Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
stres
Dobrý den, milá paní doktorko! Nejprve Vám chci velmi poděkovat za práci, kterou pro poradnu děláte! Před čtyřmi lety jste mi na začátku vztahu (který přešel v manželství) poradila a povzbudila mě, děkuji! Obracím se na Vás s dotazem i nyní. Jak se mám, prosím, chovat ke svědkyni, která mi po oznámení zásnub začala znechucovat přítele (nyní už manžela)? Zná jeho kamaráda z dětství, od kterého se dozvěděla nějaké věci z přítelovy minulosti (intimního charakteru) a s "radostí" mi je říkala... Ony věci celkem dost pokazily mou důvěru v manžela. S ním jsem onu věc probrala. OTÁZKA ZNÍ, JAK SE K NÍ MÁM CHOVAT? Celou záležitost jsem celkem těžce nesla. Se svědkyní jsme (na můj popud) nebyly více jak rok v kontaktu. Věc jsem chtěla urovnat a začaly se opět "kamarádit". I nadále ale nevím, co si mám o jejím chováním myslet. Neustálé dotazy na manžela, mluví o různých dětech z okolí (já malinké ze zdravotních důvodů mít nemohu), atd... - otázka upravena poradcem
Nejistota ve vztahu 1. - MANDARINKA :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu 2 a pul roku. Můj přítel je tvrdohlavý, sebevědomí až občas namyšlený, všechno co řekne musí být pravda, a já jsem hloupá, nic jsem nezažila, nic neumím. Ale jsou dny, kdy je hodný je sním sranda udělá co mi na očích uvidí a já ho miluji takovýho jaký je, jsem na něm závislá, přestala jsem chodit s kamarádkama ven, většinu času jsem trávila s ním nebo doma. Teď jsem si ale našla novou práci,kde trávím dost času a on mi dává ultimátum buď on nebo moje práce, jenže už nevidí, že on je v práci třeba do 10 do večera a já mu to vždycky tolerovala, chtěla jsem mít dospělej vztah, on říkal, že doma nechce mladý tele a teď mi vyčítá, že se mu nelíbí jak strašně rychle jsem dospěla až "zmaminovatěla". Byla bych hloupá, kdybych kvůli němu opustila práci, která mě hrozně baví a naplňuje nebo takový vztah plný výčitek nemá smysl?Nedokžu si představit život bez něj ale zároveň, nebylo by nám lépe? Jsem z toho zmatená, pomohlo by mě, kdyby mě někdo postrčil:-)dekuji - otázka upravena poradcem
s přítelem jsme spolu 2 a pul roku. Můj přítel je tvrdohlavý, sebevědomí až občas namyšlený, všechno co řekne musí být pravda, a já jsem hloupá, nic jsem nezažila, nic neumím. Ale jsou dny, kdy je hodný je sním sranda udělá co mi na očích uvidí a já ho miluji takovýho jaký je, jsem na něm závislá, přestala jsem chodit s kamarádkama ven, většinu času jsem trávila s ním nebo doma. Teď jsem si ale našla novou práci,kde trávím dost času a on mi dává ultimátum buď on nebo moje práce, jenže už nevidí, že on je v práci třeba do 10 do večera a já mu to vždycky tolerovala, chtěla jsem mít dospělej vztah, on říkal, že doma nechce mladý tele a teď mi vyčítá, že se mu nelíbí jak strašně rychle jsem dospěla až "zmaminovatěla". Byla bych hloupá, kdybych kvůli němu opustila práci, která mě hrozně baví a naplňuje nebo takový vztah plný výčitek nemá smysl?Nedokžu si představit život bez něj ale zároveň, nebylo by nám lépe? Jsem z toho zmatená, pomohlo by mě, kdyby mě někdo postrčil:-)dekuji - otázka upravena poradcem
Petra
nejistota ve vztahu
Dobrý den, jsme s přítelem spolu už 5let. Od začátku jsem věděla, že má trochu problém s tím říct, jak se cítí nebo co si myslí, ale někdy už to nevydržím a chci od něho slyšet jeho názor a pohled na věc. Je to pár dnů co jsme se pohádali. Bylo to opravdu kvůli hlouposti, ale on jako vždy raději odešel než aby to se mnou vyřešil a tak jsem se naštvala a řekla, že to nemá cenu, že od něho odcházím. Nechtěla jsem to ve skutečnosti udělat, spíš jsem chtěla znát jeho reakci. Řekl mi, že je to moje rozhodnutí a že mě držet nebude a tak se chci zeptat, zda je vůbec možné, aby mě přítel miloval a přitom o mě nebo náš vztah vůbec nebojoval? Nebo je to tím, že to byla opravdu hloupost a tak tomu nepřikládal příliš velkou váhu? Když jsem se ho ptala, zda ho to ranilo nebo zda si myslel, že to opravdu udělám, neodpověděl...zatím jsme spolu a je to bez problému, ale stále to ve mně hlodá...totiž mám být s člověkem, který by mě klidně nechal jít?
Petra
rozvod a děti
Dobrý den. Jsme s manželem v rozvodovém řízení.Návrh jsem podala já, důvodem byl alkohol. Byla jsem dlouhodobě nespokojená a žila v nejistotě.Chyběla důvěra.Manžel stále nevěřil,že žádost podám.Navrhl pauzu,odešel k rodičům a čekal,že žádost stáhnu.Po nějaké době samoty jsem zjistila,že už se vracet nechci,chci vše uzavřít a jít dál.To jsem mu i řekla.Děti to všechno ví,mladší je již soudně v mé péči.Doma se odchodem manžela situace velmi zklidnila.Během pauzy mě manžel několikrát kontaktoval,psal jak se chce vrátit,že ho vše mrzí.Moje poslední odpověď byla,že už s ním nechci žít.Teď se tedy rozhodl,že pro něj již " povinná pauza"6 měsíců skončila a když já neustoupím a nevyjdu mu vstříc, tak se vrátí domů.Mám velké obavy co bude dál.Jsem ve stresu,nevím, jak to budou zvládat děti i já.Jsem navíc nemocná a jeden ze synů také.Chci si případně najít jiné bydlení,jenže to také není hned.Poraďte mi,prosím,jak postupovat při případném společném soužití,i když jen dočasném. Děkuji - otázka upravena poradcem
Lucie
nevěra
Mnohokrát jsem ji žádala, aby tak nečinila, ale vůbec mě nerespektuje. Je pravdou, že můj muž má v poslední době v práci neskutečně intenzivní tlak,otázkou je, jestli má přímý vliv na náš vztah.Já stále však váhám, zda-li z tohoto vztahu neodejít,nedokáži vyhodnotit, jestli se situace někdy zlepší. Nechci si nic vynucovat ani na něj tlačit, či mu něco vyčítat. Nevím, zda mu mám o svých pocitech říct, nebo mlčet a čekat co se bude dít, nebo rovnou manželství ukončit. Bohužel do toho všeho jsem neplánovaně otěhotněla, jelikož jsme věřící, dítě jsem nedokázala dát pryč. Manžel je šťastný a hrozně moc se těší, já to však tak vůbec nevnímám. Zkrátka nevím, jak dál, svého muže miluji, ale bolest, nedůvěra a pochybnosti činní své. Navíc nedokáži žít s pocitem, že už mě nemiluje, tak jako dřív. Tuším, že i pro něj to není jednoduché a možná by se nám oběma ulevilo, kdybychom to ukončili. 2.část
Anna
nevěra
Dobrý den paní doktorko,
už rok se snažím vyrovnat z manželovy nevěry, jednalo se z jeho strany o vztah, ke kterému se přiznal a dokonce od nás(máme dvě děti) i odešel. Po týdnu se však vrátil a od té doby je s námi, zda-li je s milenkou v kontaktu netuším ani nepátrám. Snaží se, je ke mne milý, trávíme spolu mnohem více času než dříve, komunikujeme spolu mnohem více než v předchozí době, když usínáme, držíme se za ruce...ale je tu ale, já nemohu zapomenout, pořád mě to bolí a nepřidává tomu ani ta skutečnost, že se necítím být milována...V jeho pohledu se ztratila ta jiskra lásky a touhy,se kterou si dřív na mě díval, co se týká sexu, musí být iniciativa z mé strany, nikdy né z jeho. Mám velké pochyby, vnímám to celé jako vztah z rozumu. Do toho moje máma, která neustále mému manželovi vyčítá, co provedl, pitvá se v minulosti , a nevím z jakého důvodu, ale řekla mu, že i já někoho měla, což je lež,ale podařilo se jí nabourat už tak křehkou důvěru. 1.část
už rok se snažím vyrovnat z manželovy nevěry, jednalo se z jeho strany o vztah, ke kterému se přiznal a dokonce od nás(máme dvě děti) i odešel. Po týdnu se však vrátil a od té doby je s námi, zda-li je s milenkou v kontaktu netuším ani nepátrám. Snaží se, je ke mne milý, trávíme spolu mnohem více času než dříve, komunikujeme spolu mnohem více než v předchozí době, když usínáme, držíme se za ruce...ale je tu ale, já nemohu zapomenout, pořád mě to bolí a nepřidává tomu ani ta skutečnost, že se necítím být milována...V jeho pohledu se ztratila ta jiskra lásky a touhy,se kterou si dřív na mě díval, co se týká sexu, musí být iniciativa z mé strany, nikdy né z jeho. Mám velké pochyby, vnímám to celé jako vztah z rozumu. Do toho moje máma, která neustále mému manželovi vyčítá, co provedl, pitvá se v minulosti , a nevím z jakého důvodu, ale řekla mu, že i já někoho měla, což je lež,ale podařilo se jí nabourat už tak křehkou důvěru. 1.část
Anna
nejistota ve vztahu
Dobry den. S pritelem jsme se potkali v unoru na sluzebni ceste a byla to laka na prvni pohled. Proste vse do sebe klaplo. Stravili jsme spolu 6 tydnu 24 hod denne. Oba jsme byli doma v nefungujicim vztahu ktery jsme po navratu domu ukoncili.Jeho ex mu od te doby dela peklo. Porad ho miluje a neustale ho psychicky vydira - vyhrozuju ze se zabije. prestala jist a shodila pres 20kilo. On ji financne podporuje jelikoz ziji v cizine a ona neumi mistni jazyk.Ona se Domu vratit nemuze protoze se jedna o rodinu alkoholiku s mnoha dluhy. Trva to jiz 9 mesicu a vyustilo to v nasi krizi. Prestal mi volat a psat sms. Komunikujeme uz jen v praci pres skype. Uzavrel se mi. Rekl ze pro me neni dost dobry a ze si musi vsechno promyslet. Ze mi nechce ublizit....na zacatku byl uplne jiny. pozitivni a v pohode. Psychicky ho to sklatilo. do to se u nich v rodine objevila i rakovina. amputace... Mam mu dat cas a pockat anebo se ji nikdy nevzda? Jak mu muzu pomoc? Bojim se ze ho ztratim :-(
Monika
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, paní doktorko. Už odmala mám problémy s širší rodinou. Z nějakého důvodu jsem se stala ,,černou ovcí" a tety, strejdové s babičkou mne neustále s někým (např. bratranci) srovnávají, strefují se do mého studia, práce, vzhledu atp., ač budu mít za rok hotovou VŠ, chodím na brigády a mám dlouhodobý vztah. Před každou rodinnou oslavou nebo sešlostí je mi fyzicky zle, několikrát jsem musela pod tím tlakem i odejít, protože mě jejich řeči rozplakaly. Uvažuji o tom, že se s těmito lidmi přestanu stýkat a vídat se budu pouze s rodiči a sestrou. Myslíte, že mám na to právo, nebo by rodina měla držet pospolu a mohu to nějak zlepšit? Přítel se s nimi stýkat odmítá, tudíž podporu bohužel nemám. Díky moc za Vaši radu. - otázka upravena poradcem
Any
bývalí partneři
pokračování: Absolutně nevím ted co cítím kromě prázdnoty a smutku. Začínala jsem se těšit na krásné začátky co máme před sebou a poznávání se. Nemám pocit,že bych já něco pokazila, prostě ho to najednou začalo táhnout k ní. Mají za sebou společnou cestu, ta naše byla na začátku.Po roce řešení vztahu nevztahu,jsem zas začínala byt štastná a ted mám pocit jakobych prožívala dvojitou ztrátu...Přitom si myslím,že jsem docela hezká, pohodová, chytrá a dával mi najevo,že se mu hodně líbím po všech stránkách,rozuměli jsme si spolu...
Adriana
bývalí partneři
Dobrý den, mám trápení s láskou. Je mi 26 Zhruba před rokem došlo k ukončení vztahu asi po sedmi letech, rozchod to byl těžký a v podstatě i během tohoto roku to ještě párkrát vypadalo na návrat z obou stran,ale strach z toho,že to zas nebude fungovat byl silnější. Nedávno jsem se konečně rozhodla to definitivně skončit a jistou roli v tom hrál i nový muž. Poznali jsme se v září,kdy se čerstvě rozešel s přítelkyní po 3,5 letech,že ji má rád,ale neklape jim to a už ji nemiluje .Ze začátku šlo spíš jen o přátelské psaní a nechtěla jsem se pouštět do vztahu sama ještě nesrovnaná s někým kdo taky není uplně odpoutaný. Od září kdy mezi námi k ničemu nedošlo a oni 2 se mezitím stihli 2x dát dohromady a zase rozejít. Měla jsem pro to pochopení, protože jsem řešila předtím totež. Mezitím jsme si my psali čím dál víc a nakonec se začali scházet, říkal mi neskutečné krásné věci až jsem tomu ze začátku nechtěla věřit,že má pocit,že ke mě patří, že se zas cití štastný, že si nemohl přát nikoho lepšího,dokonce z něj jednou vypadlo,že má pocit jakobych byla ta pravá-to jsem byla v šoku..všechno znělo tak opravdově,snažila jsem se, nevrhat se do vztahu uplně pohlavě,ale bylo mi s ním tak krásně a znovu jsem se uvnitř začala citit štastná. Tento víkend jsme měli jet na hory na víkend,ale první den se dozvěděl,že ex jela s jeho kamarády na hory a nešlo si nevšimnout jak je z toho rozhozený a myslí na ni...Neměla jsem ani sílu na to nějak reagovat nebo zabojovat,zkrátka jsem si připadala jako ta druhá. Večer mě zavezl domů, s tím,že si nemůže pomoct,ale miluje ji a je mu smutno...To bych ještě chápala,ale ty projevy lásky z jeho strany byly tak silné,že jsem z toho ted uplně rozhozená. A hlavně sama a opuštěná!!!To je nejhorší, z počáteční euforie zbylo jen zklamání. Asi budu chvilku uvnitře ještě čekat,že se to mezi nimi zase pokazí,ale logicky vím,že je to hloupost...do toho se mi ozývá i bývalý přítel,že je zlomený a scházím mu...samozřejmě ted i já přemýšlím jestli jsem se nevrhla rychle do náruče jinému,abych se odpoutala od bývalého a zkusila štěstí jinde.
Adriana
vztahy na pracovišti
Dobry den pani Douchova, pred casem jsem Vam posilala dotaz, co delat s kolegou parazitujicim na me praci. Moc Vam dekuji za odpoved - knizku Asertivitou proti stresu jsem si poridila a je vyborna. Doufam, ze i s jeji pomoci se mi podari podobne situace v budoucnu lepe zvladat.
Ptala jste se, co by napsal kolega na tema nasi spoluprace. Vite, pred tydnem jsem se dozvedela (svet je maly), ze se s nim v minule praci rozloucili, protoze na pozici manazera nestacil. On se ted proste snazi prezit za kazdou cenu, jak (ne)umi.
Mimochodem ja jsem uz mesic na jinem projektu s jinymi lidmi. Pomohl mi nejvyssi nadrizeny, u ktereho jsem si byla promluvit. Bozi mlyny melou...a me se moc ulevilo a zase poznavam sama sebe.
Moc dekuji za Vasi poradnu. Preji Vam i dalsim ctenarkam Vasi poradny prijemne svatky a do noveho roku vse dobre.
Ptala jste se, co by napsal kolega na tema nasi spoluprace. Vite, pred tydnem jsem se dozvedela (svet je maly), ze se s nim v minule praci rozloucili, protoze na pozici manazera nestacil. On se ted proste snazi prezit za kazdou cenu, jak (ne)umi.
Mimochodem ja jsem uz mesic na jinem projektu s jinymi lidmi. Pomohl mi nejvyssi nadrizeny, u ktereho jsem si byla promluvit. Bozi mlyny melou...a me se moc ulevilo a zase poznavam sama sebe.
Moc dekuji za Vasi poradnu. Preji Vam i dalsim ctenarkam Vasi poradny prijemne svatky a do noveho roku vse dobre.
Petra
rozchody
Vážená paní doktorko, když čtu Vaši poradnu, musím se zařadit do skupiny "ex-partnerek". Žili jsme s partnerem 15 let, máme skoro pětiletou dceru a před rokem partner odešel k jiné. Doma (jak říká) skoro dva roky necítil teplo domova, podporu, lásku. Mě to zdrtilo a jeho odchod mě stál 25 kil, které jsem nabrala po porodu a nedařilo se mi je shodit. Naše soužití opravdu procházelo krizí (já měla jsem pocit, že jsem na všechno sama, nelíbím se mu, atd - začarovaný kruh), ale nikdy bych to nevzdala, a to nejen kvůli dcerce. Ta na tatínkovi visí. Po jeho odchodu jsme zvolili zvláštní způsob vyřešení situace - chodil dvakrát týdně k nám, jako by tu stále s námi bydlel. Dvakrát se pokoušel o návrat (kvůli dceři), ale vždy ho to do současné svazku vtáhlo zpět. Jsem z toho unavená, moje "hloupé" srdce by ho přese všechno chtělo zpět, hlava už pomalu chápe, že to nejde. Vánoce tomu nepřidávají. Malá byla poprvé u nich doma, líbilo se jí tam, ale nebyla tam nová partnerka. Jak to té malé říci? - otázka upravena poradcem
Iva
vlastní právo na život podle sebe
Dobry den ,
S pritelem jsme spolu 4 roky , oba jsme spolu stastny , ale bohuzel uz pres dva roky se pereme myslim pro oba s nesnesitelnym problemem . Nejdrive me jeho mama a sestra meli radi , rekla bych ze jsme mely hezky vztah . Bohuzel po tom co jsme se zminili ze neplanujem bydleni spolecne s nima ve vicegeneracnim dome zaclo peklo . Citove vydirani ze strany mamy k jejimu synovi je takrka pravidelne a s jeho sestrou zacal boj . Ma triletou dcerku , kterou oba milujeme a ona nas . Od narozeni jsme se ji venovali snad vic jak rodice , pro vysvetleni , jeho sestra je takova mama vecne na fb nejlepe v posteli a jeji manzel na Pc . Proto i neter si k nam vytvorila velke pouto . Jakmile ale zacal konflikt , byl ji i zakazovany kontak s nami a hlavne semnou . Je mi lito pritele , oba se s tim zatim statecne pereme , ale on ma svazane ruce tim ze na nej byla mama sama a ona nema problem mu to pripomenout a rict ze kdyby nemnel ji , zkoncil by v detskem domove . Uz vazne premyslim nad nakou partnerskou psychologickou poradnou , jen nevim zda to neni treba jen pro manzele .
S pritelem jsme spolu 4 roky , oba jsme spolu stastny , ale bohuzel uz pres dva roky se pereme myslim pro oba s nesnesitelnym problemem . Nejdrive me jeho mama a sestra meli radi , rekla bych ze jsme mely hezky vztah . Bohuzel po tom co jsme se zminili ze neplanujem bydleni spolecne s nima ve vicegeneracnim dome zaclo peklo . Citove vydirani ze strany mamy k jejimu synovi je takrka pravidelne a s jeho sestrou zacal boj . Ma triletou dcerku , kterou oba milujeme a ona nas . Od narozeni jsme se ji venovali snad vic jak rodice , pro vysvetleni , jeho sestra je takova mama vecne na fb nejlepe v posteli a jeji manzel na Pc . Proto i neter si k nam vytvorila velke pouto . Jakmile ale zacal konflikt , byl ji i zakazovany kontak s nami a hlavne semnou . Je mi lito pritele , oba se s tim zatim statecne pereme , ale on ma svazane ruce tim ze na nej byla mama sama a ona nema problem mu to pripomenout a rict ze kdyby nemnel ji , zkoncil by v detskem domove . Uz vazne premyslim nad nakou partnerskou psychologickou poradnou , jen nevim zda to neni treba jen pro manzele .
Tereza
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme cca 5 měsíců. On se moc snažil... já jsem nechtěla... ale dala jsem nám šanci... Na veřejnosti mě představuje jako svou přítelkyni...ale nikdy mi neřekl, že mě má rád i když skutky to dokazuje. Dnes jsme si to vyříkali.. a z něho vyšlo, že mě bere jako budoucí přítelkyni ale že si není jistý...Když jsem ho pak políbila a šla pryč, doběhl za mnou a hledal řešení... mám věřit, že chce opravdu být se mnou, nebo mu už věřit nemám?
Tereza
nedotažený rozchod
Dobrý den,
před 3 lety jsem nastoupila na střední školu a potkala tam kluka, který mě hroznou dobu uháněl, ale jen přes smsky. Pak mě půl roku přemlouval ať s ním jdu ven, dost jsem se bála, ale nakonec jsem se překonala a bylo to krásný..byli jsme jak pro sebe stvořeni. Líbilo se mi na něm všechno. Teď to po 10 měsích tak trochu skřípalo a prostě mu ruply nervy, protože jsem mu pořád vyčítala, že není se mnou. Tak se se mnou rozešel. Po týdnu jsme se k sobě vrátili a teď po měsíci se se mnou rozešel znova, že už ke mě necítí to co dřív, když jsem mu dala druhou šanci, tak říkal, že mě miluje, vůbec se v něm nevyznám..nejhorší je, že já to pořád cítím. A i přesto, že jsme se rozešli si píšeme. Moc mi chybí a nevím co dělat
před 3 lety jsem nastoupila na střední školu a potkala tam kluka, který mě hroznou dobu uháněl, ale jen přes smsky. Pak mě půl roku přemlouval ať s ním jdu ven, dost jsem se bála, ale nakonec jsem se překonala a bylo to krásný..byli jsme jak pro sebe stvořeni. Líbilo se mi na něm všechno. Teď to po 10 měsích tak trochu skřípalo a prostě mu ruply nervy, protože jsem mu pořád vyčítala, že není se mnou. Tak se se mnou rozešel. Po týdnu jsme se k sobě vrátili a teď po měsíci se se mnou rozešel znova, že už ke mě necítí to co dřív, když jsem mu dala druhou šanci, tak říkal, že mě miluje, vůbec se v něm nevyznám..nejhorší je, že já to pořád cítím. A i přesto, že jsme se rozešli si píšeme. Moc mi chybí a nevím co dělat
Ema
hledání sebe sama
Dobrý den, chtěla bych se s Vámi poradit.Mám problém s "citlivostí"na prsou.Mysllím že to má svou příčinu před patnácti lety přibližně jsem s citlivostí a vzrušivostí prsou neměla problém až do nepříjemného zážitky,kdy jsme s bandou lidí popíjeli a vedle mi dal ruku pod triko(i teď mi je z toho zle)jeden takový nechutný,nesympaticky kluk a sahal mi naprsa.Já se bála a tak jsem dělala jakože to necítim že mi na ně sahá a snažila jsem si to sama sobě namluvit. Jenže možná právě díky tomuto hnusnému zážitku mě přestalo vzrušovat doteky na prsou.A mrzí mě to, protože vím, že dřív mi to příjemné bylo.Je možné se tohoto nějak zbavit?Ne že bych při tom myslela na tento hnusný zážitek,ale nyní, když mi přítel sahá na prsa,prostě skoro nic to se mnou nedělá :-( Dlohou mi i prsa nepřišla hezká, i když partneři říkaly něco jiného,měla jsem malé bradavky.ALe to sem nepatří. Můžete mi pomoct prosím? Děkuji. Zdraví Lenka - otázka upravena poradcem
Lenka
krize vztahu
Paní doktorko,
říká se, že jak se syn chová k matce, bude se chovat k ženě. Ale já mám dojem, že manžel se k matce chová lépe. Jeho matka je hysterka a celý život rodinu tyranizovala svými scénami. Zčásti si je pamatuje, zčásti je vytěsnil. Na jednu stranu rodinu (a mámu) velmi vychválil (lákal), na druhou stranu k ní byl kritický, dost na ní nadával, hádal se s ní. Máma vždycky spustila slzy a on vyměkl (asi návyk z dětství a ze scén). krátce po sňatku bylo třeba rozhodnout v nějaké relativně banalitě - tehdy se přiklonil k mámě. jakkoliv tedy na mámu nadává, tak se ale v posledních letech chová hůř ke mně - jako kdybych byla onuce. Je fakt, že kolem sebe má asi vzory tohoto chování. Já nejsem hysterka a slzama si nic nevynucuji. Spíš se skloním, nad leččíms mávnu rukou. A když dám hranici, začne se vztekat. Mamince dal dokonce jednou přednost i přede mnou a dětmi - bez jediného upozornění večer před Štedrým dnem se odstěhoval a Vánoce strávil u maminky. Ptám se, protože se vztah zhoršuje a bojím se, že se hodně odcizujeme. A chtěla bych Vás poprosit o Váš pohled.
říká se, že jak se syn chová k matce, bude se chovat k ženě. Ale já mám dojem, že manžel se k matce chová lépe. Jeho matka je hysterka a celý život rodinu tyranizovala svými scénami. Zčásti si je pamatuje, zčásti je vytěsnil. Na jednu stranu rodinu (a mámu) velmi vychválil (lákal), na druhou stranu k ní byl kritický, dost na ní nadával, hádal se s ní. Máma vždycky spustila slzy a on vyměkl (asi návyk z dětství a ze scén). krátce po sňatku bylo třeba rozhodnout v nějaké relativně banalitě - tehdy se přiklonil k mámě. jakkoliv tedy na mámu nadává, tak se ale v posledních letech chová hůř ke mně - jako kdybych byla onuce. Je fakt, že kolem sebe má asi vzory tohoto chování. Já nejsem hysterka a slzama si nic nevynucuji. Spíš se skloním, nad leččíms mávnu rukou. A když dám hranici, začne se vztekat. Mamince dal dokonce jednou přednost i přede mnou a dětmi - bez jediného upozornění večer před Štedrým dnem se odstěhoval a Vánoce strávil u maminky. Ptám se, protože se vztah zhoršuje a bojím se, že se hodně odcizujeme. A chtěla bych Vás poprosit o Váš pohled.
Lucka
problémy v sexu
Dobrý den,
přes rok mám partnera s kterým jsem ted začala i bydlet.Ovšem problém je v tom,že spolu skoro rok nemáme sex ani žádné jiné intimnosti.Řekl mi,že mi nevěrný nebyl ,ale pro sex potřebuje ženskou jen na tohle a bere ji jako kus masa ,který vlastně osouloží.Mně zkrátka miluje a tohle by pro něj znamenalo degradaci vztahu.Co si o tomhle mám myslet?Je mi 38let jsem ženská za kterou se otočí plno chlapů a jsem bez sexu!Starám se o sebe a děti ještě nemám,ale do budoucna chci.Jak s tímhle naložit?Mám plno pomůcek,ale chci se milovat!
Děkuji za odpověd a radu
přes rok mám partnera s kterým jsem ted začala i bydlet.Ovšem problém je v tom,že spolu skoro rok nemáme sex ani žádné jiné intimnosti.Řekl mi,že mi nevěrný nebyl ,ale pro sex potřebuje ženskou jen na tohle a bere ji jako kus masa ,který vlastně osouloží.Mně zkrátka miluje a tohle by pro něj znamenalo degradaci vztahu.Co si o tomhle mám myslet?Je mi 38let jsem ženská za kterou se otočí plno chlapů a jsem bez sexu!Starám se o sebe a děti ještě nemám,ale do budoucna chci.Jak s tímhle naložit?Mám plno pomůcek,ale chci se milovat!
Děkuji za odpověd a radu
Milena
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
obracím se na Vaší poradnu jelikož se nevyznám ve svých pocitech, nad kterými neustále přemýšlím. Stručně nastíním situaci, ve které se nacházím a budu ráda pokud mi poradíte, jakým směrem se mám ubírat.
Jsem rozvedená 4 roky. S bývalým mužem jsem byla 18 let, měli jsme 2 děti. Poslední roky manželství jsme prošli krizí, která vedla k rozvodu. Krátce po rozvodu jsem si našla nového partnera s kterým žiju 3 roky a máme spolu dítě. Můj problém spočívá v tom, že současného partnera nedokážu respektovat, nevzhlížím k němu jako k muži v kterém bych viděla oporu. Je silný introvert, nekomunikuje a když, tak minimálně o všeobecných věcech. Jinak je spolehlivý, postará se i o mé děti z předchozího vztahu pokud jsem v práci. Vadí mi, že není akční, nevymyslí žádný výlet, někam že by jsme zašli, prostě nic. Já jsem navíc hned po mateřské nastoupila do práce.Z finančních důvodů, máme hypotéku. Takže dění posledních třech let mě úplně vyčerpalo. Rekonstrukce nového bydlení, stěhování od bývalého muže, rozvod, těhotenství, práce, péče o 3 děti. Věřila jsem, že si najde nějaký melouch a bude se snažit finančně situaci zlepšit je hodně manuálně zručný. Nic z toho se nekonalo, musela bych mu práci sehnat, naplánovat, zařídít. A tak je to se vším. Nějak už nemůžu a nevím jak dál. Takhle žít nechci. Někdy vzpomínám na ex manžela a srovnávám s ním současného partnera. Bývalý muž se dokázal finančně postarat o rodinu, jezdily jsme na výlety, dovolené, zašli na večeři atd. S nynějším partnerem nikam nejdeme protože jeho to nenapadne a mě nebaví a už ani nechci něco iniciovat. Nemám na to energii a už ani chuť. V podstatě mám pocit, že ho táhnu jak kouli na noze. Nemá svůj názor, vše mi odkýve, se vším souhlasí. Pokud se náhodou sejdeme doma, když nejsme v práci, jde si kutit do dílny. Já bych ráda jela třeba někam na výlet, prostě vypadnout z toho všeho. Vím, že do budoucna to jiné nebude. Chybí mi mužská opora. U bývalého muže jsem měla pocit, že mám vedle sebe zeď o kterou se můžu opřít a věděla jsem, že nespadne. Nyní mám pocit, že pokud bych se opřela, zboří se jak z písku. Jsem vyčerpaná a nevím, jestli takhle můžu žít dál. Poradíte mi, jak pokračovat dál?
obracím se na Vaší poradnu jelikož se nevyznám ve svých pocitech, nad kterými neustále přemýšlím. Stručně nastíním situaci, ve které se nacházím a budu ráda pokud mi poradíte, jakým směrem se mám ubírat.
Jsem rozvedená 4 roky. S bývalým mužem jsem byla 18 let, měli jsme 2 děti. Poslední roky manželství jsme prošli krizí, která vedla k rozvodu. Krátce po rozvodu jsem si našla nového partnera s kterým žiju 3 roky a máme spolu dítě. Můj problém spočívá v tom, že současného partnera nedokážu respektovat, nevzhlížím k němu jako k muži v kterém bych viděla oporu. Je silný introvert, nekomunikuje a když, tak minimálně o všeobecných věcech. Jinak je spolehlivý, postará se i o mé děti z předchozího vztahu pokud jsem v práci. Vadí mi, že není akční, nevymyslí žádný výlet, někam že by jsme zašli, prostě nic. Já jsem navíc hned po mateřské nastoupila do práce.Z finančních důvodů, máme hypotéku. Takže dění posledních třech let mě úplně vyčerpalo. Rekonstrukce nového bydlení, stěhování od bývalého muže, rozvod, těhotenství, práce, péče o 3 děti. Věřila jsem, že si najde nějaký melouch a bude se snažit finančně situaci zlepšit je hodně manuálně zručný. Nic z toho se nekonalo, musela bych mu práci sehnat, naplánovat, zařídít. A tak je to se vším. Nějak už nemůžu a nevím jak dál. Takhle žít nechci. Někdy vzpomínám na ex manžela a srovnávám s ním současného partnera. Bývalý muž se dokázal finančně postarat o rodinu, jezdily jsme na výlety, dovolené, zašli na večeři atd. S nynějším partnerem nikam nejdeme protože jeho to nenapadne a mě nebaví a už ani nechci něco iniciovat. Nemám na to energii a už ani chuť. V podstatě mám pocit, že ho táhnu jak kouli na noze. Nemá svůj názor, vše mi odkýve, se vším souhlasí. Pokud se náhodou sejdeme doma, když nejsme v práci, jde si kutit do dílny. Já bych ráda jela třeba někam na výlet, prostě vypadnout z toho všeho. Vím, že do budoucna to jiné nebude. Chybí mi mužská opora. U bývalého muže jsem měla pocit, že mám vedle sebe zeď o kterou se můžu opřít a věděla jsem, že nespadne. Nyní mám pocit, že pokud bych se opřela, zboří se jak z písku. Jsem vyčerpaná a nevím, jestli takhle můžu žít dál. Poradíte mi, jak pokračovat dál?
Mája
nevěra
Dobrý den, s manželem jsme spolu již 10 let (nám je 30), z toho 4 roky svoji. Máme stabilní zázemí, zaměstnání i vztah je téměř dokonalý. Plánujeme rodinu. Manžel má ale potřebu si něco dokazovat a flirtuje se svými mladými kolegyněmi. Jezdí s nimi často na týdenní služební cesty, kde nevím, co se děje. Jednou za čas začnu mít špatné tušení, začnu ho více sledovat a ve finále zjistim, že je zase nějaký objev na obzoru. Už dvakrát to bohužel dopadlo špatně a na nevěru jsem mu přišla. První byla jednorázovka, ta druhá, cca před 2 lety byla delší záležitost. Na chvíli jsem se od něj odstěhovala a on se omlouval, sliboval a přísahal, že me hrozně miluje a nikoho jiného nepotřebuje a že se to nebude opakovat. Tvrdí, že ve vztahu je vše v pořádku. Když mu podezření řeknu, nikdy se nepřizná, zapírá a dělá ze mě hysterku, Přizná se mi až pod tíhou konkrétních důkazů. Pak je více opatrný. Já ho miluji a vztah máme krásný, ale nevím jak dál. Zda zajít do poradny, nebo ho prostě opustit .
Alice
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, chtěla bych se poradit, jak upravit vztah s tátou (vím, že je to jiný vztah než partnerský, ale kdyby jste měla názor...). Je mi 43 a vadí mi, že na mně táta běžně křičí, stále mi naznačuje, že jsem neschopná, nic neumím, moje děti nejsou podle jeho přání, mám špatné bydlení...no prostě sa má kritika. Nemůžu mít jiný názor nebo si zastat někoho, vůči komu má nějaký problém. To pak tu zlost obrátím zase na sebe. Vyčítá mi to, co si koupím, protože je to škoda peněz anebo je to k ničemu. Pochvaly se moc nedočkám, což nevadí. Vadí mi, že mě zhoukne jak 10ti leté dítě a to i na veřejnosti i před mýma dětma, což je nepříjemné. Já ho ale mám ráda a je mi líto, že nás všechny takto odcizuje a připravuje o společné chvíle. Mé děti už z něj mají také respekt. Není dobré bát se jeho návštěvy. Myslíte si, že kdybych tedy neprotiřečila a se vším souhlasila nebo ustupovala, mlčela, že je to řešení? Já mám pocit, že problémem jsem já. Děkuji.
Pavla
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem na mateřské se dvěma dětmi, manžel je podnikatel. Mám rodičovský příspěvek, manžel mi na domácnost dává ze svého rozhodnutí 17.tis. a říká, že je to vpodstatě průměrný plat a že mi dává dost (mohl by dávat víc, má větší výdělky). Ale chápu, že potřebuje peníze na rozvoj. Po zaplacení nájmu mi zůstane asi 460 Kč na den a všechno - manžel už nic neplatí, protože mi dává peníze na rodinu. Šetřím, vařím, občas nevyjdu, peníze navíc mi však nedá. Vždycky mne začne vyslýchat, za jsem utratila, ale nedá. A to mu dělám při dětech účetnictví a s dětmi zařizuji veškerou administrativu a úřady. Sám si však dopřává - na dostizích, kde byl zase sám, koupil za 150 tis. koně, když jsem se ptala proč, tvrdil, že ho koupil pro mne (nejezdím, bojím se jich) a že bych měla být ráda, že mi ho koupil. Kůň je ale napsaný na něj. Anebo si minulý týden přivezl ze zahraničí auto za 600 tis. Chtěla jsem chodit na hodinovou výuku francouzštiny - je to večer, prohlásil, že není schopen být večer doma, protože podniká (není tak úplně pravda, že by nemohl) a když jsem naléhala, že bych hodně chtěla, tak mi řekl, že kdo vydělává, má právo na to, aby měl na to čas, a ten, kdo sedí doma, tak se musí podřídit. Ano, vím, že nás momentálně živí, děti jsou ještě malé, ale já taky nelením. Je to s ním jak hlavou do zdi. Domluvit se nejde. Už nevím, jak jinak na něj. prosby, žádosti nepomáhají, prostě on má právo, případně přijde domů ještě později. Děkuji Vám za případnou radu.
Iva
hledání sebe sama
Dobrý den. Řekla bych, že mám nejspíš nějaký problém ohledně sexuality. Je mi přes 30 a nikdy jsem nikoho neměla, ale o to by tak nešlo. Často mě ale napadá, že sex je něco nechutného, nehygienického, odporného. Muži, ale často i ženy se o tomto tématu podle mého vůbec neumí bavit s respektem, s nadhledem(když už se tedy o tomto tématu musí dneska stále dokola a všude mluvit), ale je to většinou téma plné nechutností, vulgarismů a oplzlých vtipů. Strašně se mi to příčí. Někdy se cítím zle, že jsem žena, stydím se za to, protože vím, jak o ženách muži mluví...
Alžběta
hledání sebe sama
Bude mi 29 let, jsem pohledná,dejme tomu, že úspěšná, samostatná. Můj jediný vztah trval necelé tři měsíce, ostatní muži mě měli víceméně jen na sex. Hemží se kolem mě spousta chlapů, ale když už mě některý zaujme, tak mě pak nechce. Nejsem na ně urputná. Mám zřejmě problém navázat vztah jako takový. Poradíte mi, co s tím? Asi mám i malé sebevědomí, jsem spíše introvert, ale nemám problém chodit do společnosti.
Simona
krize vztahu
S přítelem trval 6 let vztah (já 22 l,on 26l), chvile byli pěkné ale i těžké, jako v každém vztahu. Už 2 roky spolu bydlíme. A poslední 2-3 měsíce došel přítel s tím, že prožívá nějakou krizi všeobecnou (ve vztahu, v práci, celkově ve svém životě ho nic nenaplňuje), důvodem proč mi to říkal byla údajně chybějící jiskra. Jenže vše se minulý týden změnilo, řekl že je štatný ve vztahu a jisku našel. Ale tento týden došel s práce, šel spat jako každý den, probudil se a řekl jestli si nedáme na chvili tak na 14 dní pauzu. Pro mě vždy pauza znamenala konec, proto jsem se ho ptala, jestli to chce ukončit ať to uděla hned, nechtěl. Příčinou pauzy jak řekl bylo vyhoření ve vztahu a chce čas aby to trochu promyslel a seřadil myšlenky a zjistí co dál, ale měnit se já nemusím na tom to prý není. Když jsem se ptala jestli doufá v to že se to spraví, řekl že neví proto chce pauzu. Stanovili jsme si pravidla, 14 dní bez sebe s omezeným kontaktem, věrnost. Myslíte si, že se ke mě vrátí? Moc ho miluju
Lena
nedotažený rozchod
Dobrý den, přítelkyně se se mnou rozchazi po 6ti letech . tvrdí že už mě nemiluje a že sem ji od sebe dostal postupem času sám svým chováním a přistupem k ní. Vím, že sem k ní nebyl vždy hodný dostatečně pozorný. Několikrat sem ji ublížil ale vždy mě dokazala odpustit a já už stejnou chybu nezopakoval. Strašně ji miluji i když ona tvrdí že me už nemiluje že je to pryč. Přislo to najednou chci jí dokázat, že se pro ní změním. 6e je pro mě jeiná na světě mám nějakou šanci ? dala mi nějáký čas než to oznamí rodině a ostatním je před vánocema co mam zkusit udělat abych ji dokázal že je pro mě jediná na světě. řekla že ke mě už nic necítí je to možný po 6 letech nic k člověku už necítit ? dá se to změnit? prosím poraďte . omlouvám se za gramatické chyby ale sem teď vážně psychicky i fyzicky na tom špatně
Jirka
nevyrovnaný vztah
zdravím ..mám přítele o osm let staršího a má dvě děti 4a17 let..každé má jinou matku..jezdí k němu vždy o víkendu i my se vidíme o víkendech čili vztah na dálku...má takový vztah šanci ...já s tím moc bojuji ...přijmutí dětí ..málo času na sebe ..v týdnu pracujeme a nevidíme se vůbec ...partner mi vyhovuje ale to okolo je moc náročné...děti ..péče o ně ...jeho matka co se na něj fixuje ..bývalka -nemají úplně vyřešený vztah ,majetek po rozvodu ,pořád o ní mluví..kritizuje v zápětí ji omlouvá ..už jsem dala najevo že mi to vadí a nepřeji se sní vídat ani o ní mluvit..partner to zatím respektuje.. jsme spolu rok a půl a co dál??
tereza bláhová
nedotažený rozchod
Dobrý den, před 6ti lety jsem potkala svého teď už bývalého přítele. Myslím, že během těch 6ti let bylo víc trápení než radosti, ale hodně hluboko se mi zaryl pod kůži. Poslední, co mě dorazilo bylo asi to, že jsem náhodou zjistila, že si píše se svojí bývalou přítelkyní. Vím, že jí miloval a ona z nějakého důvodu odešla. Teď mi tvrdil, že to s ní potřebuje dořešit a udělat si v životě čisto, že s ní už být nechce. Vím, že si s ní už nějakou dobu píše, ale nechtěl mi říct o čem. Říkal, že mi do toho nic není, že je to jeho minulost, ale já jsem to nezvládla a rozešla jsem se s ním. Říkala jsem mu, že mi to vadí, že na tohle mu žádná holka nebude zvědavá a on na to jen podotkl, že ho to mrzí, ale psal si s ní dál. Nemohla bych vedle něj ležet v posteli s myšlenkou, že si pak půjde psát s ní. Za těch 6 let mi nikdy neřekl, že mě má rád až teď mi to napsal, když jsem mu vytýkala tu jeho bývalou holku. Ničemu nerozumím, ale jen bych už chtěla mít klid a hlavně mít od něj v sobě klid. Prostě ho vymazat. Už nevím kudy kam. Děkuji. Luci
Luci
partner odmítá dítě
Dobrý den Paní Jitko,prosím Vás mohla bych poprosit o radu nebo Váš názor.Již rok a pul žiji s přítelem v jedné domácnosti.Přítel má dvě děti chlapce 12let a holku 8let.Po 14manželství s jeho bejvalouJá nemám žádné,ale chtěla bych,jenže když jsem řekla přítely že se snažím hrozně moc o miminko tak mi jasně zduraznil že miminko už nechce že mu stačí ty dvě svoje co má.Jenže také bych chtěla miminko i když mi říká že nejsem na miminko připravená,že kolikrát přijedou jeho děti a ja si radši naberu více sichet v práci a tak.Nu je pravda že se denodeně s ním hádám že mu vičítám jednu sousedku,že si sní každý den píše občas spolu sedí a klábosí na zahradě u kafíčka když jsem v práci. atak.pak mu vyčítám že jsem ho viděla online na faceboku atak.hlavně už je to delší dobu co se hádamé kvuli miminku,že já chci a on nechce.oboum nám je 36let.Hádám se sním neustále při každé hadce mu řikám že odejdu a jeho už ty hádky nebaví.Prosím Vás mohla byste mi prosím poradit.Dekuji
Andrea Sm
nedotažený rozchod
Dobrý den, přítel se semnou rozešel po 3 letech s tim, že mi nechce ubližovat, ikdyž vi, že dělá chybu, že mě má rád, ale bere mě jako samozřejmost.A pak jsem se dozvěděla, že si začal s jinou. Po pár týdnech jsme se sešli. Byl upřímný,několikrát plakal,že vyměnil 80% za 20%,že si neumí představit,že já budu s někym jiným atd.Pak jsme se zas nějakou dobu neviděli,ale pořád se snaží o kontakt,píše mi a zajimá se jak se mám,co dělám a hledal důvod jak se vidět.Důvod našel a tak jsme se setkali.Povídali jsme si opět o nás.I přez to,že je s tou druhou,se mi přiznal,že se pořád nemůže rozhodnout až si i nadával.Řekl mi,že si četl staré zprávy odemne.A když jsem mu na jednu větu řekla,že pochybuju, že by se chtěl vracet,odpověděl,tak pochybuj dál.Při odchodu se nadechl,otevřel pusu,že chce něco říct,ale nakonec nic neřekl.Nechápu o co mu jde.Nerozumim tomu a ani jemu.Nevím, jak si to mám vysvětlit.Jeho matka mi říkala,že s ní mluvil a přiznal se,že udělal chybu,ale proč něco nedělá?
Kyky
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
v sobotu byl můj přítel na plese a líbal se tam s jednou holkou, samozřejmě byl opilý. Jenomže nic z toho mi nepřiznal a musela jsem se to dozvědět přes ní (díky bohu mi vše řekla na rovinu i to, že už ho nechce nikdy vidět, ani kontaktovat). On zatím neví, že to vím, že mě podvedl. Dělám před ním, že vím jen, že flirtovali. Jenomže on říká, že neví, co ke mě cítí.. ta holka je mu jedno.. ale prý už není delší dobu šťastný a já o něj nechci přijít.
Vzal si čas na přemýšlení a jsme v tzv "pauze." Prosím poraďte mi. - otázka upravena poradcem
v sobotu byl můj přítel na plese a líbal se tam s jednou holkou, samozřejmě byl opilý. Jenomže nic z toho mi nepřiznal a musela jsem se to dozvědět přes ní (díky bohu mi vše řekla na rovinu i to, že už ho nechce nikdy vidět, ani kontaktovat). On zatím neví, že to vím, že mě podvedl. Dělám před ním, že vím jen, že flirtovali. Jenomže on říká, že neví, co ke mě cítí.. ta holka je mu jedno.. ale prý už není delší dobu šťastný a já o něj nechci přijít.
Vzal si čas na přemýšlení a jsme v tzv "pauze." Prosím poraďte mi. - otázka upravena poradcem
Kateřina
nedotažený rozchod
pokračování > Také jsem mu řekla, že si myslím, že k sobě patříme a zase k sobě snad najdeme cestu. A že mu chci dát teď čas a sobě, abych se konečně dala dohromady. On mi neustále opakuje, že mi nechce nic slibovat, ale také nevyvrací, že bychom se k sobě jednou mohli přece jen vrátit. Občas si spolu něco napíšeme, řešíme také některé společné věci. Stále mi chce například koupit dárek k Vánocům, stejně jako dárek k narozeninám, které jsem měla před měsícem. Když jsme se viděli, choval se ke mně navíc moc hezky a já vidím, že mě má stále rád, i když se chvílemi snaží chovat odtažitě. Přesto vidím, že mu na mně záleží. Od našeho rozchodu jsem zničená a chtěla bych, aby se ke mně vrátil. Nejvíc se bojím, že si najde někoho jiného nebo na mě zapomene, když se aspoň občas neuvidíme. Zároveň na něho ale nechci tlačit, jen kdyby mi tolik nechyběl. Neraďte mi prosím několikaměsíční pauzu. Jen mi řekněte, jestli si myslíte, že má náš vztah ještě šanci a co mám proto udělat? Děkuji za odpověď.
Ali
nedotažený rozchod
Dobrý den, prosím vás o radu. Po sedmi a půl letech se se mnou rozešel přítel, se kterým jsem myslela, že strávím život. Jemu je 26 a mně 25. Nikdy jsme se nijak zvlášť nehádali ani nerozcházeli, vždy jsme se měli velmi rádi a záleželo nám na sobě. Za poslední rok jsem se ovšem dost změnila, současně jsem dokončovala VŠ a u toho pracovala, byla jsem neustále vyčerpaná, nepříjemná, smutná atd. Přítele jsem velmi často kritizovala, hodně jsme se hádali, také jsem ho tlačilo do samostatného bydlení, protože jsme žili u jeho rodičů. V září jsme se už téměř rozešli, ale ještě jsme zůstali spolu, ovšem já jsem byla hrozně nejistá a pořádně jsem ho od té doby dusila, nedávala mu volnost, chtěla být pořád s ním, tlačila ho do bydlení. Před dvěma týdny se se mnou rozešel s tím, že už mě nemá tolik rád jako dřív a že teď chce být sám a není si jistý, jestli se k sobě ještě vrátíme. Od té doby jsme spolu již jednou mluvili, za vše jsem se mu omluvila a uznala jsem, že se musím změnit.>pokračování
Ali
rozvod a děti
pokračování - Přítel se o tom pokoušel mluvit (doufám) s manželkou (ale s ní je domluva nemožná - od začátku upravovala podmínky scházení se s dětmi např tím, že den, kdy je s nimi nesmí být se mnou, musí spát ten den u nich doma apod.), ta tvrdí, že kontakt se mnou by ty děti zničil. Já myslím, že kdybychom se všichni domluvili, tak by to pro ty děti nemuselo být bolestivé, věřím, že bychom společně podnikali soustu věcí a měli fajn čas. Bohužel je to ale pořád dokola a manželka v podmínkách nepovoluje a teď už mám pocit, že i příteli se do toho nechce, aby těm dětem neublížil. Já rozumím, že přítelova manželka je ukřivděná a nazlobená, jediné čeho se bojím, že když je taková i rok a 3 měsíce od jeho odchodu, že to s ní bude takové napořád a my ji pořád budeme mít jako černý mrak nad našim vztahem. Samozřejmě bych si přála, aby se náš vztah vyvíjel ale je pro mne nepředstavitelné např mít vlastní společné dítě aniž by toto bylo urovnané... Je to otázka času? Díky moc, Bára (30 let)
Bára
rozvod a děti
Dobrý den, s přítelem jsme spolu přes dva a půl roku a z toho teprve rok odešel od své ženy. Jeho žena odchod nenese dobře a po celou dobu s ní je velmi těžké vyjít ohledně domluvy na péči o děti (pořád klade nějaké podmínky, neustále přítele psychicky vydírá dětmi - jak jim všem zničil odchodem život, jakákoliv nemoc či pětka ve škole je důsledek odchodu, apod). Přítel hodně pracovně cestuje, ale když je doma, tak děti (dcera 8, syn 4) vozí každé ráno do školy a školky, jednou týdně je s nimi od odpoledne do usnutí u nich doma (když jsou nemocní, tak častěji), má s nimi dva víkendy v měsíci (kdy se o ně stará u nich doma opět od probuzení do usnutí). Zpočátku mi to přišlo jako výborné pro ty děti, aby si s tátou zachovaly pěkný vztah. Nyní mě zaráží, že přítel děti nebere k nám (zatím ani neplánuje stěhování do bytu, kde by jeho děti měly vlastní pokoj).
Bára
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,prosím poradte.Mám přítelkyni,známe se 9let,zatím spolu nebydlime,ale když jsme spolu,je to vynikající.Ted mám problém pořád myslím na jednu sestřičku od doktorky kam chodím.Jen pevně doufám,že to přejde,ale zatím bez uspěchu.Připadám si jak v sedmnácti a ne jak ve 44letech.Přítelkyni samozřejmě nechci ztratit.Sestřička je stejně stará jako já,má malého syna,myslel jsem,že mě to tzv.odradí,už na ty děti moc nejsem,raději už trochu klidu.Děkuji za každou radu.
Jirka
pauza ve vztahu
Dobrý den, přítelkyně se se mnou rozešla po 4 letech, měli jsme nějaké problémy, dohodli jsme se na pauze, ale ona po 4 dnech se rozešla a druhý den napsala, že to tak nemyslela, navhrla mi, že za pul roku si napíseme,jeslti si chybime, já to odmítl, řekl jsem, že si dáme pauzu měsíc až dva, me je 26 a pritelkyni 22, je docela dost ovlivňovana rodinou, hlavně teda maminkou, jelikož studuje, nabídl jsem ji že teďka začneme spolu bydlet, na se akrorát usmálaa řekla to je milý,když jsme byli vždycyk sami, tak jsme byli oba spokojeni a za a kždou cenu chce bydlet v blízkosti rodičů. Včera mi napsala, že chce se mnou být ale chce čas, že měsíc je pro ní málo, chodili jsme společně na hokej a už 2x neseděla na svém místě asi aby mě neviděla. Moc mi na ní záleží a nechci, aby to skončilo po 4 letech, děkuji za odpověď
tomas
osamělost
Dobrý den. Je mi 25 a mám za sebou již několik neúspěšných vztahů, kde mi býv. partneři neustále sráželi sebevědomí a zkrátka se ke mně neuměli chovat. Jsem už z toho znechucená a říkala jsem si, že bych i chtěla být sama, že mi takto bude lépe. Mám ale obrovský pocit prázdnoty, čas s kamarády ani koníčky mi prostě nikdy v single období nenahradí ten pocit ze vztahu. Navíc mám pak vždy pocit, že už nikoho nepotkám apod. Konzultovala jsem to i s psychologem, který mi řekl, že jsem ten typ, který není stavěný pro single život, že zkrátka vedle sebe někoho potřebuji, abych mohla fungovat. Opravdu existují takové typy lidí, nebo je problém v tom, že jsem se zkrátka sama žít nenaučila? Předem Vám moc děkuji za radu.
Any
krize vztahu
Dobrý den, jsem se svou přítelkyní 3 a půl roku a momentálně nevím, co dělat a ani moje přítelkyně, jelikož jsme spolu mluvili a řekla mi, že už ke mně necítí tolik, co dřív (přestala mě milovat), ale má mě moc ráda a neví, co má dělat, myslí si, že je to tím, že už se dlouho vídáme jen o víkendech a další roky tomu tak ještě asi bude (jsme na VŠ každý v jiném městě) a píšeme si nebo voláme méně a proto ta láska asi "odchází". Pravdou je, že jsem si všiml toho, jak už hodně omezila sexuální aktivitu a nedává najevo tolik lásky. Nevím jestli to je tím, že opravdu se mnou chce být více a to znamená i cítit ode mě víc lásky nebo se mnou být více, ale zároveň mám působit více tajemně, aby její touha vzrostla. Problém prostě je rozeznat, co vlastně chce, jelikož sama prý neví, co dělat. Přemýšlela nad pauzou nebo tak něco, ale nevíme si rady. Z mého pohledu je to tak, že se na ní těším po tom týdnu, co se nevidíme a pak možná až moc tlačím na pilu, takže bych měl ubrat, ale nechci niczkazit - otázka upravena poradcem
Anonym
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli jsem opravdu tak špatná dcera, když odmítám platit nájem v bytě své matky. Matka vlastní dům a byt, ještě nedávno v bytě bydlel synovec a platil nájem, teď se ale odstěhoval a matka nechce byt pronajmout. Přes léto bude na domě a přes zimu v bytě. Obojí ale neutáhne, nájemníky do bytu nechce, očekává, že budu poplatky v bytě platit já, ale já nemám vysoký plat, mám rodinu a také musím platit nájem. Navrhla jsem matce prodej domu, nesouhlasí. Nevím , jak situaci řešit, prosím poraďte.
Zdeňka
nejistota ve vztahu
Dobrý den, můj přítel sleduje porno - kde se objevují vetšinou blondýnky s velkými prsy - čili můj naprostý opak, dle historie denně, či ob den, ale pokud má přijít k anšemu intimnímu životu vychází to na 1x za týden občas i 1x za 14 dní. Můj ideál je cca 3x týdně.. poraďte mi, jde z jeho strany o závislot? Sám mi tvrdí že na nic takového nekouká. Nejpodivnější je, že když večer jdem espát tak mě objímá, pusonkuje, ale jakmile by mělo přijít ke styku stáhne se. Dříve mi tvrdil že se bojí že otěhotním.. Děkuji za radu
Kamila92
nedotažený rozchod
i moje výčitky). Pak nechtěl už ani to dítě, přestal se mnou spát. Pokoušela jsem se s ním o tom všem mluvit, řešit to, ale nikam to nevedlo. A pak už se ten tlak mezi námi nedal vydržet a já se odstěhovala k našim. Druhý den mi začal psát, že ho to mrzí a domluvili jsme se, že si přijdu pro zbytek věcí. A tady do toho zasáhla má máma, která začala s tím, ať si od něho odnesu všechny věci, ať už se nenechám oblbovat, a že tohle mi už tolerovat nebude! Ona ode mě totiž věděla, že to mezi námi poslední dobou neklape, a že jsem nešťastná. Když jsem u něj pak byla, prosil mě, ať tomu dám ještě šanci, že se bude snažit, ať nechodím a já bych i zůstala, ale pod představou, co by pak doma nastalo a hlavně v případě, že by to třeba opět nevyšlo, jsem nezůstala, sbalila zbytek věcí a odjela. Problém je v tom, že jsem teď na sebe i mamku naštvaná. Štve mě, že jsem nám pod jejím tlakem nedala ještě jednu šanci. Co se týká partnera, ten už o návrat neusiluje vůbec. Děkuji moc za názor a radu
Lenka
nedotažený rozchod
který měl pouze v nájmu. První tři měsíce se plně našemu vztahu věnoval, jeho koníčky i mé šly stranou. Ale bohužel po necelých 3 měsících začali občas hádky, kvůli některým rozdílným názorům, také např. i kvůli úklidu a jeho koníčkům. Má koníček, který mu zabírá hodně času a řekl mi, že bez něho nedokáže být (což i chápu, je to jeho vášeň) - po těch třech měsících našeho vztahu jím začal trávit 6 hodin třikrát v týdnu, když jsem přišla např. o půl páté z práce, tak za hodinku odcházel a vracel se kolem půl jedenácté večer (takto třikrát v týdnu), poté ještě rád v týdnu zašel na volejbal a o víkendu třeba s přáteli na pivo. Začali neshody, on začal ve vztahu ke mně ochlazovat, já se začala ptát co se děje a vyčítat (což mě mrzí, že jsme se dostali až do takové fáze, ale nechápala jsem co se děje, vždyť hlavně on ten vztah tak strašně chtěl, nasliboval hory doly, byl na začátku tak strašně zamilovaný a šťastný), ale najednou to začalo z jeho strany pomalu upadat. (chápu, že důvodem
Lenka
nedotažený rozchod
Celé 4 roky, kdy jsem měla už jiného partnera, jsme si občas napsali, věděli jsme o sobě. Po rozchodu s předchozím partnerem jsme se s ex-partner opět kontaktovali a nakonec z toho vyplynulo, že by to chtěl dát opět dohromady, že jsem byla žena jeho života. Neuvěřitelně se snažil, dělal všemožné, abych ho vzala zpátky. Ze začátku jsem se tomu bránila, měla jsem strach, aby to nedopadlo opět špatně, ale nakonec jsem do toho šla. Domnívala jsem se, že už jsme oba po těch letech vyspěli, a že tomu šanci dám, že když mě celé 4 roky kontaktoval, tak mě má asi skutečně rád. Práci měl už stálou. První necelé tři měsíce vztahu byly nádherné, plné lásky, vášně a společného plánování budoucnosti – dítě, svatba, stavění (už na to máme oba opravdu věk). Tvrdil, že je velice šťastný, že jsme zase spolu a i tak se choval. Byla to totální eufórie z jeho strany, ale posléze i z mé. Už po měsíci jsme se k sobě nastěhovali, vybavili a částečně opravili byt který měl v nájmu (nejvíce na něm udělal on)
Lenka
nedotažený rozchod
Dobrý den paní doktorko. Chtěla bych poprosit o radu. Před měsícem jsme se s partnerem rozešli po 6 měsíčním vztahu. Byli jsme spolu už po druhé, předtím jsme spolu chodili rok. Důvod předešlého rozchodu byl ten, že partner neměl stálé zaměstnání, vystřídal mnoho prací, bydleli jsme v bytě mých rodičů a začali hádky kvůli financím (neměl například zaplacený telefon, a když jsem se zeptala, jak to bude řešit, řekl, že neví, že když peníze nemá, tak nemá), jeho nezájem vůči mě (ochlazení) i po sexuální stránce, s tím, že já si to vyložila tak, že už mě nemiluje a vztah jsem radši ukončila. Ještě týden po rozchodu za mnou docházel, já se návratu bránila a podvědomě si ho zakázala, a posléze to i definitivně skončilo a partner si brzo našel novou přítelkyni. Dlouhou dobu mě to trápilo, nemohla jsem na něj zapomenout, i když iniciátorem rozchodu jsem byla já (byl to rozchod z rozumu bála jsem se, že nebude do budoucna zodpovědný).
Lenka
Rodič a dítě
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě důvod, proč se nevidět. Jsme přeci dospělí a rozumní.
Mohla byste mi prosím z vlastní zkušenosti poradit, jak postupovat? Zda se znovu připomenout nebo naopak nechat je žít si svůj život dál beze mě.
Děkuji
Mohla byste mi prosím z vlastní zkušenosti poradit, jak postupovat? Zda se znovu připomenout nebo naopak nechat je žít si svůj život dál beze mě.
Děkuji
Jitka2/2
Rodič a dítě
Dobrý den paní doktorko,
mám na vás dotaz, který se netýká přímo partnerského vztahu.
Je mi třicet let a náhodou jsem se dozvěděla, že můj otec není můj biologický otec. Toho biologického jsem kontaktovala, byl to přítel mojí matky, do mých pěti let mě pravidelně navštěvoval, pak už prostě nepřišel.
Před dvěma lety jsem jen oslovila, bydlí ve stejném městě. Ke schůzce svolil, řekl, že mám ještě tři starší bratry, prarodiče. Sám řekl, že bychom se mohli všichni sejít, jen jeho žena prý neví, že má ještě další dítě. Spolu sami už žádné neměli. Po třech měsících ticha jsem jej znovu kontaktovala mailem a odepsat mi jeden ze synů, že se ozvou po letních prázdninách, že by mě také rádi viděli, ale mají přes léto starosti s dětmi. Nicméně uběhl rok a půl a nic se nezměnilo. Je mi to velmi líto, hlavně když díky sociálním sítím mohu pozorovat, jak žijí. Každý den mi mrzí, že o mě nemají zájem. Absolutně nejsem schopna to pojmout a pochopit.
mám na vás dotaz, který se netýká přímo partnerského vztahu.
Je mi třicet let a náhodou jsem se dozvěděla, že můj otec není můj biologický otec. Toho biologického jsem kontaktovala, byl to přítel mojí matky, do mých pěti let mě pravidelně navštěvoval, pak už prostě nepřišel.
Před dvěma lety jsem jen oslovila, bydlí ve stejném městě. Ke schůzce svolil, řekl, že mám ještě tři starší bratry, prarodiče. Sám řekl, že bychom se mohli všichni sejít, jen jeho žena prý neví, že má ještě další dítě. Spolu sami už žádné neměli. Po třech měsících ticha jsem jej znovu kontaktovala mailem a odepsat mi jeden ze synů, že se ozvou po letních prázdninách, že by mě také rádi viděli, ale mají přes léto starosti s dětmi. Nicméně uběhl rok a půl a nic se nezměnilo. Je mi to velmi líto, hlavně když díky sociálním sítím mohu pozorovat, jak žijí. Každý den mi mrzí, že o mě nemají zájem. Absolutně nejsem schopna to pojmout a pochopit.
Jitka1/2
nejistota ve vztahu
Dobrý den prosim Vás co si myslíte o muži kde proběhli 4 schůzky ale nikdy se sám neozve ale jakmile mu napíši já reaguje. Chtěla jsem další schůzku tak jsem mu asi po 2 týdnech co se neozýval napsala jestli dáme další rande napsal: mohli by jsme ale nevím kdy, jsem ted mimo město vracím ze za týden. tak jsme mu napsala ze až se vrátí tak když bude chtít at se mi ozve. a už je to 14 dní a pořád nic už nevím jak se v něm vyznat. Spíš mi příde že nemá už zájem nebo nevím. děkuji
Ilona
bývalí partneři
Dobrý den, žádám Vás o radu. Před 20 lety jsem byla zamilovaná do pitomce, který mě chtěl dostat jen do postele, uháněl mě a pak mě ponížil a odkopl. Skončila jsem na antidepresivech a dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Pak jsme se plno let neviděli, já se vdala, přišli děti… z něho se stal bohatý a vlivný člověk. Párkrát se mě snažil kontaktovat, ale já nikdy neměla kapacitu na to ho vidět. A myslím, že mi to nejde ani po letech. Teď jsem bez práce a paradoxně on mi nabízí zaměstnání (? musela bych ho potkávat). Co myslíte, je to součást jeho hry o ponížení nebo má vůči mně výčitky. Děkuji Jana - otázka upravena poradcem
Jana
pauza ve vztahu
Dobrý den paní doktorko.
Rozešli jsme se s přítelem, udelala jsem pár chyb, kterými jsem si vedoma.. snažím se je stále napravit, chci dát vše do pořádku, ale on nechce.. Prý chce být sám, ale že to neznamená že se k sobe nemuzeme za nejaou dobu vrátit.
Jen je mi divné to, že mi píše, at přijedu, scházíme se dost často, spíme spolu.. Jako by to bylo, kdybychom byli spolu .. Já už nevím, co si myslet.. Myslíte, že mu nejsem jedno, že timto scházením se ke me vrátí ? nebo ne ? Už nevím, co bych dál mela udelat pro to všechno .. Proč by se semnou jinak scházel.. Očividne mu je semnou dobře, ale proč teda nechce jít zpátky do vztahu..
Rozešli jsme se s přítelem, udelala jsem pár chyb, kterými jsem si vedoma.. snažím se je stále napravit, chci dát vše do pořádku, ale on nechce.. Prý chce být sám, ale že to neznamená že se k sobe nemuzeme za nejaou dobu vrátit.
Jen je mi divné to, že mi píše, at přijedu, scházíme se dost často, spíme spolu.. Jako by to bylo, kdybychom byli spolu .. Já už nevím, co si myslet.. Myslíte, že mu nejsem jedno, že timto scházením se ke me vrátí ? nebo ne ? Už nevím, co bych dál mela udelat pro to všechno .. Proč by se semnou jinak scházel.. Očividne mu je semnou dobře, ale proč teda nechce jít zpátky do vztahu..
Býra
| předchozí | ... 83 84 85 86 87 88 89 ... | další |
