Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nejistota ve vztahu
Hezký den, mám následující problém. Mám již skoro rok přítelkyni. Je jí 52 let a je dost sexy. Má umělá prsa a v poslední době byla na několka injekcích a chce si nechat udělat operaci víček. Říkám jí, že se mi líbí jaká je. Mám ji hodně rád a jsem do ní opravdu hodně zamilovanej. Přítelkyně měla paralelně se mnou kamaráda, kterého teď opustila. Kamaráda jsem zkousnul a zkousávám i to, že si jde občas zapařit. Myslím si, že teď jí nic nevyčítám, i když si myslím, že po zapaření by mi mohla alespoň poslat smsku, že je ok.To se neděje a když někam vyrazí za rodinnými přáteli nebo sými přáteli, tak jakoby úplně zmizela a několik dní se mi neozve. Vymlouvá se na to, že měla mobil v kabelce. Občas mi povídá mi, že kdyby chtěla, tak může mít milión chlapů. Dělá recepční v Tantra masérně. Nyní chce uklízet v domě majitele Tantra klubu. Vrchního maséra žen, který umí uspokojit každou ženu. Teď chce jít uklízet do jeho domu. Posílají si smssky jak se mají rádi. Mám hroznej vztek a nechci akceptovat tento stav věcí. Je to ještě o žárlení nebo o mé blbosti?
František
nedotažený rozchod
Dobrý den,
já a můj přítel jsme byli spolu dva roky. On byl z jiné země ale i přesto dálka mezi námi nebyl problém. Neměli jsme žádné problémy. Plánovali jsme spoustu věcí do budoucna, společné bydlení atd. Ale před měsícem jsme se rozešli a důvod? Že náš vztah nám nedělal dobře. Já často plakala, ale to protože jsem se často bála o nás a oba jsme se cítili zraněni. Ale ani jeden nepřestal milovat. On mi jen potom řekl, že už to vzdal a já prostě se s ním rozešla, neboť nemůžu bojovat za naši lásku sama. Dost plakal tak jako já. Je to měsíc a já se bojím, že vždy budu mít někde v hluboko v srdci uchované city pro něj. Rozešli jsme se v dobrém, párkrát se ozval, když byl zoufalý se svými city. Ted neodepisuje. Já doufala v jeho návrat, ale už po měsíci asi věřím, že je to natrvalo. Jsem stále zmatená, neboť sám mi napsal, že vždy budu v jeho srdci a to mě hrozně bolí. Řekl, že vždy budu pro něj speciální, ale že se musí posunout dál, protože je to tak správně. Je tato situace dočasná?
Denisa
separace dospělého dítěte od rodiny
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu už skoro rok a poslední dobou jsme se pořád hádali, až to došlo k tomu, že jsem si museli sednout a promluvit si, jestli má náš vztah smysl. Nakonec jsme se shodli, že spolu chceme být. Rozdíl mezi námi je 9 let. A někdy mi přijde, že není připraven na rodinu a rodinný život, ačkoliv je mu 30. Neustále jezdí za rodičemi. A když se ho zeptám, proč nemůžem strávit více času spolu, tak odpoví, že musí pomáhat. Vánoce chce strávit u rodičů. Nevím, co mám dělat. Jak mu říct, že je na čase, aby začal budovat svou rodinu a byl se mnou o víkendech.? Přece na tom není nic špatného, když člověk chce strávit čas se svým partnerem.
Lucie
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,
ráda získala pohled na věc od někoho nestranného. Je mi 22 s přítelem (26) jsme spolu od mých 15. Oba jsme nikdy nikoho jiného neměli. On chodí do práce, já studuji.Žijeme spolu.
Přítel mě má nadevšechno rád,to vím, ale já přeci jen nejsem šťastná.Na jednu stranu bych s přítelem hrozně ráda založila rodinu (rozum mi to nedovolí), ikdyž mé mateřské pudy jsou opravdu silné. Ale na druhou stranu mi chybí taková ta zamilovanost a spontánnost. Chvíli jsem si jistá, že s ním chci být napořád, ale jindy toužím po změně.Trochu je to i tím, že jsem to já, kdo vymýšlí program a já jsem ta, co se snaží náš vztah zpestřit. Tisíckrát snažila, aby přítel něco vymyslel, stejně se to mi to nepovedlo. Do toho všeho je hrozně nezodpovědný (např. studoval 6 let bc obor atd. › žádné maličkosti) Nemám si ho zkrátka za co vážit. Jenže ho mám ráda.
Okolí mi naznačuje, že se k sobě nehodíme. To se snažím ignorovat. Mám svou hlavu. Ale asi není normální, když si po 7 letech nejsem jistá,že je to ON? - otázka upravena poradcem
Radka
nedotažený rozchod
Dovry den.Pritel se se mnou skoro po roce rozesel,ze mu chybi volnost,a ze si neni jisty zda me miluje.Rozhodli jsme se na pauze,ale po tydnu to radsi ukoncil.Psal mym kamaradkam, ze je rad, ze je sam.Uz to jsou 2 mesice.Ze zacatku me zdravil, ale ted kdyz se potkame tak jen kolem projde.Mne stale chybi, ale zvladam to.Pred tydnem jsem mu napsala sms o tom, ze mi stale chybi a ze me mrzi, ze se spolu ani nebavime. On mi napsal, ze uz to vratit zpet nejde a ze ani nechce. Ze uz tu neni zadna nadeje. Je mu 19. Byli jsme spolu skoro rok a ze dne na den se se mnou rozesel. Den pred tim mi rekl jak moc me miluje a ze by me neopustil, ze jsem pro nej az moc dulezita. Druhy den mi rekl, ze nevi co ke mne citi. Veci mi vratil tim zpusobem, ze mi je dal do satny bez jedineho slova. Myslite si, ze uz to mam uplne zahodit nebo tu stale ta sance, ze se k sobe vratime je?
Marta
hledání sebe sama
Dobrý den, nevím, zda píšu do správné poradny, ale žádám Vás o radu, jak postupovat ve svém životě, abych nepřitahovala „chudáky“, které nějak podvědomě mám potřebu zachraňovat, vlévat jim sebevědomí a ve finále se vždy situace obrátí proti mně. Stalo se mi to již párkrát v životě a vždy s poměrně fatálními následky: v manželství, s kamarádkou z dětství i na pozici v práci. Všem jsem vždycky podala pomocnou ruku, pomáhala při problémech (s alkoholem, s rozvodem kamarádky, naučením v práci a smetanu líže kolegyně...). Ve finále jsem já ta špatná. Když „chudáček“ přijde pro pomoc, ráda pomohu… ale po čase mě začne využívat až zneužívat … obvykle je to někdo, kdo nezná hranici slušného chování a já bohužel ten okamžik, kdy už je to přes čáru nedokážu stanovit a dojde mi to až ve chvíli, kdy je pozdě. Nevím, zda mi rozumíte, ale připadám si jako ve filmu Čas sluhů - zakopmlexovaný člověk (nikoli tak markantně jako ve filmu) se na mě pověsí a když mu pomohu, někam ho pozvednu (pomohu, naučím …) mě začne plíživě využívat a pomalu ničit. Jsem všeobecně vstřícná, ráda pomohu, ale jakoby každý vždy zapomněl, kdo jim pomáhal, když jim bylo nejhůř. Jako holka jsem bývala akční, vše jsem zařídila, vyřídila, pohybovala jsem se i na vedoucí pozici (než mě přeskočila dotyčná kolegyně). Poradíte, jak takovéto outsidery nepřitahovat. Děkuji Soňa
Soňa
nejistota ve vztahu
Dobrý den, S mou přítelkyní jsme spolu už skoro 3 roky . Byly jsme spolu štastní asi něco přes 2 roky a pak začali nějaké hádky a začala mi vyčítat že jí neříkám "Miluji tě" a mě už to lezlo krkem, projevoval jsme jí tu lásku jinými způsoby, ale to si ona neuvědomovala, už jsem toho měl dost, tak jsme jí řekl, že se chci rozejít, ten rozchod jsem obrečel, ale pro ni to bylo ještě těžší, i z toho zvracela , za 14 dní se vyspala s jiným( což já jsme nevěděl) a pak toho hrozně litovala' a 2 dny po tom co se s ním vyspala jsme jí napsal, že to chci zpět, a ona že mě chce taky zpět, ale oznámila mi že už se s někým vyspala, v ten moment mě to zničilo, ale snažil jsme se to překousnout, ted jsme spolu asi 6 měsíců od rozchodu a už jí tak neduvěřuji, nemůžu se s tím vyrovnat, nevím jestli ji znovu opustit nebo s ní zůstat, ale i když ji opustím, tak nesnesu pomyšlení že spí s někým jiným, jsme z toho zoufalý pořád k ní něco citím, ale slyšel jsem detaily, jak ten sex probíhal a ničí mě to - otázka upravena poradcem
Anonym99
nejistota ve vztahu
Dobrý den, bohužel se mi nechtěně podařilo zahlédnout přítelovu konverzaci s jednou slečnou (jeho kamarádkou). Z toho co jsem se tam dočetla mě zamrazilo (týkalo se to hodně sexuální stránky). Za přítelem jsem okamžitě přišla, jestli má někoho jiného a řekla mu, o tom co sem objevila. Řekl, že ne, že mě miluje, nic by s nikým jiným neměl, a že se jedná jen o fantazie které se stydí říct. Celý večer mě potom uklidnoval, říkal že se nic neděje, že jsem jediná. Jenže já nevím, jak se k tomu mám postavit. Mrzí mě, že to co píše své "kamarádce" neříká mě. Nevím jak se přes to mám přenést. Děkuji za rady. Krásný den - otázka upravena poradcem
Lucka
závislost ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu už skoro 5 let. První roky byli fajn ale poslední rok se to nejak zhoršilo. Poslední dobou je přítel závislý na Tipsportu vsází a když vyhraje tak to tam dá zpět a pak to projede znova. Po mě chce pořád peníze a když mu je nedám tak vyhoržuje že se rozejdeme atd. Prostě to nechci miluji ho ale nechci aby porád vsazel. Nejhorší na tom je to , že on si ty peníze bere bez dovolení.Klidně z účtu mi je veme a nic nerekne a když se ho an to zeptam tak mi lze.Poslední dny mě jen psychyicky trápí a vydírá protože ví že ho miluji a nutí mě mu tam dívat peníze slibuje hory doly a nic. Jsem z toho mimo. Už nevím co mam dělat. Doma se o tom bavit nechci protože by mě nepochopili a nevím si už rady co dál. jasne řešení je rozejít se s ním ale když někoho milujete a chcete mu od problemu pomoc tak to proste nejde. Prosím o nějakou rozumnou radu co by se dalo delat jsem s nim s nervama v haji fakt nevím jak dál. Děkuji
Nikola
Rodič a dítě
Dobrý den.
Mám problém s mámou. Je mi 13 let a od mého narození jsou rodiče rozvedení. Máma si před třemi roky našla přítele a přestěhovali jsme se z mého rodného města 20 km dál. Táta bydlí v mém rodném městě. Do mých 12 let bylo vše v pořádku, ale ve 12 letech začaly hádky s mámou. nejdřív kvůli tomu, že k mé mladší sestře (2 roky) se chová jinak, než ke mě... a ona to furt zakecávala že je malá a bla bla... pak to postupovalo tak, že když na mě ona řvala, tak já jsem chytla rapla a začala jsem odmlouvat, okamžitě mi dala pár facek a zaracha na vše, sebrala mi telefon a já nemohla nic jiného, než se učit a sedět doma. Postupně mě začala ''psychicky'' týrat. Říkala mi, že lituje toho, že jsem se vůbec narodila a že za všechny neshody v rodině můžu já a další hnusný věci. Pak to mělo vliv i na mé známky ve škole a i když se učím, tak mám blbé známky. Dává mi zaracha na všechno, je na mě hnusná, furt jen řve a nic mi nedovoluje. ted čeká další dítě a studuje VŠ. Nevím co mám dělat :(
Nikola
Rodič a dítě
Dobrý den, bude mi 30 let, jsem šťastně vdaná, ale mám problematický vztah se svou matkou. Rodiče se rozvedli, když mi bylo 7 let a vyrůstala jsem jako jedináček, rozmazlená jsem naštěstí nebyla, protože jsme neměli příliš mnoho financí, neboť má matka byla samoživitelka. Mám vystudovanou vysokou školu, teď jsem na mateřské a žiju spořádaný život. Bydlíme v jednom domě s mou matkou, byty máme oddělené, ale i tak se vidíme několikrát týdně. Moje matka je sama, není schopna si někoho najít. Je na mě přehnaně fixovaná. Bohužel si myslí, že jsem pořád její malá holčička a mluví mi do života, mluví úplně do všeho a myslí si, že vše bude podle ní. Snažím se jí vysvětlit, že mi to vadí, ale ona to vždycky otočí proti mně, řekne, že jsem drzá, sprostě mi vynadá, že jsem bezcharakterní hajzl jako můj otec. Je nesnesitelné řešit to pokaždé, když se potkáme. Rozhodli jsme se s manželem odstěhovat a od té doby je to ještě horší, neboť je to daleko a mojí matce se to nelíbí. Uvítala bych Váš názor.
Zuzana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu k mému vztahu. Mě a příteli je přes 45 let a sdílíme částečně spolu a částečně zvlášť žití 5 rokem. Přítel je z ČR a žije v USA a já žiji jen v ČR, on za mnou létá. Původně jsem plánovala odchod za ním do USA, ale vše se změnilo, když jsem si po 3 letech půjčení peněz příteli o ně řekla, abych je tady měla pro případný návrat z USA. Dnes ve dne v noci poslouchám sprosté nadávky, vyhrožování rozchodem, ponižování mě jako ženy, mé práce a řeči, že skončím špatně.Mám dvě dospělé děti, vnoučata, stárnoucí rodiče, kde maminka je po mrtvičce a já se musím a chci starat. Navrhla jsem pro nás život s bydlením v Praze, kde můžeme oba pracovat, mít přátele a sdílet společný život, abych mohla rodičům pomoct svou přítomností a i finančně. A vše je pro něj špatně.Trápím se! a nevím kudy kam, vrácení peněz považuji za slušnost a hrubé chování za svou láskyplnost k partnerovi nějak nemohu unést. Poraďte mi prosím, jak dál.

Děkuji a přeji Vám krásný den
Lenka
Lenka
bývalí partneři
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 9m.Měl dva vážné vztahy, první 10let-paní M. a druhý 6let-paní P.obě se s ním rozešly. Přítel mi hned na začátku řekl, že se občas vídají, že zůstali přáteli. Obě jsou již vdané a mají děti. Paní M.patří do party, se kterou přítel slaví různé rodinné události, tak jsem se s ní seznámila. Navíc mu asi 15let dělá účetnictví. Já mám k bývalým jiný postoj - co skončilo je minulost a nevidím důvod se s nimi scházet a vlastně nechápu jeho a je mi nepříjemné být někde, kde je ona (ikdyž je fajn a on se před ní ke mě chová hezky) prostě mám blok. Řekla jsem mu, jak se cítím, ujistil mě, že nemám důvod být znepokojená. Ale já si nemůžu pomoct. S paní P. si občas píšou jak jde život...(říkám si, co ho to zajímá, když má ted mě?) on je ke všem ženám kamarádský, neumí odmítnout pomoc, některé ho ale proto jen využívaly. Nechci ho omezovat a zakazovat, aby se stýkal s lidmi z té party, se kterýma mu je dobře...ale co moje pocity? Trápím se možná zbytečně?
Kateřina
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji v kanceláři, kde je nás 10. Jsem tam jediná žena. Už tam jsem rok a půl a vůbec nezapadám. Úplně mě ignorují. Oslovují se navzájem chlapi a hoši. Když něco potřebují, radí se mezi sebou. Občas chodí několik kluků po práci spolu sportovat. Nadhodila jsem, jestli můžu jít s nimi. Řekli, že bychom to mohli zkusit, ale příště šli opět sami. Přitom se všemi vycházím dobře a s nikým nemám problém. Nejdříve jsem tomu dávala čas. Teď to spíše vypadá, že změním práci. Je to škoda. Ta práce mě baví. Ale v takovém kolektivu se nedá dělat. Nikdy v životě jsem neměla problém zapadnout. Jinak mám hodně přátel a celkově mám ráda lidi. Kdyby mi bylo 15, tak jsem dost zoufalá. Takhle nevím. Mám odejít, nebo je to moje chyba a dá se s tím něco dělat? Děkuji
Adel
fáze "namlouvání"
Dobrý den, jsem zamilovaná do jednoho kluka, ale nedávno se rozešli navzájem s přítelkyní, kvůli vzdálenosti a také kvůli její škole. Ona ho ale stále miluje, ale vztah jim vzal čas a přeje mu, aby byl šťastný, takže zřejmě počítá s tím, že bude mít jinou. Já bych se s ním chtěla dát dohromady, ale bojím se jí a kromě toho, taky by to byl vztah na dálku, kdyby to přerostlo v chození, ale já bych tomu byla ochotná obětovat všechno. Napřed čas, pak i práci, najít si jinou + byt v místě jeho bydliště. Jenže se zároveň bojím i toho, že to také bude záležitost minimálně jednoho měsíce a že pak všechno bude vypadat, jako, že jsem se unáhlila. Za pár dní se s ním uvidím a jsem na rozpacích z toho, jak se mám chovat. Mám mu dát čas a trvat zatím jen na větším rozvinutí kamarádství nebo mu mám naznačit, že mezi námi může být i víc, pokud by chtěl? Má i pověst, že vedle své holky má jinou a že bývá často opilý. Jeho známí ale tvrdí pravý opak. Co mám dělat? Nezavrhne mě kvůli němu rodina?
Katy
agresivita a vztah
Dobrý den,mám na vás dotaz.Přítel je velmi výbušný,kritický,až zlý.Je velmi sprostý,vulgární.Má dvě děti z předchozího vztahu-menší k němu nechce,protože jen řve.Kupuje si je tím,že jim povoluje a kupuje drahou elektroniku,děti u něj nemají mantinely.Jindy řve za něco,co jim sám povolil.Na mě je vulgární,neurvalý,nevšímá si mě,nedává najevo jakékoli city,nepohladí,neobejme.Je zlostný a vybíjí si zlost z práce.Umí být i velmi hodný,ale většinou jen křičí.Kvůli každé kravině.Nemá rád ani menšiny,obézní lidi,všichni jsou podle něj hloupí a hňupi (má pro to horší výrazy,ale to sem psát nebudu).Je kritický,on kritizuje každého,jeho nesmí nikdo.Ani jeho děti.To by i zabil.Jeho děti jsou přitom velmi neposlušné,nevychované a rozmazlené.Mohou vše.On má výkyvy nálad jako hrom.Buď anebo.Někdy spí i 12 hodin,jindy 4.Velmi kouří a pije - i 10 piv denně. Mám obavu, že trpí nějakou psychickou poruchou. Mohla byste mi poradit prosím.Přijde mi že je neustále v křeči a naštvaný. Děkuji vám
Jitka
nedotažený rozchod
Dobrý den,ani nevím,jak začít.Před krátkou dobou se se mnou rozešel můj přítel(po 4letech).V podstatě důvodem bylo odcizení v důsledku našeho vzájemného velkého pracovního vytížení.Najednou jsme na sebe neměli čas,přišly výčitky,bylo málo společného.Takto to bylo asi9měsíců.Co se týče obecně našich povah, pohledu na svět a život,očekávání od budoucnosti,intimního života-vše fungovalo.Jen jsme spolu najednou byli míň a city opadly(hlavně u něho).Přítel začal čas trávit s kamarády a kolegy, a právě do jedné kolegyně se zamiloval.Což byl důvod rozchodu.Nakonec mi řekl, že u mě nevidí žádnou chybu,má mě rád,záleží mu na mě,ale že si nezasloužím,abychom takto dál pokračovali.že má rád i jinou a potřebuje si to v sobě vyřešit.Podotýkám,že jeho kolegyně o tom neví,otálí s tím ji to říct(je dlouhodobě zadaná,nechce ji to kazit).Asi teď potřebuji uklidnit nebo postavit před realitu.Nevím, ale říkám si:KDYBY chtěl zpět.Má cenu se vracet?Já mám pořád srdíčka v očích a chtěla bych to ještě zkusit.
Aneta
nejistota ve vztahu
Dobrý den mám takový problém s mojí přítelkyní jsme spolu rok a půl a rok spolu bydlíme..všechno bylo v pořádku ale poslední dobou sedí furt na počítači nebo mobilu hned co se vzbudíme tak šáhne po telefonu.Mě to dost trápí a chvilkama i vadí protože když se jí zeptám kdo ji furt píše atd tak ona že kamarádi.Jo v pořádku neříkám že nemůže to tak být ale kolikrát v noci jdeme spát a slyším jak přijde zpráva a mě to dost vadí..Nevím doma si mě poslední dobou ani nějak moc nevěnuje přitom mi říká že semnou chce být ale nějak najevo to nedává.Když jsem jí řekl že odejdu že to nemá smysl tak mě ani nechtěla pustit že mě miluje .už opravdu nevím jak dál snažím se co to jde nic jí nezakazuji ale chodí navečer ven a já chodím spát sám a to mě nebaví..Pak když přijde domů tak mě budí má se i ke mně ale přes den kolikrát ne.. já takovýhle život nechci žít dál přijde mi že se jenom trápím ale jí je to očividně jedno..Prosím o radu děkuji
Tomáš
nejistota ve vztahu
Dobrý den, je mi 24 let. Mám partnera již 3 roky. Je mi s ním dobře, jen mě poslední dobou dost zanedbává. To by se dalo přežít, ale po dvou letech se mi ozval kamarád, kterému jsem dřív cítila více než přátelství. Byli jsme spolu na kafi, vyznal mi lásku a psal zamilované smsky, měli jsme se opět sejít, ale zrušil to kvůli práci. A již tři dny se neozývá a nereaguje, i když vidím, že na sociální síti je aktivní. Přítel o ničem neví a já jsem ze všeho zmatená. Co mám dělat? Děkuji za odpověď Markéta
Markéta
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsem a prakticky žiji 2 roky. Rozumíme si, máme stejné zájmy, pohledy na život, očekávání, smysl pro humor, prakticky všechno je dokonalé. Problém nastává v situacích, kdy jsme někde s přáteli, známými nebo ve společnosti, kde jsou i noví lidé a přítel se začne bavit s ostatními ženami. Na tom neshledávám nic špatného, naopak jsem ráda, že se baví. Ovšem velice často mi přijde, že jeho hovory začnou být až moc důvěrné a to i v případě, že se jedná o cizí lidi. Začne se slečen dotýkat, mluvit k nim velice zblízka a podobně (což mi samozřejmě vadí a bohužel v takových chvílích bývám žárlivá). Mám z toho dojem jako by jim dával najevo zájem, i když on mi pak tvrdí opak a začne se rozčilovat, že mu nevěřím a že se pouze baví a já se ho snažím omezovat. Ráda bych znala váš názor, mám se obávat, že přítel podvědomě rozhazuje sítě nebo je opravdu jenom empatický. Z jeho minulosti také vím, že často kamarádkám dělal vrbu a důvěrníka. Děkuji za odpověď.
Terka
děti partnerů
Dobrý den, ráda bych znala vás názor a možná trošku poradit co mmá dělat. Mam tri dítka. Z prvního manželství dcery deset a sedm let. z dalšího vztahu ročního syna. Ale když malemu byly dva měsíce šli jsme s otcem od sebe. Teď mám dvouměsíční nový vztah. Je hodný, milující s holkama si rozumí ale nedokáže vystat mého ročního syna. Má dobu vztekáni pláče , vynucovani si věci. A pritel je z ho na nervy. Ma také syna ( nevlastního ale bere ho jako svého ) říkal ze jak Byl maly porad plakal a on to nezvládal. Chteli jsmě spolu začít žít, ale nechce kvůli mého syna. Ze má prostě asi blok z malých dětí a jak breci začne panikarit a celý se trepat a musí odejít. Maly jak vidí začne plakat a nechce být u něj. Jak jetřeba u nás na noc. Tak pak jsem ve stresu i já ze malý zacne plakat a pritel zase bude ve stresu. říkal kdyby měl roky ze by to bylo lepší. Snažím se mu vysvětlit ze to je malé dítě a ohledně období přejde. Můžete nám prosím poradit jak to máme zvládnout? Dekuji
Míša
problémy s tchyní
že se odstěhuji zpět k mé mamce na přechodnou domu a budu si hledat vlastní bydlení. Je mi zle když mám k příteli jít domů, nemám to tam už vůbec ráda. A štve mě že přítel se mě nezastane, rodiče si jemu stěžují a on je pak naštvaný a vybíjí si zlost na mě. Samozřejmě sem se mu už několikrát snažila vysvětlit situaci a probírala jsem s ním společné bydlení bez rodičů, ale on nechce. Myslíte, že jsem nenormální? Mám se to snažit vydržet? Já se cítím tak, že musím odejít, jelikož se kvůli rodičům hádáme s přítelem a myslím, že si tím zničíme náš skvělý vztah. S přítelem nám vše klape, když nejsou rodiče doma. Možná je to jen o mém pocitu, že se cítím špatně. S tchýní nemá cenu nic řešit, když ji někdo něco řekne hned se urazí, vše je po jejím. Takže se asi vzdám a sbalím. Myslíte si, že to má cenu? A jak mám vysvětlit své stěhování příteli? Nechci jemu nadávat na jeho rodiče, protože si myslím,že je taky v pasti, ale musí se už rozhodnout sám co dál. Děkuji Vám moc za rady. K.
K.
problémy s tchyní
* a jak budou dělat. On samozřejmě vše vyřeší zařídí udělá. Já si v tom baráku tam připadám odstrčená, nesmím se plést do věcí okolo baráku, to si řeší tchýně se synem. Přítel je tak zvyklý na mamku, že vyjedeme třeba na jeden den pryč na výlet a už ji volá a hlásí se. Dokonce pak přijedem domů a i když jeho mamka leží v ložnici jde za ní ji hned povykládat co sme dělali, kde sme byli jak sme se měli, přitom spolu jsou každý den, a pořád jí musí vše vykládat. Nejvíce mě štve, že spolu se tak často nevidíme i když tam bydlím, vychází nám špatně šichty, a když sme konečně spolu obětuje náš společný čas mamince. Celý den s mamkou sedí u kafe, sotva dojdu z práce zrovna si mamka na něm vymyslí, že potřebuje s něčím pomoct, takže samozřejmě s přítelem ani nejsem. Když se zavřu do pokoje a věnuji se svým koníčkům tak je mi od rodičů nadáváno, že se s nimi vůbec nebavím, jenže já už nemám o čem, nesmím se do ničeho plést a pomlouvat mě nebaví a nechci. Právě teď už řeším jen otázku, že se*
K.
problémy s tchyní
ale o mém podílu ani zmínka. Jednou mi tchýně řekla, že ji vadí, že se pletu do věcí do kterých mi nic není. Třeba když doma se má něco upravovat a něco dělat tak že k tomu mám svůj názor, a taky že ji vadí, že se pletu do chlapských věcí, třeba sme řešili s tchánem a přítelem jaká je hloubka vzorku na pneumatikách a to se ji prý nelíbí že tomu nerozumím tak se do toho plést nemám. Myslím si ale, že problém je v tom že ona tomu nerozumí tímpádem si s chlapama nepokecá. Jediné s čím se s ní dá mluvit je pomlouvat lidi sousedy, jak jsou všichni špatní, ni neumí, v podstatě mi přijde že jen o na a její rodina je dokonalá. Proto se s ní už skoro nebavím, maximálně o něčem nedůležitém, aby nezneužila to co ji řeknu a nevykládala to sousedům , jak má ve zvyku všude a všechny pomlouvat, ani kamarádku nemá. Nemá nikoho kromě tchána dcery a syna na koho by se obrátila. Syn v době kdy otec jezdil s kamionem do zahraničí zastupoval chlapa v rodině. Mamka se s ním od děcka radí se vším co a jak *
K.
problémy s tchyní
Dobrý den,
mám přítele 4 roky, skoro 3 roky žijeme u jeho rodičů v patře - máme svůj jeden pokoj. Žije tam také jeho sestra. Bohužel si s jeho rodiči přestávám rozumět. Neustále si na mě stěžuji příteli, co všechno dělám špatně, jak špatně se chovám, že se s nimi nebavím. Takhle to trvá přes dva roky, každý den je to horší a horší. Když něco řeknu příteli, aby se mě zastal, tak jen odpoví, že to je můj problém anebo že si za to sama. Situace je taková, že doma jim se vším pomáhám, přispívám na domácnost, také se stále ptám tchýně jestli chce pomoct s tím a tím, že ji pomůžu a ona neustále odpovídá, že pomoc nechce, že to je zbytečné, že už to skoro má a tak. Mě už přestává bavit se neustále vnucovat. Samozřejmě za moji práci ani nic co udělám koupím mi nikdo nepoděkuje, jako bych tam ani nebyla. Když něco s přítelem uděláme, nakoupíme, nebo vyrobíme, tak tchýně začne vykládat rodině jak to její syn udělal skvěle vymyslel atd. ale přitom já jsem na tom pracovala úplně stejně, ale *
K.
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
nevím co mám dělat. Příteli neustále nevěřím nechci aby se stýkal se svými přáteli hned si představuji jak mluví o jiných ženách atd... Neustále mám pocit jako by mi něco zatajoval a byl ke mně neupřimný. Stejné pocity jsem měla i u bývalého vím, že byl ale hrozně hodný a nikdy by mi neublížil. Káždý den je nějaká hádka kvůli žárlení, nedůvěře, obviňování nevím co mám dělat. Vždycky mu říkám, že se s ním chci rozejít když mu nevěřím ale oba se milujeme a on na toto řešení vůbec nepřistupuje protože nevidí důvod on dělá prý maximum. Vím, že se snaží jak umí ale nevím zda mě nenahlodává má intuice, že to skončí špatně, že mě jednou podvede protože teď neustále kouká po jiných a vždycky se tváří jako by jí chtěl mít v posteli. Chce po mě anální sex, který je mi úplně odporný a říkám si potom, že pro něj nejsem dost dobrá když mu nevyhovím. Připadá mi, že víc času tráví sebeuspokojováním a civěním na porno než aby si užíval se mnou, přitom já na něj mám chuť vždycky. K.
K.
Rodič a dítě
Dobrý den, asi před týdnem, já a moje 3 sestry jsme se znažili dovolat naší mamce, jelikoz mamka zije sama a bude ji přístí rok 60, hlavně já mám o ní pořád strach, od té doby se mi pořád zdá o její smrti a v noci se budím s hysterickým pláčem, prosím chtěl bych to nějak vysvětlit přoc se mi toto děje když je maminka v poradku a zdrava, myslite, že s timto problemem za psychologem.....Děkuji Milan
Milan
bývalí partneři
Dobry den,
chtela bych se s Vami poradit. Jsem s pritelem skoro uz rok. Ma uz dceru z predesleho vztahu (6let). S matkou ditete celych tech sest let nebyl, ale i presto maji perfektni vztah. Sem tam mu ale chodi SMS typu, ze si dcery nevsima (pritom pro ni dela uplne vsechno, akorat ma ted hodne prace) a take mu pripomina vsechny dulezite datumy (narozeniny, kdy byl naposledy u doktora apod.), chce s nim kupovat darky pro JEHO rodinu atd. Citim se tu jako navic. Jako by to mezi nimi stale fungovalo, i kdyz nejsou tak uplne spolu. Pritel mi tvrdi, ze ji nemiluje, jen ze to je matka ditete a chce s ni dobre vychazet, coz chapu. Ale uz nerozumi mne, ze se ve vztahu citim tak trochu menecenna. Nevim, co s tim delat. Mam toho plnou hlavu a nevim, jak z toho ven. Nikdy jsem jeste nemela pritele, ktery mel dceru a "ex pritelkyni". Dela mi to opravdu starosti i do budoucna. Chci se o takove veci starat spolu s nim sama.
Muzete mi nejak poradit, prosim?
Dekuji. - otázka upravena poradcem
Anonym
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Prosím o radu. Jsem s přítelem půl roku, on je velmi výbušný a vznětlivý, někdy až zlý, říká i škaredé věci. Nedává mi najevo žádné city a když jsem po něm chtěla, aby se vyjádřil, zatvrdil se. Vídáme se jen o víkendech a to nepravidelně, protože má povolání, kde je pořád na cestách. Vídáme se když má u sebe děti. Teď mi začal tvrdit, že chce s nimi být sám a mít klid, že já něco stále řeším. Mně nepohladí, nepolíbí. Na otázku zda se tedy rozejdeme mi nedokáže podat jasnou odpověď. Nikdo jiný v tom prý není-ale to se můžu jen dohadovat, zda ano nebo ne.
Prý jsem já vše zkazila, protože jsem něco řešila a on nechtěl. Chtěl to na pohodu a bez hrocení jak mi řekl. Jenže vztah v nejistotě, jde to? Nevím co dělat, prosím poraďte. Zda se na to vykašlat, neozývat se mu a počkat až to udělá sám? Nevím,ale ubíjí mě to.
Můj syn ho má rád a ptá se kdy pojedeme ke strejdovi. Ale i on vidí, že se nechová hezky. K němu celkem ano, ale ke mně ne. Přece není chyba jen u mě?
Děkuji vám!

Ingrid
problémy v sexu
Dobrý den paní doktorko, je mi 18 let a mám přítele o 5 let staršího a jsme spolu necelý 1 rok. Mám problém v sexu a to konkrétně, že neprožívám žádný orgasmus. Těším se na sex, jsem naladěná, ale pak si to neužívám na 100%. Přítelovi vadí, že nevidí žádný výsledek, že by mě sex vzrušoval a že "nemažu", proto stále musíme používat různé olejíčky a lubrikanty. Když mě přítel stimuluje prsty dole, dělá mi to dobře a asi pociťuji že by měl přijít mokrý orgasmus, ale nic se neděje, vymizí to. Druhý den mě sex moc neláká za prvé, že mám podrážděnou vagínu, takže mě sex bolí a za druhé, že to bude stejné a bez vyvrcholení. Moc mě to trápí a budu ráda za každou radu, děkuji. - otázka upravena poradcem
Věrka
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme dva roky a před tím jsme se rok znali. Proto aby jsme mohli být spolu, jsme museli překonat nemalé překážky. Přítel se živí jako řidič z povolání. Je dvanáct dní pryč, dva dny doma, A takto pořád dokola. Poslední tři čtyři měsíce se mi zdá, že už to není jak dříve. Těším se na něj pokaždé, ale z jeho strany to necítím. Vím, že je to chlap, ale předtím to bylo jiné. Opravujeme si baráček. mluvíme o budoucnosti i dětech, ale přestávám tomu věřit. Připadá mě, že ho vytáčí poslední dobou vše co mu řeknu. I třeba jen tím, že po něm chci, aby omezil kouření. Já přestala úplně, po tom co se mi narodila neteř. I jeho to dostalo. Oba jsme se domluvili, že to zkusí omezit, aby jsme mohli v budoucnosti naše peníze dávat jinam než do krabiček cigaret. Souhlasil, ale nedodržuje to a strašně se zlobí, když na to upozorním. A je to čím dál více. Chci jen, aby dodržel to co slíbil a nekašlal na to. A takových věcí mě připadá, že je čím dál více. Jak to vrátit zpět...
Lenka
nedotažený rozchod
Dobrý den. S přítelem jsme spolu byli 8 let, oba jsme po tu dobu studovali a po celou dobu bydleli společně u jednoho z rodičů. Žádný pokrok ve vztahu za tu dobu nenastal. Vztah byl krásný, spoustu lásky, podnikali jsme mnoho výletů, kina, večeře, dokázali jsme se bavit celé hodiny, problémů a hádek bylo opravdu málo a to spíš kvůli hloupostem. Nicméně jsme se nedávno rozešli. Problém byl, že jsem poznala jiného muže, se kterým mi začalo být jednoduše dobře. Znovu jsem zažívala pocit zamilovanosti, cítím se s ním velmi dobře, tak, jak to asi na začátku vztahu bývá. Často se mi ale stýská po mém bývalém, a někdy si říkám, že mi s ním bylo fajn, jen, že jsme byli "přechození". Mám v hlavě zmatek, pořád něco cítím k bývalému příteli, ale láká mě vidina něčeho nového. Je to normální? - otázka upravena poradcem
Alžběta
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, žiji s manželem - hysterickou psychopatickou osobností - dg udělal psychiatr na základě mého vyprávění o našem soužití. Rovněž řekl, k takovým lidem oni přistupují vlídně a přísně. Což mohu potvrdit, protože se mi vyplatilo ustupovat, případně situaci vyřešit jinak. Jenže situace se zhoršuje. Jak udržet to vlídně, když on začal ještě navíc ponižovat a devalvovat, jak udržet to přísně, když už jen náznak hranic začíná být velký problém? A slyšela jsem i nebudeš ty, bude jiná...tedy rodina pro něj přestala znamenat hodnotu. Děkuji.
Mirka
fáze "namlouvání"
Dobry den, mám na Vás takový dotaz.. Seznámila jsem se na seznamce z jedním klukem proběhly dvě schůzky a pak se neozýval jenom odpovídal na moje sms. tak jsem ho nechala a po 14 dnech se ozval s omluvou ze měl toho hodně jestli se na něj nezlobím tak jsme měli další rande kde mě zval do kina ale v kině se mi moc nic nelíbilo tak jsme se domluvili že pojedem k němu do bytu. proběhl sex a přespáni u něj bylo to fajn rano mi udělal snidani a byl ke mě pozorný a pak mě ráno odvezl domu a už se zase neozýval tak jsem mu napsala asi po týdnu jak se má odepsal okamžitě ale pár slov mi zůstalo v hlavě napsal: ahojky už jsem myslel ze nenapíšeš nevím co tím chtěl říct co si o tom myslíte? párkrát jsme si psali ale už zase nepíše a mě nebaví psát pořád jako první . děkuji za odpoved .
Zuzana
krize vztahu
Jo a zapomela jsem dodat ze pritel byl vzdy velmi citlivy, kdyz jsem chtela komunikovat nase problemy tak z toho byly hadky kdy on plakal a vse az prehnane prozival, a ted absolutne bez emoci tak to nechapu. Je mozne ze se jakoby ze dne na den odosobni a uz nic neciti, a kdyz jo tak zacne vubec nekdy?
Lenka
krize vztahu
Dobrý den, byli jsme s pritelem ve vztahu temer 3 a pul roku. Posledni dobou, hodne mesicu jsme meli sexualni problemi - on vubec nechtel sex, kdyz jo tak zridka. Myslim ze by mne nepodvedl, ma psychicky narocnou praci, tak mozna kvuli tomu. Byl ale velmi nekomunikativni a nerad mluvil o svejch problemech i kdyz ja jsem velmi uprimni. Kvuli tomu jsem uz byla casto moc emotivni az podrazdena nekdy i hnusna, a rozesla jsem se s nim. On se doprosoval ze mne moc miluje, davala jsem mu nadeje jelikoz jsem to chtela zachranit ale stale se neco vyskytlo co me odradilo. Po dvou tydnech jsem mu rekla ze to tedy muzme skusit ze ho miluji a on rek ze me taky miluje a bude bojovat za nas ale vypadal takovy bez citu. A na dalsi den ze uz ke mne nic neciti, stale opakoval jenom to zle a ze uz nic k nicemu neciti, ze absolutne stratil chut ke vsemu a ze potrebuje cas dat se dokopy. Jeste jsem mu psala 2 krat ale neozval se (ja vim hloupe). Myslite ze je mozny takovy zvrat v citech, co to muze byt?
Lenka
nevyrovnaný vztah
Problém se sexem. DOBRÝ DEN PANÍ DOKTORKO.Začala jsem čerstvý vztah s mužem se kterým se známe 22let,a už před tou dobou jako mladí lidé jsme spolu sexuální vztah.Sexuální proto,že každý jsme v tu dobu byli duševně někde jinde..Mě bylo 21 a měla jsem první těžce postižené dítě,jemu 18 a zajímal ho jen sport..Pak jsme se dlouho neviděli ani o sobě nevěděli.Až letos.Začal mezi námi letní románek.Já jsem se rozešla kvuli němu s bývalým přítelem-kde vztah byl stejně nefunkční a rozchod na spadnutí..Po měsíci mě požádal současný přítel o ruku a nastěhoval se ke mě.Ačkoliv jsme oba stejné znamení-raci,projevila se hodně rozdílnost mezi námi.Přítel je cholerický a tvrdohlavý.Já jsem citlivá,obouchaná životem,tvrdohlavá ale kompromisu schopná,i uznám svou chybu když vím že jsem ji udělala.Ze začátku nám perfektně fungoval sex.Ale ted máme už měsíc pauzu,přítel se vyhýbá mazlení i sexu.Byl mezi námi i problém,že se koukal na porno i psal ženám na fb.Slíbil,že to dělat nebude nedělá..ale..není sex.
JULINKA
nejistota ve vztahu
jen ještě doplním - partner mě prý miluje, ale sex nepotřebuje. vím, že kvůli mě nejel ani krátkodobě pracovat do zahraničí (neumí řeč), protože bych se s ním rozešla a vím, že mu na mě záleží. dříve býval i nevěrný, ale tvrdí, že se změnil. já nevím, zda mu můžu věřit po tom, co se líbal s kamarádkou. od té doby mi pořád píše, že ho to mrzí, chce být se mnou, mít mne u sebe, že nešlo o líbání a prý by se chtěl v některých věcech ještě změnit.(spolehlivost, chování vůči mě, omezit "akce" a alkohol) nevím, zda mu někdy odpustím, a když ano a začali bychom s čistým štítem, zda mu začnu věřit. co mi poradíte? - otázka upravena poradcem
Aneta
nejistota ve vztahu
Dobrý den,jeden 5letý vztah jsem ukončila,ptž ex nechtěl pracovat.Druhý vztah po půl roce vybouchl,měli jsme stejné názory i zájmy,sex nadprůměrný a často,ale ex nevěděl zda chce být se mnou,nebo s jinou ženou z práce a to mi napsal přes sms.Po měsíci jsem poznala současného partnera.S jeho rodinou vycházím dobře a mám na něj prý dobrý vliv.Jsme každý jiný,ale pomalu jsem začala být šťastná.Brzy řekl,že jsem ta pravá.Po dvou měsících mě vzal na dovolenou(11 dní),tam si mě téměř nevšímal,sex 1x.V létě se to trochu zlepšilo,denně spal u mě,ještě neměl nové bydlení.Teď už bydlí,ve vedlejší ulici,vídali jsme se denně,ale u něj na noc jen dvakrát týdně,sex 1x za 14 dnů.Mluvila jsem s ním o tom,že mi chybí sex i doteky.Změna jen minimální.V PÁ jsem řekla dost(ne jen naoko,on dělal že jsme spolu),v SO se líbal s kamarádkou v baru(rty na rty,on popírá že šlo o líbání).Jenže ho mám ráda,navrhla jsem 14 dnů pauzu,abych zjistila zda mi chybí nebo jde o zvyk.Já 23,on 26.Myslíte,že nám to pomůže?
Aneta
deprese a vztah
Dobrý den, vím že to sem nejspíše nepatří ale mám psychický problém. Vždy jsem byla pilná,energická holka a za rok se to změnilo. Vlastně ani nevím jak ale mám strašně málo energie a celé dny bych jenom ležela. Někdy si vlastně říkám kdo vlastně jsem, znám své jméno znám místo kde bydlím, ale stejně to nevím. Občas mám i příšerné psychické stavy skoro jsem myslela i na sebevraždu. Dělala jsem si testy a vyšla mi těžká deprese. Připadám si strašně líná a pitomá. Předem děkuji.
Kordula
partnerský trojúhelník
Dobrý den, ráda bych dostala radu, co mám dělat. Mám vztah s přítelem 4 roky, je nám 46 a 47 let, oba 2x rozvedeni. Náš vztah byl a je nádherný, plný pohody,lásky, ale přítel si teď našel v práci jinou, stejně starou ženu a tvrdí, že je do ní zamilovaný a chce vše ukončit. Problém je prý v tom, že jsem ho nějakou dobu odmítala, a on prý necítil ode mne lásku. Já si myslela, že je vše v pořádku, a jeho přiznání bylo pro mě jako blesk z čistého nebe. Nechci ho ztratit, miluji ho z celého srdce, je strašně hodný. Také máme spolu hypotéku na RD. Můžete poradit, zda mu mám dát nůž na krk, nebo nějakou dobu vyčkat a doufat, že je to jen takové pobláznění (on to ale popírá, tvrdí, že to je láska). Zároveň tvrdí, že ho stále moc přitahuji, má mě hluboko v srdci, a váží si toho, že ho nikde neočerňuji, nepomlouvám.
Nehodlám ho naservírovat milence jen tak. Může to ještě fungovat? Děkuji Janina31
Janina31
nevěra
Dobrý den,paní doktorko mám partnerku 16 let se kterou mám jedno dítě.Ona si před rokem našla přítele v době kdy jsem byl nemocný se srdcem prý z důvodu že se bála že tu po mně nic nezůstane.Jak tvrdila měl to být jen úlet ale přerostlo to prý v lásku.Chtěl bych náš vztah zachránit. Snažím se ji vytvářet příjemné prostředí doma,nová ložnice,koupelna ale ona nadále navštěvuje jeho i když jen zřídka.Vím že mi přestala důvěřovat a já nevím jak si její důvěru obnovit.Její milenec je nemajetný a co jsem zjistil stále jen slibuje budoucnost ale zatím se k ničemu nemá.Musím napsat i to že podobný problém jsme měli před sedmi lety ale v tu dobu jsem měl milenku já se kterou jsem ukončil vztah pro to že o mne partnerka začala mít zájem který mi ve vztahu chyběl.Poraďte jak získat zpět důvěru kterou jsem ztratil.Ona tvrdí že neví jak z toho ven a že ji mám dát čas aby to vyřešila.Děkuji za radu
Martin
problémy v sexu
Dobrý den
Se ženou jsme 12let máme tři děti (nejmladší 7let). Poslední 4 roky se milujeme jednou za tři až čtyři měsíce. Většinou to skončí po pěti až deseti minutách tak, že "ať si pospíším že musí ráno vstávat". Nikdy jsem na ženu netlačil a k sexu ji nenutil a řešil to masturbací. Skoro každý den si říkáme že se milujeme. Usínáme a držíme se za ruce,nebo v obětí. Prý je jí to příjemné a cítí se dobře. Pusu si dáváme často, ale už to cítím od ženy jako zvyk bez citu. Půl roku i když jsem se snažit jsme se nelíbili, když jsem se zeptal proč zamluvila to a neodpověděla. Před čtyřmi měsíci mi řekla "že mě miluje a myslí na sex se mnou, ale když se blíží chvíle kdy by něco mohlo být, všechno ji přejde a má k tomu odpor", od té doby nemáme žádné intimnosti. Zkouším ji brát na rande, na výlety, víkendy. Vždy si to užijeme, ale nic se nemění. Ji samotnou to prý mrzí a chybí ale neví co s tím. Poraďte prosím jak z toho ven. Moc děkuji - otázka upravena poradcem
Radek
spolupráce s psychologem/psychiatrem
dobrý den. mám spousta psychických problémů, začala jsem chodit k psychologovi, kterého mám moc ráda, hrozně jsem se k němu upnula. tak moc, až to hezký není, on o tom netuší. myslím, že mi v některých věcech dobře radí, snaží se, ale často, když se na něco zeptám, jakoby to nechápal a krčí jenom rameny. jsem velmi osamělá a nevím, co dál. mám obavu, že přijde obrovské zklamání. jak se dá zbavit závislosti na člověku? jak v sobě udusit lásku k někomu, kdo o ni nestojí? nechci to a přesto se to děje, jako vždy...
stáňa
nejistota ve vztahu
Mám sklony k žárlivosti a chybí mi blízkost, která ze začátku byla mnohem intenzivnější. Nemyslím tím jen sex. Myslím vše, psali jsme s sms během dne, maily, volali jsme si. Nyní pouze stručné zprávy, kdy večer sraz, cesta domů, doma večeře a poté jde pracovat na projektu….Jak se mám zachovat? Vadí mi, že nejsem takto spokojená. Asi bych se měla zaměřit více sama na sebe, vím, ale presto mi to vadí. V noci jsem pak na něho vyrukovala, jak to vlastně je, co se vlastně děje, jestli se chce stěhovat a jak náš vztah do budoucnosti vidí. Odpověď byla, že pracuje a o těmito věcmi se doposud nezabýval. Jakou má zvolit strategii? Děkuji moc…
ariel, pokračování
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, prosím o Váš názor…S přítelem žijeme ve společné domácnosti osm měsíců, měsíc a půl jsme před sestěhováním spolu chodili. Mně je 49, jemu 53 let. V poslední době je partner po nocích zavřený v pracovně a jak mě informuje, pracuje na novém projektu, který chce rozjet, prý společně se mnou. Spát chodí kolem jedné v noci, někdy mnohem později. Cítím se odstrčena, chybí mi společné usínání. Už jsem mu své pocity ohledně toho několikrát dala najevo. Přesto on tvrdí, že musí pracovat, že do konce roku chce mít práci na projektu hotovou. Sexuální život take polevil, z každodenního styku nyní po osmi měsících tak jednou až dvakrát týdně. Tak si tak říkám, jestli je chyba ve mně a jsem majetnická a závislá na vztahu a nebo jak to vlastně je….
ariel
rozchody
Lže mně, milence i dětem. Pauzu jsme už měli - vyhlásila jsem ji já a odešla jsem také já, během té nabral jeho vztah na větší oficialitě. Přesto vše máme mezi sebou silný sex. náboj, chemie funguje. Připadám si jako závislý blázen. Potřeboval bych asi si ho úplně zhnusit. Myslela jsem, že bychom se mohli rozejít slušně, ale nevypadá to. Také mám strach z budoucnosti, že se odstěhuji od dcery, že budu osamocená, že si v 50 nikoho nenajdu. Je mi smutno, jsem unavená a má strach z řešení...
unavená2
rozchody
Dobrý den paní doktorko, ve svých 50 stojím na prahu rozvodu. Velmi jsem to nechtěla. Měla jsem pěknou rodinu, na které jsem lpěla, okolí závidělo. Zjistila jsem, že manžel žije dvojí život. Když to prasklo, začal dělat více oficiální partnerku z milenky, vodit ji mezi známé, investovat do ní peníze, věnovat se jejím dětem i rodičům. Na rozvodu se dohodnout nechce, on se prý rozvádět nemusí. Přestože má svůj byt, odmítá odejít ze společného, byť jen dočasně, než by se vyřešil majetek. Já ho mám svým způsobem pořád ráda, ale už to svým způsobem považuji za psychické týrání. Nemůžu se s ním domluvit na alimentech ani na děti,ani na sebe, ale peníze máme, zatím na účtu nějaké zbyly. Řešení je asi na mě, ale já to takhle nechtěla! Myslela jsem si, že by měl požádat o rozvod, případně odejít a nechat se vyplatit, ale asi bude o náš dům bojovat, protože naše 18 letá dcera s námi bydlí a chce jí být na nablízku. Tak nějak je jasné, že zůstane doma, ať tam s ní zůstanu já nebo on.
unavená1
krize vztahu
Dobrý den,prosím o názor. Po 6 letém vztahu jsem očekávala určitý posun či závazek (svatba atd.). Partner mi však sdělil, že již chvíli pociťuje krizi, že má pocit, že necítí, že by v současné chvíli chtěl udělat tento krok a navrhoval oddělené bydlení. Na základě toho jsem se rozhodla, že bude lepší se úplně rozejít a on se odstěhoval. Po určité době jsme se opět začali stýkat, tvrdí že se mnou chce být a chovat se ke mě jako k princezně, ale zároveň chce mít volnost, možnost balit ženy atd... Byla jsem jeho první a jediná holka, chodili jsme spolu od 20 let, je slovenský katolík, introvert.. Mám pocit, že si chce něco dokázat, že je schopen získat i jinou ženu než dospěje k rozhodnutí se uvázat. Jak mám postupovat? Mám to ukončit a nebo čekat než si to v sobě vyjasní? žádné zásadní hádky ani problémy jsme ve vztahu neměli.Děkuji
Adéla
bývalí partneři
Dobrý den,
S bývalým přítelem jsem spolu byli 7let. V mých 18letech jsme se odstěhovali do pronájmu a jelikož byl přítel dlouho v práci tak jsem si pořídila psa. Víceméně jsem pro ní všechno zařizovala já. Netvrdím že se o ní nestaral ale když byl nějaký problém tak se vždycky ohraňoval že je to můj pes. Teď jsme 8 měsíců od sebe. Já mám nového přítele on má novou přítelkyni. Njedříve jsme si pejska střídali jeliož já jsem měla problém s bydlením tak jsem mu jí tam nechala a o víkendech nebo kdykoliv jsem měla volný čas tak jsem si jí brala. Poté jsme se domluvili že si jí budeme střídat po týdnu. To ale před dvoumi měsícemi zkončilo protože bývalí se stěhoval a neměl jí kde mít. Teď se ozval že jí občas chce. S tím já už nesouhlasím, a chci jií mít už jenom u sebe, také z důvodu že už bývalého nechci vidět. On mi píše útočené sms. Je možné nějak právnicky ošetřit že na ní nemá nárok? Nebo je možné že by mě mohl zažalovat? Mám docela strach. Prosím o radu, děkuji
Nikola