Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| mám do toho jít?| ženské sebevědomí| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| následky románku| manželka má milence| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| poradna mi pomohla| jak se umět lépe prodat?| Jak z toho vycouvat?| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| jak si v kolektivu zjednat respekt| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| partnerka mě podváděla| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

jak se odmilovat?
Dobrý den,

prožila jsem dlouhodobý oboustranný zamilovaný vztah, bohužel po pár letech skončil. I zbývající 4 roky jsme byli stále v kontaktu, ta láska tam pořád byla, trávili jsme spolu veškerý čas, jezdili na dovolené, ale nebyli jsme schopni vztah slepit skrz špatnosti z minulosti. Teď můj expartner potkal někoho jiného a je zamilovaný. Jsem z toho nešťastná, ale přeji mu to, chci ať je šťastný, protože jsme se takhle vzájemně trápili. Problém však je, že o něj nechci přijít úplně, je jako člen rodiny a máme společné přátele, proto nechci náš teď už jen kamarádský vztah ukončit. Nedokážu se ale smířit s představou, že ta naděje, že budeme zase spolu tímto vyhasla úplně a že to nejsem já která ho dělá šťastnou. Pořád přemýšlím, že kdybychom něco udělali tenkrát jinak, mohli jsme teď spolu šťastně žít. Potřebuji poradit jak se s celou situací smířit, jak se oddmilovat nebo jak se naučit žít s tím, že já nebyla ta vyvolená a co dělat abych konečně začla žít sama za sebe. Děkuji.:-)
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš vztah nefungoval tak, jak měl, což ostatně sama zmiňujete, čili je lepší, že skončil teď, než kdyby vás partner opustil (třeba kvůli jiné) později. Doporučuji systematicky pracovat na odpoutávání, odmilovávání, a s bývalým přerušit jakýkoli kontakt, což by se po určitou dobu mělo týkat i společných přátel - prostě všeho, co by vám ho mohlo připomínat. Koketovat s myšlenkou, co by kdyby, nebo se dokonce ještě užírat obrázky z minulosti, je masochistické sypání soli do ran, jinak to nelze nazvat. Tím byste dosáhla jen depresí, podlomení vlastního sebevědomí a opovržení bývalého přítele. Kromě zbytečné ztráty času. Nechte ho, ať si žije svůj nový život, pusťe ho z hlavy! Vy přece máte na jiného, lepšího, který si vás bude víc vážit a podle toho se k vám chovat. Přečtěte si článek Jak se odmilovat, cvičte, tančete, choďte mezi lidi, zaměstnejte si hlavu novými zážitky, zapište se na jazykový nebo jiný kurz, pořiďte si něco nového do šatníku, změňte účes, žijte jinak. Netruchlete, naopak, cíleně bojujte proti smutku! Aktivitami, humorem, pozitivně působící hudbou, kontakty s motivujícími přáteli atd. Musíhe hlavně chtít se z toho dostat, pak se vám to podaří v dohledné době. Jinak by to vyžadovalo návštěvu terepeuta. Ale berte to tak, že pouze překonávání překážek a těžkostí posiluje, přispívá k osobnímu vývoji. Vnější "berle" jen pokud jsou nezbytné, nejdříve se snažit sám. Zvládnete to a příště si pořídíte lepšího, více milujícího a podporujícího muže. Přeji vše dobré.
jak se odmilovat?
Část 2. Můj přítel je hodný člověk, pozorný, má mě rád a ví, že jsem já ta jediná. Přesto mi u něj chybí větší komunikace se mnou a lepší milování. A to jsme spolu chvíli. Říkám si tak, co bude asi za nějaký čas. Někdy přemýšlím, jestli by nebylo lepší, abych byla sama, ale to jsem byla už dlouho a nechci. Myslím si, snažím se to racionálně posoudit tak, jak jen můžu, že lepšího než současnýho přítele nenajdu a s tamtím stejně nebudu. Tak nechci nic končit. Ale přijde mi to nefér vůči příteli. Chovám se k němu hezky, je podle jeho slov moc spokojený, ale já se uvnitř užírám. Je období, kdy na tamtoho skoro nemyslím, pak ho někde potkám a všechno se vrátí. Pořád uvnitř sebe doufám, že spolu třeba jednou budeme. Teď se navíc prý rozešel s tou svojí, což mě totálně sebralo. Potřebovala bych se nějak probrat, ale nevím jak. Zakazuju si na něj myslet, nebo na něj myslím a pak se snažím rozptýlit. Připomínám si, co mi na něm vadilo. Pořád to nefunguje. Bojím se, že se z toho nedostanu.Děkuju
Anonymní
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
všem pisatelkám, které řeší tento problém, tedy snaží se odmilovat od nevhodného nebo nedostupného muže, doporučuju přečíst si článek Jak se odmilovat, zde na OnaDnes. Doba zpracování se případ od případu liší, ale chce to tomu napomáhat - třeba tím, že si opakujete, co vše bylo špatně a co vám na něm vadilo. To sice děláte, ale zřejmě ne důsledně nebo stále ještě převažuje idealizace. Každopádně to byl muž, jenž s vámi žít nechtěl, možná byla jeho "osudovou" ona přítelkyně, s níž se rozcházel a zase scházel. Byla jste to dokonce vy, kdo vztah ukončil, čili jste už tehdy dospěla k závěru, že to nikam nevede a jen trpíte. Nedělejte si iluze, že by to bylo někdy lepší. I kdyby se stalo, že byste se k sobě vrátili, žádnou stabilitu by do vaše ho život nepřinesl. Možná byste jen vyplnila čas, než by se znovu vrátil k tamté nebo potkal jinou, podobného ražení. Jsou muži vhodní na jen románek a ti "pro život"...I muži to tak mají - jestli jste četla Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí nebo viděla film, určitě si vzpomenete, koho si hlavní hrdina, ten lékař, vzal...nikoli charismatickou fotografku, s níž vedl podnětné diskuse a prožíval mohutnou vášeň. Tenhle zkušený "profík na ženy" se oženil s milou, pohodovou holkou, která byla schopná vytvořit harmonické zázemí....
Každý partner v nás něco podporuje, k něčemu přispívá. U nikoho nelze mít úplně všechno. Jaké je žít jako na houpačce, to už jste si zkusila. Teď máte šanci na klidnější život, dát se dohromady, rozkvést.... A co se sexu s novým partnerem týče, nestyďte se a řekněte (nebo naznačte) mu, co se vám líbí! 
Kdybyste se vám však ani v horizontu dalších několika měsíců nedařilo odpoutat se od toho muže, doporučovala bych vyhledat odborníka, terapeuta. Věřím, že to zvládnete! Mějte se prima.
jak se odmilovat?
Dobrý den paní Konopová,

ve Vaší poradně si často čtu a teď i já prosím o radu. Nemůžu se zbavit vzpomínek na bývalého. Náš vztah byl hodně složitý, šlo o zadaného muže, který se nedokázal rozhodnout mezi mnou a jeho přítelkyní. Nejdřív já, pak přeběhl k ní a takhle se to ještě párkrát otočilo. Já byla strašně zamilovaná, do dnešní doby ho vidím jako toho nejlepšího muže. Vím, že to zní bláznivě. Uměl úžasně lichotit, v posteli to bylo to nejlepší, co jsem zažila, přitahoval mě, měli jsme si co říct. Když jsme spolu chodili (konečně), vydrželo to jen pár měsíců. Málo jsme si věřili, cítila jsem věčný napětí, že je zase v kontaktu s bývalou/současnou/bývalou, hádali jsme se, sex tím taky nebyl tak skvělý.. Pak jsem se s ním rozešla, zjistila jsem, že se opravdu vídá s ní. Do dnešní doby jsem se z toho nedostala a to už to je rok a půl. Mám přítele,ale uvnitř sebe miluju pořád tamtoho. Nenávidím se za to. Srovnávám, vidím vztah jako osudový. Strašlivě si to vyčítám. Část 1
Anonymní
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
všem pisatelkám, které řeší tento problém, tedy snaží se odmilovat od nevhodného nebo nedostupného muže, doporučuju přečíst si článek Jak se odmilovat, zde na OnaDnes. Doba zpracování se případ od případu liší, ale chce to tomu napomáhat - třeba tím, že si opakujete, co vše bylo špatně a co vám na něm vadilo. To sice děláte, ale zřejmě ne důsledně nebo stále ještě převažuje idealizace. Každopádně to byl muž, jenž s vámi žít nechtěl, možná byla jeho "osudovou" ona přítelkyně, s níž se rozcházel a zase scházel. Byla jste to dokonce vy, kdo vztah ukončil, čili jste už tehdy dospěla k závěru, že to nikam nevede a jen trpíte. Nedělejte si iluze, že by to bylo někdy lepší. I kdyby se stalo, že byste se k sobě vrátili, žádnou stabilitu by do vaše ho život nepřinesl. Možná byste jen vyplnila čas, než by se znovu vrátil k tamté nebo potkal jinou, podobného ražení. Jsou muži vhodní na jen románek a ti "pro život"...I muži to tak mají - jestli jste četla Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí nebo viděla film, určitě si vzpomenete, koho si hlavní hrdina, ten lékař, vzal...nikoli charismatickou fotografku, s níž vedl podnětné diskuse a prožíval mohutnou vášeň. Tenhle zkušený "profík na ženy" se oženil s milou, pohodovou holkou, která byla schopná vytvořit harmonické zázemí....
Každý partner v nás něco podporuje, k něčemu přispívá. U nikoho nelze mít úplně všechno. Jaké je žít jako na houpačce, to už jste si zkusila. Teď máte šanci na klidnější život, dát se dohromady, rozkvést.... A co se sexu s novým partnerem týče, nestyďte se a řekněte (nebo naznačte) mu, co se vám líbí! 
Kdybyste se vám však ani v horizontu dalších několika měsíců nedařilo odpoutat se od toho muže, doporučovala bych vyhledat odborníka, terapeuta. Věřím, že to zvládnete! Mějte se prima.
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den,

potřebuji se poradit ohledně partnerských vztahů. Je mi 27 let od 15 do 25 jsem měla jednoho přítele, pak jsme se rozešli. Poté rok a půl mi trval vztah "nevztah" já ho měla moc ráda, ale on mě spíš tahal za nos a já pořád doufala že se jeho city vůči mě změní. Ale nestalo se. V lednu se odstěhoval, prý kvůli práci a že se potřebuje dát dohromady, že potřebuje žít sám. Musím přiznat že to že odešel člověk,který mě vlastně asi nikdy nemiloval tak jako já jeho, mě ničí. Není den kdybych na něj nemyslela. A ted jsem poznala muže, je o 13 let starší, je hezký, hodný..snaží se.. A přesto že jsme už spolu měli intimní vztah tak mám pocit, že mé srdce je prázdné. Jakobych v podstatě necítila nic. Obávám se, že kdyby mi ted řekl že už se mnou být nechce, tak to prostě přejdu a nic to se mnou neudělá. Poslední dobou mě vlastně vůbec nic nebaví nemám náladu na nic přijde mi že jen chodím do práce a z práce a nic mě v tom životě netěší. Nemám potřebu se s někým bavit.. děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Sára 27
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi jste se chtěla zeptat, co s tím...? Jestliže předchozí přítel odešel tento leden, není divu, že ještě nejste připravena na další vztah. Všechno chce svůj čas, trvá to pár měsíců, než se zpracuje bolestivý rozchod nebo opuštění. Na zpracování se ovšem musí pracovat, zaujmout k tomu takový úhel pohledu, takové stanovisko, abyste netrpěla, ale viděla to jako dobrou zkušenost a poučení pro příště. Určitě byste nechtěla žít vedle nemilujícího partnera, jemuž jste lhostejná! Co by to bylo za život? Podívejte se na celou situaci realisticky, bez idealizování toho muže. Co na něm bylo tak úchvatného? To, že vás tahal za nos? Samozřejmě byla chyba zamilovat se do někoho, kdo od samého začátku nejevil zájem. Lásku nikomu nelze vnutit, ta buď vznikne nebo ne, je ovšem potřeba vyjasnit si to včas, netahat nikoho za nos a zabránit tak jeho trápení. To, že odešel někdo, kdo vás nikdy nemiloval, by vás nemělo ničit, ale naopak těšit. Ničit ná může jen to, odejde-li někdo, kdo nás miloval...Na druhé straně - kdyby stále jen svítilo slunce, už bychom to ani nevnímali! Chybami i šrámy se učíme a posouváme dál. Co se současného přítele týče, záleží na vás. Můžete k němu být upřímná a říct mu, že potřebujete trochu času. Je na něm, jestli ve vztahu bude chtít setrvat nebo ne. Faktem je, že na kvalitního partnera nenarazíte na každém rohu a jestliže se k vám chová tak, jak popisujete, mohla by to být správná "lázeň" pro vaši psychiku i lehce zdecimované srdce.... Doporučovala bych zapracovat na sebevědomí a už si ho nikdy neničit zamilováním se do prevíta či nemilujícího muže. Jedna zkušenost stačila!
Přečtěte si můj článek Jak se odmilovat. Nebude dlouho trvat a uvidíte to všechno úplně jinak....Přeji vše dobré. 
mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobry vecer, je mi 14 let a strasne sem se zamilovala do jednoho kluka ale moje nejlepsi kamaradka ho taky chce ale on ji ne a o mě ani neví ze nakej zajem mam....
A druha otazka : mam dat sanci nove lasce nebo obnovit u starou???
Majkie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Ahoj,
jestli ti ten kluk imponuje, nic nepokazíš tím, že se s ním dáš do řeči a hned uvidíš, jestli je to oboustranné. Kdyby zájem nejevil, nech ho být, jste oba ve věku, kdy se teprve poznáváte a učíte spolu komunikovat. Protože nevím, z jakého důvodu už je ta tvoje stará láska minulostí, nemůžu ani radit, jestli se k ní vracet. Ať tak či tak, v tomhle období si člověk teprve tvoří názor, kdo by se k němu asi tak hodil, ale skutečné vztahy teprve čekají... měj je hezky!
nevím, co chci
Dobrý den, je mi teprve 16 let a stále nedokažu přestat myslet na bývalého přítele s kterým jsem byla 7 měsíců, byl moje první láska, rozešla jsem se s nim před rokem, protože jsem chtěla svobodu, bylo mi teprve 15 a já si chtěla užívat. On se prvních 6 měsíců trápil a teď se trápim já..Měl už 3 vztahy a s jednou mu to vyšlo, a asi jim to i klape, tu se kterou teď je v létě opustil na pár dní kvůli mě, ale pak mi lhal, že je sám ale byl s ní. Tak jsem se s nim rozešla po druhé. Asi ho furt miluju a nemůžu se hnout z místa. Už jsem pokazila tolik vztahů.
Amy
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
oba se teprve rozkoukáváte, učíte se poznávat lidi a trochu i flirtovat. Tvůj kamarád ještě ani nemůže vědět, co chce, s dívkami se teprve učí komunikovat. Netruchli kvůli tomu, že jste se rozešli, lepší teď než později. Co s klukem, který neví, kam patří, a lže...?
Dopřej si nějaký čas od vztahů klid a odstup, nemá smysl navazovat jeden za druhým ani se snažit si nějak "užívat", na to máš dost času, až budeš plnoletá. Pokud by ses měla tím klukem pořád trápit, obrať se na  linku psychologického poradenství pro mládež. Ale myslím, že to zvládneš. Přeju ti hodně štěstí!
podezřelé chování muže
Dobrý den paní magistro,je mi 45 let,po rozvodu jsem zůstala sama a hledám nového přítele.Protože mám náročnou práci,zbývá mi jako téměř jediná šance seznámení přes internetovou seznamku.Seznámila jsem se s jedním rozvedeným mužem o pár let starším,asi měsíc si píšeme maily a párkrát jsme si volali.Teď nás čeká první schůzka,fotku mi neposlal,vůbec nevím,kdo mě tam bude čekat.Navrhovala jsem na první schůzku jít do kavárny na kafe,kde si můžeme v klidu popovídat,ale to se mu nějak nezamlouvalo..je to člověk z vesnice,má rád přírodu,asi to není jeho svět..chápu.Tak jsem se ho ptala,kde by si představoval první schůzku on.Prý že by mě rád pozval na procházku a pak na čaj k sobě domů,abych viděla,kde bydlí.Že pro mě přijede a pak mě zase odveze.To se mi ale vůbec nechce,jezdit s člověkem poprvé,když ho vůbec neznám,jeho autem a ještě k němu domů..Ráda bych přijela svým autem a někam na veřejné místo,abych mohla kdykoli odjet,když budu chtít.
Mirka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proboha, na tohle vůbec nepřistupujte!!!! Byl by to přímo hazard se životem! Velmi důrazně varuji! V žádném případě nesedejte do auta k cizímu muži! Dějí se přepadení, znásilnění, vraždy. Může se jednat o devianta, hledaného zločince! Nelíbí se mi ani to, že ten muž neposlal fotku - trvejte na tom, ať se vyfotí mobilem a  pošle formou mms nebo mailem. jestli se s ním navzdory podivnému a podezřelému chování chcete přece jen setkat, pak jedině v kavárně, restauraci nebo na jiném veřejném, frekventovaném místě! Neopouštěte své místo po objednávce pití, aby vám do nápoje dotyčný nemohl nic nasypat. I tohle se bohužel děje. Buďte opatrná a nepřistupujte na to, aby někdo diktoval podmínky, které vám nevyhovují! Hlavně si od tohoto setkání nic neslibujte, s největší pravděpodobností ten muž něco skrývá (kdyby šlo jen o fyzickou ošklivost, bylo by to ještě nejmenší zlo). Dotyčnému také sdělte, že vaše dcera či kamarádka ví, kde jste, a že jste se s ním sešla. Znouvu připomínám: nejvyšší alarm! Budu ráda, napíšete-li, jak jste pořídila.
podezřelé chování muže
2/Třeba to nemyslí špatně,ale já bych se necítila příjemně,chci mít věci pod kontrolou.Jaký na to máte názor Vy?Kam podle Vaších zkušeností chodí lidé v našem věku na první schůzky?Děkuji za názor a přeji hezký den.
Mirka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proboha, na tohle vůbec nepřistupujte!!!! Byl by to přímo hazard se životem! Velmi důrazně varuji! V žádném případě nesedejte do auta k cizímu muži! Dějí se přepadení, znásilnění, vraždy. Může se jednat o devianta, hledaného zločince! Nelíbí se mi ani to, že ten muž neposlal fotku - trvejte na tom, ať se vyfotí mobilem a  pošle formou mms nebo mailem. jestli se s ním navzdory podivnému a podezřelému chování chcete přece jen setkat, pak jedině v kavárně, restauraci nebo na jiném veřejném, frekventovaném místě! Neopouštěte své místo po objednávce pití, aby vám do nápoje dotyčný nemohl nic nasypat. I tohle se bohužel děje. Buďte opatrná a nepřistupujte na to, aby někdo diktoval podmínky, které vám nevyhovují! Hlavně si od tohoto setkání nic neslibujte, s největší pravděpodobností ten muž něco skrývá (kdyby šlo jen o fyzickou ošklivost, bylo by to ještě nejmenší zlo). Dotyčnému také sdělte, že vaše dcera či kamarádka ví, kde jste, a že jste se s ním sešla. Znouvu připomínám: nejvyšší alarm! Budu ráda, napíšete-li, jak jste pořídila.
nevhodný partner
Dobrý den, chtěla bych poradit, jestli se s přítelem máme rozejít nebo ne. Oba se vzájemně hodně milujeme, ale poslední dobou spolu jsme strašně málo, on má hodně koníčků, tak mu to ani nevadí, ale já toho tolik nemám.. Další věc je, že se pořád hádáme, přítel je žárlivý, přestože se s nikým skoro už ani nebavím, hádá se kvůli mojí minulosti a prostě pořád. Vím, že on se snaží být nejvíc hodný jak to jde.. Ale prostě mu hodně věcí nedochází. A nemá smysl se o tom bavit, zkoušela jsem to, ale vždy se začne hádat..Vidím ho každý den ve škole, ale to nepočítám jako trávení času, jinak jsme spolu někde tak 1x týdně, maximálně 2x, ale většinou je to jen u jednoho z nás doma.. Nevím, co dělat..Pořád kvůli příteli brečím a nemám se komu svěřit.. Miluju ho a vím, že on mě hodně taky..už několikrát naše debata směřovala k rozchodu, ale to začal brečet i on.. Nevím, jestli spolu máme být.. Milujeme se, rozumíme si, ale hádáme se a skoro spolu nejsme..Plus jsem pořád smutná. Děkuji mockrát.
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nepíšte sice, kolik vám je let, ale text na mne působí dojmem, že jste oba ještě velmi mladí, tedy i na vážný vztah. Proč byste měla setrvátvat ve stavu, který je vám nepříjemný, stresuje vás? Přítele popisujete jako žárlivého. Jak by asi, čistě teoreticky, vypadalo vaše soužití, kdyste se mu měla denně zpovídat, kde jste byla, s kým jste mluvila atd? To přece nemáte zapotřebí. Váš přítel má evidentně problémy se sebevědomím, ovšem to je jeho problém, nikoli váš. Myslete na sebe, dopřejte své psychice relax! Scházejte se s kamarádkami, choďte za kulturou, sportujte, nečekejte od partnera (jakéhokoli), že vyplní váš volný čas! Staňte se nezávislou a zamyslete se nad tím, jaký partner by se k vám v budoucnosti hodil -jak po stránce vlastností, tak i zájmů a koníčků. Hlavně se mějte ráda a chtějte pro sebe to nejlepší...což rozodně není partner, jenž vám svou nezralostí, labilitou a majetnickými sklony dělá ze života peklo (už teď!).
Kdybyste to z nějakého důvodu nezvládala, obraťte se na psychologa. Přeji rychlé zotavení a příště více štěstí!
nemohu se seznámit
Ještě bych přece jen doplnil, že s věkem a příznaky (začínajícím padání vlasů) to mé "sebevědomí" dostává další ránu a začínám v osobní sféře na sebe pociťovat tlak. Díky. - otázka upravena poradcem
Michal
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce-li muž nejistotu přebít nezájmem nebo určitou arogancí, je jasné, že to vyvolá naposto opačnou reakci. Lepší je klidně přiznat nervozitu, být příjemný a pozorný. Žena se cítí polichocena tím, že má na muže takový vliv, a ráda mu s odbouráváním stresu pomůže! Ať už váš strach z odmítnutí pramení z čehokoli (to ve vašem líčení situace chybí), cesta je jediná: uvědomit si, že nemáte vůbec co ztratit, že ztrácíte jedině tím, když to ničeho nejdete. Musíte se naučit dělat si ze sebe legraci, to ženy milují a hodně tím u nich zabudujete. To je první krok! Kdybyste to chtěl probrat více do hloubky a něco natrénovat ,klidně se obraťte. Přeji hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Tak to byl můj výčet z mnoha podobných případů. Chtěl bych Vás poprosit o radu, co s tím můžu dělat? Jak si víc věřit a neustále o sobě nepochybovat, že nejsem dost dobrý? Dlouho jsem se pokoušel to překonat sám, ale nedokážu to, táhne se to léta. Uvědomuji si, že to pro někoho může vyznívat banálně, až směšně, ale pro mě je to velký problém, který zásadné ovlivňuje můj osobní život. Jinak, co se týká jiných sfér, nemám problém komunikovat s lidma. Děkuji Vám za odpověď.
Michal
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce-li muž nejistotu přebít nezájmem nebo určitou arogancí, je jasné, že to vyvolá naposto opačnou reakci. Lepší je klidně přiznat nervozitu, být příjemný a pozorný. Žena se cítí polichocena tím, že má na muže takový vliv, a ráda mu s odbouráváním stresu pomůže! Ať už váš strach z odmítnutí pramení z čehokoli (to ve vašem líčení situace chybí), cesta je jediná: uvědomit si, že nemáte vůbec co ztratit, že ztrácíte jedině tím, když to ničeho nejdete. Musíte se naučit dělat si ze sebe legraci, to ženy milují a hodně tím u nich zabudujete. To je první krok! Kdybyste to chtěl probrat více do hloubky a něco natrénovat ,klidně se obraťte. Přeji hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Zní to jako namyšlenost, ale je to právě naopak. Nebo se mi líbila kolegyně z vedlejší budovy, navazoval jsem s ní oční kontakty, kdykoliv jsem ji potkal a podíval jsem se jejím směrem, tak se dívala i ona na mě. Stejně jsem si nevěřil k tomu, abych ji oslovil. Skončilo to tak, že jsem šel na firemní akci, kde jsem ji zase nebyl schopný oslovit, no nakonec nás seznámil kamarád. Jenže jak já byl nervózní, tak jsem to nechtěl na sobě nechat znát a nakročil jsem k ní takovým stylem, že to vypadalo, že je mi naprosto ukradená, takže její reakce byla taková, že z toho taky nebyla nadšená. Tím se tomu nedivím, naopak naprosto to chápu, jen konstatuju. Když jsem jí po té akci občas potkal, samozřejmě z pohledů do očí byl už jen letmý pohled (někdy ani to ne) a pozdrav, dokonce mi přišlo, že je jí má přítomnost možná i nepříjemná, ale to je jen dojem. Jen bych doplnil, že ten můj možná až chorobný strach z odmítnutí nepramení z toho, že bych měl za sebou spoustu odmítnutí z minulosti pok..
Michal
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce-li muž nejistotu přebít nezájmem nebo určitou arogancí, je jasné, že to vyvolá naposto opačnou reakci. Lepší je klidně přiznat nervozitu, být příjemný a pozorný. Žena se cítí polichocena tím, že má na muže takový vliv, a ráda mu s odbouráváním stresu pomůže! Ať už váš strach z odmítnutí pramení z čehokoli (to ve vašem líčení situace chybí), cesta je jediná: uvědomit si, že nemáte vůbec co ztratit, že ztrácíte jedině tím, když to ničeho nejdete. Musíte se naučit dělat si ze sebe legraci, to ženy milují a hodně tím u nich zabudujete. To je první krok! Kdybyste to chtěl probrat více do hloubky a něco natrénovat ,klidně se obraťte. Přeji hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Dobrý den,

je mi 31 let a mám problém se seznámit. Mám za sebou dva vážnější vztahy, kdy v jednom případě to vyplynulo z kamarádství a v tom druhém případu jsme se seznámili na chatu, půl roku si psali, pak se sešli. Protože už jsem ji "znal", tak v tom nebyl problém, prostě jsem věděl, že jsem ji něčím zaujal, nezačínal jsem od nuly. Problém je v tom, že v tváří tvář nedokážu ženu, která se mi líbí, ani oslovit. Uvedu příklad, sedím někde (kavárna, diskotéka) a dívám se na nějakou slečnu, ona ty pohledy opětuje, dokonce se letmo pousměje, je to samozřejmě příjemné, pohledy jsou delší a delší a já najednou hrozně znervózním, protože cítím, že bych měl něco udělat (žádost o tanec, nebo pozvání na skleničku), ale neudělám nic, protože se necítím vůbec ve své kůži. Prostě se toho leknu, a končí to tím, že se začnu dívat jiným směrem. Pokud mě upozorní kamarád, že se po mě dívá nějaká slečna, tak se tím směrem ani nepodívám a reaguji "No a?"
Pokračování.... - otázka upravena poradcem
Michal
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce-li muž nejistotu přebít nezájmem nebo určitou arogancí, je jasné, že to vyvolá naposto opačnou reakci. Lepší je klidně přiznat nervozitu, být příjemný a pozorný. Žena se cítí polichocena tím, že má na muže takový vliv, a ráda mu s odbouráváním stresu pomůže! Ať už váš strach z odmítnutí pramení z čehokoli (to ve vašem líčení situace chybí), cesta je jediná: uvědomit si, že nemáte vůbec co ztratit, že ztrácíte jedině tím, když to ničeho nejdete. Musíte se naučit dělat si ze sebe legraci, to ženy milují a hodně tím u nich zabudujete. To je první krok! Kdybyste to chtěl probrat více do hloubky a něco natrénovat ,klidně se obraťte. Přeji hodně štěstí.
jak to myslel?
Dobrý den paní Konopová, přeji vše nejlepší v roce 2016 a dovolila bych si také požádat o radu. Začala jsem mít trochu problém s kolegou (nadřízeným) v práci. Příležitostně spolu jdeme na oběd (1x za 2 měsíce), máme spíše přátelský vztah a umíme spolu mluvit. Jako lidi si sedneme. Ovšem vždy osobnějším setkání mimo území práce, se ke mě další dny chová velmi odtažitě až nepříjemně. Nejde mi o vztah, jen o jakousi konzistenci v chování. Nerozumím tomu, proč "venku" jsme na sebe milí a k sobě kamarádští a pak najednou ten kontrast. Chápu, že jsme v práci a že jsme kolegové, já to tak beru. Ale nevím, proč mě třeba najednou ani nepozdraví. Vím, že jako ženská se mu líbím, a samozřejmě mi to dělá dobře, ale já za tím vší nehledám víc než jen prima kolegu. Jak bych se měla chovat, aby se jaksi "nebál" být milý i v práci? Děkuji Vám a přeji pěkný den. Nela - otázka upravena poradcem
Nela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi by bylo dobré dotyčného kolegu schválně (a trochu provokativně) pozdravit, neudělá-li to on. Zřejmě má nějaký problém, ať už se ženami oběcně, nebo s vámi, protože se mu líbíte, cítí se nejistý (před kolegy?) a snaží se to přebít nemístnou reakcí. Mělo by se mu dát najevo, že základem dobrých kolegiálních vztahů je slušné chování, k čemuž zdravení žen určitě patří. Chtělo by to dle mého názoru vystříhat se v komunikaci s ním náznaků flirtu, naopak, podtrhnout kamarádský postoj. Přeji hodně zdaru!  
mám do toho jít?
Dobrý den, strašně se mi libí jeden kluk od nás z koleje. Poznali jsme se náhodou u nás v klubu, kde má brigádu, jako barman. Přidala jsem si ho do přátel na facebook a zjistila jsem, že bydlí i kousek ode mě. Jednou jsme se spolu bavili a občas si napíšeme. On té doby mě vždycky s úsměvem pozdraví a všimla jsem si, že si mě i prohlíží a směje se na mě...problém u mě je ten, že já se bojím dát najevo cokoliv...dokonce mi dal na sebe i číslo :) podle mě je ten kluk hodně plachý a klidný a já ho nechci nějak vyplašit, protože se mi opravdu líbí už od začátku semestru...jen nevím, jak mám dál pokračovat a jak zjistím, že se mu taky libím...
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
kdybyste byli oba stejně plaší, nic se mezi vámi nerozproudí. Jestliže vám na sebe dal telefon, nečekejte a pošlete mu sms (předpokládám, že vám dal mobil). Podle toho uvidíte. Zareaguje-li, odpovíte mu a nejistota i rozpaky zmizí. Nemáte co ztratit, jen získat. Jak zjistit, že se mu líbíte? Kdybyste se mu nelíbila, nedal by vám na sebe kontakt. Zřejmě to udělal proto, že mu bylo trapné nebo si prostě neuměl říct o ten váš. Připomeňte se, napište mu nco vtipného, pak už to nechte na něm. Kdyby to ale nevyšlo, nevěšte hlavu, máte všechno před sebou. Přeji hodně štěstí.
Jak z toho vycouvat?
2/ Rozhodně si nechci rozbíjet manželství ani prohlubovat vztah s tím mužem..On mi píše,ať se nebojím ukončit něco co je stejně dávno mrtvý..jako mý manželství..že mi prý pomůže,že to spolu zvládneme atd..Vůbec jsem nečekala po jednom setkání takovou reakci z jeho strany.Co teď s tím?Pokud mu řeknu,že s ním končím,mám strach aby se nemstil a neřekl vše manželovi.Ten by asi těžko věřil,že mezi náma nic nebylo,jen jedno setkání.I když on měl milenku,je hodně žárlivý a vím,že by mi to neodpustil..moc Vás prosím o radu,jak se mám zachovat,děkuji a přeji krásný den.
Jarmila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co píšete, zní jak ze špatného filmu....ten muž, s nímž jste se seznámila na internetu, se chová jako nezralý puberťák, vypočítavá nebo (a to se mi jeví jako nejpravděpodobnější) narušená osobnost. Je naprosto směšné chtít po ženě, kterou viděl jednou, aby se kvůli němu rozvedla a plánovala další život s ním. Co s tím? Rozhodně se nenechte jakkoli vydírat. Sdělte tomu pánovi striktně a jasně, že s ním nic neplánujete, nemáte v úmyslu na svém životě nic měnit a ať vás již nekontaktuje.
Kdyby nepřestával, tlačil na vás nebo dokonce vyhrožoval, že to řekne manželovi, sdělila byste mu, že to budete řešit jinak. Na vydírání jsou paragrafy, kdyby k tomu došlo...ale myslím si, že je to jen zoufalec, který vycítil šanci (třeba i majetek, což taky bývá smutná realita), ale jakmile zadupete, uteče. Nesmí cítit váš strach, naopak, tvrdou sebejistotu. A manželovy reakce, kdyby se to dozvěděl (což nepovažuji za pravděpodobné), se nebojte. Vy jste mu toho prominula daleko víc! Držte se a příště buďte opatrnější. Berte to jako poučnou lekci...
Přeji vše dobré. 
Jak z toho vycouvat?
Dobrý den paní magistro,je mi 45 let,jsem vdaná se dvěma dospělými dětmi,jedno ještě studuje vysokou školu.Manžel měl před lety milenku,ale nakonec se rozešli a on zůstal u rodiny.Já nikdy jiného muže neměla,až teď jsem se seznámila s jedním rozvedeným mužem.Známe se dva měsíce,píšeme si maily,sms,viděli jsme se jen jednou a kromě jedné pusy mezi náma nic nebylo.Hodně jsem se tomu muži svěřovala,a to byla chyba..ví o mém manželství hodně a teď mě začíná tlačit do toho,abych se rozvedla,že si mě manžel dostatečně neváží,že on by byl rád po mém boku místo něj.Přitom se téměř neznáme.Píše mi zamilované maily a zprávy a já začínám mít chuť z tohoto vztahu vycouvat.Rozvádět se rozhodně nechci,i když mé manželství není ideální,navíc máme ještě nezaopatřenou dceru.Prosím o radu,jak z toho vycouvat.Ten muž ví kdo je můj manžel,mám strach,aby mu všechno neřekl.Byla to moje hloupost něco takovýho začínat,ale brala jsem to jako nevinný flirt.
Jarmila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co píšete, zní jak ze špatného filmu....ten muž, s nímž jste se seznámila na internetu, se chová jako nezralý puberťák, vypočítavá nebo (a to se mi jeví jako nejpravděpodobnější) narušená osobnost. Je naprosto směšné chtít po ženě, kterou viděl jednou, aby se kvůli němu rozvedla a plánovala další život s ním. Co s tím? Rozhodně se nenechte jakkoli vydírat. Sdělte tomu pánovi striktně a jasně, že s ním nic neplánujete, nemáte v úmyslu na svém životě nic měnit a ať vás již nekontaktuje.
Kdyby nepřestával, tlačil na vás nebo dokonce vyhrožoval, že to řekne manželovi, sdělila byste mu, že to budete řešit jinak. Na vydírání jsou paragrafy, kdyby k tomu došlo...ale myslím si, že je to jen zoufalec, který vycítil šanci (třeba i majetek, což taky bývá smutná realita), ale jakmile zadupete, uteče. Nesmí cítit váš strach, naopak, tvrdou sebejistotu. A manželovy reakce, kdyby se to dozvěděl (což nepovažuji za pravděpodobné), se nebojte. Vy jste mu toho prominula daleko víc! Držte se a příště buďte opatrnější. Berte to jako poučnou lekci...
Přeji vše dobré. 
manžel mě opustil
Dobrý den,
s manželem jsme spolu 9let,z toho 2roky manželé,máme 6letého syna,kterého manžel miluje,před půl rokem se změnil,říkal,že není šťastný atd.z ničeho nic,napadlo mě,že má milenku,ale nepřiznal to,řekla jsem ať se odstěhuje a ujasní si co chce.už je pryč půl roku a když se zeptám co bude dál,řekne,že mu to zatím tak vyhovuje.o milence jsem se dozvěděla náhodou,byl s ní už před odchodem ode mě,je starší,má 3 děti a vidí se málo,neukazuje se s ní,když se ho zeptám,,zda s ní plánuje budoucnost atd.tak mlčí.Zatím nepodal žádost o rozvod,máme pozemek atd.neřeší prodej,prostě neřeší nic,bydlí u otce,tak nevím,zda mám na něj čekat.Děkuji za odpověď
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muž by měl vědět, co chce, a umět se rozhodovat. To evidentně naní případ vašeho manžela. Může být nejistý a zbabělý, nemůže však nutit vás, abyste důsledky jeho chování snášela a trpěla jimi. Půl roku je doba dost dlouhá na to, aby si vše ujasnil. Pokud ne, je to minimálně nezodpovědné, zplodil přece syna, měl by se starat. Zkuste mu dát nějakou pro vás přijatelnou lhůtu a řekněte mu, že pokud se nebude schopen rozhodnout ani potom, obrátíte se na na odborníka. Držím palce a přeji, aby vše dobře dopadlo.
reakce na poradnu
Libuše, mockrát děkuji, jste úžasná :-). Psala jsem Vám minulý týden a naprosto jste se v tom zorientovala, Ano byl ženatý, teď má přítelkyni. Film si určitě pustím. Díky a ať se Vám daří. Jana
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tak to je prima, díky, mějte se a ať vše vychází. Líba
má náš vztah budoucnost?
Má takový vztah z rozumu dlouhodobou perspektivu? Co když to nevydržím a znovu se zamiluju? Nebylo by lepší žít dál jen tak na hromádce, nechat si zadní vrátka? Je to ode mně sobecké? Děkuji za Vaši radu.
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
už jste si něčím prošla, takže asi víte, jak vztahy, založené na pouhém vzplanutí, mohou skončit.
S přítelem máte syna, což už je dost silné pouto. Přítel vás miluje, bojoval o vás dokonce i v době, kdy jste odešla za milencem, čímž jen stvrdil pevnost své lásky.....Bohužel tito hodní a chápaví muži dělají chybu, že se v určitých chvílích nedovedou správně distancovat, vymezit, aby i žena viděla, že se musí snažit...nelze ovšem vyloučit, že se to naučí, vztahy nejsou neměnné.
Z mého úhlu pohledu by bylo dobré zachovat dítěti rodinu a chránit tak dítě i sebe před potenciálními románky a dalšími citovými kotrmelci. Potřebujete nějakou pevnou základnu. Klidně to může nějakou dobu fungovat i "na hromádce", vzít se můžete později, stejně tak jako se rozhodnout ohledně společné koupi domu. Zde bych radila popovídat si o možnostech s nějakým odborníkem...
Díky za pochvalu poradny a ať vám to vyjde!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den paní Konopová,
ráda bych Vám poděkovala za Vaši skvělou poradnu. Ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Jsem s přítelem 8 let a máme tříletého syna. Z mé strany se již od začátku jednalo spíše o vztah z rozumu. Předchozí vztah byl velká láska, ale taky velká katastrofa, a tak jsem vsadila spíše na jistotu, i když jsem si za ta léta jistou lásku a obdiv k příteli vypěstovala. Před časem jsem se zamilovala do zadaného muže. Bylo to vzájemné a zapletli jsme se spolu a já se svému příteli přiznala a odešla od něho. Jeho rekce byla nečekaná, začal o mě bojovat a velmi se snažil abych se k němu vrátila, což jsem nakonec taky udělala. Novému milenci jsem tolik nevěřila a taky mi vadilo, že je zadaný, i když mě přesvědčoval, že od své ženy odejde. Rozhodla jsem se zůstat u "starého dobrého, osvědčeného". Na mého přítele ta aféra zapůsobila pro mně opravdu nečekaně, je znovu zamilovaný, byl by rád abychom se vzali, společně koupili dům... Já se, ale začala bát. - otázka upravena poradcem
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
už jste si něčím prošla, takže asi víte, jak vztahy, založené na pouhém vzplanutí, mohou skončit.
S přítelem máte syna, což už je dost silné pouto. Přítel vás miluje, bojoval o vás dokonce i v době, kdy jste odešla za milencem, čímž jen stvrdil pevnost své lásky.....Bohužel tito hodní a chápaví muži dělají chybu, že se v určitých chvílích nedovedou správně distancovat, vymezit, aby i žena viděla, že se musí snažit...nelze ovšem vyloučit, že se to naučí, vztahy nejsou neměnné.
Z mého úhlu pohledu by bylo dobré zachovat dítěti rodinu a chránit tak dítě i sebe před potenciálními románky a dalšími citovými kotrmelci. Potřebujete nějakou pevnou základnu. Klidně to může nějakou dobu fungovat i "na hromádce", vzít se můžete později, stejně tak jako se rozhodnout ohledně společné koupi domu. Zde bych radila popovídat si o možnostech s nějakým odborníkem...
Díky za pochvalu poradny a ať vám to vyjde!
reakce na poradnu
Dobrý den
chtěla bych se zeptat, zda pořádáte také Flirtohraní a semináře i v jiných městech než v Praze.
Děkuji
Iva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
Flirtohraní pořádám jen v Praze, ale snad se sem někdy dostanete...
Mějte se pěkně.
zamilovala jsem se do manipulátora
3. část: Nezdá se mi, že by byl nesebevědomý, navíc je v sexu hodně orientován na partnerku, hledá mentální propojení, ne jen karnální sex, s ženami to velice umí a je si toho vědom. Jednou jsem mu to vrátila i s chlupama, jen těžce to vydýchával, jenže se to obrátilo proti mě, protože já jsem holt korektnější (ještě jsem se mu omluvila, protože to bylo trochu silné kafe). Nevím, jak s tím naložit, jaká je podle vás adekvátní, ale korektní reakce na tento druh provokací? Mnohdy si připadám jako na houpačce a destabilizuje mě to, jak se nenechat vyprovokovat?
Faddová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
důvodů, proč má váš milenec občas cynické poznámky a chová se nepředvídatelným způsobem, může být víc. Jako velmi pravděpodobné se mi jeví, že se snaží zabránit tomu, abyste se do něj (ještě víc) zamilovala. Nebo má potřebu ženy za něco trestat, dělat je na sobě závislými a pak je odkopnout (tak si počínají mnozí manipulátoři s kontroverzním postojem k ženám). Ale ať je to jakkoli, měla byste se mit na pozoru před citovou angažovaností, chcete-li z toho vyváznout se zdravou kůží (zde by se hodilo napsat spíš psychikou). Nedoporučovala bych v žádném případě takovému muži propadat, trávit s ním více času ani čechrat jeho (již tak nabubřelé) ego tím, že byste mu dala najevo, jak to s vámi mává. To si  nezaslouží a v konečném efektu byste trpěla. Jenom vy. 
Korektní reakce na jeho provokaci? Jak se říká, na hrubý pytel....mrkněte se na film Basic Instinct II
a nenechávejte se destabilizovat. Měl by jen škodolibou radost, že mu jeho hra vychází. Držte si ho od těla a pokud má tahle aférka pozitivní efekt na váš intimní život s manželem, věnujte se jemu a krok za krokem se od milence odpoutávejte. Zvládněte to a nenechte si zničit manželství. Za to tahle zkušenost opravdu nestojí. Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do manipulátora
2. část: Vím, že mě škádlí, ale umí mě dostat, zvlášť když mám slabší chvilku (premenstruální tenze). Já jsem sebevědomá a atraktivní (on prvoplánově ne), celkem stabilní osobnost, s pevnou racionalitou, ale silnými emocemi. Na provokace reaguju různě, nevšímavostí, ironií, stylem "tak si to užij" nebo "jak to souvisí se mnou", ale někdy to prostě bouchne a to se pak na sebe zlobím, protože je mi jasné, že o to mu vlastně jde. Na přímou otázku, proč to dělá, mi odpoví: abychom se nenudili, aby ses cítila živá, vnímá to jako jisté koření vztahu; když si stěžuju, že používá manipulativní techniky a hraje si se mnou, manipulaci popírá a slovo hra (které implikuje nedostatek respektu a nadřazenost) nahradí slovem provokace (spíš jde ovšem o rozdíl ve slovech než v činech). Je pro mě v jistých aspektech dosti neprůhledná osobnost, moc nemluví o své rodině, o práci vůbec (je voják a prý nemůže), „nemá rád otázky“, prý mu byla diagnostikována alexythimie (tím ospravedlňuje některé své reakce) - otázka upravena poradcem
Faddová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
důvodů, proč má váš milenec občas cynické poznámky a chová se nepředvídatelným způsobem, může být víc. Jako velmi pravděpodobné se mi jeví, že se snaží zabránit tomu, abyste se do něj (ještě víc) zamilovala. Nebo má potřebu ženy za něco trestat, dělat je na sobě závislými a pak je odkopnout (tak si počínají mnozí manipulátoři s kontroverzním postojem k ženám). Ale ať je to jakkoli, měla byste se mit na pozoru před citovou angažovaností, chcete-li z toho vyváznout se zdravou kůží (zde by se hodilo napsat spíš psychikou). Nedoporučovala bych v žádném případě takovému muži propadat, trávit s ním více času ani čechrat jeho (již tak nabubřelé) ego tím, že byste mu dala najevo, jak to s vámi mává. To si  nezaslouží a v konečném efektu byste trpěla. Jenom vy. 
Korektní reakce na jeho provokaci? Jak se říká, na hrubý pytel....mrkněte se na film Basic Instinct II
a nenechávejte se destabilizovat. Měl by jen škodolibou radost, že mu jeho hra vychází. Držte si ho od těla a pokud má tahle aférka pozitivní efekt na váš intimní život s manželem, věnujte se jemu a krok za krokem se od milence odpoutávejte. Zvládněte to a nenechte si zničit manželství. Za to tahle zkušenost opravdu nestojí. Přeji vše dobré.

zamilovala jsem se do manipulátora
1. část: Dobrý den, je mi 40 a mám milence, i když jsem se tomu i v hubených letech úspěšně bránila (vztah 13 let, sex posledních 5 let absentující úplně a obecně v jednom aspektu neuspokojivý, vzhledem k povaze problému jde těžko sanovat). Milenec (píšeme si 7 měsíců, spíme spolu 4) mi pomohl nalézt zpět ztracené libido a rozpumpovat mrtvý sex v mém vztahu, ale pak už bohužel původně jen korespondenční poměr „nešlo“ zastavit. Vztah se nám daří udržet v limitech, oba máme kvalitní partnery, které nechceme opustit. Nemyslím si, že jsem vyloženě zamilovaná, ale jistá citová angažovanost tam je, on to má asi podobně, jde o celkem vyvážený vztah, až na jeden problém: milenec má potřebu mě provokovat zmiňováním jiných žen, které po něm touží, své partnerky v jistých kontextech, o nichž ví, že by mi mohly vadit, občas tvrdí, že „s ním to nemůžu mít nikdy pod kontrolou“ nebo se zachová jinak, než se od něj očekává (schválně mě doprovodí domů, aniž by proběhl sex a sleduje moji reakci) a pod.
Faddová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
důvodů, proč má váš milenec občas cynické poznámky a chová se nepředvídatelným způsobem, může být víc. Jako velmi pravděpodobné se mi jeví, že se snaží zabránit tomu, abyste se do něj (ještě víc) zamilovala. Nebo má potřebu ženy za něco trestat, dělat je na sobě závislými a pak je odkopnout (tak si počínají mnozí manipulátoři s kontroverzním postojem k ženám). Ale ať je to jakkoli, měla byste se mit na pozoru před citovou angažovaností, chcete-li z toho vyváznout se zdravou kůží (zde by se hodilo napsat spíš psychikou). Nedoporučovala bych v žádném případě takovému muži propadat, trávit s ním více času ani čechrat jeho (již tak nabubřelé) ego tím, že byste mu dala najevo, jak to s vámi mává. To si  nezaslouží a v konečném efektu byste trpěla. Jenom vy. 
Korektní reakce na jeho provokaci? Jak se říká, na hrubý pytel....mrkněte se na film Basic Instinct II
a nenechávejte se destabilizovat. Měl by jen škodolibou radost, že mu jeho hra vychází. Držte si ho od těla a pokud má tahle aférka pozitivní efekt na váš intimní život s manželem, věnujte se jemu a krok za krokem se od milence odpoutávejte. Zvládněte to a nenechte si zničit manželství. Za to tahle zkušenost opravdu nestojí. Přeji vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den,
je mi 39 let. Již dlouhou dobu jsem se snažila si najít muže. Změnila jsem účes, usmívám se na okolí, jsem v pohodě. Bohužel žádný muž se mnou nechce být ani mě nechce. Okolí nechápe, jak je možné, že jsem stále sama. Velmi jsem toužila mít holčičku. Nikdo se mnou děti mít nechtěl. Bohužel ani umělé oplodnění není možné provést osamělé ženě. Mít děti jsem už vzhledem k mému věku vzdala. Pochopila jsem, že mám asi zůstat sama.Nevím, jak bych měla na sobě zapracovat, aby mi nebylo líto, že ostatní mají spokojené rodiny a já nemám nic a nikdo nepoznal, že jsem sama. Děkuji
Iva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nikdy nelze říct "nikdo mě nechce". Vždycky se to týká jen určitého omezeného počtu osob, s nimiž člověk přišel do styku. Takhle na dálku, aniž bych vás před sebou viděla, nemohu posoudit, jaké signály vyzařujete, ani to, jakými filtry partnera hledáte, kde a jak se seznamujete, jak se při tom tváříte, co těm mužům říkáte atd. atd. Faktorů, které hrají důležitou roli, je spousta. Chce to nejen chodit lidi, ale hlavně působit a jako zajímavá výzva. Za účelem nenuceného seznámení a zároveň cenné zpětné vazby pořádám Flirtohraní, více na mém webu. Každý z nás určuje svůj život sám, pasivně přijímat nežádoucí roli a vsugerovat si, že s tím nic dělat nelze, nikam nevede. Což si v mezičase, než se seznámíte s vhodným partnerem, pořídit kočku nebo pejska? Zvíře má blahodárný vliv na psychiku, emoce, navíc člověka zaměstná. Při venčení pejska poznáte spoustu lidí, i mužů, pes vás seznámí raz dva! Co se dítěte týče, vím, že ženy (cizinky) létají do Dánska, kde je umělé oplodnění single žen možné, ale je to drahé. Pokud člověk žije zde, je třeba vycházet z toho, co umožňují zdejší podmínky. Ovšem znám i ženy, které otěhotněly v ještě vyšším věku...na vašem místě bych se nejdříve věnovala seznamování, přece jen je lepší zkusit to ve dvou (ať již jsou rodiče biologičtí či adoptivní). Přeji vše dobré a event. se obraťte.
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den paní Konopová, potřebuji poradit, jak nejlépe ukončit aférku, průběh není důležitý, jen krátce : třídní sraz, pár emailů, kafe, a dohoda, že se sejdeme ( jen úlet a zvědavost - oba jsme měli v životě jen jednoho partnera), on chtěl pak víc - pokračování, ale já ne ( Vaši knihu Ukradená objetí jsem měla prečtenou) , domluvili jsme se že budeme kamarádi, ale moc nám to nejde ,na sms a email si už nepodepsat, on ví jak to mám, takže se snažím neodepsat, ale nechci aby se cítil odkopnutě, takže stejně nakonec odepíšu ( tvrdí, že se zamiloval ,já ho mám taky " nějak "ráda, ale na svém životě nechci nic měnit ,u mě to bylo tak jak píšete ve své knize) a cítím, že tím, že odepisuju mu dávám naději, že to bude tak, jak si přeje on. Já si neumím představit, že bych se měla tvářit, že neexistuje a nemohla mu jen tak napsat jak se má, protože mi na něm záleží jako na člověku. Jednou týdně zavolá a povídáme si jen tak , co se nám přihodilo, co děti atd. pokračování již zveřejněno - otázka upravena poradcem
Maud
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
prima, takže teď už mám příběh celý. Zaujala mě věta "on ví, jak to mám"...měla znamenat, že ví, proč nechcete ničit své manželství? Víte vy, jak to má on? Z vašeho líčení situace cítím, že zničení manželství v žádném případě dopustit nemůžete a nehodláte (což je dobře), ale zároveň (spíš mezi řádky), že to s vámi "cvičí" a máte strach, že by se to mohlo přece jen vymknout kontrole, kdybyste v komunikaci pokračovali. Zřejmě vaše (asi vzájemná) zvědavost a fascinace novým, neznámým, ještě nedosáhla kulminačního bodu, kdy by pak již jen klesala. Víte-li, že by vás to jen znejisťovalo a vyvádělo z rovnováhy, pak by asi bylo lepší komunikaci přerušit. Pokračovat v ní by z mého pohledu bylo pro vás neškodné pouze v případě, že by vás ten člověk něčím zklamal, tudíž by to na vás nijak nepůsobilo a nemělo to žádný potenciálně destabilizující účinek. Nelze však podceňovat ani jeho, bývalého spolužáka. Je-li jeho situace doma neutěšená nebo je-li dokonce sám, mohl by se snažit vaše manželství zničit, ačkoli teď třeba tvrdí, že ne. Nikomu do hlavy nevidíte, mnohdy si do ní nevidí ani dotyčný sám...takže bych radila maximální opatrnost. Berte to jako příjemné zpestření, potvrzení atraktivity, načechrání ženského ega, ale stačilo, dost. Jak se říká: v nejlepším přestaň. Je to velmi mudré přísloví! Mějte se.
má náš vztah budoucnost?
Část1) Dobrý den,
před cca rokem jsem přes kamarádku (je mi 24) poznala nynějšího přítele (29 let). Tehdy mě kamarádka vzala na pravidelné srazy, které mají s partou každý týden. S nynějším přítelem jsme si hned padli do oka (tedy on mě zaujal určitě hned), nicméně chodit jsme spolu začali až po cca 5 měsících. Dalo by se říci, že přítel je ztělesněním všeho o čem sem kdy snila: gentleman, vtipný, pozorný atd., skutečného jsme do něj zamilovaná, klape nám to i v intimních věcech. Dalo by se říct, že je vše dokonalé. Jenže přítel je úspěšný, velmi bohatý. Pochází z rodiny, kde otec před odchodem do penze řídil firmu s tisíci zaměstnanci, i jeho maminka je úspěšná (byť práce nechala a stará se o nemocné rodiče), strýc, bratranci, sestřenice, všechno primáři, ředitelé velkých firem atd. Já sem z vesnice (rodiče a další příbuzní pracují spíše manuálně), první v široké rodině kdo má (studuje) VŠ, prostě úplně jiný svět (i když tedy já a přítel tak odlišní nejsme, spíš jde o celkové okolí)
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží valnou měrou na tom, v jakém prostředí váš přítel vyrůstal, jaké vztahy byly v jeho rodině, jak se otec choval k matce. Je známá věc, že tyto vzory podvědomě přejímáme a aplikujeme později ve vlastních vztazích. Stanovisko vašeho přítele k situaci rozvádějícího se kamaráda se mi líbí a podle mého názoru jasně ukazuje, že má zdravý pohled na věc. Neimponuje mu typ rozmazlené paničky, což je prima. Stejně jako to, že si vybírá si kamarády z jiných vrstev, než z jaké pochází on. Například tenhle kamarád je z venkova, stejně jako vaši rodiče. Ničím se netrapte, jděte do toho, buďte zdravě sebevědomá a nikdy nemluvte o tom, že by váš vztah mohl někdy zkrachovat na něčem jako třídních rozdílech! Není důležité, kolik kdo vydělává peněz nebo odkud pochází, ale jaká je osobnost, jak je zajímavý. Ani Popelka se nebála laškovat s princem a uhranula mu víc než celý zástup "urozených" princezen! I Pretty Woman ta si svého novodobého prince získala tím, že se chovala suverénně a vůbec nepochybovala o kvalitách, které nabízí!
Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale ani do vztahu. Kdo nic nezkusí, nic nezíská....takže buďte v pohodě a těšte se ze vztahu, který máte. Přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
část2)…s přítelem nám to klape, navíc i většina jeho přátel (zejména těch dlouholetých) je "normální střední vrstva". Nicméně jeden jeho kamarád se teď rozvádí a přítel poznamenal, že se to dalo čekat, protože jsou ze „zcela jiných světů“ (on z vesnice, ne moc zaměřený na peníze, ona, jak řekl přítel „městská panička“). Do té doby sem nad tím až tak nepřemýšlela, nicméně teď si občas říkám, jestli vztahy z hodně odlišných prostředí nefungují jen ve filmech.? Když jsem se přítele tak nějak mezi řečí zeptala, jestli na tom nejsme podobně, nebo snad ještě hůř než jeho kamarád, tak prohlásil, že to je úplně něco jiného, už proto, že jak moji tak jeho rodiče jsou super a vyjmenoval ještě několik důvodů. Ale stejně, máte s vztahy z hodně rozdílného prostředí zkušenosti třeba z praxe? Díky - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží valnou měrou na tom, v jakém prostředí váš přítel vyrůstal, jaké vztahy byly v jeho rodině, jak se otec choval k matce. Je známá věc, že tyto vzory podvědomě přejímáme a aplikujeme později ve vlastních vztazích. Stanovisko vašeho přítele k situaci rozvádějícího se kamaráda se mi líbí a podle mého názoru jasně ukazuje, že má zdravý pohled na věc. Neimponuje mu typ rozmazlené paničky, což je prima. Stejně jako to, že si vybírá si kamarády z jiných vrstev, než z jaké pochází on. Například tenhle kamarád je z venkova, stejně jako vaši rodiče. Ničím se netrapte, jděte do toho, buďte zdravě sebevědomá a nikdy nemluvte o tom, že by váš vztah mohl někdy zkrachovat na něčem jako třídních rozdílech! Není důležité, kolik kdo vydělává peněz nebo odkud pochází, ale jaká je osobnost, jak je zajímavý. Ani Popelka se nebála laškovat s princem a uhranula mu víc než celý zástup "urozených" princezen! I Pretty Woman ta si svého novodobého prince získala tím, že se chovala suverénně a vůbec nepochybovala o kvalitách, které nabízí!
Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale ani do vztahu. Kdo nic nezkusí, nic nezíská....takže buďte v pohodě a těšte se ze vztahu, který máte. Přeji hodně štěstí. 
chuť na "zakázaný" vztah
.pokračování: myslíte, že to tímto způsobem nějak zvládneme, že to vyšumí nebo je lepší už se nekontaktovat vůbec, ale na tom se jaksi neumíme domluvit, protože si asi namlouváme, že kámoši si přeci zavolat můžou. Děkuji za radu

P.s. psala jsem Vám loni po přečtení Vaší knihy, a po roce byl zase třídní sraz ( asi jsem na něj neměla chodit, ale pokušení bylo silnější)
Maud
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dorazila mi jen druhá půlka vašeho dotazu, pošlete ho, prosím, ještě jednou.
manžel mě opustil
Dobry den.Prosim co by ste na tohle řekla.
Po chorobe starych rodiču,jsme skoro všichni "upadli",i jejich kecy.
zdravotně.Ja jsem davala dokupy sebe, deti i jeho. Na te jsem padla i ja/važně/..Vycicani.Jeho zaměstnavatel/ naš kamatat/ ho už na mňe nemohl uvolnit.
Našel si milenku. Rozvod . Výživne na mne,/už nechce platit/
Ta milenka ho rídii.Jeho rodina ho řidi.Nas byt opravuju vlastnou snahou.
Dala jsem dokopy jeho s dosělymi dětmi ako komunikace, ono je to horší pro mne.
Stari rodicove proč nepracuji na sobe aby bili zdravši. Že jsme povinni se o nich starat?Maji přednost před námi a dětmi?
Když príjdu na navštevu k matce. tak rodina.No když jsi prišla tak ,tak asi ti nic neni.
Jsem nejstarši v rodině s ochorenim jsem stridave od detstvi,/teď invalidna/ Prednost mel mladši sourozene.
Co s tim. Tak křicim. Ďekuji.



- otázka upravena poradcem
katka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi jsem dobře nepochopila, na co se ptáte. Z vašeho popisu situace vyplývá, že váš manžel odešel za milenkou, rozvedli jste se, ale byt vám (zřejmě) zůstal a vy ho rekonstrujete ze svých prostředků sama, přestože pobíráte invalidní důchod....stěžujete si na komunikaci s příbuznými a na jejich životní styl, ale to snad nemusí být váš problém....? Pokuste se přijít na to, co konkrétně chcete změnit a zvolte jednotlivé kroky, jak tohoto cíle dosáhnout. Přeji nadhed, rychlé zorientování se v situaci a  vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Byli jsme přátelé 15 let.On ženatý s mou kamarádkou,já vdaná 20 let.Navzájem jsme se znali.Já se rozvedla po 20 letém manželství a manžel mé kamarádky začal mít o mě zájem,ale pouze sexuální.Nejprve jsem se tomu bránila,ale nemohla jsem si pomoct.Zůstala jsem sama a podlehla jsem mu.Začali jsme se pravidelně sexuálně stýkat a já se později zamilovala.Ale on do toho nechtěl tahat city.Prý je to jen o sexu.Bohužel po 14.měsících našeho scházení se to prasklo.Kamarádka se mnou okamžitě přerušila veškeré styky a on to ukončil i když zpočátku chtěl i přeze vše pokračovat dál.Ale nešlo to.Měli krizi v manželství kvůli tomu .Takže jsem nakonec ztratila přátele a milence.On mi moc chybí.Ale zůstal s manželkou.Říkám si,že jsem do toho neměla vůbec jít.On z toho vyvázl dobře.Jeho žena mi řekla,že mu prý věří a já ho prý svedla.uplně jsem je prý zničila.Proč je žena vždy na vině a muž z toho vyvázne.
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zamilovat se do manžela kamarádky byla velká chyba. I k tomuto jevu sice mezi ženami dochází, ale mně osobně je hodně proti srsti. Takový muž by měl být za všech okolností tabu, i kdyby vynikal všemi myslitelnými přednostmi. O tom jste se přesvědčila na vlastní kůži i vy, bohužel až po zničení vztahu s kamarádkou a opuštění milencem. Argument kamarádky, že za všechno můžete jen vy, protože jste jejího muže svedla, je sice poněkud alibistický, ale tak už to často bývá. Chce ho před sebou nějak očistit, aby s ním mohla dále žít. Ve skutečnosti je to celé samozřejmě složitější.  V tomto případě ve "prospěch" bývalého milence mluví fakt, že trval jen na sexuálním románku. Chtěl si, jako většina ženáčů, jen trochu užít, ochutnat zakázaného ovoce, a v pohodě se vracet domů. Zřejmě však byl málo zkušený nebo špatný psycholog a neodhadl vás správně: podcenil, že se můžete zamilovat, ale i to, že váš poměr může vyjít najevo. Co s tím? Zamyslet se nad sebou, nad tím, kam ve svém životě směřujete, co vlastně chcete, poučit se z chyb a příště je už neopakovat. Jak se říká: chybami se člověk učí....Musí však mít schopnost je vůbec vidět, pochopit jejich příčiny a umět se jich příště vyvarovat. Přeji do budoucna ve dobré.  
jak to myslel?
Chtěla bych se zeptat,co může znamenat,když mi napíše,že se mu nelíbím a pak mi pod fotku napíše krásná?
Natálie 15
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je to asi ještě puberťák, plete si pojmy nebo si dělá z lidí legraci...tím se nezabývat!
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, poraďte mi prosím nějaké účinné řešení, jak se vzpamatovat. Miluji člověka, se kterým jsem prožila kdysi silný vášnivý románek (spíš román). Bylo to nemorální, věděli jsme to oba, ale nemohli jsme se tomu ubránit, po roce jsme to ukončili. Psychicky jsem se zhroutila, brala jsem antidepresiva, nemohla jsem ho potkat, pomyslet na něj, odstěhovala jsem se do vedlejší obce. Tenkrát mi chtěl mi pomoc vyřešit bydlení, ale já byla tak zablokovaná, že jsem s ním nemohla ani promluvit. Časem jsem se vdala, mám rodinu, žijeme velice spokojeně. Rozum ví, že je to takhle v pořádku. Ještě teď, po skoro 20 letech, vidím ho a svírá se mi srdce, tuhne mi krev v žilách. Vídáme se vyloženě náhodně třeba 1x za rok/dva. Naše komunikace je stále omezená, jen na pozdrav max. holou větu. Jeho přítelkyni nemohu potkat vůbec (přitom je to příjemná paní). On se snažil párkrát navázat komunikaci. Já nejsem konverzace vůbec schopna natož, abych se příp. tvářila, že se nic nestalo. 1. část Jana
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že váš vztah byl nemorální, takže jsem nabyla dojmu, že se jednalo o ženatého muže. Dále však píšete, že nemůžete jeho přítelkyni vůbec potkat, z čehož vyplývá, že ten váš fatální muž je svobodný. Nebo byl tehdy ženatý a rozvedl se? Z dalších řádek nevyplývá ani to, proč jste se oba rozhodli vztah ukončit. Rozchod jste však nesla dramaticky pouze vy, on se s ním zřejmě vyrovnal lépe, jestliže normálně komunikoval a nabízel vám pomoc, co se týče bydlení. Vždycky je to tak, že netrpí ten méně zamilovaný.
To, co se stalo vám, potká někdy v životě skoro každého. Scénář bývá stejný: strhující vášeň, ztráta kontroly, úžasný sex, touha rostoucí přímo úměrně překážkám. Zde znovu zmínín film, o němž je řeč i v mé knize Ukradená objetí. Jmenuje se Damage a natočil jej režisér Louis Malle s Jeremy Ironsem a Juliette Binoche v hlavních rolích. Hlavnímu hrdinovi se stane osudnou budoucí snacha. Kvůli sexu s ní ztratí práci, rodinu, život svého syna. Konec příběhu je drsný a trpký. Zatímco on zůstává svou femme fatale stále jakoby paralyzován a vzhlíží k fotce na zdi, ona o něj žádný zájem nejeví.
Tak to bývá i v reálném životě: většinou je posedlý jen jeden. Míra posedlosti a závislosti na nedostupném objektu je dána osobností dotyčného/dotyčné. Čím slabší, nezkušenější, zranitelnější nebo k závislostem více inklinující jedinec, tím větší nebezpečí a riziko. Nyní zpět k vašem příběhu. Lákadlo zakázaného románku jste okusila, zkušenost s tímto fenoménem udělala, ale již tehdy dávno jste ho vyhodnotila jako pro život nevyhovující (nebo tak nějak podobně). Dnes máte stabilní vztah, rodinu, žijete spokojeným životem. Jste šťastná žena! Něco jste poznala, ale nepromarnila své šance čekáním na nedostupného muže. Teď se těšíte z jistot, ale chybí vám vzrušení nejistoty, tajných schůzek atd. Klasické dilema! Jenže nikdy nelze mít obojí najednou. Románky žijí z toho, že se nikdy nestanou všední realitou. Pokud (výjimečně) ano, kouzlo velmi rychle pomíjí...stejně rychle by pominula i vaše fascinace tím mužem. Lidé se zamilovávají do určité představy, své projekce, nikoli do člověka z masa a kostí. To si uvědomte a neničte si vnitřní ani vnější pohodu. Za to nikdo nestojí.
Přečtěte si zde můj článek o tom, jak se odmilovat, případně další články na toto téma na internetu. Přeji vše dobré, brzké nalezení rovnováhy i nadhledu.
chuť na "zakázaný" vztah
2. část Připadám si jako blázen. Šli jsme do toho oba, oba jsme to ukončili, ale já jsem z něho pořád pryč. Jsem technička, vše se snažím mít racionálně podložené, ale tohle je jako z blbého filmu. Kamarádit s ním nedokážu, vyhýbat se mu do konce života, to je také hloupost. Jenže co s tím, když ani po 20 letech moje city neochladly. Poradíte mi, co mám dělat.Děkuji Jana
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že váš vztah byl nemorální, takže jsem nabyla dojmu, že se jednalo o ženatého muže. Dále však píšete, že nemůžete jeho přítelkyni vůbec potkat, z čehož vyplývá, že ten váš fatální muž je svobodný. Nebo byl tehdy ženatý a rozvedl se? Z dalších řádek nevyplývá ani to, proč jste se oba rozhodli vztah ukončit. Rozchod jste však nesla dramaticky pouze vy, on se s ním zřejmě vyrovnal lépe, jestliže normálně komunikoval a nabízel vám pomoc, co se týče bydlení. Vždycky je to tak, že netrpí ten méně zamilovaný.
To, co se stalo vám, potká někdy v životě skoro každého. Scénář bývá stejný: strhující vášeň, ztráta kontroly, úžasný sex, touha rostoucí přímo úměrně překážkám. Zde znovu zmínín film, o němž je řeč i v mé knize Ukradená objetí. Jmenuje se Damage a natočil jej režisér Louis Malle s Jeremy Ironsem a Juliette Binoche v hlavních rolích. Hlavnímu hrdinovi se stane osudnou budoucí snacha. Kvůli sexu s ní ztratí práci, rodinu, život svého syna. Konec příběhu je drsný a trpký. Zatímco on zůstává svou femme fatale stále jakoby paralyzován a vzhlíží k fotce na zdi, ona o něj žádný zájem nejeví.
Tak to bývá i v reálném životě: většinou je posedlý jen jeden. Míra posedlosti a závislosti na nedostupném objektu je dána osobností dotyčného/dotyčné. Čím slabší, nezkušenější, zranitelnější nebo k závislostem více inklinující jedinec, tím větší nebezpečí a riziko. Nyní zpět k vašem příběhu. Lákadlo zakázaného románku jste okusila, zkušenost s tímto fenoménem udělala, ale již tehdy dávno jste ho vyhodnotila jako pro život nevyhovující (nebo tak nějak podobně). Dnes máte stabilní vztah, rodinu, žijete spokojeným životem. Jste šťastná žena! Něco jste poznala, ale nepromarnila své šance čekáním na nedostupného muže. Teď se těšíte z jistot, ale chybí vám vzrušení nejistoty, tajných schůzek atd. Klasické dilema! Jenže nikdy nelze mít obojí najednou. Románky žijí z toho, že se nikdy nestanou všední realitou. Pokud (výjimečně) ano, kouzlo velmi rychle pomíjí...stejně rychle by pominula i vaše fascinace tím mužem. Lidé se zamilovávají do určité představy, své projekce, nikoli do člověka z masa a kostí. To si uvědomte a neničte si vnitřní ani vnější pohodu. Za to nikdo nestojí.
Přečtěte si zde můj článek o tom, jak se odmilovat, případně další články na toto téma na internetu. Přeji vše dobré, brzké nalezení rovnováhy i nadhledu.
sanace vztahu po nevěře
Dobrý den, je mi 42 let, jsem 20 let vdaná, mám dvě děti, jedno už je z domu, druhé ještě studuje. Během našeho manželství mi byl manžel několikrát nevěrný, pokaždé se rozhodoval jestli zůstane nebo ne. Jeho poslední nevěru a rozhodování se jsem neustála a našla si milence. Po těch letech to by balzám na duši, konečně o mě někdo stál.. ted to bohužel zřejmě prasklo, manžel se tváří uraženě, chová se ke mě jako k onuci a já už nemám chut to manželství zachraňovat, nevím, jestli však dělám dobře.. nevím, jestli to bude někdy s někým lepší..podotýkám, že manžel byl můj první a milenec druhý muž...bojím se že já budu ta, která to manželství rozbila...
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč by s vámi měl manžel jednat jako s onucí, když to byl on, kdo si jako první našel milenku, dokonce několik, což ho natolik rozhodilo, že chtěl opustit rodinu? Tak se nechová zralý člověk, ani nezkušenost neomlouvá, řekla bych... Byla by škoda nedat vašemu vztahu další šanci, manžel by však měl pochopit, že jste byla citově vyprahlá a během jeho milostných eskapád toužila po tom, co vám doma chybělo. Ovšem zde nutno podotknout, že muži nevěru nesou těžce, hůře než ženy. Ničeho nelitujte, neobviňujte se, není důvod. Doporučovala bych zůstat nad emocemi, na věcné úrovni, zachovat korektnost a objednat se k manželskému terapeutovi. Přeji vám vše dobré.
rozešli jsme se a já trpím
Paní Libuše,
manžel kolem padesátky nějak nezvládl krizi středního věku,bilancoval, doma mu začaly vadit věci,kterých si 27 let nevšímal, trochu k jeho stavu možná přispělo jeho osobnostní nastavení (je psychicky labilní), postižení jednoho z dětí i dočasný úspěch v práci. několikrát se odstěhoval a my jsme vlastně měli přijít a prosit ho, aby se vrátil zpět (to jsme pochopili až teď, kdy říká, že 2 roky "čekal". Postupně se vše zhoršovalo - přestal mi dávat peníze, začal si s mladší ženou, odmítal se domluvit (chci do jiného světa...). Rezignovala jsem a požádala o rozvod. Tahanice o majetek nejsou ani po 3 letech ukončeny, manžel vše blokuje, lže. Rozvod ho naštval, cítí se ublížený, říká, že on musel odejít (důvody se mění a jsou smyšlené, hodně paseky nadělala milenka, která ho moc chtěla a pomlouvala nás). Pak ho po roce opustila. A já přemýšlím, jestli nastartovat to, že bychom to zkusili znova a dál, protože rozvod nebyl z mé strany dobrovolný. Jenže vím, že on už roky vystupuje z pozice síly, protože chce být mocný a i kompromis anebo vyjití vstříc druhému ve smyslu respektování jeho potřeby vnímá jako slabost. On tedy bude uražený a první krok asi neudělá. Já se ale nechci doprošovat či přistupovat na nerovnoprávné podmínky. Jak do toho? On teď mlčí a ignoruje. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Karla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chápu, že opustit manžela po téměř 30 letech společného života není jednoduché, jsou zde děti, společný majetek, zvyk atd. Jenže pokud se jeden z manželů rozhodne jít pryč ( váš manžel se o to pokoušel dokonce opakovaně), chová se nanejvýš neloyálně, druhému ze sebe nedává nic, ba přímo naopak, upírá mu existenční jistoty (např. peníze na domácnost), lže a podvádí ho (milenka), pak si nestranný pozorovatel musí položit otázku, co vlastně odchodem takového člověka jeho partnerka postrádá?? Píšete, že jste rezignovala a požádala o rozvod, pak zase, že rozvod z vaší strany nebyl dobrovolný.....doporučovala bych vám zamyslet se nad tím, co vlastně chcete, co a zda vám manželovým odchodem opravdu něco chybí (někdy je to jen zvyk a strach z nového, posléze však zjistíme, že nová situace je mnohem lepší a že jsme takový krok měli udělat již dávno). Soužití je smysluplné pouze tehdy, chtějí-li ho oba partneři. Z vašeho líčení situace nevyplývá, že by manžel po opuštění milenkou nějak zmoudřel, něco pochopil a vznikly tím v něm podmínky, aby se vám stal lepším partnerem, oporou (a tu s postiženým dítětem potřebujete asi ze všeho nejvíc). Naopak: píšete, že je uražený. Proč vlastně? Za koho vás má? Měla jste snad zavírat oči a tolerovat to, jak se k vám choval? Snese-li vedle sebe pouze nesebevědomou, podřízenou, závislou osobu, pak by vás žádná růžová budoucnost nečekala. Ale jeho stanovisko neznám. Posoudit reálný stav věcí můžete pouze vy, podíváte-li se na něj z jiného,co možná nejobjektivnějšího úhlu. Doprošovat se vám v žádném případě nedoporučuji. I kdybyste se přece jen rozhodla dát bývalém manželovi ještě jednu šanci, udělejte to tak, aby z toho vycítil hrdou, sebevědomou, nezávislou ženu. Přeji vám hodně štěstí.
jak to myslel?
Dobrý den, je mi 29 let, mám 7 let přítele, se kterým plánuji budoucnost. Mám práci, která mě baví. Jsme z větší části ženský kolektiv.
Před nedávnem do naší firmy nastoupil nový kolega, 43 let. Tak nějak se o mě začal zajímat, i mně se líbil. Samozřejmě to neuniklo kolegyním a hned mě začaly pomlouvat. Ze začátku mě kolega zval na procházku, na kafe. Ale vždy jsem odmítla s tím, že mám přítele. Pak jeho zájem o mě přestal a chová se ke mně normálně. Problém je v tom, že na kolegu musím pořád myslet. Přemýšlím o tom, co by bylo, kdybychom spolu přece jen šli někam ven, nebo navázali nějaký bližší kontakt. Musím být v práci s kolegou v úzkém kontaktu, a to je pro mě těžké. Už jsem i přemýšlela o tom, že kvůli tomu odejdu z práce. Prosím poraďte, co mám dělat, a jak na něj mám přestat myslet, když spolu musíme pracovat?
Děkuji. S pozdravem Nikol.
Nikol
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je celkem logické a úplně normální, že ve vašem věku cítíte potřebu poznávat i jiné muže, pokud jste již 7 let ve vážném vztahu. Poznávejte ovšem citlivě a opatrně, abyste si tím nepokazila vztah, má-li budoucnost. Teď k situaci, již zde líčíte: sama vidíte, že flirt s novým kolegou není žádné terno. Bude nejspíš pěkně přelétavý nebo mu jde o sondu, "jestli by to šlo, kdyby o to šlo". Takhle se chová mnoho mužů a taky na to mnoho žen doplatí. Tito muži se mohou přetrhnout, aby vyvolali partnerčin zájem, jakmile ho však cítí, bleskurychle se stáhnou a angažují se jinde. Zajímá je jen proces balení, nikoli vztah. Takhle založení muži bývají prokletím pro každou partnerku, jsou nestabilní, nevyrovnaní (např. s minulostí), promiskuitní, nezralí. Doporučuji vyhodnotit si sama pro sebe sitauci jako cenné poučení pro příště a v budoucnu se takových "emočních investic" vyvarovat. Rozumíte-li si se svým partnerem, máte ho ráda, on vás taky, a plánujete s ním budoucnost, nedělejte nic, čím byste tento vztah narušila. Přeji hodně štěstí a také opatrnosti.

reakce na poradnu
Dobrý den, do nového roku Vám přeji mnoho štěstí, zdraví a sílu na Vaše upřímné rady, kterými nám pomáháte. Sylva
Sylva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Sylvo,
děkuji za přání a i já vám přeji, aby se v novém roce dařilo po všech stránkách! Hodně štěstí, zdraví, smíchu a splněných přání.
Mějte se krásně.
manžel mě opustil
Dobrý den,
s manželem spolu 5 let a ted se rozhodl mne opustit, prý mu chybí svoboda,nechce mít za nic zodpovědnost, že se snažil něco dělat,ale nepovedlo se. Že je po jeho otci, který udělal to samé a má už třetí rodinu. Problém je v tom, že když se vyskytly problémy, nic neřekl, nesvěřil se, on city moc neprojevuje. Resili jsme to spolu, ze to můžeme vyřešit, že jsou to malé věci, které se dají odstranit, evidentně má problém. Bohužel před tím ho začala uhánět o deset let mladší,dvacetiletá pubertačka a já jsem v koncích. Zatím mezi nimi k ničemu nedošlo, ale jako by chytil druhý dech. Vzal si ted pár dní na promyšlení,ale nevím, zda mám bojovat.
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojovat za někoho, kdo o to vlastně nestojí, se tak trochu podobá boji s pověstnými větrnými mlýny...Jestliže manžel zjistil, že nemá chuť se vázat v jednom vztahu a svůj postoj si ještě obhajuje genetikou po otci, bylo by asi nejlepší nechat ho jít udělat pár zkušeností, které mu evidentně chybí (a možná budou chybět vždy). Můžete se samozřejmě pokusit dovést ho před radikálním krokem, jakým by byl např. rozvod, k manželskému terapeutovi. Jinak se věnujte sama sobě, načerpejte energii z příznivých zdrojů a budete-li si hledat jiného, pro život vhodnějšího, zodpovědného partnera, doporučovala bych vybírat pečlivě a od samého začátku citlivě vnímat varovné signály. Přeji vše dobré a ať to příště vyjde.
mám se kvůli milenci rozvést?
Před 14 dny mě naštval, mě se zatemnil mozek, a řekla jsem mu, že už ho nechci vidět, že se rozcházíme. Druhý den se mi vše rozleželo v hlavě, uznala jsem, že jsem neměla pravdu, omluvila se mu. A on, že neví, jestli tenhle můj zkrat chce v budoucnu snášet a že ho to hodilo do takového špatně popsaného módu. Cítím, že už to není ono, vytratila se mu taková ta měkkost a cit v očích, určitě mi rozumíte. Je i více odměřený. A to mě ničí. Přesto se mnou stále komunikuje a tvrdí, že mě miluje. ALE: Ale já si myslím, že to tvrdí jen kvůli tomu, aby si mě udržel na sex, než mu přijde do cesty jiná. Ale co když se mýlím? Jak to mám poznat? Co když o mě opravdu stojí? Nikdy před tím jsem si s nikým nerozuměla jako s ním, z legrace říkám, že máme stejnou DNA. V koutku duše si říkám, co kdyby to časem s ním vyšlo? Ale zase si říkám, který chlap by si uvázal na krk ženskou se třemi dětmi?? Všechno mě štve. Kdyby si mě manžel všímal, tak se na žádného chlapa ani nepodívám. Nevím, jak z toho ven
Gina II.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muži zpravidla nemají tak silnou potřebu komunikace jako ženy. Zejména po mnoha společně strávených letech. Existují samozřejmě výjimky, ale řekla bych, že ty jen potvrzují pravidlo. Mnoha mužům stačí, že je uvařeno, uklizeno, děti v pořádku. Manželku vnímají, jsou rádi, že tam je, ale nemají potřebu to sdělovat. Přišli si domů odpočinout, nabrat sílu do dalšího pracovního dne, a jakékoli rozebírání vztahu je vysiluje, bytostně nebaví. Co s tím? Možností je více: vytržení ze stereotypu a podniknutí nějakého výletu, kde se oba uvolní, návštěva poradny, vlastní, nezávislý život, jehož kontroverzním výrazem může být i milenec. což je i váš případ. Ptáte-li se mne, jak se situací naložit, pak bych v žádném případě neradila zamilovávat se do tohoto milence, naopak, držet si všestranný odstup. Proč ho obě ženy opustily? Možná k tomu měly dost pádný důvod. I vy jste již nějaké jeho negativní vlastnosti odhalila a vadily vám natolik, že jste vztah s ním chtěla ukončit. Milenec na nezávazné chvilky nemusí být a ve většině případů ani není vhodným a zodpovědným partnerem pro matku 3 dětí, proto bych radila maximální nadhled a rozhodně si nenabourávat domácí jistoty, neničit hnízdo sobě ani dětem. Přeji vše dobré.
mám se kvůli milenci rozvést?
Paní Konopová, jsem vyřízená obracím se na Vás o radu, protože nikdo neumí poradit tak jako Vy. Je mi 40, manžel o málo starší, větší 3 děti. Manžel je top manažer, samá práce, práce, práce. Doma jen tupě zírá na televizi, nebo každou volnou chvíli prospí. Vůbec nekomunikuje. To není partnerský život, to je klinická smrt. X krát jsem o tom s ním mluvila, že mi chybí jeho zájem, nějaký vtip, poškádlení, pusa... , že se mnou nemusí klábosit hodiny, ale vše zbytečné. Navíc poslední 3 měsíce spolu nespíme. To už trvá roky, a je to čím dál horší. Pokud mu neřeknu, tak si ani dětí nevšimne. No, a já to začala řešit občasnými aférkami. Večeře, sex. Od srpna jsem se seznámila s mužem (2x rozvedený - prý ho vždycky nechala manželka, mám jisté indicie, že mluví pravdu), občas jsme si napsali, pak mi začal volat, koncem října jsme se sešli, poslední dva měsíce se vídali jednou týdne. Je velmi šarmantní, ukecaný, vtipný, v sexu nepřekonatelný. Navíc si s ním straně rozumím. Doteď bylo vše ok.
Gina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muži většinou nemívají tak silnou potřebu komunikace jako ženy. Zejména po mnoha společně strávených letech. Existují samozřejmě výjimky, ale ty spíš jen potvrzují pravidlo. Mnoha mužům stačí, že je uvařeno, uklizeno, děti v pořádku. Manželku vnímají, jsou rádi, že tam je, ale nemají potřebu to sdělovat. Přišli si domů odpočinout, nabrat sílu do dalšího pracovního dne, a jakékoli rozebírání vztahu je přímo bytostně nebaví. Co s tím? Možností je více: nemluvit a jednat, např. vytrhnout ze stereotypu a podniknout nějaký výlet, navštívit poradnu, vést vlastní, nezávislý život, jehož kontroverzním výrazem může být i milenec, což je i váš případ. Ptáte-li se mne, jak se situací naložit, pak bych v žádném případě neradila zamilovávat se do tohoto milence, naopak, držet si všestranný odstup. Proč ho obě ženy opustily? Možná k tomu měly dost pádný důvod. I vy jste již nějaké jeho negativní vlastnosti odhalila a vadily vám natolik, že jste vztah s ním chtěla ukončit. Milenec na nezávazné chvilky nemusí být a ve většině případů ani není vhodným a zodpovědným partnerem pro matku několika dětí, proto bych radila maximální nadhled a rozhodně si nenabourávat domácí jistoty, neničit hnízdo sobě ani dětem. Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Paní Konopová, Vy jste jste neskutečná ženská! Nepsala jsem Vám do poradny (vlastně psala, ale pak jsem to raději smazala :-) , jen pročítala Vaše rady zde, a články na internetu, a na Vašich webovkách. A to samo o sobě mi stačilo vrátit se zase zpátky na zem, neudělat blbost a držet se (zatím) zpátky. Jsem Vaše velká fanynka, mějte se krásně!

Žaneta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Paní Žaneto,
díky za moc hezká slova, těší mě, že moje slova pomáhají. Také se mějte, přeji hodně štěstí.
sanace vztahu po něvěře
Dobrý den,
děkuji za odpověď pro slečnu Leonu. Jsem v situaci opačné - manžel měl milenku - naši společnou známou. Slečna ho přes rok uháněla , vzbuzovala v něm pocit, že ho potřebuje, že je dokonalý a jak si strašně rozumí. S cílem okořenit si život ( jsme s manželem 17 let ) nakonec podlehl a měl s ní poměr, který ukončil ještě než jsem na to přišla. Vtipné bylo, že poté, co zjistila, že o jejich poměru vím, tak její jediná starost byla, zda s ní pojede v létě na dovolenou....
Nechápu, co se v hlavě takové ženy může odehrávat . Co v hlavě muže - to si umím představit, ale o co jde ženě, která spí s ženatým ? Co očekává ? Proč se snaží rozbít rodinu ?
S manželem jsme o všem mluvili, nechali si poradit u poradce a na našem manželství jsme začali více pracovat . Jeidné, z čeho mám obavu je, až na nějaké skaci onu známou/ milenku potkáme. Jsem mírný člověk, ale mám velkou chut jí upravit fasádu. Jak zvládnout vztek a dát najevo, že ona je nic než vzduch ?
Marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co si milenky slibují od vztahu se ženatým? Záleží na tom, jestli má s takovým mužem poměr vdaná nebo svobodná a dosud bezdětná milenka. Vdané ženě, která nemá v úmyslu se rozvést, nejde o rozbití milencova manželství, aspoň ve většině případů. Jinak je to se svobodnými ženami. Začtete-li se do příběhů, které tyto milenky píší, přijdete na to, že mají jistý společný jmenovatel - zoufalé čekání, jestli to vyjde nebo ne, jestli se rozvede a bude jen jejich. Čas běží, biologické hodiny bijí na poplach, ale na straně muže se neděje nic...To je ten "většinový model". Může se samozřejmě stát, že se ženatý muž skutečně rozvede, což ale vůbec nemusí znamenat vysněný happy end... Proč jsou ženáči pro mnohé ženy atraktivnější než single-muži? Protože už byli úspěšní jinde, založili rodinu, byli schopni postarat se, čili se již někde "osvědčili", byli žádoucí pro jinou ženu. Ženy bývají často nedůvěřivé vůči těm, kteří se protloukají životem sami, nebyli zatím natolik žádoucí, aby je "ulovila konkurence". Kromě toho, jak jsem zde již mnohokrát zmiňovala, bývá vzrušující pocit, že dotyčný je nedostupný, je třeba o něj bojovat.... takže asi tak. Co se vaší touhy po "upravení fasády" bývalé milence týče, rozhodně bych vám neradila jít s ní do konfliktu, Tím byste se jen shodila, ukázala, že se situací stále ještě nejste vyrovnaná, dala byste jí pocit triumfu, čili by to bylo kontraproduktivní. Buďte hrdě nad věcí, vědoma si svých předností, a nenechávejte se na veřejnosti vyvést z rovnováhy. Manželství je zachráněno, manžel zřejmě leccos pochopil, čili vše se v dobré obrátilo. Vy ovšem nyní žijte svůj život, nezávislý na přízni manžela. Věnujte se koníčkům, přátelům, kultuře či sportu atd...Tím se pro něj stanete zajímavou a vy sama budete psychicky více chráněna. Přeji vše dobré.
ženské sebevědomí
Dobrý den,přítel mě má pouze na výlety a na sex.(nebydlíme spolu).S prací mi nepomůže, v společnosti kamaráda,který mne před ním uráží se mně nezastane, dokonce přede mnou spolu hodnotí jiné ženy.Situaci jsem řešila rozchodem, z jeho strany došlo na urážky. Nikdy jsem nečekala, že by mně mohl tak urážet.... hodně mně to bolí.Myslela jsem, že bychom mohli zůstat přáteli... ale teď po těch urážkách už to asi nepůjde.Jak je možné, že někteří lidé se dokážou rozejít "přátelsky"?Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Dagmar
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
malí duchem a ještě k tomu pošramocení nezpracovanými šrámy z minulosti dokážou dělat partnerce, která " si dovolila" odejít, ze života peklo. Buďte šťastná, že to máte za sebou, že jste v sobě našla odvahu zbavit se naprosto nevhodného partnera, a příště si vyberte lépe - hodného a podporujícího muže, který si vás bude vážit a podle toho s vámi jednat. Hodně však záleží i na vás - pouze vy určujete, jak se s vámi bude zacházet, vy musíte říct, co chcete a nechcete (např.být využívána pouze na sex). Doporučuji pořádně zapracovat na sebevědomí a stát se hrdou ženou, která si je vědoma toho, co nabízí. Potom se nemůže stát, že si vás bude namlouvat typ jako ten, jehož líčíte....Přeji vše dobré.
mám do toho jít?
Dobrý den,
zřejmě se tu tento dotaz bude opakovat, ale přede jen, je mi 23 let a tři měsíce si píši s "kamarádem", se kterým jsem se potkala na kurzu. Psali jsme si nejdříve kamarádsky, ale teď už to tak nějakou dobu není. Mluvíme spolu i o ( pro mě fiktivní) budoucnosti a podobně. Jen je tu jeden malý nešvar a to, že má již 4 roky přítelkyni. Říká, že spolu ani nežijí jako partneři, ale jako bratr a sestra, což mu samozřejmě nevěřím. Dříve, než se stane něco, co by možná v takové situaci nemělo, ráda bych se zeptala, má takový "vztah" šanci? Pokud by zahnul své letité přítelkyni, mohl by zahnout jednou i mně?
Nejsem jedna z těch slečen, které by toužily po tom, aby kvůli vlastnímu pohodlí někdo jiný trpěl, ale začínám k němu cítit něco víc a nerada bych plýtvala energii, city a čas na někoho, kdo si to nezaslouží.

Děkuji za odpověď
Zdenička - otázka upravena poradcem
Zdenička
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevím sice, kolik je vašemu (korespondenčnímu?) příteli, ale zřejmě cca tolik jako vám, čili se ještě hledá, zkouší, zkoumá... Je možné, že si netroufá dívku, s níž je 4 roky v nějakém vztahu, opustit, přestože ho to třeba táhne někam jinam. Logicky, na vážný vztah ještě není zralý, má přirozenou potřebu objevovat. Je však pochopitelné, že vy toužíte po čistém vztahu, do něhož jdou oba partneři jako singles, s vyřešenou minulostí. Doporučovala bych tedy nechat tohoto mládence vyřešit si dilema, zda být či nebýt s přítelkyní, a porozhlédnout se jinde. Můžete zůstat přátelé, psát si, ovšem pouze zvládnete-li své emoce a nebudete se na něj vázat. Přeji hodně štěstí.
reakce na poradnu
Dobry den, posilala jsem Vam dotaz ohledně manžela, který si nasel známost, které říka kamarádka.asi 3 tydny zpet/...
- otázka upravena poradcem
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Jano,
Váš dotaz jsem zodpovídala již 10.12., kopíruji ho sem ještě jednou:
Dobrý den,
váš manžel má zřejmě pocit, že si moc neužil, příliš brzy se nechal spoutat rodinou a teď má potřebu si to vynahradit.Těžko říct, jak dlouho mu jeho poznávání žen potrvá a nedoporučovala bych čekat, že ho to tak brzy přejde. Jestliže je vedoucím v ženském kolektivu a propadl kultu své oblíbenosti, může ho to i hodně změnit. Samozřejmě může udělat i hořkou zkušenost a chtít se k vám vrátit, otázkou ovšem je, jestli byste o něj pak ještě stála, lépe řečeno, jestli by bylo oč stát.
Dbejte na to, aby manžel měl pravidelný kontakt se synem, vyřešte s ním veškeré "provozní" záležitosti, ale citově se na něj nevažte. Dopřávejte si všeho, co je vám příjemné, pečujte o sebe, pořiďte si na sebe něco pěkného. Berte to jako cenný poznatek, ale rozhodně pro toho muže nijak netrpte. Je dobře, že se to stalo teď, máte před sebou spoustu let, která vám otevřou jiné, lepší možnosti... Přeji vám zdravý nadhled a hodně štěstí.
nevím, co chci
Dobrý den. S bývalým jsme spolu byli přes 3 roky. Pak jsme udělali oba několik chyb,co zapříčinilo opakovaný rozchod. Už je to rok,co to bylo definitivní. Jenže očividně není. On (28) měl 2 vztahy,které skončily oba proto, že na mě (24)myslel a chyběla jsem mu natolik, že nedokázal dívky milovat. Já mám nyní vztah,spíš z rozumu. Přítel je úžasný ve všech směrech, co jsem si kdy přála a přesto, že jsem spokojená, nemiluji ho a vztah mě nenaplňuje. S bývalým jsme nyní v kontaktu a zjistili jsme, že jsme na tom s pocity velmi podobně. Rozumově víme,že není dobré vracet se do minulosti, ale srdce jasně říká ano. Ve skrytu srdce bychom si přáli zkusit to. Najít k sobě cestu, být tu zase jeden pro druhého, poučit se z chyb. Přesto jsme oba velmi zranění a obklopuje nás velký strach, že nás okolnosti (nenávist okolí, dlouhé odloučení, staré křivdy) poznamenají natolik, že se ještě více spálíme. Jsem s jiným a stále cítím, že patřím k němu. Máme šanci? Co máme dělat? Moc prosím poraďte.Děkuji
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste s bývalým přítelem zažila neshody a dokonce opakované rozchody, je pravděpodobnější, že by se to dělo znovu, než že byste vytvořili harmonický vztah. Co se vašeho současného přítele týče, není divu, že ho nemilujete a vztah vás nenaplňuje, když jste ještě nezpracovala vztah předchozí, kde jste byla citově silně angažovaná. Dejte tomu všem čas, není kam spěchat. Rozhlížejte se, poznávejte, srovnávejte... Třeba později poznáte někoho jiného, do něhož se zamilujete a ani rozum nebude proti. Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Paní magistro, nechci být patetická, ale opravdu smekám klobouk a skláním se až k zemi za to, co jste tak uprímně a pravdivě napsala Leoně o vztahu s milenci. Ten Váš příspěvek by snad měl být vysílán v televizi a otištěn v každém časopise. :-) Mějte se moc hezky. Leoně bych doporučila zamyslet se nad svým svědomím a položit si otázku, jak by asi pojmenovala ženu, která uvažuje, jakou strategií odlákat chlapa jeho manželce. Určitě by ji nepojmenovala nijak hezky, že. :-)
Romana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Romano,
díky za krásná slova i Vaši reakci na Leonin příběh. Ve svém poradenství nemoralizuji, nikoho nesoudím, snažím se jen na základě pestrých zkušeností a všeho, co o fenoménu milenecké lásky vím, poskytnout pisatelkám těchto příběhů jiný, střízlivý úhel pohledu, jenž by jim dopomohl k tomu, aby se povznesly nad věc a leccos pochopily.
Také Vy se mějte moc hezky!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na muj vztah s partnerem. Jsem snim rok a půl a nevím co ted dál. Ze začátku to byla zamilovanost asi největší kterou jsem kdy zažila a ted si nejsem jista co cítím. Předtím jsem nic neřešila jaka bude budoucnost protože přítelovi je o rok mín než mě a jeste studuje. Ale ted ja uz jsem skoro dva roky v dobré práci. A už ted mi vadí i to že večně nemá nic, scházíme se jen venku jako jsem to ja delala s klukama kdyz mi bylo čtvrtnáct let, a už mě tohle nebaví a unavuje. Už si představuju být ve vlastnim bytě, a všechno jako při normálním vztahu, ale vím že sním takovýhleho mě tak dva roky jeste neceka, a nevím zda se mi chce čekat takhle dlouho. Na jednu stranu jsem už přemýšlela že ve vztahu to nemá cenu, že bych to asi ukončila, ale pak mi to zase začně být líto. tak nevím jak se mám zachovat..
Marcela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nedostatek peněz u muže je pádným a velmi častým důvodem k rozchodu. Každá žena (neberu-li v potaz starší dámy s mladými zajíčky) už tak nějak podvědomě očekává, že se o ni partner bude schopen postarat, což samozřejmě souvisí s penězi. Není divu, že se vám nechce za přítele platit a scházet se s ním tam, kde to nic nestojí. Vyděláváte, posunula jste se již někam dál, uvažujete o "založení hnízda!, což s tímto přítelem nepřipadá v úvahu. Cítíte, že jste byste se měla porozhlížet jinde a najít si protějšek o pár let starší, což je dle mého názoru nezbytné a neodvratné, ačkoli jste třeba na tohoto přítele už taky trochu zvyklá a myšlena na rozchod bolí. Ale je známá věc, že si často až po odhodlání se k rozhodnému kroku, čili rozchodu, uvědomíme, jak dalece nám předchozí stav vadil a jak báječně nám je v tom současném.....přeji hodně štěstí.