Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové
Poradna
Na otázky odpovídá
Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.
Nejvíce se ptáte
reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| mám do toho jít?| ženské sebevědomí| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů
| všechny dotazy
nevím, co chci
Dobrý den, prosím o Váš náhled.Jsem v novém městě a začínám se rozkoukávat. Jsem též v nové skupině lidí, která je laděna do přírody. Hrajeme hry, výletíme. Je tam asi 200lidí a počítám, že bych tam mohla někoho najít pro život. Mám ale strach, jak vůbec začít. Nechtěla bych být nepřístupná, ale chtěla bych se s každým bavit a poznávat. Pokud mne ale někdo osloví, doufám, pozve na schůzku, ale i tak bych si chtěla dát čas a prostor na potkání i někoho jiného, nevím, jak mám reagovat. Prostě nechci skočit do náruče jednomu, když by ten další mohl být lepší. Ale netuším, abych zase nepřebrala, jak se zachovat. Jít do prvního možného vztahu? Nebo jak dlouho se rozhlížet. Aby pak někdo na mne zůstal. Vím, že si to moc maluji a realita bude jiná. Nechci jich vyzkoušet 6 a nic z toho.. Jinak jsem celkem akční, vůdčí typ ženy a musím se začít asi držet na uzdě, abych hned neradila a nebyla ta chytrá, asi..?! Co myslíte, jak může žena zaujmout ve stejně laděné skupině turistů? Děkuji za radu.
Dobračisko
Dobrý den,
děláte si zbytečné starosti, jak komunikovat a zaujmout. Řiďte se intuicí, buďte přirozená a přirozenou chutí poznávat. Samozřejmě že ten, s kým dříve či později začnete chodit, nemáte-li s muži žádné zkušenosti, nemusí být partnerem pro život.... ale to je přece v dnešní době úplně normální. Lepší je něco vyzkoušet, najít se ve vztazích, přijít na to, jaký typ partnera je vhodný, a tepve potom se vázet ve vážném vztahu.....přeji vše dobré.
děláte si zbytečné starosti, jak komunikovat a zaujmout. Řiďte se intuicí, buďte přirozená a přirozenou chutí poznávat. Samozřejmě že ten, s kým dříve či později začnete chodit, nemáte-li s muži žádné zkušenosti, nemusí být partnerem pro život.... ale to je přece v dnešní době úplně normální. Lepší je něco vyzkoušet, najít se ve vztazích, přijít na to, jaký typ partnera je vhodný, a tepve potom se vázet ve vážném vztahu.....přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Magistro, přítel mě pozval na oslavu narozenin jeho sestry. Mají pronajatou chalupu někde v horách.Bude tam jeho matka, sestry, strýc, bratr. Vědí, že přítel má vdanou přítelkyni. Řekl mi, že jsem zvaná a ať si to zařídím..Jedná se o pátek - neděle. Řekla jsem mu, že to nelze..Je fakt, že jsem trochu váhala, ale rezolutní ano neřekla. Nakonec jsem mu řekla, že jsem vdaná a není vhodné chodit do rodiny. On řekl, že to nikdy neřeší....Já na to, že to řeším já..Prý to už zaplatil a těšíl se. Upřímně si myslím, že mě prostě chtěl "ukázat".Zamítla jsem to.Pořád mě přesvědčuje. Řekla jsem že ne, a on to nechápe..Je to vůbec možné? Stalo se Vám někdy toto ve Vaší poradně..Přeci se ještě nebudu cítit vina?Zdraví Julka - otázka upravena poradcem
Julka
Dobrý den,
zde záleží na mnoha okolnostech. Předně jak hluboký a vážný je váš vztah s přítelem. Jste-li vdaná jen formálně, aniž byste s manželem žila skutečným manželským životem a váš přítel vás rodině takto prezentoval, nevadilo by na oslavu narozenin jeho sestry jet. Dokonce naopak. Případné dotazy byste pak nejspíš uměla zodpovědět bez jakýchkoli pocitů trapnosti. Jestliže však žijete docela normálním životem vdané ženy a tento muž je jen milencem na hezké chvilky, seznamovat se s jeho rodinou by asi vhodné nebylo. To posuďte sama...přeji vše dobré.
zde záleží na mnoha okolnostech. Předně jak hluboký a vážný je váš vztah s přítelem. Jste-li vdaná jen formálně, aniž byste s manželem žila skutečným manželským životem a váš přítel vás rodině takto prezentoval, nevadilo by na oslavu narozenin jeho sestry jet. Dokonce naopak. Případné dotazy byste pak nejspíš uměla zodpovědět bez jakýchkoli pocitů trapnosti. Jestliže však žijete docela normálním životem vdané ženy a tento muž je jen milencem na hezké chvilky, seznamovat se s jeho rodinou by asi vhodné nebylo. To posuďte sama...přeji vše dobré.
jak se umět lépe prodat?
Dobrý den paní Libuško, chtěla bych se zeptat na to, jak být zajímavá. Myslíte jen vzhledem nebo i chováním? Být výstřední? Někdy mě upoutá pozornost oblékání některých žen, např. rudá rtěnka, krátká sukně, někdy jim lezou i tanga a docela mě to pohoršuje, i když to té ženě sluší a poutá prostě pozornost, i moji. Pohoršuje tohle někdy i muže, nebo je to právě to, čím muže upoutají? Když mě hodně upoutá nějaká žena nějakou extravagancí, začnu být naštvaná a mluvit o ní nehezky i před mužem, že to snad není pravda :) nevím, proč jsem najednou tak pohoršená a snažím se ji za každou cenu shodit :) měla bych raději mlčet, nebo nevím jak se zachovat a když na to třeba muž kouká a neřekně nic nebo jen nějakou chlapskou připomínku,jestli moje komentáře nevyzní, že to ještě závidím. Děkuji a omlouvám se možná za zvláštní dotaz.
nelly
Dobrý den,
to, že vás provokativní oblečení u jiných žen pobuřuje, znamená, že byste také ráda poutala pozornost, jen možná nevíte, jak na to. Nejdříve je třeba objevit nejen svůj styl, ale samu sebe. Tedy to, čím jste zvláštní, originální, jedinečná.... a právě tohle vypíchnout. Optická krása samozřejmě nestačí, kouzlo osobnosti vychází zevnitř. Zajímavá žena má nejen schopnost přijímat a zpracovávat informace z okolního světa, ale také o nich poutavě, vtipně mluvit. Dávat jevy do vlastních, nevšedních souvislostí, nestydět se projevovat emoce (např.smíchem)...atd. Cvičte se ve vtipu, v pohotových reakcích, vymažte žárlivost na provokativní ženy, ta by vás jen brzdila a u mužů vám škodila. Inspirujte se, berte si příklad, buďte lepší než ty, co vidíte kolem sebe! Být sexy, ale přitom toho ukazovat jen tak akorát, aby to v mužích podněcovalo fantazii představovat si, co je pod tím, to je umění! Ovšem samotná fasáda nestačí, jak jsem zde již tolikrát psala. Zamyslete se nad svými klady a schopnostmi, nad tím, čím jste zvláštní, nechte si dát zpětnou vazbu od přátel. Každá žena je něčím krásná a originální, jen to musí objevit a sebevědomě světu prezentovat. Takže asi tak...přeji hodně úspěchů.
to, že vás provokativní oblečení u jiných žen pobuřuje, znamená, že byste také ráda poutala pozornost, jen možná nevíte, jak na to. Nejdříve je třeba objevit nejen svůj styl, ale samu sebe. Tedy to, čím jste zvláštní, originální, jedinečná.... a právě tohle vypíchnout. Optická krása samozřejmě nestačí, kouzlo osobnosti vychází zevnitř. Zajímavá žena má nejen schopnost přijímat a zpracovávat informace z okolního světa, ale také o nich poutavě, vtipně mluvit. Dávat jevy do vlastních, nevšedních souvislostí, nestydět se projevovat emoce (např.smíchem)...atd. Cvičte se ve vtipu, v pohotových reakcích, vymažte žárlivost na provokativní ženy, ta by vás jen brzdila a u mužů vám škodila. Inspirujte se, berte si příklad, buďte lepší než ty, co vidíte kolem sebe! Být sexy, ale přitom toho ukazovat jen tak akorát, aby to v mužích podněcovalo fantazii představovat si, co je pod tím, to je umění! Ovšem samotná fasáda nestačí, jak jsem zde již tolikrát psala. Zamyslete se nad svými klady a schopnostmi, nad tím, čím jste zvláštní, nechte si dát zpětnou vazbu od přátel. Každá žena je něčím krásná a originální, jen to musí objevit a sebevědomě světu prezentovat. Takže asi tak...přeji hodně úspěchů.
mám do toho jít?
Dobrý den, měla jsem přítele, který se ke mně nechoval hezky, nepomáhal mi, dokonce byl ironický a ponižoval mě. Dlouho jsem se rozvažovala, jestli s tímto mužem chci být. Nakonec vztah ukončil on. Ukončení bylo strašné. Po několika letech se ozval a chtěl by abychom se k sobě vrátili. Jsem z toho docela v šoku. Nevím jak se zachovat, zda-li mám dát druhou šanci a člověk zkušenostmi vyzrál či nikoliv a kategoricky to odmítnout. Jaké máte zkušenosti s tím, že se někdy k sobě partneři znovu vrátí. Děkuji za odpověď
Miluše
Dobrý den,
píšete, jak špatně se k vám ten muž choval, přesto jste dlouho váhala, jestli s ním zůstat a (paradoxně) to byl on, kdo vztah ukončil. Čím to ukončení pro vás bylo strašné? To mi v líčení situace chybí, nicméně i vám doporučuji přečíst si můj poslední článek na idnes:
píšete, jak špatně se k vám ten muž choval, přesto jste dlouho váhala, jestli s ním zůstat a (paradoxně) to byl on, kdo vztah ukončil. Čím to ukončení pro vás bylo strašné? To mi v líčení situace chybí, nicméně i vám doporučuji přečíst si můj poslední článek na idnes:
http://ona.idnes.cz/zotrocene-zeny-tyrani-0b1-/vztahy-sex.aspx?c=A160817_114826_vztahy-sex_jup
Doufám,
že vám pomůže v tom, abyste se v problematice lépe zorientovala, lépe ji pochopila. A také, že vás motivuje k tomu, abyste konečně zapracovala na svém
sebevědomí a našla si muže, jenž si vás bude vážit a chovat se k vám s
respektem! Od toho se totiž všechno odvíjí (sebevědomí).
reakce na poradnu
Dobrý den,
jaký je Váš názor na muže, kteří neví co chtějí, chovají se velmi špatně ke své partnerce. Četla jsem, že to jakého muže žena má taková je ona sama. Jaké máte zkušenosti, je pravda či nikoliv.
Děkuji a přeji vše dobré.
jaký je Váš názor na muže, kteří neví co chtějí, chovají se velmi špatně ke své partnerce. Četla jsem, že to jakého muže žena má taková je ona sama. Jaké máte zkušenosti, je pravda či nikoliv.
Děkuji a přeji vše dobré.
Bohuslava
Dobrý den,
zde je odkaz na dva články, kde se těmito tématy zabývám: principem volby partnera a principem toho, proč ženy neopouštějí muže- trýznitele.
Doufám, že si v nich najdete odpověď na svoje otázky.
Můj osobní názor je takový, že by si žena v žádném případě neměla nechat líbit špatné zacházení. Jednak kvůli sobě (případně i dětem, jimž se to stává vzorem), ale také z principu...přeji vše dobré.
zde je odkaz na dva články, kde se těmito tématy zabývám: principem volby partnera a principem toho, proč ženy neopouštějí muže- trýznitele.
http://ona.idnes.cz/laska-je-nahoda-ci-osud-06b-/vztahy-sex.aspx?c=A140521_103243_vztahy-sex_jup
http://ona.idnes.cz/zotrocene-zeny-tyrani-0b1-/vztahy-sex.aspx?c=A160817_114826_vztahy-sex_jup
Doufám, že si v nich najdete odpověď na svoje otázky.
Můj osobní názor je takový, že by si žena v žádném případě neměla nechat líbit špatné zacházení. Jednak kvůli sobě (případně i dětem, jimž se to stává vzorem), ale také z principu...přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím o radu, jakým způsobem se dá ve vztahu odmilovat, nebo alespon částečně. Jsem ve vztahu přibližně 3 roky a poslední rok citím značnou nevyrovnanost. Mám pocit, že partnera miluji daleko více, než on mě. Z toho také vychází částečná nedůvěra ohledně nevěry (i když pravděpodobně iracionální), větší potřeba s ním trávit čas, než má on se mnou a další podobné věci. Moje představa je taková, že pokud nebudu tolik zamilovaná, spoustu věcí se srovná. Otázkou je, zda mám pravdu a případně jak toho dosáhnout. Přemýšlela jsem i o rozchodu, protože takto mi ten vztah nevyhovuje, ale asi bych chtěla nejdříve vyzkoušet všechny možné varianty, jak to vyřešit. Děkuji.
Jana
Dobrý den,
na tohle existuje jediný způsob, ale musíte ho zvládnout: udělat se vzácnou a přestat příteli, u něhož vnímáte citový "odliv", dávat najevo horoucí lásku. Čím víc se mu takto "vnucujete", tím víc ho to nudí, jestliže už má tendence se ze vztahu vyvlékat. Uvidíte, jaký účinek to na něj bude mít, jestli na svém chování něco změní. Jestliže ne, by bylo dobré porozhlédnout se i jinde. Chce-li někdo jít, nelze ho držet, to je stará známá pravda....
Přeji hodně štěstí.
na tohle existuje jediný způsob, ale musíte ho zvládnout: udělat se vzácnou a přestat příteli, u něhož vnímáte citový "odliv", dávat najevo horoucí lásku. Čím víc se mu takto "vnucujete", tím víc ho to nudí, jestliže už má tendence se ze vztahu vyvlékat. Uvidíte, jaký účinek to na něj bude mít, jestli na svém chování něco změní. Jestliže ne, by bylo dobré porozhlédnout se i jinde. Chce-li někdo jít, nelze ho držet, to je stará známá pravda....
Přeji hodně štěstí.
reakce na poradnu
Návaznost na Julka1...Díky za Vás, paní magistro…Věřím, že díky Vašim radám spousty žen nesáhne po antidepresivech. Pro zasmání a trochu s nadsázkou uvedu příklad, který jsem někde slyšela: „O mého milence mě připravila jeho manželka, když se s ním rozvedla.“ To začíná být i můj případ….Hezké dny…Julka2
Julka
Dobrý den,
díky za vaše díky, to mě fakt pobavilo, že bych měla fungovat jako prevence deprese či léků na ni!
Mějte se a ať se váš další život vyvíjí v souladu s vašimi představami.
díky za vaše díky, to mě fakt pobavilo, že bych měla fungovat jako prevence deprese či léků na ni!
Mějte se a ať se váš další život vyvíjí v souladu s vašimi představami.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Konopová, po přečtení některých Vaších příspěvků jsem nabyla dojmu, že téměř defaultní radíme ženám i mužům, které se ocitli v milostném trojúhelníku (ať už v jakékoliv pozici), zůstat s původním partnerem/partnerkou a neodcházet za novým parterem/partnerkou. Nezdá se Vám tento postoj poněkud zaujatý? Kolem sebe znám případy, kdy se dva rozvedli kvůli někomu třetímu a nově vzniklý pár funguje celou řadu let (samozřejmě znám i opačné případy). Přece nelze všem radit setrvat v původním vztahu v podstatě za každou cenu. Děkuju za Váš názor.
Libuše
Dobrý den,
neradím za každou cenu zůstat s manželem/manželkou.
Jsem jen proti unáhleným rozvodům pod vlivem vášně, zejména pokud jsou v manželství malé děti. Obecně také doporučuji vydat se před každým radikálním krokem k manželskému terapeutovi...takže asi tak. Mějte se pěkně.
neradím za každou cenu zůstat s manželem/manželkou.
Jsem jen proti unáhleným rozvodům pod vlivem vášně, zejména pokud jsou v manželství malé děti. Obecně také doporučuji vydat se před každým radikálním krokem k manželskému terapeutovi...takže asi tak. Mějte se pěkně.
mám do toho jít?
Dobrý den, mám svůj první vážný a dlouhodobý vztah(se ženou), který trvá tří roky, ale minulý týden jsem poznala někoho jiného. A k té slečně od prvniho momentu cítím hrozně moc. Je to nepopsatelné. Mám vyčitky vůči přitelkyni a zároveň nevím co dělat. Myslíte, že jsem pouze poblouzněná a odejde to nebo jsem potkala tu opravdovou lásku.. Přítelkyni nechci rozchodem ublížit ..Ale nemůžu dotyčnou dostat z hlavy .. :(
Anet
Dobrý den,
nedoporučovala bych se ukvapovat, týden je opravdu málo na změnu partnera/patnerky. Zejména jestliže ten druhý vztah považujete za vážný a je prověřen třemi lety zkušeností....Dopřejte si chvíli času na pozorování a "testování"....Přeji vše dobré.
nedoporučovala bych se ukvapovat, týden je opravdu málo na změnu partnera/patnerky. Zejména jestliže ten druhý vztah považujete za vážný a je prověřen třemi lety zkušeností....Dopřejte si chvíli času na pozorování a "testování"....Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Pro Josef: Rada od člověka, co to taky zažil. Jak již řekla paní magistra, dej jasně najevo, že máš zájem o něco víc, ale pokud ona nechce, tak to ukonči, čímž myslím i přátelství (samozřejmě slušně, žádné výčitky atd..). Já sám sem ve velmi podobné „vztahu“, také na VŠ, uvíznul několik let. S danou slečnou jsme byli (ať už ve škole, po škole, výlety.…) nebo si psali denně. Já chtěl víc, ona ne a zpětně vidím, že to komplikovalo život jak jí tak mě. Představa, že se po kdo ví jaké době to tebe zamiluje (měl jsem ji také) je spíše filmová..ostatně když se případně přestanete vídat, tak třeba zjistí, že ji chybíš a rozhoupe se..a nebo ne, a ty najdeš jinou…u mě to dokonce bylo tak, že si ona slečna v průběhu našeho „vztahu“ našla přítele a za chvíli se s ním rozešla, protože si prý stejně raděj povídala se mnou (ale nic víc, no kdo ví proč :), ženy)…už je to nějaký rok co jsme se dohodli, že se nebudem vídat, protože to takto dál nejde a bylo to dobré řešení..jo a na VŠ je holek plno
Petr
Ráda přeposílám reakci na Josefův dotaz!
manžel nebo milenec?
Vážená paní Magistro,
děkuji mnohokrát za Vaši odpověď. Smekám „klobouk“ před Vámi, jak dovedete trefně a s vtipem vystihnout odpověď. Píše Vám Julka. Odpověď jsem si přečetla před odjezdem na dovolenou
s dcerou a manželem. Byla jsem plná rozporu, zda se s přítelem rozejít nebo ne. Již jsem to měla v úmyslu, ale potom jsem to neudělala. Řekla jsem si nechám to po dovolené, uvidím..
Nyní Vám píši kvůli manželovi. Jak jsem kdysi psala, v samém začátku manžel se vždy věnoval dceři a
na mé potřeby moc nehleděl. Dcera (16)si v loni našla přítele (19)a od té doby se mi zdálo že je vše lepší.Nemyslím, že by se mi manžel nějak věnoval, ale zůstával se mnou doma a dcera čas trávila s přítelem. Nyní když jsme byli na dovolené se situace opakovala. Manžel upřednostňoval dceru,
co chtěla ona platilo a na mé potřeby moc nekoukal. Takže to bylo jako každý rok…Manžel je i takový stydlivý, takže mě na veřejnosti neobejme, musím ho chytit za ruku sama. Když mu chci dát pusu, řekne, že mám rtěnku…, prostě neprojevuje city a mně to chybí…Takže jsem si vlastně uvědomila, že se nic moc nezměnilo a byla jsem zklamaná. V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem nic neukončila. Dostala jsem pár zamilovaných sms a hned mi bylo lépe..Přítel zřejmě již pochopil, že se rozvádět nechci,
protože psal, že se s tím bude muset smířit. O mě přijít prý ale nechce (to jsem mu nepsala, že jsem přemýšlela o rozchodu)..Nyní k mému manželovi. Já vím, že mě má rád, jen to neumí dát najevo..Já jsem však vřelá a asi jiná…Takže jak dál? Poradnu odmítá..Říkám si jak to bude v budoucnu..,dcera již s námi časem jezdit nebude a manžel je spíše pohodlnější..Možná mi poradíte, ať dospějeme ke kompromisu..Já jsem ochotná..,jenže když praží slunce, tak na koupaliště manžel prostě nepůjde…a tak je to se vším…Do divadla ho nemám tahat (jeho slova), není prý na to.
Já to beru tak, že nakoupí, občas uvaří a přes rok v době běžných starostí, prostě rodina funguje.
Co byste mi radila…? Můj dotaz nyní směřuje k manželovi. Přítel, to je zase jiná kapitola…Ten začal shánět byt, k ženě se nechce vrátit, jak ona nevím, to neřeším…Nyní řeším sebe…Přítel a manžel..
Od každého beru trochu…Prosím o radu ohledně obou mužů..Julka1
děkuji mnohokrát za Vaši odpověď. Smekám „klobouk“ před Vámi, jak dovedete trefně a s vtipem vystihnout odpověď. Píše Vám Julka. Odpověď jsem si přečetla před odjezdem na dovolenou
s dcerou a manželem. Byla jsem plná rozporu, zda se s přítelem rozejít nebo ne. Již jsem to měla v úmyslu, ale potom jsem to neudělala. Řekla jsem si nechám to po dovolené, uvidím..
Nyní Vám píši kvůli manželovi. Jak jsem kdysi psala, v samém začátku manžel se vždy věnoval dceři a
na mé potřeby moc nehleděl. Dcera (16)si v loni našla přítele (19)a od té doby se mi zdálo že je vše lepší.Nemyslím, že by se mi manžel nějak věnoval, ale zůstával se mnou doma a dcera čas trávila s přítelem. Nyní když jsme byli na dovolené se situace opakovala. Manžel upřednostňoval dceru,
co chtěla ona platilo a na mé potřeby moc nekoukal. Takže to bylo jako každý rok…Manžel je i takový stydlivý, takže mě na veřejnosti neobejme, musím ho chytit za ruku sama. Když mu chci dát pusu, řekne, že mám rtěnku…, prostě neprojevuje city a mně to chybí…Takže jsem si vlastně uvědomila, že se nic moc nezměnilo a byla jsem zklamaná. V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem nic neukončila. Dostala jsem pár zamilovaných sms a hned mi bylo lépe..Přítel zřejmě již pochopil, že se rozvádět nechci,
protože psal, že se s tím bude muset smířit. O mě přijít prý ale nechce (to jsem mu nepsala, že jsem přemýšlela o rozchodu)..Nyní k mému manželovi. Já vím, že mě má rád, jen to neumí dát najevo..Já jsem však vřelá a asi jiná…Takže jak dál? Poradnu odmítá..Říkám si jak to bude v budoucnu..,dcera již s námi časem jezdit nebude a manžel je spíše pohodlnější..Možná mi poradíte, ať dospějeme ke kompromisu..Já jsem ochotná..,jenže když praží slunce, tak na koupaliště manžel prostě nepůjde…a tak je to se vším…Do divadla ho nemám tahat (jeho slova), není prý na to.
Já to beru tak, že nakoupí, občas uvaří a přes rok v době běžných starostí, prostě rodina funguje.
Co byste mi radila…? Můj dotaz nyní směřuje k manželovi. Přítel, to je zase jiná kapitola…Ten začal shánět byt, k ženě se nechce vrátit, jak ona nevím, to neřeším…Nyní řeším sebe…Přítel a manžel..
Od každého beru trochu…Prosím o radu ohledně obou mužů..Julka1
Julka
Dobrý den,
způsob, jakým líčíte milence teď, poněkud
mění situaci. V předchozích popisech se jevil spíš jako člověk, jenž
na vás dělá nátlak, abyste se rozvedla, má dost nevyřešené
rodinné i majetkové poměry. Nelíbila se mi především jeho věta, že si nemáte zvykat na to, že bude vše platit, přestože jste se pro něj finančně angažovala dost. Jak jsem již psala, sdělit lze leccos, ale záleží na formě.
Nyní, v porovnání s odtažitým manželem (jehož jste předtím nijak necharakterizovala), se milenec sice jeví lépe (nastolil např.toleranci), ale nelze vyloučit, že trochu kolísá váš pohled na oba muže...i to se stává, je to dokonce bežné. Pokud si je zatím oba hodláte ponechat a čerpat u každého něco jiného, je to samozřejmě vaše věc. Otázkou ovšem zůstává, jestli je do budoucna udržitelné. Manžel se může něco dozvědět nebo aspoň tušit, milenec opětovně může zkusit, jestli byste se přece jen nerozvedla...inu, uvidíte sama!
Přeji hodně zdaru a děkuji za všechny komplimenty.
jak se odmilovat?
Dobrý den pani Konopová, přečetl jsem asi celou poradnu i Vaší knihu Ukradená objetí. Moc poučné a pomohlo mi vše koukat na svět jinak. Bohužel patřím do ,,Vaší" rodiny nešťastných duší. Našel jsem si v práci milenku-kolegyni. Dál vše dle známého scénáře. Nejlepší milovaní, je to ta pravá, láska, myšlenky na rozvod......Vím ale, že rozvod a opušťění dcerky a hodné ženy je hloupoust. Po zdravé úvaze jsem se s milenkou rozešel. Ona si dál hledá partnera pro své děti. Já zůstal zamilovaný až po uši... Jenže jsme kolegové a dost nám to pracovně klape, tak bohužel není možné uplatňovat odmilování se tím, že si nebudeme volat, psát a vidět se. Je možné zůstat pracovně ,,kamarádi'' a odmilovat se? Zkouším vše, programovat si hlavu, že by to nemohlo dál fungovat, nemyslet na ni, což se mi tedy vůbec nedaří, myslet na to, že se mnou by jako milenka nebyla šťastná a vše, co jsem se dočetl. K terapeutovi zatím moc nechci, je to vše čerstvé v řádu dnů. Je-li mi nějaká pomoc? Moc Vám děkuji..... - otázka upravena poradcem
Lukáš
Dobrý den,
moc mě těší, že vám Ukradená objetí a čtení poradny pomohlo "dívat se na svět jinak" a vřele doporučuji využít toho i na zpracování vlastního milostného románku! Nemůžete čekat, že se vám to podaří za pár dní, ale budete-li na tom každý den aspoň trochu pracovat, proces odmilovávání to urychlí. Časem si zvyknete na jiný způsob komunikace s dotyčnou kolegyní a i jí se uleví, že má konečně prostor pro hledání partnera pro život. Jestliže ho chce (není divu a čas letí rychle), vedle vás by jen trpěla, ačkoli by to třeba nerada přiznávala. Chce to také vyplnit si volný čas nejrůznějšími aktivitami, abyste musel myslet na jiná témata. Terapeuta je záhodno navštívit, pokud má člověk pocit, že to sám ani po několika měsících nezvládá....ale věřím, že vám se to povede!
Držím palce a gratuluji k nadhledu i rozumnému rozhodnutí.
moc mě těší, že vám Ukradená objetí a čtení poradny pomohlo "dívat se na svět jinak" a vřele doporučuji využít toho i na zpracování vlastního milostného románku! Nemůžete čekat, že se vám to podaří za pár dní, ale budete-li na tom každý den aspoň trochu pracovat, proces odmilovávání to urychlí. Časem si zvyknete na jiný způsob komunikace s dotyčnou kolegyní a i jí se uleví, že má konečně prostor pro hledání partnera pro život. Jestliže ho chce (není divu a čas letí rychle), vedle vás by jen trpěla, ačkoli by to třeba nerada přiznávala. Chce to také vyplnit si volný čas nejrůznějšími aktivitami, abyste musel myslet na jiná témata. Terapeuta je záhodno navštívit, pokud má člověk pocit, že to sám ani po několika měsících nezvládá....ale věřím, že vám se to povede!
Držím palce a gratuluji k nadhledu i rozumnému rozhodnutí.
manželka má milence
Dobry den,
Nase manzelstvi trva 17 let , ja svoji zenu miluji a verim ze to cinila i ona.Mame 2 deti. Jeste donedavna se mi zdalo vse v poradku. Hezky jsme se k sobe chovali ale tak 3 mesice
dozadu zacala byt neprijemna , vse ji vydilo ,vse kritizovala, nadavala- vyvolala hadky. Nemluvil jsem
teda s ni a cekal ze se vzpamatuje a usmirime se.
Ona chodila ven a vracela se nad ranem -jsem blbe tolerantni
Chyba lavky, rano se probudim v 5 hod a moje zena nikde. V hlave mi zacalo srotovat , vyjel jsem do ulic
a objizdel vytipovane adresy az jsem ji nasel, tedy jeji auto.
Jel jsem domu a premyslel- na to jsem nebyl pripraveny, byl jsem v soku- co ted.
Za hodinu se vratila a jestli chci s ni mluvit.
Drze me oznamila ,ze ma milence a me uz nechce.
Ted je tam kazdy den ,domu prijde detem jen na obed navarit a je zase pryc. Snazil jsem se aspon
ji vzit auto, ktere jsem ji koupil- blbec. Ale marne
nasla si prilezitost ,zavolala opravare a nez jsem se vratil auto i zena pryc.
Ptal jsem se ji proc to udelala, par duvodu me rekla
1 neprevedl jsem na ni dum- no diky nasim hadkam
uz z drivejska jsem se k tomu nikdy neodhodlal ale jsem to nepovazol za podstatne - chtel jsem s ni zit az do konce
2 davam ji najevo malo citu ,lasky -myslim si opak
v dobe hadek ale lasku davat najevo jaksi nemohu
3 vse je pry podle me - mam presne ten samy nazor otoceny o 180°;
Chtel jsem s ni zit do sve smrti, ted se miluje s jinym chlapem a to bez litosti.
I kdyby se nekdy vratila -muzu ji jeste nekdy milovat - je to vubec mozny¨
Nase manzelstvi trva 17 let , ja svoji zenu miluji a verim ze to cinila i ona.Mame 2 deti. Jeste donedavna se mi zdalo vse v poradku. Hezky jsme se k sobe chovali ale tak 3 mesice
dozadu zacala byt neprijemna , vse ji vydilo ,vse kritizovala, nadavala- vyvolala hadky. Nemluvil jsem
teda s ni a cekal ze se vzpamatuje a usmirime se.
Ona chodila ven a vracela se nad ranem -jsem blbe tolerantni
Chyba lavky, rano se probudim v 5 hod a moje zena nikde. V hlave mi zacalo srotovat , vyjel jsem do ulic
a objizdel vytipovane adresy az jsem ji nasel, tedy jeji auto.
Jel jsem domu a premyslel- na to jsem nebyl pripraveny, byl jsem v soku- co ted.
Za hodinu se vratila a jestli chci s ni mluvit.
Drze me oznamila ,ze ma milence a me uz nechce.
Ted je tam kazdy den ,domu prijde detem jen na obed navarit a je zase pryc. Snazil jsem se aspon
ji vzit auto, ktere jsem ji koupil- blbec. Ale marne
nasla si prilezitost ,zavolala opravare a nez jsem se vratil auto i zena pryc.
Ptal jsem se ji proc to udelala, par duvodu me rekla
1 neprevedl jsem na ni dum- no diky nasim hadkam
uz z drivejska jsem se k tomu nikdy neodhodlal ale jsem to nepovazol za podstatne - chtel jsem s ni zit az do konce
2 davam ji najevo malo citu ,lasky -myslim si opak
v dobe hadek ale lasku davat najevo jaksi nemohu
3 vse je pry podle me - mam presne ten samy nazor otoceny o 180°;
Chtel jsem s ni zit do sve smrti, ted se miluje s jinym chlapem a to bez litosti.
I kdyby se nekdy vratila -muzu ji jeste nekdy milovat - je to vubec mozny¨
MIROSLAV
Dobrý den,
možné je všechno, i to, že románek dotyčné(mu)
otevře oči a manželství se poté zlepší...není to ovšem
většinový jev. Myslím, že by bylo dobré manželce nastavit určitá
pravidla, hlavně co se chodu domácnosti týče. Děti by neměly
trpět jejím úletem. Dejte tomu nějaký čas, momentálně je vaše
žena zřejmě totálně v moci hormonálního koktejlu, čili nemá
schopnost vidě věci takové, jaké jsou. Pak navrhněte návštěvu
manž.terapeuta, který si vás oba vyslechne a něco navrhne. To může jen prospět. Do té doby se manželce nijak nevnucujte, řiďte se citem, jemnými radary sondujte, jak si na tom s tím druhým stojí. Nastane moment (s velkou pravděpodobností), kdy bude záhodno, lépe řečeno ku prospěchu věci, dáte-li jí najevo podporu, ale nikoli teď (je-li poblázněná, slepě zamilovaná). Za této situace by si to mohla vykládat jako nemístnou slabost.
Přeji vám hodně síly i trpělivosti, hlavně pak nalezení optimálního řešení....
mám do toho jít?
3. část ...ale nevím jak se vztahem naložit, musím říct, že zamilovat se do tak hodného a starostlivého člověka nebyl problém. Ovšem jak se blíží doba kdy dostane zpět svojí milovnou holčičku začíná mě připravovat na to, že nebude mít čas jako doteď, kdy jsme se 3x týdně navštívili. Hlavně mě straší, že jeho bývalka několikrát zbila i sousedy /čož mi potvrdila i paní z domu/ a že napadla i jeho jinou přítelkyni, která kvůli tomu ze vztahu utekla, nevím co dál. Zůstat v tak komplikovaném vztahu kdy jsme oba už poměrně staří na tak malé dítě, které bude ovlivňované tak zlou a agresivní matkou nebo mám opustit skvělého muže se kterým nás pojí společné zájmy a po dlouhé době je to člověk co nepije, je milý a vzdělaný? Holčička mi určitě nevadí podle fotek je i velmi hezká a umím si představit jí rozmazlovat, ale nechci už být tzv.: hrnec na zadní plotýnce navíc atakovaná někým kdo vyšel ze základní školy, od té doby nikdy nepracoval je agresivní a zlý,...přítel mi slibuje, že mě ochrání
marie
Dobrý den,
chápu vaše obavy z neklidné budoucnosti, která
by vás v tomto partnerství mohla vzhledem k okolnostem čekat. Co
se přítele týče, poněkud mne udivuje, že tak inteligentní a
vzdělaný muž svou natolik problematickou partnerku během těch
pěti let (což není zas až tak krátká doba) neodhadl. A už ani
trochu nechápu, že tato osoba může mít stále ještě ve své
péči dítě ... Vám přítel na jednu stranu už dnes říká, že
jakmile získá dítě do své péče, nebude mít tolik času na
schůzky. Na druhou slibuje, že vás v případě napadení bývalou
přítelkyní a matkou dítěte ochrání...jak asi? To mi připadá
poněkud naivní představa. Mluvila jste s ním o tom, jak je
situace ošetřena? Jestli se ta žena např. léčí? Jestliže ne,
tak to udělejte. Otazníků i rizik zde číhá víc než dost.
Nabízí se otázka, jestli je podstupovat nebo ne, ale odpověď na
ni si můžete dát jen vy sama. Pokud se pak váš přítel bude
starat o tříleté dítě sám, určitě bude potřebovat pomoc.
Velkou neznámou ovšem je, jak se tato nová situace promítne do
jeho vztahu k partnerce (vám). To předem odhadnout nelze. Co říci
závěrem? Buďte opatrná, nezříkejte se svého života, svých
přátel a aktivit... a porozhlížejte se i jinde. Časem uvidíte.
Přeji hodně štěstí!
mám do toho jít?
2.část... vzdálenost není problém oba jsme dobře situovaní řidiči. Ovšem můj strach z komplikovaného vztahu mi staví tzv. chlupy na těle. Já mám syna z domu, ale přítel nikoli. Sám je také deset let rozvedený, ale před pěti lety se zamiloval do paní,/42r./ která asi není úplně v pořádku, lhala mu, že pracuje na velvyslanectví /po rozchodu zjistil, že jí tam nikdo nezná/ lhala mu, že je neplodná, do tří měsíců byla těhotná. V okamžiku kdy otěhotněla u nich vypuklo peklo. Bila nejen mého přítele, vyhrožovala jeho dceři z 1. manželství smrtí, nyní proti ní běží soud za zvlášť nebezpečné vyhrožování, malé děcko odmítala bila, nadávala mu nejhrubším kalibrem. posléze vyhrožovala že spolu skočí z okna, dítě jí bylo odebrané a rok ho měl v péči můj přítel, je to velmi hodný muž, vzdělaný a laskavý. ve třech letech dal dítě na vycházku matce a už ho půl roku neviděl, teď se vlečou soudy a předběžná opatření...ale to je jiná věc. Vypadá to, že přítel dostane holčičku do péče, moc mu to přeji.
marie
Dobrý den,
chápu vaše obavy z neklidné budoucnosti, která
by vás v tomto partnerství mohla vzhledem k okolnostem čekat. Co
se přítele týče, poněkud mne udivuje, že tak inteligentní a
vzdělaný muž svou natolik problematickou partnerku během těch
pěti let (což není zas až tak krátká doba) neodhadl. A už ani
trochu nechápu, že tato osoba může mít stále ještě ve své
péči dítě ... Vám přítel na jednu stranu už dnes říká, že
jakmile získá dítě do své péče, nebude mít tolik času na
schůzky. Na druhou slibuje, že vás v případě napadení bývalou
přítelkyní a matkou dítěte ochrání...jak asi? To mi připadá
poněkud naivní představa. Mluvila jste s ním o tom, jak je
situace ošetřena? Jestli se ta žena např. léčí? Jestliže ne,
tak to udělejte. Otazníků i rizik zde číhá víc než dost.
Nabízí se otázka, jestli je podstupovat nebo ne, ale odpověď na
ni si můžete dát jen vy sama. Pokud se pak váš přítel bude
starat o tříleté dítě sám, určitě bude potřebovat pomoc.
Velkou neznámou ovšem je, jak se tato nová situace promítne do
jeho vztahu k partnerce (vám). To předem odhadnout nelze. Co říci
závěrem? Buďte opatrná, nezříkejte se svého života, svých
přátel a aktivit... a porozhlížejte se i jinde. Časem uvidíte.
Přeji hodně štěstí!
mám do toho jít?
vážená paní Libuše, ráda bych se vás zeptala na mou situaci. Jsem deset let rozvedená, troufám si říct hezká štíhlá dobře zajištěná žena. Po rozvodu jsem strávila tři roky s alkoholikem, který měl na prvním místě kamarády a hospodu, pak jsem potkala muže žijícího dvojí život, který nám oběma zdárně lhal než jsem celou věc ukončila. Musím říct, že mi nejen rozvod /bezhlavý úprk manžela po 13 ti letech za slečnou o dvacet let mladší, která se živila nejstarším řemeslem a nebyla běloška/ ale i poslední dva vztahy daly velmi zabrat. Začínám už být velmi nedůvěřivá a v mém věku 46 let už není moc příležitostí k seznámení. Nyní jsem potkala na seznamce muže, který bydlí 50 km ode mne
marie
Dobrý den,
chápu vaše obavy z neklidné budoucnosti, která
by vás v tomto partnerství mohla vzhledem k okolnostem čekat. Co
se přítele týče, poněkud mne udivuje, že tak inteligentní a
vzdělaný muž svou natolik problematickou partnerku během těch
pěti let (což není zas až tak krátká doba) neodhadl. A už ani
trochu nechápu, že tato osoba může mít stále ještě ve své
péči dítě ... Vám přítel na jednu stranu už dnes říká, že
jakmile získá dítě do své péče, nebude mít tolik času na
schůzky. Na druhou slibuje, že vás v případě napadení bývalou
přítelkyní a matkou dítěte ochrání...jak asi? To mi připadá
poněkud naivní představa. Mluvila jste s ním o tom, jak je
situace ošetřena? Jestli se ta žena např. léčí? Jestliže ne,
tak to udělejte. Otazníků i rizik zde číhá víc než dost.
Nabízí se otázka, jestli je podstupovat nebo ne, ale odpověď na
ni si můžete dát jen vy sama. Pokud se pak váš přítel bude
starat o tříleté dítě sám, určitě bude potřebovat pomoc.
Velkou neznámou ovšem je, jak se tato nová situace promítne do
jeho vztahu k partnerce (vám). To předem odhadnout nelze. Co říci
závěrem? Buďte opatrná, nezříkejte se svého života, svých
přátel a aktivit... a porozhlížejte se i jinde. Časem uvidíte.
Přeji hodně štěstí!
zamilovala jsem se do ženatého
2. Že to se prý nedělá,že vůbec nerespektuje svoji manželku jako matku jeho dětí,že domov má být témeř posvátný a tam nemá milenka co dělat,taky jí vadí,že přítel o své ženě nehezky mluví.Prý se mi diví,že mi to nevadí a že jsem k němu domů vůbec šla,že to se nedělá a že to hodně vypovídá o jeho charakteru.Ať je prý ta žena jakákoli,že je to její domov a můj přítel že je ubožák,pokud si tahá milenky do postele své ženy.Docela mě její reakce šokovala a naštvala,čekala jsem,že mi bude mé štěstí přát a ne že mě bude takto od přítele zrazovat.Jaký na to máte názor Vy?
Jana
Dobrý den,
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflikty nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflikty nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
reakce na poradnu
Dobrý den,musím reagovat na pisatelku Janu. Její kamarádka má charakter a určitě i jinou úroveň proto reagovala takřka pohoršeně.Pod odpověď paní Libuše bych se podepsala-naprosto souhlasím. Jen nechápu paní Janu,že to sama nevidí a neví co už je takzvaně za čáru..Děkuji za Vaší poradnu,ráda si ji pročítám:-)
Radka
Dobrý den,
přeposílám reakci na Janin příběh a moc za tento příspěvek děkuji!
přeposílám reakci na Janin příběh a moc za tento příspěvek děkuji!
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den,je mi 46 let,na jaře jsem se rozvedla,uz mnoho let pred tím jsme ale žili s manželem v nefunkčním manželství.Mám svůj malý byteček,děti (uz dospělé) zůstali bydlet u manžela.Dala jsem si inzerát,protoze jsem nechtěla být sama,odpověděl mi muž o tri roky mladší,který bydlí jen kousek ode mě.Je ženatý,má děti 13 a 8 let,s manželkou si postavili dům.Jeho manželka si ho vůbec neváží,přítel mi pořád líčí,jak hnusně se k němu chová,chce po něm jen peníze.Prý se zatím nechce rozvést,protože by musel nechat manželce dům,vložila tam nějaké své peníze.Velmi si s přítelem rozumíme,pomáhá mi s mužskými pracemi,nenudím se s ním,pořád něco podnikáme,vidíme se skoro každý den,jsme spolu tři měsíce.Teď jsme spolu prožili krásný společný týden,když jeho manželka odjela s dětma k moři,přítel si mě nastěhoval k němu domů,bylo nám moc krásně.Když jsem se ale svěřila kamarádce,tu to velmi popudilo.Prý co to může být na muže,který si nastěhuje na týden milenku domů,kde bydlí i jeho žena a děti.
Jana
Dobrý den,
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflitky nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflitky nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní Konopová, pravidelně čtu Vaši poradnu a moc se mi líbí. Sama se řadím mezi ty, jenž mají problém s nalezením partnera. Chci se Vás zeptat na jednu věc - jsou dnešní muži pohodlní a líní, pokud jde o seznamování? Mně i mým kamarádkám se totiž poslední dobou stává, že nás nějaký muž osloví v MHD/na ulici, krátce si popovídáme, muž si vyžádá číslo a nakonec se ani neozve. Proč se tedy vůbec namáhá s oslovováním? Je to jen nějaká hra, kterou si něco dokazuje? Nebo to prostě holt z jeho strany nebylo nijak žhavé...potom ale nechápu proč mě vůbec oslovuje a ptá se na číslo. S kamarádkami se shodujeme, že dnešní muži už jsou natolik pohodlní, že už se snad ani nechtějí seznamovat, nebo jednoduše nemají potřebnou vytrvalost. Je jim zřejmě dobře samotným...nebo se bojí, že se na ně žena hned pověsí a sebere jim jich nezávislost? Co se to děje? Děkuji za Váš názor, Nikol (27)
Nikol
Dobrý den,
neřekla bych, že jsou všichni muži pohodlní, ani že jim jde jen o testování vlastní atraktivity...ano, i takoví se najdou, ale není to většina. Nevzdávejte to, seznamujte se, ovšem nenuceně, hlavně buďte zajímavá, aby vás muži chtěli poznávat hlouběji....Přeji hodně štěstí!
neřekla bych, že jsou všichni muži pohodlní, ani že jim jde jen o testování vlastní atraktivity...ano, i takoví se najdou, ale není to většina. Nevzdávejte to, seznamujte se, ovšem nenuceně, hlavně buďte zajímavá, aby vás muži chtěli poznávat hlouběji....Přeji hodně štěstí!
následky románku
Dobrý den pani Magistro, jsem sice chlap, ale stejně si troufnu zde požádat o radu. Jsem ženatý, dvě děti, celkem spokojené manželství bez fatálních problémů. I tak jsem se zamiloval do milenky, ona se rozvedla, ne kvůli mě, ale kvůli sobě a já bych jí měl teď nechat jít. Vím, že je to spravné, ale opravdu jí miluji a bolí to. Cítím, že kvůli svým citům nemůžu zkazit život ženě a dětem, ale co s tím? Měl bych pykat za chyby a dívat se, jak moje láska hledá přitele. To nevím, jestli unesu....Děkuji za radu a přeji vám všem zde spokojený život!
Pavel
Dobrý den,
k externím citovým vzplanutím dochází i ve spokojených manželstvích bez fatálních problémů, jak to hezky definujete....ale je třeba stát oběma nohama na zemi a neničit život sobě ani jiným....máte k tomu naprosto správný postoj, víte, že musíte milenku nechat jít, jen si nejste jist, jestli to zvládnete. Přečtěte si zde můj článek, jak se odmilovat, a kdyby to nepomohlo, doporučovala bych navštívit terapeuta. Uvědomte si, že lpěním na vás milenka ztrácí čas, neboť vy již svou rodinu, své hnízdo a zázemí máte, ale ona ne.....a z dopisů mnoha žen (milenek ženatých mužů) zde vidíte, jak smutný život vedou....čili myslete i na ni, možná dokonce hlavně na ni....vždyť ona si přece zaslouží muže, s nímž bude moci založit rodinu. Nedívejte se na věc sobecky, nežárlete, ale přejte jí to! A já vám zase přeji, abyste k tomuto stanovisku dospěl co nejrychleji.....hodně štěstí a vše dobré.
k externím citovým vzplanutím dochází i ve spokojených manželstvích bez fatálních problémů, jak to hezky definujete....ale je třeba stát oběma nohama na zemi a neničit život sobě ani jiným....máte k tomu naprosto správný postoj, víte, že musíte milenku nechat jít, jen si nejste jist, jestli to zvládnete. Přečtěte si zde můj článek, jak se odmilovat, a kdyby to nepomohlo, doporučovala bych navštívit terapeuta. Uvědomte si, že lpěním na vás milenka ztrácí čas, neboť vy již svou rodinu, své hnízdo a zázemí máte, ale ona ne.....a z dopisů mnoha žen (milenek ženatých mužů) zde vidíte, jak smutný život vedou....čili myslete i na ni, možná dokonce hlavně na ni....vždyť ona si přece zaslouží muže, s nímž bude moci založit rodinu. Nedívejte se na věc sobecky, nežárlete, ale přejte jí to! A já vám zase přeji, abyste k tomuto stanovisku dospěl co nejrychleji.....hodně štěstí a vše dobré.
nedůvěra k mužům
Dobrý den, je mi 23 let a jsem stále panna. Nikdy jsem si s tím nijak hlavu nelámala, prostě jsem ještě nepotkala někoho, s kým bych vydržela déle jak dva měsíce. A pak jsem HO potkala...
Snad poprvé v životě jsem byla zamilovaná a všechno bylo skvělé.
Při jedné z intimějších chvilek jsem se mu svěřila, že v oblasti sexu jsou mé zkušenosti nulové a jeho reakce mě dostala. Zeptal se mě, jestli to myslím vážně a pak se rozesmál. Sbalil si věci a se slovy:" S tebou se nebudu zdržovat a chudák ten, co to odprdne." prostě odešel...
Mám začít přemýšlet, že jsem udělala něco špatně? nebo to byl prostě jen blbec, co mi nestojí ani za pohled? - otázka upravena poradcem
Snad poprvé v životě jsem byla zamilovaná a všechno bylo skvělé.
Při jedné z intimějších chvilek jsem se mu svěřila, že v oblasti sexu jsou mé zkušenosti nulové a jeho reakce mě dostala. Zeptal se mě, jestli to myslím vážně a pak se rozesmál. Sbalil si věci a se slovy:" S tebou se nebudu zdržovat a chudák ten, co to odprdne." prostě odešel...
Mám začít přemýšlet, že jsem udělala něco špatně? nebo to byl prostě jen blbec, co mi nestojí ani za pohled? - otázka upravena poradcem
Karolína
Dobrý den,
ano, nelamte si s tím hlavu a najděte si někoho, komu budete stát za to. Nemusí to být žádný perfektní princ, ale prostě prima chlap.... přeji hodně štěstí.
ano, nelamte si s tím hlavu a najděte si někoho, komu budete stát za to. Nemusí to být žádný perfektní princ, ale prostě prima chlap.... přeji hodně štěstí.
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, nevím co poradit dceři. Je jí 20 let a nikdy přítele neměla a také neví jak se seznámit. Je výškově dost malá ( někdy jí hádají i 14 let). Do společnosti chodí, ale prý si připadá úplně přehlížená. Děkuji Jana
Jana
Dobrý den,
rad, jak se seznámit ,jsem zde napsala již mnoho, jde hlavně o zdravé sebevědomí, příjemné a přitažlivé vystupování, nebát se určité provokativnosti a chodit tam, kde se chlapci vyskytují.....malá výška rozhodně nevadí, aspoň má větší výběr (v populaci se vyskytuje také dost mužů menšího vzrůstu). Ať se dcera nebojí komunikovat a trénuje si to všude, i s kamarádkami - doporučuji živé diskuze, nebát se hájit svůj názor atd. To jí dodá sebejistoty, která se při flirtu samozřejmě hodí. Přeji dceři hodně štěstí.
rad, jak se seznámit ,jsem zde napsala již mnoho, jde hlavně o zdravé sebevědomí, příjemné a přitažlivé vystupování, nebát se určité provokativnosti a chodit tam, kde se chlapci vyskytují.....malá výška rozhodně nevadí, aspoň má větší výběr (v populaci se vyskytuje také dost mužů menšího vzrůstu). Ať se dcera nebojí komunikovat a trénuje si to všude, i s kamarádkami - doporučuji živé diskuze, nebát se hájit svůj názor atd. To jí dodá sebejistoty, která se při flirtu samozřejmě hodí. Přeji dceři hodně štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní magistro, chtěla bych znát Váš názor na moji situaci. Po rozvodu jsem byla osm let sama se dvěma syny. I když si na nezájem mužů nemůžu stěžovat, děti byly malé a byly u mě na prvním místě. Nyní jsem si před sedmi měsíci našla přítele. Vídáme se asi jednou týdně na pár hodin, chodíme na oběd, kávu, do divadla, užíváme si krásné milování. Mému příteli to vyhovuje, já začínám cítit, že bych potřebovala trošku víc. Nikdy nenavrhl, že bychom spolu mohli strávit víkend, poznat navzájem své děti nebo přátele. Mám pocit, že ho nezajímá můj život, moje pocity, moje problémy, zajímá ho jen, kdy se uvidíme a co podnikneme. Sám o svých pocitech nikdy nemluví, vlastně dodnes nevím, proč se rozvedl. Jakýkoli dotaz na téma vztahů nebo společné budoucnosti obrátí v žert nebo zamluví. Když jsem s ním, tak je to fajn, ale jinak se stále cítím stejně osamělá jako dřív. Nechci ho do ničeho nutit, ale nejsem spokojená. Myslíte, že lze najít řešení nebo je lépe takový vztah ukončit? Děkuji.
Denisa
Dobrý den,
sedm měsíců je již dost dlouhá doba na to, aby se vztah posunul jinam....minimálně tam, že byste vzájemně poznali své děti, zázemí, okruh přátel...a že byste spolu trávili celé víkendy. Netuším sice, jaké důvody vedou vašeho přítele k tomu, že vám věnuje pouze pár hodin týdně, ale pokud vám to (logicky) vadí, bylo by dobré nebát se a zavést na to řeč. Z toho, jak situaci popisujete, to na mne dělá dojem, že si ten muž chodí jen tak "zážitkově" užít ... ..ale bez jakýchkoli závazků, povinností, ničeho jen trošku zavazujícího....a to vám samozřejmě musí vadit, jestliže máte jiné cíle. Každopádně by měl vědět o vašich pocitech, kápnout božskou, jaké má do budoucna úmysly, a v případě seriózního zájmu vás seznámit se svými dětmi. Měl by také vědět, že s ním nemusíte být za každnou cenu, pouze pokud vám to bude vyhovovat.... Kdyby si měl chtít jen užívat a nic ze sebe nedávat, nestojí za to....Ale je to váš život, takže se řiďte svými instinkty a rozumem.... Přeji vám vše dobré a nalezení správného řešení!
sedm měsíců je již dost dlouhá doba na to, aby se vztah posunul jinam....minimálně tam, že byste vzájemně poznali své děti, zázemí, okruh přátel...a že byste spolu trávili celé víkendy. Netuším sice, jaké důvody vedou vašeho přítele k tomu, že vám věnuje pouze pár hodin týdně, ale pokud vám to (logicky) vadí, bylo by dobré nebát se a zavést na to řeč. Z toho, jak situaci popisujete, to na mne dělá dojem, že si ten muž chodí jen tak "zážitkově" užít ... ..ale bez jakýchkoli závazků, povinností, ničeho jen trošku zavazujícího....a to vám samozřejmě musí vadit, jestliže máte jiné cíle. Každopádně by měl vědět o vašich pocitech, kápnout božskou, jaké má do budoucna úmysly, a v případě seriózního zájmu vás seznámit se svými dětmi. Měl by také vědět, že s ním nemusíte být za každnou cenu, pouze pokud vám to bude vyhovovat.... Kdyby si měl chtít jen užívat a nic ze sebe nedávat, nestojí za to....Ale je to váš život, takže se řiďte svými instinkty a rozumem.... Přeji vám vše dobré a nalezení správného řešení!
mám mu dát najevo svůj zájem?
poznala jsem muže, který po mě koukal, několikrát se za mnou otáčel, a když jsme si spolu povídali, tak to vypadalo na flirtování. Ale je o několik let starší, ženatý, ale žijí odděleně. Já číslo mám, ale nevím, jak by se on mohl dostat k tomu mému. Mám mu napsat a zkusit štěstí, hodit malou udičku nebo ne?
Tereza
Dobrý den,
víte-li, že je ten muž ženatý, není asi radno projevovat takovou iniciativu.....doporučuji obrátit pozornost jinam, na volné, dostupné muže!
Přeji vše dobré.
víte-li, že je ten muž ženatý, není asi radno projevovat takovou iniciativu.....doporučuji obrátit pozornost jinam, na volné, dostupné muže!
Přeji vše dobré.
nedůvěra k mužům
Vážená paní Konopová, moc se mi líbí Vaše poradna a také bych se ráda poradila. Můj problém je, že nemůžu najít partnera pro vztah. Kdykoliv si s někým něco začnu, vždy z toho nakonec vyleze to, že mě muž chce jen do postele, ale ne pro vztah. Jsem si vědoma toho, že se mužům fyzicky líbím a snažím se kvůli tomu oblékat nenápadně a ne vyzývavě, aby to první, co na mě muže upoutá, nebylo tělo. Téměř se nelíčím. Bohužel ani tato strategie nepomáhá. Vážně už nevím, čím to je. Můj kamarád mi řekl, že přesto působím dost koketně...že je to spíš mým výrazem, jednáním, komunikací. Ale já mám za to, že se spíše snažím být přátelská. Přece se asi neseznámím, když se budu tvářit jako kakabus. Jak vlastně už v prvotní fázi poznat, že by muž chtěl vztah? Protože on to samozřejmě může tvrdit, což už se mi i stalo, ale ve skutečnosti to tak nemyslí. Jak tyto lovce zářezů eliminovat? Já už teď v každém chlapovi vidím jen s prominutím nadržené hovado, jehož jediným cílem je dostat mě do postele. (1)
Lenka 1.část
Dobrý den,
co se tohoto muže týče, radila bych opatrnost a vlažný přístup. Pokud se bude horlivě snažit, klidně se s ním sejděte, nic si však od toho neslibujte. Spíš by pro vás mohlo být zajímavé, jak to vidí a co si o situaci, která mezi vámi vznikla, myslí. Muži sice nerozpitvávají vztahové záležitosti jako ženy, ale jste chytrá dívka, takže i z náznaků a řeči těla pochopíte....Nemáte kam spěchat, ten člověk bydlí ve stejném domě, čili se s ním tu a tam potkáte. Ale kdyby ne, nic se neděje- pak z toho vyplývá, že jeho záměr a zájem vážný nebyl. Ptáte se, jak nebýt jen sexuální výzvou a v mužích probouzet spíš touhu po vztahu, hnízdění....jenže ono to u nich opačně nejde! Vždyť ani vás by zřejmě nijak neoslovil muž bez sex-appealu.....buďte ráda, že se líbíte, že na vás muži letí ! To je rozhodně jednodušší start než opak (ženy, co mají potíže se zviditelněním, upozornit na sebe)...jenže se s tím musíte naučit lépe hospodařit a umět odhadnout muže dřív, než k něčemu dojde. Jak se chová muž, jenž má o ženu zájem (skutečný, nejen pudový)? Počíná si galantně, netlačí na pilu, a přestože se ženy občas dotkne (např, ruky, vlasů), nepočítá v žádném případě s tím, že by k něčemu došlo hned na první schůzce...čilo to ani neiniciuje, tudíž pak není uražen, jestliže se žena odtáhla a odmítla dát ze sebe více. Neříkám, že vztah na celý život nemůže vzniknout po sexu na první schůzce, ovšem tyto případy tvoří spíš výjimku.
Chovejte se tak, aby muži vycítili, že máte na výběr a jste si svých kvalit moc dobře vědoma. Nesmí, a to zdůrazňuji, z vás cítit zoufalou potřebu honem rychle navázat známost!!! Optimální je vším, co děláte a říkáte, probouzet a "šponovat" jejich zvědavost (a touhu po vás)....Muži se pak mohou přetrhnout, dávají ze sebe to nejlepší, jsou to praví Romeové! Vtip spočívá v tom, otevírat se postupně, stále však být poněkud záhadná, čili stát za objevování....
Opakem této žádoucí krásky je namyšlená fúrie, pro niž ani princ na celém spřežení bílých koní není dost dobrý. Ale i tyto ženy (zejména zlatokopky) si najdou své vhodné objekty...otázkou je, jaké uspokojení pak oběma takový vztah přináší, ale to bychom se dostaly úplně jinam....
Čili si s tím hrajte, využívejte toho, že máte dost obdivovatelů, zkoušejte na nich taktiku přibližování a oddalování, a také to, umět z flirtu přehodit výhybku směrem vážnější téma (situace ve světě atd.).Tím dáte muži signál, že nejste jen povrchní kráska, a podle toho se k vám bude chovat....
Přeji hodně zdaru a štěstí.
co se tohoto muže týče, radila bych opatrnost a vlažný přístup. Pokud se bude horlivě snažit, klidně se s ním sejděte, nic si však od toho neslibujte. Spíš by pro vás mohlo být zajímavé, jak to vidí a co si o situaci, která mezi vámi vznikla, myslí. Muži sice nerozpitvávají vztahové záležitosti jako ženy, ale jste chytrá dívka, takže i z náznaků a řeči těla pochopíte....Nemáte kam spěchat, ten člověk bydlí ve stejném domě, čili se s ním tu a tam potkáte. Ale kdyby ne, nic se neděje- pak z toho vyplývá, že jeho záměr a zájem vážný nebyl. Ptáte se, jak nebýt jen sexuální výzvou a v mužích probouzet spíš touhu po vztahu, hnízdění....jenže ono to u nich opačně nejde! Vždyť ani vás by zřejmě nijak neoslovil muž bez sex-appealu.....buďte ráda, že se líbíte, že na vás muži letí ! To je rozhodně jednodušší start než opak (ženy, co mají potíže se zviditelněním, upozornit na sebe)...jenže se s tím musíte naučit lépe hospodařit a umět odhadnout muže dřív, než k něčemu dojde. Jak se chová muž, jenž má o ženu zájem (skutečný, nejen pudový)? Počíná si galantně, netlačí na pilu, a přestože se ženy občas dotkne (např, ruky, vlasů), nepočítá v žádném případě s tím, že by k něčemu došlo hned na první schůzce...čilo to ani neiniciuje, tudíž pak není uražen, jestliže se žena odtáhla a odmítla dát ze sebe více. Neříkám, že vztah na celý život nemůže vzniknout po sexu na první schůzce, ovšem tyto případy tvoří spíš výjimku.
Chovejte se tak, aby muži vycítili, že máte na výběr a jste si svých kvalit moc dobře vědoma. Nesmí, a to zdůrazňuji, z vás cítit zoufalou potřebu honem rychle navázat známost!!! Optimální je vším, co děláte a říkáte, probouzet a "šponovat" jejich zvědavost (a touhu po vás)....Muži se pak mohou přetrhnout, dávají ze sebe to nejlepší, jsou to praví Romeové! Vtip spočívá v tom, otevírat se postupně, stále však být poněkud záhadná, čili stát za objevování....
Opakem této žádoucí krásky je namyšlená fúrie, pro niž ani princ na celém spřežení bílých koní není dost dobrý. Ale i tyto ženy (zejména zlatokopky) si najdou své vhodné objekty...otázkou je, jaké uspokojení pak oběma takový vztah přináší, ale to bychom se dostaly úplně jinam....
Čili si s tím hrajte, využívejte toho, že máte dost obdivovatelů, zkoušejte na nich taktiku přibližování a oddalování, a také to, umět z flirtu přehodit výhybku směrem vážnější téma (situace ve světě atd.).Tím dáte muži signál, že nejste jen povrchní kráska, a podle toho se k vám bude chovat....
Přeji hodně zdaru a štěstí.
nedůvěra k mužům
(2) Např. jsem se nedávno seznámila s jedním zdánlivě fajn chlapem, dvakrát jsme si vyšli, já po druhém randeti zašla k němu domů (ano asi to bylo brzo, ale bydlíme ve stejném domě, takže jsem věděla, že kdykoliv můžu odejít), pouze jsme se líbali. Nic moc si nezkusil, já pak řekla, že jsem unavená a šla jsem k sobě. Jenže už když jsem odcházela, cítila jsem, že je něco špatně. Např. mi nedal ani pusu na rozloučenou a další den se neozval. Napsal až za dva dny. Já si tedy myslím, že pokud muž má o ženu opravdový zájem, tak to vypadá jinak. Snaží se, poděkuje za hezký večer a rozhodně ji nenechá po prvním polibku dva dny čekat. Je to jen další lovec? Nebo to přeháním a zbytečně hledám problémy? Jak to vyzkoušet, jak pokračovat? Samozřejmě sex mám v plánu oddálit, pokud k němu vůbec dojde..hehe:) Já už prostě nechci další zklamání. Už nechci dalšího chlapa, pro kterýho vlastně nejsem víc než jen kus masa.. Moc děkuji, Lenka (26)
Lenka 2.část
Dobrý den,
co se tohoto muže týče, radila bych opatrnost a vlažný přístup. Pokud se bude horlivě snažit, klidně se s ním sejděte, nic si však od toho neslibujte. Spíš by pro vás mohlo být zajímavé, jak to vidí a co si o situaci, která mezi vámi vznikla, myslí. Muži sice nerozpitvávají vztahové záležitosti jako ženy, ale jste chytrá dívka, takže i z náznaků a řeči těla pochopíte....Nemáte kam spěchat, ten člověk bydlí ve stejném domě, čili se s ním tu a tam potkáte. Ale kdyby ne, nic se neděje- pak z toho vyplývá, že jeho záměr a zájem vážný nebyl. Ptáte se, jak nebýt jen sexuální výzvou a v mužích probouzet spíš touhu po vztahu, hnízdění....jenže ono to u nich opačně nejde! Vždyť ani vás by zřejmě nijak neoslovil muž bez sex-appealu.....buďte ráda, že se líbíte, že na vás muži letí ! To je rozhodně jednodušší start než opak (ženy, co mají potíže se zviditelněním, upozornit na sebe)...jenže se s tím musíte naučit lépe hospodařit a umět odhadnout muže dřív, než k něčemu dojde. Jak se chová muž, jenž má o ženu zájem (skutečný, nejen pudový)? Počíná si galantně, netlačí na pilu, a přestože se ženy občas dotkne (např, ruky, vlasů), nepočítá v žádném případě s tím, že by k něčemu došlo hned na první schůzce...čilo to ani neiniciuje, tudíž pak není uražen, jestliže se žena odtáhla a odmítla dát ze sebe více. Neříkám, že vztah na celý život nemůže vzniknout po sexu na první schůzce, ovšem tyto případy tvoří spíš výjimku.
Chovejte se tak, aby muži vycítili, že máte na výběr a jste si svých kvalit moc dobře vědoma. Nesmí, a to zdůrazňuji, z vás cítit zoufalou potřebu honem rychle navázat známost!!! Optimální je vším, co děláte a říkáte, probouzet a "šponovat" jejich zvědavost (a touhu po vás)....Muži se pak mohou přetrhnout, dávají ze sebe to nejlepší, jsou to praví Romeové! Vtip spočívá v tom, otevírat se postupně, stále však být poněkud záhadná, čili stát za objevování....
Opakem této žádoucí krásky je namyšlená fúrie, pro niž ani princ na celém spřežení bílých koní není dost dobrý. Ale i tyto ženy (zejména zlatokopky) si najdou své vhodné objekty...otázkou je, jaké uspokojení pak oběma takový vztah přináší, ale to bychom se dostaly úplně jinam....
Čili si s tím hrajte, využívejte toho, že máte dost obdivovatelů, zkoušejte na nich taktiku přibližování a oddalování, a také to, umět z flirtu přehodit výhybku směrem vážnější téma (situace ve světě atd.).Tím dáte muži signál, že nejste jen povrchní kráska, a podle toho se k vám bude chovat....
Přeji hodně zdaru a štěstí.
co se tohoto muže týče, radila bych opatrnost a vlažný přístup. Pokud se bude horlivě snažit, klidně se s ním sejděte, nic si však od toho neslibujte. Spíš by pro vás mohlo být zajímavé, jak to vidí a co si o situaci, která mezi vámi vznikla, myslí. Muži sice nerozpitvávají vztahové záležitosti jako ženy, ale jste chytrá dívka, takže i z náznaků a řeči těla pochopíte....Nemáte kam spěchat, ten člověk bydlí ve stejném domě, čili se s ním tu a tam potkáte. Ale kdyby ne, nic se neděje- pak z toho vyplývá, že jeho záměr a zájem vážný nebyl. Ptáte se, jak nebýt jen sexuální výzvou a v mužích probouzet spíš touhu po vztahu, hnízdění....jenže ono to u nich opačně nejde! Vždyť ani vás by zřejmě nijak neoslovil muž bez sex-appealu.....buďte ráda, že se líbíte, že na vás muži letí ! To je rozhodně jednodušší start než opak (ženy, co mají potíže se zviditelněním, upozornit na sebe)...jenže se s tím musíte naučit lépe hospodařit a umět odhadnout muže dřív, než k něčemu dojde. Jak se chová muž, jenž má o ženu zájem (skutečný, nejen pudový)? Počíná si galantně, netlačí na pilu, a přestože se ženy občas dotkne (např, ruky, vlasů), nepočítá v žádném případě s tím, že by k něčemu došlo hned na první schůzce...čilo to ani neiniciuje, tudíž pak není uražen, jestliže se žena odtáhla a odmítla dát ze sebe více. Neříkám, že vztah na celý život nemůže vzniknout po sexu na první schůzce, ovšem tyto případy tvoří spíš výjimku.
Chovejte se tak, aby muži vycítili, že máte na výběr a jste si svých kvalit moc dobře vědoma. Nesmí, a to zdůrazňuji, z vás cítit zoufalou potřebu honem rychle navázat známost!!! Optimální je vším, co děláte a říkáte, probouzet a "šponovat" jejich zvědavost (a touhu po vás)....Muži se pak mohou přetrhnout, dávají ze sebe to nejlepší, jsou to praví Romeové! Vtip spočívá v tom, otevírat se postupně, stále však být poněkud záhadná, čili stát za objevování....
Opakem této žádoucí krásky je namyšlená fúrie, pro niž ani princ na celém spřežení bílých koní není dost dobrý. Ale i tyto ženy (zejména zlatokopky) si najdou své vhodné objekty...otázkou je, jaké uspokojení pak oběma takový vztah přináší, ale to bychom se dostaly úplně jinam....
Čili si s tím hrajte, využívejte toho, že máte dost obdivovatelů, zkoušejte na nich taktiku přibližování a oddalování, a také to, umět z flirtu přehodit výhybku směrem vážnější téma (situace ve světě atd.).Tím dáte muži signál, že nejste jen povrchní kráska, a podle toho se k vám bude chovat....
Přeji hodně zdaru a štěstí.
mám do toho jít?
Dobrý den,
je mi 42 let, jsem stále sama. Před cca 2 lety jsem se seznámila přes inzerát s člověkem, pro kterého jsem nebyla zajímavá a nelíbila jsem se mu. Viděli jsme se pouze jednou, poté se již neozval. Nyní se ozval, poté co ho opustila jeho bývalá přítelkyně jsem mu dobrá. Prosím o Váš názor, zda jít do tohoto vztahu či nikoliv. Děkuji za odpověď
je mi 42 let, jsem stále sama. Před cca 2 lety jsem se seznámila přes inzerát s člověkem, pro kterého jsem nebyla zajímavá a nelíbila jsem se mu. Viděli jsme se pouze jednou, poté se již neozval. Nyní se ozval, poté co ho opustila jeho bývalá přítelkyně jsem mu dobrá. Prosím o Váš názor, zda jít do tohoto vztahu či nikoliv. Děkuji za odpověď
Pavlína
Dobrý den,
chcete-li mít pocit, že jste tomu dala šanci, nechte dotyčného pána, aby se nějak projevil. Osobně to ale nevidím perspektivní, jestliže jste nebyla jeho typ, těžko se to změní a být mu dobrá jen proto, že byl odkopnut jinou ženou, není zrovna nejlepší start....Navíc by zde hrozilo riziko, že jakmile zase někde na svůj typ narazí, opustí vás. Doporučovala bych porozhlížet se jinde a najít si takového muže, pro něhož zajímavá budete a bude vám to taky patřičně dávat najevo....přeji vše dobré a hodně štěstí. Kdybyste měla chuť, ozvěte se a já vás zařadím na další Flirtohraní.
chcete-li mít pocit, že jste tomu dala šanci, nechte dotyčného pána, aby se nějak projevil. Osobně to ale nevidím perspektivní, jestliže jste nebyla jeho typ, těžko se to změní a být mu dobrá jen proto, že byl odkopnut jinou ženou, není zrovna nejlepší start....Navíc by zde hrozilo riziko, že jakmile zase někde na svůj typ narazí, opustí vás. Doporučovala bych porozhlížet se jinde a najít si takového muže, pro něhož zajímavá budete a bude vám to taky patřičně dávat najevo....přeji vše dobré a hodně štěstí. Kdybyste měla chuť, ozvěte se a já vás zařadím na další Flirtohraní.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, paní Konopová, předem říkám, že takový dotaz a takového blázna jako já jste v poradně asi ještě neměla ? ? 17. rok žiji s ženatým mužem. Vztah byl na začátku velmi intentzivní, ale celou dobu fungoval podle od začátku nastavených pravidel (nikdy se nerozvede atd.). Byla nastavena především jím a mnou akceptována. Nebylo to však jen nedobrovolně proto abych o něj nepřišla, ale i dobrovolně, určitá nezávislost mi asi vyhovovala, zejména po předchozím rozpadu vztahu jsem už tak nějak ve vztahy stejně nevěřila. Chci tím říct, nebyla jsem jeho „oběť“ v tom smyslu, že by řekl ber nebo nech být a já to „musela“ akceptovat, přijala jsem náš způsob fungování i dobrovolně. Kromě našeho vztahu máme i další myslím velmi hodnotné aktivity, které nás spojují, možná podobně jako jiné páry děti. Nyní , zde asi největší absurdita ?, jsem nejspíš zjistila jeho nevěru – 3. ženu. Když mi to opravdu došlo, strašně to bolelo, 2 – 3 dny jsem proležela a celá jsem se klepala, dokonce ani brečet jsem nebyla schopná, nejedla jsem, skoro nespala, infarkt by mne nepřekvapil... Píše mu SMS jak ho miluje, sms obsahují i různé vzpomínky. Někdy se nedá říct, jestli se jedná o vzpomínku či její přání a představy, někdy jsou to 100% vzpomínky (na dotyky a tak). On ty SMS rychle maže. Já si uvědomila, že vlastně již 2 – 3 roky nemá takovou potřebu se mnou být jako dříve a chová se jinak – s čím mi dříve pomáhal, to nyní skoro neřeší a chová se, jako když ho to jen pramálo zajímá. Dokonce i mí přátelé mně několikrát upozorňovali na to, že mně v něčem pěkně „nechal“ (stěhování , havárie zařízení domu atp. )Poslední dobou mi přijde, že si i schovává telefon. Zatím jsem se udržela a nic mu neřekla, myslím, že neví, že to vím (zvládla jsem to nejspíš tím, že spolu nežijeme stále, nyní, resp. už ty 2 – 3 roky, je se mnou cca 1x za 14 dní asi 1 – 3 dny) a snažím se zjistit víc, ale už mne to „hledání důkazu“ unavuje. Mám mu to říct a otevřít to tím nebo mlčet? Co tím můžu ztratit nebo získat? Je na to nějaká universální rada? S velkým zájmem pročítám Vaši poradnu, moc za ni děkuji, jen to, jak různé ženy řeší problém tohoto typu, ale toto jsem nenašla.P.S. Vaši knihu jsem četla, pro mne velmi poučná a zajímavá. Nyní s velkým zájmem čte kamarádka ? Vaši radu v návodu na konci, kde píšete, že je nutné nechat druhému kus soukromí, však chápu trochu jako výzvu k toleranci k nevěře, pokud si chcete vztah zachránit a vůbec ve vztazích přežít – je to tak myšleno? Děkuji, Monika. - otázka upravena poradcem
Monika Králová
Dobrý den,
nejdříve bych vám ráda poděkovala za pochvalu mé knihy Ukradená objetí! Moc mě těší, že vám něco dala, je to pro mne skvělá zpětná vazba (a současně popud napsat něco jako druhý díl). V závěru sice píšu, že si nemáme na partnera dělat bezpodmínečný nárok, že je každý svébytné individuum a záleží na něm, jak velkou část sebe nám dá....a ukončuji to větou, že pro vztah nejvíce uděláme tím, že budeme zajímaví (zajímavé) a vytvoříme atmosféru, v níž se dá volně dýchat....což ovšem není myšleno jako pobídka k toleranci nevěry. Ta se sice občas může ukázat jako lepší řešení, ale ne vždy! Každý příběh /případ je jiný, stejně tak jako každý člověk a jeho situace. Nelze zevšeobecňovat, neexistuje univerzální rada. Snad jen ta, troufám si říct, že se člověk za žádných okolností nemá doprošovat, ponižovat, žebrat o lásku.
Teď už ale k vašemu příběhu. Myslím si, že byste měla zachovat dekórum, zároveň ale milenci dát najevo, že ho nemusíte mít za každou cenu. Vyzvídat na něm přiznání k tomu, že vám byl "nevěrný" (jakkoli absurdně to u ženáče zní) nemá cenu, nejspíš by zapíral a otočil to proti vám (třeba že jste tajně četla jeho zprávy v mobilu). V jeho očích byste se tím jen ztrapnila. Lepší by bylo (dle mého názoru, ale je to váš život, udělejte, jak myslíte) promluvit si s ním a říci mu, že vám současný stav věcí nevyhovuje (nechová se jako partner, nechává vás ve štychu, když potřebujete chlapskou pomoc atd...) a pokud nedojde ke změně, nechcete v tom pokračovat. Můžete se ho sice zeptat, jak to vidí on, ale pravděpodobně si to představuje tak, že váš vztah postupně vyšumí a on se bude moci plně věnovat své nové múze.....tolik tedy můj střízlivý pohled, jenž vás bohužel asi moc nepotěšil...Každopádně je to pro vás dobrá a poučná zkušenost, jíž nelitujte, ale pro další vztah, budete-li si ho přát, by bylo lepší zvolit muže "volného"...Někoho, pro něhož budete takové terno, že nebude mít potřebu pošilhávat jinam...Přeji vám brzké a úspěšné zpracování tohoto vztahu, nezbytný nadhled a v budoucnu hodně štěstí!
nejdříve bych vám ráda poděkovala za pochvalu mé knihy Ukradená objetí! Moc mě těší, že vám něco dala, je to pro mne skvělá zpětná vazba (a současně popud napsat něco jako druhý díl). V závěru sice píšu, že si nemáme na partnera dělat bezpodmínečný nárok, že je každý svébytné individuum a záleží na něm, jak velkou část sebe nám dá....a ukončuji to větou, že pro vztah nejvíce uděláme tím, že budeme zajímaví (zajímavé) a vytvoříme atmosféru, v níž se dá volně dýchat....což ovšem není myšleno jako pobídka k toleranci nevěry. Ta se sice občas může ukázat jako lepší řešení, ale ne vždy! Každý příběh /případ je jiný, stejně tak jako každý člověk a jeho situace. Nelze zevšeobecňovat, neexistuje univerzální rada. Snad jen ta, troufám si říct, že se člověk za žádných okolností nemá doprošovat, ponižovat, žebrat o lásku.
Teď už ale k vašemu příběhu. Myslím si, že byste měla zachovat dekórum, zároveň ale milenci dát najevo, že ho nemusíte mít za každou cenu. Vyzvídat na něm přiznání k tomu, že vám byl "nevěrný" (jakkoli absurdně to u ženáče zní) nemá cenu, nejspíš by zapíral a otočil to proti vám (třeba že jste tajně četla jeho zprávy v mobilu). V jeho očích byste se tím jen ztrapnila. Lepší by bylo (dle mého názoru, ale je to váš život, udělejte, jak myslíte) promluvit si s ním a říci mu, že vám současný stav věcí nevyhovuje (nechová se jako partner, nechává vás ve štychu, když potřebujete chlapskou pomoc atd...) a pokud nedojde ke změně, nechcete v tom pokračovat. Můžete se ho sice zeptat, jak to vidí on, ale pravděpodobně si to představuje tak, že váš vztah postupně vyšumí a on se bude moci plně věnovat své nové múze.....tolik tedy můj střízlivý pohled, jenž vás bohužel asi moc nepotěšil...Každopádně je to pro vás dobrá a poučná zkušenost, jíž nelitujte, ale pro další vztah, budete-li si ho přát, by bylo lepší zvolit muže "volného"...Někoho, pro něhož budete takové terno, že nebude mít potřebu pošilhávat jinam...Přeji vám brzké a úspěšné zpracování tohoto vztahu, nezbytný nadhled a v budoucnu hodně štěstí!
manžel nebo milenec?
Vážená paní magistro, jsem vdaná, mám ženatého přítele., který již nežije s manželkou, ale u kamarádka. Již jsem Vám několikrát psala.. Poradila jste mi, at schůzky redukuji a postupně vše ukončím. Zatím nemám sílu.Nevím, kam až má člověk zajít co se týče hranic sebevědomí. Přítel si nestojí dobře finančně, bude se rozvádět, brát si hypotéku na své bydlení..Auto má též na půjčku..Opět jsem ho byla navštívit (platím cestu tam a zpět do jiného města). Potom jsme si šli sednout na kávu a platila jsem já. Řekl, at si nezvykám, že mi bude vše platit, řekl to sice s vtipem..,ale.. Ví, že já si vydělám, chodím pěkně oblečená..Dříve sem tam platil, ale vidím, že se mu moc nechce a já jsem se na poslední schůzce cítila dost poníženě..Díky za odpověď Julka.
Julka
Dobrý den,
ano, vzpomínám si na vás a váš příběh....Váš milenec je na tom zřejmě tak, že si nemůže dovolit milenku, za niž by platil. naopak, potřeboval by takovou, jež by platila za něj a ještě by jí to dělalo dobře (i takové ženy jsou). Zde je patrný sestup - na začátku vašeho poměru na tom byl asi lépe, což se promítalo do jeho chování vůči vám a zřejmě i sebevědomí....zatímco teď neví, kudy kam...Není divu, že nemá na to, dělat kavalíra, ale bylo by bývalo vhodnější, kdyby nevtipkoval o tom, že si nemáte zvykat na to, že nebude vše platit...tím vám v podstatě nahrál na smeč: mohla jste kontrovat výrokem, že ani vy si nehodláte zvykat na to, že budete vždycky platit za milence...Smysluplnější a mužnější by bývalo bylo, kdyby vás seznámil s tím, jak na tom je, a nechal na vás, jak se k tomu postavíte. Věta, již pronesl, nezněla nijak filozoficky, ale spíš arogantně, což v jeho situaci bylo dost nemístné.....tak to aspoň vidím já.
Jeho situaci nezměníte, změnit můžete jen svůj postoj a vztah k němu...čili jak jsem již minule psala, chtělo by to zůstat s ním max. v kamarádském vztahu, ten milenecký utnout. Ani on by v tom neměl chtít pokračovat, musí dobře cítit, že vám leccos vadí. Co se jeho týče, má dvě možnosti: hledat si partnerku teprve tehdy, až vyřeší své problémy, nebo si hledat takovou, jež mu je naopak pomůže vyřešit....vy ale neřešte jeho, nýbrž sebe. Na rozdíl od něj máte vše, hlavně zázemí...to si neničte a ničím neohrožujte. Stesk po milenci pomine (což se objednat na terapii k psychologovi, abyste se rychleji odpoutala?)... Už teď zjišťujete, že vám víc bere než dává - je přece absurdní cítit se po schůzcde s milencem poníženě!! Zase bude dobře, chce to jen nabrat sebevědomí a sílu. Odkládáním rozchodu s tímto milencem jen prodlužujete své trápení. Přeji hodně zdaru v práci na sobě a samozřejmě také štěstí.
ano, vzpomínám si na vás a váš příběh....Váš milenec je na tom zřejmě tak, že si nemůže dovolit milenku, za niž by platil. naopak, potřeboval by takovou, jež by platila za něj a ještě by jí to dělalo dobře (i takové ženy jsou). Zde je patrný sestup - na začátku vašeho poměru na tom byl asi lépe, což se promítalo do jeho chování vůči vám a zřejmě i sebevědomí....zatímco teď neví, kudy kam...Není divu, že nemá na to, dělat kavalíra, ale bylo by bývalo vhodnější, kdyby nevtipkoval o tom, že si nemáte zvykat na to, že nebude vše platit...tím vám v podstatě nahrál na smeč: mohla jste kontrovat výrokem, že ani vy si nehodláte zvykat na to, že budete vždycky platit za milence...Smysluplnější a mužnější by bývalo bylo, kdyby vás seznámil s tím, jak na tom je, a nechal na vás, jak se k tomu postavíte. Věta, již pronesl, nezněla nijak filozoficky, ale spíš arogantně, což v jeho situaci bylo dost nemístné.....tak to aspoň vidím já.
Jeho situaci nezměníte, změnit můžete jen svůj postoj a vztah k němu...čili jak jsem již minule psala, chtělo by to zůstat s ním max. v kamarádském vztahu, ten milenecký utnout. Ani on by v tom neměl chtít pokračovat, musí dobře cítit, že vám leccos vadí. Co se jeho týče, má dvě možnosti: hledat si partnerku teprve tehdy, až vyřeší své problémy, nebo si hledat takovou, jež mu je naopak pomůže vyřešit....vy ale neřešte jeho, nýbrž sebe. Na rozdíl od něj máte vše, hlavně zázemí...to si neničte a ničím neohrožujte. Stesk po milenci pomine (což se objednat na terapii k psychologovi, abyste se rychleji odpoutala?)... Už teď zjišťujete, že vám víc bere než dává - je přece absurdní cítit se po schůzcde s milencem poníženě!! Zase bude dobře, chce to jen nabrat sebevědomí a sílu. Odkládáním rozchodu s tímto milencem jen prodlužujete své trápení. Přeji hodně zdaru v práci na sobě a samozřejmě také štěstí.
reakce na poradnu
Dobrý den. Posílám vzkaz Lili,30 – pokud sama cítíte, váháte a už po takto relativně krátké době zvažujete rozchod, udělejte to. Sama jsem před lety viděla svůj vztah podobně, ale nic neudělala a věřila, jako vy, že všude jsou problémy a nějak to půjde. Šlo to, byla svatba, rodina, ale dodnes /20 let/ lituji, že jsem se tenkrát nezachovala jinak. Třeba alespoň nevyhlásila vztahovou pauzu nebo na čas prostě neodešla. S odstupem bych viděla věci, které dnes vidím velmi jasně, a jsou mým celoživotním problémem.
Zuzana
Děkuji za příspěvek pro Lili a zdravím.
chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda
Dobrý den.
Je mi 22 let a jsem bláznivě zamilovaný do jedné dívky, se kterou se znám 1 rok. Nejhorší je to v tom, že se nemůžu odmilovat a to z několika důvodů:
1. Tvrdí mi, že holkám zamilování trvá déle než klukům a že možná přijde čas, kdy se do mě zamiluje. Třeba za několik měsíců nebo i za několik let, to sama neví. A nechce teď skočit do vztahu, protože nechce být zklamaná, kdyby to nevyšlo.
2. Jsme na stejné škole (náročná VŠ), ona je o rok mladší a celý ten rok co jí znám (2 semestry) jsem jí pomáhal s učením. Proto se na ní nemůžu jen tak vykašlat a zapomenout na ní.
Se školou jsem jí vlastně pomáhal tak moc, že jsem kvůli tomu zanedbával svoje vlastní studium. Ona se hlavně díky mně dostala se studiem tak daleko (a to říká ona sama, já sám bych to o sobě nikdy neřekl). Problém je v tom, že ona myslí jen na tu školu a já sám jí moc nezajímám. Často jí naznačuju co k ní cítím, ale ona mi pak vždy tvrdí, že jí zaháním do kouta, že na ní tlačím a podobně. Už vážně nevím co dělat
Je mi 22 let a jsem bláznivě zamilovaný do jedné dívky, se kterou se znám 1 rok. Nejhorší je to v tom, že se nemůžu odmilovat a to z několika důvodů:
1. Tvrdí mi, že holkám zamilování trvá déle než klukům a že možná přijde čas, kdy se do mě zamiluje. Třeba za několik měsíců nebo i za několik let, to sama neví. A nechce teď skočit do vztahu, protože nechce být zklamaná, kdyby to nevyšlo.
2. Jsme na stejné škole (náročná VŠ), ona je o rok mladší a celý ten rok co jí znám (2 semestry) jsem jí pomáhal s učením. Proto se na ní nemůžu jen tak vykašlat a zapomenout na ní.
Se školou jsem jí vlastně pomáhal tak moc, že jsem kvůli tomu zanedbával svoje vlastní studium. Ona se hlavně díky mně dostala se studiem tak daleko (a to říká ona sama, já sám bych to o sobě nikdy neřekl). Problém je v tom, že ona myslí jen na tu školu a já sám jí moc nezajímám. Často jí naznačuju co k ní cítím, ale ona mi pak vždy tvrdí, že jí zaháním do kouta, že na ní tlačím a podobně. Už vážně nevím co dělat
Josef
Dobrý den,
co dělat? Počínat si mužně! Co dělá muž, jestliže se mu žena líbí, znají se dost dobře (někdy si tak počíná hned, ačkoli se ještě skoro neznají..) a sedí vedle sebe?? Samozřejmě po ní sáhne, obejme ji, snaží se ji políbit...Pak záleží na její reakci: buď se nechá, poddá se tomu a i ona po něm zatouží, nebo se odtáhne, řekne, že tohle tedy v žádném případě nebo něco podobného. Muž ji pak nechá být a obrátí svůj zájem jinam.
Žena v podstatě čeká, že to na ni muž zkusí, jinak u ní není skutečným mužem, ale něčím jako vrbou....a ta není sexy. Vy jí pomáháte na úkor vlastních aktivit - a co z toho máte? S tím přestaňte, protože se jen mučíte, navíc na to pak ještě doplácíte! Žádné řeči o tom, kdy by jako chtěla, ve kterém roce či století... o těchto věcech se nemluví, ty se rovnou vyzkoušejí - a je jasno. Jestliže vás odmítne, klidně ji pak nechte, ať si najde jiného doučovatele. Už jste jí pomohl dost. Nenechte se využívat, ani to není mužné ani sexy! Tedy pokud se nechcete smířit s věčnou rolí kamaráda, vrby či něčeho takového... Přeji hodně štěstí a vše dobré.
co dělat? Počínat si mužně! Co dělá muž, jestliže se mu žena líbí, znají se dost dobře (někdy si tak počíná hned, ačkoli se ještě skoro neznají..) a sedí vedle sebe?? Samozřejmě po ní sáhne, obejme ji, snaží se ji políbit...Pak záleží na její reakci: buď se nechá, poddá se tomu a i ona po něm zatouží, nebo se odtáhne, řekne, že tohle tedy v žádném případě nebo něco podobného. Muž ji pak nechá být a obrátí svůj zájem jinam.
Žena v podstatě čeká, že to na ni muž zkusí, jinak u ní není skutečným mužem, ale něčím jako vrbou....a ta není sexy. Vy jí pomáháte na úkor vlastních aktivit - a co z toho máte? S tím přestaňte, protože se jen mučíte, navíc na to pak ještě doplácíte! Žádné řeči o tom, kdy by jako chtěla, ve kterém roce či století... o těchto věcech se nemluví, ty se rovnou vyzkoušejí - a je jasno. Jestliže vás odmítne, klidně ji pak nechte, ať si najde jiného doučovatele. Už jste jí pomohl dost. Nenechte se využívat, ani to není mužné ani sexy! Tedy pokud se nechcete smířit s věčnou rolí kamaráda, vrby či něčeho takového... Přeji hodně štěstí a vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, za dva měsíce mi bude 28 let a vztahy mi nevycházejí, Měla jsem jen dva, jeden 5 let, kdy jsme se dost hádali a nakonec se rozešli protože on si našel jinou a další sedm měsíců, kdy bylo všechno v pořádku ale moc jsme se nevídali, on nechtěl.. Po sedmi měsících mi řek, že mu bude lépe beze mě a rozešel se se mnou.Je to už rok a osm měsíců a já od té doby nikoho neměla. Prostě nemám na muže štěstí, ráda už bych rodinu ale nějak se mi nedaří. Nikdo mě nechce a to nejsem ošklivá ale mám na partnery smůlu. Do baru moc nechodím a když už jdu, tak s kamarády, takže seznámit se moc nemohu. Sport nemám moc ráda, tak i tato varianta padá, nejraději čtu, jiné záliby ani nemám, na sport jsem levá, na nějakou výtvarnou nebo uměleckou činnost také, nic mi pořádně nejde. Chodím jen do práce a z práce. Seznamky jsem zkoušela ale taky nic nevyšlo, když už někdo odepsal, chtěl jen nezávazný sex. Už jsem docela na dně, kde se jako mám seznámit? Děkuji za odpověď.
Jitka
Dobrý den,
jak jsem zde již mnohokrát psala, seznámit se lze prakticky kdekoli, jenže k tomu je zapotřebí jedné "maličkosti": abyste pro muže byla pastvou pro oko. Jakmile chodíte po světě s myšlenkou, že už chcete dítě, muže odpuzujete. Pro ně není nic asexuálnějšího než žena, která se na ně dívá jako na potenciální oplodnitele. Oni z vás musejí cítit sex-appeal, tak to je....nejde o krásnou tvář nebo výstřih až na břicho. Sex-appeal jde zevnitř a muži ho svými velmi jemnými radary cítí už na dálku. Pokud ho žena nemá, je nenápadná, podobná té pověstné šedé myšce, nikdo ji neosloví...takže hurá na věc! Jste mladá, jděte do toho! Nečekejte doma u knihy, ale vyražte mezi lidi: nejlépe tam, kde se muži chvíli zdržují a jsou v pohodě -v rozpoložení, jež podporuje seznamování, čili např. restaurace. Tam se čte jídelní lístek, čeká se na jídlo - a hovoří se sousedy, pokud jsou komunikativní. Skoro nikdy se mi ještě nestalo, že by spolustolovníci neprohodili pár slov! Ale oslovit někoho můžete i vy sama: třeba v obchodě, zeptat se na značku vína, kterou má dotyčný ve vozíku...atd. Cvičte se v konverzaci s muži, v úsměvech, v ladné chůzi. Chtějte být sexy! Podívejte se na nějaké motivující filmy, o některých jsem zde již psala, jsou to např. Vicky, Cristina, Barcelona, Match Point, Hořký měsíc, Základní instinkt, Cizinec (s A.Jolie a J.Deppem), no a samozřejmě dnes již "klasika" - seriál Sex ve městě... a mnoho dalších. Jinak se na mne klidně obraťte, probereme to podrobněji. Přeji hodně zdaru, lehkosti flirtového bytí a nezbytné štěstí....
jak jsem zde již mnohokrát psala, seznámit se lze prakticky kdekoli, jenže k tomu je zapotřebí jedné "maličkosti": abyste pro muže byla pastvou pro oko. Jakmile chodíte po světě s myšlenkou, že už chcete dítě, muže odpuzujete. Pro ně není nic asexuálnějšího než žena, která se na ně dívá jako na potenciální oplodnitele. Oni z vás musejí cítit sex-appeal, tak to je....nejde o krásnou tvář nebo výstřih až na břicho. Sex-appeal jde zevnitř a muži ho svými velmi jemnými radary cítí už na dálku. Pokud ho žena nemá, je nenápadná, podobná té pověstné šedé myšce, nikdo ji neosloví...takže hurá na věc! Jste mladá, jděte do toho! Nečekejte doma u knihy, ale vyražte mezi lidi: nejlépe tam, kde se muži chvíli zdržují a jsou v pohodě -v rozpoložení, jež podporuje seznamování, čili např. restaurace. Tam se čte jídelní lístek, čeká se na jídlo - a hovoří se sousedy, pokud jsou komunikativní. Skoro nikdy se mi ještě nestalo, že by spolustolovníci neprohodili pár slov! Ale oslovit někoho můžete i vy sama: třeba v obchodě, zeptat se na značku vína, kterou má dotyčný ve vozíku...atd. Cvičte se v konverzaci s muži, v úsměvech, v ladné chůzi. Chtějte být sexy! Podívejte se na nějaké motivující filmy, o některých jsem zde již psala, jsou to např. Vicky, Cristina, Barcelona, Match Point, Hořký měsíc, Základní instinkt, Cizinec (s A.Jolie a J.Deppem), no a samozřejmě dnes již "klasika" - seriál Sex ve městě... a mnoho dalších. Jinak se na mne klidně obraťte, probereme to podrobněji. Přeji hodně zdaru, lehkosti flirtového bytí a nezbytné štěstí....
ctitelé flirtují s mou dcerou
Dobrý den, jsem pět let rozvedená. Po celou tuto dobu jsem měla zájem o muže , který však začal poslední dobou značně uvadat a to hlavně díky jedné skutečnosti. Již dvakrát se stalo, že muž, který se mi dvořil, měl i narážky na mou dceru. Musím přiznat, že jsem možná trochu více nedostupná než dnes bývá zvykem. Je to dáno špatným vztahem,který jsem v době po rozvodu měla. A tak mi připadá, že snad muži zkoušejí mé reakce na jejich zájem o jiné ženy.....ovšem o dceru???.....Je mi 39 a dceři 19, je velmi pohledná. Sama na ní samozřejmě nežárlím, ale je mi jasné , že člověk, který s tímto začne , taky hned skončil......což mě jinak trochu mrzí,protože si rozumíme. Jsem už z celé situace zklamaná. Ale dítě má samozřejmě přednost a myslím, že muž který by o mne upřímně stál, by s něčím takovým nezačínal ani z legrace. Zajímal by mne Váš názor. Děkuji.
Eli
Dobrý den,
co k tomu říci? Muži jsou, to je o nich známo, na "optiku". Jakmile vidí atraktivní ženu, mají tendenci s ní flirtovat, aniž by se kontrolovali. V tomto případě by ovšem ani ta kontrola nepomohla, protože kontrola znamená jen vědomé potlačení něčeho, co uvnitř zůstává, zatímco vy potřebujete najít takového muže, který o dceru nebude mít opravdu žádný zájem. Doporučovala bych posilovat sebevědomí i vlastní atraktivitu. Nechte si poradit, co vám nejvíc sluší, klidně jděte do něčeho odvážného, co podtrhne vaši tvář a postavu! Budete-li dostatečně přitažlivá a zajímavá, určitě najdete muže, který to ocení a nebude pošilhávat jinam. I takové případy znám a funguje to. Přeji hodně štěstí a vše dobré.
co k tomu říci? Muži jsou, to je o nich známo, na "optiku". Jakmile vidí atraktivní ženu, mají tendenci s ní flirtovat, aniž by se kontrolovali. V tomto případě by ovšem ani ta kontrola nepomohla, protože kontrola znamená jen vědomé potlačení něčeho, co uvnitř zůstává, zatímco vy potřebujete najít takového muže, který o dceru nebude mít opravdu žádný zájem. Doporučovala bych posilovat sebevědomí i vlastní atraktivitu. Nechte si poradit, co vám nejvíc sluší, klidně jděte do něčeho odvážného, co podtrhne vaši tvář a postavu! Budete-li dostatečně přitažlivá a zajímavá, určitě najdete muže, který to ocení a nebude pošilhávat jinam. I takové případy znám a funguje to. Přeji hodně štěstí a vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
chtěla bych se poradit, s partnerem žiji asi 4roky ve společné domácnosti. Vychováváme spolu jeho a moje dítě, společně dítě nemáme. Trápí mě jeho žárlivost, kdy on si může dovolit vše a já nic. On si jede od rána do noci každý týden na ryby s kamarádama z práce a já ani nemohu s kamarádkama na 2h na tenis, to mi vyčítá, že si hraji s klukama z práce, kteří chodí na vedlejší hřiště také hrát. Tísíc argumentů a stejně si mluví své. Dnes jsem jela s dětmi sama s kamarádkou a jejími dětmi k našim na bazén a vezla jsem jej do práce, kde jsem jej měla následně odpoledne vyzvedávat, psala jsem mu půl hodiny po té, kdy jsme byli domluvení, že mi zavolá zda jej mám vyzvednout. Napsal mi jen sms nemusíš jsi přeci nejlepší, na to jsem mu zavolala na mobil a po pár zvonění mi to zvedl, z pozvdálí mluvil ženský hlas, který se smál (asi se skvěle bavili) a on mi jen stroze řekl, že vyzvednout nepotřebuje, že ho zaveze kamarád a byl již značně opilý. Domů jsem s dětmi proto nespěchala, protože znám jeho reakce. Mrzí mě však to, že on mi vyčte firemní vánoční večirek a on že nikam nechodí a já jsem coura a děvka. Mně ani nevadí, že seděl z práce v dámské společnosti, ale že mi ani před tím sám nenapsal a neupozornil. Život s ním je docela těřžký, ani nechodím s kamarádkama na víno, protože by si to vykládal jinak a než se s ním hádat tak raděj nikam nejdu, má tento vztah cenu? Příjde mi že je to obrovský sobec.
lucka
Dobrý den,
asi jste si to od začtáku špatně nastavila, může-li on vše a vy nic. Připadá mi to, jako byste bydlela u něj, čili na něm byla nějak závislá a bála se ozvat....ale ať je to s otázkou bydlení jakkoli, tím, že se mu stále jen přizpůsobujete a trpíte jeho vulgarismy (nadává vám i před vaším dítětem/oběma dětmi? To by pro ně byl dost otřesný vzor..), získal nejspíš dojem, že si to může dovolit a zkouší, co mu všechno projde. Co z něj vlastně máte? Pije, mluví sprostě, zakazuje vám někam chodit, žárlí.....váš popis situace neobsahuje ani jeden klad jeho osobnosti. Nejspíš ho má, jako každý, ale jestliže zápory silně převažují, navíc se stupňuje agresivita, měla byste opravdu zvážit, zda vám to stojí za to....Přeji chladnou hlavu a do budoucna vše dobré.
asi jste si to od začtáku špatně nastavila, může-li on vše a vy nic. Připadá mi to, jako byste bydlela u něj, čili na něm byla nějak závislá a bála se ozvat....ale ať je to s otázkou bydlení jakkoli, tím, že se mu stále jen přizpůsobujete a trpíte jeho vulgarismy (nadává vám i před vaším dítětem/oběma dětmi? To by pro ně byl dost otřesný vzor..), získal nejspíš dojem, že si to může dovolit a zkouší, co mu všechno projde. Co z něj vlastně máte? Pije, mluví sprostě, zakazuje vám někam chodit, žárlí.....váš popis situace neobsahuje ani jeden klad jeho osobnosti. Nejspíš ho má, jako každý, ale jestliže zápory silně převažují, navíc se stupňuje agresivita, měla byste opravdu zvážit, zda vám to stojí za to....Přeji chladnou hlavu a do budoucna vše dobré.
nemohu se seznámit
Vážená paní magistro, děkuji Vám za odpověď. Psala jsem Vám, že nemohu narazit na muže, který by mě oslnil. Psala jste, že Vás napadá otázka: "zamilovala jste se už vůbec někdy? Obvykle to začíná již v pubertě, nejpozději v tanečních... Nebo je to tak, že jste poznala, co to s vámi dělá, a zalekla se toho?" Zamilovaná jsem byla, ale nikdy z toho nic nebylo, chodila jsem potom s několika chlapci/muži, které jsem měla ráda, můžu i říct milovala, ale rozumem. Že byli hodní, že mě měli rádi atd. Vášnivou lásku jsem s partnery nesdílela, a i proto jsou to partneři minulí. Píšete, že jdu na všechno moc racionálně. To je pravda. Jsem matematik. Za vším hledám výsledek, dělám vše pro něco (byť i pro radost). Přijdu si, že už moc dlouho chodím s úsměvem na rtech po ulici, do restaurací, do barů, s přáteli i sama, a výsledky prostě nevidím. Přesto Vám děkuji za Váš nadhled, názor i odhad, velmi mě potěšilo, jak jste mě znalým okem odhadla:) Vytrvám tedy a vystavím se na odiv:) Děkuji Vám, Radka - otázka upravena poradcem
Radka
Milá Radko,
ano, to je přesně ono....kapku vášně to chce! Nemám tím na mysli jen vášeň sexuální, ale obecně. Probleskující vášeň je to, co nás dělá přitažlivými! S vášní lze i číst jídelní lístek! Vysíláme tím signály, jež muži vnímají i na dálku... zde mám vlastní zážitek. Kdysi jsem si u stánku na nádraží zkoušela brýle proti slunci (pořád kupuju nové, protože je ztrácím, stejně jako deštníky...). Zkoušela jsem různé typy, přičemž jsem na sebe do zrcadla dělala grimasy, smála jsem se u toho, prodavač se mnou... a najednou vedle sebe slyším mužský hlas: "tyhle si vemte, ty vám sluší!" Patřil sympaťákovi středního věku, který tu scénku celou dobu odněkud pozoroval, aniž bych si ho byla všimla....Tím chci říci, že seznámit se lze úplně všude, pokud člověk do éteru vysílá patřičnou vášeň!
Přeji vám prolomení racionální bariéry a hodně štěstí v navazování kontaktů! Kdybyste chtěla, kontaktujte mne, řeknu vám k tomu více, event. vás pozvu na Flirtohraní. Mějte se.
ano, to je přesně ono....kapku vášně to chce! Nemám tím na mysli jen vášeň sexuální, ale obecně. Probleskující vášeň je to, co nás dělá přitažlivými! S vášní lze i číst jídelní lístek! Vysíláme tím signály, jež muži vnímají i na dálku... zde mám vlastní zážitek. Kdysi jsem si u stánku na nádraží zkoušela brýle proti slunci (pořád kupuju nové, protože je ztrácím, stejně jako deštníky...). Zkoušela jsem různé typy, přičemž jsem na sebe do zrcadla dělala grimasy, smála jsem se u toho, prodavač se mnou... a najednou vedle sebe slyším mužský hlas: "tyhle si vemte, ty vám sluší!" Patřil sympaťákovi středního věku, který tu scénku celou dobu odněkud pozoroval, aniž bych si ho byla všimla....Tím chci říci, že seznámit se lze úplně všude, pokud člověk do éteru vysílá patřičnou vášeň!
Přeji vám prolomení racionální bariéry a hodně štěstí v navazování kontaktů! Kdybyste chtěla, kontaktujte mne, řeknu vám k tomu více, event. vás pozvu na Flirtohraní. Mějte se.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobry den, je mi 36let, partnerovi 43. Jsme spolu 8mesicu, každý vikend, nekdy i v tydnu. Zije sam v rod.dome se dvěma psi. Pejsci jsou uzasni, ale... Mam pocit, ze je uprednostnuje před vztahem. Ano, skutecne je miluju, no nekdy mam pocit, ze je se mnou jen proto, ze je mam taky rada a ze mu uvarim, upeču... Sex tak max 2x za mesic, coz mi prijde divne, o to vic na zacatku vztahu a nejak nejsem schopna si s nim o tom promluvit. On totiž všechno obrati na srandu.. Nejhorsi, ze ja uz taky zacinam mit v tomhle ohledu blok a odmitam to kvůli unave. On chce vecer, ja rano a je to zacarovany kruh a nevim jak z toho ven, Rada se o neho a psy staram, ale byvam dost unavena (mam roztrousenu sklerózu), chtěla jsem i rodinu, ale nevim, jestli by mi byl oporou... Dekuji za Vas názor!
lada
Dobrý den,
píšete, že se ráda o partnera a psy staráte....ale nikde nezmiňujete, co vás na tomto vztahu baví, naopak, popisujete to, co je špatně, čeho se nedostává. Nejste přece pečovatelka, ale partnerka, čili by vás soužití s tím mužem mělo něčím obohacovat, mělo by vám něco dávat. Co se týče nesouladu v sexu, byla by namístě otevřenost, prostě si o tom popovídat. Stejně jako o všem ostatním. Jestli by vám tento muž byl dostatečnou oporou v případě založení rodiny, to musíte posoudit sama. Nepoznáte to ovšem tím, že o něj budete pečovat, nýbrž tak, že necháte, jeho, aby se staral on o vás. Rozdělit si kompetence a úlohy. Budete-li dělat všechno sama, dobrovolně se degradujete na hospodyni, kuchařku, uklízečku, jíž se nechá obskakovat, obsluhovat. Jak to na začátku nastavíte, tak to bude fungovat, tyhle vzorce se pak obtížně mění. Čili to zkuste jinak - a uvidíte.
Přeji vše dobré.
píšete, že se ráda o partnera a psy staráte....ale nikde nezmiňujete, co vás na tomto vztahu baví, naopak, popisujete to, co je špatně, čeho se nedostává. Nejste přece pečovatelka, ale partnerka, čili by vás soužití s tím mužem mělo něčím obohacovat, mělo by vám něco dávat. Co se týče nesouladu v sexu, byla by namístě otevřenost, prostě si o tom popovídat. Stejně jako o všem ostatním. Jestli by vám tento muž byl dostatečnou oporou v případě založení rodiny, to musíte posoudit sama. Nepoznáte to ovšem tím, že o něj budete pečovat, nýbrž tak, že necháte, jeho, aby se staral on o vás. Rozdělit si kompetence a úlohy. Budete-li dělat všechno sama, dobrovolně se degradujete na hospodyni, kuchařku, uklízečku, jíž se nechá obskakovat, obsluhovat. Jak to na začátku nastavíte, tak to bude fungovat, tyhle vzorce se pak obtížně mění. Čili to zkuste jinak - a uvidíte.
Přeji vše dobré.
rozešli jsme se a já trpím
Dobry den, chcela by som poprosit o radu. Bola som rok vo vztahu (oba 34let). Na zaciatku som po nom netuzila.Zoznamila nas kamaratka.Nebol to moj „idealny chlap“ a davala som to pocitit. Ze sa mi pacia ine typy chlapov,nelibala a milovani obcasne. Snazila som sa s nim upripmne o tom rozpravat. Bolo mi s nim moc fajn a casom som sa zalubila.Nedokazala som vsak davat city najavo.Bala sa sklamania. Toto viedlo k tomu, ze si nasiel inu partnerku.Pre mna rana velka. Po tyzdni sa ku mne na moje naliehanie vratil. Posledny vikend krasny. Po vikende zavolal, ze chce byt s nou.Velmi to teraz vsetko spatne lutujem a neviem prijat. Racionalne veci prijimam. On tvrdi, ze si za vsetko mozem sama, svojim zlym pristupom. Ze ona ja moc fajn, prirodzena, berie ho aky je a nechce menit. Miluje sa s nim a stale objima. Velmi ma to trapi a mam pocit, ze celym tymto som prisla aj o sebavedomie a uctu k sebe (prosila ho nech sa vrati) a taktiez sa bojim, ze to bol partner pre zivot, kt. som stratila.
Andy
Dobrý den,
po tom všem, jak jste zpočátku na toho muže reagovala a chovala se k němu (víceméně odmítavě), není divu, že byl znejistěn a našel si jinou, přístupnější partnerku. Vám se teď zdá, že jste ztratila potenciálního partnera pro život, ale v úvodu píšete, že to ideální chlap nebyl....asi ne, když to takhle dopadlo. Doporučovala bych neohlížet se se sentimentem, neidealizovat si dnes již minulé, ale dívat se dopředu.... a hlavně se nebát. Riziko číhá všude, i ve vztazích, každý se může rozpadnout, nikdo nikdy neví, zda vydrží, ačkoli se třeba jeví ideálně... ale s tím je třeba žít a vůbec na to nemyslet. Kdo se bojí, nesmí do lesa, jak se říká, a já bych doplnila, že ani do vztahu. Čím budete nebojácnější, tím větší štěstí budete mít, protože ze sebe budete vyzařovat pozitivno, dobrou náladu, a na to jsou muži vnímaví! Kdybyste cítila, že to sama nezvládnete, že v sobě máte bloky, které úspěšnému seznámení a rozvíjení vztahu brání, chtělo by to asi vyhledat terapeuta. Nejdříve však zkoušejte posilovat sebevědomí, spontánnost, komunikační dovednosti, sex-appeal. Uvidíte, že se začne dařit! Přeji hodně štěstí i úspěchu.
po tom všem, jak jste zpočátku na toho muže reagovala a chovala se k němu (víceméně odmítavě), není divu, že byl znejistěn a našel si jinou, přístupnější partnerku. Vám se teď zdá, že jste ztratila potenciálního partnera pro život, ale v úvodu píšete, že to ideální chlap nebyl....asi ne, když to takhle dopadlo. Doporučovala bych neohlížet se se sentimentem, neidealizovat si dnes již minulé, ale dívat se dopředu.... a hlavně se nebát. Riziko číhá všude, i ve vztazích, každý se může rozpadnout, nikdo nikdy neví, zda vydrží, ačkoli se třeba jeví ideálně... ale s tím je třeba žít a vůbec na to nemyslet. Kdo se bojí, nesmí do lesa, jak se říká, a já bych doplnila, že ani do vztahu. Čím budete nebojácnější, tím větší štěstí budete mít, protože ze sebe budete vyzařovat pozitivno, dobrou náladu, a na to jsou muži vnímaví! Kdybyste cítila, že to sama nezvládnete, že v sobě máte bloky, které úspěšnému seznámení a rozvíjení vztahu brání, chtělo by to asi vyhledat terapeuta. Nejdříve však zkoušejte posilovat sebevědomí, spontánnost, komunikační dovednosti, sex-appeal. Uvidíte, že se začne dařit! Přeji hodně štěstí i úspěchu.
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, mám kamarádku, které je 42 let. Známe se velmi dlouho. Bohužel to s muži neumí, nikdo ji nechtěl a nechce. Velmi toužila mít děti, nikdo s ní nic nechtěl mít. Viděla jsem, jak jí bylo velmi líto a mám pocit, že i záviděla, když se její vrstevnice vdávaly a začaly mít děti a spokojenou rodinu. Byla z toho hodně špatná, i když na venek se snažila působit jako velmi silná žena a snažila se dávat najevo, že jí to vůbec nevadí. V současné době je již s danou situaci smířena a již od života nečeká vůbec nic. Chtěla bych, abyste poradila mladším ženám, co mají dělat aby nedopadly stejně, aby nezažívaly samé zklamání a bolesti než se s danou situací vyrovnají. Děkuji
Miluše
Dobrý den,
nemohu nikomu radit, že nemá od života nic očekávat, protože tuto filozofii nevyznávám. Kdybychom měli uvažovat takhle, postrádal by přece život jakýkoli smysl! Očekávání jsou motorem, hybnou silou, jež nás motivuje, žene vpřed....naopak, je třeba mít sny a přání, představy, co bychom chtěli, jak by měl vypadat náš zítřek....jenže nestačí jen snít. Pro realizaci snu je třeba každý den něco malého udělat....ze všeho nejdříve by si ale každý měl uvědomit, co vlastně chce, co má rád, co ho baví, dělá šťastným, co umí....a jít si za tím. Aplikováno na seznamování: kdo má např. rád psy, měl by vyhledávat výstavy psů a oslovovat jejich majitele. Z vlastní zkušenosti vím, že reagují potěšeně, dokonce nadšeně (nedělala jsem to sice za účelem seznamování, to je jedno. Psy mám ráda a pokud mne nějaký zaujme, ráda se na něj majitele vyptám). Kdo je milovníkem filmů, nenechat si ujít žádný český festival....kdo je založen sportovně, má bezpočet možností, kam za těmito aktivitami zajít...to jen jako příklad. Seznamování je hra, již lze provozovat kdekoli. Schválně volím toto slovo, protože navozuje lehkost, nenucenost, úsměv, dobrou náladu.....čili faktory, jichž je pro úspěšné seznámení zapotřebí. Kdo to bere moc vážně a jde někam s předem vytčeným cílem najít partnera, vysílá křečovité signály. Hledat partnera není jako hledat v lese houby. Ty tam buď jsou nebo ne a jestliže je před námi nikdo nevysbíral, přineseme plný koš....i muži se někde mohou vyskytovat, ale pokud je svými záporně působícími signály odradíme, zmizí....Takže kamarádce poraďte, ať si pořídí něco pěkného na sebe, udělá vše pro to, aby se sama sobě líbila, a vyráží do světa. Přeji vše dobré.
nemohu nikomu radit, že nemá od života nic očekávat, protože tuto filozofii nevyznávám. Kdybychom měli uvažovat takhle, postrádal by přece život jakýkoli smysl! Očekávání jsou motorem, hybnou silou, jež nás motivuje, žene vpřed....naopak, je třeba mít sny a přání, představy, co bychom chtěli, jak by měl vypadat náš zítřek....jenže nestačí jen snít. Pro realizaci snu je třeba každý den něco malého udělat....ze všeho nejdříve by si ale každý měl uvědomit, co vlastně chce, co má rád, co ho baví, dělá šťastným, co umí....a jít si za tím. Aplikováno na seznamování: kdo má např. rád psy, měl by vyhledávat výstavy psů a oslovovat jejich majitele. Z vlastní zkušenosti vím, že reagují potěšeně, dokonce nadšeně (nedělala jsem to sice za účelem seznamování, to je jedno. Psy mám ráda a pokud mne nějaký zaujme, ráda se na něj majitele vyptám). Kdo je milovníkem filmů, nenechat si ujít žádný český festival....kdo je založen sportovně, má bezpočet možností, kam za těmito aktivitami zajít...to jen jako příklad. Seznamování je hra, již lze provozovat kdekoli. Schválně volím toto slovo, protože navozuje lehkost, nenucenost, úsměv, dobrou náladu.....čili faktory, jichž je pro úspěšné seznámení zapotřebí. Kdo to bere moc vážně a jde někam s předem vytčeným cílem najít partnera, vysílá křečovité signály. Hledat partnera není jako hledat v lese houby. Ty tam buď jsou nebo ne a jestliže je před námi nikdo nevysbíral, přineseme plný koš....i muži se někde mohou vyskytovat, ale pokud je svými záporně působícími signály odradíme, zmizí....Takže kamarádce poraďte, ať si pořídí něco pěkného na sebe, udělá vše pro to, aby se sama sobě líbila, a vyráží do světa. Přeji vše dobré.
manžel má milenku
Dobrý den, jsem zoufala. Manžel si našel milenku jemu je 41 let ji 19 let. Naše manželství 15let , ale jsme spolu
2 3let. Máme dvě deti 14let a 9let. Před půl rokem od nás odešel. VŠE svadi na me. Vůbec se mnou nekomunikuje pouze přes syna. Vyhrožuje mi je vulgární, ale nikdy takový nebyl. Ji si nastěhoval do našeho domu , který jsme loni dostali od jeho maminky. Deti tu slečnu nemají rády přesto jim ji pořád vnucuje. Na VŠE chce Mít papír výchovu deti a výživě na ně. To tedy máme , protože nechce se podílet na naší společného domácnosti i když ví že mám o 3 krát tak menší plat než li on. Když odcházel tak řekl že se nebudeme rozvádět a se všemi bude platit jako do posud. Jenže to bylo jen první měsíc. Vzal si auto který jsme pořizovací spolu pro rodinu. Byli jsme Dobrá rodina jezdili jsme na výlety prostě všechno spolu. Ano sex jsme neměli, protože jsem tušila , že někoho má . I když jsem mu i přátel um říkala že nechci byt ta druha. Nevím co dělat deti ho milují a Já taky i přesto co děla, je pravda že nevěry jsou u něho běžné. Už jsme jich pár ustáli .
Jana
Dobrý den,
vaše líčení situace je trochu zmatené a nevím, jestli jsem ho pochopila správně, např. otázku bydlení a společného majetku v souvislosti s manželovými avantýrami....je to tedy tak, že se manžel s milenkou odstěhoval do domu, který jste dostali společně od jeho maminky (před rokem, čili vlastně v době, kdy již měl tuto známost...?), zatímco vy s dětmi bydlíte jinde? Manželovi evidentně imponuje obdiv mladice, otázkou je, na jak dlouho. Je-li milenka jen o 5 let straší než jeho dítě, dříve či později začnou konflikty. Ona se baude snažit založit vlastní hnízdo a revolta či odmítavé chování jeho dětí se jí nebudou "hodit do krámu". Zde záleží na tom, jak silné je jeho pouto k dětem, zda ho tím milenka zlanaří jen pro sebe nebo se mu znechutí. Stává se obojí. Rozvádět se nemusíte, doporučovala bych však (vzhledem k rizikovosti počínání manžela) poradit se s právníkem, jak ošetřit majetek. To nemůže být na škodu, jen ku prospěchu věci. Píšete, že ho přes to všechno milujete....Ale jak lze milovat někoho, kdo se chová způsobem, jaký popisujete...? Pokud se někdo nechá ovládnout milenkou natolik, že ztratí soudnost, přestane být loyální, naopak agresivní a vulgární, stopne finanční podporu, na niž má jeho rodina nárok, měl by se zaktivovat pud sebezáchovy a racionalita. Klidně si spolu zajděte do manželské poradny, bude-li on chtít, ale každopádně bych doporučovala oprostit se od ochromujících emocí, nastolit zdvořilý odstup, jednat přátelsky, ale racionálně. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli dětem. Tím u něj můžete jen stoupnout na ceně. Poradu s odborníkem neodkládejte. Přeji zdárné zvládnutí situace a vše dobré.
vaše líčení situace je trochu zmatené a nevím, jestli jsem ho pochopila správně, např. otázku bydlení a společného majetku v souvislosti s manželovými avantýrami....je to tedy tak, že se manžel s milenkou odstěhoval do domu, který jste dostali společně od jeho maminky (před rokem, čili vlastně v době, kdy již měl tuto známost...?), zatímco vy s dětmi bydlíte jinde? Manželovi evidentně imponuje obdiv mladice, otázkou je, na jak dlouho. Je-li milenka jen o 5 let straší než jeho dítě, dříve či později začnou konflikty. Ona se baude snažit založit vlastní hnízdo a revolta či odmítavé chování jeho dětí se jí nebudou "hodit do krámu". Zde záleží na tom, jak silné je jeho pouto k dětem, zda ho tím milenka zlanaří jen pro sebe nebo se mu znechutí. Stává se obojí. Rozvádět se nemusíte, doporučovala bych však (vzhledem k rizikovosti počínání manžela) poradit se s právníkem, jak ošetřit majetek. To nemůže být na škodu, jen ku prospěchu věci. Píšete, že ho přes to všechno milujete....Ale jak lze milovat někoho, kdo se chová způsobem, jaký popisujete...? Pokud se někdo nechá ovládnout milenkou natolik, že ztratí soudnost, přestane být loyální, naopak agresivní a vulgární, stopne finanční podporu, na niž má jeho rodina nárok, měl by se zaktivovat pud sebezáchovy a racionalita. Klidně si spolu zajděte do manželské poradny, bude-li on chtít, ale každopádně bych doporučovala oprostit se od ochromujících emocí, nastolit zdvořilý odstup, jednat přátelsky, ale racionálně. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli dětem. Tím u něj můžete jen stoupnout na ceně. Poradu s odborníkem neodkládejte. Přeji zdárné zvládnutí situace a vše dobré.
reakce na poradnu
Dobrý den, pročítala jsem poradnu a přijde mi, že sem psala o radu milenka a následně i manželka jednoho a toho samého muže. Milenka Cora-50 let a manželka Radka-45 let. Obě píší o první lásce, nevěra provalená 3 měsíce, nyní se vídají jednou týdně v prac. době, milenka se rozvedla...on nerozhodný a každé slibuje něco jiného. Klasika, jak z čítanky. Milenka by si měla přečíst, co píše manželka. Díky za hezkou poradnu a přeji krásný den. Věra
Věra
Dobrý den,
děkuji za vtipný postřeh a zajímavý příspěvek!
děkuji za vtipný postřeh a zajímavý příspěvek!
nemohu se seznámit
Paní magistro, dobrý den, je mi zrovna 30, mám VŠ, skvělou práci, která mě baví, mám své koníčky, milující rodiče a sestru, mám pěkný byt, jsem se svým životem spokojená. Chybí mi jen jedna věc, která by mi udělala šťastnou. Partner. Zodpovědný, rozumný, do kterého bych se zamilovala. Nechodím na diskotéky ani do barů, na ulici mě nikdo neoslovil, když jsem někde s přáteli, tak také ne. Mezi přáteli není nikdo, kdo by za to stál. Mám ty muže ráda, ale jako přátele, na vztah to není, nutno říct, že z mé strany. Jsem zřejmě velmi náročná a trochu se už začínám bát, že zůstanu sama. Jeden kamarád mi slíbil, že až mi bude 35, udělá mi dítě. To jsou dobrá zadní vrátka, ale nerada bych je za 5 let otvírala. Ale muži, s nimiž se seznámím (jsem aktivní na seznamce), mě nejpozději po druhé schůzce začnou nudit, že nesplňují to, co si přeji, že nevidím společnou budoucnost a vše ukončím. Jak mám postupovat? Co byste mi radila? Radši udělat kompromis a mít vztah z rozumu, že je na čase? Děkuji!
Radka
Dobrý den,
při čtení vašich řádek se nemohu zbavit pocitu, že jdete na vše až moc raiconálně, neumíte se uvolnit, dát průchod spontánnosti, pocitům, citům.... a o nich vztahy přece jen jsou, přestože by v případě volby partnera pro život měl být brán v potaz i ten rozum...Napadá mne otázka: zamilovala jste se už vůbec někdy? Obvykle to začíná již v pubertě, nejpozději v tanečních... Nebo je to tak, že jste poznala, co to s vámi dělá, a zalekla se toho? Jenže člověk musí "jít s kůží na trh", dát do toho kus sebe, chce-li se s někým sblížit...teprve tím se učí, kdy se otevřít a kdy je třeba vytyčit hranice, s kým je kompatibilní ....Doporučuji úplně se uvolnit, být spontánní (nestresovat se např.biologickými hodinami) a zároveň dostatečně sebekritická. Uvědomit si, co potenciálnímu partnerovi můžete, ale také nemůžete nabídnout (nikdo není dokonalý, proto nemá smysl čekat na pana Dokonalého), a chodit tam, kde se muži vyskytují...i do restaurací, proč ne? V době oběda se tam kumulují spousty mužů, vyhlédněte si nějakou v blízkosti svého pracoviště a vyrazte tam s kolegyní nebo sama. Choďte na sportovní a jiné akce, výstavy, veletrhy atd. Seznámit se lze úplně všude, i v metru či obchodě, je ovšem třeba umět se "vypíchnout", zviditelnit, vystoupit z šedé masy...a být dostatečně zajímavá. Přeji hodně štěstí.
při čtení vašich řádek se nemohu zbavit pocitu, že jdete na vše až moc raiconálně, neumíte se uvolnit, dát průchod spontánnosti, pocitům, citům.... a o nich vztahy přece jen jsou, přestože by v případě volby partnera pro život měl být brán v potaz i ten rozum...Napadá mne otázka: zamilovala jste se už vůbec někdy? Obvykle to začíná již v pubertě, nejpozději v tanečních... Nebo je to tak, že jste poznala, co to s vámi dělá, a zalekla se toho? Jenže člověk musí "jít s kůží na trh", dát do toho kus sebe, chce-li se s někým sblížit...teprve tím se učí, kdy se otevřít a kdy je třeba vytyčit hranice, s kým je kompatibilní ....Doporučuji úplně se uvolnit, být spontánní (nestresovat se např.biologickými hodinami) a zároveň dostatečně sebekritická. Uvědomit si, co potenciálnímu partnerovi můžete, ale také nemůžete nabídnout (nikdo není dokonalý, proto nemá smysl čekat na pana Dokonalého), a chodit tam, kde se muži vyskytují...i do restaurací, proč ne? V době oběda se tam kumulují spousty mužů, vyhlédněte si nějakou v blízkosti svého pracoviště a vyrazte tam s kolegyní nebo sama. Choďte na sportovní a jiné akce, výstavy, veletrhy atd. Seznámit se lze úplně všude, i v metru či obchodě, je ovšem třeba umět se "vypíchnout", zviditelnit, vystoupit z šedé masy...a být dostatečně zajímavá. Přeji hodně štěstí.
ani bez něj, ani s ním
Dobrý den, s přítelem žiji 7 měs. Poslední měsíc usínám a probouzím se s myšlenkou na rozchod. Jsou mezi námi problémy, které se vinou špatné komunikace prohlubují. Když mu to takto řeknu, vzteká se.I když jsme zrovna v pohodě, problémy jsou uloženy jen stranou a čekají, kdy zase vyjdou ven (tak 1x týdně). Ve vztahu se cítím nespokojená, velmi bojuji s důvěrou a jsem z toho neustále podrážděná. Nerozumím sama sobě. Jsou to podstatné věci, které nechci snášet, ale stále ho miluji. Proč to tak je? Při představě, že se odstěhuje, je mi opravdu těžko. A není to o zvyku, city k němu mám, i on ke mě. Není špatný člověk, ale myšlenky :rozchodXsetrvat ve vztahu tu jsou stále. Je to kruh, ze kterého neumím vystoupit. Nebo se mám smířit s tím, že všude nějaké problémy jsou a budou?
Lili,30
Dobrý den,
zde vidím v podstatě 3 možnosti: 1.najít jiný způsob komunikace a pokusit se s partnerem vyřešit problémy. Ani jemu přece nemůže vyhovovat sedět na "sudu se střelným prachem", čili opakující se hádky na totéž téma. 2. naučit se nežít až tak moc partnerstvím, naučit se povznést nad problémy, nečekat od partnera, že vás "udělá šťastnou". 3. Je-li důvěra nalomena nezvratně a objektivně (což se mi těžko posuzuje, nevím-li, oč jde), ze vztahu odejít. Můžete se samozřejmě sama či s partnerem poradit u terapeuta, to by byla další možnost....
Doporučuji udělat si také malou bilanci, co od partnerství čekáte, čím je pro vás tento muž přínosný, čím se v dobrém i špatném liší od předchůdce/-ů, co vám vztah dává a bere, zda do vztahu investujete oba stejně. Máte pravdu v tom, že všude je něco, ale je třeba umět rozpoznat, zda s problémy v daném vztahu lze či nelze žít....a v případě záporné odpovědi v sobě nepotlačovat pud sebezáchovy. Přeji zdárné zvládnutí situace a vše dobré.
zde vidím v podstatě 3 možnosti: 1.najít jiný způsob komunikace a pokusit se s partnerem vyřešit problémy. Ani jemu přece nemůže vyhovovat sedět na "sudu se střelným prachem", čili opakující se hádky na totéž téma. 2. naučit se nežít až tak moc partnerstvím, naučit se povznést nad problémy, nečekat od partnera, že vás "udělá šťastnou". 3. Je-li důvěra nalomena nezvratně a objektivně (což se mi těžko posuzuje, nevím-li, oč jde), ze vztahu odejít. Můžete se samozřejmě sama či s partnerem poradit u terapeuta, to by byla další možnost....
Doporučuji udělat si také malou bilanci, co od partnerství čekáte, čím je pro vás tento muž přínosný, čím se v dobrém i špatném liší od předchůdce/-ů, co vám vztah dává a bere, zda do vztahu investujete oba stejně. Máte pravdu v tom, že všude je něco, ale je třeba umět rozpoznat, zda s problémy v daném vztahu lze či nelze žít....a v případě záporné odpovědi v sobě nepotlačovat pud sebezáchovy. Přeji zdárné zvládnutí situace a vše dobré.
manžel nebo milenec?
Hezký den paní Konopová, obracím se na Vás opět o radu. Již jsem Vám psala. Zkusím trochu nastínit předešlé - přítel ženatý, já vdaná. On žije sám, manželka má někoho jiného..Scházíme se necelý rok. V létě jsme spolu strávili několik dní.Já již nemám mnoho času a prostoru na schůzky. Navíc přítel z jiného města. Přítel se k ženě vrátit nechce. Mluvil se mnou o tom..Navíc nemá nic, bydleli v domě ženy rodičů.Chce si postavit dům (vzít si hypotéku), na splátky si pořídil auto. Bydlí u kamaráda. Mluvila jsem s ním o tom, ať si uvědomí, že jedna dcera je malá (3roky), ať se to spíše snaží dát s ženou dohromady.At si udělá časovou osu života, co ho ještě čeká - puberta dětí, svatba, vnoučata...že začínat znovu není lehké. Nyní k tomu proč píši. Ráda bych se s ním sešla občas a byla v pohodě. Takto mi jeho starosti dělají i mně starosti. O všem se se mnou radí. Cítím někdy zátěž a je mi ho líto. Není to už jen o flirtu a zároveň to nedovedu skončit. Redukovat schůzky, i když se mi stýská?J.
Julka
Dobrý den,
ano, řekla bych, že to vidíte naprosto rozumně a objektivně. Jak milenec vyřeší své rodinné problémy, to nechte na něm (můžete na něj sice apelovat ,aby se s manželkou domluvil a počínal si zodpovědně, velký vliv na jeho chování však asi mít nebudete), vy si však nenechte narušovat své jistoty. Již dnes cítíte, že vás milenec svou situací zatěžuje, jak by to asi vypadalo později?
Život sice není jen o slunných stránkách, ani ten milenecký, má-li mít určitou hloubku, pokud však začne zavánět fatálnem, je něco špatně.... Popírá to přínos, dokonce smysl románku. Pokud nechcete dopustit, aby vás milencovy problémy stáhly dolů, budete muset schůzky nejen redukovat, ale i ukončit. Možná hořká pilulka, ale s největší pravděpodobností menší zlo než ta druhá varianta. Přeji hodně štěstí.
ano, řekla bych, že to vidíte naprosto rozumně a objektivně. Jak milenec vyřeší své rodinné problémy, to nechte na něm (můžete na něj sice apelovat ,aby se s manželkou domluvil a počínal si zodpovědně, velký vliv na jeho chování však asi mít nebudete), vy si však nenechte narušovat své jistoty. Již dnes cítíte, že vás milenec svou situací zatěžuje, jak by to asi vypadalo později?
Život sice není jen o slunných stránkách, ani ten milenecký, má-li mít určitou hloubku, pokud však začne zavánět fatálnem, je něco špatně.... Popírá to přínos, dokonce smysl románku. Pokud nechcete dopustit, aby vás milencovy problémy stáhly dolů, budete muset schůzky nejen redukovat, ale i ukončit. Možná hořká pilulka, ale s největší pravděpodobností menší zlo než ta druhá varianta. Přeji hodně štěstí.
mám mu dát najevo svůj zájem?
Chtěla bych se v obecní rovině poradit, jestli může nastat situace, že chlap si na nějakou ženu "netroufá" ( i když mu ona sama mírně dá najevo zájem ) . Podle mne je to nesmysl : každý přece pro sebe chce to nejlepší a nikdo o sobě neřekne "já jsem nehezký, na tu nemám". Kamarádka mne přesvědčuje o opaku : prý když mne vidí pokaždé jen ( vkusně! ) namalovanou, upravenou, hezky oblečenou ... tak jej vlastně od sebe odpuzuji a jakobych mu říkala, že jsem něco mnohem víc, než on a že se mnou budou problémy a zvýrazňovala rozdíly mezi námi, které prý už tak jsou velké. Je pravda, že on moc krásy nepobral (ale má neskutečné charisma) , je pravda, že je o deset let starší, takový ten "přírodnější typ" , že asi nikdy nebyl žádným dívčím idolem a není zvyklý na společnost žen - a taky je pravda, že nemá moc zájem mne blíž poznat, k mému velkému smutku :( Ale jaksi odmítám uvěřit, že by to bylo z důvodů, které vymýšlí moje kamarádka. Poradíte mi prosím, která z nás má pravdu ? - otázka upravena poradcem
Věra z Teplic (30)
Dobrý den,
jak známo, když se muži nějaká žena líbí, "jde do toho", čímž mám na mysli flirt. Něco jiného je potom vážnější vztah, ale o tom zde není řeč. Osobně jsem byla mnohokrát svědkem toho, jak např. relativně starý a vyloženě obyčejně působící muž balil o několik desítek let mladší, atraktivní ženu. Muži si na rozdíl od žen troufají na víc. Ženy se spíš podceňují, muži přeceňují, to je taky známá věc...takže můj názor je ten, že pokud by dotyčný o seznámení stál, něco by v tom podnikl. Nevnucujte se mu, to nemáte zapotřebí. Nejeví-li zájem on, projeví ho jiný! Mužů je na světě dost.
jak známo, když se muži nějaká žena líbí, "jde do toho", čímž mám na mysli flirt. Něco jiného je potom vážnější vztah, ale o tom zde není řeč. Osobně jsem byla mnohokrát svědkem toho, jak např. relativně starý a vyloženě obyčejně působící muž balil o několik desítek let mladší, atraktivní ženu. Muži si na rozdíl od žen troufají na víc. Ženy se spíš podceňují, muži přeceňují, to je taky známá věc...takže můj názor je ten, že pokud by dotyčný o seznámení stál, něco by v tom podnikl. Nevnucujte se mu, to nemáte zapotřebí. Nejeví-li zájem on, projeví ho jiný! Mužů je na světě dost.
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, jak pomoci mojí vdané kamarádce, která se zamilovala do kolegy. Vždy si myslela, že taková věc se jí nemůže stát. Kolega jí jen zneužívá, ví jak je zamilovaná, ale on to neopětuje. Max.jí napíše sms, ale setkal se s ní mimo zaměstnání za rok tak 5x a to na pár minut. Sex měli asi dvakrát v autě a o další už nestojí Kamarádka ví, že je to chlap k ničemu, ale nemůže si pomoci. Hučím do ní horem dolem, že to nemá cenu se s ním zahazovat , protože on o ní evidentně nestojí. A ona se vyloženě trápí a neví, jak z toho ven... Lze jí pomoci jinak, než že ji vyslechnu? Aby nebyla tak nešťastná?
Martina
Dobrý den,
obávám se, že si vaše kamarádka musí projít touto zkušeností až do hořkého konce. Zde nepomáhá nic jiného. Pokud se sama nespálí, neuvěří....ale vyslechnout ji a říct jí svůj názor samozřejmě můžete. Mohla byste jí navrhnout i návštěvu terapeuta, kdyby to nezvládala. Existuje bohužel poměrně dost žen, co potřebují trpět pro nedostupného nebo odmítajícího muže, přestože mají zcela jiné možnosti.... příčina může být v nízkém sebevědomí, v tom, že si samy sebe neváží...ale to by s kamarádkou podrobněji probral psycholog osobně.
obávám se, že si vaše kamarádka musí projít touto zkušeností až do hořkého konce. Zde nepomáhá nic jiného. Pokud se sama nespálí, neuvěří....ale vyslechnout ji a říct jí svůj názor samozřejmě můžete. Mohla byste jí navrhnout i návštěvu terapeuta, kdyby to nezvládala. Existuje bohužel poměrně dost žen, co potřebují trpět pro nedostupného nebo odmítajícího muže, přestože mají zcela jiné možnosti.... příčina může být v nízkém sebevědomí, v tom, že si samy sebe neváží...ale to by s kamarádkou podrobněji probral psycholog osobně.
mám do toho jít?
Dobrý den,paní Konopová,chtěla bych se zeptat.Myslíte, že je na začátku vztahu důležitá počáteční zamilovanost?Je mi 25 let a mám za sebou dva docela emočně vyčerpávající rozchody.Poslední byl před půl rokem.Nyní mám 2 měsíční vztah,ale nemohu říci,že přítele miluju.Spíše se už řídím rozumem nebo se bojím té bolesti zlomeného srdce,kterou už nechci zažít.Vlastně nevím.Když mě dobýval,vše bylo takové nové,pěkné,ale jakmile jsme spolu začali chodit,spíš přemýšlím nad tím,zda to bylo správné.Může vztah fungovat i bez slova,pocitu: Miluju tě?Když po letech zamilovanost vlastně stejně vyprchá?Děkuji moc
Jana
Dobrý den,
to je individuální. Znám případy žen, které se vrhly do vztahu na základě slepé zamilovanosti a po pár měsících se z toho stal horor....ale i takové, kdy se žena vdala víceméně z rozumu a po pár měsících už v tom byly i emoce a vztah funguje dodnes....Takže záleží na založení a na tom, co si kdo od vztahu slibuje. Slepá zamilovanost je zcela jistě na škodu, ta vede jen do pekel. Na druhé straně partner nesmí být odporný nebo protivný, čili určitá "chemie" tam fungovat musí, ačkoli v průběhu let třeba může vymizet (což dopředu nikdo neví).
to je individuální. Znám případy žen, které se vrhly do vztahu na základě slepé zamilovanosti a po pár měsících se z toho stal horor....ale i takové, kdy se žena vdala víceméně z rozumu a po pár měsících už v tom byly i emoce a vztah funguje dodnes....Takže záleží na založení a na tom, co si kdo od vztahu slibuje. Slepá zamilovanost je zcela jistě na škodu, ta vede jen do pekel. Na druhé straně partner nesmí být odporný nebo protivný, čili určitá "chemie" tam fungovat musí, ačkoli v průběhu let třeba může vymizet (což dopředu nikdo neví).
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, potřebovala bych poradit jak se mám podle vás zachovat v téhle situaci. Asi před 2ma měsíci jsem se seznámila s jedním mužem (30) přes internet , prostě jsem se jen tak z nudy chtěla někoho nového poznat, sešli jsme se jeden večer, pak další a ještě jeden den bylo to behem 5ti dní, a pak odjel na měsíc do ameriky na dovolenou s kamarády ... celou dobu jsme si psali, viděla jsem že má o mě zájem , pak když byl pryč pořád mi psal sice ke konci už trochu méně ale přece, v ten čas jsme se i dohodli že bychom se prostě mohli nezávazně scházet, ale že si můžem randíčkovat i s jinýma a když si někho najdem řeknem si to a pak se uvidi co dal ...., (on hledal vztah, ale já jen takové povyražení) .. když přijel viděli jsme se jen nachvíli, potřebovala jsem spíš někam hodit, za par dni jsem měla narozky tak mi koupil dárek a zase jsme se viděli ale po par dnech co prijel už tolik zase nejevil zájem jako predtím, napsal mi už jen semtam, tak jsem mu občal napsala i já, ale citila jsem že je něco jiné.. Občas mi říkal že mu připadam takova trošku chladná, ale já jsem spíš trošku stydliva, a zas nechci vypadat jako uplna vlezdoprdelka a viset na něm, tak jsem měla malinko odstup, ale mám ho dost ráda a zakoukala jsem se do něj,,. Mimochodem jsme spolu ale ještě za ty 2měsíce co se známe nespali, protože momentálně němůžu, proběhlo jen něco málo .. po 3týdnech co už je v Čr jsem prostě měla pocit že nemá zájem už vůbec , už mi vůbec nenapsal jen nějak v polovině měsíce mi popral na svatek a jednou se mě zeptal jaký jsem měla víkend ale tot vse . :( když jsem mu ted napsala, proč je takový ignorant priznal se mi že se schází s jednou slečnou , že ted nemá tolik času, ale že se klidně můžem vídat dál.. když jsem se ho zeptala jestli chce tak rekl ze jo, ale mě nepříjde že by chtěl, vždyt mi ani nenapíše sám od sebe že by se zamnou stavil... jinak slečnu zná pry už 2roky a kdysi spolu už něco měli, je to nějaká jeho kamarádka co zná i jeho přátele atd, a že to prý chce zkusit.. jinak asi po týdnu a pul co prijel jsem mu oznámila že mám přítele, a on řekl že mu to nevadí, že to trochu tušil,a já mu řekla že by mi taky nevadilo kdyby někoho měl.. Jenže ted když si někoho našel tak mě to hrozně štve, už mi nevěnuje vubec žadnou pozornost, a k čemu mi je pak takové scházení, občas se uvidíme, a pak se zase trapim proč se ani neozve.. :( co bych těd měla dělat abych získala zpět jeho pozornost, nechci s ním vztah , chci jen aby to bylo takové jak předtím, hrozně mi to chybí, ani by mi zas tak nevadilo kdyby měl tu přítelkyni, když to mám stejně, ale takhle mě to dost trápí,a zase to nechci nechat vyšumět..
marcela kubačáková
Dobrý den,
zamyslete se nad tím, jaký obrázek si o vás asi udělal ten muž z internetu, jestliže máte přítele, chcete další vztah (nebo spíš vztah-nevztah) jen tak z nudy a vůbec vám nevadí, že i on někoho má....?
Co vlastně chcete? Vřele bych doporučovala udělat si malou bilanci, jaký život si přejte vést, jaké máte krátkodobé a dlouhodobé cíle, co čekáte od partnera a zda ten, jehož za svého partnera považujete, těmto představám vyhovuje (alespoň v hlavních rysech).
Váš popis situace je velmi chaotický, připomíná horskou dráhu a nasvěčuje tomu, že neznáte sebe ani druhé, tápete v sobě i ve vztazích. Tím, že si pořídíte paralelní vztah, nic nevyřešíte, jen se v tom budete plácat ještě víc. Kdybyste si se sebou nevěděla rady, vyhledejte odborníka. Přeji hodně štěstí v práci na sobě i v životě.
zamyslete se nad tím, jaký obrázek si o vás asi udělal ten muž z internetu, jestliže máte přítele, chcete další vztah (nebo spíš vztah-nevztah) jen tak z nudy a vůbec vám nevadí, že i on někoho má....?
Co vlastně chcete? Vřele bych doporučovala udělat si malou bilanci, jaký život si přejte vést, jaké máte krátkodobé a dlouhodobé cíle, co čekáte od partnera a zda ten, jehož za svého partnera považujete, těmto představám vyhovuje (alespoň v hlavních rysech).
Váš popis situace je velmi chaotický, připomíná horskou dráhu a nasvěčuje tomu, že neznáte sebe ani druhé, tápete v sobě i ve vztazích. Tím, že si pořídíte paralelní vztah, nic nevyřešíte, jen se v tom budete plácat ještě víc. Kdybyste si se sebou nevěděla rady, vyhledejte odborníka. Přeji hodně štěstí v práci na sobě i v životě.
zamilovala jsem se do ženatého
Jsem rozvedená, 48 let, (děti 21, 18, 15), přítel ženatý, o 14 let starší, děti dospělé. Jsme spolu 4 roky, přestala jsem situaci zvládat,poslední rok na něho tlačím, aby začal řešit rozvod. Nejdřív nechtěl nic řešit (řekl, že mu situace vyhovuje), několikrát jsem se s ním rozešla a zase se vrátila, teď tvrdí, že se rozhodl, ale realizaci odkládá (až si dcera 33 let najde práci, až jí pomůže najít byt,hypotéku …). Argumentuje, že ke mně jít bydlet nemůže kvůli mým dětem – nevědí o něm - nechci být dětem špatným příkladem (vztah se ženatým) a navíc já taky nechci takovou ráznou změnu (přistěhování ze dne na den), chci je postupně zvyknout na nového partnera. Chce, abych počkala až nejmladší odejde na VŠ (za 5 let), aby se mohl ke mně nastěhovat. Pro mne je ale situace už neúnosná. Má takový vztah nějakou šanci? Děkuji.
Alenka
Dobrý den,
jestliže je pro vás situace neúnosná (není divu), pak nezbývá než ji řešit. Behem těch 4 let už tato tendence byla...jak píšete, několikrát jste od něj odešla, ale zase se vrátila, čili si milý milenec zvykl na to, že vás má víceméně jistou, a nadále vás opíjí rohlíkem, že se rozvede, až....
Jenže proč by to dělal? Jemu, stejně jako mnoha jiným, taková situace vyhovuje. Doporučuji vám přečíst si "návodný" článek, jak se odmilovat, a v případě, že to nezvládnete sama, obrátit se i na terapeuta. Přeji hodně zdaru a štěstí.
jestliže je pro vás situace neúnosná (není divu), pak nezbývá než ji řešit. Behem těch 4 let už tato tendence byla...jak píšete, několikrát jste od něj odešla, ale zase se vrátila, čili si milý milenec zvykl na to, že vás má víceméně jistou, a nadále vás opíjí rohlíkem, že se rozvede, až....
Jenže proč by to dělal? Jemu, stejně jako mnoha jiným, taková situace vyhovuje. Doporučuji vám přečíst si "návodný" článek, jak se odmilovat, a v případě, že to nezvládnete sama, obrátit se i na terapeuta. Přeji hodně zdaru a štěstí.
manžel má milenku
3) Manžel pořád říká, že se snaží a bojuje sám se sebou, aby zůstal doma, ale pak řekne něco, co zní jako kdyby už byl rozhodnutý odejít. Taky mám strach o staršího syna, On je strašně citlivý a mám strach, že by manželův odchod špatně nesl – na manželovi hodně visí. Jak myslíte, že to dopadne, podle Vašich zkušeností? A jak dlouho mám čekat, když se nebude manžel schopný rozhodnout – rozhoduje se už přes 3 měsíce a pořád nic.
Radka3
Dobrý den,
scénářů, jak to může dopadnout, je hodně, ale nikdo vám nemůže říct, který z nich se uskuteční....kdykoli se může stát cokoli, to je na životě to nejnapínavější....Ale to, jak mi situaci líčíte, na mne dělá dojem, že manžel patří ke "klasice" nerozhodných, v podstatě měkkých mužů. Milenka udělala osudnou chybu mnoha žen (i tu bych si dovolila nazvat klasickou), že se rozvedla jako první. Z toho je patrné, že si je jeho láskou a odchodem od rodiny jista, věří jeho slibům....a s největší pravděpodobností na něj bude tlačit. Hodně ženáčů pak vycouvá, ale najdou se samozřejmě i tací, co tlaku podlehnou, čili nelze spoléhat na to, že se tlačením na pilu manželovi zprotiví. Rychleji by se mu možná růžové brýle zamilovanosti rozplynuly, kdyby se musel k milence odstěhovat a vést s ní několik měsíců každodenní všední život....taková "maličkost" - jak by se mu asi líbilo živit ji, když nepracuje? Teď tyhle věci zřejmě neřeší, ale potom by musel....Tím vás ovšem nenabádám, abyste ho k milence vyhodila. "Rozhodování" se může vléct dlouho, záleží na okolnostech. Na vašem místě bych nevěrnému manžílkovi-váhavci neotevírala až tak vstřícnou náruč a nastolila korektní distanci. Představte si to opačně: vy máte milence, manžel to ví... jak by asi snášel vaše pendlování sem a tam? Taky by s vámi nadšeně spal a dával vám najevo, jak o vás za každou cenu stojí? A teď to hlavní: jak by vám takové chování imponovalo....?
Doveďte manžela k nějakému zkušenému manželskému terapeutovi. Ten si vás vyslechne a zadá vám "domácí úkoly", jejichž plnění někam povede.....kam, toť otázka, ale vy budete mít přinejměnším pocit, že jste pro zachování rodiny udělala vše, co bylo ve vašich silách. Jinak bych vřele doporučovala (bez ohledu na to, jak manželova aféra dopadne) vést si svůj vlastní, na manželovi nezávislý život, čímž má na mysli přátele, aktivity atd....Přeji brzké rozuzlení a vše dobré.
scénářů, jak to může dopadnout, je hodně, ale nikdo vám nemůže říct, který z nich se uskuteční....kdykoli se může stát cokoli, to je na životě to nejnapínavější....Ale to, jak mi situaci líčíte, na mne dělá dojem, že manžel patří ke "klasice" nerozhodných, v podstatě měkkých mužů. Milenka udělala osudnou chybu mnoha žen (i tu bych si dovolila nazvat klasickou), že se rozvedla jako první. Z toho je patrné, že si je jeho láskou a odchodem od rodiny jista, věří jeho slibům....a s největší pravděpodobností na něj bude tlačit. Hodně ženáčů pak vycouvá, ale najdou se samozřejmě i tací, co tlaku podlehnou, čili nelze spoléhat na to, že se tlačením na pilu manželovi zprotiví. Rychleji by se mu možná růžové brýle zamilovanosti rozplynuly, kdyby se musel k milence odstěhovat a vést s ní několik měsíců každodenní všední život....taková "maličkost" - jak by se mu asi líbilo živit ji, když nepracuje? Teď tyhle věci zřejmě neřeší, ale potom by musel....Tím vás ovšem nenabádám, abyste ho k milence vyhodila. "Rozhodování" se může vléct dlouho, záleží na okolnostech. Na vašem místě bych nevěrnému manžílkovi-váhavci neotevírala až tak vstřícnou náruč a nastolila korektní distanci. Představte si to opačně: vy máte milence, manžel to ví... jak by asi snášel vaše pendlování sem a tam? Taky by s vámi nadšeně spal a dával vám najevo, jak o vás za každou cenu stojí? A teď to hlavní: jak by vám takové chování imponovalo....?
Doveďte manžela k nějakému zkušenému manželskému terapeutovi. Ten si vás vyslechne a zadá vám "domácí úkoly", jejichž plnění někam povede.....kam, toť otázka, ale vy budete mít přinejměnším pocit, že jste pro zachování rodiny udělala vše, co bylo ve vašich silách. Jinak bych vřele doporučovala (bez ohledu na to, jak manželova aféra dopadne) vést si svůj vlastní, na manželovi nezávislý život, čímž má na mysli přátele, aktivity atd....Přeji brzké rozuzlení a vše dobré.
| předchozí | ... 36 37 38 39 40 41 42 ... | další |
