Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové
Poradna
Na otázky odpovídá
Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.
Nejvíce se ptáte
reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů
| všechny dotazy
manžel má milenku
Dobrý den, ani nevím, kde začít.Patřila jsem k těm, co si myslely,že nevěru ustojí.Dokonce jsem doporučovala manželovi,aby mi o ní řekl,kdyby přišla,abych mohla pochopit,co jsem dělala špatně. Měla jsem svůj svět,svoje kamarádky,ale měli jsme i společný svět a i on měl své známé,především z práce.Roky mi ani na mysl nepřišlo,že by bylo něco špatně.Až před 10 lety,to už jsme byli oba 35.Já dokončila VŠ (s 2 dětmi) a najednou jsem neměla cíl.A najednou jsem si také uvědomila,jak náš vztah funguje,že bydlíme v bytě,většina prací je ženských, on pobíhá jen někde po výletech a také kvůli tomu vlastně máme docela finanční problém,já do té doby pracovala jen na částečný úvazek (s 2 dětmi a studiem to jinak nešlo). Chtěla jsem začít něco řešit a nové bydlení se zdálo být dobrým cílem pro oba. Zkrátím to.Asi dva roky na to mi byl nevěrný.Poznala jsem,že se něco děje,ale myslela jsem,že má problémy v práci,jak řekl.Nevěru by mi přece řekl...Ta praskla až po dalších 4 letech,kdy už mi došla
Šárka
Dobrý den,
jestli tomu dobře rozumím, před 4 lety měl manžel poměr, který ukončil, teď se ovšem na základě jeho podivného chování (dívání se na mobil, nulové komunikace s vámi) domníváte, že má další milenku. Co s tím? Jako největší zátěž vidím finance, hypotéku. Než podniknete nějaké kroky, měla byste si nechat poradit právníkem. To udělejte určitě.
Co se milenek týče, přestaňte si klást otázky, co děláte špatně.
S vámi to nemusí vůbec souviset a pravděpodobně ani nesouvisí. Z vašeho popisu situace mám spíš dojem, že se snaží (poněkud sobecky) uniknout zodpovědnosti, hledá ventil. Proč jste se již dříve nebavili na téma výdajů? Jak je možné, že si dovolí bez ohledu na vás podnikat výlety, když na ně chybí peníze....? Bylo by dobré si konečně otevřeně promluvit, jak dál, jestli spolu chcete žít a za jakých podmínek. Dle mého názoru by to chtělo navštívit i manželského terapeuta. V každém případě byste měla zapracovat na své všestranné nezávislosti, abyste netrpěla tím, že s manželem musíte zůstat, protože vám nic jiného nezbývá. Vždycky se nabízí jiná možnost, pokud ji člověk chce vidět!
Máte přece VŠ, děti jsou velké - kde je tedy problém sehnat si dobře placenou práci? Ať už se s manželem dohodnete jakkoli, doporučovala bych začít konečně žít svůj život, stát se na něm finančně i jinak nezávislou, rozvíjet volnočasové aktivity s vašimi přáteli. Určitě to prospěje vám a možná i vašemu vztahu....přeji úspěšné rozuzlení a hodně štěstí.
jestli tomu dobře rozumím, před 4 lety měl manžel poměr, který ukončil, teď se ovšem na základě jeho podivného chování (dívání se na mobil, nulové komunikace s vámi) domníváte, že má další milenku. Co s tím? Jako největší zátěž vidím finance, hypotéku. Než podniknete nějaké kroky, měla byste si nechat poradit právníkem. To udělejte určitě.
Co se milenek týče, přestaňte si klást otázky, co děláte špatně.
S vámi to nemusí vůbec souviset a pravděpodobně ani nesouvisí. Z vašeho popisu situace mám spíš dojem, že se snaží (poněkud sobecky) uniknout zodpovědnosti, hledá ventil. Proč jste se již dříve nebavili na téma výdajů? Jak je možné, že si dovolí bez ohledu na vás podnikat výlety, když na ně chybí peníze....? Bylo by dobré si konečně otevřeně promluvit, jak dál, jestli spolu chcete žít a za jakých podmínek. Dle mého názoru by to chtělo navštívit i manželského terapeuta. V každém případě byste měla zapracovat na své všestranné nezávislosti, abyste netrpěla tím, že s manželem musíte zůstat, protože vám nic jiného nezbývá. Vždycky se nabízí jiná možnost, pokud ji člověk chce vidět!
Máte přece VŠ, děti jsou velké - kde je tedy problém sehnat si dobře placenou práci? Ať už se s manželem dohodnete jakkoli, doporučovala bych začít konečně žít svůj život, stát se na něm finančně i jinak nezávislou, rozvíjet volnočasové aktivity s vašimi přáteli. Určitě to prospěje vám a možná i vašemu vztahu....přeji úspěšné rozuzlení a hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, potřebuji poradit. Vloni na jaře jsem se na školním srazu zamilovala do své první lásky. Chodili jsme spolu před 30 lety (celkem skoro 5 let) a já ho opustila, když byl na vojně kvůli jinému muži, který se kvůli mně rozvedl a vzal si mě. Teď jsem se s ním na podzim rozvedla já, abych mohla být se svým milencem. Ten mi sliboval, že se rozvede. Jeho žena o nás již 3 měsíce ví a chce zůstat s ním, rozvádět se nechce. On mi slibuje, že se rozvede, ale přitom byl se svou ženou po provalení našeho vztahu na dovolené, nemá na mě už tolik času jako v době, kdy o nás jeho žena nevěděla. Jezdí za mnou jednou týdně na pár hodin v pracovní době, jinak si voláme a píšeme. Teď mi řekl, že se rozmyslí do konce měsíce a já se akorát trápím. Vymlouvá se na děti, že by to těžce nesly. Je mi 50 roků – má cenu čekat? Co když jen slibuje a nikdy se nerozvede?
Cora
Dobrý den,
začnu od konce: nemá cenu čekat, nemá ale ani smysl ho k rozvodu poněcovat. Co kdyby vám později vyčetl, že kvůli vám ztratil děti? Což by se klidně mohlo stát, nebyly-li by s existencí milenky rozvodem kvůli ní smířeny. Jestliže se na ně (z vašeho pohledu) "vymlouvá" už teď, nemůže to člověka nanapadnout...je sice pěkné, že jste spolu kdysi chodili, ale od té doby jste se hodně změnili, každý z vás nasbíral jiné zkušenosti, vyvíjel se jiným směrem atd. Pokud jinak nedáte, počkejte si tedy na vypršení oné lhůty, již vám dal, déle čekat bych vám však nedoporučovala.... a v budoucnu ani rozvádět ženáče. Negativa tam silně převažují pozitiva. Není snad dost singlů...? Ve vašem věku potřebujete hlavně pohodu a zázemí, řekla bych.... Přeji vše dobré.
začnu od konce: nemá cenu čekat, nemá ale ani smysl ho k rozvodu poněcovat. Co kdyby vám později vyčetl, že kvůli vám ztratil děti? Což by se klidně mohlo stát, nebyly-li by s existencí milenky rozvodem kvůli ní smířeny. Jestliže se na ně (z vašeho pohledu) "vymlouvá" už teď, nemůže to člověka nanapadnout...je sice pěkné, že jste spolu kdysi chodili, ale od té doby jste se hodně změnili, každý z vás nasbíral jiné zkušenosti, vyvíjel se jiným směrem atd. Pokud jinak nedáte, počkejte si tedy na vypršení oné lhůty, již vám dal, déle čekat bych vám však nedoporučovala.... a v budoucnu ani rozvádět ženáče. Negativa tam silně převažují pozitiva. Není snad dost singlů...? Ve vašem věku potřebujete hlavně pohodu a zázemí, řekla bych.... Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den. Rozešla jsem se s partnerem po téměř 10 letech vztahu. Mě je 35 mu 40. Nikdy jsem nedoufala že od manželky odejde, dokonce za trvání našeho vztahu s ní zplodil druhé dítě. Já mám jedno dítě z předchozího vztahu. Když jsme se potkali, byla jsem na dně, syn měl čtyři měsíce, měla jsem problémy po rozchodu, hodně jsem pila atd. Pomohl mi vrátit se do života a udělal pro mne spoustu důležitých věcí které mi ovlivnily život. Vím, že mě miluje a náš rozchod ho zničil. Ale já toužím po úplné rodině, už prostě nesnesu to že není jen se mnou. Chci další dítě a vím, že s ním ho mít nebudu. Zároveň mám ale pocit, že ho s nikým jiným nechci. Partner po mě neustále chtěl osobnostní růst, v podstatě mě donutil dostudovat atd. Ale co můj růst jako ženy? Jako matky. Prošel si se mnou peklem a já se cítím sobecká, že jsem ho teď opustila. Ale když mě tak miluje, když mu na mě tak záleží, proč s ní zůstává? Proto že mi stejně celou dobu neříkal tak úplně pravdu? Ale jeho činy opravdové byly.
Glorie
Dobrý den,
váš milenec se choval jako většina ženatých mužů, kteří kvůli milence nehodlají bourat svoji rodinu. Možná vám také namlouval, že s manželkou nespí, ale kupodivu s ní zplodil dalšího potomka....čili jasně vidíte, jak se věci mají. Vždycky je chyba fixovat se na milence a projikovat do něj vlastní přání, ale takhle si počíná mnoho, možná dokonce většina žen....Teď zpátky k vašemu příběhu. Po 10 letech jste se tedy rozhodla osvobodit a emočně uvolnit pro další vztah, protože byste ráda měla kompletní rodinu. To je úplně v pořádku....proč si ale vyčítáte, že jste vůči milenci sobecká? Nechoval se snad právě on celou tu dobu sobecky?? Ano, třeba vám pomohl a byl oporou po rozchodu, motivoval vás ke studiu, což je sice chvályhodné, ale víc vám ze sebe dát nehodlá a musí tedy akceptovat, že si to, co vám chybí, budete hledat jinde. Vztah se ženatým může být pro ženu ok jen v tom případě, že je i ona vázána jinde a nehodlá na tom nic měnit, nebo si žádný pevný vztah nepřeje. To ovšem není váš případ. Takže si nic nevyčítejte, uklidněte se, a emočně se odpoutejte od milence, jenž vás blokuje pro jiný, perspektivní vztah. Pokud vás má jen trochu nesobecky rád, pochopí a bude vám přát, abyste žila pohodový život (s někým jiným). Přeji vám hodně štěstí.
váš milenec se choval jako většina ženatých mužů, kteří kvůli milence nehodlají bourat svoji rodinu. Možná vám také namlouval, že s manželkou nespí, ale kupodivu s ní zplodil dalšího potomka....čili jasně vidíte, jak se věci mají. Vždycky je chyba fixovat se na milence a projikovat do něj vlastní přání, ale takhle si počíná mnoho, možná dokonce většina žen....Teď zpátky k vašemu příběhu. Po 10 letech jste se tedy rozhodla osvobodit a emočně uvolnit pro další vztah, protože byste ráda měla kompletní rodinu. To je úplně v pořádku....proč si ale vyčítáte, že jste vůči milenci sobecká? Nechoval se snad právě on celou tu dobu sobecky?? Ano, třeba vám pomohl a byl oporou po rozchodu, motivoval vás ke studiu, což je sice chvályhodné, ale víc vám ze sebe dát nehodlá a musí tedy akceptovat, že si to, co vám chybí, budete hledat jinde. Vztah se ženatým může být pro ženu ok jen v tom případě, že je i ona vázána jinde a nehodlá na tom nic měnit, nebo si žádný pevný vztah nepřeje. To ovšem není váš případ. Takže si nic nevyčítejte, uklidněte se, a emočně se odpoutejte od milence, jenž vás blokuje pro jiný, perspektivní vztah. Pokud vás má jen trochu nesobecky rád, pochopí a bude vám přát, abyste žila pohodový život (s někým jiným). Přeji vám hodně štěstí.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Konopová,
zajímalo by mne, jestli se ve své poradenské praxi sekáváte s lidmi, kteří žijí dlouhodobě v partnerském vztahu bez sexu (např. z důvodu nízké apetence). Zajímaly by mě Vaše postřehy k tomuto tématu.
S pozdravem
Jana T.
zajímalo by mne, jestli se ve své poradenské praxi sekáváte s lidmi, kteří žijí dlouhodobě v partnerském vztahu bez sexu (např. z důvodu nízké apetence). Zajímaly by mě Vaše postřehy k tomuto tématu.
S pozdravem
Jana T.
Jana T.
Dobrý den,
občas se s tím setkávám a musím říci, že znám i několik případů, kdy spolu manželé přesto žijí v naprosté pohodě. Věnují se jiným společným aktivitám a navzdory absenci sexu je mezi nimi cítit silná citová vazba. I toto tedy existuje, ačkoli se nejedná o masový nebo většinový jev...Co k tomu dodat? Pokud to oběma skutečně vyhovuje, proč ne? Také zdravím.
občas se s tím setkávám a musím říci, že znám i několik případů, kdy spolu manželé přesto žijí v naprosté pohodě. Věnují se jiným společným aktivitám a navzdory absenci sexu je mezi nimi cítit silná citová vazba. I toto tedy existuje, ačkoli se nejedná o masový nebo většinový jev...Co k tomu dodat? Pokud to oběma skutečně vyhovuje, proč ne? Také zdravím.
nemohu se seznámit
Dobrý den,
je mi 21 let a vztahy i muži se mi zatím vyhýbají obloukem (doslova a úplně). Jsem trošku baculka, ale jinak veselá a komunikativní. Možná maličko introvertní.Dělá problém se seznámit.
Myslela jsem si, že po nástupu na VŠ se to změní, ale rok je pryč a nestalo se tak. Také mi poslední dobou připadá, že si nerozumím s muži svého věku. Od mala jsem byla zvyklá starat se o mladší sourozence, zejména o postiženou sestru. Mohl by v tom být problém? Že jsem "duševně vyspělejší" než moji vrstevníci?
Nečekám na prince na bílém koni a ani nečekám, že první vztah bude hned ten pravý, ale chtěla bych potkat někoho, komu se budu moci svěřit a kdo mě podpoří. Od září nastupuji na medicínu a mám strach, že kvůli učení nebudu mít čas vůbec na nic. Myslíte, že bych se měla pokusit někoho oslovit v obchodě nebo v kavárně? Mám strach, že to bude znít zoufale. Pomohlo by třeba kdybych něco zhubla? - otázka upravena poradcem
je mi 21 let a vztahy i muži se mi zatím vyhýbají obloukem (doslova a úplně). Jsem trošku baculka, ale jinak veselá a komunikativní. Možná maličko introvertní.Dělá problém se seznámit.
Myslela jsem si, že po nástupu na VŠ se to změní, ale rok je pryč a nestalo se tak. Také mi poslední dobou připadá, že si nerozumím s muži svého věku. Od mala jsem byla zvyklá starat se o mladší sourozence, zejména o postiženou sestru. Mohl by v tom být problém? Že jsem "duševně vyspělejší" než moji vrstevníci?
Nečekám na prince na bílém koni a ani nečekám, že první vztah bude hned ten pravý, ale chtěla bych potkat někoho, komu se budu moci svěřit a kdo mě podpoří. Od září nastupuji na medicínu a mám strach, že kvůli učení nebudu mít čas vůbec na nic. Myslíte, že bych se měla pokusit někoho oslovit v obchodě nebo v kavárně? Mám strach, že to bude znít zoufale. Pomohlo by třeba kdybych něco zhubla? - otázka upravena poradcem
Michaela
Dobrý den,
úspěšnost v seznámení nespočívá v ideálních rozměrech, ale v signálech, které žena vysílá. Ty sice souvisejí s tím, jak vypadá, ale jen v tom smyslu, jestli se dobře cítí ve své kůži..pokud ne, nepomůže sebekrásnější obličej, postava ani oděv. Určitě nebude na škodu věci, uděláte-li něco pro to, abyste se sama sobě víc líbila (např.tím zhubnutím). Ale všechno se odvíjí a bude se i nadále odvíjet od toho, co z vás muži vycítí. Zoufalost to být nesmí, ale proč byste ji také měla vyzařovat? Jste mladá, začínáte studovat ,všechno máte před sebou, čili žádný spěch ani stres! Z poznávání mužů si udělejte nové "hobby". Choďte tam,kde se vyskytují, chovejte se v jejich přítomnosti živě a spontánně. Pozorujte, srovnávejte, vybízejte k oslovení, oslovujte i sama. Žádné rozpaky, tréma, ulita....testujte, jak muži reagují na vaši řeč těla, chování atd. Časem se v nich budete lépe orientovat, což vám dodá sebejistoty. Co se ryze flirtové komunikace týče, doporučuji podívat se na nějaké filmy, např. Vicky Cristina Barcelona nebo Match Point od Woodyho Allena, Eyes White Shut od Stanleyho Kubricka (úchvatná je zde zejména Nicol Kidman při rozhovoru a tanci s šaramantním playboyem), Cizinec od F.H.von Donnersmarcka - tento snímek je sice více akční než psycho, ale najdete zde velmi povedenou scénu flirtového rozhovoru ve vlaku....Nejvyššší stupeň ženské flirtové suverenity můžete vidět např. v Základním instinktu či v jiném snímku se Sharon Stone (perfektní jsou v tomto duchu i Jarmuschovy Zlomené květiny)...a další. Kdybyste si přála zažít kapku praxe a získat i zpětnou vazbu, přijďte na Flirtohraní. Přeji hodně štěstí!
úspěšnost v seznámení nespočívá v ideálních rozměrech, ale v signálech, které žena vysílá. Ty sice souvisejí s tím, jak vypadá, ale jen v tom smyslu, jestli se dobře cítí ve své kůži..pokud ne, nepomůže sebekrásnější obličej, postava ani oděv. Určitě nebude na škodu věci, uděláte-li něco pro to, abyste se sama sobě víc líbila (např.tím zhubnutím). Ale všechno se odvíjí a bude se i nadále odvíjet od toho, co z vás muži vycítí. Zoufalost to být nesmí, ale proč byste ji také měla vyzařovat? Jste mladá, začínáte studovat ,všechno máte před sebou, čili žádný spěch ani stres! Z poznávání mužů si udělejte nové "hobby". Choďte tam,kde se vyskytují, chovejte se v jejich přítomnosti živě a spontánně. Pozorujte, srovnávejte, vybízejte k oslovení, oslovujte i sama. Žádné rozpaky, tréma, ulita....testujte, jak muži reagují na vaši řeč těla, chování atd. Časem se v nich budete lépe orientovat, což vám dodá sebejistoty. Co se ryze flirtové komunikace týče, doporučuji podívat se na nějaké filmy, např. Vicky Cristina Barcelona nebo Match Point od Woodyho Allena, Eyes White Shut od Stanleyho Kubricka (úchvatná je zde zejména Nicol Kidman při rozhovoru a tanci s šaramantním playboyem), Cizinec od F.H.von Donnersmarcka - tento snímek je sice více akční než psycho, ale najdete zde velmi povedenou scénu flirtového rozhovoru ve vlaku....Nejvyššší stupeň ženské flirtové suverenity můžete vidět např. v Základním instinktu či v jiném snímku se Sharon Stone (perfektní jsou v tomto duchu i Jarmuschovy Zlomené květiny)...a další. Kdybyste si přála zažít kapku praxe a získat i zpětnou vazbu, přijďte na Flirtohraní. Přeji hodně štěstí!
nevhodný partner
Dobry den, je mi 42 let. Seznamila jsem se pred 14 dny s krasnym, bohatym snobem. Byli jsme spolu 3x venku a pak jsme sli k nemu domu. Je uzasny, ve vsech smerech. Jen je strasne narcisticky a nic nemuzu rict, co by ho mohlo urazit. Pred dvema dny jsem se bohuzel s nim opila a zacala trochu do nej rypat a zkouset jeho hranice. Bylo to samozrejme banalni, rekla jsem mu, ze jsem urcite silnejsi a preperu jej, pak, kdyz cisnik uklizel sklenicky a on dekoval, tak jsem si rypla, at stale nedekuje. Jeho reakce byla pro me nepochopitelna. Po nasem kratkem spolecnem case, kdy me nosil na rukou a rikal, jak jsem jedinecna pro nej (mel dokonce pri tom slzy v ocich) se najednou seknul a byl velmi zly. Pry nasili ve vztahu nechce, mam byt mila a pritulna a rikat mu, zda ma se podekovat ci ne, to ze nemam. A ze je to slusnost a ze jsem u nej klesla a ze je mnou otraven. Je tomu ted 3. den, kdy se po nasem setkani neozval. Co mam delat? Mam se ozvat, mam neco podniknout? Jsem na vinne?
Elena Wojkowska
Dobrý den,
to, co jste s tímto mužem během tak krátké doby známosti zažila, by mělo stačit (domnívám se). Už teď vidíte, že to rozhodně není typ do nepohody, že vás jeho narcismus, samolibost, urážlivost a další negativní vlastnosti nutí s ním bojovat, místo abyste si komunikaci užívala. Ale záleží na tom, co vlastně hledáte. Jestliže horskou dráhu pocitů, napětí a nekonečné drama, pak jste u tohoto typu muže na nejlepší adrese...V opačném případě by bylo namístě zabalit to, dokud si vás manipulativně neomotal kolem prstu, a najít si jiného, třeba ne tak bohatého ( jasný důkaz, že peníze nejsou všechno), zato pohodového chlapa, s nímž se budete cítit bezpečně, nikoli v permanentním ohrožení.
Přeji hodně štěstí.
to, co jste s tímto mužem během tak krátké doby známosti zažila, by mělo stačit (domnívám se). Už teď vidíte, že to rozhodně není typ do nepohody, že vás jeho narcismus, samolibost, urážlivost a další negativní vlastnosti nutí s ním bojovat, místo abyste si komunikaci užívala. Ale záleží na tom, co vlastně hledáte. Jestliže horskou dráhu pocitů, napětí a nekonečné drama, pak jste u tohoto typu muže na nejlepší adrese...V opačném případě by bylo namístě zabalit to, dokud si vás manipulativně neomotal kolem prstu, a najít si jiného, třeba ne tak bohatého ( jasný důkaz, že peníze nejsou všechno), zato pohodového chlapa, s nímž se budete cítit bezpečně, nikoli v permanentním ohrožení.
Přeji hodně štěstí.
reakce na poradnu
pro Petru:
Milá Petro, ten samý problém jsem měla i já. Od puberty jsem si přála vážný a zamilovaný vztah. Kluci o mě usilovali, psali mi krásné dopisy, ale jakmile to začalo být vážnější, tak jsem ze vztahu utekla. Po dvacítce jsem to začala zvládat, ale hledala jsem si nevhodné partnery a pak zase utíkali oni ode mne. S manželem se po 12 letech rozvádíme. Dnes je mi 35 a už se toho nebojím, zjistila jsem, čeho jsem se podvědomě bála a toužila. hodně věcí jsem si srovnala v hlavě. Chce to mít zdravou sebedůvěru, mít rád sám sebe a nebát se jít do toho po hlavě (pokud to není looser).
Hodně štěstí do života
Milá Petro, ten samý problém jsem měla i já. Od puberty jsem si přála vážný a zamilovaný vztah. Kluci o mě usilovali, psali mi krásné dopisy, ale jakmile to začalo být vážnější, tak jsem ze vztahu utekla. Po dvacítce jsem to začala zvládat, ale hledala jsem si nevhodné partnery a pak zase utíkali oni ode mne. S manželem se po 12 letech rozvádíme. Dnes je mi 35 a už se toho nebojím, zjistila jsem, čeho jsem se podvědomě bála a toužila. hodně věcí jsem si srovnala v hlavě. Chce to mít zdravou sebedůvěru, mít rád sám sebe a nebát se jít do toho po hlavě (pokud to není looser).
Hodně štěstí do života
Lucie
Přeposílám reakci na Petřin dotaz. Jít do toho po hlavě je sice zdravější než se bát do čehokoli jít, ale chce to tu hlavu občas i zapojit, abychom se vyvarovali zbytečných chyb...tolik můj komentář.
mám kvůli milenci opustit partnera?
Dobrý den,
jsem v těžké situaci, kterou jsem si způsobila sama a nějak teď nevím kudy kam.
Mám už skoro 11 let partera, máme 2 malé děti. Partner o náš vztah poslední roky vůbec nepečoval, nekomunikoval se mnou, byl zavřený stále doma, pracuje i z domu, nemá žádné známé, nesnášel moji matku tak, že k nám ani nemohla, stálo to vše za nic.
Zároveň je v mém životě další muž. Známe se už 17 let, on byl celou tu dobu s jinou, se kterou se teď rozvádí (ne kvůli mě, nerozumí si, ona křicí na něj i na jejich dvě děti).
Měli jsme spolu postelové románky s různými pauzami, no teď jsem se do něj zamilovala a on do mě. Je to bláznivé a šílené, hrozně bychom spolu chtěli být... Zvažovala jsem odchod od svého partnera... Můj partner za mnou z ničeho nic přišel, že se za poslední roky omlouvá, že se chce změnit, omluvit mojí mámě, začít znovu. Na to jsem se mu řekla, že se bojím, že už je pozdě a přiznala s k milenci. Teď ale nevím, jak dál. Partner na mě tlačí, ať mu zkusím dát šanci kvůli dětem...
jsem v těžké situaci, kterou jsem si způsobila sama a nějak teď nevím kudy kam.
Mám už skoro 11 let partera, máme 2 malé děti. Partner o náš vztah poslední roky vůbec nepečoval, nekomunikoval se mnou, byl zavřený stále doma, pracuje i z domu, nemá žádné známé, nesnášel moji matku tak, že k nám ani nemohla, stálo to vše za nic.
Zároveň je v mém životě další muž. Známe se už 17 let, on byl celou tu dobu s jinou, se kterou se teď rozvádí (ne kvůli mě, nerozumí si, ona křicí na něj i na jejich dvě děti).
Měli jsme spolu postelové románky s různými pauzami, no teď jsem se do něj zamilovala a on do mě. Je to bláznivé a šílené, hrozně bychom spolu chtěli být... Zvažovala jsem odchod od svého partnera... Můj partner za mnou z ničeho nic přišel, že se za poslední roky omlouvá, že se chce změnit, omluvit mojí mámě, začít znovu. Na to jsem se mu řekla, že se bojím, že už je pozdě a přiznala s k milenci. Teď ale nevím, jak dál. Partner na mě tlačí, ať mu zkusím dát šanci kvůli dětem...
Katka
Dobrý den,
především doporučuji odhlédnout od emocí a pokusit se o střízlivý pohled na situaci....píšete, že jste s milencem prožila již několik románků na etapy. Jak je tedy vidět, nestál na základě tak pevném, aby vydržel.....a teď se domníváte, že by se tak stalo? Samozřejmě nic nelze vyloučit, ale jak dalece je to pravděpodobné? Ve vztazích se často aplikuje metoda pokus-omyl....nic proti ní, pokud jsou oba zúčastnění sami. Jakmile však mají děti, měli by přistupovat k řešení situace přece jen uvážlivěji. Jste si např. jista, že byste měla ráda milencovy děti a on ty vaše? Podnikli jste již nějaké společné akce, kde by se to mohlo projevit? Ovšem i kdyby odpověď na tuto otázku byla kladná, nelze na ni spoléhat, protože soužití je něco jiného než výlet. Znám případy, kdy se na prvních společných akcích s dětmi náhradní rodiče mohli přetrhnout, ale po pár měsících společného života bylo vše přímo brutálně jinak...Píšete, že nevíte, jak dál. Nevíte-li, jak se rozhodnout, nerozhodujte se. Dejte tomu nějaký čas, kdy budete pozorovat, srovnávat, pokud možno objektivně vnímat. Chcete-li někoho poznat, je dobré vyzkoušet si ho nějakou zátěžovou situací. Není žádné umění rozumět si v posteli nebo v kavárně (řečeno s kapkou nadsázky), ale tehdy, kdy o něco jde...Dále mne napadá, co jste udělala pro oživení, zlepšení vztahu s partnerem? Navrhla jste například návštěvu poradny? Jeho návrh dát tomu šanci kvůli dětem je vstřícné gesto.Teď záleží na vás, zda ho přijmete, co s tím uděláte....Než se nějak rozhodnete, uvědomte si, že milenecký vztah je výjimečný stav, něco úplně jiného než normální soužití...přeji vám zdravý úsudek a vše dobré.
především doporučuji odhlédnout od emocí a pokusit se o střízlivý pohled na situaci....píšete, že jste s milencem prožila již několik románků na etapy. Jak je tedy vidět, nestál na základě tak pevném, aby vydržel.....a teď se domníváte, že by se tak stalo? Samozřejmě nic nelze vyloučit, ale jak dalece je to pravděpodobné? Ve vztazích se často aplikuje metoda pokus-omyl....nic proti ní, pokud jsou oba zúčastnění sami. Jakmile však mají děti, měli by přistupovat k řešení situace přece jen uvážlivěji. Jste si např. jista, že byste měla ráda milencovy děti a on ty vaše? Podnikli jste již nějaké společné akce, kde by se to mohlo projevit? Ovšem i kdyby odpověď na tuto otázku byla kladná, nelze na ni spoléhat, protože soužití je něco jiného než výlet. Znám případy, kdy se na prvních společných akcích s dětmi náhradní rodiče mohli přetrhnout, ale po pár měsících společného života bylo vše přímo brutálně jinak...Píšete, že nevíte, jak dál. Nevíte-li, jak se rozhodnout, nerozhodujte se. Dejte tomu nějaký čas, kdy budete pozorovat, srovnávat, pokud možno objektivně vnímat. Chcete-li někoho poznat, je dobré vyzkoušet si ho nějakou zátěžovou situací. Není žádné umění rozumět si v posteli nebo v kavárně (řečeno s kapkou nadsázky), ale tehdy, kdy o něco jde...Dále mne napadá, co jste udělala pro oživení, zlepšení vztahu s partnerem? Navrhla jste například návštěvu poradny? Jeho návrh dát tomu šanci kvůli dětem je vstřícné gesto.Teď záleží na vás, zda ho přijmete, co s tím uděláte....Než se nějak rozhodnete, uvědomte si, že milenecký vztah je výjimečný stav, něco úplně jiného než normální soužití...přeji vám zdravý úsudek a vše dobré.
nevhodný partner
Dobry den je mi 40let ziji s pritelem 2 roky zname se dele,v posteli nic nefunguje skoro vubec jen o dovolenych tak jsem objevila sms od jine zeny jak ho zve k sobe na veceri a pak spolu jdou na sklenicku,on to hned poprel ze to nepsala jemu.lze mi a pak rekl kdyz se mi to nezda ze muzu jit.ze on zarlivu zenu nechce moc me to ranilo ja ho mam moc Rada.dekuji za radu.
leona
Dobrý den,
píšete, že spolu žijete 2 roky, ale intimní život nefunguje, tak mne napadá, jak jste to dosud řešili? A také, proč jste s přítelem zůstala, pokud vám tento stav vadil a on s tím nic dělat nechtěl (např.proto, že se angažoval jinde)?
Může být naštván, že jste si přečetla v jeho sms od té ženy, to je fakt, na druhé straně by ale měl chápat, že jste měla oprávněné podezření a chtěla vědět, na čem jste. Zapírání nikam nevede, za daných okolností bylo lepší kápnout božskou a domluvit se, jak dál. Ale takovou konfrontační komunikaci zvládá jen málokdo...Nemá smysl se příteli vnucovat, tím byste se mu ještě více zprotivila. Dejte mu prostor, ať si to užije, a berte to jako užitečnou zkušenost. Buďte ráda, že jste s ním nestrávila/neztratila ještě více času, zřejmě to nebyl partner pro vás (neangažoval se, nejevil o vás zájem, možná si vás ani nevážil). Doporučuji udělat si malou analýzu jak jeho, tak i vašeho chování vůči němu, abyste se poučila z chyb. Až si budete časem hledat partnera nového, zvolte takového, pro něhož budete za hvězdu! Přeji vše dobré a hodně štěstí. P.S. Přečtěte si článek Jak se odmilovat a kdybyste to nezvládala, obraťte se na terapeuta. Ale věřím, že to zvládnete, brzy vám bude líp.
píšete, že spolu žijete 2 roky, ale intimní život nefunguje, tak mne napadá, jak jste to dosud řešili? A také, proč jste s přítelem zůstala, pokud vám tento stav vadil a on s tím nic dělat nechtěl (např.proto, že se angažoval jinde)?
Může být naštván, že jste si přečetla v jeho sms od té ženy, to je fakt, na druhé straně by ale měl chápat, že jste měla oprávněné podezření a chtěla vědět, na čem jste. Zapírání nikam nevede, za daných okolností bylo lepší kápnout božskou a domluvit se, jak dál. Ale takovou konfrontační komunikaci zvládá jen málokdo...Nemá smysl se příteli vnucovat, tím byste se mu ještě více zprotivila. Dejte mu prostor, ať si to užije, a berte to jako užitečnou zkušenost. Buďte ráda, že jste s ním nestrávila/neztratila ještě více času, zřejmě to nebyl partner pro vás (neangažoval se, nejevil o vás zájem, možná si vás ani nevážil). Doporučuji udělat si malou analýzu jak jeho, tak i vašeho chování vůči němu, abyste se poučila z chyb. Až si budete časem hledat partnera nového, zvolte takového, pro něhož budete za hvězdu! Přeji vše dobré a hodně štěstí. P.S. Přečtěte si článek Jak se odmilovat a kdybyste to nezvládala, obraťte se na terapeuta. Ale věřím, že to zvládnete, brzy vám bude líp.
nemohu se seznámit
moc zdravim je mě 61 roku jsem sama už jdu do duchodu mam 1 dceru ktera je v zahraniči do lonska jsem nepocitovala byt sama měla jsem ještě tatinka o ktereho jsem než zemřel pečovala a co tet 20 roku rozvedena a 6 roku co jsem se rozešla s přitelem na dalku sama nevim jak si ten vztah najit v mem věku je to těžke děkuji přede mě poradit marie
marie
Dobrý den,
osobně znám ženy starší 70 let, které nemají nouzi o kontaktování muži....chce to chodit tam, kde se muži vaší věkové kategorie vyskytují, působit příjemně (v ideálním případě až vesele), být komunikativní, ale nevyzařovat ze sebe zoufalou potřebu seznámení, to je kontraproduktivní. Dobré je taky poznávat známé, příbuzné, event. bývalé partnery kamarádek. Profil na seznamce si určitě vytvořte, ale nedoporučuji spoléhat se jen na tamní "nabídku". Přeji hodně zdaru a štěstí.
osobně znám ženy starší 70 let, které nemají nouzi o kontaktování muži....chce to chodit tam, kde se muži vaší věkové kategorie vyskytují, působit příjemně (v ideálním případě až vesele), být komunikativní, ale nevyzařovat ze sebe zoufalou potřebu seznámení, to je kontraproduktivní. Dobré je taky poznávat známé, příbuzné, event. bývalé partnery kamarádek. Profil na seznamce si určitě vytvořte, ale nedoporučuji spoléhat se jen na tamní "nabídku". Přeji hodně zdaru a štěstí.
nemohu se seznámit
Dobrý den,je mi 22 let, mám pocit že mám strach ze vztahu. Vždy se seznámím s nějaký mužem, vídáme se, rozumíme si, ale pak z toho začnu mít špatný pocit (jako bych měla v hlavě nějaký špatný program z minulosti), když mi bylo asi 12 let tak jsem se poprvé zamilovala a ten kluk mě velmi zranil a já vím, že jsem si zapsala do hlavy přesvědčení jako "nikdy nebudu mít kluka" atd.. .. O muže nouzi nemám, píšou mi, ale prostě vztah z toho nikdy není, mám pocit že když to začně být vážnější a začnu toho muže mít ráda, tak podvědomě uteču. Vůbec nevím co s tím. Děkuji - otázka upravena poradcem
Petra
Dobrý den,
ve 12 letech se ještě jedná o dětské hrátky, žádný dospělý flirt.....Co se vztahů týče, nikdo nikdy neví a nemá stoprocentní jistotu, že dané pouto vydrží, ačkoli třeba v danou chvíli vypadá růžově....s tím se prostě musí žít. Rizika krachu jsou absolutně všude a všude také číhá nebezpečí. Kdyby se měl člověk všeho bát, nemohl by být v klidu ani doma, vždyť i tam může dojít k úrazu nebo nějaké katastrofě.... Jen díky tomu, že se předem nehroutíme a nebojíme se, co by se třeba eventuálně mohlo stát, jsme schopni přežít na tomto světě.... takže se ničeho nebojte a zůstaňte ve vztahu, jakmile nějaký navážete. Kdybyste však měla zjistit, že se sitauce/vzorec/ opakuje, chtělo by to vyhledat terapeuta. Přeji vše dobré.
ve 12 letech se ještě jedná o dětské hrátky, žádný dospělý flirt.....Co se vztahů týče, nikdo nikdy neví a nemá stoprocentní jistotu, že dané pouto vydrží, ačkoli třeba v danou chvíli vypadá růžově....s tím se prostě musí žít. Rizika krachu jsou absolutně všude a všude také číhá nebezpečí. Kdyby se měl člověk všeho bát, nemohl by být v klidu ani doma, vždyť i tam může dojít k úrazu nebo nějaké katastrofě.... Jen díky tomu, že se předem nehroutíme a nebojíme se, co by se třeba eventuálně mohlo stát, jsme schopni přežít na tomto světě.... takže se ničeho nebojte a zůstaňte ve vztahu, jakmile nějaký navážete. Kdybyste však měla zjistit, že se sitauce/vzorec/ opakuje, chtělo by to vyhledat terapeuta. Přeji vše dobré.
chci dítě, ale nemám partnera
Dobrý den,
chtěla jsem se poradit. Je mi 39 let. Velmi bych chtěla miminko. Muže, které jsem poznala ve svém životě se mnou nikdo dítě nechtěl. Chtěla jsem se zeptat, zda se mám zaměřit na to, abych otěhotněla a potom někoho hledala, jestli se mi bude chtít, či někoho hledat a šance na vytoužené miminko bude časem klesat a je otázka, zda vůbec někdo bude chtít mít dítě se mnou. Děkuji za odpověď
chtěla jsem se poradit. Je mi 39 let. Velmi bych chtěla miminko. Muže, které jsem poznala ve svém životě se mnou nikdo dítě nechtěl. Chtěla jsem se zeptat, zda se mám zaměřit na to, abych otěhotněla a potom někoho hledala, jestli se mi bude chtít, či někoho hledat a šance na vytoužené miminko bude časem klesat a je otázka, zda vůbec někdo bude chtít mít dítě se mnou. Děkuji za odpověď
Eva
Dobrý den,
asi by bylo dobré zajít se již teď poradit do centra reprodukční medicíny. Tam vám poskytnou podrobné informace o tom, co je k tomu všechno potřeba, jak to bypadá s věkovou hranicí atd... Pokud vím, i u nás se jedná o zjednodušení tohoto procesu, abychom i v této oblasti srovnali krok s mnoha západními zeměmi.... Jde o poměrně drahou záležitost, ale v tom vidím jen jednu stranu mince. Tou druhou je samotná podstata, čili otázka, na kterou si každá žena musí odpovědět sama - zda chce a bude schopna postarat se o dítě bez partnera, a to ve všech směrech....Seznamujte se i nadále, buďte v tom samozřejmě aktivní, ale nespoléhejte se na to, že to s někým honem rychle vyjde. Nezávislá informace u odborníků reprodukční medicíny může být jen ku prospěchu věci. Přeji vám hodně štěstí a ať to vyjde tak, jak si přejete!
asi by bylo dobré zajít se již teď poradit do centra reprodukční medicíny. Tam vám poskytnou podrobné informace o tom, co je k tomu všechno potřeba, jak to bypadá s věkovou hranicí atd... Pokud vím, i u nás se jedná o zjednodušení tohoto procesu, abychom i v této oblasti srovnali krok s mnoha západními zeměmi.... Jde o poměrně drahou záležitost, ale v tom vidím jen jednu stranu mince. Tou druhou je samotná podstata, čili otázka, na kterou si každá žena musí odpovědět sama - zda chce a bude schopna postarat se o dítě bez partnera, a to ve všech směrech....Seznamujte se i nadále, buďte v tom samozřejmě aktivní, ale nespoléhejte se na to, že to s někým honem rychle vyjde. Nezávislá informace u odborníků reprodukční medicíny může být jen ku prospěchu věci. Přeji vám hodně štěstí a ať to vyjde tak, jak si přejete!
manžel nebo milenec?
Dobrý den, delší dobu už sleduji Vaši poradnu, mám i Vaši knížku. Jsem podruhé vdaná, troufám si tvrdit šťastně, nebo aspoň spokojeně, už 10 let. Štěstí mi už půl roku kazí mimomanželský vztah – můj.. Těsně před 40 jsem potkala muže, který mě hodně přitahoval, v opilosti jsme měli sex, ale kontakt jsme neukončili a zamilovali se do sebe. On je taky zadaný, ani jeden na tom nechceme nic měnit, hlavně tedy já nechci, vím, že by nám to neklapalo. On svůj vztah tolik neřeší, není ženatý, ani nemá děti, jen přítelkyni. Manžela mám moc ráda, nechtěla bych mu ublížit, pojí nás stejné zájmy, přátelé, smysl pro humor, je dobrým náhradním otcem mé dospívající dceři.. V sexu to tak žhavé po těch letech není, ale taky ne špatné, prostě vše hovoří v jeho prospěch. Vím, že to co dělám, je moc špatně, a i když si dáváme s milencem velký pozor, tak mám problém sama se sebou, se svým svědomím - na počátku vztahu jsem se jej proto snažila vztah dvakrát ukončit a nezvládla to, bylo to moc silné, připadala jsem si jak blázen.. Kamarádka mi poradila, že už to teď prostě musím odžít, v tajnosti, a nechat to přirozeně vyvanout, že to měla podobně a bolí to míň než skákat z rozjetého vlaku. Pravda je, že teď po půl roce je to lepší, kolikrát už přemýšlím o tom, že to skončím, že to za to nestojí, ale bojím se, že to zase nezvládnu. V neprospěch hraje i fakt, že nás dělí dálka - vídáme se proto jen jednou za 14 dní max., spíš za 3 týdny jinak si voláme a píšeme – takže jsme si vzácní.. Chtěla bych se Vás proto zeptat, nakolik je z Vašeho pohledu pravděpodobné, že se časem skutečně sebe navzájem nabažíme tak, že to tak nějak přirozeně skončíme? A jestli ano, jak dlouho to tak může trvat? Předem děkuji za odpověď.
Katka
Dobrý den,
to je různé, k pocitu nabažení v případech ,kdy jsou si lidé takto vzácní, může dojít až po několika letech...do té doby se ovšem může odehrát něco, co rozuzlení urychlí (prozrazení, nátlak ze strany milence, nějaká radikální změna v rodině atd.) Pokud vám románek nepřispívá ke spokojenosti, naopak vám víc vadí než prospívá (nabourává psychickou rovnováhu, působí výčitky svědomí), nezbývá než zapracovat na odpoutání se od milence, čili v zásadě zbavit se sexuální závislosti na něm (pokud se stane chorobnou, léčí se stejně jako jiné druhy závislosti - zde mám na mysli obecnou rovinu).
Pomáhá uvědomovat si úhel pohledu, jakým způsobem, v jakých souvislostech, kdy a kde na dotyčnou osobu myslíme... a měnit to ("myšlenková hygiena", obsah si najdete na interneru, stejně jako NLP, může být také prospěšné)..... Kdyby se vám stále nedařilo dostat běh věci pod kontrolu, bylo by záhodno navštívit terapeuta. Věřím však, že to zvládnete a posunete se tím dále....Držím palce a přeji vše dobré.
to je různé, k pocitu nabažení v případech ,kdy jsou si lidé takto vzácní, může dojít až po několika letech...do té doby se ovšem může odehrát něco, co rozuzlení urychlí (prozrazení, nátlak ze strany milence, nějaká radikální změna v rodině atd.) Pokud vám románek nepřispívá ke spokojenosti, naopak vám víc vadí než prospívá (nabourává psychickou rovnováhu, působí výčitky svědomí), nezbývá než zapracovat na odpoutání se od milence, čili v zásadě zbavit se sexuální závislosti na něm (pokud se stane chorobnou, léčí se stejně jako jiné druhy závislosti - zde mám na mysli obecnou rovinu).
Pomáhá uvědomovat si úhel pohledu, jakým způsobem, v jakých souvislostech, kdy a kde na dotyčnou osobu myslíme... a měnit to ("myšlenková hygiena", obsah si najdete na interneru, stejně jako NLP, může být také prospěšné)..... Kdyby se vám stále nedařilo dostat běh věci pod kontrolu, bylo by záhodno navštívit terapeuta. Věřím však, že to zvládnete a posunete se tím dále....Držím palce a přeji vše dobré.
jak se odmilovat?
Dobrý den, jsem s přítelkyní necelý rok, ale vím jistě, že stále miluje kluka, se kterým spávala přede mnou... ona ho chtěla na vztah, on jí ne. Každopádně k němu stále něco cítí a mě to deptá, samozřejmně s ní o tom nemluvím. Mám jí strašně rád a vím, že ona mě taky, ale cítím, že si asi tolik nevěřím a mám strach, že o ní příjdu. Vím, že ona na mě nelpí tolik jako já na ní, ale neustále na ní musím myslet a to i přes to, že se vidíme skoro denně. Nerad s ní někam chodím, protože například žárlím na mé kamarády, když vidím, že si s ní povídají, smějí se spolu a tak dále. Chtěl bych se změnit, nebýt na ní tolik fixovaný, působit na ní tak jako ten její předchozí fešák, k němuž stále něco cítí, ale nevím jak na to. Mám ji prostě strašně rád, rád jí lichotím a jsem na ní až moc hodný, ale jsem prostě takový. Vím, že holky chtějí pořádné chlapy a že se tak mnohdy vážně nechovám, ale nevím co dělat sám se sebou aby tomu tak bylo... nějaké rady? Předem díky.
Libor
Dobrý den,
chcete-li si zvýšit, nikoli podlamovat sebevědomí, přestaňte usilovat o dívku, která je z nějakého důvodu nedostupná, ale najděte si takovou, jež vás bude chtít taky, stejně intenzivně. Co se popisované osoby týče, nemá smysl snažit se jí dokázat, že má milovat vás místo onoho muže, jenž ji opustil. Na to, že se zamilovala do nevhodného, musí přijít sama....ale vztahy (zejména v mládí) jsou o pokusech a omylech, jinak to ani nejde. Zkuste se vůči holkám chovat jinak, zaimponovat jim něčím, co umíte, v čem jste dobrý....a také chytrým humorem, ten platí na každou! Sezamujte se, kontaktujte dívky všude, kam přijdete, trénujte! Možná až dotyčná dívka zjistí vaši proměnu, začne se o vás sama zajímat...tak to totiž bývá. Tím, že za ní běháte, body ztrácíte, jakmile však přestanete a ona vycítí konkurenci, stoupnete u ní na ceně. O to by vám ovšem nemělo vůbec jít, byl by to jen sekundární efekt. Doporučuji vám se odmilovat (článek na toto téma najdete také zde) a najít si takovou holku, která nebude zatížená žádnou touhou po nedostupném, nemilujícím muži, ale bude si přát zdravý vztah založený na oboustranné lásce. Přeji hodně úspěchů a kdybyste to chtěl probrat ještě podrobněji, klidně se na mne obraťte.
chcete-li si zvýšit, nikoli podlamovat sebevědomí, přestaňte usilovat o dívku, která je z nějakého důvodu nedostupná, ale najděte si takovou, jež vás bude chtít taky, stejně intenzivně. Co se popisované osoby týče, nemá smysl snažit se jí dokázat, že má milovat vás místo onoho muže, jenž ji opustil. Na to, že se zamilovala do nevhodného, musí přijít sama....ale vztahy (zejména v mládí) jsou o pokusech a omylech, jinak to ani nejde. Zkuste se vůči holkám chovat jinak, zaimponovat jim něčím, co umíte, v čem jste dobrý....a také chytrým humorem, ten platí na každou! Sezamujte se, kontaktujte dívky všude, kam přijdete, trénujte! Možná až dotyčná dívka zjistí vaši proměnu, začne se o vás sama zajímat...tak to totiž bývá. Tím, že za ní běháte, body ztrácíte, jakmile však přestanete a ona vycítí konkurenci, stoupnete u ní na ceně. O to by vám ovšem nemělo vůbec jít, byl by to jen sekundární efekt. Doporučuji vám se odmilovat (článek na toto téma najdete také zde) a najít si takovou holku, která nebude zatížená žádnou touhou po nedostupném, nemilujícím muži, ale bude si přát zdravý vztah založený na oboustranné lásce. Přeji hodně úspěchů a kdybyste to chtěl probrat ještě podrobněji, klidně se na mne obraťte.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Bydlíme spolu půl roku. Já 30, on 35. Jeho rodinu moc neznám. Sestru jsem viděla pouze 1x, a to v porodnici, kdy jsme ji přišli navštívit. S přítelem odjíždíme na týdenní dovolenou. Máme v bytě pár květin a venku rajčata. Padla otázka, zda to vydrží týden bez zalévání. Partner šel telefonovat na chodbu a pak mi bez jakýchkoliv předešlých slov oznámil, že ona sestra dostane klíče od našeho bytu a bude to zalévat. Dokonce ji prý nabídl, ať se s rodinou na týden přesunou k nám. Nelíbí se mi to. Ty lidi vůbec neznám a vadí mi, že mají vstupovat do mého soukromí. Příteli jsem to takhle řekla. Proč se mě nezeptal, jestli by mi to nevadilo a rovnou jim to takhle nabídl? Odpověděl, že si připadá jak dítě, co se mě musí na vše ptát, a že to hrotím. Jsem opravdu divná, když o tom s partnerem mluvím? On má evidentně problém od dětství s komunikací, a to ve všem, ale to si nechce připustit. Jak ho přimět ke změně? Děkuji.
Maruška
Dobrý den,
přimět někoho ke změně lze těžko, můžete na něj jen působit svým chováním. Chápu vaše rozhořčení nad tím, že by do vašeho bytu měla přijít rodina přítelovy sestry. Domnívám se, že by květiny přežily (můžete je dát např, do vany nebo ven, máte-li zahrádku nebo balkon..), týden není tak dlouhá doba. Každopádně to s vámi měl přítel probrat dříve, než dal sestře tento návrh....ale uvidíte, třeba se to vyřeší jinak, ku prospěchu věci a přítel se příště nebude rozhodovat bez vás.
přimět někoho ke změně lze těžko, můžete na něj jen působit svým chováním. Chápu vaše rozhořčení nad tím, že by do vašeho bytu měla přijít rodina přítelovy sestry. Domnívám se, že by květiny přežily (můžete je dát např, do vany nebo ven, máte-li zahrádku nebo balkon..), týden není tak dlouhá doba. Každopádně to s vámi měl přítel probrat dříve, než dal sestře tento návrh....ale uvidíte, třeba se to vyřeší jinak, ku prospěchu věci a přítel se příště nebude rozhodovat bez vás.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak si počínat v situaci, kdy na začátku jsou zamilovaní oba stejně a poté postupem času jeden zjistí, že miluje více a druhý méně. Jestli je to přirozený vývoj a jak je možné to vyrovnat, nebo jak se chovat a proč k tomu vlastně dochází. Jde to nějak změnit, přenastavit, vyměnit si role? Tak jak to zjistila já, můj přítel asi taky a velice toho zneužívá a někdy vytváří situace, kde ví, že já selžu, nebo čeká jak se zachovám ... př. řekne že zavolá o přestávce, pak když zavolám já, není hodinu na telefoně, prý ho zapomněl, nebo dojde domů, mířím za ním, on se otočí, odejde a pak mě říká, že jsem ho vůbec neuvítala, že čekal když to neudělá on, jak zareaguji. Já to přešla a držela jazyk za zuby. Prostě jakoby využíval pozici silnějšího a jen se utvrzoval. Chtěla jsem sama nakoupit a on že ne, že mě další den vezme. Přijel, o nákupu ani slovo tak jsem mu vytkla že se musím pořád doprošovat. Prý na to zapomněl. Prý za vším hledám naschvály.
Alice
Dobrý den,
v průběhu soužití se poměr sil mezi partnery neustále mění, což je dáno jednak tím, jak se vyvíjí osud každého z nich, jednak tím, jak na sebe vzájemně působí.....ráda zmiňuji filmy a zde mne hned jeden napadá - Hořký měsíc od Romana Polanského. Na začátku jsme svědky toho, jak starší muž, charismatický, ale vyhořelý playboy, v pařížském autobusu spatří krásnou mladou dívku, která nemá lístek. Dá jí ten svůj, čímž ji zachrání před revizorem, a pak mnoho dní tráví tím, že neznámou krásku hledá, což mu dává nový smysl života. Podaří se, ti dva se dají dohromady a rozhoří se mezi nimi vášnivá láska. V té débě je poměr sil jednozančně na straně mladé dívky. Svým půvabem a temperamentem neúspěšného spisovatele naprosto ovládla, ovšem jen dočasně. Po pár měsících se jí muž nabaží, nudí ho, chce se od ní odpoutat, na což ona reaguje (špatně) tím, že žadoní o jeho lásku, doprošuje a ponižuje se. Tím si vyslouží jeho opovržení až nenávist. Situace vygraduje interrupcí a odsunem na exotický ostrov, odkud se však dívka překvapivě vrací v době, kdy je na tom její bývalý přítel zdravotně zle a brzy bude ještě hůře.....karta se obrací: najednou je to ona, kdo zlomeného a na ní odkázaného muže ovládá a cynicky mu vše stonásobně vrací...Zdraví, atraktivita, karierní úspěch, peníze, věk a mnoho dalšich faktorů přispívají k růstu, ale i poklesu sebevědomí, pocitu závislosti a nezávislosti na partnerovi, což se promítá do vztahu....Nyní k vaší situaci. Zdá se, že si váš manžel určitou manipulací a drobnými naschvály kompenzuje něco, s čím je nespokojen (což vůbec nemusí souviset s vámi). Nejlépe uděláte, pokud se na něj nebudete spoléhat (např. s nákupy) a začnete si žít svůj na něm nezávislý život. Pak uvidíte. Přeji dobrou náladu (nenechávejte si ji kazit!) a vše dobré.
v průběhu soužití se poměr sil mezi partnery neustále mění, což je dáno jednak tím, jak se vyvíjí osud každého z nich, jednak tím, jak na sebe vzájemně působí.....ráda zmiňuji filmy a zde mne hned jeden napadá - Hořký měsíc od Romana Polanského. Na začátku jsme svědky toho, jak starší muž, charismatický, ale vyhořelý playboy, v pařížském autobusu spatří krásnou mladou dívku, která nemá lístek. Dá jí ten svůj, čímž ji zachrání před revizorem, a pak mnoho dní tráví tím, že neznámou krásku hledá, což mu dává nový smysl života. Podaří se, ti dva se dají dohromady a rozhoří se mezi nimi vášnivá láska. V té débě je poměr sil jednozančně na straně mladé dívky. Svým půvabem a temperamentem neúspěšného spisovatele naprosto ovládla, ovšem jen dočasně. Po pár měsících se jí muž nabaží, nudí ho, chce se od ní odpoutat, na což ona reaguje (špatně) tím, že žadoní o jeho lásku, doprošuje a ponižuje se. Tím si vyslouží jeho opovržení až nenávist. Situace vygraduje interrupcí a odsunem na exotický ostrov, odkud se však dívka překvapivě vrací v době, kdy je na tom její bývalý přítel zdravotně zle a brzy bude ještě hůře.....karta se obrací: najednou je to ona, kdo zlomeného a na ní odkázaného muže ovládá a cynicky mu vše stonásobně vrací...Zdraví, atraktivita, karierní úspěch, peníze, věk a mnoho dalšich faktorů přispívají k růstu, ale i poklesu sebevědomí, pocitu závislosti a nezávislosti na partnerovi, což se promítá do vztahu....Nyní k vaší situaci. Zdá se, že si váš manžel určitou manipulací a drobnými naschvály kompenzuje něco, s čím je nespokojen (což vůbec nemusí souviset s vámi). Nejlépe uděláte, pokud se na něj nebudete spoléhat (např. s nákupy) a začnete si žít svůj na něm nezávislý život. Pak uvidíte. Přeji dobrou náladu (nenechávejte si ji kazit!) a vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Jestli si tím, že za vším hledám naschvály neomlouvám to, že mě miluje méně? Je realita to, že na mě opravdu až tak nemyslí? Tohle postavení mě velice ubíjí a nedá se v tom žít.Děkuji
Alice
Dobrý den,
v průběhu soužití se poměr sil mezi partnery neustále mění, což je dáno jednak tím, jak se vyvíjí osud každého z nich, jednak tím, jak na sebe vzájemně působí.....ráda zmiňuji filmy a zde mne hned jeden napadá - Hořký měsíc od Romana Polanského. Na začátku jsme svědky toho, jak starší muž, charismatický, ale vyhořelý playboy, v pařížském autobusu spatří krásnou mladou dívku, která nemá lístek. Dá jí ten svůj, čímž ji zachrání před revizorem, a pak mnoho dní tráví tím, že neznámou krásku hledá, což mu dává nový smysl života. Podaří se, ti dva se dají dohromady a rozhoří se mezi nimi vášnivá láska. V té débě je poměr sil jednozančně na straně mladé dívky. Svým půvabem a temperamentem neúspěšného spisovatele naprosto ovládla, ovšem jen dočasně. Po pár měsících se jí muž nabaží, nudí ho, chce se od ní odpoutat, na což ona reaguje (špatně) tím, že žadoní o jeho lásku, doprošuje a ponižuje se. Tím si vyslouží jeho opovržení až nenávist. Situace vygraduje interrupcí a odsunem na exotický ostrov, odkud se však dívka překvapivě vrací v době, kdy je na tom její bývalý přítel zdravotně zle a brzy bude ještě hůře.....karta se obrací: najednou je to ona, kdo zlomeného a na ní odkázaného muže ovládá a cynicky mu vše stonásobně vrací...Zdraví, atraktivita, karierní úspěch, peníze, věk a mnoho dalšich faktorů přispívají k růstu, ale i poklesu sebevědomí, pocitu závislosti a nezávislosti na partnerovi, což se promítá do vztahu....Nyní k vaší situaci. Zdá se, že si váš manžel určitou manipulací a drobnými naschvály kompenzuje něco, s čím je nespokojen (což vůbec nemusí souviset s vámi). Nejlépe uděláte, pokud se na něj nebudete spoléhat (např. s nákupy) a začnete si žít svůj na něm nezávislý život. Pak uvidíte. Přeji dobrou náladu (nenechávejte si ji kazit!) a vše dobré.
v průběhu soužití se poměr sil mezi partnery neustále mění, což je dáno jednak tím, jak se vyvíjí osud každého z nich, jednak tím, jak na sebe vzájemně působí.....ráda zmiňuji filmy a zde mne hned jeden napadá - Hořký měsíc od Romana Polanského. Na začátku jsme svědky toho, jak starší muž, charismatický, ale vyhořelý playboy, v pařížském autobusu spatří krásnou mladou dívku, která nemá lístek. Dá jí ten svůj, čímž ji zachrání před revizorem, a pak mnoho dní tráví tím, že neznámou krásku hledá, což mu dává nový smysl života. Podaří se, ti dva se dají dohromady a rozhoří se mezi nimi vášnivá láska. V té débě je poměr sil jednozančně na straně mladé dívky. Svým půvabem a temperamentem neúspěšného spisovatele naprosto ovládla, ovšem jen dočasně. Po pár měsících se jí muž nabaží, nudí ho, chce se od ní odpoutat, na což ona reaguje (špatně) tím, že žadoní o jeho lásku, doprošuje a ponižuje se. Tím si vyslouží jeho opovržení až nenávist. Situace vygraduje interrupcí a odsunem na exotický ostrov, odkud se však dívka překvapivě vrací v době, kdy je na tom její bývalý přítel zdravotně zle a brzy bude ještě hůře.....karta se obrací: najednou je to ona, kdo zlomeného a na ní odkázaného muže ovládá a cynicky mu vše stonásobně vrací...Zdraví, atraktivita, karierní úspěch, peníze, věk a mnoho dalšich faktorů přispívají k růstu, ale i poklesu sebevědomí, pocitu závislosti a nezávislosti na partnerovi, což se promítá do vztahu....Nyní k vaší situaci. Zdá se, že si váš manžel určitou manipulací a drobnými naschvály kompenzuje něco, s čím je nespokojen (což vůbec nemusí souviset s vámi). Nejlépe uděláte, pokud se na něj nebudete spoléhat (např. s nákupy) a začnete si žít svůj na něm nezávislý život. Pak uvidíte. Přeji dobrou náladu (nenechávejte si ji kazit!) a vše dobré.
nemohu se seznámit
Děkuji za odpověď, ale asi jsme si spolu nerozuměly, Nejsem žádná top manažerka a zájmy mám podle mě celkem běžné . turistika, cykloturistika, cestování, divadlo atd. V reálném životě ale nikdo nemá na čele napsáno, že je sám a že někoho hledá, takže jak se seznámit třeba v divadle, kde jsou všichni popárovaní, to teda fakt netuším. Navíc, já nejsem takový ten typ v sukýnkách a lodičkách a zjistila jsem, že to taky hraje roli. Říkám si, že ten, kdo mě bude chtít, by mě měl chtít takovou, jaká jsem, ale bohužel, nikde nic.......
Hanka
Dobrý den,
přesně tuhle formulaci jsem nedávno slyšela od svého známého, muže, který také randí, velmi aktivně, přičemž si vybírá pouze ženy, které na sebe umějí nějak upozornit. Tvrdí, že na začátku musí být silný signál (třeba ty lodičky, rtěnka, pěkně padnoucí šaty, držení těla atd.), jinak si muž ženy sotva všimne, čili být přirozená může znamenat nenápadná a snadno přehlédnutelná....Vím sama ze své zkušenosti, jak různě muži reagují v souvislosti s oblečením, účesem, temperamentem chůze....takže asi tak. Zvýrazněte se a klidně se na nějakého muže usmějte, tím nic nezkazíte, jen trénujete a tréninkem se člověk učí....co se vašich zájmů týče, má je i většina mužů, s nimiž přicházím do styku. Ještě jsem se snad nesetkala s někým, kdo jen sedí doma a žádné zájmy nemá....přeji hodně zdaru!
přesně tuhle formulaci jsem nedávno slyšela od svého známého, muže, který také randí, velmi aktivně, přičemž si vybírá pouze ženy, které na sebe umějí nějak upozornit. Tvrdí, že na začátku musí být silný signál (třeba ty lodičky, rtěnka, pěkně padnoucí šaty, držení těla atd.), jinak si muž ženy sotva všimne, čili být přirozená může znamenat nenápadná a snadno přehlédnutelná....Vím sama ze své zkušenosti, jak různě muži reagují v souvislosti s oblečením, účesem, temperamentem chůze....takže asi tak. Zvýrazněte se a klidně se na nějakého muže usmějte, tím nic nezkazíte, jen trénujete a tréninkem se člověk učí....co se vašich zájmů týče, má je i většina mužů, s nimiž přicházím do styku. Ještě jsem se snad nesetkala s někým, kdo jen sedí doma a žádné zájmy nemá....přeji hodně zdaru!
reakce na poradnu
Vzkaz pro Milana:¨
Pokud jde o moje poznatky s inzeráty, tak jsou spíš takové, že ti muži hledají změnu a únik ze stereotypu, s partnerkou je to nebaví. Sami to přiznávají, není to tedy tak, že by jim ženy apriori sex odepíraly. ¨Já osobně žádná zlatokopka nejsem a nikdy jsem nebyla, nehledám sponzora, ale plnohodnotného partnera. Bohužel, na seznamkách jde většinou jenom o jedno, takové jsou moje dlouhodobé poznatky.
Pokud jde o moje poznatky s inzeráty, tak jsou spíš takové, že ti muži hledají změnu a únik ze stereotypu, s partnerkou je to nebaví. Sami to přiznávají, není to tedy tak, že by jim ženy apriori sex odepíraly. ¨Já osobně žádná zlatokopka nejsem a nikdy jsem nebyla, nehledám sponzora, ale plnohodnotného partnera. Bohužel, na seznamkách jde většinou jenom o jedno, takové jsou moje dlouhodobé poznatky.
Pavla
Ráda zveřejňuji další reakci na dotaz. Zkušenosti se seznamkami jsou různé, jak je vidět.... Co s tím? Neztrácet naději a hlavně - neomezovat se jen na tenhle přece jen poněkud umělý způsob, ale kombinovat jej s dalšími!
reakce na poradnu
Ještě pro doplnění, dva z mých vztahů, které jsem nejvíc prožívala, skončily neopatrností mužů prozrazením ze strany manželek pátrajících v jejich soukromí, a to je ta odvrácená tvář. Riziko je velké a zakládat své štěstí a štěstí mužů na neštěstí jiných žen je někdy věc, která mě opravdu hlodá ve svědomí. A také se cítím občas vinna vůči manželovi, který je sice poměrně chladný, výbušný a uzavřený, ale zřejmě čestný. Ale mít jen jeho, utrápila bych se samotou a žalem. Ještě dnes si stáhnu doporučený film a koupím Vaši knihu. Moc Vám držím palce, ať si najdete čas pro hledání kontaktů pro její zfilmování. Jak sama dobře víte, nejdůležitější je začít, pustit se do toho, neodkládat. Pak už to jde mnohem snáze. Nejvíc v životě člověk lituje věcí, které neudělal. Pokud bude jen trošku v mých silách pomoci, tak ráda pomohu, setkám-li se s někým z oboru. Nyní zavírám tento web a vrátím se k němu jako k bonbónku vždy ve večerních hodinách (smajlík). Moc Vám děkuji a přeji hodně štěstí!
Zora2
Milá paní Zoro,
děkuji za další dobrý příspěvek! V
naší komunikaci jsme se dostaly na složité téma, jak si počínat,
zjistí-li člověk, že mu u manžela chybí něco důležitého,
ale nechce o něj přijít. Zkušení vědí, že nikdy nelze najít
u jedné osoby všechno, a to ještě na celý život. Stejně jako
to, že s každou další osobou se po určité době milenectví
včetně strhujících vášní vytratí, přijde další každodenní
rutina a zase něco, co bude vadit....proto jsou schopni své vášně
ovládat a počínají si zodpovědně.
Moc mě těší, jestli jsem vám svou radou pomohla a přeji vám, aby se vše vyvíjelo tak, jak si představujete. Na drama Posedlost se podívejte, určitě vás zaujme. A až si přečtete moji knihu, bude mě zajímat, jak na vás zapůsobila a který příběh vás nejvíc oslovil. Mějte se!
reakce na poradnu
Paní Libuško, opravdu před Vámi smekám a máte mé velké poděkování. Při čtení Vaší odpovědi mě až hrkly slzy do očí. Vidím to naprosto stejně, jen mám občas pochybnosti, zda to nazvat pohodovým životem nebo spíše životem hodným k zatracení. To mně bude sečteno asi až tam nahoře. Na první pohled spořádaná paní a matka, celý život s jedním mužem. A pod maskou se skrývá žena, která zažila v životě toho tolik, že by to vydalo asi za dva filmy, tolik oboustranné lásky, štěstí a vášně, ale nikdy ne vztahy na jednu noc. Na to mám příliš hrdosti. A každá matka by tuto zdravou ženskou hrdost měla dceři předat a pak by ubylo dotazů zklamaných žen v různých poradnách. Co se týče mého Anděla, už jsem si ho žertem vyzkoušela hned ten den, co jsem Vám poslala dotaz a zareagoval čestně. Já to obrátila v žert ve smyslu, že jsem v roli šťastné milenky spokojená. A to je upřímné a už ho nebudu dotazy v tomto smyslu více trápit. Nezaslouží si to. Je to poklad a povahově nejlepší muž, co jsem poznala.
Zora1
Milá paní Zoro,
děkuji za další dobrý příspěvek! V
naší komunikaci jsme se dostaly na složité téma, jak si počínat,
zjistí-li člověk, že mu u manžela chybí něco důležitého,
ale nechce o něj přijít. Zkušení vědí, že nikdy nelze najít
u jedné osoby všechno, a to ještě na celý život. Stejně jako
to, že s každou další osobou se po určité době milenectví
včetně strhujících vášní vytratí, přijde další každodenní
rutina a zase něco, co bude vadit....proto jsou schopni své vášně
ovládat a počínají si zodpovědně.
Moc mě těší, jestli jsem vám svou radou pomohla a přeji vám, aby se vše vyvíjelo tak, jak si představujete. Na drama Posedlost se podívejte, určitě vás zaujme. A až si přečtete moji knihu, bude mě zajímat, jak na vás zapůsobila a který příběh vás nejvíc oslovil. Mějte se!
mám se kvůli milenci rozvést?
Dobrý den, již několik let nežiji s manželem a teď jsme se rozhodli, že se rozvedeme. Bydlíme spolu ale každý si žije po svém. Máme 2 děti. Vždy jsem od sebe odháněla muže, protože jsem nechtěla navazovat nový vztah. Už dopředu jsem to brala tak, že jakmile muž zjistí, že mám 2 děti, tak si jen pohraje ale do budoucnosti z toho nic nebude. Mám děti 9 a 6 let. Je mi 34. Před měsícem jsem se seznámila s mladším mužem. ze začátku to bylo opravdu hezké, on byl milý, citlivý a i když jsme se vídali jen občas, bylo nám spolu příjemně. Od začátku věděl, jak na tom v manželství jsem a že mám 2 děti. Ale nyní jeho zájem ochladl a já nevím, co se děje... najednou chce trávit čas více s přáteli. Když jsme spolu, je pořád úžasný ale když si napíšeme, působí trochu sobecky. A já nevím, co si o tom myslet. Teď se delší dobu neuvidíme a já se obávám, že aniž by mi cokoliv vysvětlil, tak už mě nekontaktuje. A nevím, co si o tom myslet, jak na to pohlížet a zároveň mi to vzalo chuť zase do budoucnosti navázat vztah.děkuji
Lucie
Dobrý den,
začnu vaším zamýšleným rozvodem: vyzkoušeli jste s manželem všechno včetně poradny? Jste si opravdu jista, že na tom po rozvodu budete po všech stránkách lépe? Máte děti ještě malé, potřebují oba rodiče a jejich péči, takže pokud spolu bydlíte, nijak se neomezujete a vycházíte spolu přátelsky, doporučovala bych vám tento zásadní krok ještě zvážit....a v žádném případě si od rozvodu neslibovat větší šance na vztah s oním mladším milencem! To by byla osudná chyba (jíž se dopouští mnoho zamilovaných žen). Už teď vidíte nebo spíš vnímáte jistý odliv citů z milencovy strany... a to vás ještě "zatraktivňují" překážky (jste vdaná). Jak by to asi vypadalo potom, až byste měla čas jen pro něj a snažila se získat potvrzení, že vás miluje? Jak asi víte, funguje to tak, že čím víc se jeden snaží získat potvrzení lásky od toho druhého (intuitivně vnímaného jako méně milujícího), tím víc ten druhý uniká, až zmizí úplně. Toho mladšího (zřejmě bezdětného) přítele znáte teprve měsíc a už se stahuje, nechce s vámi trávit tolik času, kolik byste chtěla vy...buďte ráda, že se projevil tak brzy. Možná mu došlo, že nechce být v roli náhradního otce, že by to na něj byl přliš velký závazek, že si chce ještě užívat, aniž by se vázal. Jak zde opakovaně píšu - je to váš život, vy se musíte rozhodnout, jak dál, ale pokud se ptáte mne, co teď dělat, vřele doporučuji ještě zvážit rozvod a jestli jste s manželem dosud nenavštívili žádnou poradnu, udělat to. Co se tohoto milence týče, vůbec se neangažovat, nechat ho být. Na roli partnera rozvedené matky není zralý, což mu ovšem nelze zazlívat a rozhodně by vám to nemělo brát chuť navazovat nové kontakty, pokud by se situace vyvíjela tímto směrem....Rozvedených tatínků je také dost! Přeji vše dobré, nadhled, rozvahu i štěstí.
začnu vaším zamýšleným rozvodem: vyzkoušeli jste s manželem všechno včetně poradny? Jste si opravdu jista, že na tom po rozvodu budete po všech stránkách lépe? Máte děti ještě malé, potřebují oba rodiče a jejich péči, takže pokud spolu bydlíte, nijak se neomezujete a vycházíte spolu přátelsky, doporučovala bych vám tento zásadní krok ještě zvážit....a v žádném případě si od rozvodu neslibovat větší šance na vztah s oním mladším milencem! To by byla osudná chyba (jíž se dopouští mnoho zamilovaných žen). Už teď vidíte nebo spíš vnímáte jistý odliv citů z milencovy strany... a to vás ještě "zatraktivňují" překážky (jste vdaná). Jak by to asi vypadalo potom, až byste měla čas jen pro něj a snažila se získat potvrzení, že vás miluje? Jak asi víte, funguje to tak, že čím víc se jeden snaží získat potvrzení lásky od toho druhého (intuitivně vnímaného jako méně milujícího), tím víc ten druhý uniká, až zmizí úplně. Toho mladšího (zřejmě bezdětného) přítele znáte teprve měsíc a už se stahuje, nechce s vámi trávit tolik času, kolik byste chtěla vy...buďte ráda, že se projevil tak brzy. Možná mu došlo, že nechce být v roli náhradního otce, že by to na něj byl přliš velký závazek, že si chce ještě užívat, aniž by se vázal. Jak zde opakovaně píšu - je to váš život, vy se musíte rozhodnout, jak dál, ale pokud se ptáte mne, co teď dělat, vřele doporučuji ještě zvážit rozvod a jestli jste s manželem dosud nenavštívili žádnou poradnu, udělat to. Co se tohoto milence týče, vůbec se neangažovat, nechat ho být. Na roli partnera rozvedené matky není zralý, což mu ovšem nelze zazlívat a rozhodně by vám to nemělo brát chuť navazovat nové kontakty, pokud by se situace vyvíjela tímto směrem....Rozvedených tatínků je také dost! Přeji vše dobré, nadhled, rozvahu i štěstí.
reakce na poradnu
a ani bych je neoznačovala přímo za lháře. Pokud bych však byla svobodná, vyhýbala bych se ženáčům jako čert kříži, to je cesta do pekel! Vztah se ženatým mužem může fungovat pouze tehdy, pokud je rovnocenný, tedy i žena vdaná a bez snahy na tom cokoli měnit. A v ideálním případě zamilovaná méně než muž. To se pak chlapi mohou opravdu přetrhnout. Ale nejde to předstírat, musí to tak prostě být samo, bohužel. Ale určitě se dají city krotit a popouštět jen do bezpečného území. Mám v tom jasno, přesto i na mě těžce došlo. Objevil se velmi atraktivní muž, který mě okouzlil nejen svým vzhledem, ale i svojí láskou. Když pak po roce začal couvat, neboť i já jsem lásce propadla, začala jsem se trápit a vyčítat a už to šlo z kopce. Trvalo to ale ještě dlouhá léta, nahoru a dolů. Když už jsem nevěděla z které do které, našla jsem si paralelně ještě dalšího muže, pravý opak, aby mě zachránil a pomohl se odpoutat. A po dalším roce jsem to konečně zvládla. Tento druhý muž není ani zdaleka tak
Zora2
Dobrý den,
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
reakce na poradnu
Dobrý den, Libuško. Stala jsem se závislá na čtení Vaší poradny a trávím tím denně spoustu pracovního času a pak po večerech doháním práci. Takže moje první otázka je, jak se zbavit především této závislosti. Vaše odpovědi jsou tak zajímavé a trefné (já sama jsem vyslechla či prožila desítky příběhů, které to potvrzují), že je těžké se odpoutat. Je to jako čtení zajímavého románu..
Dále bych se chtěla zeptat na Váš názor i co se mého vztahu se ženatými muži týče. Já sama vdaná řadu let, celou dobu doma Itálie, vinou obou. Proto se mi občas stane, že mám vedle vztahu manželského i vztah milenecký, kde hledám lásku a porozumění a paradoxně i klid. A to vždy nacházím. Nejde mi o sex, nýbrž o dlouhodobý vztah, ale rozvádět se a začínat někde od začátku nechci. Poznala jsem takto již více mužů a zjistila, že je to s nimi opravdu vždy podle hodně podobného scénáře. Pokud se zamiluji víc, muž cukne, pokud se zamiluje víc on a naznačí sebemenší tlak, cuknu já. Takže mužům naprosto rozumím
Dále bych se chtěla zeptat na Váš názor i co se mého vztahu se ženatými muži týče. Já sama vdaná řadu let, celou dobu doma Itálie, vinou obou. Proto se mi občas stane, že mám vedle vztahu manželského i vztah milenecký, kde hledám lásku a porozumění a paradoxně i klid. A to vždy nacházím. Nejde mi o sex, nýbrž o dlouhodobý vztah, ale rozvádět se a začínat někde od začátku nechci. Poznala jsem takto již více mužů a zjistila, že je to s nimi opravdu vždy podle hodně podobného scénáře. Pokud se zamiluji víc, muž cukne, pokud se zamiluje víc on a naznačí sebemenší tlak, cuknu já. Takže mužům naprosto rozumím
Zora1
Dobrý den,
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
reakce na poradnu
atraktivní, ale je to učiněný anděl. Miluje mě více než já jeho, netrápím se, jsem pro něj střed vesmíru. Čtu Vaši poradnu hlavně proto, abych zapomněla na toho předchozího a aby mě ani nenapadlo ho znovu kontaktovat.
A teď tedy můj druhý dotaz - můj "nový" přítel, se kterým se znám již dva roky, je podle Vašich slov úplná klasika - žena ho trápí, já jsem vysvobození atd. Nicméně se mi nechce věřit, že by lhal (navíc ji znám) protože já to mám doma úplně stejně a také nelžu, když mu to říkám. Jsem přesvědčená, že kdybych chtěla, tak se rozvede a bude se mnou do konce svých dnů, ale já nechci. Nedokázala bych opustit rodinu a ohrozit tři již dospělé děti, šťastné ve svých prvních vztazích. Nicméně kdyby se něco stalo, dává mi jistotu, že by se o mě "postaral". Ale když čtu Vaši rubriku, hlodá ve mně pochybnost - co když i on by vystřízlivěl a svá slova nenaplnil? Mám si ho vyzkoušet třeba tím, že mu řeknu, že chci být s ním..?
A jsem vůbec normální, když žiji takový podivný život? - otázka upravena poradcem
A teď tedy můj druhý dotaz - můj "nový" přítel, se kterým se znám již dva roky, je podle Vašich slov úplná klasika - žena ho trápí, já jsem vysvobození atd. Nicméně se mi nechce věřit, že by lhal (navíc ji znám) protože já to mám doma úplně stejně a také nelžu, když mu to říkám. Jsem přesvědčená, že kdybych chtěla, tak se rozvede a bude se mnou do konce svých dnů, ale já nechci. Nedokázala bych opustit rodinu a ohrozit tři již dospělé děti, šťastné ve svých prvních vztazích. Nicméně kdyby se něco stalo, dává mi jistotu, že by se o mě "postaral". Ale když čtu Vaši rubriku, hlodá ve mně pochybnost - co když i on by vystřízlivěl a svá slova nenaplnil? Mám si ho vyzkoušet třeba tím, že mu řeknu, že chci být s ním..?
A jsem vůbec normální, když žiji takový podivný život? - otázka upravena poradcem
Zora3
Dobrý den,
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
nejdříve bych chtěla poděkovat za slova nadšení v souvislosti s mou poradnou. Jak se zbavit závislosti na čtení příběhů a odpovědí? Snad tím, že si z nich uděláte bonbónek na večerní hodiny (abyste pak nemusela dohánět práci - smajlík)!
Váš příspěvek se mi moc líbí tím, že vyjadřuje hlubokou moudrost ženy, která ochutnala "zakázané plody" mileneckého vztahu a ví, na jaké bázi funguje...Jistě, máte pravdu, je to tak, že kdo miluje méně, ten se nachází v pozici silnějšího....
Zde ještě jednou připomenu svůj oblíbený film Damage (Posedlost) s J.Ironsem a J.Binoche. Hlavní hrdinka svého budoucího tchána nejen svede, ale svým zvláštním manipulativním způsobem, směsicí dětskosti, vilnosti, tajemnosti, zvrácenosti, slabosti a distance v něm vyvolá posedlost a totální závislost. Až do konce příběhu se pak možná víc než tělesnými orgasmy kochá tím, jak ho má v hrsti, jak přiběhne tam, kam ona poručí. On se hodlá rozvést, ona ho od toho odradí. Je přímo "čítankovým" příkladem ženy, jíž muži propadají, čili femme fatale: je v ní je něco nesmírně a speciálně žensky slabého včetně nikdy neumdlévající sexuální touhy, zároveň ale i něco šíleně silného až velitelského. Je to ona, kdo určuje, kdy se uvidí, kam až to zajde, kdy to skončí...
I vy jste zažila něco podobného, dokonce asi opakovaně, pak jste ale sklouzla do role té zamilovanější a rázem bylo všechno jinak. Je dobré si to někdy prožít, o tom ten život je, ale umět rozpoznat nebezpečí a umět z toho vycouvat dříve, než se stane něco fatálního, nezvratitelného...Moje kniha Ukradená objetí končí větami: "Nedopusťte, aby vám touha a vášeň vypálily mozek. Zachovejte si soudnost. Zvedněte hlavu z katova špalku dřív, než dopadne sekyra!"
Což ovšem většina hrdinů a hrdinek UO neudělala, a právě proto mohla tato kniha vzniknout, neboť lidé chtějí vzrušení... Toho je zde tolik a často v podobě tak šťavnaté či kuriózní, že mě napadlo nabídnout ji někomu ke zfilmování. Myslím, že by z UO s podtitulem Nevěra- výhra či prohra? mohl být slušný televizní trhák... Kdyby někdo věděl o režisérovi nebo produkčním, jehož by tohle téma zajímalo, předem děkuji za avízo! Sama na kontaktování totiž nemám moc času, zatím jsem se tomu vůbec nevěnovala.
Teď zpátky k vašemu příběhu (i ten si umím představit na plátně...) a vaší druhé otázce, zda vyzkoušet opravdovost milencova zájmu dotazem, jestli s vámi chce žít....Řekla bych, že pochybnost je zcela namístě, pokud již s tímto návrhem nepřišel sám (zřejmě ne, jinak by vás to nenapadlo)....zde bych doporučovala maximální opatrnost, chcete-li v tomto pro vás evidentně pohodovém stavu setrvat....co kdyby např. podal žádost o rozvod a chtěl po vás totéž? Co kdyby se pod nějakou záminkou vytratil? Můžete zkusit něco prohodit jakoby žertem, to je vždycky nejlepší varianta, kdy se člověk nezesměšní a zároveň hned vidí reakci... Přeji vám vše dobré, aby vám štěstěna zůstala nakloněna a vy jste
i nadále vedla pohodový život... tím, že si zachováte nadhled a rozvahu!
reakce na poradnu
Mám poznámku k tomu, že žena má mít svůj program a být tak nějak nedostupná. Jsem aktivní žena, mám hodně zájmů, partnera si hledám hlavně přes internet, protože mnoho jiných možností nemám. A už se mi stalo několikrát, že když jsem vylíčila adeptům o seznámení jaké mám různé aktivity a kam se chystám apod, tak mi bylo sděleno, že bych na ně tedy neměla čas a že jsem aktivní až přespříliš, prostě se jim to moc nelíbilo. To není pravda, program bych samozřejmě byla ochotná upravit, pokud by dotyčný za to stál a pokud bychom to oba chtěli. Oni podle mě muži sice deklarují, že chtějí aktivní a schopnou ženu, ale drtivá většina z nich opravdu chce mít tu svoji slepičku domácí, která je čeká doma s teplou večeří a v zásadě se jim přizpůsobuje
Hanka
Dobrý den,
ještě jsem se nesetkala s mužem, jemuž by imponovala žena, co
jen sedí doma a čeká na zavolání. Na druhé straně ovšem
odpuzuje (zastrašuje) typ sebejisté manažerky, jejíž kalendář
je plný nejrůznějšími aktivitami. V takovém případě vedle
samotné zaneprázdněnosti (a soběstačnosti, samostatnosti) děsí
i drahé koníčky, lépe řečeno představa, že s nimi budoucí
partner bude muset držet krok. Každému muži je třeba dát
prostor, aby se mohl předvést, zabodovat. Ale co vyděsí jednoho,
může být zajímavou výzvou pro jiného. Velice dobře situovaná
žena by proto své hledání neměla omezovat jen na internetové
seznamky, kde se to stejnou skupinou mužů rozhodně nehemží, a
seznamovat se i ve „volné přírodě“ - např. na golfu,
dostizích, společenských akcích, přes známé atd. Zkátka všude tam, kde má šanci potkat někoho, z koho se jí podlomí kolena, tím pádem se začne chovat žensky, což v muži vyvolá ty správné reakce.
nevhodný partner
Dobrý den. Jsem s přítelem rok půl Já 30, on 35 let. Po roce si moc přál s mnou bydlet, což se stalo. Bála jsem se rychlého stereotypu, což se samozřejmě stalo. Už o mě nejeví takový zájem. Mrzí mě, když máme spolu volný den, že půl dne prosedí s chytrým telefonem, což razantně zamítám a od srdce skutečně nenávidím. Mám chuť mu tu věc vyrvat z ruky a roztříštit o zeď. Můj názor na to zná, když se ozvu, chvíli se drží, ale hned je to zpátky. Já mu nechci odpírat "koníček" či jak to nazvat. Ale je to normální? Někdy se ptám, co tam dělá a on odpoví, že to se mě netýká a není důležité, abych to věděla. To mě uráží, ale říkám si, má nárok na soukromí a svoje věci. Do jaké míry je to přirozené? Taky si denně dá pivo, ale říkám si, asi to tak všichni chlapi dělají. Čím dál častěji se se mnou baví jak s kamarádem. Při hovoru běžně lítají vulgární slova. Včera mi na to řekl, že už ho nebaví se přetvařovat, proto se chová tak přirozeně s mluvou. Dost často přemýšlím o rozchodu.Část 1. - otázka upravena poradcem
Lenik
Dobrý den,
na jednu stranu často přemýšlíte o rozchodu (logicky), na druhou stranu si ale neumíte představit tohoto muže opustit. Zde mne napadá: a život s vulgárním sobcem si představit umíte? Proč tolerujete tak ponižující a urážlivý způsob komunikace? Proč zůstáváte v jednom bytě s člověkem, jenž si vás evidentně neváží, nemá vůči vám žádný respekt? Umíte si představit, jak by se dotyčný choval jako otec....?
Ne, všichni muži nejsou stejní, jsou i slušní a je jich hodně. Pokud odejdete, měla byste v budoucnu citlivěji vnímat varovné signály a nesestěhovávat se předčasně s někým, o kom toho moc nevíte nebo se již projevil jako hrubec či jinak nevhodně..... Přeji vše dobré.
na jednu stranu často přemýšlíte o rozchodu (logicky), na druhou stranu si ale neumíte představit tohoto muže opustit. Zde mne napadá: a život s vulgárním sobcem si představit umíte? Proč tolerujete tak ponižující a urážlivý způsob komunikace? Proč zůstáváte v jednom bytě s člověkem, jenž si vás evidentně neváží, nemá vůči vám žádný respekt? Umíte si představit, jak by se dotyčný choval jako otec....?
Ne, všichni muži nejsou stejní, jsou i slušní a je jich hodně. Pokud odejdete, měla byste v budoucnu citlivěji vnímat varovné signály a nesestěhovávat se předčasně s někým, o kom toho moc nevíte nebo se již projevil jako hrubec či jinak nevhodně..... Přeji vše dobré.
nevhodný partner
Část 2. Jenže si nedokážu představit, že ho opustím. Najdu si jiného a bude to to samé. Tak proč to měnit. Řekněte mi, hledám v našem vztahu nepodstatné hlouposti a je tento mužský svět normální, že je žena pro muže běžnou součástí a taková ta něžná ,láskyplná gesta jako na začátku jsou jen hra, která brzy skončí? Mám se spokojit s tím, že muži jsou takoví, jako ten můj a nečekat na něco, co neexistuje? Nebo donekonečna vytýkat věci, co mi vadí, ale pro něj je to přirozené? Když jsem skutečně pohrozila rozchodem, uznal, že to s ním není lehké, ale nic se do budoucna nezměnilo. Vím, že je takový a nedá se to změnit. Je to fajn chlap, do kterého jsme se zamilovala, jen má spoustu chyb, jako každý. Mám se spokojit s tím, že muži jsou takoví, jako ten můj a nečekat na něco, co neexistuje? Nebo donekonečna vytýkat věci, co mi vadí, ale pro něj je to přirozené? Děkuji za Váš názor.
Lenik
Dobrý den,
na jednu stranu často přemýšlíte o rozchodu (logicky), na druhou stranu si ale neumíte představit tohoto muže opustit. Zde mne napadá: a život s vulgárním sobcem si představit umíte? Proč tolerujete tak ponižující a urážlivý způsob komunikace? Proč zůstáváte v jednom bytě s člověkem, jenž si vás evidentně neváží, nemá vůči vám žádný respekt? Umíte si představit, jak by se dotyčný choval jako otec....?
Ne, všichni muži nejsou stejní, jsou i slušní a je jich hodně. Pokud odejdete, měla byste v budoucnu citlivěji vnímat varovné signály a nesestěhovávat se předčasně s někým, o kom toho moc nevíte nebo se již projevil jako hrubec či jinak nevhodně..... Přeji vše dobré.
na jednu stranu často přemýšlíte o rozchodu (logicky), na druhou stranu si ale neumíte představit tohoto muže opustit. Zde mne napadá: a život s vulgárním sobcem si představit umíte? Proč tolerujete tak ponižující a urážlivý způsob komunikace? Proč zůstáváte v jednom bytě s člověkem, jenž si vás evidentně neváží, nemá vůči vám žádný respekt? Umíte si představit, jak by se dotyčný choval jako otec....?
Ne, všichni muži nejsou stejní, jsou i slušní a je jich hodně. Pokud odejdete, měla byste v budoucnu citlivěji vnímat varovné signály a nesestěhovávat se předčasně s někým, o kom toho moc nevíte nebo se již projevil jako hrubec či jinak nevhodně..... Přeji vše dobré.
jak to myslel?
Nevím, jestli to náhodou není vysoká hra včetně mého podmanění, nevím, jestli ho to za měsíc nepřejde (ale můj bývalý muž to tehdy pojal obdobně a dopadlo to svatbou). Každopádně když mužský chce a vyvine úsilí, tak ženu prostě dostane. Takže jsem se zamilovala (ehm ... dost brzo, včetně hormonů, představ o dalším miminku). Dobré je, že na mé straně je dost překážek ke zdolání (zhruba půl roku bychom to měli udržet tak a budu potřebovat JEHO pomoc), takže ho budu moci poznat, jestli je opravdu opora. No, ale jak to ustát mezitím? Vím, že to chce pevné nervy. Toužím po něm, stýská se mi, máme domluvený zhruba jeden víkend za měsíc, on píše roztomilosti, ale při svém temperamentu bych si představovala výbuchy vášně, takové to udržování, případně vzdouvání plamene. Prosím, máte radu, jak se dělat vzácnou při vztahu na dálku a nezačít „hnízdit“ a hrotit dřív, než romantické tlachání nabyde konkrétní podoby? Jsem normální ženská s normálními představami o životě, ne úplně „potvora“. Děkuji
Alicia 2
Dobrý den,
chápu, že byste to ráda viděla jinak, ale na dvou společně strávených víkendech a mailové komunikaci stavět nelze. Toho si jste si zřejmě i vy, navzdory rostoucí zamilovanosti, vědoma... Varovným signálem by mohlo být to, že onen 47-letý muž zatím nikdy nebyl ženatý, nemá dítě, čili ještě nikdy za svůj poměrně dlouhý život nešel do vážného vztahu a závazku....je tedy třeba položit si otázku, jestli se ji nebojí? Jestli jeho plány založit rodinu nejsou jen slovy, kerá není schopen převést v činy...? Nespecializoval se dosud jen nedostupné ženy? Na vztahy, udržované na dálku, jako je ten váš? Dále mne napadá otázka - proč máte domluvený jen jeden víkend měsíčně? Chápu to tak, že to navrhl on - ale z vašeho líčení situace je patrné i zklamání. Chtěla byste výbuchy vášně, ovšem v reálném životě.... možná vám dokonce chybí i v té písemné formě. Ptáte se, jak se neprojevit jako ta zamilovanější, ale domnívám se, že nemáte vůbec co ztratit. Pokud začnete dávat najevo, jak po tom muži toužíte a ptát se ho, proč nemůže přijet dřív atd., jen tím uspíšíte to, co by přišlo tak jako tak, jen později...jinak řečeno: jestliže si jen tak hraje a kochá se vidinou, jak po něm někde v dáli touží zamilovaná žena, zatímco on do ničeho jít nehodlá, zastraší ho vaše nedočkavost a stáhne se (dříve, než byste do toho spadla ještě víc). Na druhou stranu - dítě máte, biologické hodiny vám netikají, čili si klidně můžete dopřát půl roku pozorování a pečlivého testování. Zde ovšem doporučuji číst mezi řádky a snažit se o maximální objektivitu. Berte to jako zajímavý psychologický projekt a zůstaňte nad věcí! Ptejte se ho na všechno, co o něm chcete vědět, klidně buďte šťouravá a jděte pod povrch. Pokud má o vás vážný zájem, jaký prezentuje, měl by chápat, že o něm a jeho rodině chcete vědět do nejvíc. Emoce samozřejmě brzděte, je to zatím jen sen a nelze vyloučit, že pouze váš. Kdybyste popustila uzdu fantazii a během těch několika měsíců si vysnila, jak nádherně si spolu někde žijete, mohlo by se stát, že by vás realita zdrtila. Přeji vám hodně štěstí a vše dobré.
chápu, že byste to ráda viděla jinak, ale na dvou společně strávených víkendech a mailové komunikaci stavět nelze. Toho si jste si zřejmě i vy, navzdory rostoucí zamilovanosti, vědoma... Varovným signálem by mohlo být to, že onen 47-letý muž zatím nikdy nebyl ženatý, nemá dítě, čili ještě nikdy za svůj poměrně dlouhý život nešel do vážného vztahu a závazku....je tedy třeba položit si otázku, jestli se ji nebojí? Jestli jeho plány založit rodinu nejsou jen slovy, kerá není schopen převést v činy...? Nespecializoval se dosud jen nedostupné ženy? Na vztahy, udržované na dálku, jako je ten váš? Dále mne napadá otázka - proč máte domluvený jen jeden víkend měsíčně? Chápu to tak, že to navrhl on - ale z vašeho líčení situace je patrné i zklamání. Chtěla byste výbuchy vášně, ovšem v reálném životě.... možná vám dokonce chybí i v té písemné formě. Ptáte se, jak se neprojevit jako ta zamilovanější, ale domnívám se, že nemáte vůbec co ztratit. Pokud začnete dávat najevo, jak po tom muži toužíte a ptát se ho, proč nemůže přijet dřív atd., jen tím uspíšíte to, co by přišlo tak jako tak, jen později...jinak řečeno: jestliže si jen tak hraje a kochá se vidinou, jak po něm někde v dáli touží zamilovaná žena, zatímco on do ničeho jít nehodlá, zastraší ho vaše nedočkavost a stáhne se (dříve, než byste do toho spadla ještě víc). Na druhou stranu - dítě máte, biologické hodiny vám netikají, čili si klidně můžete dopřát půl roku pozorování a pečlivého testování. Zde ovšem doporučuji číst mezi řádky a snažit se o maximální objektivitu. Berte to jako zajímavý psychologický projekt a zůstaňte nad věcí! Ptejte se ho na všechno, co o něm chcete vědět, klidně buďte šťouravá a jděte pod povrch. Pokud má o vás vážný zájem, jaký prezentuje, měl by chápat, že o něm a jeho rodině chcete vědět do nejvíc. Emoce samozřejmě brzděte, je to zatím jen sen a nelze vyloučit, že pouze váš. Kdybyste popustila uzdu fantazii a během těch několika měsíců si vysnila, jak nádherně si spolu někde žijete, mohlo by se stát, že by vás realita zdrtila. Přeji vám hodně štěstí a vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den, Libuše. Moc díky za skvělou poradnu! Seznámení a nalákání zde bylo probráno vyčerpávajícím způsobem (inspirující). A co dál, ptám se:-) Já, 35, čerstvě po rozvodu (ale táhlo se to, takže minulost už zpracována), předškolní dítě. On, o 12 let starší, zdaleka, svobodný s několika dlouhodobými vztahy v minulosti. Kdysi jsme spolu pracovali, vždy korektně, ale jiskřilo to. Sešli jsme se teď po letech na dva víkendy, z ničeho nic veliká romantika, mezitím si každý den píšeme, poměr kontaktu je vyrovnán. Rozumíme si intelektuálně (to už vím dlouho) a teď i v posteli. Já to mám tak, že život mi už nic nedluží, takže pojďme si užít hezké chvilky, haha, hihi, zítra tu nemusí být. No, předvádí se! Teď mě začal lákat k němu žít, že touží po rodině, že ví, že je to mezi námi brzo, ale že se do mě zamiloval, už se vyřádil, přesně mi popsal, jak si to představuje včetně bydlení atd. Znám ho jako korektního člověka (mají to i v národní povaze), ale soukromí jsme dřív moc neprobírali. pokr.
Alicia 1
Dobrý den,
chápu, že byste to ráda viděla jinak, ale na dvou společně strávených víkendech a mailové komunikaci stavět nelze. Toho si jste si zřejmě i vy, navzdory rostoucí zamilovanosti, vědoma... Varovným signálem by mohlo být to, že onen 47-letý muž zatím nikdy nebyl ženatý, nemá dítě, čili ještě nikdy za svůj poměrně dlouhý život nešel do vážného vztahu a závazku....je tedy třeba položit si otázku, jestli se ji nebojí? Jestli jeho plány založit rodinu nejsou jen slovy, kerá není schopen převést v činy...? Nespecializoval se dosud jen nedostupné ženy? Na vztahy, udržované na dálku, jako je ten váš? Dále mne napadá otázka - proč máte domluvený jen jeden víkend měsíčně? Chápu to tak, že to navrhl on - ale z vašeho líčení situace je patrné i zklamání. Chtěla byste výbuchy vášně, ovšem v reálném životě.... možná vám dokonce chybí i v té písemné formě. Ptáte se, jak se neprojevit jako ta zamilovanější, ale domnívám se, že nemáte vůbec co ztratit. Pokud začnete dávat najevo, jak po tom muži toužíte a ptát se ho, proč nemůže přijet dřív atd., jen tím uspíšíte to, co by přišlo tak jako tak, jen později...jinak řečeno: jestliže si jen tak hraje a kochá se vidinou, jak po něm někde v dáli touží zamilovaná žena, zatímco on do ničeho jít nehodlá, zastraší ho vaše nedočkavost a stáhne se (dříve, než byste do toho spadla ještě víc). Na druhou stranu - dítě máte, biologické hodiny vám netikají, čili si klidně můžete dopřát půl roku pozorování a pečlivého testování. Zde ovšem doporučuji číst mezi řádky a snažit se o maximální objektivitu. Berte to jako zajímavý psychologický projekt a zůstaňte nad věcí! Ptejte se ho na všechno, co o něm chcete vědět, klidně buďte šťouravá a jděte pod povrch. Pokud má o vás vážný zájem, jaký prezentuje, měl by chápat, že o něm a jeho rodině chcete vědět do nejvíc. Emoce samozřejmě brzděte, je to zatím jen sen a nelze vyloučit, že pouze váš. Kdybyste popustila uzdu fantazii a během těch několika měsíců si vysnila, jak nádherně si spolu někde žijete, mohlo by se stát, že by vás realita zdrtila. Přeji vám hodně štěstí a vše dobré.
chápu, že byste to ráda viděla jinak, ale na dvou společně strávených víkendech a mailové komunikaci stavět nelze. Toho si jste si zřejmě i vy, navzdory rostoucí zamilovanosti, vědoma... Varovným signálem by mohlo být to, že onen 47-letý muž zatím nikdy nebyl ženatý, nemá dítě, čili ještě nikdy za svůj poměrně dlouhý život nešel do vážného vztahu a závazku....je tedy třeba položit si otázku, jestli se ji nebojí? Jestli jeho plány založit rodinu nejsou jen slovy, kerá není schopen převést v činy...? Nespecializoval se dosud jen nedostupné ženy? Na vztahy, udržované na dálku, jako je ten váš? Dále mne napadá otázka - proč máte domluvený jen jeden víkend měsíčně? Chápu to tak, že to navrhl on - ale z vašeho líčení situace je patrné i zklamání. Chtěla byste výbuchy vášně, ovšem v reálném životě.... možná vám dokonce chybí i v té písemné formě. Ptáte se, jak se neprojevit jako ta zamilovanější, ale domnívám se, že nemáte vůbec co ztratit. Pokud začnete dávat najevo, jak po tom muži toužíte a ptát se ho, proč nemůže přijet dřív atd., jen tím uspíšíte to, co by přišlo tak jako tak, jen později...jinak řečeno: jestliže si jen tak hraje a kochá se vidinou, jak po něm někde v dáli touží zamilovaná žena, zatímco on do ničeho jít nehodlá, zastraší ho vaše nedočkavost a stáhne se (dříve, než byste do toho spadla ještě víc). Na druhou stranu - dítě máte, biologické hodiny vám netikají, čili si klidně můžete dopřát půl roku pozorování a pečlivého testování. Zde ovšem doporučuji číst mezi řádky a snažit se o maximální objektivitu. Berte to jako zajímavý psychologický projekt a zůstaňte nad věcí! Ptejte se ho na všechno, co o něm chcete vědět, klidně buďte šťouravá a jděte pod povrch. Pokud má o vás vážný zájem, jaký prezentuje, měl by chápat, že o něm a jeho rodině chcete vědět do nejvíc. Emoce samozřejmě brzděte, je to zatím jen sen a nelze vyloučit, že pouze váš. Kdybyste popustila uzdu fantazii a během těch několika měsíců si vysnila, jak nádherně si spolu někde žijete, mohlo by se stát, že by vás realita zdrtila. Přeji vám hodně štěstí a vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,je mi 33, svobodná. Našla jsem si rozvedeného přítele (39), má 2 děti, nežijí s ním, ale vídá je každý den, co může. Od začátku bral náš vztah velmi vážně a již 3 měsících jsme začali hovořit o společném dítěti, které oba moc chceme. Příbližně v té době jsem se do vztahu položila naplno a vždy když byl doma (jezdí pracovně na 3 dny mimo) jsem tam byla s ním. Na zahradě, s dětmi (moc jsme si sedli). Nicméně pak začal klesat jeho zájem o mě a o to, co potřebuju. Spíš se vše točilo kolim něj a dětí a cokoliv jsem chtěla já,musela jsem počkat, až jestli bude mít chut a čas.Snažila jsem se ho přesvědčit abychom strávili tak ynějaký čas jen spolu, bez dětí a bez práce,ale neúspěšně.Začala jsem si postupně stěžovat až to vyvrcholilo pár nepěknými scénami.DO toho vím, že měl velmi těžké období v práci.Před 3 dny jsme se domluvili, že si dáme pauzu a já vzala pulku svých věcí a odstěhovala se.Ted se musíme oba rozhodnout co dál.Rada bych s ním byla.Není dokonalý, ale už od počátku jsme si sedli, mame společný názor na řadu věcí. Asi jsem udělala chybu, že jsem si nezachovala vlastní prostor.Jenže, jak zařídit, abychom tomu uspěšně oba dali druhou šanci?Předem děkuji a přeji hezký den.
Markéta
Dobrý den,
pokud nebude chtít i on, nic s tím nesvedete. Nemá smysl ho přesvědčovat, že tomu máte dát druhou šanci, tím u něj jen ztrácíte body. Zde bych byla skeptická i pro případ, že by se vrátil, že by to byl on, kdo by si přál začít znovu....možná je toho na něj moc, nebo se mu rozleželo, že do dalšího dítěte nemá chuť jít (třeba proto, že ho dost sil a peněz stojí ty, co již má)....asi by bylo dobré neztrácet s ním čas a najít si někoho, kdo si opravdu přeje rodinu.....ale jak často říkám ,je to váš život, vy se musíte rozhodnout...přeji vše dobré!
pokud nebude chtít i on, nic s tím nesvedete. Nemá smysl ho přesvědčovat, že tomu máte dát druhou šanci, tím u něj jen ztrácíte body. Zde bych byla skeptická i pro případ, že by se vrátil, že by to byl on, kdo by si přál začít znovu....možná je toho na něj moc, nebo se mu rozleželo, že do dalšího dítěte nemá chuť jít (třeba proto, že ho dost sil a peněz stojí ty, co již má)....asi by bylo dobré neztrácet s ním čas a najít si někoho, kdo si opravdu přeje rodinu.....ale jak často říkám ,je to váš život, vy se musíte rozhodnout...přeji vše dobré!
nevhodný partner
DoDobrý den.Chtěla bych se svěřit a zároveň požádat o radu.Ještě v létě loňského roku jsem byla plná energie,chuti do života,když jsem se dozvěděla že jsem onkologicky nemocná.Nyní po ukončení léčby,jsem v rekonvalescenci a díky únavě a pokleslé imunitě bývám často sama.Jsem po ablaci prsu,přišla jsem i o svoje dlouhé vlasy.Vidím,že přítel o mě ztrácí zájem.I se známými jsem se zkoušela domlouvat nějaké aktivity,ale pak mi vždy nebylo dobře a nemohla jsem se zúčastnit.Takže se začínám cítit jako poustevnice.S lidmi kolem sebe,přesto sama.......Bela - otázka upravena poradcem
Bela
Dobrý den,
vaše líčení situace není zakončeno žádným dotazem, ale domnívám se, že to asi měla být otázka, jak naložit s přítelem, který nyní v této situaci o vás ztrácí zájem. Jak se říká - v nouzi poznáš přítele - a zde to platí mnohonásobně. Nevysilujte se myšlenkami na to, jak ho udržet, sílu potřebujete sama pro sebe, uzdravování, posílení imunity atd.
Obklopujte se lidmi, kteří vás podporují, dělejte to, na co máte chuť a co vám energie dovolí, možná by nebylo špatné zkontaktovat nějakou komunitu lidí, kteří překonali něco podobného a podniknout nějaké aktivity společně.
Vlasy dorostou, dostanete se z toho, bude zase dobře a vy najdete partnera, který bude stát při vás! Opakujte si to, vsuňte si to do podvědomí. Možná by později neškodila jóga či nějaké očistné a energií nabíjející rituály. Držím palce, přeji zdraví a štastnou budoucnost!
vaše líčení situace není zakončeno žádným dotazem, ale domnívám se, že to asi měla být otázka, jak naložit s přítelem, který nyní v této situaci o vás ztrácí zájem. Jak se říká - v nouzi poznáš přítele - a zde to platí mnohonásobně. Nevysilujte se myšlenkami na to, jak ho udržet, sílu potřebujete sama pro sebe, uzdravování, posílení imunity atd.
Obklopujte se lidmi, kteří vás podporují, dělejte to, na co máte chuť a co vám energie dovolí, možná by nebylo špatné zkontaktovat nějakou komunitu lidí, kteří překonali něco podobného a podniknout nějaké aktivity společně.
Vlasy dorostou, dostanete se z toho, bude zase dobře a vy najdete partnera, který bude stát při vás! Opakujte si to, vsuňte si to do podvědomí. Možná by později neškodila jóga či nějaké očistné a energií nabíjející rituály. Držím palce, přeji zdraví a štastnou budoucnost!
nevhodný partner
Dobrý den,psala jsem Vám dotaz ohledně společného bydlení s názvem-Jak to myslel?Informace tam byly zmatené.Přitel mi naznačoval že bysme spolu mohli bydlet, když jsem mu řekla že chci, po roce a půl, začal couvat, že se ještě musíme poznat.Jsem spolu 1,5roku.Naštvala jsem se zbalila si vše a odjela.po třech dnech se vrátila.On mi na svou obranu řekl, že jsem mu neměla dát možnost výběru a říct rovnou-stehuju se.A že je pro něj lepší mít ženu nejisou.Když ted měla za ním přijet na prázdiny jeho dcera s kamarádkou tak jsem uklízela a to byl rád že mě má,že bude rád když tam s nima budu.Nakonec mi oznámil, že to zvládne sám a dal mi najevo at nejezdím.že je celkem samostatný.Makáme spolu na zahradě, jezdím já za ním, protože mám mini pronajatý byt v Praze a zahrada mě baví.On pro mě nic moc nedělá.Myslím,že jsem to na začátku nastavila špatně-jen on on a on a ted už mě bere jako samozřejmost a já nevím,jak to změnit.Je dost urážlivý a zas tak skvělý asi taky není, ale prostě ho mám ráda.
Berenika
Dobrý den,
dotaz tohotu druhu jsem nedávno zodpovídala, asi tedy někde došlo k technické chybě. Takže tedy ještě jednou, v obecné rovině: pokud muž řekne, že má radši ženu nejistou nebo že ji nepotřebuje, ať za ním nejezdí, měla by hned zařadit zpátečku. Pokud to neudělá a dál za mužem "dolézá" (jiný výraz mě zde opravdu nenapadá), nemůže se pak divit, že ji víc a víc zneužívá, chová se k ní hrubě, neuctivě, bez respektu. Je to váš život, na vás záleží, jak se bude dál vyvíjet, ale uvědomte si, že přizpůsobením se těmto nepříznivě nastaveným pravidlům si necháváte podlamovat sebevědomí....vynahradí vám to snad práce na zahrádce....? Nejste přece jeho služka!
Přeji zdravý nadhled a do budoucna více štěstí.
dotaz tohotu druhu jsem nedávno zodpovídala, asi tedy někde došlo k technické chybě. Takže tedy ještě jednou, v obecné rovině: pokud muž řekne, že má radši ženu nejistou nebo že ji nepotřebuje, ať za ním nejezdí, měla by hned zařadit zpátečku. Pokud to neudělá a dál za mužem "dolézá" (jiný výraz mě zde opravdu nenapadá), nemůže se pak divit, že ji víc a víc zneužívá, chová se k ní hrubě, neuctivě, bez respektu. Je to váš život, na vás záleží, jak se bude dál vyvíjet, ale uvědomte si, že přizpůsobením se těmto nepříznivě nastaveným pravidlům si necháváte podlamovat sebevědomí....vynahradí vám to snad práce na zahrádce....? Nejste přece jeho služka!
Přeji zdravý nadhled a do budoucna více štěstí.
reakce na poradnu
Dobrý den, reaguji na příspěvek Katky (27 let). Mě je 43 a v mládí jsem na tom byla naprosto stejně jako vy. Mě každý chlap vždycky uháněl jen, aby mě dostal do postele. Úplně Vám rozumím, když píšete „přitahuji špatné typy“. (V podstatě bych řekla, že stále je o mě zájem, obvykle z řad nějakého vlivného či lépe situovaného muže). Dokud to bylo takové to hraní, jak paní Libuše píše – příklon odklon, tak to se mohli přetrhnout, ale jak jsem si myslela, že z toho bude vztah, tak nic… dodnes nevím čím to. Nezažila jsem žádné vodění za ručičku, chození do parku, natož aby se o mě někdo s láskou staral ..… vždy to byla jen hra na kočku a myš … a pak rychlý konec. Jeden mi kdysi řekl, že by si mě nechal jako vzrušující milenku! Dodnes nevím, jak to funguje, že se dva do sebe zamilují a nemohou bez sebe být. Já tohle nikdy nezažila. Dnes jsem vdaná, mám rodinu, manžel je spolužák ze školy - super parťák, ale je to spíše vztah z rozumu. Možná paní Libuše, kdybyste nám ještě trochu pomohla. Děkuji Petra
Petra
Dobrý den,
vidím to tak, že je třeba hned na začátku
takzvaně oddělit zrno od plev a nastavit pravidla. Způsob
seznámení a chování na prvních schůzkách dávají vztahu
určitý směr. Pokud žena tuší, že to není ono, ale setrvává
v tom v domnění, že se to později změní, ztrácí čas. Někdo
říká, že jsou špatné vztahy dány dobou, např.internetem, ale
dle mého názoru to tak není. V každé době se vyskytují muži,
kteří to jen tak zkoušejí, loví plošně, jde jim jen o postel a
vždycky někde pořídí. Je pouze na ženě, k čemu svolí,
jesti bude snadná „kořist“ nebo zajímavá výzva, pro niž muž
musí něco podstoupit, předvést. Nejde o to, dělat umělé
drahoty, ale dát přirozeně najevo, že si je žena vědoma své
ceny. Muž potřebuje být motivován k nějakému výkonu (darovat
květinu, pozvat na večeři, výlet, překonat nějakou překážku
atd.). Jak se to na začátku nastaví, tak to pak většinou funguje. Signály,
že muži žena nestojí za nic jiného než za pár chvil
postelového povyražení, pozná každá - pokud je poznat
chce...Žena, která od muže nic nedostává, přesto mu něco dává
(a on cítí, že udělá vše, aby ho neztratila), se pak nemůže
divit, že se vztah nikam nevyvíjí. Příklad: žena se s mužem
vyspí, hned poté ale cítí, že ochladl, nevolá, nikam nezve,
čili že dosáhl svého a přestala ho zajímat. Co s tím?
Vyškrtnout ho ze seznamu „uchazečů“, nepožadovat žádné
vysvětelní a kdyby po pár týdnech znovu škemral (třeba proto,
že by nesehnal žádnou jinou), vyhodit. To jsou ony mezníky, které
určují „mocenský poměr“ a určují další vývoj. Vzpomínám
si na spolubydlící z VŠ koleje, která trpěla pokaždé, když se
se svým idolem vyspala a hned cítila, jak jí uniká...nicméně to
udělala vždycky znovu, protože do něj byla zamilovaná nechtěla
ho ztratit. On se jí vyloženě smál do obličeje, byl si absolutně
jist svou převahou, a bohužel se nemýlil...Pochopila to až po
dlouhé době a pak si konečně našla kluka, který ji nechtěl jen
na sex. A teprve tehdy o ni ten narcistický hejsek měl snahu
„bojovat“, soupeř pro něj znamenal konečně zajímavou výzvu.
Ona už naštěstí nepovolila a za toho prima kluka se
provdala...Její příběh tedy má šťastný konec a na svou
avantýru s oním krasavcem dnes možná vzpomíná jako na pikantní
dobrodružství. Nic proti tomu, pokud někdo udělá takovou
zkušenost, poučí se (ne příliš pozdě) a jde dál. Horší jsou
případy, kdy k poučení nedojde a opakuje se stále stejná chyba.
Toho se tedy vyvarujte. Přeji hodně štěstí a zdaru!
vztah se ženatým
Dobry den, mam vztah se zenatym muzem 45 let, ktery ma 3 deti a chce se kvuli me rozvest a mit se mnou dalsi deti. Jsem vdana, mam dve deti, celkem fungujici manzelstvi. S niim super sex, porozumeni, lasku, ale nechci do toho jit, vyhovuje mi to nezavazne, zatim jsem mu to nerekla, nechci ho ztratit, bojim se, ze se kvuli me rozvede. Co radite?
Lenka
Dobrý den,
dle mého názoru by bylo nejlepší nalít mu čistého vína, že si oba ponecháte své rodiny a vašemu vztahu atraktivitu, jakou má teď, pak by ji ale ztratil (což je pravda). Uvažujete naprosto správně, že do ničeho jiného nechcete jít, tedy do rozvodu a společných dětí. Pokud na to nepřistoupí, nedá se nic dělat. Vy ale neriskujte prozrazení ani krach dobrého manželství. To bych si tedy dovolila radit já, život je to ale váš.....
Přeji vše dobré.
dle mého názoru by bylo nejlepší nalít mu čistého vína, že si oba ponecháte své rodiny a vašemu vztahu atraktivitu, jakou má teď, pak by ji ale ztratil (což je pravda). Uvažujete naprosto správně, že do ničeho jiného nechcete jít, tedy do rozvodu a společných dětí. Pokud na to nepřistoupí, nedá se nic dělat. Vy ale neriskujte prozrazení ani krach dobrého manželství. To bych si tedy dovolila radit já, život je to ale váš.....
Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Konopová, moc se mi líbí Vaše poradna a jsem pravidelnou vděčnou čtenářkou! Děkuji!! Ráda bych navázala na dotaz slečny Katky, který, zdá se, popsal pěkně i mé pocity... Myslela jsem si dosud, že my ženy jednoho dne potkáme muže, do kterého se zamilujeme a budeme oba naprosto otevření, blízcí, navzájem absolutně upřímní do posledního pocitu či emoce. To je tedy utopie? Nerozumné? Nemožné? Z Vašich odpovědí mi vyplývá, že stále bychom my ženy měly myslet především na sebe a za sebe a muž je až "jakoby doplněk" (nevím, jak to lépe napsat)? Opravdu to pak znamená nekonečnou hru, kdy člověk nemůže být absolutně upřímný a spontánní? Nebo nevím, jak si to vysvětlit, jak to pochopit a uchopit do praxe? Moc předem děkuji za odpověď! Přeji pěkné léto. Andy - otázka upravena poradcem
Andy
Dobrý den,
ne, nemyslím si, že by žena měla něco hrát. V zásadě jde o určitý souhrn atributů (ideálně fungujících na bázi intuice), jimiž se žena pro muže dělá a udržuje zajímavou a žádoucí. Překotné projevy citů hned na začátku mohou muži signalizovat, že se do něj žena nezamilovala pro něj samotného, ale proto, že byl první, kdo o ni projevil zájem, čili že "jiný nebyl na skladě" (takto mi to kdysi definoval jeden kamarád). Muž by měl získat pocit, že žena chtěla právě jeho kvůli jeho vlastnostem atd... Dále by měl mít v ženě stále co objevovat, čili by si měla zachovat určitá tajemství, neodhalovat se příliš rychle, čímž mám na mysli i sex. Nevynucovat si vyznání lásky, než si je žena jista, že jsou v tom oba stejně, a i potom opatrně dávkovat, jinak muž nabyde dojmu, že ještě nikdy milována nebyla, je to taková "chudinka" a potřebuje to jako sebepotvrzení (pokud muž k ženě nic tak vroucího necítí, vezme do zaječích, a i kdyby cítil, každodenním vyžadováním milostného vyznání se mu žena zprotiví - je to stejné jako s řízkem, který chutná, jíme-li ho občas, ale ne denně...).
Před několika lety běžel v naší TV pěkný zahraniční seriál o M.Callasové a A.Onassisovi, jenž krásně demonstroval právě tenhle jev: čím víc se mu podřizovala, obětovala, dávala mu najevo, že se celý její život točí kolem něj, tím rychleji jeho vzplanutí vůči ní chladlo, až zmizelo úplně. Ztratil zájem, zprotivila se mu. Jde tedy o to, mít v sobě cit pro rovnováhu a "investovat" do toho druhého tolik, kolik investuje on (symbolicky viděno). Jakmile dojde k silnému nepoměru, vychýlení na jednu stranu, je to špatné. Pokud jde o milostné "tokání", vyznávání lásky, je to krásné, pokud/dokud na citovém poli vládne rovnováha....jakmile ovšem u jednoho z partnerů začínají city slábnout, je mu protivné už jen pomyšlení, že by měl mluvit o lásce...Nejhorší je, pokud se ten méně milovaný o to intenzivněji snaží z partnera něco vydolovat....Z toho se pak může vyvinout komplex, že vlastně není hoden lásky, což se uloží v podvědomí a tenhle vzorec se pak může opakovat....dokud ho někdo svou "zemitou" přízní neprorazí a nezmění. Pak ale nesmí jít o osobu, jež stojí jen o lásku někoho nedostupného, zatímco těmi, kteří jí lásku projevují, pohrdá....což se také děje dostat se z toho lze většinou jen terapií ..takže asi tak. Vřele doporučuji knihu Jana Poněšického Fenomén ženství a mužství. Mějte se!
ne, nemyslím si, že by žena měla něco hrát. V zásadě jde o určitý souhrn atributů (ideálně fungujících na bázi intuice), jimiž se žena pro muže dělá a udržuje zajímavou a žádoucí. Překotné projevy citů hned na začátku mohou muži signalizovat, že se do něj žena nezamilovala pro něj samotného, ale proto, že byl první, kdo o ni projevil zájem, čili že "jiný nebyl na skladě" (takto mi to kdysi definoval jeden kamarád). Muž by měl získat pocit, že žena chtěla právě jeho kvůli jeho vlastnostem atd... Dále by měl mít v ženě stále co objevovat, čili by si měla zachovat určitá tajemství, neodhalovat se příliš rychle, čímž mám na mysli i sex. Nevynucovat si vyznání lásky, než si je žena jista, že jsou v tom oba stejně, a i potom opatrně dávkovat, jinak muž nabyde dojmu, že ještě nikdy milována nebyla, je to taková "chudinka" a potřebuje to jako sebepotvrzení (pokud muž k ženě nic tak vroucího necítí, vezme do zaječích, a i kdyby cítil, každodenním vyžadováním milostného vyznání se mu žena zprotiví - je to stejné jako s řízkem, který chutná, jíme-li ho občas, ale ne denně...).
Před několika lety běžel v naší TV pěkný zahraniční seriál o M.Callasové a A.Onassisovi, jenž krásně demonstroval právě tenhle jev: čím víc se mu podřizovala, obětovala, dávala mu najevo, že se celý její život točí kolem něj, tím rychleji jeho vzplanutí vůči ní chladlo, až zmizelo úplně. Ztratil zájem, zprotivila se mu. Jde tedy o to, mít v sobě cit pro rovnováhu a "investovat" do toho druhého tolik, kolik investuje on (symbolicky viděno). Jakmile dojde k silnému nepoměru, vychýlení na jednu stranu, je to špatné. Pokud jde o milostné "tokání", vyznávání lásky, je to krásné, pokud/dokud na citovém poli vládne rovnováha....jakmile ovšem u jednoho z partnerů začínají city slábnout, je mu protivné už jen pomyšlení, že by měl mluvit o lásce...Nejhorší je, pokud se ten méně milovaný o to intenzivněji snaží z partnera něco vydolovat....Z toho se pak může vyvinout komplex, že vlastně není hoden lásky, což se uloží v podvědomí a tenhle vzorec se pak může opakovat....dokud ho někdo svou "zemitou" přízní neprorazí a nezmění. Pak ale nesmí jít o osobu, jež stojí jen o lásku někoho nedostupného, zatímco těmi, kteří jí lásku projevují, pohrdá....což se také děje dostat se z toho lze většinou jen terapií ..takže asi tak. Vřele doporučuji knihu Jana Poněšického Fenomén ženství a mužství. Mějte se!
reakce na poradnu
Dobrý den, velmi se mi líbí Vaše názory. Pročítala jsem si dotazy a odpovědi. Narazila jsem na dotaz a odpověď, kde se ptala čtenářka, zda je možné, aby se nikomu nelíbila a nikdo ji nechtěl. odpověď zněla, že je to velmi málo pravděpodobné. Bohužel s tímto nesouhlasím, neboť je mi 53 let a skutečně mě nikdo nechtěl.Zůstala jsem sama. Neměla jsem žádný vztah, neboť každý hned utekl, dříve než mě stihl poznat. Takto jsem se pokoušela několikrát, poté jsem to vzdala, neboť to nemělo žádný význam. Do dneška jsem nepochopila, proč se to stalo, ale již to neřeším. Veškeré mé pozitivní představy se rozplynuly, a jsem tohoto názoru, že na vše si musí člověk zvyknout a přijmout danou situaci, neboť já to nezměním. Přeji všechno dobré i čtenářkám.
Bohuslava
Dobrý den,
mluvila jsem s tolika lidmi, ženami i muži, viděla a zažila jsem toho tolik, že si skutečně troufám tvrdit, že nelíbit se za celý život vůbec nikomu nelze, pokud je člověk otevřený, má přiměřená kritéria a i další faktory sedí...pochopitelně takhle na dálku, aniž bych vás viděla, vnímala, mluvila s vámi, nemohu odhadnout, kde se stala chyba, ale někde určitě ano a chtělo to jít se někam poradit. Zakopaný pes je většinou v dětství nebo v nějaké špatné zkušenosti v mládí, jejímž následkem se člověk uzavře - bojí se, že by se mohla opakovat. Pokud problém netkví v seznamování jako takovém, ale ve schopnosti s někým žít, je to něco jiného....tam může jít o (třeba i opakovaně) chybný výběr partnera, špatně nastavený vzorec chování atd...Také v tomto případě je dobré jít se někam poradit, pokud si člověk neví rady a má pocit, že se točí v začarovaném kruhu....zvažte, jestli by přece jen nebylo lepší udělat to ještě teď než žít s pocitem, že jste to "vzdala"? Nikdy totiž není pozdě!
Přeji vám vše dobré.
mluvila jsem s tolika lidmi, ženami i muži, viděla a zažila jsem toho tolik, že si skutečně troufám tvrdit, že nelíbit se za celý život vůbec nikomu nelze, pokud je člověk otevřený, má přiměřená kritéria a i další faktory sedí...pochopitelně takhle na dálku, aniž bych vás viděla, vnímala, mluvila s vámi, nemohu odhadnout, kde se stala chyba, ale někde určitě ano a chtělo to jít se někam poradit. Zakopaný pes je většinou v dětství nebo v nějaké špatné zkušenosti v mládí, jejímž následkem se člověk uzavře - bojí se, že by se mohla opakovat. Pokud problém netkví v seznamování jako takovém, ale ve schopnosti s někým žít, je to něco jiného....tam může jít o (třeba i opakovaně) chybný výběr partnera, špatně nastavený vzorec chování atd...Také v tomto případě je dobré jít se někam poradit, pokud si člověk neví rady a má pocit, že se točí v začarovaném kruhu....zvažte, jestli by přece jen nebylo lepší udělat to ještě teď než žít s pocitem, že jste to "vzdala"? Nikdy totiž není pozdě!
Přeji vám vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní Konopová, je mi 27 let, považuji se za atraktivní a chytrou holku. O zájem ze strany mužů nemám nouzi, ale tito muži nejsou do života. Většinou mají zájem pouze o sex. Jak to udělat, aby muž chtěl víc než jen sex? Aby se mnou chtěl být? Aby měl zájem o mě jako o člověka? Vybírám si špatné typy, přitahuju špatné typy? Když už se najde muž do života, tak se většinou opakuje ten samý scénář. Jdu do toho naplno, zatímco druhá strana většinou začne couvat. Jenže pokud jsem zamilovaná, nedokážu hrát, že je mi ten druhý vlastně jedno a že s ním nechci trávit každou minutu svého času. Na začátku vztahu by to snad mělo být tak, že OBA spolu chtějí být každou chvilinku, ne? Mám pocit, že pokud je vztah to pravé ořechové, nejsou třeba žádné taktiky a strategie - např. unikání partnerovi, nedostupnost. Prostě buď se mnou ten druhý chce být a nebo ne. Nač něco hrát? Díka za Vaši skvělou poradnu. Moc ráda čtu Vaše odpovědi. Ráda bych Vaše rady uvedla do praxe:) Díky!!
Katka
Dobrý den,
váš dotaz se mi moc líbí, protože uhodil hřebíček na hlavičku: "na začátku by to mělo být tak, že spolu oba chtějí být každou minutu svého času"......jenže právě v tom tkví ta záludnost. My sice na jedné straně toužíme po tom, co tak zdařile popisujete, ale na druhé straně nás projevy naprosto oddané a jednoznačné, bezvýhradné lásky nudí nebo dokonce děsí....Zejména muži - lovci - potřebují ženu dobývat, krok za krokem si získávat její přízeň. Jakmile mají pocit, že se jim dává hned a celá, couvají....v tom tedy tuším váš problém. Zkuste změnit taktiku, neotevírat se tak rychle a hlavně prohlédnutelně....budete-li krásná, chytrá a ještě k tomu trochu záhadná, budou se o vás muži rvát! Vztah v podstatě stále funguje jako neustálé střídání příklonu a odklonu, ale na začátku je to daleko markantnější a důležitější. Z rozhovorů s muži vím, že je dívky a ženy, které na ně mají vždycky čas nebo jsou připraveny vzdát se svého zamýšleného programu, jen aby s nimi mohly strávit pár minut, jsou vnímány jako nezajímavé, dokonce se jimi opovrhuje a muži je brzy opouštějí. Ovšem nijak zvlášť nebodují ani věčně zaneprázdněné manažerky, co mají přeplněný kalendář a dávají muži najevo, že si na něj udělají čas za čtrnáct dní, pokud do toho nic nepřijde....to je tedy druhý extrém, taky špatný. Je třeba zvolit tzv. zlatý střed....to v životě platí obecně! Mějte se, díky za pochvalná slova na poradnu a držím palce. Kdybyste někdy chtěla dorazit na Flirtohraní, ozvěte se. Info najdete na 4ego.cz
váš dotaz se mi moc líbí, protože uhodil hřebíček na hlavičku: "na začátku by to mělo být tak, že spolu oba chtějí být každou minutu svého času"......jenže právě v tom tkví ta záludnost. My sice na jedné straně toužíme po tom, co tak zdařile popisujete, ale na druhé straně nás projevy naprosto oddané a jednoznačné, bezvýhradné lásky nudí nebo dokonce děsí....Zejména muži - lovci - potřebují ženu dobývat, krok za krokem si získávat její přízeň. Jakmile mají pocit, že se jim dává hned a celá, couvají....v tom tedy tuším váš problém. Zkuste změnit taktiku, neotevírat se tak rychle a hlavně prohlédnutelně....budete-li krásná, chytrá a ještě k tomu trochu záhadná, budou se o vás muži rvát! Vztah v podstatě stále funguje jako neustálé střídání příklonu a odklonu, ale na začátku je to daleko markantnější a důležitější. Z rozhovorů s muži vím, že je dívky a ženy, které na ně mají vždycky čas nebo jsou připraveny vzdát se svého zamýšleného programu, jen aby s nimi mohly strávit pár minut, jsou vnímány jako nezajímavé, dokonce se jimi opovrhuje a muži je brzy opouštějí. Ovšem nijak zvlášť nebodují ani věčně zaneprázdněné manažerky, co mají přeplněný kalendář a dávají muži najevo, že si na něj udělají čas za čtrnáct dní, pokud do toho nic nepřijde....to je tedy druhý extrém, taky špatný. Je třeba zvolit tzv. zlatý střed....to v životě platí obecně! Mějte se, díky za pochvalná slova na poradnu a držím palce. Kdybyste někdy chtěla dorazit na Flirtohraní, ozvěte se. Info najdete na 4ego.cz
jak to myslel?
Dobrý den,
je mi 39 let a příteli 46.Chodíme spolu 1,5 roku a já za přítelem jezdím, protože mám dům a zahradu, o kterou se spolu staráme.Já bydlím v Praze v malém bytě.Přítel je dost zpomalený, svou 15ti letou dceru mi ukázal po roce vztahu i s rodiči.Jeho minulé vztahy nedopadli moc dobře a asi si moc nevěří.Neustále ale zdůraznuje, že je to naše a mluví o společné budoucnosti.Několikrát naznačoval jeslti bych s ním bydlela.Když jsem po čase zvážila, že ano,tak najednou se moc do společného bydlení nehrne a řekl mi že se musíme ještě poznat víc.Naštvala jsme se a odjela jserm.Nakonec mi řekl, že jsem udělal chybu, že jsem mu dala na výběr, že jsem mu měla oznámit rovnou, že se stěhuju. A že to stejně tak dopadne.Dost mě to znejistilo a nevím co si o tom myslet.Nejsem moc dominantní typ ženy a chtěla bych,aby muž nabídl společné stěhování mě, když jde o stěhování k němu.Moc děkuji za Váš názor. Jsem dost zmatená. Berenika
je mi 39 let a příteli 46.Chodíme spolu 1,5 roku a já za přítelem jezdím, protože mám dům a zahradu, o kterou se spolu staráme.Já bydlím v Praze v malém bytě.Přítel je dost zpomalený, svou 15ti letou dceru mi ukázal po roce vztahu i s rodiči.Jeho minulé vztahy nedopadli moc dobře a asi si moc nevěří.Neustále ale zdůraznuje, že je to naše a mluví o společné budoucnosti.Několikrát naznačoval jeslti bych s ním bydlela.Když jsem po čase zvážila, že ano,tak najednou se moc do společného bydlení nehrne a řekl mi že se musíme ještě poznat víc.Naštvala jsme se a odjela jserm.Nakonec mi řekl, že jsem udělal chybu, že jsem mu dala na výběr, že jsem mu měla oznámit rovnou, že se stěhuju. A že to stejně tak dopadne.Dost mě to znejistilo a nevím co si o tom myslet.Nejsem moc dominantní typ ženy a chtěla bych,aby muž nabídl společné stěhování mě, když jde o stěhování k němu.Moc děkuji za Váš názor. Jsem dost zmatená. Berenika
Společné bydlení
Dobrý den,
v první větě vašeho popisu jde zřejmě o překlep a dům se zahradou patří příteli...? Dále moc nerozumím větě, kterou vám řekl váš přítel - že jste mu měla předem oznámit svůj záměr stěhovat se...odkud kam? Přece jste spolu dosud nebydleli, vy jste se jen naštvala poté, co od sestěhování upustil, a odjela jste....
Jakkoli to na mě působí poněkud zmateně, vysvítá mi z toho, že se ani po 1.5 moc dobře neznáte. Že byste např. měla vědět víc o jeho minulosti a příčinách ztroskotání všech jeho vztahů. I kdybyste se ovšem udobřili a realizovali jeho původní návrh (myšlený asi tak, že máte jít bydlet s ním do jeho domu) , nedoporučuji vzdávat se vlastního malého bytu (třeba ho prodat). Nikdy nevíte, jak vztah dopadne! Buďte zdravě kritická, opatrná... a hrdá. Tím jen získáte. Přeji vše dobré.
v první větě vašeho popisu jde zřejmě o překlep a dům se zahradou patří příteli...? Dále moc nerozumím větě, kterou vám řekl váš přítel - že jste mu měla předem oznámit svůj záměr stěhovat se...odkud kam? Přece jste spolu dosud nebydleli, vy jste se jen naštvala poté, co od sestěhování upustil, a odjela jste....
Jakkoli to na mě působí poněkud zmateně, vysvítá mi z toho, že se ani po 1.5 moc dobře neznáte. Že byste např. měla vědět víc o jeho minulosti a příčinách ztroskotání všech jeho vztahů. I kdybyste se ovšem udobřili a realizovali jeho původní návrh (myšlený asi tak, že máte jít bydlet s ním do jeho domu) , nedoporučuji vzdávat se vlastního malého bytu (třeba ho prodat). Nikdy nevíte, jak vztah dopadne! Buďte zdravě kritická, opatrná... a hrdá. Tím jen získáte. Přeji vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní Konopová,
ráda bych věděla váš názor na mou situaci. Jsem 4 roky po rozvodu, je mi 49 let a byť nesedím s rukama v klíně ale snažím se aktivně napomáhat seznámení s muži, zatím se nic nevyvedlo. Mám profil na Seznamce, chodím na schůzky. Po asi 15 absolvovaných schůzkách, jsem z toho akorát rozhozená a přestávám mít chuť. Vždy je to podle stejného scénáře, chvíli si píšeme, pak domluvíme schůzku. První je vždy moc fajn, muži jsou příjemní. Na druhé pomalu začnou vyskakovat kostlivci ze skříně, pak dojde na intimnosti a muži mají pocit, že mě mají v hrsti. Přestanou se snažit, snaží se u mne přespávat a nenabízí nic. Snažím se vždy vidět to pozitivní ale nepotřebuji aby se na mne věšeli a já někoho sponzorovala. Tak to vždy ukončím. Teď se mi ozval muž, 64 let. I když jsme kvůli věku na schůzku nechtěla, nakonec jsem šla. Byl milý, pozorný, bylo mi s ním fajn. Celou noc jsem ale nespala, stále jsem viděla ty roky. Myslím, že to nemá budoucnost. Co si o tom myslíte?
ráda bych věděla váš názor na mou situaci. Jsem 4 roky po rozvodu, je mi 49 let a byť nesedím s rukama v klíně ale snažím se aktivně napomáhat seznámení s muži, zatím se nic nevyvedlo. Mám profil na Seznamce, chodím na schůzky. Po asi 15 absolvovaných schůzkách, jsem z toho akorát rozhozená a přestávám mít chuť. Vždy je to podle stejného scénáře, chvíli si píšeme, pak domluvíme schůzku. První je vždy moc fajn, muži jsou příjemní. Na druhé pomalu začnou vyskakovat kostlivci ze skříně, pak dojde na intimnosti a muži mají pocit, že mě mají v hrsti. Přestanou se snažit, snaží se u mne přespávat a nenabízí nic. Snažím se vždy vidět to pozitivní ale nepotřebuji aby se na mne věšeli a já někoho sponzorovala. Tak to vždy ukončím. Teď se mi ozval muž, 64 let. I když jsme kvůli věku na schůzku nechtěla, nakonec jsem šla. Byl milý, pozorný, bylo mi s ním fajn. Celou noc jsem ale nespala, stále jsem viděla ty roky. Myslím, že to nemá budoucnost. Co si o tom myslíte?
Pavla
Dobrý den,
je naprosto samozřejmé, že nemáte zapotřebí někoho sponzorovat! Často od žen slýchám, že muži spěchají na intimnosti, aby se "zahnízdili" u ženy v bytě či domě...na to je jediná prevence: natahovat to tak dlouho, dokud ho lépe nepoznáte. Nenechat sebou manipulovat. Jestliže dotyčný bude mít zájem o vás jako člověka, bude trpělivý. Když ne, odpadne hned a je to jasné. Jistě, může být rafinovaný a jít za svým cílem pomalu, ale to lze poznat z řeči těla, z momentů, kdy se musí spontánně projevit. Nikdo neumí hrát tak dokonale, aby zvládl každou situaci a neprozradil se. Při hovoru u kávy či vína nikoho dokonale nepoznáme, tam vládne shoda a usměvavá nálada...lidé se projeví v mezních situacích, ve chvílích, kdy je něco překvapí, ztratí nad sebou kontrolu, nebo se věci vyvíjejí jinak, než si přejí. V té souvislosti doporučuji velmi dobrou knihu od Joe Navarra - Jak prokouknout druhé lidi...Co se týče toho 64-letého muže, záleží na tom, v jaké je fyzické a psychické kondici...každopádně to nevzdávejte a seznamujte se dál, 15 schůzek ještě není tak moc...a hlavně, neomezujte se jen na internet, ale nechte se s někým seznámit i přes kamarádky, kolegy, známé. Vysílejte natolik silné signály, aby si vás muži všimli a oslovili vás...Kromě toho mě můžete kontaktovat, pozvu vás na Flirtohraní.
Přeji vše dobré a nezbytné štěstí.
je naprosto samozřejmé, že nemáte zapotřebí někoho sponzorovat! Často od žen slýchám, že muži spěchají na intimnosti, aby se "zahnízdili" u ženy v bytě či domě...na to je jediná prevence: natahovat to tak dlouho, dokud ho lépe nepoznáte. Nenechat sebou manipulovat. Jestliže dotyčný bude mít zájem o vás jako člověka, bude trpělivý. Když ne, odpadne hned a je to jasné. Jistě, může být rafinovaný a jít za svým cílem pomalu, ale to lze poznat z řeči těla, z momentů, kdy se musí spontánně projevit. Nikdo neumí hrát tak dokonale, aby zvládl každou situaci a neprozradil se. Při hovoru u kávy či vína nikoho dokonale nepoznáme, tam vládne shoda a usměvavá nálada...lidé se projeví v mezních situacích, ve chvílích, kdy je něco překvapí, ztratí nad sebou kontrolu, nebo se věci vyvíjejí jinak, než si přejí. V té souvislosti doporučuji velmi dobrou knihu od Joe Navarra - Jak prokouknout druhé lidi...Co se týče toho 64-letého muže, záleží na tom, v jaké je fyzické a psychické kondici...každopádně to nevzdávejte a seznamujte se dál, 15 schůzek ještě není tak moc...a hlavně, neomezujte se jen na internet, ale nechte se s někým seznámit i přes kamarádky, kolegy, známé. Vysílejte natolik silné signály, aby si vás muži všimli a oslovili vás...Kromě toho mě můžete kontaktovat, pozvu vás na Flirtohraní.
Přeji vše dobré a nezbytné štěstí.
nemohu se seznámit
Dobrý den,potřebuji radu,už od malička trpím úzkostnými stavy a mám problém si zvyknout na nového partnera,momentálně jsem chvili sama a i když zájem mužů o mě je ,já se nedokážu poprat s tím,že mám strach z cela obyčejných situací a to např,napít se,aby se mi neklepali ruce,před člověkem kterého neznám dlouho ,mám hrůzu,že mě vezme mezi své známé a já se nebudu moct napít,že se mi opět rozklepou ruce,jsem bezradná,poradíte jak to překonat? co mi pomůže?brala jsem i antidepresiva,nepomohli,nic,jediné co zabírá je si dát trochu alkoholu,pak vše opadne,jenže to nejde vždy
moc děkuji za odpověd
moc děkuji za odpověd
Anna 30
Dobrý den,
pokud vím, na úzkostné stavy se berou anxiolytika, ale je třeba provozovat i autogenní trénink, jógu, meditovat, učit se ovládat svou mysl a tím i tělo....zkoušela jste chodit na terapii?
Alkohol má sice chvilkový uvolňovací efekt, ale je velice zrádný v tom, že posléze ještě víc oslabuje nervy, rozkládá celou psychiku. Tudy cesta nevede. Jezte ořechy (nejlépe vlašské a mandle), stravujte se zdravě, hodně spěte, myslete na příjemné věci, naučte se správně dýchat (to je vlastně základ), kromě toho doporučuji chodit na speciální cvičení...partnera si najdete, ale musíte být nejdříve sama v pohodě....Držím palce a přeji vše dobré.
pokud vím, na úzkostné stavy se berou anxiolytika, ale je třeba provozovat i autogenní trénink, jógu, meditovat, učit se ovládat svou mysl a tím i tělo....zkoušela jste chodit na terapii?
Alkohol má sice chvilkový uvolňovací efekt, ale je velice zrádný v tom, že posléze ještě víc oslabuje nervy, rozkládá celou psychiku. Tudy cesta nevede. Jezte ořechy (nejlépe vlašské a mandle), stravujte se zdravě, hodně spěte, myslete na příjemné věci, naučte se správně dýchat (to je vlastně základ), kromě toho doporučuji chodit na speciální cvičení...partnera si najdete, ale musíte být nejdříve sama v pohodě....Držím palce a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobry den chtěl sem se zeptat. Mam vztah s pritelkyni 3roky tedka sme mely spatne obdoby a 3mesice jsme se hadaly jinak cely vztah byl v klidu. Ale ona si ted po tech 3mesicich není jista jestli chce ve vztahu pokracovat nebo ne. Jak bych se mel k tomu postavit tedka ja ?
Marek
Dobrý den,
nevíte-li, jak dál, bylo by nejlepší dát si pár dní/týdnů pauzu, nevidět se, nekontaktovat se...pak se sejít a promluvit si o svých pocitech, očekáváních atd....ale do ničeho se nenuťte, pokud přítelkyně bude mít i nadále pocit, že chce jít pryč, nechte ji. Nic jiného by stejně nemělo smysl....
Přeji hodně štěstí.
nevíte-li, jak dál, bylo by nejlepší dát si pár dní/týdnů pauzu, nevidět se, nekontaktovat se...pak se sejít a promluvit si o svých pocitech, očekáváních atd....ale do ničeho se nenuťte, pokud přítelkyně bude mít i nadále pocit, že chce jít pryč, nechte ji. Nic jiného by stejně nemělo smysl....
Přeji hodně štěstí.
jak to myslel?
Dobrý den, prosím o Váš upřímný názor. Je mi 42 let jsem 3 roky rozvedená, po rozvodu jsem fungovala spíš jako robot, o muže jsem nestála a i když sem tam nějaká nabídka přišla, nikdy z toho nic nebylo, spíše díky mému nezájmu. Před 2 měsíci jsem se na jedné firemní akci seznámila s mužem, se kterým jsem se po celý večer úžasně bavila, jiskřilo to mezi námi… takže jsem se zase konečně začala cítit jako žena, řekli jsme si, že si zavoláme, ale neozval se, já mu také nevolala – to se mi nezdálo úplně vhodné, po měsíci jsem byla zvaná na jiný večírek a tam opět On. Chemie fungovala, večer zase vydařený, ale já nevím (po letech manželství) co mám vlastně dělat. Jestli zavolat, nebo napsat sms … nebo čekat na další náhodu? Upřímně on se také neozývá, tak ani nevím, co si mám myslet. Díky Jana
Jana
Dobrý den,
jestliže jste si na té první akci řekli, že si zavoláte, předpokládám, že vás ten mu požádal o telefon...? Pokud tomu tak bylo a přesto se neozval, znamená to, že nic rozvíjet nechce (je třeba ženatý nebo do vztahu nechce jít z jiného důvodu). Muž je svým založením lovec. Jde-li mu o nějakou ženu, udělá vše, aby ji viděl/dostal....Chápu vás, že máte sto chutí udělat první krok sama, když se k tomu nemá. Jenže to k ničemu nevede- pokud muž nechce, ničeho tím nedosáhnete... Ale chcete-li hned vědět, na čem jste, není vlastně co zkazit, klidně ho kontaktujte. V tom případě ovšem doporučuji vymyslet si nějakou příhodnou záminku, aby to nebylo tak úplně průhledné a neshodila jste se.
Ať to dopadne jakkoli, nenechte se odradit a poznávejte muže dál. Najděte si takového, jehož zájem bude evidentní a na to, aby vás získal, bude schopen a ochoten vynaložit čas i energii. Jen takový za to stojí. Přeji hodně štěstí.
jestliže jste si na té první akci řekli, že si zavoláte, předpokládám, že vás ten mu požádal o telefon...? Pokud tomu tak bylo a přesto se neozval, znamená to, že nic rozvíjet nechce (je třeba ženatý nebo do vztahu nechce jít z jiného důvodu). Muž je svým založením lovec. Jde-li mu o nějakou ženu, udělá vše, aby ji viděl/dostal....Chápu vás, že máte sto chutí udělat první krok sama, když se k tomu nemá. Jenže to k ničemu nevede- pokud muž nechce, ničeho tím nedosáhnete... Ale chcete-li hned vědět, na čem jste, není vlastně co zkazit, klidně ho kontaktujte. V tom případě ovšem doporučuji vymyslet si nějakou příhodnou záminku, aby to nebylo tak úplně průhledné a neshodila jste se.
Ať to dopadne jakkoli, nenechte se odradit a poznávejte muže dál. Najděte si takového, jehož zájem bude evidentní a na to, aby vás získal, bude schopen a ochoten vynaložit čas i energii. Jen takový za to stojí. Přeji hodně štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, chtela jsem se vás zeptat co si myslíte o vztahu bez úcty, kde je krom silné citové vazby i neskutečná oboustranná nenávist, pohrdání a neúcta. Jsme spolu s přítelem 13 let (je mi 31), on o 10 let starší. Podle něj jsem drzá fiflena, namyšlená nána, říkám blbosti. Neustále mě slovně takto napadal a když se ohradim nebo na něj křičím tak je občas i vulgární nebo mi řekne, že ma chuť mi rozkopat držku či vybodnout oko. Prý celý vztah čeká až dozraju a budu normální. Když se ohradím, řekne mi, že má pravdu a má právo narozdíl ode mem mi tyto věci říkat. Xkrát sliboval, že se takto chovat nebude a že se zlepší, ale vždy se chová stejně. Dokonce mohu za vše co se mu kdy přihodilo, protože moc stál o vztah a kůli mě prý vše zanedbával. Moje"špatná" energie může za to, že zakopne, protože ji na něj přenáším (já o ní teda nevím). Je pravda, že často křičím a jsem z toho opakovaně zdeptaná. On je narcis, já asi trochu hraniční... - otázka upravena poradcem
Natalia 1. část
Dobrý den,
to, co píšete, je děsné... řekněte mi, jak vlastně smýšlíte sama o sobě, když si to všechno necháváte líbit? Je vám dobře ve scénách, dramatech, při hrozbách fyzickým útokem? Pokud ano, pak byste neměla váhat a urychleně vyhledat odbornou pomoc. Pokud vám imponuje nevyzpytatelný, nebezpečný a agresivní muž (i kdyby měl i druhou, líbivou tvář, něco jako Jekyll a Hyde) potřebujete terapii, která odhalí příčiny, naučí vás vážit si sama sebe a najít si takového partnera, jenž vás bude podporovat, rozvíjet, ne ničit. Ano, něco je zde hodně špatně, a sice u vás obou. I partner by měl samozřejmě vyhledat psychologa, už kvůli agresi, která mu dříve či později může způsobit malér. Hlavně spolu nezakládejte rodinu, to by byla katastrofa. Radím vyhledat odbornou pomoc hned a přeji zdárné zvládnutí situace.
to, co píšete, je děsné... řekněte mi, jak vlastně smýšlíte sama o sobě, když si to všechno necháváte líbit? Je vám dobře ve scénách, dramatech, při hrozbách fyzickým útokem? Pokud ano, pak byste neměla váhat a urychleně vyhledat odbornou pomoc. Pokud vám imponuje nevyzpytatelný, nebezpečný a agresivní muž (i kdyby měl i druhou, líbivou tvář, něco jako Jekyll a Hyde) potřebujete terapii, která odhalí příčiny, naučí vás vážit si sama sebe a najít si takového partnera, jenž vás bude podporovat, rozvíjet, ne ničit. Ano, něco je zde hodně špatně, a sice u vás obou. I partner by měl samozřejmě vyhledat psychologa, už kvůli agresi, která mu dříve či později může způsobit malér. Hlavně spolu nezakládejte rodinu, to by byla katastrofa. Radím vyhledat odbornou pomoc hned a přeji zdárné zvládnutí situace.
jakou budoucnost má takový vztah?
Stejný vztah má s mamou. Chce v zivote krom me a matky jen nove lidi, kteri si k nemu nebudou dovolovat. Lide z minulosti to prý dělají, protože byl moc tolerantní a přátelský a oni si zvykli se k nemu chovat priserne. na druhou stranu je zabavny, casto mily, schopný, v sexu úžasný. Koupil pro nás byt, chce deti, s láskou pečuje o kočky a další zviřata. Klidně ovšem řekne, že když budu taková (hadavá, hnusná) tak mi deti sebere, abych jim neublížila apod. Nevím je to směs citů a hezkých vzpomínek spolu s nenávistí a neustálými hádkami... Všichni mi radí rozchod, že jiný nebude a žít se s ním nedá. Je to závislost nebo proč se mi nechce odejít i když je to většinu času nesnesitelné?
Natalia 2. část
Dobrý den,
to, co píšete, je děsné... řekněte mi, jak vlastně smýšlíte sama o sobě, když si to všechno necháváte líbit? Je vám dobře ve scénách, dramatech, při hrozbách fyzickým útokem? Pokud ano, pak byste neměla váhat a urychleně vyhledat odbornou pomoc. Pokud vám imponuje nevyzpytatelný, nebezpečný, nemilující a agresivní muž (i kdyby měl i druhou, líbivou tvář, něco jako Jekyll a Hyde) potřebujete terapii, která odhalí příčiny, naučí vás vážit si sama sebe a "přitáhnout si" takového partnera, jenž vás bude podporovat, rozvíjet, ne ničit. Ano, něco je zde hodně špatně, a sice u vás obou. I partner by měl samozřejmě vyhledat psychologa, už kvůli agresi, která mu dříve či později může způsobit malér. Radím vyhledat odbornou pomoc hned a přeji zdárné zvládnutí situace.
to, co píšete, je děsné... řekněte mi, jak vlastně smýšlíte sama o sobě, když si to všechno necháváte líbit? Je vám dobře ve scénách, dramatech, při hrozbách fyzickým útokem? Pokud ano, pak byste neměla váhat a urychleně vyhledat odbornou pomoc. Pokud vám imponuje nevyzpytatelný, nebezpečný, nemilující a agresivní muž (i kdyby měl i druhou, líbivou tvář, něco jako Jekyll a Hyde) potřebujete terapii, která odhalí příčiny, naučí vás vážit si sama sebe a "přitáhnout si" takového partnera, jenž vás bude podporovat, rozvíjet, ne ničit. Ano, něco je zde hodně špatně, a sice u vás obou. I partner by měl samozřejmě vyhledat psychologa, už kvůli agresi, která mu dříve či později může způsobit malér. Radím vyhledat odbornou pomoc hned a přeji zdárné zvládnutí situace.
nedůvěra k mužům
Dobrý den, dovoluji si také reagovat na příběhy čtenářek. Je mi 50 let. Když mi bylo mezi 30-40 roky, věřila jsem, že by mě někdo mohl mít rád a chtít. Když mi bylo 40 let, začínala jsem se smiřovat s tím, že nikdo pro mě není.Dostala jsem se do depresí, neboť ať jsem dělala co jsme dělala všchno bylo špatně. Každý muž záhy ode mě utekl. Kuriózni byly důvody - nevyhovující velikost poprsí, tukové polštářky,nemoc mé sestry, pomoc při péči o sestru a nakonec jsem si měla vymyslet důvody rozchodu sama. Pochopila jsem, že nejsem pro žádného muže prioritou, nejsem schopna vytvořit fungující vztah. Dlouhou dobu jsem se smiřovala s touto situací.Rozhodla jsem se, že toto nemám za potřebí, aby mě ně někdo takto urážel a ponižoval. Naučila jsem se hodně prací, abych byla samostatná a neobtěžovala okolí. V současné době jsem hrdá na to, že jsem schopna hodně věcí zvládnout sama. Je pravda, že je mi občas smutno, ale prací vše zaženu. Myslím si, že se hodně žen bojí samoty, ale zbytečně.
<br>
<br>
Eva
Dobrý den,
z toho, jak svoku situaci líčíte, je vidět, že jste bojovnice, že nerezignujete a i po ztroskotání několika pertnerství si se životem umíte poradit, jste nezávislá a máte naprosto zdravé sebevědomí! Myšlenku na to, že se někdy přece jen objeví někdo, kdo bude mít podobné hodnoty, postoje a životní zkušenosti jako vy (což se dosud zřejmě zatím nestalo), ale nemusíte úplně vzdávat. Stává se, že člověk najde vhodného partnera až v momentě, kdy už s tím vlastně nepočítá...Fandím vám, přeji vše dobré a hodně štěstí.
z toho, jak svoku situaci líčíte, je vidět, že jste bojovnice, že nerezignujete a i po ztroskotání několika pertnerství si se životem umíte poradit, jste nezávislá a máte naprosto zdravé sebevědomí! Myšlenku na to, že se někdy přece jen objeví někdo, kdo bude mít podobné hodnoty, postoje a životní zkušenosti jako vy (což se dosud zřejmě zatím nestalo), ale nemusíte úplně vzdávat. Stává se, že člověk najde vhodného partnera až v momentě, kdy už s tím vlastně nepočítá...Fandím vám, přeji vše dobré a hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Dobry den. Obracim se na vas s nasledujicim problemem. Ne ze bych se nemohla seznamit, ja se NECHCi ani seznamovat a to me trapi. Uz od malicka do me vtloukali, ze si mam nekoho najit, v detstvi jsem byla tlusta a sikanovana, v puberte se m tomu pridaly bryle a akne... no vazne jsem hezka nebyla, trpela jsem pocitem menecennosti a kluci o me nemeli zajem. Od nejakych 17ti let se to zmenilo, zhubla jsem, dospela a od te doby jsem dalo by se rici opravdu nadprumerne hezka, dlouhonoha blondyna, krasny oblicej... ALE jako bych mela stale v sobe to, ze o me stejne nikdo nestoji. O nejakych 19ti jsem se kamaradila s kamoskou, jejiz zivotnim cilem bylo nekoho si najit...a tak jsme chodili na party, lovili, porad si s nekym psali a randili a stejne njkdy nic nevyslo.ale nikdy to nebylo ze me, ja ani nikoho nechtela..spis jsem napodobovala. Jednou jsem se zamilovala a skoncilo to tragicky. A ted je mi 22 let a po vsech tech zklamanich.ja nikoho ani nechci, nehledam.uz tk trva rok.Co s tim?
Andrea
Dobrý den,
z vašich řádek je cítit odpor k tomu, že byste něco musela....ale proč se do něčeho nutit? Ptáte se, co s tím, zároveň ale píšete, že nikoho nechcete a nehledáte...nejdříve jste trpěla komplexy, teď si sice již věříte, co se zjevu týče, ale stále ještě vás ovládá strach - z čeho? Že to musí dopadnout špatně? Proč?? Tento vzorec si musíte sama v sobě změnit a kdyby to nešlo, doporučuji obrátit se na psychologa. Je známá věc, že dostáváme to, co ze sebe vyzařujeme, čili kdo se bojí, že vztah špatně dopadne, už ho k takovému konci naprogramovává - a opačně. Dopřejte si čas, pozorujte, k ničemu se nenuťte a místo toho se zamýšlejte nad tím, co si od partnersví slibujete, jakého muže byste vedle sebe jednou chtěla mít. Jste mladá, máte vše před sebou, tak se přestaňte stresovat! Doporučuji obklopovat se lidmi (muži), kteří na vás budou pozitivně reagovat a tím budou podporovat vaše sebevědomí! Přeji vše dobré.
z vašich řádek je cítit odpor k tomu, že byste něco musela....ale proč se do něčeho nutit? Ptáte se, co s tím, zároveň ale píšete, že nikoho nechcete a nehledáte...nejdříve jste trpěla komplexy, teď si sice již věříte, co se zjevu týče, ale stále ještě vás ovládá strach - z čeho? Že to musí dopadnout špatně? Proč?? Tento vzorec si musíte sama v sobě změnit a kdyby to nešlo, doporučuji obrátit se na psychologa. Je známá věc, že dostáváme to, co ze sebe vyzařujeme, čili kdo se bojí, že vztah špatně dopadne, už ho k takovému konci naprogramovává - a opačně. Dopřejte si čas, pozorujte, k ničemu se nenuťte a místo toho se zamýšlejte nad tím, co si od partnersví slibujete, jakého muže byste vedle sebe jednou chtěla mít. Jste mladá, máte vše před sebou, tak se přestaňte stresovat! Doporučuji obklopovat se lidmi (muži), kteří na vás budou pozitivně reagovat a tím budou podporovat vaše sebevědomí! Přeji vše dobré.
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den,
s bývalým přítelem jsme byli něco málo přes 5 let, před pár dny jsme se rozešli. Už delší dobu nám to přestávalo klapat, přišel naprostý stereotyp, chtěl po mě sex ikdyž jsem neměla chuť,a to předtím jsme spolu spali pořád, pokaždé mi vyčetl že nic není, podle něj jsem sobec když se s ním nechci pomilovat, myslím jen na sebe. Tohle mi opakoval neustále. Jednou když jsem s ním odmítla sex (měla jsem své dny) mi řekl .. To chceš abych se začal dělat sám nebo si ku**il? .. tahle slova mě hodně ranila. Když jsem mu tohle řekla, odpověděl mi, že to byla legrace.Nebyla a od té doby to šlo z kopce, vadila mi každá maličkost kterou mi vyčetl. Samozřejmě je těch věcí víc, ale to by bylo na sepsání knihy. Když jsme se bavili o tom že se rozejdem ani nebojoval, když jsem mu řekla jestli by to nemohl změnit řekl mi, To abych s tebou méně spal? NE!.. 5 let je dlouhá doba a já nevím jak se přes to dostat. Prosím o radu, jsem zoufalá..
s bývalým přítelem jsme byli něco málo přes 5 let, před pár dny jsme se rozešli. Už delší dobu nám to přestávalo klapat, přišel naprostý stereotyp, chtěl po mě sex ikdyž jsem neměla chuť,a to předtím jsme spolu spali pořád, pokaždé mi vyčetl že nic není, podle něj jsem sobec když se s ním nechci pomilovat, myslím jen na sebe. Tohle mi opakoval neustále. Jednou když jsem s ním odmítla sex (měla jsem své dny) mi řekl .. To chceš abych se začal dělat sám nebo si ku**il? .. tahle slova mě hodně ranila. Když jsem mu tohle řekla, odpověděl mi, že to byla legrace.Nebyla a od té doby to šlo z kopce, vadila mi každá maličkost kterou mi vyčetl. Samozřejmě je těch věcí víc, ale to by bylo na sepsání knihy. Když jsme se bavili o tom že se rozejdem ani nebojoval, když jsem mu řekla jestli by to nemohl změnit řekl mi, To abych s tebou méně spal? NE!.. 5 let je dlouhá doba a já nevím jak se přes to dostat. Prosím o radu, jsem zoufalá..
Hanka
Dobrý den,
jestliže se k vám bývalý přítel choval způsobem, jaký zde popisujete, je rozchod důvodem k oslavě, nikoli ke smutku, to si uvědomte!!! A zamyslete se nad tím, jak by asi vaše soužití vypadalo po dalších několika letech, když si už během prvních let (a zatím ještě chození) tento "muž" bral do úst tak vulgární výrazy?! A co je ještě horší: jak by se k vám asi choval po porození dítěte, až byste byla unavená a měla na to chuť skutečně méně?? Milá Hanko, měla jste co do činění s nehorázným sobcem a vaší jedinou starostí by teď mělo být, abyste se podobnému typu vyhla širokým obloukem! Uvědomte si, že partner, jakého zde líčíte, ženě jen ničí sebevědomí (pokud si ho tedy ničit nechá, ale tento typ má čich na manipulovatelné oběti). Smyslem partnerství není boj o základní práva (jako je např. odmítnutí sexu, když na něj není chuť - jedno, z jakého důvodu), ale harmonie, podpora, vzájemný respekt a úcta. To mějte na zřeteli a v tomto duchu také zpětně hodnoťte partnerství s tímto hrubiánem, egoistou a možná i tyranem (jeho počínání působí dojmem, že sex používal spíš na vaše zotročování a ponižování).
Hned vám bude lépe, že jste volná a otevírají se vám jiné, lepší možnosti! Kdybyste sama nezvládala emoční krizi, doporučuji obrátit se např. na Riaps. Přeji brzké vystřízlivění a v budoucnu více štěstí.
jestliže se k vám bývalý přítel choval způsobem, jaký zde popisujete, je rozchod důvodem k oslavě, nikoli ke smutku, to si uvědomte!!! A zamyslete se nad tím, jak by asi vaše soužití vypadalo po dalších několika letech, když si už během prvních let (a zatím ještě chození) tento "muž" bral do úst tak vulgární výrazy?! A co je ještě horší: jak by se k vám asi choval po porození dítěte, až byste byla unavená a měla na to chuť skutečně méně?? Milá Hanko, měla jste co do činění s nehorázným sobcem a vaší jedinou starostí by teď mělo být, abyste se podobnému typu vyhla širokým obloukem! Uvědomte si, že partner, jakého zde líčíte, ženě jen ničí sebevědomí (pokud si ho tedy ničit nechá, ale tento typ má čich na manipulovatelné oběti). Smyslem partnerství není boj o základní práva (jako je např. odmítnutí sexu, když na něj není chuť - jedno, z jakého důvodu), ale harmonie, podpora, vzájemný respekt a úcta. To mějte na zřeteli a v tomto duchu také zpětně hodnoťte partnerství s tímto hrubiánem, egoistou a možná i tyranem (jeho počínání působí dojmem, že sex používal spíš na vaše zotročování a ponižování).
Hned vám bude lépe, že jste volná a otevírají se vám jiné, lepší možnosti! Kdybyste sama nezvládala emoční krizi, doporučuji obrátit se např. na Riaps. Přeji brzké vystřízlivění a v budoucnu více štěstí.
reakce na poradnu
Vzkaz pro Janu:
Pokud Váš manžel vydělává hodně peněz, buďte s jeho "proměnou" velmi obezřetná. Možná se snaží jen naoko, ale ve skutečnosti se "zajišťuje", tj. převádí peníze a majetek jinam. U nás to tak bylo. Manžel je impulzívní , jsem chtěla odejít. Hned začal proč tak spěchám, že on by to rád spravil, ať neděláme kroky, které by nás jednou mohly mrzet...atd. a mezítím mě odstranil ve firmách, založil si tajné účty a na ně převedl peníze, převedl majetek na jiného člověka. Tohle trvalo asi dva roky a pak zcela ztratil zábrany - odřízl mne od peněz, ponižoval, vysmíval se, dělal naschvály, měl veřejně milenky. Dlouholeté manželství se rozpadlo. Když jsem situaci konzultovala s jedním zkušeným právníkem, říkal, že právě dva roky stačí k tomu, aby se všechen majetek "uklidil". Jeden jeho klient takto stihl uklidit všechno a žena šla i bez té igelitky.
Máte tři děti, jedno ještě malé, buďte opatrná. Taky můžete skončit bez prostředků a Váš milenec nebude chtít živit cizí děti. Tolik ze života.
- otázka upravena poradcem
Pokud Váš manžel vydělává hodně peněz, buďte s jeho "proměnou" velmi obezřetná. Možná se snaží jen naoko, ale ve skutečnosti se "zajišťuje", tj. převádí peníze a majetek jinam. U nás to tak bylo. Manžel je impulzívní , jsem chtěla odejít. Hned začal proč tak spěchám, že on by to rád spravil, ať neděláme kroky, které by nás jednou mohly mrzet...atd. a mezítím mě odstranil ve firmách, založil si tajné účty a na ně převedl peníze, převedl majetek na jiného člověka. Tohle trvalo asi dva roky a pak zcela ztratil zábrany - odřízl mne od peněz, ponižoval, vysmíval se, dělal naschvály, měl veřejně milenky. Dlouholeté manželství se rozpadlo. Když jsem situaci konzultovala s jedním zkušeným právníkem, říkal, že právě dva roky stačí k tomu, aby se všechen majetek "uklidil". Jeden jeho klient takto stihl uklidit všechno a žena šla i bez té igelitky.
Máte tři děti, jedno ještě malé, buďte opatrná. Taky můžete skončit bez prostředků a Váš milenec nebude chtít živit cizí děti. Tolik ze života.
- otázka upravena poradcem
Eva
Evo, děkuji za velice kvalitní příspěvek a vzkaz pro Janu. Souhlasím s vámi, jsou to drsné zkušenosti, o nichž píšete, a porada s dobrým právníkem by Janě určitě prospěla. Navzdory lásce je vždy třeba stát nohama na zemi.
manžel nebo milenec?
ale děti rychle odrostou (dvě starší brzy půjdou na střední školu) a budou mít svůj život a co pak já? Jak jsem psala, druhý takový nebude, jsem o tom naprosto přesvědčená - takový co mě respektuje, bere vážně, miluje mě, navíc se kterým si rozumím po všech stránkách včetně koníčků, je s ním neskutečná legrace, je pracovitý a umí vydělat slušné peníze, jsme podobně naladěni a máme hodně podobný temperament. Je to opravdu až neuvěřitelné, a spolu se tomu smějeme. Jakou máte zkušenost se svými klienty? Jsou partneři schopni změnit své myšlení a přehodnotit priority nebo je to jen dočasná záležitost? Moc děkuju za radu. Jana
Jana
Dobrý den,
píšete, že jste se s tím mužem (milencem) seznámila před rokem...To není tak dlouhá doba a i vzhledem k tomu, že váš vztah má zatím podobu románku, není divu, že neztrácí na atraktivitě....jak známo, románky žijí, dokonce nejlépe, z překážek, odloučení...Ano, nelze vyloučit, že byste vy a tento muž vytvořili fungující pár - ale potíž spočívá v tom, že to dopředu nikdy nemáte šanci zjistit. Jak sama několikrát zmiňujete, vše se může změnit a je vysoce pravděpodné, že se také změní. Imponující styl chování vašemu manželovi může vydržet jen do té doby, dokud vás opět nebude mít "jistou"....Ale i milenec by se změnil, kdybyste se vedle sebe probouzeli každý den....proč je vlastně rozvedený? Co všechno víte o jeho minulosti? Jak se chová v krizi nebo když se stane něco, co se mu nelíbí? Chápu, že byste se nejraději nějak rozhodla...ale musíte se rozhodovat teď? Proč si nedopřát ještě pár měsíců času? Zkusit do té doby třeba i jinou variantu soužití, abyste měla více prostoru pro sebe, jít se někam poradit...nenechte na sebe nikým tlačit. Vše musí dozrát, i rozhodnutí....přeji vám, aby to bylo ku prospěchu věci, a hodně štěstí.
píšete, že jste se s tím mužem (milencem) seznámila před rokem...To není tak dlouhá doba a i vzhledem k tomu, že váš vztah má zatím podobu románku, není divu, že neztrácí na atraktivitě....jak známo, románky žijí, dokonce nejlépe, z překážek, odloučení...Ano, nelze vyloučit, že byste vy a tento muž vytvořili fungující pár - ale potíž spočívá v tom, že to dopředu nikdy nemáte šanci zjistit. Jak sama několikrát zmiňujete, vše se může změnit a je vysoce pravděpodné, že se také změní. Imponující styl chování vašemu manželovi může vydržet jen do té doby, dokud vás opět nebude mít "jistou"....Ale i milenec by se změnil, kdybyste se vedle sebe probouzeli každý den....proč je vlastně rozvedený? Co všechno víte o jeho minulosti? Jak se chová v krizi nebo když se stane něco, co se mu nelíbí? Chápu, že byste se nejraději nějak rozhodla...ale musíte se rozhodovat teď? Proč si nedopřát ještě pár měsíců času? Zkusit do té doby třeba i jinou variantu soužití, abyste měla více prostoru pro sebe, jít se někam poradit...nenechte na sebe nikým tlačit. Vše musí dozrát, i rozhodnutí....přeji vám, aby to bylo ku prospěchu věci, a hodně štěstí.
| předchozí | ... 37 38 39 40 41 42 43 ... | další |
