Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Dobrý den,
narazila jste na zajímavou otázku: ano, provokativnost sama o sobě nestačí, je to celé složitější! Žena by na sebe měla umět upozornit a působit přitažlivě, ale daleko důležitější než hloubka výstřihu či délka sukně je to, co ze sebe vyzařuje. Můžete jít po ulici v roláku a teniskách, ale pokud se ponesete ladně jako baletka, mužské pohledy se k vám budou obracet víc než za někým, kdo sice kráčí na jehlách, ale "nemá to v sobě"...Ovšem vy, jak jsem z všeho líčení vyrozuměla, s probuzením mužského zájmu problém nemáte, spíš s tím, kdo vás kontaktuje a co chce (jen sex). Tady už jde o něco o něco jiného: o to, vyšvihnout se z pouhého sexuálního objektu na vysněnou ženu....co je k tomu zapotřebí? Hlavně nedat se hned ulovit. Lákat, ale uhýbat. Tohle platí na všechny predátory, co jsou si sami sebou až moc jisti, věí, že můžou mít každou a loví pro "sbírání skalpů". Musíte se stát výjimkou, vyčlenit se z masy ulovených, abyste probudila jejich zájem. Tito potřebují narazit na záhadnou a náročnou ženu. Takovou, u níž mají pocit, že na ni nestačí, že jim stále uniká.... Ale takovéhle taktizování samozřejmě není pro každou. Kdo chce mít jednodušší život a přímočařejší vztahy, měl by zvolit partnera, který zrovna nepatří do kategorie alfa mužů. Doporučuji zamyslet se nad prioritami a vytyčit si dvě- tři nejdůležitější. Musí být bohatý a nádherný? Nebo raději vzhledem obyčejnější, zato chytrý a ochotný se vázat? Podstatné je, aby vás měl rád a byl schopen pro váš vztah něco obětovat, aby si nepočínal jako sobec. Každopádně: přejete-li si mít vedle sebe zajímavého partnera, cvičte se v konverzační pohotovosti, vtipu, čtěte, sledujte, co se kde děje, mějte přehled a vždy po ruce nějaké neotřelé diskusní téma. Jedině budete-li sama zajímavá, stanete se zajímavou i pro druhé(ho)...Ať se daří.

Dobrý den,
jestli jste si trochu pročítal tuto poradnu, asi už tušíte, jak vám odpovím. Seznámit se lze úplně všude! Chce to jen jít do toho aktivně a nebát se ženy oslovovat. Jste muž, čili dobyvatel, od vás se tedy očekává aktitivita. Žádnou ženu nebaví ujímat se role iniciátorky, ženy si přejí být osloveny, uloveny....což vám to celé nesmírně usnadňuje, alespoň by mělo. Nesmíte se ovšem bát, hlavně odmítnutí nebo toho, že by vztah zase mohl ztroskotat. Možná jste se ještě tak úplně nevzpamatoval z toho minulého. Jestliže to tak je, doporučovala bych nejdříve to v sobě uzavřít a nesrovnávat. Jestli jsou singles pro osoby opačného pohlaví atraktivní a počínají si při seznamování zajímavě, zjišťujeme na Flirtohraní. Nastaví hravou formou zrcadlo, lidé si mohou něco vyzkoušet a hodně se toho o sobě dozvědí, takže kdybyste chtěl, tato možnost tady je. Píšete, že seznamku nechcete, ale na vašem místě bych se tomu nebránila. I mailováním a telefonováním se něco učíte, například číst mezi řádky a řeč těla. Navíc to hodně rozšiřuje akční rádius. Nelze se ovšem omezovat jen na tento poněkud umělý způsob seznamování, ale kombinovat oba dva. Dejte si denní kvótu - že oslovíte nejdříve 3, později 5 a více žen. Budete-li spontánní, vtipný a galantní, nemůže to dříve či později nevyjít!
Držím palce a přeji hodně úspěchů.  

Dobrý den,
je to jak o náhodě, tak o vyzařování. Doporučovala bych vám analyzovat si všechny vztahy, jimiž jste prošla, např. co měli ti muži společného, jak se k vám chovali, kdy jste zaznamenala změnu, co vedlo k rozchodu. Mnoho 30-letých mužů se opravdu ještě vázat nechce, ale i vy jste na na zakládání rodiny mladá. Dopřejte si čas na poznávání a počínejte si žensky chytře! Nedávejte přiliš najevo svůj zájem, aspoň ne hned na začátku, dokud si nejste jista, že se do vás partner zamiloval. Nedoporučuji ani mluvit v raném stadiu chození o rodiném životě. Lepší je sondovat mužův postoj k němu jinak, nepřímo, a také si nechat povyprávět, jak to vypadá v jeho rodině. To bývá dost důležité. Netlačte na pilu, ale seznamujte se, zkoušejte modelovat své chování a sledujte, co na muže jak působí. Buďte zajímavou, přítažlivou osobností, ovšem ne až tak úplně čitelnou a vždy k mání. To muže nudí. Udělejte si z kontaktování mužů hru, jež je sama o sobě cílem, nikoli vážný vztah. Zkuste to naživo, např. ve společnosti, přes známé, ale třeba i přes seznamku. Přeji hodně štěstí a děkuji za pochvalu poradny!

Dobrý den,
faktem sice je, že ženy nad 50 mají poněkud zúžený výběr, protože mnoho atraktivních a úspěšných mužů jejich věkové kategorie bývá uloveno ženami kolem 30. Najde se ovšem i dost moudrých (nebo zmoudřelých?), kteří netouží ani po zakládání nové rodiny, ani po tom, kráčet vedle záviděníhodné sexy mladice! Specialisté na seznamování se shodují v tom, že každý věk má svá specifika a od toho by se měla odvíjet i strategie hledání. Zatímco ženy kolem 30 dostávají spousty nabídek od širokého spektra mužů, musejí být jejich starší kolegyně na seznamovacím poli aktivnější, to znamená samy na sebe upozorňovat, nebát se, oslovovat, jít do toho. Nečekat, že budou objeveny, ale navazovat kontakt samy. A právě tohle mnoho z nich nedělá, což je i moje zkušensot se single-klientkami. Chce to dle mého názoru udělat správný kompromis: umět se vhodně zviditelnit tam, kde se vyskytuje "muž cílové skupiny", imponující objekt. Nestydět se, prohodit v restauraci, v obchodě, v tramvají, zkrátka všude, kde taková sitauce vznikne, něco vtipného, nebo se aspoň usmát. Tohle opravdu dělá dívy! Znám z vlastních i cizích zkušeností. Nejběžnějším způsobem seznamování je dnes ovšem internet. Ačkoli je třeba maximální opatrnosti, vytvoření profilu na nějaké solidní seznamce šance výrazně zvyšuje. Kromě toho si korespondencí a telefonováním trénujeme komunikační pohotovost, schopnost číst mezi řádky a zejména z řeči těla (hlas). Hlavní zásady hledání partnera jsou asi tyto: umět dát muži najevo nějakou slabost (např. že něco neumím), chovat se žensky, nešroubovat nároky příliš vysoko, být schopna kompromisu, nehledat křečovitě (to se vycítí a muži prchají), vyzařovat spokojenost se svým životem, počínat si nenuceně.... takže asi tak. Ještě co se týče strachu mužů z úspěšných žen: pokud jim žena nekompromisně nedává najevo převahu, nechová se nežensky, nadřazeně, a dotyčný má zdravé sebevědomí, nebývá to žádný problém....Přeji hodně štěstí!

Dobrý den,
moc dobře nerozumím první větě, ale konec vašeho líčení je trochu srozumitelnější. Váš sexuální život tedy fungoval před milenkou, ale po ní už ne. To by mohlo být způsobeno tím, že milenka nějakým zásadním způsobem změnila manželovy zvyky, praktiky, vkus či ještě něco jiného. Nelze vyloučit, že se do ní zamiloval a přestože jejich vztah skončil (bohužel z textu nevyplývá, jak a na základě čeho k tomu došlo), je na ni stále ještě fixován. To se mi dokonce jeví jako nejpravděpodobnější. Ale mohu se samozřejmě mýlit, všechno může být jinak, to by rozklíčoval jen někdo, komu byste se se svým problémem svěřili oba. Manžel by vás neměl odbývat větou, že jemu nic nechybí, tudíž není co řešit. (Ptala jste se ho, co na zlepšení intimního života navrhuje?) Je-li nespokojen jeden z partnerů a chce něco změnit, měl by mu ten druhý popřát sluchu a projevit snahu. Pokud rozhovory k ničemu nevedou (zřejmě se točíte v bludném kruhu), doporučovala bych vám objednat se k manželskému terepeutovi. Udělejte to vy. Pak uvidíte, kam vás to posune. Přeji zdárné vyřešení situace a vše dobré.

Dobrý den,
podle toho, jak chování toho muže vůči vám líčíte, je jeho vztah čistě kamarádský. To, že se pokouší vás líbat v podnapilém stavu, zejména ví-li, že jste do něj zamilovaná (a to se vycítí vždycky), nelze považovat za žádný projev skutečné přízně. Nechcete-li se zbytečně trápit (ani ztrapňovat), hoďte zpátečku, přerušte komunikaci a navazujte jiné kontakty. Tenhle muž má zcela jasně rozháraný, přesto zřejmě velmi intenzivní vztah se svou bývalou přítelkyní, takže není a ani po eventuálním rozchodu s ní by nebyl schopen citově se angažovat jinde, dokud vše nezpracuje (což trvá dlouho). Pro příště doporučuji zamilovat se do někoho, jehož city si budete jista. Přeji vše dobré.

Dobrý den,
na tohle je dobrý internet. Máte-li někde profil, můžete jasně definovat, dokonce se to očekává, jaký typ vztahu chcete. Pravda, najde se tam i spousta takových, zejména mužů, co se  "pod rouškou" hledání vážného vzahu zajímají hlavně o sex. Zde je ovšem výhodou, že se jejich záměr dost brzy prozradí a jestliže žena není svolná, vyrazí tito lovci jinam. Řekla bych, že se vždy intuitivně vycítí, o co komu jde, a podle toho se člověk chová...jestliže se na vás někdo začne sápat hned na prvním rande, je jasno a podle toho zareagujete (i pokud vás oslní, přitažlivost bude šílená a vzájemná, doporučuji odmrštit ho.Jestliže vás skutečně chce, což cítíte, nevzdá to a jen tím u něj stoupnete na ceně). Jiným extrémem je hlásit již u pití kávy na první schůzce, že musí jít jen o vážný vztah, jinak nic. Takové prohlášení je anti-sexy a muži berou do zaječích. Znám případy, kdy ženy zvou na prvním rande muže k sobě domů na bábovku a začnou mluvit o miminku, které si přejí co nejdříve - to je hotová katastrofa!
Ideální je působit přitažlivě, sexy, ale zároveň trochu tajemně. Dávat naději, ale mlhavou, nic konkrétního. Při schůzkách každý týden a intenzivní elektronické či telefonické komunikaci se to většinou v horizontu několika týdnů vytříbí. Zcela určitě již dojde i na nějaký ten fyzický dotyk, čili víte, jestli vám imponuje...a zároveň ho už i trochu lépe znáte.  Splést se člověk sice může vždycky, zejména nemá-li moc zkušeností, ale kdybychom byli zas až tak moc čitelní, nebavilo by nás to! Přeji hodně úspěchů i štěstí a jsem ráda, že se vám poradna líbí.
  

Dobrý den,
jestliže si z logických a pochopitelných důvodů přejete udržet vztah s tím ženatým mužem na přátelské bázi, neměla byste směrem k němu vysílat žádné erotické signály. Je to celkem jednoduché, pokud to člověk opravdu chce. Vaše dilema ovšem spočívá v tom, že koketujete s myšlenkou milostného románku, zároveň se ho ale bojíte. Například toho, že byste se zamilovala, stala se na něm závislou, on se nerozvedl, vše prasklo, partner vás opustil, zůstala jste sama...atd. Možných scénářů je celá řada,  většinu z nich však tvoří ty dramatické, nikoli happy-endové...(ostatně jako v mé knize Ukradená objetí).
Nedoporučuji nabízet se tomu muži - už z toho důvodu, že nevíte, co se odehrává v jeho hlavě. Nelze vyloučit, že si jen zkouší svou přitažlivost, ale do ničeho by nešel (i to se stává). Ještě horší a pro ženu více ponižující bývá jednorázový sex, po němž se muž vypaří, hraje mrtvého brouka nebo se začne chovat úplně jinak. Rozhodně nic nezkazíte tím, když se stáhnete, přestanete se angažovat.... a uvidíte.
Je to váš život, vy se musíte rozhodnout. Já vám jen přeji, abyste se rozhodla správně. Pro sebe i své děti. Mějte se.

Dobrý den,
začnu odzadu, kde se ptáte, jestli byste měla vyhledat psychologa. To by bylo určitě dobré, máte-li stavy lítosti a nevíte, jak dál. Možná by pomohla i nějaká medikace, abyste se psychicky rychleji vyrovnala, to ovšem musí posoudit odborník. Teď k vaší sitauci. Napadá mne: proč se stále jen obviňujete? V obou případech jste sice nezvolila vhodného partnera, ale vztah přece navazují a dále rozvíjejí oba! Je tedy nesmyslné a dokonce absurdní nechat si vyčítat, že kvůli vám bývalý přítel obětoval svůj původní vztah, že jste ho opustila a mohlo vám spolu být tak dobře. Nemohlo, pokud vás ponižoval a nutil změnit se k jeho obrazu! Z vašeho popisu to na mne dělá dojem, že vám úmyslně ničil sebevědomí, aby vámi mohl snadněji manipulovat. Už z tohoto důvodu buďte ráda, že jste ze vztahu odešla. I z toho druhého se ženatým mužem. Musela jste přece počítat s tím, že se nerozvede a dříve či později to mezi vámi skončí...asi si také potřeboval něco dokázat, načechrat sebevědomí. Teď jste o několik poznatků bohatší a už tenhle samotný fakt by vás měl těšit. Vytěžte ze svých zkušeností maximum a neopakujte špatný vzorec výběru partnera. Předpokladem lepší volby partnera ovšem je, že sama sebe začnete vnímat pozitivně, jako hodnotnou a jedinečnou bytost, která si zaslouží lásku i respekt a samozřejmě slušné zacházení. Ve vztahu nejste proto, abyste oblažovala nějakého pašu, nýbrž proto, abyste si vzájemně "dělali dobře", podporovali se, emočně nabíjeli, motivovali, něco spolu vytvářeli. Musíte mít ráda sama sebe, aby vás měl rád i ten druhý....takže tím vřele doporučuji začit, event. za pomoci terapeuta. Jste mladá, všechno máte ještě před sebou, získala jste cenné zkušenosti, jež vás posunuly dál... to je přece naprosto skvělý začátek, nemyslíte? Přeji vše dobré a hodně štěstí.

Dobrý den,
začnu odzadu, kde se ptáte, jestli byste měla vyhledat psychologa. To by bylo určitě dobré, máte-li stavy lítosti a nevíte, jak dál. Možná by pomohla i nějaká medikace, abyste se psychicky rychleji vyrovnala, to ovšem musí posoudit odborník. Teď k vaší sitauci. Napadá mne: proč se stále jen obviňujete? V obou případech jste sice nezvolila vhodného partnera, ale vztah přece navazují a dále rozvíjejí oba! Je tedy nesmyslné a dokonce absurdní nechat si vyčítat, že kvůli vám bývalý přítel obětoval svůj původní vztah, že jste ho opustila a mohlo vám spolu být tak dobře. Nemohlo, pokud vás ponižoval a nutil změnit se k jeho obrazu! Z vašeho popisu to na mne dělá dojem, že vám úmyslně ničil sebevědomí, aby vámi mohl snadněji manipulovat. Už z tohoto důvodu buďte ráda, že jste ze vztahu odešla. I z toho druhého se ženatým mužem. Musela jste přece počítat s tím, že se nerozvede a dříve či později to mezi vámi skončí...asi si také potřeboval něco dokázat, načechrat sebevědomí. Teď jste o několik poznatků bohatší a už tenhle samotný fakt by vás měl těšit. Vytěžte ze svých zkušeností maximum a neopakujte špatný vzorec výběru partnera. Předpokladem lepší volby partnera ovšem je, že sama sebe začnete vnímat pozitivně, jako hodnotnou a jedinečnou bytost, která si zaslouží lásku i respekt a samozřejmě slušné zacházení. Ve vztahu nejste proto, abyste oblažovala nějakého pašu, nýbrž proto, abyste si vzájemně "dělali dobře", podporovali se, emočně nabíjeli, motivovali, něco spolu vytvářeli. Musíte mít ráda sama sebe, aby vás měl rád i ten druhý....takže tím vřele doporučuji začit, event. za pomoci terapeuta. Jste mladá, všechno máte ještě před sebou, získala jste cenné zkušenosti, jež vás posunuly dál... to je přece naprosto skvělý začátek, nemyslíte? Přeji vše dobré a hodně štěstí.

Dobrý den,
začnu odzadu, kde se ptáte, jestli byste měla vyhledat psychologa. To by bylo určitě dobré, máte-li stavy lítosti a nevíte, jak dál. Možná by pomohla i nějaká medikace, abyste se psychicky rychleji vyrovnala, to ovšem musí posoudit odborník. Teď k vaší sitauci. Napadá mne: proč se stále jen obviňujete? V obou případech jste sice nezvolila vhodného partnera, ale vztah přece navazují a dále rozvíjejí oba! Je tedy nesmyslné a dokonce absurdní nechat si vyčítat, že kvůli vám bývalý přítel obětoval svůj původní vztah, že jste ho opustila a mohlo vám spolu být tak dobře. Nemohlo, pokud vás ponižoval a nutil změnit se k jeho obrazu! Z vašeho popisu to na mne dělá dojem, že vám úmyslně ničil sebevědomí, aby vámi mohl snadněji manipulovat. Už z tohoto důvodu buďte ráda, že jste ze vztahu odešla. I z toho druhého se ženatým mužem. Musela jste přece počítat s tím, že se nerozvede a dříve či později to mezi vámi skončí...asi si také potřeboval něco dokázat, načechrat sebevědomí. Teď jste o několik poznatků bohatší a už tenhle samotný fakt by vás měl těšit. Vytěžte ze svých zkušeností maximum a neopakujte špatný vzorec výběru partnera. Předpokladem lepší volby partnera ovšem je, že sama sebe začnete vnímat pozitivně, jako hodnotnou a jedinečnou bytost, která si zaslouží lásku i respekt a samozřejmě slušné zacházení. Ve vztahu nejste proto, abyste oblažovala nějakého pašu, nýbrž proto, abyste si vzájemně "dělali dobře", podporovali se, emočně nabíjeli, motivovali, něco spolu vytvářeli. Musíte mít ráda sama sebe, aby vás měl rád i ten druhý....takže tím vřele doporučuji začit, event. za pomoci terapeuta. Jste mladá, všechno máte ještě před sebou, získala jste cenné zkušenosti, jež vás posunuly dál... to je přece naprosto skvělý začátek, nemyslíte? Přeji vše dobré a hodně štěstí.

Dobrý den,
začnu odzadu, kde se ptáte, jestli byste měla vyhledat psychologa. To by bylo určitě dobré, máte-li stavy lítosti a nevíte, jak dál. Možná by pomohla i nějaká medikace, abyste se psychicky rychleji vyrovnala, to ovšem musí posoudit odborník. Teď k vaší sitauci. Napadá mne: proč se stále jen obviňujete? V obou případech jste sice nezvolila vhodného partnera, ale vztah přece navazují a dále rozvíjejí oba! Je tedy nesmyslné a dokonce absurdní nechat si vyčítat, že kvůli vám bývalý přítel obětoval svůj původní vztah, že jste ho opustila a mohlo vám spolu být tak dobře. Nemohlo, pokud vás ponižoval a nutil změnit se k jeho obrazu! Z vašeho popisu to na mne dělá dojem, že vám úmyslně ničil sebevědomí, aby vámi mohl snadněji manipulovat. Už z tohoto důvodu buďte ráda, že jste ze vztahu odešla. I z toho druhého se ženatým mužem. Musela jste přece počítat s tím, že se nerozvede a dříve či později to mezi vámi skončí...asi si také potřeboval něco dokázat, načechrat sebevědomí. Teď jste o několik poznatků bohatší a už tenhle samotný fakt by vás měl těšit. Vytěžte ze svých zkušeností maximum a neopakujte špatný vzorec výběru partnera. Předpokladem lepší volby partnera ovšem je, že sama sebe začnete vnímat pozitivně, jako hodnotnou a jedinečnou bytost, která si zaslouží lásku i respekt a samozřejmě slušné zacházení. Ve vztahu nejste proto, abyste oblažovala nějakého pašu, nýbrž proto, abyste si vzájemně "dělali dobře", podporovali se, emočně nabíjeli, motivovali, něco spolu vytvářeli. Musíte mít ráda sama sebe, aby vás měl rád i ten druhý....takže tím vřele doporučuji začit, event. za pomoci terapeuta. Jste mladá, všechno máte ještě před sebou, získala jste cenné zkušenosti, jež vás posunuly dál... to je přece naprosto skvělý začátek, nemyslíte? Přeji vše dobré a hodně štěstí.

Dobrý den,
ono je to tak, že se v každém z nás - v někom více, v někom méně, "pere" touha po jistotě a dobrodružství. Záleží na věku, situaci, osobních zkušenostech, temperamentu, povaze atd., čemu se dá přednost. Kdo chce obojí najednou, volí často nějaký kompromis (např.jistotu doma a vzrušení venku). Pokud to oběma vyhovuje, nelze nic namítat....koneckonců vztah tvoří oba. Pokud ne, je třeba hledat jiné řešení.
Výrok přítele vaší kamarádky, že ji miluje víc než milenku a proto se vrátil, sice mohl být jen snahou ji uklidnit a uchlácholit, aby s ním zůstala, ale stejně tak si mohl během své avantýry skutečně leccos lépe uvědomit. To se taky stává a nevěra pak má spíš tmelící funkci. Možná jsou ovšem i jiná vysvětlení, např, to, že milenka byla zadaná, opustila ho nebo mu dala najevo, že s ním nic neplánuje. Ale ať to bylo jakkoli, zdá se, že chemie mezi vaší kamarádkou a jejím přítelem moc nefunguje, hlavně z jeho strany. Tudíž je otázka, jak to bude vypadat v budoucnu. Nelze vyloučit, že kamarádce jednou dojde trpělivost se sporadickým sexem a najde si někoho jiného....
 I vám vše dobré, mějte se!

Dobrý den,
můžete se snažit kamarádce pomoci, hlavně však musí chtít ona svou situaci změnit. Zřejmě má nízké sebevědomí a partnery si vybírala podle špatného vzorce, což je spíš na terapii. Pokdu by chtěla najít lepšího, respektujícího a milujícího partnera, musela by nejdříve změnit něco v sobě...to, co z nás vyzařuje, "oslovuje" určitý typ mužů.
Záleží na tom, zda je nebo není se svým single-životem spokojená. Jestliže ano, nechte ji, jestliže ne, zkuste jí navrhnout návštěvu nějakého odborníka. Přeji vše dobré.
 

Dobrý den,
nechte svého milence, aby si problémy s manželkou vyřešil sám, nenechte se citově vydírat. Chápu, že vám ho je líto, ale do jeho soužití s manželkou nevidíte, informace dostáváte jen od něj, tedy tendenční, možná byste rychleji vystřízlivěla, kdybyste měla možnost vyslechnout si i druhou stranu....Samozřejmě doporučuji nic neriskovat a nevydávat na milence energii, kterou potřebujete pro sebe a svou rodinu. Přečtěte si článek o tom, jak se odmilovat a pracujte na tom. Mějte před očima, jak byste dopadla, kdyby nastal hororový scénář, který líčíte- že byste se na něj vázala, on si po pár letech pořídil mladší partnerku a vy byste zůstala sama....vaše podvědomí vás varuje už teď, tak ho vyslyšte. Přeji rychlé získání nadhledu a hodně štěstí.

Dobrý den,
jev, který popisujete, se stává často: že ve vztahu začne vadit to, co bylo na začátku vnímáno jako atraktivní a vlastně kvůli tomu vztah vznikl. Doporučuji řídit se intuicí i rozumem a varují-li vás, pak se nenechávat uchlácholit tím, že se k vám přítel chová hezky...je-li to jeho "standardní model", nelze to považovat za žádnou velkou přednost. Tolerance vůči jeho koketerii s kolegyní by se vám mohla v budoucnu vymstít. Jestliže se váš přítel teprve hledá, potřebuje stále čechrat své ego a potvrzovat svou přitažlivost jinde či zkoumat jiné ženy, není na vážný vztah zralý....ale to posuďte sama, pokud možno střízlivě a s nadhledem....přeji vše dobré. 

Dobrý den,
jak se říká, svůj k svému... Čím atraktivnějšího partnera si kdo pořídí, tím menší má jistotu, že bude jen její. Ano, na tyto typy platí jen sebejistá žena, která muži nedává najevo, že by se jeho odchodem zřitil její svět, nýbrž naopak, že má šance i jinde. A paradoxně- takovéhle ženě jsou pak tihle přelétavci (aspoň určitou dobu) věrni. Čím méně jistot jim žena dává, tím více po nich prahnou... Znám několik takových případů osobně, mnoho dalších ze světa filmu... a platí to beze zbytku. To je ale stará známá věc, nic nového....

Dobrý den,
rozumím vašemu rozhořčení nad nevěrou partnerů vašich kamarádek, a přestože tento fenomén rozhodně nevnímám černobíle, jsem v tomto případě stejného názoru. I já se na to dívám tak, že pokud ti muži zahýbají svým partnerkám již po pár měsících vztahu (který má být "vážný"), je zde něco divného. Vypadá to tak, že si vaše kamarádky z nějakého důvodu pořizují záletné nebo nemilující muže, každopáadně takové, kteří jsou citově váznání méně než jejich partnerky. Tohle bývá úskalí volby přespříliš testosteronového partnera. Takoví supermuži jsou velice přitažliví a ženy s nimi mívají chuť spát hlavně v době v době svých plodných dnů. Sex s těmito muži je vášnivý a úžasný, proto se hodí na románek, pro rodinné soužité však bývají pohromou (pokud si nevezmou ženu stejně silného kalibru, což se také stává). Mnoho žen bohužel neumí včas rozpoznat, s kým mají tu čest, zamilují se, stanou se závislými a přestože matně tuší, že svého partnera nezvládnou a nikdy jim nebude věrný, neumějí ho opustit...Na muže-playboye platí jen stejně atraktivní a sebevědomá žena typu femme fatale, která si je omotá kolem prstu tím, že je neustále znejisťuje, flirtuje s jinými, chová se jako aprílové počasí. Jen takovým ženám tito muži propadají a jsou schopni věrnosti... Tím se dostávám k vaší svým způsobem filozofické otázce, jestli lze milovat a současně zahýbat. Pokud máme na mysli zamilovanost v pravém slova smyslu, pak bych řekla, že nikoli. I muži v době, kdy tokají, prožívají bušení srdce a všechno to, co s tím souvisí, bývají své vyvolené věrní.....zde se tedy naskýtá otázka, zda muži vašich kamarádek tohle vůbec někdy prožívali? Myslím s vašimi kamarádkami. Pokud ne a kamarádky to cítily, měly je dle mého názoru nechat hned na začátku. Ano, je mnoho druhů lásky a někdy lze do srdce pojmout i více osob. Po letech manželství se často stává, že jeden z partnerů prožívá vášeň s někým jiným, přestože má svého partnera rád a nikdy by ho nevyměnil. Jak říká terapeut Ulrich Clement, jehož ve své knize Ukradená objetí cituji, nevěra vůbec nemusí souviset s manželem/manželkou, on/ona nemusel udělat nic špatně, neměl/a by si tedy nic vyčítat. Příčinou často bývá to, že si partner potřebuje realizovat určité složky své osobnosti jinde, jinak řečeno, že ho někdo jiný inspiruje či motivuje k tomu, aby je prožíval (a on najednou zjistí, co v něm všechno dříme)..Také ovšem připadá v úvahu varianta, že si muži (nebo v opačném případě ženy) realizují venku to, co jim doma chybí, nejčastěji sex. Nejdříve je tedy třeba analyzovat příčinu, teprve potom lze hledat vhodné řešení.
V hodnocení fenoménu nevěra tedy záleží na úhlu pohledu, jenž bývá valnou měrou dán vlastní zkušeností...
Nyní ale zpět k vašim kamarádkám, jimž byste chtěla nějak pomoct (tak to aspoń chápu).  Pokud jsou si nevěry svých partnerů vědomy, nijak netrpí a vědomě ve vztahu setrvávají, pak je to jejich volba....pokud jsou však rozervané a ve vztahu setrvávájí jen proto, že doufají v zázrak, čili že se nevěrník jednou změní ve vzorného otce a věrného manžela, pak by si bylo dobré dodat jim (vhodným způsobem) odvahy k odchodu, případně za pomoci terapeuta....Děkuji za pochvalu poradny a přeji vše dobré! 
         


Každý by měl vědět, jaký je typ a jaký typ partnera potřebuje.  
 

Dobrý den,
jít na tu schůzku také byl sice možná byl zajímavě "investigativní" způsob, jak odhalit potenciální nevěru, ale osobně bych ho moc nedoporučovala. Stejně jako dělat, že nic. Jestliže spolu plánujete společnou budoucnost, měla by snad být založena na důvěře. Nedoporučovala bych vám ovšem odhalovat karty, čili neprozrazovat partnerovi, že jste četla jeho sms nebo maily. Mohl by to otočit proti vám. Udělejte to tak, aby nevěděl, odkud vítr vane, ale váháte, jak dál a zda vůbec. Dejte mu prostor na vyjádření i časovou lhůtu na rozhodnutí... pak uvidíte. K vaší závěrečné otázce: muži dovedou lépe než ženy oddělovat sex od vzahu, lépe žijí i v paralelních vztazích. Partnerova koketerie s kolegyní nemusí mít s vámi vůbec nic společného. Může to být úplně nevinné, může vás mít rád, být ve vztahu spokojen, přesto se cítí být (třeba dočasně) přitahován další ženou. Stejně tak ovšem nelze vyloučit, že se zamiloval a vám se to jen bojí sdělit. Jaké povahy je jeho vztah ke kolegyni, ví jen on....Neberte to nijak tragicky, pokud by se ukázalo, že má zaječí úmysly nebo by mu vyhovovalo sedět na dvou židlích, bylo by lepší rozejít se teď. Držím palce a přeji vše dobré.

Dobrý den,
píšete, že o vás muži nejeví zájem. Začnu otázkou: co jste udělala pro to, aby to bylo jinak? Aby se vaše šance u mužů zvýšily? Ženy u mužů "nebodují" ani počtem vysokoškolských diplomů, ani profesní kariérou (ačkoli inteligentní partnerku si přeje skoro každý inteligentní muž). Při seznamování však jde hlavně o to, umět zaujmout, vzbudit zájem a pak ho i udržet. Žádoucí jsou ženy s typicky ženským půvabem, což je ještě důležitější než krásná tvář a postava. Radila jste se již někdy s vizážiskou, jak zlepšit svůj zjev? Jak zvýraznit  všechno to, co je na vás hezké? Podíváte-li se na fotky mnoha hvězd, jak vypadaly, než se začaly objevovat ve filmech, zjistíte, že je to často "nebe a dudy". Změna účesu, líčení, stylu oblékání dělají divy, samozřejmě spolu se správným držením těla, mimikou, gesty atd. Nejdříve se musíte líbít sama sobě, teprve pak se budete líbit i ostatním. Jde to ruku v ruce se zdravým sebevědomím, jak jsem zde už mnohokrát psala, je to něco jako spojené nádobí: ženské sebevědomí se částečně utváří projevy mužského zájmu, ty se ovšem nedostaví, dokud se žena nechová patřičně sebevědomě (což se pozná i na dálku a bez znalostí psychologie). Co s  tím? Nejdřív si hoďte na papír, co je na vás zajímavého, jedinečného, krásného. Každá žena může napsat dlouhý seznam, pokud své klady chce vidět! Čili jde jen o úhel pohledu na sebe sama. Přečtěte si něco o tom, jak zvýšit sebevědomí, článků na toto téma je spousta, případně navštivte odborníka. Co bych vám doporučovala v každém případě - schůzku s vizážistkou/vizážistou. Tito specialisté vás vidí jinak než vy sama sebe a poradí vám, co změnit, abyste se líbila. Co se týče postoje k mužům a vztahům, zde bych radila neodvozovat štěstí od nalezení partnera. Jen pokud budete spokojena sama se sebou a ostatní to z vás ucítí, stanete se lákadlem pro ostatní ,tedy muže, toužící po seznámení. Přeji vám co možná nejrychlejší proměnu v ženu, která se má ráda a chce se líbit, hodně úspěchů na této cestě a vše dobré. 

Dobrý den,
kdyby váš bývalý objekt milostného vzplanutí disponoval patřičným formátem, neměl by tehdy potřebu vás ponižovat a ubližovat vám. Mohl vám dát taktně najevo, že si přeje být jen vaším kamarádem. Ale protože formát není, počínal si tak, jak píšete. Vy jste ho měla definitivně a razantně odepsat, odmítnout jakoukoli komunikaci s ním. Dát mu najevo, že se u vás svým chováním totálně deklasoval, znemožnil a zesměšnil. To se bohužel nestalo, naopak, tenhle ubohý manipulátor ještě jásá, že  vás má pořád ve svém vlivu, může vás kdykoli znovu vytočit a dostat tam, kam chtěl. Jak a z jakého důvodu se začal kamarádit s vaším přítelem? Proč si ho pouštíte tak blízko k tělu, když moc dobře víte, že je pro vás nebezpečný?
Je to samozřejmě váš život, vy se musíte rozhodnout, jak s touto situací naložíte, ale ptáte-li se mne, pak doporučuji urychleně změnit kurz (to lze udělat kdykoli), dát dotyčnému najevo, že na něj nejste zvědavá, nemáte potřebu se s ním vídat, natož jezdit na společnou dovolenou. Prohlédla jste ho a tím to pro vás skončilo. Má-li to působit autenticky, musí to vycházet z vás nebo to musíte co možná nejvěrohodněji zahrát. Stáhne se jen tehdy, ucítí-li, že na vás jeho manipulativní kousky neplatí. Toť vše! Příteli nemusíte vyprávět celý příběh, stačí, sdělíte-li mu, že na toho člověka máte svůj názor a nechcete se s ním stýkat. Sama pro sebe byste však měla vyhodnotit, čím vás tak "dostal", jestli náhodou nemáte tendenci zamilovávat se do prevítů, což mívá příčinu v nabouraném sebevědomí (za čímž většinou vězí nějaká v podvědomí zasutá zkušenost z dětství či mládí). Kdyby tomu tak bylo, radila bych vyhledat terapeuta, najít příčiny a ty pak odstranit. Občas se to stane leckomu, ale nemělo by se to opakovat.
Držím palce a přeji vše dobré.

Dobrý den,
řekla bych, že ať se budete snažit jakkoli, k ničemu to nepovede. Vaše teta musí projít tou zkušeností sama na vlastní kůži. Možná by pomohlo, kdyby jí tohle "moudro" sdělil muž, na něhož dá, jenže to se pravděpodobně nestane, muži se konfliktním tématům vyhýbají. Nedá se tedy nic dělat, než tetu nechat a doufat, že jednou přece jen pochopí a zredukuje své nerealisticky nastavené požadavky. Čekat na prince v Porsche /moderní varianta koně/, zajištěného, atraktivního a zajímavého, je samozřejmě nesmysl. Takoví muži sice jsou, i zde v Čechách, ale nehledají ženy nad 40, nýbrž krásné, náročné a náladové modelky (čili adekvární protějšky dle rčení "svůj k svému"). Osobně znám několik takových případů. Žena kolem 45 let má šanci u mužů kolem 50 a výše. Vaše teta by si nejdříve měla určit priority a upřímně si zodpovědět otázku, k čemu partnera vlastně potřebuje. Mladý zajíček je dobrý do postele, tím to ale končí. Určitě nebude mít vážné úmysly a nebude chtít zakládat rodinu se starší ženou. O to by mohl stát třeba muž, jenž je z nějakého důvodu dosud bezdětný, ale natolik zkušený a zralý, že dovede ocenit kvality ženy této věkové kategorie a ví, co od života i od partnerství chce. Dle mého názoru by vaše teta neměla prvoplánově hledat zploditele dítěte, ale prostě jen solidního muže pro život, prima parťáka. Přeji hodně zdaru.

Dobrý den,
máte-li málo možností seznámit se v malém městě, kde žijete, proč to nezkusit.v Praze, kde bydlí vaše dcera? Jestliže ji občas navštěvujete, využijte toho. Choďte tam, kde se vyskytují muži, klidně někoho oslovte v obchodě, na výstavě, u pokladny kina či kdekoli jinde. Profil na seznamce si udělejte také, umožní vám to navazovat kontakty plošně, tedy i v Praze. Fotku si tam dávat nemusíte, pošlete ji až později, na základě zájmu a určitých parametrů partnera. Zde je potřeba maximální opatrnosti, anonymita internetu nahrává nejrůznějším podvodníkům. V případě, že se s někým seznámíte na internetové seznamce, konverzace se bude rozvíjet příjemně, doporučuji neodkládat schůzku a dotyčného v horizontu několika týdnů vidět in natura. Samozřejmě na veřejném místě a ani potom nesdělovat nic příliš důvěrného včetně adresy bydliště. Opatrnost je sice nezbytná, pozitivní stránky však převažují. Berte seznamování jako "projekt", nové hobby, novou aktivitu, příjemnou změnu v životě. Zde svým způsobem platí, že "cesta je cíl", protože kdo chce honem rychle najít "toho pravého", šíří ze sebe něco, co odpuzuje. Budete-li k tomu přistupovat hravě, bez nepřiměřeně vysokých nároků (např.na vizáž a tituly), dříve či později to vyjde. Začněte hned! Přeji hodně štěstí. 

Dobrý den,
chytré a zábavné partnery si přejí jak ženy, tak muži. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo toužil po partnerce nudné a bez humoru. Totéž platí o pracovitosti a schopnosti zvládat domácnost. Ve vztahu ovšem záleží na i jiných faktorech než na samotném výčtu pozitivních vlastností....prvním krokem je dobrá volba partnera (jesltiže si někdo pořídí problematický protějšek, může mít svatozář a není to nic platné). Tím dalším "interakce" - jak spolu komunikujeme, jsme-li schopni si vzájemně dělat radost a tím vztah posilovat, atd.atd. Návodů na to, jak s partnerem "zacházet" a jak oživovat vztah, jsou v každém knihkupectví i na internetu hromady. Nevím, v jakém slova smyslu jste narazila. Zkuste se zamyslet nad výběrem mužů, najdete-li tam nějaký společný (nevyhovující) jmenovatel. Dále nad tím, kdy vaše vztahy krachují, co tomu předchází, a v dalším vztahu se pokuste udělat něco jinak. Třeba zvolit jiný typ muže a hlavně nechovat se brzy až moc závisle. Sebejistí a svobodomyslní muži utíkají od žen, jež předčasně stavějí na hnizdo, chtějí mít nad partnerem neustálou kontrolu, rychle se vzdají svých koníčků a žijí jenom vztahem... 
Přeji vše dobré.

Dobrý den,
ve vašem líčení situace se stále opakují slova: nestál, neusiloval, neúspěch....zkrátka negativní hodnocení. Možná si ani neuvědomujete, jak takovými výrazy naprogramováváte své podvědomí. Nelze se potom divit, že vysílá špatné signály, které muži zachytí a dostanou strach. Chcete-li změnu (a z vašich řádek to vyplývá), musíte se totálně přeprogramovat. Doporučovala bych vám pořídit si k tomu literaturu o moci podvědomí, zajímavá kniha je např. i Magie a manipulace mysli od Derrena Browna. Možná by ve vašem případě pomohl také dobrý životní kouč. Nejdříve ze všeho musíte pochopit, jak to funguje, jak dalece vy sama ovlivňujete svůj život. To bych viděla jako první krok k nápravě, tedy i k seznámení. Vše se odvíjí od toho, co si sama o sobě myslíte, ze sebejistoty, sebevědomí , což ovlivňuje to, ze sebe vyzařujete. Smysluplné by bylo také vylepšit účes, líčení, šatník. Musíte na sebe umět upozornit, aby si vás muži všimli! Podtrhnout to, co je na vás pěkné. Určitě je toho celá řada! Nevíte-li to, vyhledejte vizážistku a nechte si poradit. I tohle je dobrá investice, která se vám vrátí...ani sebekrásnější zjev však neudělá žádné divy, pokud není sladěn s vnitřkem....zkuste si stoupnout před zrcadlo a chvíli trénovat výrazy a držení těla. Narovnejte se, zvědněte bradu, pohoďte vlasy, zkoušejte různé druhy úsměvů, najděte optimální variantu a opakujte si, že jste krásná. Tohle opravdu funguje! Teprve až se budete líbit sama sobě, budete se líbit i jiným. Nikdy není pozdě. Přestaňte se litovat a vyjmenovávat ,co všechno nejde a co je špatně. Každý den se úkolujte, udělejte malý krůček k optimalizaci zjevu i k pozitivnímu vyzařování navenek. Doporučovala bych vést si zápisky o úspěších. Ty se skutečně dostaví, budete-li si to přát. Všechno je ve vaší hlavě. Držím palce a přeji hodně úspěchů.  

Dobrý den,
zde kopíruji část předchozí odpovědi, neboť se jedná o tétéž téma:
muže je třeba něčím zaujmout, vyčlenit se z masy ostatních. Teprve poté, co se podařilo tohle, se může a vlastně musí začít pracovat na tom, aby dojem nevymizel a zaujetí pro naši osobu přetrvávalo. To vše současně s racionální analýzou dotyčného, tedy především jestli se jedná o férového, slušného člověka, jestli spolu naše osobnosti a životní postoje harmonizují...atd. A teprve až cca za půl roku až rok si lze položit otázku, jestli spolu můžeme žít (čili ve smyslu onoho limonádově znějícího klišé).
Teď k vašim pokusům o seznámení. Doporučuji zamyslet se nad tím, jaké kroky jste dosud učinila. Kam chodíte, jak vypadáte, co ze sebe vyzařujete? Každý den potkáváme spousty lidí (jsme-li z velkoměsta), je to jen o tom, co jsem zmínila na začátku - o umění upozornit na sebe. Usmát se na někoho v metru, v obchodě, ve fitku, u pokladny kina, v parku, prostě všude. Můžete se klidně i na něco zeptat. Osobně jsem byla svědkem mnoha seznámení v supermarktu, kde nakupují i single-muži. Chce to chodit po světě s otevřenýma očima a nevyzařovat ze sebe zoufalství ze samoty. To je ze všeho nejdůležitější....Neseďte doma, ale choďte mezi lidi, hlavně tam, kam chodí muži! Nechávejte se také seznamovat kamarádkami s jejich bratry, příbuznými, známými atd. Internet lze také zkusit, má své výhody a pokud člověk trvá na schůzce v horizontu 2-3 týdnů, neznamená ani ztrátu času...takže asi tak. Držím palce a přeji hodně štěstí.

Dobrý den,
dokud vám tak moc záleží na reakcích a mínění ostatních, nikam se neposunute. Čili nejdřív se od toho oprosťte, pak uvidíte. Znovu však opakuji, že muž, má-li opravdu zájem, ho taky projeví. Jinak to není pravý muž a nestojí za to, ztrácet s ním čas.

Dobrý den,
říkat někomu, jak se má chovat, nejen že nemá smysl, ale je to dokonce kontraproduktivní. Partner není váš malý synek, abyste ho mohla kárat, umravňovat atd.! Tohle si nedá líbit žádný muž. Lépe řečeno nějaký Méďa Béďa možná ano, ale to určitě není muž, jehož zde líčíte. Na takového musíte úplně jinak. Dávat mu najevo nezávislost, ani v nejmenším nežárlit, být sebejistá a sebevědomá. Je zcela fuk, jak kdo vypadá, důležité je, jak se ve své kůži cítí a co vyzařuje. Nikdo k sobě partnera nepřipoutá žárlením a majetnickými sklony. Musíte sama zvážit, s čím můžete a s čím nemůžete žít. Jestliže byste se měla užírat a trýznit představami, co váš přítel někde s někým dělá, byl by váš vztah odsouzený k zániku...takže zbývají dvě možnosti: buď se naučit žít s myšlenkou nejistoty, nebo jít od toho. Kdo sází na relativně větší jistotu, pořizuje si partnera méně atraktivního, čímž nemám na mysli samotnou vizáž, ale i sex-appeal, moc, bohatství, postavení...prostě všechno to, co muže dělá v očích žen žádoucím. Vřele dporučuji nedávat partnerovi najevo, jak se o něj bojíte. Tím ztrácíte nejen "body", ale i na atraktivitě v jeho očích. Pokud se vzorně stará o děti, čili je dobrý táta, a poskytuje vám i zázemí, berte to jako výzvu, dopřejte nejen jemu, ale i sama sobě určitou svobodu, a uvidíte. Sázkou takzvaně na jistotu člověk nijak neroste, neučí ho to nic překonávat. Zdravá nejistota a vědomí konkurence nás vybičovává k vyšším výkonům....ale nesmí jí být moc. Je na vás, jak to vnímáte a kudy se chcete ubírat. Přeji vše dobré.

Dobrý den,
řekla bych, že mluvit o nevěře v případě, že jste dosud vlastně ještě vůbec nic nepoznala a nemáte žádné srovnání, vlastně ani nelze. Dříve, v dobách mládí našich prababiček a babiček se to tak možná bralo, ale dnešní doba je v tomto ohledu jiná a stalo se běžným jevem, že za svůj život uděláme několik vztahových, tedy i sexuálních zkušeností. Nebičujte svou psychiku výčitkami, naopak, bylo by snad až nesmyslné či absurdní, kdybyste ve svém věku měla lpět na vztahu, který je už teď svým způsobem vyhořelý. Zřejmě jste se začali brzy vázat, přeskočili důležité období poznávání, srovnávání, a rovnou zakotvili ve vážném typu soužití. Nelze vyloučit, že by i váš přítel potřeboval či dokonce uvítal svobodu a změnu...bavili jste se o tom? Raději teď než později. Určitý odstup by ukázal, jestli se k sobě v zásadě hodíte, jste jen momentálně přesyceni či unaveni jeden druhým, nebo se začínáte vyvíjet každý jinam, i temperamentem jste odlišní, a podstatně lépe "kompatibilní" s někým jiným...
Co se týče vašeho nového vzplanutí: je normální a logické, že ho vnímáte jako více vzrušující, tak to na začátku bývá vždycky. Časem by i tam gejzíry štěstí vystřídala klidnější a trvalejší spokojenost, i to je zcela normální....
Netrapte se pocity křivdy vůči příteli, doporučovala bych vám dopřát si odstup a třeba si přečíst pár knih, i tu moji o nevěře - Ukradená objetí. Tam uvidíte, jak je všechno relativní, co se všechno může stát a můžete se zamýšlet i nad tím, jak si aktéři příběhů mohli či měli počínat. Dívejte se taky na filmy, např.od Woodyho Allena, a zamýšlejte se nad hrdiny i typy vztahů. Říkat příteli o vašem zatím ještě platonickém vzplanutí nedoporučuji, obrátil by to proti vám a mohlo by to mít neblahé následky. Chtějte po něm čas pro sebe a v rámci toho pak poznávejte, jak se chová ten nový, jak reaguje, když vám něco je, jestli vás nemá jen pro zábavu, ale umí být i oporou, umí se rozhodovat, je emočně stabilní a má postoje blízké těm vašim.... takže asi tak. Přeji hodně štěstí. 

Dobrý den,
řekla bych, že mluvit o nevěře v případě, že jste dosud vlastně ještě vůbec nic nepoznala a nemáte žádné srovnání, vlastně ani nelze. Dříve, v dobách mládí našich prababiček a babiček se to tak možná bralo, ale dnešní doba je v tomto ohledu jiná a stalo se běžným jevem, že za svůj život uděláme několik vztahových, tedy i sexuálních zkušeností. Nebičujte svou psychiku výčitkami, naopak, bylo by snad až nesmyslné či absurdní, kdybyste ve svém věku měla lpět na vztahu, který je už teď svým způsobem vyhořelý. Zřejmě jste se začali brzy vázat, přeskočili důležité období poznávání, srovnávání, a rovnou zakotvili ve vážném typu soužití. Nelze vyloučit, že by i váš přítel potřeboval či dokonce uvítal svobodu a změnu...bavili jste se o tom? Raději teď než později. Určitý odstup by ukázal, jestli se k sobě v zásadě hodíte, jste jen momentálně přesyceni či unaveni jeden druhým, nebo se začínáte vyvíjet každý jinam, i temperamentem jste odlišní, a podstatně lépe "kompatibilní" s někým jiným...
Co se týče vašeho nového vzplanutí: je normální a logické, že ho vnímáte jako více vzrušující, tak to na začátku bývá vždycky. Časem by i tam gejzíry štěstí vystřídala klidnější a trvalejší spokojenost, i to je zcela normální....
Netrapte se pocity křivdy vůči příteli, doporučovala bych vám dopřát si odstup a třeba si přečíst pár knih, i tu moji o nevěře - Ukradená objetí. Tam uvidíte, jak je všechno relativní, co se všechno může stát a můžete se zamýšlet i nad tím, jak si aktéři příběhů mohli či měli počínat. Dívejte se taky na filmy, např.od Woodyho Allena, a zamýšlejte se nad hrdiny i typy vztahů. Říkat příteli o vašem zatím ještě platonickém vzplanutí nedoporučuji, obrátil by to proti vám a mohlo by to mít neblahé následky. Chtějte po něm čas pro sebe a v rámci toho pak poznávejte, jak se chová ten nový, jak reaguje, když vám něco je, jestli vás nemá jen pro zábavu, ale umí být i oporou, umí se rozhodovat, je emočně stabilní a má postoje blízké těm vašim.... takže asi tak. Přeji hodně štěstí. 

Dobrý den,
řekla bych, že mluvit o nevěře v případě, že jste dosud vlastně ještě vůbec nic nepoznala a nemáte žádné srovnání, vlastně ani nelze. Dříve, v dobách mládí našich prababiček a babiček se to tak možná bralo, ale dnešní doba je v tomto ohledu jiná a stalo se běžným jevem, že za svůj život uděláme několik vztahových, tedy i sexuálních zkušeností. Nebičujte svou psychiku výčitkami, naopak, bylo by snad až nesmyslné či absurdní, kdybyste ve svém věku měla lpět na vztahu, který je už teď svým způsobem vyhořelý. Zřejmě jste se začali brzy vázat, přeskočili důležité období poznávání, srovnávání, a rovnou zakotvili ve vážném typu soužití. Nelze vyloučit, že by i váš přítel potřeboval či dokonce uvítal svobodu a změnu...bavili jste se o tom? Raději teď než později. Určitý odstup by ukázal, jestli se k sobě v zásadě hodíte, jste jen momentálně přesyceni či unaveni jeden druhým, nebo se začínáte vyvíjet každý jinam, i temperamentem jste odlišní, a podstatně lépe "kompatibilní" s někým jiným...
Co se týče vašeho nového vzplanutí: je normální a logické, že ho vnímáte jako více vzrušující, tak to na začátku bývá vždycky. Časem by i tam gejzíry štěstí vystřídala klidnější a trvalejší spokojenost, i to je zcela normální....
Netrapte se pocity křivdy vůči příteli, doporučovala bych vám dopřát si odstup a třeba si přečíst pár knih, i tu moji o nevěře - Ukradená objetí. Tam uvidíte, jak je všechno relativní, co se všechno může stát a můžete se zamýšlet i nad tím, jak si aktéři příběhů mohli či měli počínat. Dívejte se taky na filmy, např.od Woodyho Allena, a zamýšlejte se nad hrdiny i typy vztahů. Říkat příteli o vašem zatím ještě platonickém vzplanutí nedoporučuji, obrátil by to proti vám a mohlo by to mít neblahé následky. Chtějte po něm čas pro sebe a v rámci toho pak poznávejte, jak se chová ten nový, jak reaguje, když vám něco je, jestli vás nemá jen pro zábavu, ale umí být i oporou, umí se rozhodovat, je emočně stabilní a má postoje blízké těm vašim.... takže asi tak. Přeji hodně štěstí. 

Dobrý den,
řekla bych, že mluvit o nevěře v případě, že jste dosud vlastně ještě vůbec nic nepoznala a nemáte žádné srovnání, vlastně ani nelze. Dříve, v dobách mládí našich prababiček a babiček se to tak možná bralo, ale dnešní doba je v tomto ohledu jiná a stalo se běžným jevem, že za svůj život uděláme několik vztahových, tedy i sexuálních zkušeností. Nebičujte svou psychiku výčitkami, naopak, bylo by snad až nesmyslné či absurdní, kdybyste ve svém věku měla lpět na vztahu, který je už teď svým způsobem vyhořelý. Zřejmě jste se začali brzy vázat, přeskočili důležité období poznávání, srovnávání, a rovnou zakotvili ve vážném typu soužití. Nelze vyloučit, že by i váš přítel potřeboval či dokonce uvítal svobodu a změnu...bavili jste se o tom? Raději teď než později. Určitý odstup by ukázal, jestli se k sobě v zásadě hodíte, jste jen momentálně přesyceni či unaveni jeden druhým, nebo se začínáte vyvíjet každý jinam, i temperamentem jste odlišní, a podstatně lépe "kompatibilní" s někým jiným...
Co se týče vašeho nového vzplanutí: je normální a logické, že ho vnímáte jako více vzrušující, tak to na začátku bývá vždycky. Časem by i tam gejzíry štěstí vystřídala klidnější a trvalejší spokojenost, i to je zcela normální....
Netrapte se pocity křivdy vůči příteli, doporučovala bych vám dopřát si odstup a třeba si přečíst pár knih, i tu moji o nevěře - Ukradená objetí. Tam uvidíte, jak je všechno relativní, co se všechno může stát a můžete se zamýšlet i nad tím, jak si aktéři příběhů mohli či měli počínat. Dívejte se taky na filmy, např.od Woodyho Allena, a zamýšlejte se nad hrdiny i typy vztahů. Říkat příteli o vašem zatím ještě platonickém vzplanutí nedoporučuji, obrátil by to proti vám a mohlo by to mít neblahé následky. Chtějte po něm čas pro sebe a v rámci toho pak poznávejte, jak se chová ten nový, jak reaguje, když vám něco je, jestli vás nemá jen pro zábavu, ale umí být i oporou, umí se rozhodovat, je emočně stabilní a má postoje blízké těm vašim.... takže asi tak. Přeji hodně štěstí. 

Dobrý den,
nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s nějakým handicapem, je neskrývat ho, naopak. Ve vašem případě, pokud se nechcete omezit jen na komunitu neslyšících, bych doporučovala oznámit kontaktovanému protějšku hned na začátku, že neslyšíte. A aby to obsahovalo i nějaké ty prvky flirtu, nejlépe s humorem. Napadlo mě něco na způsob cedulky: sice neslyším, ale o to lépe vnímám dalšími smysly! Nebo něco jiného, kreativitě se meze nekladou. Muži i ženy velmi pozitivně reagují na humor, takže bych to být vámi na něm postavila. Uvidíte, že se úspěch dostaví! Trapné není nic, pokud si člověk počíná autenticky. Pocit trapnosti je subjektivní a vzniká tehdy, neztotožňujeme-li se s tím, co děláme. Jakmile s rolí  (aktivitou) splyneme a je nám jedno, jak to dopadne (ve vašem případě, jestli např. někdo "prchne"), nemůžeme žádnou trapnost pociťovat. Cílem by mělo být naučit se tím bavit, tedy aby prvoplánově nešlo o seznámení jako takové. To platí pro flirt obecně. Držím palce a přeji hodně štěstí.

Dobrý den,
jestliže vám už teď na milenci spousta věcí vadí, bylo by to časem ještě horší. Dle mého názoru vůbec nemá smysl uvažovat o něm na delší dobu, je jen otázkou času, kdy vám dojde trpělivost. Myslím, že byste nyní měla hlavně chránit své manželství a milenci jasně říct, že o víkendech nemáte čas ani na telefonování, ani na schůzky. Je samozřejmě na něm, jak s tím naloží. Nebraňte mu navázat jiný vztah, chce-li partnerku pro život. Vy si však svůj život tímto nezajištěným mužem (i to vám vadí, logicky..) nekomplikujte. Brzy byste litovala. Přeji vše dobré.

Dobrý den,
jestliže vám už teď na milenci spousta věcí vadí, bylo by to časem ještě horší. Dle mého názoru vůbec nemá smysl uvažovat o něm na delší dobu, je jen otázkou času, kdy vám dojde trpělivost. Myslím, že byste nyní měla hlavně chránit své manželství a milenci jasně říct, že o víkendech nemáte čas ani na telefonování, ani na schůzky. Je samozřejmě na něm, jak s tím naloží. Nebraňte mu navázat jiný vztah, chce-li partnerku pro život. Vy si však svůj život tímto nezajištěným mužem (i to vám vadí, logicky..) nekomplikujte. Brzy byste litovala. Přeji vše dobré.

Dobrý den,
stručná odpověď zní : ne. Nemáte zapotřebí vnucovat se někomu, kdo o vás nejeví patřičný zájem nebo neví, co chce. Je úplně jedno, jestli je na stáži v Barceloně nebo nikde, směrodatné je, jak si cení vás. Zdravě se naštvěte a uvědomte si, že máte na lepší! 

Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  
Jedinou cestou je nechat dotyčného muže být. 

Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  

Dobrý den,
to, co líčíte, se zde opakuje často: ženy, bědující, že je muž nemiluje nebo už zdaleka ne tolik jako kdysi. Muži sice také potřebují lásku, o tom není pochyb, ale ani o tom, že je nebaví bavit se na téma vztahy. Vyžadovat si pozornost či vyznání lásky je kromě jiného kontraproduktvní. Vede to nejen k tomu, že se ten druhý odtáhne, ale dá mu to ještě navíc pocit převahy, jíž se naučí zneužívat. Každý vztah stárne, transformuje se do jiné formy. Lpět na počáteční zamilovanosti a s ní spojeném chování nelze, lépe řečeno lze, ale dotyčný se tím jen sebemrskačsky mučí. Nyní k vašemu vztahu. Nevím sice, kolik vám je let a jak dlouho jste s tímto přítelem, ale správně cítíte, že by potřeboval podstatně méně milující ženu. Vaše vynucování si lásky je mu protivné, brání se tomu zuby nehty, čím dál tím útočněji. Pokud toho nenecháte, obávala bych se stupňování agrese. Položte si otázku: máte zapotřebí škemrat o přízeň nějakého muže?? To se máte tak málo ráda? Připadá mi to až absurdní - jdete na oslavu a místo toho, abyste se bavila, užívala si obdivu jiných mužů, vyčtete dotyčnému, že se vám nevěnoval?
Každým vztahem si něco řešíme, jsme v něm z určitého důvodu. Kdyby to mělo být tak, že potřebujete pro partnera trpět a trápit se, přestože víte, jak je to zbytečné a ničivé, je někde chyba a doporučovala bych navštívit terapeuta. Rozhodně dříve, než se přítelova agrese ještě vystupňuje. Jedinou cestou je, a to určitě moc dobře víte, nechat ho být, ať se realizuje s kým chce a kde chce. Přeji co možná nejrychlejší nalezení rovnováhy a v budoucnu více štěstí.  

Dobrý den,
to, co zde líčíte, mi připadá jako vztah po 15 letech, nikoli po 7 měsících. Dělá to na mne dojem, že jste od samého začátku byla zamilovanější nebo aspoň více zainteresovaná vy. Přála jste si, aby to bylo i z druhé strany stejné, projikovala jste do přítele to, co jste k němu cítila vy, ale bohužel, realita je jiná. Nerozumím tomu, proč vám na něm tak záleží a přejete si co nejdelší trvání vztahu, který pro vás musí být naprostým rozčarováním. Nezabývejte se tím, proč přítele bývalé partnerky opustily, říká vám stejně jen svou verzi. Kdybyste měla možnost mluvit s nimi, možná byste se dozvěděla něco úplně jiného a vůbec byste se jim nedivila. Servávat ve vašem věku vedle citově plochého nebo nemilujícího partnera je nejen ztráta času, ale i zbytečné trápení a event. i podkopávání sebevědomí. Vřele doporučuji najít si jiného, citově bohatšího partnera, který vás bude milovat tak, jako vy jeho, nebo ještě více. Hodně štěstí.

Dobrý den,
přeposílám vzkaz pro Pavlu. Mám k tomu však poznámku. Člověk by neměl hledat partnera jen proto, aby nebyl sám. Ano, i tohle je sice důvod, ale neměl by být tím hlavním. Po partnerství většina lidí touží především proto, že zlepšuje kvalitu života.
Chce to navazovat kontakty s lidmi plošně a hravě, nikoli s křečovitou snahou o seznámení. 

Dobrý den,
při čtení vašich řádek přemýšlím, jaká slova zvolit, aby moje odpověď byla co nejtrefnější a nejúčinnější....tak předně: klišé výrazy o nalezení někoho na společnou cestu životem prosím vynechat. Nereflektují skutečný život ani potřeby žen i mužů. Navíc jsou zavádějící a člověka, jenž je používá, uvádějí v omyl, že by to takhle mohlo fungovat. Nikoli. Muže je třeba něčím zaujmout, vyčlenit se z masy ostatních. Teprve poté, co se podařilo tohle, se může a vlastně musí začít pracovat na tom, aby dojem nevymizel a zaujetí pro naši osobu přetrvávalo. To vše současně s racionální analýzou dotyčného, tedy především jestli se jedná o férového, slušného člověka, jestli spolu naše osobnosti a životní postoje harmonizují...atd. A teprve až cca za půl roku až rok si lze položit otázku, jestli spolu můžeme žít (čili ve smyslu onoho limonádově znějícího klišé).
Teď k vašim pokusům o seznámení. Doporučuji zamyslet se nad tím, jaké kroky jste dosud učinila. Kam chodíte, jak vypadáte, co ze sebe vyzařujete? Každý den potkáváme spousty lidí (jsme-li z velkoměsta), je to jen o tom, co jsem zmínila na začátku - o umění umět na sebe upozornit. Usmát se na někoho v metru, v obchodě, ve fitku, u pokladny kina, v parku, prostě všude. Můžet se klidně i na něco zeptat. Osobně jsem byla svědkem mnoha seznámení v supermarktu, kde nakupují i single-muži. Chce to chodit po světě s otevřenýma očima a nevyzařovat ze sebe zoufalství ze samoty. To je ze všeho nejdůležitější. Muži, bez ohledu na věk a vzdělání, chtějí ženu veselou, pohodovou, nikoli nudnou nebo zoufalou....může to působit povrchně, každý přece ví, že život vždycky není bezstarostný jako reklama na prací prášek, ale o to při seznamování nejde. Na vážnější tóny event. přijde řeč později, pokud spolu oba zúčastnění zůstanou...Sama nebudete, pokud to nechcete. Jděte do toho aktivně, nikoli s úmyslem někoho honem rychle najít, ale pro radost z poznávání lidí. Vylepšete svůj zjev, kondici i životní postoj. Neseďte doma, ale choďte mezi lidi, hlavně tam, kam chodí muži! Nechávejte se seznamovat kamarádkami s jejich bratry, příbuznými, známými atd. Internet lze také zkusit, má své výhody a pokud člověk trvá na schůzce v horizontu 2-3 týdnů, neznamená ani ztrátu času...takže asi tak. Držím palce a přeji hodně štěstí.

Dobrý den,
dle vašeho popisu se asi jedná o nezkušeného nebo hodně stydlivého muže (zřejmě mladého). Chcete-li to někam posunout, můžete se ho taky na něco zetat, až se na vás bude zase dívat, ale já zastávám názor, že je-li nějaká tendence dost silná, prosadí se. Jestliže o vás stojí, tedy o bližší poznání, měl by něco navrhnout. Je lepší, jestliže žena na začátku vybízí k oslovení a k nějakému návrhu, trochu provokuje, nale neměla by přebírat mužskou roli. Když to udělá, pochybuje později o tom, jestli ten muž měl skutečný zájem. Muži bývají přespřílišnou aktivitou ženy zaskočeni a brzděni...Ale teď zpátky k vám. Chcete-li se pokusit někam to posunout, zeptejte se žertem, jestli vám dotyčný taky chce říct něco o sobě nebo se ptal jen tak, aby řeč nestála. Bude-li dál jen pokukovat, doporučuji přestat se jím zabývat a najít si jiného....přeji vše dobré.

Dobrý den, Julie,
ano, je na tom hodně pravdy. Muži jsou ješitnější než ženy a opuštění partnerkou nesou velmi těžce. Podle mého názoru jsou 4 měsíce příliš krátká doba na to, aby váš přítel měl všechno zpracované. Jestli si rozumíte, dejte mu ještě pár měsíců času, ale požadujte po něm, aby vás ušetřil jakýchkoli komentářů na adresu bývalky. Nový partner by nikdy neměl hrát roli terapeuta!!! To je zásadní chyba a váš přítel by to měl vědět. Pokuste se také objektivně, nezaujatě vysondovat ,jak si na tom u něj stojíte. Jestli vás např. postrádá, když nejste spolu. A jestli vůbec touží po novém vztahu nebo potřebuje jen toho terapeuta...Přeji vše dobré. 

Zde vzkaz a vlastně i podpora pro Janu

Dobrý den,
v takových sitaucích asi nelze čekat, až se dotyčná sama od sebe uklidní, jediným řešením je přestat se s ní stýkat. Znala jsem možná trochu podobný případ, ženu inteligentní, ale hysterku, která všude, kam přišla, sváděla muže, jedno, zda manžele kamarádek nebo cizí. Všude vyprávěla, kdo všechno po ní šílí, dělala ze sebe neodolatelnou a rozdávala rady, jak na muže. Zkušeností měla spousty, ty se však omezovaly jen na sex. Nelibě nesla, když jí někdo nevěnoval pozornost nebo ji nějak usadil, pak ihned přešla do útoku. Zádné překvapení, že neměla skoro žádné přátele, všichni se od ní odtahovali. Málokdo ji taky litoval, že má soukromý život v troskách.
Většinou se takhle chovají ženy, které si potřebují něco dokazovat, např. že v konkurenci (vdaných) lépe obstojí. Nevidí smutnou realitu, že si sice leckterý muž (zejména po pár sklenkách vína) dá říct, ale tím to pro něj končí a má pak o dotyčné dost nelichotivé mínění.
Nemůžeme nikoho měnit, jen svoje chování vůči němu...takže doporučuji nevyhledávat její přítomnost. Pokud se manžel od ní odstřihl a její dotírání mu vadí, měl by to uvítat, dokonce sám navrhnout.

Dobrý den,
jestliže se tenhle "model" chování vašich partnerů opakuje stále znovu, je zde evidentně nějaká (společná) příčina. Buď si neustále vybíráte stejný a stejně nevhodný typ muže, nebo, a to se mi jeví jako pravděpodobnější, vy na ty muže působíte tak, že ztrácejí zájem. Je to ovšem něco, čeho si vůbec nejste vědoma a co by vás teřba ani nenapadlo, že by mohlo být špatně....například dávání najevo zájmu a lásky. Žena by muže, s nímž terpve začíná chodit, neměla nikdy (verbálně i nonverbálně) utvrzovat v tom, jak je šťastná, že ho má (nedej bože, že vůbec někoho má!) a že s ním plánuje budoucnost! To je pro muže signál, že již získali, oč jim šlo, dál se už nemusejí snažit ...a začnou se nudit. Pro stadium flirtu a prvních týdnů vztahu je nutno vyrukovat na muže s tím, co nazývám "kočičí hrou"  přibližování a odtahování. Tu mít čas a chuť, tu zase ne (třeba bez udání důvodu). Být kapku záhadná, nikoli průhledná a předvídatelná....muži by měli mít z vašeho chování dojem, že jste vzácný objekt, pro jehož získání a udržení (důležité!) se musejí snažit, vyšponovat se k nějakému výkonu...týká se to zejména atraktivních mužů, o alfa-samcích ani nemluvě. Doporučovala bych vám vylepšit, optimalizovat zjev, být maximálně přitažlivá, a současně se neustále cvičit v komunikaci s muži. Praxí získáte rutinu a naučíte se i dešifrovat signály řeči těla. Budete-li dostatečně vnímavá, všimnete si pak hned známek zvýšeného i klesajícího zájmu a budete umět ihned zaujmou správný, pro ženu adekvátní postoj. Vřele také doporučuji podívat se na pár filmů, kde uvidíte, jak se chová svůdná žena. Včera vysílala ČT2 Hořký měsíc, kde je geniálně znázorněn přerod "nudně oddané" hodné naivky v sexy ženu-vamp, svůdnou a záhadnou (v tomto případě i pořádně záludnou) ďáblici. Kousek z ní má každá žena, která se těší mužské přízni. Kontrast hodné, nepřtažlivé, a sexy svůdnice můžete vidět i ve filmu Woodyho Allena Match Point. I zde je bravurně ztvárněn rozdíl v chování a řeči těla ženy, jež muži nadbíhá a tím ho odpuzuje, a suverénní  "osudové" ženy, která to s muži umí a na jejich přízeň je zvyklá. Základ samozřejmě spočívá ve zdravém sebevědomí, i ženském sebevědomí, jež se (tak trochu začarovaný kruh) samovolně tvoří mužským zájmem...Ale jste mladá a inteligentní, určitě se to všechno brzy naučíte, chce to jen něco změnit a pak praxi. Každopádně doporučuji plošně trénovat komunikaci s muži, se všemi typy i věkovými kategoriemi, vychutnat si pár lichotek od strašího playboye ( na to ani nemusíte podat žádný výkon, zde stačí věk) a sebedůvěru budovat na pozitivních zkušenostech - nebrat alfa-typy, ale takové, u nichž si budete více jista. Na poznávání, srovnávání a modelování vlastního chování máte času dost, tak si ho dopřejte. Krok za krokem k dokonalosti! A už žádné zbytečné prolévání slz. Nasadit úsměv, pohodit hřívou - a jde se do světa! Přeji hodně úspěchů.

Dobrý den,
jako již mnoha vašim předchůdcům se stejným problémem doporučuji přečíst si zde článek Jak se odmilovat. Přestaňte myslet špatně! Vaše bývalá přítelkyně nebyla v žádném případě "ta pravá"! Jak mohla být, když vás nechtěla, nikdy nemilovala? To si sám sebe vážíte tak málo...? Naopak, je třeba to vidět tak, že jste s ní strávil zbytečně moc času. Zasloužíte si přece úplně jinou dívku nebo ženu! A je jisté, že ji najdete!  Prvním krokem k odmilování je vynulování kontaktů. Tím, že ji máte stále na očích nebo někde na virtuálním příjmu, si sypete sůl do ran. Úplně se od ní odstřihněte, napište jí, že si nepřejete, aby vás jakkoli kontaktovala. Vyhoďte do sklepa nebo na jiné nepřístupné místo její fotky a vše, co by vám ji mohlo připomínat. Dále je zapotřebí správně řídit myšlenky, nedovolit jim, aby se podobaly divokéu spřežení, na něž nemáte žádný vliv a unáší vás tam, kam nechcete. Budete-li na dotyčnou myslet, pak jen v určitou hodinu, na určitém místě, v určitém kontextu. Dobré je pojmout to jako samoterapii, vést si poznámky, deník či občasník o svých pocitech. Rozhodně nesmíte na bývalku myslet sentimentálně, idealizovat a na růžovo natírat minulost. To je největší chyba, vedoucí jen k točení se v začarovaném kruhu. Skutečnost je taková, jaká je: ona vás nechce, chce jiného, má ho, ať si ho má. Vy jí přejete, ať je s ním v pohodě, zařídíte si život jinak a s jinou. Je vám teprve 21, víte, co vás ještě všechno čeká? Máte celý život před sebou!
Přeji vám brzké zpracování rozchodu a příště šťastnější volbu! 

Dobrý den,
to, čeho chcete dosáhnout, tedy odmilovat se, ale přesto zůstat v kamarádském kontaktu, bych přirovnala k tomu, chtít ponořit ruku do vody, aniž by se namočila. Vaše známá, kolegyně manželky, to prostě vidí jinak než vy, používá vás jen jako vrbu, o nic jiného jí nejde, což musíte akceptovat. Chcete-li se jí zbavit, přerušte s ní veškeré kontakty, nevyhledávejte ji, nepište jí, zakažte jí, aby vám volala a kdyby to přesto udělala, neberte to. Jiná cesta není, nechcete-li se mučit a pořád spekulovat, jestli by přece jen nebylo možné to nějak změnit. Přečtěte si zde můj článek Jak se odmilovat. Kromě toho bych vám doporučovala zapracovat na vztahu s manželkou, popovídat si s ní o tom, jak zlepšit intimní život. Co se dětí týče, předpokládám, že jste je spolu již řešili, že je manželka chce také...? Kdyby ne, bylo by na zvážení, jako alternativu zvolit a zda spolu zůstávat. Před nějakým radikálním rozhodnutím bych na vašem místě vyhledala manželského terapeuta.
Nejdříve ovšem psychologa, aby medikací a terapeuticky zaléčil vaše pocity úzkosti. Ty je třeba řešit ihned. Okamžité pomoci se vám dostane v Riapsu, kontakt najdete na internetu a objednáte se telefonicky. Přeji ve dobré.  

Zde zveřejňuji vzkaz pro Mirku, díky za vyjádření názoru a správného stanoviska!