Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

všechny poradny
Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
Méně témat Více témat
závislost ve vztahu
Mám 3 roky přítele ale připadám si jako v pasti. Jen co se zmíním že bych se někam ráda podívala s kamarádkou aj. mi začne vyčítat že na něj kašlu, dávám přednost jiným atd. Kvůli tomu se vídám s přáteli jen ve škole a v práci. Plánovala jsem si vysokou školu ale kvůli němu jít nemůžu, protože by mu vadilo že bych byla v jiném městě a neviděl by mě. Vzdala jsem se ciziny, aby byl spokojený. Když udělám něco, co se mu nelíbí (nemůžu být s ním, práce aj.) tak po mě začne křičet a nadávat mi, že mám být s ním, že mi podřídil život a já jsem nevděčná. Nějak už k němu ztrácím veškeré city, je na mě závislý až moc. Příjde mi, že takový vztah nemá cenu. Nejsem štastná Někdy si pokládám otázku "stojí mi to za to?" - otázka upravena poradcem
tereza
nejistota ve vztahu
Dobrý den,prosím o radu s přítelem, jsme spolu už 3 roky. Nebydlíme spolu, vídáme se jen o víkendech. Když jsme se spolu dali dohromady, tajil mi, že kouří marihuanu. Nicméně věděl, že mi to vadí natolik, abych s ním vůbec nechodila. Asi doufal, že mě změní. Jakmile vyšla pravda najevo, udělala jsem mu dost dusno, hrozila rozchodem. Celkem 3x mi pak slíbil, že přestane, ale nedodržel to. Pokaždé si ve slibu našel okliku. Z nedostatku sebevědomí a citové závislosti, jsem se s ním nerozešla. Navíc mi slíbil, že až spolu budeme po mojí maturitě, že už fakt úplně přestane. Chtěla jsem ujistit, že to udělá… tak aby 1 měsíc nekouřil, ale podle něho to není žádné ujištění. To odmítnul okamžitě. Že nepotřebuju žádné ujištění, stejně v životě žádné nedostanu. Že to je můj problém, že jsem se mu já rozhodla nedůvěřovat, tak ať si to v hlavě přepnu. Článkům z internetu, knížek nebo od psycholožky nevěří, jen se jim směje, že to jsou kraviny a že mám mít vlastní hlavu.Nevím, jak mu mám důvěřovat.
Ivana
krize vztahu
Dobrý den,
Jsme s manželkou už 8 let, děti nemáme a teprve se chystáme na vlastní byt. Teď bydlíme v bytě se švagrem a jeho přítelkyní. Už několik měsíců máme krizi. Manželka má mnohem větší zájem o sex než já a dost ji to chybí. Já se zase potřebuju realizovat sportem. Ona nesportuje a mě už sex moc nebaví. Skončilo to u ní milencem na jednu noc a u mě opileckou ostudou na srazu klubu. Teď si chce žena pronajmout sama byt do doby, než dořešíme koupi vlastního bytu. Doma prý nemá soukromí a potřebuje si odpočinout. J8 sám teď nevím, jestli v tom má smysl pokračovat. Vždy jsme byli spokojený a šťastný pár. Bohužel posledních pár měsíců se hlavně hádáme a neustále si něco vyčítáme. To jsme dělali I dřív z legrace, teď to začínáme myslet vážně. Myslíte, že máme pokračovat v koupi bytu a že je dočasná odluka dobrý nápad? Děkuji.
Radovan
nedotažený rozchod
Dobrý den.. prosím o radu, pár slov, co se mnou... jsou to již čtyři roky, kdy jsem potkala úžasného muže. Klasicky - on zadaný, já zadaná. Trvalo vše dva roky, bylo to silné, psychicky náročné, ale milovala jsem jej.Byl to milenecký vztah se vším všudy. Nešlo pouze o fyzickou potřebu, byli jsme do sebe zamilovaní. Po dvou letech jsme vše ukončili, vzájemně, již nás to vyčerpávalo a ani jeden jsme si netroufli, opustit své stávající protějšky a začít žít spolu. Milenec zůstal s přítelkyní, vše plynulo dál. Já jsem se vdala, vše plyne dál.. jednou za čas si ale napíšeme, popřejem k narozeninám, Vánocům, s tím jak se máme, ujistíme se, že na sebe myslíme, zdá se nám o sobě, prostě pořád se naše myšlenky ubírají špatným směrem...
Co s tím dělat? Jak nadobro zapomenout? Jak si vyhnat z hlavy myšlenky typu - měla jsem žít s ním? Mělo to být vše jinak? Žiji jen jednou.... Když ne manželství, pomůžu z tohoto dítě...?
Je to strašně moc zvláštní a někde hluboko mě to tíží..
Děkuji mnohokrát...
Anna
rozchody
Dobry den pred 3 mesici me opustil partner po 13 letem souziti vymenil si telefoni cislo nevim kde bydli kdyz jsem se mu pokusila zavolat do prace a prosila jsem ho at se vrati domu ze oba potrebujeme partaka pro zivot na to mi jen rekl ze mi na to kasle ze on potrebuje zenskou do postele me je 49 jemu 55 let.Nemela jsem silu dal s nim neco resit ted po 3 masicich navstivil moji 85 letou matku a pospinil me tam a jeste se ji chlubil ze ma novy byt a ze si nechava delat zuby za 90 tisic ja uz nevim jak dal strasne me stve ze obtezuje mou matku a za mnou neprijde aby jsme si vsechno mohly virikat z oci do oci jsem psichicky na dne.
lenka
nedotažený rozchod
Dobrý den,se svou přítelkiní sme spolu chodili cca pet let,během vztahu byly nake problemy vetsinou k vuli me ze sem se choval jako blbec a to uz na ni bylo moc a tak sme se rozesli to odlouceni trvalo cca 2-3 mesice a zacli sme se opet vidat ale nechodili sme spolu,spala treba u me a nekdy ja u ni a takhle to trvalo 2 roky a behem tech dvou let se vubec nic nezmenilo i kdyz sem se choval lepe,pred nedavnou dobou onemocnela moje babicka rakovinou slinivky a naky problemy v praci a pak ty dva roky niceho kde jsem si daval nadeji...tak mi trochu preskocilo a zacal sem blaznit a vycitat ji to (blbost),jeste minuli tyden tu byla a asi naposled,dal sem si alkohol a zase sem zacal blaznit ale ne agresivne spis jako blazen.A samozrejme me videt nechce a psat si semnou taky ne.Je pro me tezky se od ni odloucit a pochopit ze sem o ni prisel a nevim jak mam zvladnout tuhle situaci.Vim ze staci asi cas ale uz potrebuju nakou radu protoze sam uz nevim jak stoho ven.Miluju ji
Petr
kamarádi partnera...
Pro tu, co ji přítelovi kamarádi nechtějí přijmout:
Dobrý den! Napadá mě, že jestli na ta setkání jezdíte ze všech partnerek jediná a narušujete "pánskou jízdu", tak vás berou jako stíhačku a bohužel se podle toho chovají. Nechte přítele, ať si tam s nimi jezdí sám. A vymyslete si spolu jiný výlet, jak radí paní doktorka.. :-) - otázka upravena poradcem
Bára
krize vztahu
Dobrý den,
s manželem jsme měli (máme?) krizi. Téměř rok jsme se odcizili, nespali jsme spolu - já chci, ale muž mě odmítá. Důvodem byly hádky, výčitky, z mé strany výhružky rozvodem, protože si mě nevšímal on jako první. Moje slova ho zranila tak moc, že mi řekl, že už nevěří v obnovu vztahu a nic ke mně necítí. Chtěl rozvod, ale žádost zatím nepodal. Sám mi nedá pusu, neobejme mě, je chladný. Pak jsme si vše vyříkali a komunikujeme spolu téměř normálně, nehádáme se, dalo mi hodně práce ho přesvědčit, aby si rozvod rozmyslel. Sám přiznal, že taky udělal spoustu chyb, ale já mám pocit, že se snažím sama.......... .Teď jsme v jakési remisi, nespíme spolu (on nechce), nehádáme se, ani nevím, jestli nakonec ten rozvod nepodá. Jsme spolu málo, jezdí domů jen na víkendy, pracuje až v Brně, my jsme ve Středních Čechách. Já pořád věřím, že se to urovná, on asi ne... nevím. Je nám 41 let, máme dvě děti, které miluje. Jak se mám zachovat? Milenku nemá, dřív byl sex super. Děkuji.
Věrka
vztahy na pracovišti
A ja uz nevim, jak vydrzet kazdodenni 9-ti hodinovy kontakt s mym kolegou. Jsem nyni velmi negativni, nemuzu ho ani citit, jsem na nej zla a vzdy kdyz rozdeluje ukoly v pomeru 4 (pro me) ku 1 (pro nej), prskam a zcela otevrene se vztekam, ze takhle to delat nebudeme. Vadi mi moje reakce, vadi mi, ze i pres silene pracovni vykony budu mit na konci roku spatne hodnoceni kvuli 'komunikaci' (hodnotit me bude on). A asi nejvice mi vadi, ze zacinam ztracet sama sebe. Mam svoji praci rada a normalne jsem i prijemny a pozitivne naladeny clovek. Ted mam casto spatnou naladu uz kdyz jdu do prace.
Nevite co s tim? Nevite, co mam se sebou delat? Muzete mi doporucit treba nejakou literaturu na sebeovladani? Uz jsem se i zkousela dostat na jiny projekt, ale vypada to, ze se parazita nezbavim. Kdyz to zjistil (ne ode me), tak se hned bezel zeptat, jestli by nemohl byt prerazen take... (cast 3)
Petra
vztahy na pracovišti
Ja jsem bohuzel velmi primy a tvrdohlavy clovek a na tuto situaci reaguji agresi. Pred mou dovolenou si myslel, ze musim udelat vsechno i za cas kdy budu na dovolene. A ja jsem toho uz mela po krk. Zacala jsem vzdorovat - nejprve s usmevem - 'ne, ja uz toho mam na taliri dost, to je ukol pro tebe'. Pozdeji primou agresi, kdy jsem na nej byla hnusna a velmi durazne jsem mu rekla, ze mi vadi, jak se vyhyba praci a ze jsme na projektu pouze dva a ze take neco musi delat. Nabidla jsem mu, ze mu to aspon pomuzu zkontrolovat, pred tim nez odjedu na dovolenou. A jak je kolega nesamostatny, tak to byl asi hlavni duvod, proc nakonec zacal neco delat.
Ted jsem mesic zpet z dovolene a nachazim se ve stejne situaci jako predtim. Promluvila jsem si s nejvyssim nadrizenym a poukazala na situace, kdy to mohl sam videt. Bohuzel mi rekl, ze bude potrebovat vice casu na pozorovani. (cast 2)
Petra
vztahy na pracovišti
Dobry den pani Douchova, rada bych se poradila, jak postupovat v me situaci.
Pracuji dlouhodobe na projektu, kde jsme pouze dva. Moje kolegyne odesla na materskou a me byl od cervna pridelen novy kolega - nadrizeny. Od zacatku se mi zdal hodne nesamostatny a jako manazer nezkuseny, ale brala jsem to tak, ze je na projektu novy. A tak jsem mu vse vysvetlila, kdyz nepochopil, ukazala a postupne jsem za nej delala vic a vic. Pak mu skoncila zkusebni lhuta a on se prestal snazit uplne.
Co se ovsem jiz naucil dobre, je mluvit o 'nasi' praci. Pokud obcas potkame jine kolegy z nasi firmy, vzdy jim lici, jak mame hodne prace a jak jsme vytizeni. Stejne tak pred nasim nejvyssim nadrizenym - muj kolega prezentuje 'nasi' praci. Pokud ovsem dostane nejakou otazku, kde si mysli, ze je to potentcialni chyba nebo by muset neco obhajit, vzdy to prehraje na me. Stve me to. (cast 1)
Petra
manželovy kamarádky
Dobrý den,mám problém s přítelem se kterým jsem dva roky a již několik měsíců spolu žijeme.Přítel má jednu kamarádku se kterou si dost často píše a občas se s ní vídá.Ujišťoval mě,že ji bere opravdu jen jako kamarádku,že ho ani nepřitahuje.Vždy když šel s ní ven,tak mi o tom řekl.Až na minulý týden,měli jsme spolu někam jít,jenže on nakonec že se mu nikam nechce a že si musí ještě něco vyřídit,že bude hned zpátky.Do toho jsem viděla než odjel,že si píše s ní.Vrátil se až za dvě hodiny,tvrdil,že se byl ještě projet.Bylo mi to divný,bohužel mi to nedalo a udělala něco co jsem dělat neměla vlezla mu do soukromí.Přečetla jsem si konverzaci s ní.Psala mu jestli nechce jít ven a on hned naklusal za ní.Uvědomuju si, že se to nedělá lézt někomu do soukromí.Nevim co si mám o tom myslet,vždy mi řekl,že za ní jede a teď mi lhal.Ještě ke všemu tvrdil,že se mu nikam nechce kvůli tomu,aby mohl jet za ní.Nevim co.si mám o tom všem myslet a co dál.Děkuju za radu.
Jana
krize vztahu
Dobrý den ,jsme manželé 20 let, je to týden co jsem přišel na manželčinu nevěru řádu několik měsíců . Rozhodla se odejít , že chce žít sama . Zatím chce zůstat do konce roku , a pak si začne hledat podnájem .Zatím nechce nic řešit, ani to říct rodině atd . máme syna 18let. Nechce abychom si dělali zle ,i když říká že neví co bude ..Nechce žadný tělesný kontakt .Sice říká že mně má ráda , ted to prý nejde být spolu ,ale chce zůstat v kontaktu .. Nevím co mám dělat , vím že to chce čas . Mám počkat do konce roku , nebo říct at odejde hned . Moc ji miluji , nerad bych o ní přišel ale asi tuším že bude konec jak odejde .
Milan
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,mám trošku problém se sexem s manželem, myslím si že je často účelový a to mě odrazuje od milování, výsledek je proto stejný .Jenom ukojení potřeby bez citového prohloubení. Problém je že v sexu necítím že jde o mě jako spíše o to ukojení potřeby nebo o přípravu na nějakou ránu nebo jeho další aktivitu. Ani to milování už není takové jaké bývalo, prakticky jako celý náš vztah už není o tom jak udělat dobře jeden druhému. Vím že bych si o tom měla s manželem promluvit ale nevím jak aby se zase neurazil.Nerad se mnou cokoli ohledně nás rozebírá má hned pocit že na něm vidím jenom všechno špatně.A jeho přístup aby se u nás něco spravilo je že se chvíli snaží něco dělat nebo o tom mluvit aby byla vidět snaha a vzápětí si to vybírá na svých koníčcích.Něco jsem udělal mám nárok na volno. Stejný přístup je ohledně toho sexu jako by nešlo o společné prožívání,ale povinnost a existování jednoho vedle druhého.Říká miluji tě ale já to necítím když je schopen vzápětí koketovat s jinými.
Jitka
fáze "namlouvání"
Dobrý den, asi před 2 měsíci jsem byla na rande. Probíhalo to celkem dobře na první rande, on mluvil asi více než já, je mu 35, mě 23, studentka. občas jsem měla pocit že jsem oproti němu celkem nudna, on měl -jak to rict- už něco "odžito", hodně cestoval a tak...Byli jsme v baru, potom se mě zeptal jestli nechci ještě někam zajít, tak jsme šli ještě na víno a doprovodil mě domů, kde mi dal pusu, rozhodně větší z jeho strany než by musel kdyby se mnou večer protrpěl... byli jsme spolu asi 4 nebo 5 hodin. Říkal že na druhý den má práci, setkali jsme se ve městě kde studuju, on tam byl pracovně ještě 14 dní, jinak bydli cca 2 hodiny cesty. Pak se už neozval (celkově byl po SMS předtim celkem stručný) a já to nechápu, kdybych se mu nelíbila, proč rande prodlužoval atd.myslíte že mu šlo jen o sex, který očekával na konci večera a ja ho k sobě nepozvala? Já na něj každý den myslím, už mi z toho hrabe a vím že to skončilo ale nemůžu si pomoct... myslíte že jsem se měla ozvat ja? Jsem v tomhle konzerva a myslím že by se měl ozvat muž... - otázka upravena poradcem
Kamila
partnerský trojúhelník
Pak jsem horok neviděla,jakože budu silná a pak se to zase zvrtlo,nemohu si nikoho najít,žádný normální chlap mě nechce,mě to trápí,tak jsem zase občas s ním,je to moje aktivita,jsme jak jeden,je to strašně smutné,když si to uvědomím.On tvrdí,že jsme ta jediná,ale nechce miubližovat,že žena je kráva,taky mánějakého milence a mu je to jedno,hrají si na dokonalou rodinu kvůli dětem.Vím,že jsme slaboch a zaujatá,zajímalo by mě,jaký byl skutečný důvod,že odešel,možná si jen namlouvám,že někdy,jak děti odrostou,bude se mnou.Ještě připomínka,má hodně velký sexuální apetit,potřebuje to často,jak může tak vadržet doma bez sexu,mi tvdí,že s ní nic nemá,že to nejde,že si to dělá sám.Děkuji za odpověd.
Mirka pokračování
partnerský trojúhelník
Dobrý den, byla jsem s otcem svých děti nešťasná a jednou na zábavě jsem se seznámila s mým osudným partnerem.Oba jsme se přitahovali,rok se tajně scházeli apo roce jsme oznámili svým partnerům a dětem,že budeme žít spolu.jeho žena tehdy byla ještě na mateřské,nebylo to snadné.Je fixovaný na děti velmi,se ženou si nerozuměli,byla dominantní a upnutá na rodiče,já jsem taky dominantní,ale jinak.Hodně platil ženě a mi málo,nebylo z čeho.za dětmi chodil velmi často,dlouho mi to nevadilo,opravdu jsme si rozuměli a já jsem se chtěla vdávat.I on přiznal,že jsem pro něj dokonalá,prostě osudový vztah.Po dvou letech soužití jsem chtěla,at se rozvede,vyřeší majetky a tak,postupně jsem tlačila,bál se ženy a rozvodu,že mu nebude dávat děi a tak...po půl roce mi řekl,že se vrací k ní kvůli dětem,že chápe,že nemuže mít mě a děti,jak by chtěl.Nečekala jsem, to,byla jsem dlouho v depresi,občas jsme se scházeli stejně a bylo nám spolu dobře jako vždy.
Mirka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli má podle Vašeho názoru nějaké řešení následující situace: jsem rozvedená, 3 děti (jeden VŠ, dvě střední škola), tedy na mně ještě závislé, rozvod byl pro ně dost náročný, mám přítele - ženatého, staršího, děti dospělé. Jsme spolu už 5let, ale samozřejmě tajně. Já již tuto situaci nezvládám, chtěla bych normální vztah (nyní se scházíme vlastně jen kvůli sexu, žádné výlety, kultura ...jinak čilá korespondence po skype) . Zde ale přítel argumentuje, že se nemůže rozvést, protože se stejně ke mně nemůže nastěhovat. Bydlím s dětmi v bytě 3+1, asi by příchod pro ně cizího chlapa nezvládly a nechci vztah s dětmi obětovat vztahu s přítelem. A čekat, až všechny děti odejdou z domu (jak prosazuje přítel), na to už nemám sílu. Myslíte si, že má tato situace jiné řešení než rozchod a najít si muže s vlastním bydlením? Děkuji za odpověď.
Naďa
problémy v sexu
Dobrý den, mně je 22 a příteli 29. S přítelem jsme spolu téměř rok. V poslední době řešíme takový problém. Když jsem s přítelem, tak nemá téměř zájem o jakoukoliv sexuální aktivitu. Zá celý týden máme spolu něco třeba jen jednou. Když u něho nejsem, tak masturbuje třeba i třikrát denně. Já mám pak pocit, že o mě nemá zájem, že ho nepřitahuji a něco mi tají. Dost mě tahle situace frustruje, protože hledám problémy v sobě a taky mám určité potřeby, v jeho přítomnosti je mi trapné masturbovat nebo ho k něčemu vybízet, protože bych si připadal, že ho k tomu nutím a on to celé dělá jen kvůli mně. Jsem z toho nešťastný. Ze začátku vztahu jsme takový problém neměli, sice to taky nebylo úplně podle mých představ, ale rozhodně lepší než teď. Může to být způsobeno tím, že byl po celé roky zvyklý masturbovat sám, sledovat jen pornografii a že skutečnost nesplňuje jeho představy…? On tvrdí, že ho to nějak moc nevzrušuje a že občas i sám při masturbaci má problém dosáhnout orgasmu. Začínám být dost nejistý, jestli to půjde nějak řešit, protože ke vztahu potřebuji víc, ne jen kamarádské soužití.
Tomáš
nevyrovnaný vztah
Dobry den pani doktorko , mam nezletillou pritelkyni a cekame dite ,roli v tom samozrejme hraje i to ze jsem o 10 letstarsi nas vztah neni dobry hadame se, i na nejake strkanice doslo ,ale ne z moji strany ,musel jsem se az branit a nechat se uderit , zavolala na mne policii, je ve 4 mesici skoro a po techto incidentech to nema cenu ,bydlime spolecne v byte ktery rekonstrujeme,zamyka se a nemluvi chtel bych vas pozadat o radu co bych mel delat a kdo se postara o dite jestlize se ji rodice zreknou hezky den diky s pozdravem D.
dada
nejistota ve vztahu
2/2 Nakonec jsem dostala rozum a uvědomila si, že tohle ne a začala pracovat víc na svém současném vztahu a pokoušela se z toho dostat. Co ale nechápu - když se teď občas vidíme, tak on nechápe, že už ve flirtu nechci nepokračovat a snaží se ho pořád navazovat, jednou za čas se mi nějak připomene a párkrát jsem si ho všimla v místě, kde jsem se zrovna nacházela (přitom neměl důvod, tam co dělat).Lhostejný mi pořád není, ale jak mám zapomenout, když se mi pořád připomíná? Chci jít dál, tak proč mě nenechá?
Nikola
nejistota ve vztahu
1/2 Dobrý den,chtěla bych pomoct vysvětlit chování jednoho muže z mého okolí (má rodinu), kterému se líbím (nebo je do mě zamilovaný, nemám už tušení, o co jde). Nějakou dobu, se ke mne choval moc pěkně a prostě jsem do toho vlítla (přitom mám dlouhodobý vážný vztah)a začali jsme spolu flirtovat. Toho si ale všimli ostatní a ze dne na den se změnil. Sice se stále snažil o navázání flirtu, ale před ostatníma mě přehlížel, začal se najednou mít k manželce (i přede mnou, čímž mi samozřejmě dost ubližoval) a vyhýbal se setkání. Dost mě ta změna bolela, ale nějak jsem se s tím poprala (nechtěla jsem, aby mi pořád ubližoval).Jak mi (pozdě) došlo, důležitější pro něj byli všichni ostatní,moje emoce ho evidentně nezajímaly.
Nikola
stres
Dobrý den, jsem s manželem již 26 let za tu dobu jsme prošli podnikáním skončily v dluzích a přišly jsme o veškerý majetek 2 domy a ještě stále jsme velmi zadluženi.
Po této krizi jsem přišla manželovi na nevěru situace se vyhrotila že odešel na 2 měsíce ke kamarádovi poté se vrátil omluvil a fungovalo vše dál ale manžel tuto nevěru neukončil lhal mi a já na to přišla špehovala jsem mu telefon a pozorovala jeho chování byla jsme šíléná vzteky a chovala jsem se jak hysterka ale vždy jsme se nějak udobřily .Ale ted je situace kdy už nic neslídím ani nepozoruju a vím že manžel občas lže něco mi řeknou hodní kamarádi nebo ho náhodou nachytám při té lži.
Jedná se o to že ted se chování manžela velmi změnilo jezdí s kamionem již měl několik komfliktů v práci protože byl přehnaně agresivní doma jsme měli také situaci kdy po telefonátu s kolegou mrštil telefonem křičel na všechny a rozbil několik náhodných věcí na lince.Poté opilý odjel kamsi autem dodnes nevím kam jsme z toho velmi zmatení a nechápeme co se děje.
Nebo na parkovišti bylo podle jeho názoru špatně zaparkované auto ztropil scénu tak že několikrát udeřil pěstí do karoserie a poté kopl do kola auta až si zlomil palec u nohy hospiltalizace měsíc.
Nechce nikam jít prý z něho děláme blázna a chceme se ho zbavit odmítá jakékoliv diskuze o tom
že není v pořádku.Ani se munezdá nic divného na jeho chování je to prý naše chyba.
Doma někdy stačí malý konflikt a hned začne křičet a stupnuje se to. Rozhází věci kolem sebe začal i hodně pít.Příčina může byt stres z finanční situace ted řešíme abychom důstojně přežily je to tím stresem nebo vážnější nemoc?
Ila
zamilovanost
dobrý den ,poznala jsem jednoho úžasného kluka který je ke mě moc hodný a má smysl pro humor :) já osobně neměla v plánu už s nikým chodit po posledním vztahu je mi 19 let a jemu 22 , on nikdy moc neměl vážnější vztahy , chodili jsme ven , do kina , na floru a tak celkově trávíme volný čas spolu , třeba si uvaříme ebo se koukáme na filmy . po 2 týdnech se mě zeptal jestli budu jeho a já po něolika minutovém řemýšlení příjmula . ted jsme spolu měsíc a půl a on mě představil mamince segře babičkam a tak celkově rodině a já jeho s mámou . všechno mezi náma je tak krásné a vášnivé , říká mi mám tě rád každý den alespon 3 krát a chce abych mu i já řekla mám tě ráda , ze začatku mi to dělalo problém , vůbec nevím proč asi po tom předešlém vztahu ale ted už to říkám tak jak to cítím, chtěla jsem se zeptat myslí to semnou podle vás vážně ? neumím pochopit , proč tolik chce abych mu říkala mám tě ráda .a proč mi to říká tak často ?děkuji za odpověd.:)
aneta
závislost ve vztahu
Dobrý den, uz velice dlouho premyslim o me situaci ve vztahu. S pritelem jsme spolu skoro 9 mesicu, je to nadherny, mame spoustu krasnych zazitku a moc se milujeme. Nebo aspon mam takovy pocit kdy jsme spolu. Problem vsak nastava, kdyz spolu nejsme. Ale myslim,ze pouze na me strane. Citim se strasne smutna, brecim, nedokazu normalne skoro fungovat, jsem protivna a hadava. dokazu snad jen lezet a premyslet. Kdyz mi muj partner nepise, mam pocit ze uz ho tolik nezajimam,ze uz neciti to same co ja a preju si aby to bylo zase jako na zacatku. Pak zacnu jeste vic premyslet a bojim se, ze je snad nekde s nekym jinym. On ale pak pozna ze mi neco je a akorat s kvuli tomu chytneme. Mam proste pocit, ze jsem sama. Pak ale kdyz jsme spolu, jsem zase stastna. Co mam delat? chtela bych s nim byt stale. Moc mi chybi..vim ze to porad nejde, ze musi byt i nejaka volnost. Ale to ja akorat trpím..a hledam uplny zbytecnosti...Jak se s tim vyporadat abych se nezblaznila? Dekuji za radu..
Em
bývalí partneři
Dobrý den, s přítelem jsme byli spolu 3, 5 roku od našich 18. Vždycky to samozřejmě nebylo růžové, jelikož jsme oba dva dost tvrdohlavý, ale vždycky nás k sobě táhlo nějaké pouto, takže se to po každé hádce velmi rychle urovnalo.
Mému příteli se po 5ti letech ozvala jeho bývalá přítelkyně, že by se s ním ráda viděla, že byli dříve kamarádi a že si můžou zajít na pokec. Samozřejmě jsem já s tím nesouhlasila, ale zakázat jsem mu to nemohla. Po třech dnech mé uraženosti jsme si šli promluvit a všechno vysvětlit. Pořád mi opakoval, že chce mě a že mě miluje. Ale na druhý den mi zavolal, že se chce sejít a něco mi říct. Řekl mi, že náš vztah musí ukončit. Že by se mnou velmi rád byl, že mě má pořád rád a záleží mu na mě...ale musíme se rozejít, protože on zjistil, že cítí něco ke své bývalé přítelkyni, která má ovšem přítele, se kterým je moc šťastná. Pořád jsem se ho ptala, proč to musí ukončit a on mi neustále opakoval, že mi nechce ubližovat tím, že bude se mnou a myslet na úplně něco jiného. Mám to brát jako definitivní rozchod? Nebo spíše mám počkat, než si uvědomí, co kvůli jednomu večeru ztratil?
Jana
nejistota ve vztahu
Dobrý den, poraďte mi prosím jak si vyložit chování tohoto muže. Už cca dva roky se známe a cca čtyři měsíce se scházíme intenzivněji cca jednou za 14 dní, kino, vernisáž, pivo a tak. Vždy vysedáváme, popíjíme a vyprávíme do ranních hodin. Třikrát jsem u něj ve vší počestnosti nocovala, na gauči. Strašně si s ním rozumím, smějeme se, zřejmě jsem se do něj zamilovala. Ale veškeré setkávání se děje jen z mého popudu. Já napíšu on odpoví, pak něco třeba navrhne, někam se jde, ale sám se neozve. Nechápu to, jedná se o šest let staršího vzdělaného člověka (45). Možná je jen opatrný, gentleman, nebo chce jen kamarádku, hm tápu v jeho počínání.
Martina Koníčková
nedotažený rozchod
Dobrý den,

po mnoha letech jsem opustila manžela - s rysy hysterické a narcistní osobnosti. Ty vygradovaly až v posledních letech, dokázal je jaksi zvládat, nebyll prostor se tak projevovat anebo byl partner mladší a zvládal je lépe (?) - nevím. A on se strašně urazil, není možné s ním komunikovat, vůbec na něj neplatí takovéty obecné poučky - ukaž, že dokážeš žít bez něj, nech ho v nejoistotě, ať se snaží, ať bojuje atd. To jsem totiž zkoušela, ale bez úspěchu, spíš naopak - akcelerovalo to jeho chování - měl potřebu se nějak mstít, přebít to, asi i vytrestat. Je to obvyklá reakce takových lidí? nebo co se vlastně děje? Moc tomu nerozumím? Máte s takovými lidmi a jejich reakcemi zkušenost? Jak se vlastně má člověk chovat? Děkuji Vám.
Jana
nedotažený rozchod
Dobrý den, byli jsme s přítelem 8 měsíců (je nám 18), pak mi řekl, že už neví, zda me miluje, tak jsme se rozešli. Na to 5 měsíců (přičemž jsme spolu někdy i spali) jsem si řekla dost, a odloučili jsme se úplně. Po dvou týdnech, kdy jsem si ho vymazala ze všech soc. sítí a celkově ze života, mi řekl, že mě nikdy nepřestal milovat, a jenom se bál a neuvědomoval si to.
Nevím, zda mu mám dát šanci, jestli to má cenu. Miluju ho, ale nechci zase zažít ten pocit beznaděje.
Děkuji předem za názor,
hezký den.
Kristýna
krize vztahu
Pokračování...
že to jsou ty změny, které chtěl na mě před koncem vztahu. Na vše jsem musela přijít sama... Rozchod chce však dál. Prý dlouho o tom uvažoval (cca 1 rok) a když se rozhodl tak to platí. Práce kolem domu pořád děláme společně - dokud neodejde. I tak mi řekl, že vše co budu potřebovat udělá i poté. Stačí prý říct. Chce, abychom zůstali kamarádi a nic si nevyčítali. Celou situaci jsme několikrát dlouho probírali. Je mi to líto. Ráda bych, aby se vrátil. Vím, že teď to neudělá-rozhodl se a má přítelkyni o 10 let mladší. Můžu něco udělat? jak se mám zachovat? Psychicky jsem na tom chvílemi špatně. Ráda bych, aby časem přišel na to, že to byla hloupost opustit vše co jsme spolu vybudovali a není toho málo... Ale nevím jak na to. děkuji za odpověď.
Lenka
krize vztahu
Dobrý den, před nedávnem jste mi odpovídala na mou otázku. Situace se postupně mění... Manžel mi oznámil, že si dlouho nerozumíme a máme na spoustu věcí jiný názor. Společný život už není možný - máme zůstat přáteli. Stále spolu bydlíme v jednom domě, každý v jiné místnosti, každý má svůj volný čas a koníčky. Na konci roku se odstěhuje pryč. Nechce se rozvádět. Chce prý zůstat sám, bez dalšího trvalého vztahu. Našel si však přítelkyni se kterou se někdy potkává. Každý žije v jiném městě, na jiné straně ČR. Já zůstala sama. Vím, že vnitřně strašně trpí-začal kouřit, je nervozní. Taky mi to řekl. Je mu líto toho co jsme spolu vybudovali-máme všechno společné i firmu, kde se potkáváme každý den. Přišla jsem na spoustu svých chyb, které jsem ve vztahu na konci udělala. Zůstali jsme sami-dcera studuje mimo domov. Byla jsem tak spokojená sama se sebou, že jsem si nevšimla, že nevnímám toho druhého a jeho potřeby. A prý taky jeho signály na změnu. Líbí se mu, že jsem se změnila...
Lenka
rozvod a děti
Dobrý den
Chtěla bych poprosit o radu.Byli jsme manželé 26 let a po manželově nevěře jsem požádala o rozvod a tak jsme krátce rozvedeni.Po odhalení nevěry jsme ještě rok spolu žili a snažili se vztah dát dopořádku ale manžel z nějakého důvodu nechtěl nebo nemohl vztah s milenkou ukončit.Nikdy se k tomu nevyjádřil a dokonce i u rozvodového soudu řekl ,že na to nemá žádný názor a neví jak situaci vyřešit ale manželství jako hluboce rozvrácené nevidí.Nevím z jakého důvodu se tak chová.Po rozvodu už mi několikrát psal jestli se můžeme sejít.Ale já se s ním scházet prostě nemůžu,špatně to snáším psychycky vždy mi trvá několik dní než se zase srovám do normálu.Ještě nás čeká majetkové vyrovnání a to také nebude jednoduché(pro manžela) ale to řeší právníci.Chtěla jsem poprosit jek se mám teď k manželovi chovat ,máme 3 plnoleté děti a ty teď bydlí se mnou.Morálně to cítí stejně a styk je velmi omezený.Za radu moc děkuji
Debi
děti partnerů
POKRAČOVÁNÍ: Vím, že je úžasný člověk a že jeho děti jsou opravdu pěkně vychované, nejsou rozmazlené a to, jak spolu s manželkou vychovávali děti, souhlasím. Mám na výchovu v podstatě stejný názor jako oni, přestože sama děti nemám. Ale i přesto z téhle situace mám značné obavy. Jsem dost akční typ, mám jasné představy o tom, jak bych chtěla svůj život prožít a bojím se, že se ze mě stane pouze chůva, která bude na druhém místě...Jsou moje obavy oprávněné? Měla bych se do takového vztahu vůbec pouštět? Děkuji za názor.
Katka
děti partnerů
Dobrý den,
je mi 30 let, jsem bezdětná a před rokem jsem potkala muže, který má dvě děti - 3 a 5 let. Se svou současnou manželkou se rozvádí a chtěli bychom spolu začít žít. On své děti miluje a s manželkou se dohodli, že si nebudou dělat naschvály a že si je bude moc kdykoli brát k sobě. Od samého začátku se mnou chce další dítě - alespoň jedno a když to bude finančně možné, i druhé. Stejně tak to cítím i já, ale mám velký strach z toho, jestli dokážu přijmout jeho dvě děti. Vím, že si ho můžu vážit za to, jaký je táta a že je nechce opustit, ale mám strach ze sebe...že budu vychovávat jeho děti, že veškerá pozornost bude směřována na jejich děti, že oni budou na prvním místě a já spolu s naším dítětem (případně dětmi) budu na druhé koleji. Mluvili jsme spolu ohledně těchto mých obav nesčetněkrát a vždy mě ujišťoval, že se sice dětí vzdát nechce a chce je vídat co nejčastěji, ale stejně tak miluje mě a na prvním místě bude rodina se mnou tak jak jeho děti z předešlého manželství.
Katka
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, mohu požádat o Váš názor? Manžel mi byl 2,5 roku nevěrný. Stále jsem odpouštěla lži a podvody a čekala, že to ukončí. Prý zkoušel, ale marně. Po celou dobu jsem se k němu chovala slušně, láskyplně, někdy až moc. Předtím poměr po provalení přiznal. Půl roku u ní a teď byl půl roku doma. Došla mi trpělivost, když po mé onkol.operaci trávil dny s ní. Žádala jsem ho, aby si srovnal hlavu na neutr.půdě, odmítl odejít s tím, že mu stojí za to se mnou žít a stále zapírá pokračování vztahu. Odstěhovala jsem se já se synem, abych mu dala prostor a čas na vyjasnění nitra. Ještě jsem muže chránila před jeho rodiči (pro klid, jsme rodinná firma), neřekla jsem o pokračování poměru a odchod vzala na sebe, že nevěřím, jsem ve stresu, potřebuji klid. Manžel odchod bere jako podraz, chová se arogantně, nepozdraví, moje důvody neakceptuje. On sám nejlíp ví, proč to tak dopadlo! Je mi líp, nevidím, mám klid. Ale nechápu, čekám slušnost, je tak sebestředný? Jak se k němu chovat?
Avi
nejistota ve vztahu
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Před pár měsíci jsem se sblížila s jedním mužem, se kterým jsem si měla neustále co říci, měli jsme podobné názory i hodnoty, přitahoval mě a nakonec jsem se zamilovala. Celou dobu se choval tak, že jsem myslela, že je to vzájemné (lichotky, oslovování, starost o mne), každodenní několikahodinová komunikace, několikrát jsme se viděli osobně, ale nedošlo mezi námi k ničemu fyzickému (objetí, pusa..) a protože jsem se nechtěla dál trápit domněnkami, řekla jsem mu, že jej jako kamaráda neberu a cítím něco víc. Řekl mi, že neví, co cítí, a že navíc teď nemá kvůli pracovnímu a ostatnímu vytížení ani čas nad tím přemýšlet. Poté se mi několik dní neozval. Hradbu mlčení jsem přerušila až já (prý měl opravdu napilno). Když zjistil, že se k tématu více nevracím a tolik na něm ,,nevisím", je vše ,,jako dřív", neustále se mi ozývá. Nevím, jak dál. Předem díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
Evi
krize vztahu
Dobrý den,
poraďte mi, jak se teď zachovat. Jsem v manželství 21 let, máme dvě děti ( 9, 12 let). Poslední dva roky jsem se plácala ve stresu - smrt rodičů, nezaměstnanost, dálkové studium, víkendové manželství - muž pracuje v jiném kraji, moje zdravotní problémy. Byla jsem frustrovaná a naštvaná a protože i manžel se mi tolik nevěnoval, tak jsem byla na něj zlá, protivná, všechny jeho aktivity jsem odmítala, vyčítala, nadávala. Vyhrožovala jsem rozvodem. On to otočil proti mě a chce rozvod. Mně došlo, co jsem způsobila, omluvila se mu za vše a své pohnutky mu vysvětlila. On na rozvodu trvá, je chladný, nevolá mi a řekl, že už mě nemiluje, že už mu došla trpělivost. Můj pláč a prosby nepomáhají. Mám ještě naději?
Valerie
nevěra
vyřešila po svém - taky už podruhé v životě, od prvního partnera jsme odešla taky tak, že jsem si našla jiného. Ale tady to bylo o něčem jiném - volala jsem o pozornost a o partnerství. A pak jsem sklouzla k něčemu tak podému - okouzlilo mne tehdy jiný muž, byl milý, naslouchal - stalo se...partner na nevěru přišel a vyhodil mne i s dětmi z domu - v prvním návalu vzteku - byla jsme bezradná, bez práce a bez příjmu, protože všechna moje aktivita se točí okolo jeho formy, a tak mi samozřejmě zakázal pracovat - pak se mu vše rozleželo, promluvili jsme si - KONEČNĚ PO DESETI LETECH VZTAHU - a na chvíli to vypadalo jako pohádka, přerušila jsem kontakt s novou známostí...jenže nastalo ochlazení, návat do starých koejí - vstát, vypavit děti do školy, práce od 8 do 18 domácost a večer postel se zády ke mně, mezi námi metr místa a prázno...pak jsem ale zabředla do toho, že jsem milencivše potřebovala vysvětlit - ublížila jsem i jemu, pokud vím, špatně to nese, že jsem se vrátila k příteli a bylo odhaleno, že si píšeme a další kolo nedůvěry...a vím, že mám největší vinu, zpětně si uvědomuju, že to všechno bylo jen hlopé volání o pozornost a boj o lásku, bohužel tím nejhorším způsobem aký jsem mohla zvolit. Cítila jsem se v právu a teď se cítím tak na stoupnutí před vlak. Kvůli dětem vím, že nesmím. A taky vím, že už nikdy nebudu mít hodnotu ani takovou, jakou jsme měla kdy předtím - natož, abych byla místo "matky jeho dítěte a spolupracovnice" taky manželka...tou už se nestanu nikdy - a když tak přemýšlím - vlastně to nikdy nechtěl udělat, tak bych se tak jako tak nestala...jen šlověkem jsem mohla zůstat dál, e hnijícím bahnem - otázka upravena poradcem
Lea2
nevěra
Asi se zeptám potisícáté na to samé - ale jak mám překonat nevěru? Svoji nevěru? Neumím odpustit sama sobě a po něm chci, aby to udělal on? Za každou životní situací vidím své selhání, za každým proneseným slovem osten nedůvěry. Deset let vztahu jsem zničila jen kvůli tomu, že se mi zdálo, že nemám u něj pochopení, dost lásk, sexu. Vím, že já jsem na vině a že nesu zasloužený trest a vinu. Jen nevím, jak si začít sama sebe vážit. To, že to on nedokáže je evidentvní, i když se o to asi moc snažil. Zažil to už poněkolikáté a tak je na tyto věci citlivý. A já udělala přesně to, co udělala ta přede mnou...lituju. Vrátit čas neumím a nevím jak dál.
Už několik let se snažím to řešit - má firmu, jejíž jsem bez papírů součástí a našim světem se stala právě ona - vše se nakonec stočí kolem firmy. Chápu ho, snaží se zajistit děti i mne. Před čtyřmi lety jsem se snažila vše řešit s odborníkem, on odmítl spolupracovat a nechtěl nic řešit, ani slyšet. A tak jsem to já ...
Lea
kamarádi partnera...
Dobrý den, pár let jsem ve vztahu s partnerem, zatím nemáme společnou domácnost, žijeme odděleně, milujeme se, ale jeho parta především mužských přátel mě i po dlouhé době nechce přijmout. Já je mám všechny ráda, s přítelem se o nich bavíme jen v dobrém, ale to jak se mnou občas jednají, už mi začíná připadat jako šikana. Párkrát do roka se schází na několik dní a já jsem tam taky, ačkoli jsem velmi komunikativní a přátelská, jsem při těchto dnech schopna sedět i celé hodiny a nic neříkat ze strachu, aby se mě nepokusili urazit a ponížit..kvůli partnerovy na tyto společné dny jezdím, protože za normálních okolností, se málokdy více dnů po sobě vidíme.Nechci oželet dny, kdy jsme téměř spolu, ale ty pocity strachu, staženého žaludku, bolesti břicha a stresu co tyto dny doprovází, jsou pro mě velmi těžké..mám mnoho přátel a známých jak mužů či žen a nerozumím tomu proč tady tomu tak nemlže být..často si pokládám otázku, má-li to mezi námi šanci, když mnoho jeho přátel nám vztah nepřeje(?)
kamarádi partnera co mě nechtějí přijmout...
pauza ve vztahu
Dobrý den manžel (44 let) si našel milenku v práci, ona má také dvě měnší děti a bude se rozvádět. Zřejmě tím vyvrcholila krize kdy jsme se postupně odcizovali přestože jsme se nehádali. Naše manželství bylo jinak 16 let bez problémů. Máme dvě dcery 9 a 12 a dohodli jsme se proto na odluce na dobu čtyř měsíců, chodíme zatím oba do poradny.Manžel bydlí nyní jinde. Jejich vztah trvá celkem tak půl roku. Přestože spolu nekomunikujeme mám z různých zdrojů pocit že manžel je nyní šťastný, děti vídá podle dohody a ve zbytku času má prostor věnovat se svým zájmům a nové partnerce a ani moc zřejmě nepočítá že bychom ještě kdy byli spolu, působí jako by byl někdo jiný, úplně se změnil. Chci se zeptat je reálné že by si uvědomil co v nás měl a co opustil a rozhodl by se být s námi? A případě jak dlouho takové uvědomění trvá? V odluce jsme aktuálně cca dva měsíce. Děkuji Jana
Jana
psychické poruchy
Dobrý den paní doktorko, prosím poraďte jak z bludného kruhu ven. Např. manžel začne dělat scény, že mu někdo schoval papírový pytel na šrot. Jsme tu jen my dva a dcera. Napřed se zeptá, kde má papírový pytel, tak, že to štěkne, nevím, začne být agresivní v hlase, že mu ho někdo schoval, podotýkám, že do té doby jsem nevěděla, že ho ukládá tam a tam... Nejdu a nehledám pytel, začne mě napadat slovně, je agresivní, zlý a vzteklý, že mu předěláváme věci. Nenechám se strhnout k hádce a on začne být vzteklejší a agresivnější a vyhrožuje. Pytel najednou se objeví, na dotaz, kde ho našel mi začne vyhrožovat, že mi přestěhuje taky věci.Odjede do práce a za dvě hodiny mi napíše sms a je v pohodě. Jsem z toho v pasti. Jsou u nás velmi emočně vypjaté situace, kdy jsme naprosto v pohodě, já něco řeknu, ve vtipu a za dvě hodiny mi za to nadává. Dcera mi po 4 letech prozradila proč nechce k jeho rodičům, že takové scény dělá i jeho otec. Buď je to výchova nebo nějaká psych.porucha. děkuji jana
Jana
nejistota ve vztahu
Jsem na rozpacích. Je mi kolem 50, také partnerovi. Ten na sociálních sítích sdílí a chválí přede mnou nahá ženská těla, přičemž na reklamu "mamin"svolných k rychlému sexu na inzerát, dopsal - "to se těším" ... Vím, že je mi věrný, ale též si po síti píše s kamarádkou, ovšem pozdravné postavičky se srdíčky k ní jen létají. Ona je více než o deset let starší. Když jsem se v rámci obého mírně ohradila s tím, že pak ztrácím radost z vlastní tělesnosti, nejdříve mi řekl, že jsem žárlivá, pak mne nabádal, abych to brala zcela rozumně a byla klidná. Jsem ve svém věku asi naivní, ale je opravdu normální a vhodné, vyjadřovat se před svou partnerkou k nahotě jiných na soc. sítích a srdíčkovat kamarádce ? Jinak mne můj partner slovně zbožňuje a soužití je vcelku výborné. Prosím o názor. - otázka upravena poradcem
Johanna
rozvod a děti
Byvaly partner se stale snazi hledat cesty do meho soukromi.drive jsem tomuto natlaku podlehala,protoze ho podporovali oba synove.ti jsou dnes sobestacni.ja se snazim odpoutat ovsem reakce synu je negativni.oni chteji mit sve soukromi se vsim,co k tomu patri a je jim divne,ze bych mohla chtit neco podobneho.jsem rozhodnuta se odpoutat i za cenu ztraty obou synu.verim,ze casem pochopi,ze nemohu cely dospely zivot delat pecovatelku.touzim po relaxaci,oddechu,teprve nyni zacinam poznavat sve ja,chci plnit potreby sve a ne druhych,bojim se muzu ale i tak touzim po pratelstvi.zatim.poradte jak komunikovat s dospelymi syny.po sdeleni mych pocitu a ocekavani me nechapou a citi se zrazeni.Nechci ublizit ale chci zacit svobodne zit.konecne po 12 letech od rozvodu.Asi jsem nezvolila spravnou cestu,cestu smiru.Chlapi si to vykladaji uplne jinak.Nejsem asertivni a na emotivni boje se vubec necitim.Vetsinou to resim unikem ze situace,ale to nic neresi
Vera.simicova@seznam.cz
vztahy na pracovišti
¨snažím se být kamarádská, pomáhat, ale u ní vidím, jak je falešná a snaží se mi uškodit..nechci být za rozvraceče pracovního týmu, mám to tu ráda a do práce se těším, ale kdykoliv jí vidím, nemůžu se nad to povznést. Nevím tedy, jestli to mám řešit přímo s dotyčnou, nebo s Office Manažerkou a lidsky jí poprosit o radu, jak pokračovat, nebo to nechat dál a ignorovat. Mám ale strach, že zkrátka jednoho dne vybuchnu a nerada bych o práci přišla. Děkuji za odpověď.
Žaneta
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se s Vámi poradila, jak řešit nepříjemnou pracovní situaci, asi před 3 týdny jsem nastoupila do advokátní firmy. Přesto, že jsem měla počáteční obavy o často zmiňování a aroganci ze strany advokátů a majitelů firmy jsem byla velmi příjemně překvapená lidským přístupem. V žaludku mi ale leží jedna z kolegyň. Neměla jsem z ní dobrý pocit již při posledním kole výběrového řízení, kde s dalšími kolegyněmi příseděla. Byla arogantní, afektovaná, projížděla můj životopis a pálila ne příliš inteligentní otázky. Vše jsem s úsměvem ustála a diplomaticky odpovídala. Již od prvního dne ale neustále chodí okolo mého pracovního místa s otázkami typu: "To víš, ty seš tady na to možná moc překvalifikovaná", "Nemůžeš si sednout v práci s každým", "Ještě Tě to tady baví?".. kontroluje mě, povyšuje se.. Přesto, že jsem o 3 roky mladší než ona, mám širší pracovní praxi, mluvím 6 jazyky, mám VŠ a dobré reference..nemám zapotřebí se jakkoli povyšovat, * POKRAČOVÁNÍ - otázka upravena poradcem
Žaneta
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, je mi 20 let a už od 16-ti let mám problém se svojí matkou...vydírá mě svojí samotou. Když mi bylo 10 let tak se moji rodiče rozvedli a moje máma zůstala sama. Začala být nevrlá,přišla o práci, zanevřela na chlapi, vydírala mně tím že bude doma sama když jsem chtěla občas s kamarádkami ven a dávala mi vše co se stalo i to co se dělo za vinu(i to že připálila koláč-moje vina měla jsem s ní hlídat čas) z toho důvodu jsem se v 16 letech odstěhovala..už jsem dál nemohla. Od té doby je stále sama a náležitě mi to připomíná při každém telefonátu...neustále mě to trápí a nevím co s tím. Snažím se ji povzbudit aby si našla partnera ale ona na všech vidí jen chyby a i přesto snahu nevzdávám. Teď budu mít sama dítě a její tlak na to že zůstala úplně sama vzrostl a kromě toho i vyhrožování že brzy zjistím sama co je to zůstat sama. Prosím Vás co s ní mám dělat? Hrozně bych jí chtěla pomoci někoho najít ale vím že pokud ona sama nezmění myšlení tak můžu chtít jen já..prosím poraďte mi.
Monika
svatba-důležitost manželství
Pro Miladu: Děkuji, už se necítím tak divná, že nejsem sama, kdo to tak má. Nedávno si partner sedl k netu, vzal papír a tužku a vážným tónem mi řekl, ať si k němu přisednu a začneme KONEČNĚ plánovat svatbu. Musel mi to opakovat tak 3x, než jsem přišla k němu. Už to ho mělo napadnout, že to není správně. Pořád jsem se ujišťovala, že s plánováním mě to chytne. Co myslíte? Ne. Bohužel. Cítila jsem se přesně jako vy, Milado. Bylo mi to nepříjemné a až trapně k smíchu. Před pár dny jsme o všem mluvili a on naštvaně na mě vyjel, proč jsem mu řekla ano?! Že to myslel vážně a nebylo to jen nějaké chvilkové zatmění mozku. Čekala jsem, že ta svatba tak trochu vyšumí a budeme ji řešit později, jenže on se na ni celý třepe a já nechápu, že on jako muž se chce za každou cenu uvázat? Přijde mi, že si mě chce pojistit, protože jsem taková ta věčně dobývaná z jeho strany. A to mi vyhovuje :-) Já nevím, miluji ho snad málo, že se tak chovám? Jo a mimochodem, svatbu si plánuje dál...
Jája
bývalí partneři
Dobrý večer, mám problém...partner odešel od své bývalé po 19 letém vztahu ke mě, žijeme spolu půl roku. S ex má 13 letého syna, který k nám normálně chodí kdykoliv a není problém, zato s bývalou si neustále píšou, strašně mi to drásá nervy, na rovinu jsem mu řekla, že mi to ubližuje (to jsou samá srdíčka a pusinky) a na to mi řekl, že je to normální, že s ní byl 19 let. Řekla jsem mu, že se mi to vážně nelíbí, ale stejně vím, že si psát budou dál, ale tak, abych to neviděla, popřípadě zprávy vymaže. Do telefonu mu nelezu, většinou zprávy vidím, když mi ukazuje něco jiného, jak se říká, vidím až za roh. Jsem z toho nešťastná, poradíte mi? Děkuju
Martina Topolová
osamělost
Nikdy mě nevezme za ruku, neprojeví žádný cit. Spíme několik roků odděleně, každý v jiném pokoji. Žádný jiný vztah nemám.
Když má přijít domů je mě špatně od žaludku. Necítím k němu nic, než fyzický odpor. Velice postrádám sdílení, naslouchání, pochvalu, uznání. Za celou dobu manželství se nic takového nestalo. Je mě dobře samotné, to jsem v naprosté pohodě,v klidu. S ním cítím napětí, nervozitu. Co dál? Navrhovala jsem terapii u psychologa, odmítl. Uvažuji o rozvodu, nechci přežívat, ale žít. Děkuji a přeji pěkný den. Lili
Lili
předchozí ...   86 87 88 89 90 91 92   ... další

Nepřehlédněte