojíte tak, jak se domnívá (vychází evidentně z toho, že vás má jistou). Rozhlížejte se jinde. Posilujte, nelikvidujte své sebevědomí!!! Přeji hodně štěstí a vhodnějšího partnera.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den. Jsem s přítelem rok. Mě je 30, jemu 35 let. Bydlíme spolu 4 měsíce. Velmi o mě usiloval a přál si společný život. Mě ve všem bránil fakt, že má roční dítě. Ale zamilovala jsem se do něj a řekla si, pokud to s ním nezkusím, vím, že budu litovat. Nyní už postupně začíná útočit stereotyp, na mě velmi brzy. Mám problém s jeho dítětem, nejevím o něj příliš zájem, je pro mě cizí a ať se snažím sebevíc, náklonnost k němu nepociťuji. Dále denně řešíme jeho oblibu, což je chytrý telefon. Vadí mi, že s ním chodí na WC nebo jsme u stolu, u TV, stále je do toho zahleděn. Když se ozvu, cítí se omezován. Často přemýšlím, jestli má náš vztah budoucnost. Skoro denně se hašteříme vyloženě kvůli blbostem, snad už ze zvyku a je to vysilující. Máme se přesto všechno moc rádi. Nedokážeme být spolu, ale ani bez sebe. To je nám hned po sobě smutno a v tu ránu jsme pohádkový pár. Já už skutečně nevím, co dělat. Tohle není normální. Já potřebuju jistotu a partnera pro život. Co děláme špatně? Já už rezignovala, nekomentuju nic z toho, co mi vadí. Nechávám mu max.svobodu a stejně je to špatně.
Lena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
protože nejsem muškou na lampě ve vašem pokoji, nemohu říct, co všechno děláte špatně, jedna věc se mi však zdá být zásadní a mohla by být příčinou vašich neshod: jeho dítě. Pokud cítíte, že ho nejste schopna přijmout, je asi zbytečné se o cokoli pokoušet. Není to žádný vzácný, neobvyklý jev- ženy přijímají partnerovy děti zpravidla hůře než v opačném případě muži, což je dáno tím, že jsou samy nositelkami života a hájí tak své potomstvo. Nedávno jsem se při sbírání informací pro článek na toto téma bavila s naším předním pedopsychiatrem. Ať už vědomě či podvědomě, toužíte po vlastním dítěti, a toto se vám zdá být překážkou....zejména víte-li, že by váš přítel (např. z finančních důvodů) další dítě zatím nechtěl. Doporučovala bych vám to s ním probrat a v případě, že je to tak, jak píšu, by asi bylo dobré najít si jiného, bezdětného partnera. Přeji hodně štěstí.
jak se odmilovat?
Dobrý den, děkuji za Vaši poradnu. Jsem vdaná a před čtyřmi lety jsem se zamilovala do rozvedeného muže. Více méně k ničemu nedošlo, nechtěla jsem rozbíjet rodinu a přijít os svého muže. Promluvili jsme to a ukončili, ale je fakt, že mně to neuvěřitelně bolelo a musím se přiznat, že vnitřně se mně to nepodařilo ukončit. Přestěhovali jsme se, nastoupila jsem do nové práce a jako blízkého kolegu mám zase jeho. Chovám se přátelsky, on už má velmi vážný vztah. Ale nikdy jsme o nás nemluvili. Radši ani nechci vědět, co si myslí. Poraďte jak se chovat, aby nepoznal, že to v sobě i po těch letech nemám ukončené a jak se chovat abych nevypadala jako káča pitomá, i když se tak někdy připadám. Změna práce bohužel není možná i když jsem i o tom přemýšlela. Děkuji
Jarmila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jedinou možností je to zpracovat a odmilovat se. Můžete se sice snažit nevídat ho, čili minimalizovat možnosti setkání tváří v tvář, ale jde o to, abyste úplně přeprogramovala svoje vnímání dotyčného. Vidíte, že on se s tím vyrovnal rychleji, má jinou ženu, což svědčí o tom, že do toho nebyl zdaleka tak silně zaangažován. Udělala jste dobře, že jste do toho tehdy nešla bezhlavě a nezničila svou rodinu. Vaše vystřízlivění by sice bývalo urychlilo, kdybyste se v onom muži pořádně zklamala, ale s největší pravděpodobností by to bylo vykoupeno ještě větší ztrátou - manžela, rodiny. Co se týče toho, jak se odmilovat, doporučuji přečíst si zde můj článek na toto téma. Psala jsem ho už dávno, ale určitě ho lze dohledat. Najdete v něm zahraničními psychology vypracovaný program, jak postupovat krok za krokem k osvobození od nežádoucího citu. Dobré je i přečíst si něco o neurolingvistickém programování - najdete tam "návod", jak se naučit vnímat věci jinak.  Přeji co možná nejrychlejší vystřízlivění a do budoucna vše dobré! 
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, jsem s manželem celkem 14 let (včetně i přes svatbou), děti nemáme, je mi 35. Poslední dva roky jsme měli problémy, které jsem chtěla řešit jen já. Asi vzhledem k tomu jsem rezignovala a bohužel se zamilovala do kolegy (mladší o 10 let, známe se dva roky), který se do mě také zamiloval, je svobodný a chtěl by si mě po nějaké době vzít. Manželovi jsem řekla, že chci skončit a na to úplně obrátil. Že všechno, co dělal, bylo špatně a snesl by mi modré z nebe a ať si to ještě rozmyslím a zůstanu. Ještě jsem zůstala a pokud by se choval takto, asi by to mohlo klapat, ale k manželovi ted cítím jen lítost a zvyk, k příteli lásku/zamilovanost, ale i s ním tu budoucnost vidím. Otázka dětí nás ani jednoho netrápí, ani jeden je nechceme. Jen nevím, zda poslechnout rozum a zůstat s manželem (už jen kvůli věku) nebo poslechnout city. Děkuji.
Dáša
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste s manželem od 21 let, neměla jste zřejmě možnost prožít i jiný vztah/jiné vztahy. Vázala jste se příliš brzy a vlastně teprve teď máte potřebu "dohnat" to, co jste "zameškala", což v sobě skrývá nebezpečí, že se necháte ovládnout/zaslepit citem a zvolíte partnera, který pro váš život nebude příliš vhodný, ať už z jakéhokoli hlediska. Z vašeho popisu sitauce jsem nevyrozuměla, proč jste s manželem neměli dítě, považuji ovšem za naivní počítat s tím, že ani váš o 10 let mladší přítel (za předpokladu, že byste se pro něj rozhodla) své rozhodnutí po pár letech nezmění a nezatouží po potomkovi s nějakou mladší ženou. Toto "nebezpečí" je velmi reálné. Uvědomte si, že muži dospívají později a tento mladík vůbec netuší, jak bude smýšlet a cítit za deset let, tedy v době, kdy vám už bude 45...Zamilovanost po pár měsících zmizí a i na novém partnerovi začnete nacházet chyby, možná daleko závažnější než ty, které dnes vidíte u svého manžela. Kdyby měl člověk měnit partnera pokaždé, když se romantika zamilovanosti změní v rutinu, mohl by se rozvádět každé dva - tři roky. Na každém vztahu je třeba pracovat. Jak vidíte, i manžel se začal snažit, jakmile vycítil hrozbu konce....není to snad šance na nový, lepší začátek?
 Doporučovala bych vám všechno si velmi dobře promyslet, samozřejmě včetně otázky dítěte. I vás by mohlo jednou mrzet, že ho nemáte (je-li po zdravotní stránce vše v pořádku). Nedoporučuji rozhodovat se pod vlivem emocí. Přeji vše dobré a hodně štěstí.
mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobrý den, prosím vás o radu. Mám kamaráda, ke kterému cítím mnohem víc než jen přátelství, má dobré cítění na pocity druhých, ale mám dojem, že tohle buď vidět nechce nebo nevím, je zaslepený. Na moje náznaky nereaguje. Pořád jen opakuje, že jsem dobří kamarádi. Nechce vztah, protože je odrazený z minulého, kdy ta holčina byla "stíhačka". Fyzicky přitahujeme jeden druhého, hodně. Nechci se mu přiznat, že cítím víc, protože se bojím, že už se dál potom nebudeme vídat. Říká také, že přátelství je někdy mnohem víc než vztah. Ale já bych ráda byla ve vztahu, s ním.. Někdy mi řekne pěkné věci, ale bojím se, že si z toho vyvozuji špatné závěry. Tráví se mnou spoustu času, protože jsem prý fajn. Je pro mě hrozně těžké chovat se jako kamarádka, obzvlášť se vyrovnávat se situacemi jako je líbaní (kamarádské) a následně druhý den dělat, jako by se nic nestalo a loučení po téhle situaci je velmi bolestné. Nechci ho zklamat a ani se na něj vykašlat. Mohla byste mi poradit, prosím? - otázka upravena poradcem
Klaudie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejsou-li jeho city opětovány, nemá smysl usilovat o přízeň tohoto "kamaráda". Není zaslepený, prostě nemá zájem, ať je to dáno čímkoli - třeba tím, že ještě nezpracoval předchozí vztah. Ženám nikdy nedoporučuji dávat najevo city jako první. K ničemu to nevede, muž musí o ženu nějakým způsobem usilovat, bojovat, jinak ho to nebaví. Čím víc se dotyčnému budete nabízet, tím menší zájem o vás bude mít. Vyjádřil se jasně: přátelství je víc než láska, čímž se vůči vám jasně vymezil a dal tím najevo, že si nic víc nepřeje. Z toho vycházejte a zachovejte se podle toho - buď kamarádství akceptujte nebo (je-li to pro vás bolestné) se s ním přestaňte stýkat - tato varianta se mi jeví jako lepší. Je sice možné, že by si onen mladík po přerušení kontantu s vámi uvědomil, co ztratil ,a začal by se snažit, počítat s tím ovšem nelze. Budou jiní, vhodnější ctitelé! Přeji vše dobré.   
nemohu se seznámit
Paní Konopová, moc vás zdravím. Vaše poradna se mi líbí, a pokud jde o problémy se seznamováním, dovolím si následující vsuvku: přemýšlela jsem o tom, a jsem přesvědčena, že něco jako sexappeal má člověk vrozený a moc s tím nenadělá. Já se taky seznámit nemůžu a nikdo o mě v zásadě nestojí. Přitom jedna moje známá je, jak se říká, prázdná nádoba a v podstatě opravdu hloupá a sobecká ženská, ale ona to v sobě má. Když někam přijde, chlapi kolem ní okamžitě začnou kroužit a "vrkat" a to je jí kolem šedesáti. Já můžu zkoušet inzeráty jak chci a nic z toho,v lepším případě se mnou chlapi chtějí kamarádit. Myslím, že prostě ten sexappeal v sobě člověk musí mít, naučit se to zase tak moc nedá. J8 bohužel patřím k těm, kteří ho nemají a nikdy mít nebudou, navíc čím je člověk starší (mám 49), tím je horší někoho k sobě najít, chlapi jsou vybíraví, také na seznamkách není výjimkou, že tam šedí tlustí dědci očekávají modelky :D - otázka upravena poradcem
Magda
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
také vás zdravím! Ano, sexappeal je do jisté míry vrozený, ale lze na něm i zapracovat, čili cíleně v sobě probouzet a rozvíjet ty stránky osobnosti, které ho podmiňují. Sledujeme-li osoby, vyznačující se sexappealem, najdeme určité společné rysy, například zdravé sebevědomí. Tito lidé nemají strach se lišit, být něčím nápadní, budit pozornost - naopak, vychutnávají si to. Josu rádi ve společnosti, bývají dobrými baviči, rádi a hodně se smějí, mají originální humor. Umějí se dobře prezentovat jak verbálně, tak nonverbálně, čili mají půvabnou, většinou temperamentní řeč těla a umějí se slušivě oblékat. Ve stručnosti by se možná dalo říci, že sexappeal je dán zálibou v sobě samém (čímž nemám na mysli trapnou sebestřednost). Těžko si lze představit někoho, kdo v kladném slova smyslu budí pozornost ostatních, ale sám sobě se nelíbí a nemá se rád! Čili kdo je nadán těmito schopnosmi, má u druhého pohlaví úspěch- bez ohledu na charakterové vlastnosti, které zmiňujete u své známé... s nimi sexappeal (řeknete si možná "bohužel") moc společného nemá.....Na závěr něco pozitivního: každý na sobě může zapracovat, jak říkají Němci, "cvičení dělá mistra", a platí to i o flirtu....Každý by si však také měl umět najít své publikum, svou skupinu fanoušků, která mu bude dávat pozitivní zpětnou vazbu, čímž si zvýší sebevědomí a okruh obdivovatelů, tím i potenciálních partnerů, se může rozšiřovat..Projev zájmu dělá divy... Lze to celé zjednodušit- zredukovat požadavky na sexappeal a atraktivitu partnera a projevit zájem o někoho, kdo na to není zvyklý. Může se jednat o velice kvalitního, ale nenápadného člověka, jemuž seznamování také činí potíže. Znám dvojice, které se takto našly a funguje jim to. Přeji hodně úspěchů!   
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,
mám otázku. Pokud ve vztahu díky špatné komunikaci vznikne odcizení a druhý se v okamžiku kdy mu dojde že nemá partnerku jistou začne náramně snažit, je ještě šance na návrat přitažlivosti?
Po deseti letech kdy už jsem vůči manželovi citově vyhořela on se dva roky snaží a já s ním stále nemůžu spát, nemůžu mu dát ani pusu. Je mi to líto, vidím jak se snaží, ale můj vztah k němu je takový asi jako k bratrovi....děkuji.
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s přitažlivostí je to různé, záleží na mnoha faktorech. Jiskření po deseti letech manželství lze asi těžko očekávat, ale fyzický odpor je taky špatně. Píšete, že k odcizení došlo komunikací, čili byste se měli, možná za pomoci terapeuta, pokusit nějak to "rozmotat". Alternativa, že spolu budete spokojeně žít jako bratr a sestra, by asi těžko fungovala (ačkoli znám i takové případy, ale ty jsou spíš výjimkou). Přeji zdárné vyřešení a vše dobré.  
nemohu se seznámit
Vážená paní doktorko, děkuji za Váš názor. Napsala jste mi, že je třeba zbavit se ostychu a působit přirozeně, což dříve či později přinese ovoce. Měla bych se také umět vhodně vystavit na odiv, aby si mě někdo všiml. Byla byste ještě prosím tak laskavá a napsala mi, protože jsem velmi introvertní, ostýchavý typ, pokud toto zvládnu, budu působit přirozeně, nebudu se stydět kohokoliv oslovit, jen tak, bez cíle, jen se pousmát, poděkovat za kompliment atd., převezme pak ten muž iniciativu? Nikdy mně osobně nikdo nikde neoslovil. Pokud oslovím já, muž odpoví, usměje se a odejde. Tak to bude vždycky? Nebo jsem ještě nedošla do té správné fáze, kdy budu tak přirozená, že ten muž nebude chtít odejít, bude chtít jít na kávu, dá mi vizitku a podobně?
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je to možné. Skutečně je potřeba být ve své "roli" přirozená, přesto něčím nápadná. Upoutat mužovu pozornost a vzbudit u něj zájem. Jedině tak lze čekat pozvání na kávu, návrh schůzky nebo žádost o kontakt.... Zkoušejte to různými způsoby, hlavně vyjděte ze své ulity - v ní by vás nenašel nikdo. Držím palce a přeji hodně úspěchů.
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den,žiju s partnerem 8 let. je mi 27 let.máme dvě děti 1,5 a 4,5 roku. vztah je funkční jen na praktické urovni. respektujeme jeden druhého,ale je jsme si velmi vzdáleni.Kdybychom neměli děti nejsme už spolu. Před nějakou dobou jsme potkala muže,otce dvou malých dětí. Se ženou mají nefungující vztah jako my doma.spolu si rozumíme,máme stejný názor na život,Už půl roku si téměř každý den píšeme. vídáme se jednou za čas ve cvičení. kdy si pak dlouze vykládáme. párkrát jsme si dali přátelskou pusu. On se nechce cíleně scházet s tím,že ví,že by chtěl víc a nechce aby se mezi námi pokazil pěkný vztah co máme nyní. Přestala jsem k němu tedy vysílat jakékoliv erotické signály a čekala,že to prostě chlapa přestane bavit.ale stále komunikujeme téměř denně a je nám to příjemné. chtěla bych se zeptat není jeho jednání sobecké?říkám si,že kdyby mu to stálo za to,na kafe by se mnou přece šel bez problému se ovládnout.nebo to vnímám sobecky já?a on nás chce opravdu chránit před komplikacemi?
martina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muž, jenž se chová způsobem, jaký popisujete, nechce chránit před komplikacemi vás, ale sebe. Ano, je sobecký, a sice v tom, že vás nutí ke komunikaci, přestože moc dobře ví, že to, co chcete vy, vám dát nechce, čili že vlastně trpíte. Je ovšem na vás, jestli s ním v té komunikaci, která z určitého hlediska nikam nevede, budete pokračovat. Koketovat v tomto případě s myšlenkou milostného románku a projikovat do toho muže vlastní touhy vede jen k frustraci...Jisté je, že muž, jenž ví, co chce, udělá všechno pro to, aby to získal...což ovšem může být zničující, pokud vznikne vztah pný vášní, kde se žena zamiluje, ale muž nikoli. Pro ženu je pak velkým rozčarováním, když milenec z obav před stupňujícím se tlakem a strachem z prozrazení románek ukončí....vy sice momentálně litujete, že mezi vámi nic nezačalo, ale třeba byste potom litovala ještě víc, kdyby něco začalo, ale špatně to skončilo...Přeji vše dobré a doporučuji posilovat to, co vás s manželem spojuje místo toho, co vás vzdaluje...na tom lze pracovat, ale musí se oboustranně chtít.
nemohu se seznámit
Vážená paní doktorko, zajímal by mě Vás názor. Je mi čerstvě 30, jsem svobodná, bezdětná, nezadaná, vcelku atraktivní, zdravě sebevědomá. Mám práci, která mě baví i uživí, mám hezké bydlení, přátele, koníčky, jsem se svým životem i se sebou spokojená. S čím však spokojená nejsem, jsou muži. Nikdy mě nikdo nikde neoslovil (ač se na ulici nemračím, chodím ven, dokonce mi nedělá problém např. požádat cizího muže v obchodě o radu, kde mají jogurty, když vidím, že je má v košíku a bude si tak jist odpovědí). Mezi kolegy v práci také nic. Inzerát na seznamce sice situaci řeší, ovšem prakticky bez výsledků - muži na seznamce jsou již hodně zoufalí a ta nutnost se seznámit je z nich cítit, až to samozřejmě odrazuje. Já vím, že mám na děti čas, jen mě mrzí, že nemám muže, se kterým bych se mohla radovat, užívat si a mít partnerský, rovnocenný vztah. Také máte ten pocit, že dnešní generace 30-40ti letých žen je daleko před stejně starou generací mužů a jen velmi těžko jsou vzájemně kompatibilní?
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu odzadu: nemyslím si, že by dnešní třicátnice nebyly kompatibilní s muži mezi 30 a 40, spíš jde o to, narazit na vhodný protějšek. Píšete, že se snažíte, ale možná je "zádrhel" právě v tom. Podobně jako vám se nelíbí muži na seznamce, kteří po seznámení prahnou tak, že působí zoufale, může i muže odrazovat určitý tlak nebo křeč směrem od ženy. Chce to prostě komunikovat jen tak, bez cíle seznámit se. Děláte dobře, že osolovujete i muže v supermarketech. V tom pokračujte, ale kromě toho ještě vyjledávejte místa, kam muži hodně chodí. Máme jaro, ideální dobu na posezení v zahradní restauraci. Zajděte do nějaké, kde se dobře vaří, třeba s kamarádkou. Přisedněte si k mužům a uvidíte, že hned začne hovor. Jistě, mohou být ženatí, ale naučíte se lépe komunikovat s muži, reagovat na komplimenty. Zbavíte se ostychu a budete působit přirozeně, což dříve či později přinese ovoce. Musíte se umět vhodně vystavit na odiv, aby si vás někdo všiml! Přeji hodně štěstí i úspěchů.  
neříká mi: miluju tě
Dobrý den, jsme s manželem 18 let (je nám maličko přes 40), 2 děti v pubertě. Poslední dobou mám pocit, že jsem sama. Chybí mi jakékoliv projevy citu z jeho strany, žádné objetí, pohlazení, žádné něžné slůvko...Sex je sice úžasný, ale mimo sex nic. Jsem z toho zoufalá, vyvolává to ve mně pocit smutku a jako by mě neměl vůbec rád. Když se zeptám, co se děje, a že mi to chybí, tak řekne, že se nic nezměnilo, že mě má rád. Nedá to ale nijak najevo. Většinou ale nechce nic řešit, prý není co. Často dodá, že je unavený z práce. Já ale přece taky chodím do práce, ne jen on. Podvědomě sice cítím, že mě má opravdu rád (když vidí, že něco potřebuji v domácnosti, tak to zařídí, udělá, je skvělý táta). Nikdy nebyl nijak vřelý v projevech citu, ale teď je to ještě horší a chce mít hlavně klid. Mně to ale chybí. Zkoušela jsem už být i "nedostupná", nevázat se na něj, aby se začal trochu snažit, ale na něj to vůbec nefunguje. Naopak se ještě víc "stáhne". Co s tím, jak na něj? Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je známá věc, že muži moc nepotřebují dávat najevo city. Svou náklonnost vyjadřují spíš tím, že pro ženu a rodinu něco dělají. Páčit z muže, unaveného prací a každodenním stereotypem, nějaké projevy něhy, asi nemá smysl. Zkuste spíš zorganizovat nějaký výlet,welness víkend nebo něco podobného, kdy oba vypadnete ze zajetých kolejí a známého prostředí. Pokud však všechno v zásadě funguje, doporučovala žít svým životem (např. kamarádky, kulturní a sportovní aktivity) a neodvozovat své štěstí od manželových projevů. Čím nezávislejší na něm budete, tím lépe. Přeji vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, musím reagovat na příběh paní Andrey. Je mi 39 let, svobodná, bezdětná. Nikdy se na mě fronty nestály. Cca 15 let jsem doufala a věřila, že alespoň jeden muž, by mě mohl chtít a měl mě rád. Bohužel jsem byla hodně naivní, neboť jsem se nikoho nedočkala. Navštívila jsem životního kouče, kde jsem docházela cca 1/2 roku. Bohužel se nic nezměnilo. Dostala jsem do deprese na vše jsem již rezignovala. Chtěla jsem Vám sdělit, že zdaleka nejste sama, kdo je na tom úplně stejně jako Vy. Věřím tomu, že i já se samotou po čase vyrovnám a že mě již nebude samota bolet. Člověk si stejně musí na vše zvyknout. Odůvodňuji si svou samotu tak, že je to dáno osudem a s tím nic nesvedu. Přeji Vám hodně sil a slunce v duši
Marcela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
osud máme valnou měrou ve svých rukou, takže bych na vašem místě místo rezignace vyhledala ještě jiného kouče. Zkuste například Aleše Kalinu. Někde ve vás je něco chybně nastaveno, nic jiného v tom není. Je třeba to odhalit a "přeprogramovat"....
Přeji hodně zdaru a nevzdávejte to.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jeden problém. Ráda partnera během televize když chce,( nebo i já sama) pohladím na intimních místech, vzruší se. Já se vzruším také, ale on se dívá dál, že se musí dodívat. Po skončení se ke mě přitulí a zeptá se zda se chci milovat ať si sundám košili a je takový pasivní, než na mě sáhne. Co se týká mého vzrušení, moc se ze začátku nesnaží. Tak jsem mu na to odpověděla, že už se milovat nechci, že mě to dá zas spoustu práce, že už se mu možná nepostaví. Už se mi prostě podruhé nechtělo, čekala jsem iniciativu od něj. Většinou se nakonec taky zapojí a jsem spokojená. Jenže začátek je, jako kdybych to chtěla jen já. Někdy i říká, která si ho nepostaví ... (na to mu začínám říkat kterej si mě nevzruší)Po mé odpovědi se šíleně urazil a nevím jak mu vysvětlit, že jsem to tak nemyslela. Nechci se doprošovat větší iniciativy a nevím jak na to. Já chci vše hned, hned mít odezvu a on je vytrvalý a pomalý a jsem z toho jen nervózní. Děkuji
Ajka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zde se nabízí otázka, jestli to spolu máte jen špatně nastavené nebo je chyba i jinde (pravděpodobnější varianta). Z vašeho popisu to na mne dělá ojem, že po vás přítel netouží tolik jako vy po něm, čili si sex svým způsobem vynucujete a on je víceméně pasivní. Nepovažuji za šťastné opakovat stále stejný scénář, jako např. hlazení v době, kdy je partner zaujat filmem. Sama vidíte, že to nevede k žádoucímu efektu, čili by to chtělo změnit strategii....nebo partnera? Nelíbí se mi totiž jeho výrok:"která si ho nepostaví"....zní tak, jako byste byla jen jednou z mnoha, tedy nikdo výjimečný, privilegovaný....vaše kontrování stejným kalibrem je sice pochopitelné (naštval vás), ale ani to vás neposouvá nikam dál a nemění nic na principu....Je na vás, jak s tím naložíte, ale nedoporučuji se jakkoli vnucovat ,něčeho se dožadovat. Nemáte to zapotřebí. Přeji vše dobré.
bad boy nebo beránek?
Se svým přítelem jsem již skoro 4 roky, je to vztah, který byl zakládán na oboustranné důvěře a porozumění. Lhala bych kdybych zapírala, že si nejsme v některých věcech opravdu podobní. Je mi 20 let. Se svým přítelem jsme si prošli už řady problému od problému v rodině, přes úmrtí a další...přestože mám přítele velice ráda byl tento vztah zakládán z jakési rozumnosti či, že žádná jiskra tam moc nikdy nebyla...Velice se mi líbilo, že se mi snažil porozumět. Problém je ale jinde jak už jsem již zmínila jiskra mezi námi není přesně to co nás drží při sobě.V poslední době se mi totiž naskytla příležitost seznámit se s jistý gentlmanem. Od prvního počátku se mi zalíbil a bylo zřejmé, že se mu líbím také. Jelikož se setkáváme velmi často začal si se mnou povídat a opravdu si rozumíme, každopádně nechápu jak jsem se zamilovala. Nevím co mám dělat.Mám výčitky vůči svému partnerovi přesto si nemohu pomoct ta jiskra co mezi námi je ta neskutečná euforie.To jsem ještě nezažila.Předem moc děkuji
Kateřina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jste velice mladá na to, abyste plánovala partnerství na celý život, na to máte ještě hodně času. Píšete, že váš první vztah fungoval na rozumové bázi, byl váš první a nikoho jiného jste nepoznala, takže je zcela přiorozené, že teď máte potřebu prožít něco jiného, emočně bouřlivého, vášnivého...doporučuji ovšem zachovat si nadhled a kontrolu, aby se vám nestalo, že se zamilujete do někoho, kdo vaše city opětovat nebude a chce si jen užít....právě tohle nebezpečí totiž hrozí zejména u atraktivních playboyů, kteří jsou si svého kouzla vědomi. Takového muže ovládnete jedině tím, že pro něj budete záhadná a nepropadnete mu (na to je totiž zvyklý)....Poznávejte, ale neztrácejte hlavu a buďte si vědoma toho, že ti, co vás momentálně lákají, se hodí na dobrodružství, nikoli pro život. Přeji vše dobré a hodně štěstí.    
nemohu se seznámit
Dobrý den, velmi pečlivě si pročítám Vaši poradnu. Hodně dlouho jsem se rozhodovala, zda-li Vám také napsat či nikoliv. Nakonec jsem se rozhodla, že se podělím o své zkušenosti s ostatními ženami. Je mi 45 let, takže své děti již nikdy mít již nebudu. Velmi jsem se snažila, abych nezůstala sama. Snažila jsem dle Vašich rad, které dáváte ženám zlepšit jak svůj zevnějšek, tak své chování a jednání. Také jste psala, že není možné, aby ženu nikdo nechtěl. Musím Vám říct, že mě skutečně nikdo nechce a nikdy nechtěl, každý ode mě utíká a utíkal dokud je a byl čas. Jsem jedna z mála, která zůstane navždy sama a samota se mi stala a stane nedílnou součásti života. Hodně mě to všechno bolelo. Zamýšlela jsem se, proč jiné ženy mají daleko větší úspěchy než já. Zjistila jsem, že opravdu nemám, co bych mohla někomu nabídnout. Naprosto muže chápu proč by chtěli či zůstávali se mnou , když za rohem na ně čeká mnoho lepších žen než jsem já. Dlouho jsem se samotou vyrovnávala, troufám si tvrdit., že jsem se již s tím vším srovnala. Přeji vše dobré
Andrea
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ve vašem líčení situace či stavu postrádám otázku....ale zřejmě se chcete zeptat, jak je možné, že vás nikdo nechtěl. Zakopaného psa vidím hlavně ve vašem smýšlení o sobě. Nikdo vás nebude vidět jako zajímavou, atraktivní ženu, pokud se tak nebudete vnímat vy sama! Jak jsem zde již mnoha ženám psala, vůbec nezáleží na kráse ani tělesných proporcích, i baculky si najdou své obdivovatele, pokud umějí své tělo správně nosit, oblékat se atd....Zamyslete se nad svou řečí těla, jaké signály vysíláte do světa, a začněte je měnit: usmívat se, zvednout bradu, narovnat se (je totiž typické pro lidí s nízkým sebevědomím, že mají tendenci se hrbit, jakoby zmenšovat). Učte se mluvit nahlas, budit pozornost, oslovovat lidi (i ženy, je jedno kde, jde o proncip)! Nedávno jsem někam jela autobusem a moji pozornost hned při zakupování lístku upoutala žena (mohlo jí být cca 65), která se hned začala bavit nejen s řidičem, ale i s dalšími spolucestujícími, přisedla si k jiné paní a vesele pak spolu debatovaly po celou cestu, ačkoli se viděly poprvé...I já často zažívám situace, kdy mne někdo osloví, muž či žena, něco se mne ptá nebo komentuje dění kolem. K tomu dochází, pokud je splněna nejzákladnější podmínka: že člověk působí přívětivě a komunikativně....čili na tom začněte pracovat. Kdybyste to nezvládala sama, bylo by dobré přihlásit se do nějakého kruzu. Vaším prvním úkolem by mělo být přestat o sobě smýšlet tak, jak jste to popsala! Přeji hodně zdaru a štěstí.
manžel má milenku
Dobrý den,jsme spolu 35 let,máme vyrovnany vstah i po sex,stránce.2 dospělé děti,jeden se synů pracuje s manželem ve firmě.Asi před 20 lety měl manžel vstah s kolegyni z práce,která se rozváděla.Nikdy to nepřiznal,myslela jsem,že to bylo poblouznění,dokonce mi i jemu dělala učetnictví .Já mám novou učetní již7 let,ale manželovi dělá učetnictví do dnešního dne.Už dlouho žije s partnerem.Tehdy jsem to ustála, mylela jsem,,že přece milenka manžela nebude mít odvahu mi dělat učetnictví.Manžel je velice oblibený v rodině,máme hodně přátel,velice si rozumí se syny, věnuje ,vnoučatům,všechno je OK.Prostě navenek ideální manželství.Asi před měsícem při návratu ze zimní dovolené jsme se náhodně s ní potkali v motorestu na dálnici/vracela se ze školení/,byl zmatený,Po tom setkání slovo dalo slovo,přiznal paralelní vstah,který dokonce trval asi rok! Po mém podezření hned to udajně skončil,ale pracovně se s ní stýkal.Jsem úplně mimo,nemohu to rozdýchat,trápí se i on.Je to sice dávno,ale já mám pocit,jako by to bylo včera.Jak na to?
stela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jstli vašemu líčení situace dobře rozumím, měla jste sice podezření, že tehdy před 20 lety měl manžel s tou ženou, svou účetní, poměr, ale jistotu jste získala až po tom setkáni v motorestu, kdy manžel vše přiznal....v zásadě ovšem nic nového. Co s tím? Jestliže mezi vámi vše klape, bylo by zbytečné kazit si vztah vytahováním kostlivců ze skříně, řečeno módním slovníkem....Vy to potřebujete jen zpracovat, nabrat sebevědomí, někde si ho třeba i načechrat (určitě máte i vy kolegy nebo kamarády, kteří se na vás zálibně dívají jako na ženu - dopřejte si trochu flirtu! Tím nemám na mysli románek, stačí, když to zajiskří a člověk ví, že by to šlo, kdyby o to šlo...) Nemá smysl a je kontraproduktivní drtit bývalého nevěrníka výčitkami a žárlivostí. On si tím poměrem něco realizoval, ale skončilo to, je to uzavřená záležitost. Něco jiného by bylo, kdyby do té ženy byl stále ještě zamilován, vy jste pro něj byla vzduch a dával by vám najevo, že s vámi v podstatě být nechce. To se dle vašeho vyprávění nekoná, manžel s vámi spí, je doma přítomný nejen fyzicky, ale i duševně, vztah s vámi nijak nezpochybňuje, čili potud vše ok.....Přečtěte si nějakou literaturu o nevěře, o tom, jak ji zpracovávat, i moji knihu Ukradená objetí. Kdyby se vám přesto nedařilo povznést se nad manželův úlet s účetní, doporučovala bych vyhledat terapeuta. Ale věřím, že to zvládnete, a přeji vše dobré! 
žárlím - co s tím?
Dobry den.Mam dotaz,partnerka jede na dovolenou do Španělská,v čemž problém nevidím.Jenze jedou i tři její kamarádky a všechny tři jsou svobodne,bez deti a radi si uziji.Jelikož jsme spolu něco přes rok,porad se milujeme,vše klape a i v postely jsme Max.spokojeny a přítelkyně me ujistuje,ze má svoji hlavu a ze se nic nestane(myslím neveru)Samozřejmě ji verim,jen mam takové zvláštní tušení..a hlavně ta její společnost.Ja mam jedno dítě a přítelkyně dve z předchozího vztahu a vseci jsme si náramně sedly a velmi si rozumíme.Podstata mého dotazu...muze byt žena neverna i když je "Max"spokojena ve vztahu a zamilovana..Ja osobně jsem nikdy nevěrný nebyl a ani jsem se s tím nesetkal nebo nepoznal to od partnerky.Nevim jestly to nemůže narušit nas vztah.Dekuji za odpověď a přeji hezký den - otázka upravena poradcem
David
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
stát se může cokoliv, nikdo nikdy nemá absolutní jistotu, že mu partner/ka nazahne, ale s tím je nutno žít. Funguje to tak, že čím méně budete žárlit a dávat najevo, jak moc je pro vás věrnost partnerky důležitá, tím menší bude riziko, že by podlehla kouzlu někoho jiného. Žárlivost, výslechy, vynucené sliby, že nikdy s nikým - to je cesta do pekel. Buďte nad věcí a berte to tak, že to mezi vámi buď vyjde, nebo ne.....pokud je vše v pořádku, máte se rádi, dokonce jste vytvořili novou, fungující rodinu s dětmi z bývalých vztahů, není důvod k obavám. Zabývejte se pozitivními myšlenkami, např.čím přítelkyni po návratu z dovolené překvapíte. Určitě to ocení! Přeji vše dobré.
našemu manželství chybí jiskra
Dobrý den paní Konopová, děkuji mnohokrát za odpověď. Navazuji na text "našemu manželství chybí jiskra".Ano, přítele jsem si pořídila jako náplast na neuspokojivý vztah s manželem.Přítel by se mnou jel rád kamkoliv. To zřejmě v textu nebylo nějak jasné.Nemohu však přeci říci manželovi jedu s přítelem. Nyní k mému manželovi. Choval se tak vždycky. Už od našeho začátku vztahu. Trávil čas hlavně s dcerou. Partnerský život žádný. Občas sice kino, nicméně společné zájmy žádné. Dcera byla malá, nechtěla jsem se rozvádět...Přišlo mi i malicherné rozvádět se kvůli tomu, že nesdílíme společné zájmy. Když jsem mu řekla, aby přijel za mnou o víkendu do lázní řekl mi, že je daleko, že zrovna hraje Kvitová.Jak mně asi bylo .Vždy jsem vztah řešila milenci, hledala jsem a hledám pozornost. Do poradny manžel nechce - říká, tam mě netahej.Jak ale říkám,nakoupí, sedí doma, pomůže mým rodičům..Nejsem malicherná,ale přítele se vzdát nechci a on mě též ne.Řekl mi, že mě miluje a chtěl by mě jen pro sebe.. - otázka upravena poradcem
Julka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
aha, teď už tomu rozumím lépe. Jestliže se však manžel choval stejným způsobem od samého začátku, napadá mne, proč jste se pro něj rozhodla? Ale již se stalo a leccos funguje dobře, jak píšete, stará se o dceru i domácnost....jak by asi reagoval, kdyby věděl, že zvažujete rozvod, jelikož se dlouhodobě cítíte citově i sexuálně neuspokojená? Nepřimělo by ho to pak přece jen navštívit terapeuta? Na tom přece není nic špatného, v cizině je úplně normální, že se lidé chodí radit, jen tady ještě mnohdy vládnou předsudky (výroky typu: já jsem normální a nepotřebuju žádného cvokaře)...Teď k milencům: ani tato náplast nepomáhá? Proč vlastně ne? Mohla by vám dodávat právě to, co potřebujete....co vám chybí u nich? Když jste se tedy pro toto "řešení" rozhodla...?
Zdravím. 
našemu manželství chybí jiskra
Dobrý den, opět navazuji na můj příspěvek pod titulem "manžel nebo milenec" a "našemu manželství chybí jiskra".S přítelem se scházíme stále, tak 2 x do měsíce.Navrhla jsem manželovi,když jedu do lázní,jestli by nejel se mnou...Řekl, že neví co by tam dělal (mohl by se přeci projít, číst si, zajít na masáž).Řekl, že to pro něj není. Takže jezdím sama. Potom máme týden společné dovolené s dcerou a on je ještě jeden týden sám s dcerou-jezdí pod stan, což já po operaci páteře a se svými problémy nemohu.Když navrhnu jněkam do zahraničí nebo do hotelu, řekne mi,že na to nemáme.Dříve jsem dovolenou zaplatila pro všechny,abychom byli spolu. Mrzí mě, že manžel přispět nechce...Máme každý svůj účet a platíme zhruba stejnou finanční částku jako běžnou útratu.Co se týče dovolené, nechce se mu do toho..
Při prodeji domu jeho rodičů,dostal určitou částku, kterou má však na jejich účtě..Mrzí mě,že nás jako rodinu nevezme někam na dovolenou..Je to jinak hodný muž, nicméně cítím se nějak "sama".Julka - otázka upravena poradcem
Julka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z vašeho líčení situace mi není jasné, co vás váže k milenci a jaký vztah má on k vám. Zřejmě jste si ho pořídila jako náplast na neuspokojivý vztah s manželem, ale tuto "roli" nesplňuje (jinak by s vámi na dovolenou v zahraničí, po níž tak toužíte, mohl jet třeba on). Což je možná dobře, protože pak by vaše dilema mohlo být ještě bolestnější, aniž by to něco řešilo. Jak totiž z vašich dalších řádek vyplývá, potřebujete vyřešit hlavně vztah s manželem, zejména manželovu neochotu více přispívat a více se podílet na společných aktivitách. Zde mne napadá: kdy se tak začal chovat? Nemůže být jeho "syslení" reakcí na váš vztah s milencem, kdy třeba sice nic konkrétního neví, ale něco tuší a dělá si rezervy pro případ, že byste od něj odešla? Nebo si tak počínal vždycky? Chápu, že ho válení na pláži nemusí bavit, ale při troše dobré vůle byste určitě našli dovolenou, která by vyhovovala i jemu a přitom nemusela být moc drahá. Pokoušela jste se s ním na toto téma bavit? Jestli ne, tak to udělejte, pokud možno v přátelské atmosféře. Kdyby zatvrzele odmítal - jak o tom mluvit, tak něco měnit a na vztahu více pracovat, bylo by dobré navštívit manželského terapeuta. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,
Měla (24) jsem 4letý vztah s mužem, kterého jsem nesmírně milovala. Rozchod se táhl dlouho, ale už jsme si to vyříkali. Nyní je to 2,5 roku po ukončení vztahu. Chodím si přivydělávat, tam jsem se seznámila s moc milým chlapem (31). Asi před rokem jsme to spolu chtěli zkusit, ale oba jsme ještě neměli dořešenou minulost. On má teď velký zájem, opravdu se snaží. Mě přitahuje, mám ho moc ráda, ale necítím zamilovanost. Po 4letém vztahu jsem měla půlroční vztah, kde jsme si také rozuměli, ale já jsem nebyla zamilovaná. Nevyšlo to, zde asi hrálo roli i to, že jsem neměla dořešenou minulost. Nyní cítím, že jsem s minulostí vyrovnaná, ale nejsem si jista, jestli tento vztah zkusit. Mám pochybnosti, když to nevyjde, jak se budu cítit, když přijdu do práce. A když to vyjde, tak jak moc o mě bude vykládat? Povahově je přesně ten člověk, kterého hledám. Jenom ty city tu nejsou jak by měly. Je možné, že to přijde časem? Děkuji za Váš čas a reakci.
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste citově příliš lpěla na muži, s nímž jste byla 4 roky ve vztahu, nelze očekávat, že už jste dnes ze všeho venku. Tím mám na mysli spíš emoční stránku. Každý vztah je jiný, nelze srovnávat. Pokud vás ctitel přitahuje a  rozumíte si, může se stát, že se do něj  zamilujete až později. Váš vzah může být kvalitativně daleko lepší než ten minulý - píšete, že jste se dlouho rozcházeli, čili vlastně šlo o nešťastné zamilování...Vztahy založené na citových explozích neskýtají vůbec žádnou záruku štětí, by přímo naopak. Důležité je, aby vám partner voněl, nebyl vám protivný, neměl úplně jiný světonázor, hodnoty, špatné vzory z domova. Hleďte hlavně na jeho charakter a na to, jestli se pro vás hodně angažuje. O svých pocitech, co by tomu řekli ostatní na pracovišti, si se ctitelem klidně promluvte. Třeba to rozptýlí vaše obavy. Z čeho usuzujete, že by o vás v případě rozchodu mohl špatně mluvit? Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den
Jsem naprosto bezradná a proto chci požádat o vaší radu, je mi 17 let a zamilovala jsem se do jednoho muže, který je o jedenáct let starší. Jiskří to mezi námi a on mě i políbil ale mám strach že když se staneme něčím víc tak nás velký věkový rozdíl rozdělí a já příjdu o báječného přítele... Děkuji za odpověď
Fany
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
řekla bych, že nejde ani tak o věkový rozdíl jako takový, ten váš je docela běžný, ale spíš o to, že objekt vašeho citového vzplanutí je pravděpodobně daleko zkušenější než vy, nemusí se chtít vázat, zejména ne na tak mladou dívku....čili že si bude jen tak hrát, zkoušet, jak daleko může zajít, ale vy se bezhlavě zamilujete a po eventuálním konci romance budete trpět....na vašem místě bych s intimním sbližováním nespěchala. Scházejte se, povídejte si, poznávejte jeho názory, všímejte si jeho reakcí, jak je vůči vám pozorný...ale také jak se chová, pokud nedostane to, co chtěl...Nedopusťte žádný nátlak. Až ho lépe poznáte, uvidíte. Dopřejte si čas, není kam spěchat. Přeji vše dobré.