Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nedotažený rozchod
Dobry den, s přítelem jsme 3 roky jsme měli milostný vztah.Vystřídal od 20 do 40 let několik žen, vždy max 3 roky.Známe se 20 let, dali jsme se dohromady až když jsem byla rozvedená.Nebydleli jsme spolu, mám dítě, ale klapalo nám to.V létě jsem zjistila, že si píše s podřízenými z práce,náš vztah ukončil po 2měs slovy: nestýská se mi po tobě, nechybíš mi, už jsi jen jako kamarádka.Začal s jednou podřízenou chodit.Mně ale psal,po večerech z baru,že mu chybím,současně tvrdě zapíral,že nikoho nemá, i mě do očí.Nikomu o našem rozchodu dosud neřekl,jedn dvěma kamarádům s tím,že to mezi námi pořád jiskří a má strach,abychom spolu neměli sex.. 2x jsme se večer viděli,objímal mě,líbal,že k sobě patříme,že mě rád vidí,že žádná jiná žena u něj nechala takový otisk .. Na mojí otázku proč tedy se mnou není mlčí nebo řekl: dej mi dny, týdny, nevím, asi si musím něco zkusit ..S novou přítelkyní jezdí na stejná místa jako se mnou.Jsem z toho zmatená.Obrečela jsem to a nerozumím tomu.Poradíte?Děkuji. V.
Veronika
problémy s tchyní
Dobrý den, potřebuji prosím radu. Tchyně(45) má dvouleté dítě, které nesnášim. Nám se letos narodil syn a ona má tendence všechno vědět líp než my. Navíc podle mě kašle na svoje původní děti. Přítel je od ní 6km a ona mu posílá peníze k narozeninám na účet, s přestavbou domu nám taky díky tomu nikdo nepomohl, atd.. Byla jsem za ní a vysvětlila jí, co mi vadí a ona se tvářila, jak to chápe, ale z toho, že nechci, aby se její dítě s tim našim stýkalo, nepochopila nic. A já už ho vážně nemůžu vystát, úplně se mi všechno sevře, když ho zahlédnu a mam strašný strach o své dítě, protože to její je jako tank a ona má na stará kolena jakousi volnou výchovu, takže ho ani nijak neokřikne, když něco dělá špatně. Dříve mi vadil jen on, ale ona teď začala každou návštěvu dělat, nějaké naschvály a vadí mi tedy i ona, ale chci, aby můj syn měl plnohodnotnou babičku, kterou podle mě ona s dítětem na krku nebude.
Ady
děti partnerů
Dobrý den, manžel má z prvního manželství dvě dcery (11 a 12 let). Zkraje našeho vztahu, který trvá 7 let, jsem se snažila s nimi navázat dobrý kontakt, ony mě měly rády, jezdily k nám na víkendy atd. Snažila jsem se v sobě vykřesat "lásku", ale nepovedlo se, zprotivily se mi, až jsem manžela poprosila, aby je k nám nevozil. Vídá se s nimi tedy co 14 dnů u své matky. V době, kdy je s nimi, zvracím, brečím, mám střevní potíže, třesu se, začala jsem znovu kouřit, stejně tak předtím, než za nimi jede, i potom. Přerostlo mi to přes hlavu a manžela prosím, aby s dětmi styk mít přestal úplně. On chce obojí, vídat je i být se mnou. Máme stejný hodnotový žebříček, postoje, vztah je jinak úžasný,jen jeho děti vnímám (on ne) jako klín,který je mezi námi.Problém je možná i moje neplodnost, mám za sebou x potratů a IVF, dosud bez výsledku.Vím, že poradíte návštěvu psychologa, ale mám již nějaké za sebou a cítím se ještě hůř.Vím, že se s nimi bude chtít vídat dál, ale mě i náš vztah to ničí.Děkuji! - otázka upravena poradcem
Kristýna S.
osamělost
Pěkný den,
pracuji jako učitel na malý úvazek, administrativní pracovník na VŠ a student dr. studia. myslím, že jsem společenský, mám koníčky (aktivní sport, chození na hokej, fotbal, kino) Mám za sebou 3 vztahy, nejdelší byl rok. Nyní jsem již 5 let sám, sám také bydlím. Rád bych si někoho našel, ale většinou to končí u toho, že jsem více kamarád.. Začínám se obávat, abych v životě neskončil sám. Jsem sportovní postavy, výška kolem 190 cm, méně vlasů, brýle (podobný typ jako André Agassi, či Jan Budař). Bývalé partnerky u mě oceňovaly gentlemanství, pohodové vystoupení, humor, ale nějak se mi teď nevede a přiznám se, že chvílemi odbíhám spíše k práci a sám si dávám více úkolů než být sám v bytě 3 plus 1..
Ondra
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,seznámila jsem se před 2 roky s mužem,po tel.jsme si rozuměli,ale po 4 schůzce už mě začal stále něco vytýkat,tak jsem mu napsala,at už nejezdí a pak mě to bylo líto a omluvila jsem se a začali si tedy volat i psát každý den,ale už jen běžně,posunout se dál nechtěl,když jsem se zeptala,prý se náš vztah přesunul do kamarádství.Psaní i volání trvalo 2 roky i když se často něco řešilo,on měl názor ,já dle něj byla konfliktní.Neshody byly drobnější a po vysvětlení jsem na ně i zapoměla,ale on mi je neustále připomínal.Měla jsem ho moc ráda a jeho chování mě mrzelo,ale on jediný má vždy pravdu a je dokonalý.Včera mě byl odcizen tel.a nemohla jsem mu zavolat,zavolala jsem až za 2 dny a on mě už tel.nevzal stím,že ho taková komunikace už nebaví,někdy jsem mu tel. nevzala,abych zabránila dle něj konfliktu.Kamarádky mě radí,že mám za ním jet,2 roky jsem ho neviděla a vyříkat si to,ale já ani nevím,jestli to má smysl,nekomunikuje semnou.Ani nevím,proč semnou byl tak dlouho v kontaktu..
Monika
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Po sedmadvaceti letech manželství jsem dospěl do stadia, kdy mě manželka nejen neuspokojuje, ale dokonce ani fyzicky nepřitahuje. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli má smysl vztah udržet. Mám ji rád, ostatně je matkou mých dvou dospělých dětí. Ale společné stáří si s ní neumím, a vlastně ani nechci představit. Naprosto rozdílné názory na to, jak naložit s volným časem, financemi a podobně... Přesně ve chvíli frustrace se mi stalo, že jsem se náhodně sblížil s láskou svého mládí a rozhodl jsem se na stará kolena změnil partnerku. Nechci své manželce ale ublížit. Také bych jí přál, aby byla spokojenější. Bohužel její způsoby řešení jakýchkoliv (i malicherných) problémů nesou známky histriónství. Křik, pláč, citové vydírání, dlouhé hádky. Přiznávám, že se bojím toho, jak celou situaci řešit. Sám jsem kliďas. Emocionálně vypjaté situace těžko zvládám. To je jeden z důvodů, proč jsem ze současného vztahu již unavený. Existuje vůbec způsob, jak vše v klidu vyřešit?
Mirek
nevěra
Dobrý den,manžel měl před 4lety roční milostný poměr,vím to necelý rok. Byli jsme tehdy spolu 8 let,měli malé dítě,hodně pracovali a přišla krize,kterou manžel "vyřešil" takto. Říká,že jsme se tehdy odcizili,já jsem doma příliš "velela",měl pocit zbytečnosti,málo sexu a milenka mu dala pocit že je chtěný,že se na něj někdo těší a touží po něm. Rozešel se s ní proto,že si uvědomil,že mě nechce ztratit. Já se s tím špatně vyrovnávám,nepomáhá psycholožka,články,knížky,vaše poradna. Krom pochroumaného sebevědomí,psychiky a nedůvěry mě trápí,že už nemůžu nijak zasáhnout,nic řešit,jen se s tím smířit a vyrovnat. Vím o koho jde a když jdu kolem kanceláře té paní,nejraději bych jí šla dát facku se slovy jestli je tak ubohá že se musela tahat s ženatým mužem s malým dítětem. Říkám si že já se trápím,ničí to náš vztah a ona žádné důsledky nenese,rozchod prý sice obrečela,ale to je asi vše. Vím,že to není dobrý nápad,ale nepřechází mě to a co kdyby mi to pomohlo. Co si o tom myslíte? Děkuji - otázka upravena poradcem
Bára
první láska
Dobrý den,
v 15 letech jsem začala mít vztah se svým teď už bývalým přítelem. Před vztahem jsme spolu byli 2 roky nejlepší přátelé a i ve vztahu tomu tak bylo. Náš vztah byl perfektní, Ve všem jsme si rozuměli, měli jsme baječné zážitky a úplně všechno jsme spolu zažili poprvé. Jenže já dělala nějaké chyby, nemám ráda alkohol a proto jsem ho poměrně dost omezovala v tom,aby si užíval ( velmi toho lituju a určitě jsem se ponaučila). Přítel byl vždycky strašně obětavý a hodný a nikdy mi nechtěl ublížit, takže mě poslechl. Naši společní přátelé si z něj dělali srandu , že je "podpantoflák". Jeho problém byl, že mi narovinu neřekl, že mu toto nevyhovuje. Avšak jednou jsme se na toto téma pohádali a asi 14 dní na to odjel mimo ČR na 10 denní exkurzi. Při návratu se semnou rozešel, se slovy, že toto ho už nebaví a že jsem mu tam ani nechyběla. Po 3 letech utnul náš vztah jakoby nic. Jsou to ted 2 měsíce po rozchodu a jsme přátelé. Myslíte, že za pár měsíců by se mohl náš vztah obnovit? - otázka upravena poradcem
Lenka
krize vztahu
Dobrý den, s manželkou jsme spolu 27 let. Bude mi padesát, jí o tři roky méně. Dokud byly děti menší, všechno, byť s problémy, fungovalo dobře. Nyní je syn už z domu a má vlastní rodinu, dcera se k tomu chystá. Před šesti lety jsem byl ženě nevěrný. Vztah asi tříměsíční. Důvod? Možná jsem si po letech chtěl "něco dokázat". Nebylo to vážné. Žena se o vztahu dozvěděla a prošli jsme velkou krizí. Manželství jsme "slepili". Ona mi od té doby při každé příležitosti "předhazuje", jak jsem ji zradil, a že kdo zradí jednou, může zradit kdykoliv. Časem jsem si začal uvědomovat její citovou závislost. Od počátku vztahu bojovala s pocity méněcennosti, na problémy reaguje zásadně hystericky a pláčem. Asi před rokem jsem váhal, zda vztah neukončit. Jsem z něho unavený a představa dalších let v "italské domácnosti" mě nelákala. Nedávno však prodělala vážnou operaci srdce. Podporoval jsem ji, staral se. Nyní mi ovšem vyčítá, že to moje nevěra jí zlomila srdce. Odešel bych, ale je mi jí vlastně líto. - otázka upravena poradcem
Adam
krize vztahu
Dobry den, s pritelem jsem uz 8 let, mame spolu uz temer dvouletyho syna, v tomto roce jsme zacali opravovat domek, takze je s tim pro pritele plno prace. Mame uz skoro rok krizi. Nas problem je v tom, ze jsme se od sebe strasne odcizili, skoro vubec spolu nekomunikujeme a me strasne chybi kontakt s nim, treba pusa nebo objeti. Kdyz za nim prijdu ja, tak z neho citim ze jakoby musi, neni to od neho uprimny. Casto to spolu resime, ale uz se zaciname vic hadat a nejsou zadne pokroky. Chvili je to dobre, hlavne po sexu, ale potom se to vrati zase zpatky. Drive byl takovy galantni, slusny, ted je to uplny "vidlak?? ,, Doma je otraveny, ale kdyz je s kamaradama, tak je uplne jiny, takovy jako driv, usmevavy, spokojeny. Chce mit doma klid, ale nic pro to neudela. A ja to zase resim.Jsem na materske, staram se jeste o babicku, snazim si porad vymyslet vyplneni dne, uz chci do prace mezi lidi a vim, ze potom uz nebudu tolik resit ruzny veci, ale do prace jdu az za rok. Dekuji za odpoved, Zuzka - otázka upravena poradcem
Zuzka
problematické vztahy s rodiči
Dobr den, mám problém s rodiči. Nesouhlasí s mým vztahem (už s přítelem bydlíme 3 roky) - pořád na mě tlačí. Chtějí at se vezmeme, at máme hned děti, dům, auto. Říkají, že když si mě můj nechce vzít, tak proč jsme spolu. Že mě jen využívá kk tomu, že si může užít i jinde, když není ženaty atd Pořád chtějí si s ním promluvit, jestli si mě vůbec chce kdy vzít. Vadí jim, že, s nimi málo komunikuje (tatka je ukecaný až moc, můj zas mluví když potřebuje). Ted vše došlo tak daleko, že mi tatka začal podsouvat peníze, at jdu ven s holkama na diskárnu, at se seznámím s víc chlapama Kamarádku, která si domů tahá pořád chlap, mi dal jako příklad, že alespon má dost zkušeností. A poslední věc kterou vše podělal bylo, když společnému kamarádovi naznačil, že by se mi mohl ozvat a pozvat třeba ven apod. Momentálně jsem situaci "vyřešila" tak, že jsem řekla, že dokud mě, můj život a můj vztah nebudou akceptovat, nebudu se s nima bavit. Co dál? Já už nevím jak jim mám říct, že je to náš život. - otázka upravena poradcem
Sandra
fáze "namlouvání"
Zdravím Vás, letos v březnu se mi začal líbit kolega. Po měsíci a půl, kdy jsem v práci předstírala, že ho ignoruji, jsem se svěřila kolegyni, že se mi líbí. Ona mu vše pověděla začátkem května, začal se na mě usmívat. Dozvěděla jsem se od něj, že jsem se mu líbila v době, kdy jsem byla zadaná (cca 2 roky zpět). Měl problémy s kolegy, kteří ho podrazili a tak odešel ze zaměstnání. Zanedlouho se mu stala nehoda a on přišel o část prstu. Poté si mě za pár dní zablokoval na fcb. V září si mě odblokoval, pozval mě (říkal tomu) rande, byl tam jeho letitý kamarád. Celý večer jsme se bavili a on prohlásil, že by vztah kvůli podnikání nestačil. Pak mě venku vyznal lásku, dal polibek a já mu zatím v důsledku opilosti nevěřila. Po pár dnech mě přesvědčil a já mu vyznala city. Týden na to jsme měli mít další schůzku - chtěl jít, ale pak že ne. Prý si sám uvaří, vypere, vyžehlí a ženu na spaní nepotřebuje. Jak ho mám získat, když vím, že mě miluje? Kamarád říká, že se bojí vztahu, zklamání. .
Petrunka
krize vztahu
Dobry den, s priateľom sme spolu takmer 3 roky, 2 roky spolu bývame. Vo všeobecnosti sa máme veľmi radi, rozumieme si, je nám spolu dobre, páčime sa jeden druhému, radi spolu trávime čas,nemáme problém medzi sebou. Partner však má problém sám so sebou, nedávno zistil že chce byť sám citujem "niečo sa vo mne zlomilo". Vraj skrz vzťah o nič neprichádza, som pre neho najlepší človek, chce aby sme sa splnilo všetko čo sme si vysnívali aby sme spolu zostarli a bolo všetko tak ako kedysi, ale momentálne chce byť sám. Sex odmieta, pretože ho vraj fyzciky nepriťahujem - páčim sa mu ale je mu neprijemna predstava toho že máme mať spolu sex, intímne je odo mňa oddialený. Momentálne sme v nejakom "úspornom režime" kde si dáme pusu, objímeme sa, strávime spolu čas, atď ale on chce byť sám. Obaja sme v tejto situácii stratení, je to náš prvý vzťah a chceli sme aby bol aj posledný. Pauzu si technicky ako dať nemáme - bývame spolu. Ako dalej?

Ďakujem a prajem pekný deň - otázka upravena poradcem
Zuzana
"pauza" ve vztahu
Dobrý den, partner vyhlásil pauzu před sedmi týdny. Doslechla jsem se ale, že v prvním týdnu to všem známým ohlásil a že hned týden na to prý prohlásil že jsme se rozešli. Nejspíše mi to zapomněl říct, protože to ví všichni okolo jenom né já. Jak brát takové chování? Mám stále čekat na ukončení pauzy z jeho strany, nebo se mu ozvat aby mi to objasnil? Děkuji
Nala
nevyrovnaný vztah
Mela bych takovy problem. Je mi 24 a priteli je 25 a mame syna (10m). Pritel vydelava, hraje si s malym, pomuze doma. Problem je ale v tom, ze se chova jako dite (pri jidle otevre pusu a smeje se, ze v ni ma jidlo, smeje se prdeni, vyjadruje se jako dite - a to i na verejnosti.atd). Zkousela jsem s nim o tom mluvit, ale prijde mi, ze to schvalne dela horsi. Dalsi vec co me trapi, se tyce sexu. Moc se mu neche a kdyz uz teda neco probehne, tak mysli jen na sebe (ja musim byt driv a k tomu si jeste dopomoct sama, kdyz je driv on, rekne, ze mi to vynahradi priste a konec ).Vzdy jsem sex mela hodne rada, ale s nim uz na to vubec nemam chut. Nejhorsi ale je, ze mi z toho natolik hrabe, ze staci, aby se na me pomalu nekdo jen usmal a ja jsem schopna mu skocit do postele. Jeste jsem to neudelala a ani nechci, miluju ho, ale kolikrat mi ani nejde myslet na nic jineho. Proste to potrebuju a bohuzel se mi to doma nedostava. Co delat? Muzou za to splasene hormony? Bude to lepsi, az nebudu kojit?
Andrea B.
ekonomické problémy ve vztahu
Dobrý den,již jsem vám psala ohledně partnera, který má dluhy,má již exekuci na plat, původně odmítl insolvenci, nakonec k ní svolil po té,co jsem mu řekla, že to nemohu akceptovat, řekl mi, že to podstoupí kvůli mě. Vím, že to není ideální, měl by to dělat kvůli sobě především, ale jeho zadluženost je pro mě problém, už jen proto, že budu chtít mít za několik let děti. Jeho představou bylo odstěhovat se do zahraničí a nechat dluhy za sebou, což jsem striktně odmítla, řekla jsem mu, že pokud spolu máme v budoucnu žít, založit rodinu, nevadí mi s ním odcestovat, vydělat víc peněz, ale ne za těchto podmínek. Nebo by měl dál exekuci na plat, jenže to by mohl také platit bůhví do kdy.Nyní máme společně naplánovanou schůzku v dluhové poradně.Myslíte, že to lze takto vyřešit?Vím,že bude při jeho insolvenci těžké vyjít s penězi,čekají mě nyní státnice,ale nechci se s přítelem rozejít, chtěla bych to vyřešit.Možná bychom mohli počkat s insolvencí, než si najdu zaměstnání i já. Předem děkuji.
Kateřina
otázky početí, těhotenství
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu 2,5 roku.Mě je 35 let a jemu 33.Zhruba před rokem jsem začala mluvit o miminku.Bohužel jsem se nesetkala s velkou odezvou.V poslední době se to už velmi vyhrotilo a od léta spolu prakticky nespíme,protože nechci používat ochranu.Moje otěhotnění je pro něj veliký strašák.Řiká,ze děti chce,ale ne teď a že mi konkretně nechce nic slibovat.Jsem jeho první vážný vztah, takže chápu, že je to pro něj závažný krok.Pro mě je to ale velký stres s ohledem na můj věk.Myslím, že je tam i velký vliv jeho rodiny a to že nikdy nebydlel sám až se mnou a neměl žádný vážný vztah přede mnou.Domu jezdí skoro každý volný den, je zvyklý pomáhat rodičům a sestře,která bydlí s nimi a 2 dětmi.Mám pocit, že by měl budovat také svoji budoucnost a rodina by ho měla méně úkolovat.Jistě se to nedá popsat do pár řádků, myslíte, že by bylo možné domluvit si u Vás párovou terapii?Jsme z Č.Budějovic,ale nebyl by problém domlouvat sezení jednou dvakrát měsíčně pokud by to stačilo.Děkuji.
Ivana
deprese a vztah
Co si mám myslet o tom,že přítel chce být nějaký čas v izolaci,prý si potřebuje projít sám nějakým "údolím stínů",být sám a nepřijímat od nikoho pomoc s tím, že doufá,že se "uzdraví".Nic jsme si neudělali,ale on spadl zřejmě do nějaké deprese (problémy v práci a práce má už 2.rokem dvě,problémy v rodině vč. nedostatku času na vše...)nechce se se mnou nějaký čas kontaktovat,aby mě prý nestáhl s sebou,jenže trvá to už přes měsíc a už mě do toho vtáhnout stačil :-(,začala jsem užívat kvůli nespavosti antidepresiva a moc mě to všechno bolí,pořád si říkám, že kdyby mě měl rád,tak mě takhle neodstrkuje a netrápí.Jsme spolu 2,5 roku,ale nebydlíme s spolu a díky jeho časové zaneprázdněnosti jsme se stejně vídávali tak jednou za týden, či 14 dní,proto je pro mě jeho přání izolace trochu nepochopitelné. Musím to nedobrovolně přijmout a nevím, jak dlouho mám čekat, jestli měsíce, roky...Už nejsem nejmladší,tak to dost těžce nesu.Jaký máte na to vše prosím názor? Děkuji, Iveta. - otázka upravena poradcem
Iveta Černá
agresivita a vztah
Dobrý den prosím o pomoc já už nevím kam se obrátit :'( jsem z přítelem už 5 let nacali jsme šestý rok první pul rok by hezky do doby než sem skončila v nemocnici z vysokými horečkami :( on me začal podvádět sice to neustále zatloukal ale já věděla ze není něco v pořádku pak sme se přestěhovali do pronájmu od kud byl i vykázán prý mou vinnou :/ on mi totiž dává vše za vinnu i to ze sem ted na dně :'( a cítím bezmoc :'( a abych to dokončila vykázali ho protože byl opilý a neovládal agresivitu a napadl me a vyhrožoval zabitím :( tak ho vykázali po 14 dnech se vrátil domu a asi tak měsíc to bylo v pořádku než mi oznámil ze si píše z moji kamarádkou z ucnaku proč ne já proti nic neměla jenže jsem neco tušila a taky ze jo jednoho dne přišel domu neznámé číslo ho prozvani já musím ven si něco vyřídit a já už věděla ze není něco v pořádku chrapal s ni me mlatil nadával atd.. Ted už s ni není ale na druhou stranu me tlačí do kouta skrz peníze a já mu nemůžu pomoct sem nemocna mám epilepsii :( - otázka upravena poradcem
Danca
vztahové problénmy v širší rodině
Dorbý den, chtěla bych znát váš názor. Vyrůstala jsem se sestrou, kdy sestra byla mladší ode mě o pět let. Vyrůstaly jsme v tiché domácnosti, já měla psychicky i citově blíž k otci a sestra k matce. Materiálně jsme zajištěni byli, co jsme potřebovaly, to jsme měly. Problém je, že ve třetí třídě jsem si já začala ubližovat a sestra začala okrádat (převážně členy rodiny, pak i v obchodě atd.), poté brala i drogy. Jak šel čas, já odmaturovala a sestra neukočnila ani první ročník učiliště, má jen ZŠ. Nikdy jsem se sestrou neměla vřelý vztah, jelikož ubližovala i mě a vztek na ni mi umocnil i to, co prováděla rodičům. V tu dobu otec odešel od rodiny, už toho měl dost ač se problém můj i sestry snažili řešit oba rodiče, máma byla přeci jen ve výchově sestry laxní a zastávala se jí. neúspěšně. Výsledek je takový že já si ubližuji i když tam rok už nebydlím a sestra ač už je dospělá a bydlí u mamky, pořád krade i když pracuje. Nevídáme se, nevím jaký k ní zaujmout postoj. Děkuji
Mona
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den,před 14 dny nám zemřel tatínek.Nejdřív jsme se všichni semkli,maminka,bratr s rodinou,sestra s rodinou a já s přítelem.Ale po pohřbu a pár dnech jsme se zase všichni vrátili domů,bratr do Phy, sestra do Olomce a já do Brna.Maminka bydlí kousek od Olomouce.A nastala péče o maminku, kdy nejdřív přišla její kamarádka,pak spala u sestry a pak jsem měla přijet na tři dny já,ale udělala jsem si úraz na kole,narazila si žebro a koleno..maminka mi tedy řekla, ať zůstanu doma.No a když jsem přijela,už byla napružená a dávala mi najevo,že mě tam ani moc nepotřebuje.Je to 3 pokojový byt,tak jsem vznesla návrh na přesunutí počítače,na kt. maminka často píše,aby se uvolnil pokojík pro hosty a nikdo se vzájemně nerušil.Řvala na mě,že ve svém bytě si bude dělat, co chce!Pak jsem objevila Darovací smlouvu na 2.byt pouze sestře.Akorát už to nestihli podepsat.Hádka s mamkou i sestrou,kt.mě nechce ani vidět, ale její děti zbožňuju a ony mě.Omluvila jsem se oboum,chci je vidět,ony mě ne.Co dělat?
Veronika
nedotažený rozchod
druha cast, když jsme byli na vylete tak, jsem ji řikal že ji to sluši, řikala že ji kecama nezbalim. Pak jsem se ji ptal, zda bude chtit jit na jidlo v hotelu. Ale že ne, jelo se teda zpet, jidlo si chtela dat tam. Nakonec se vzalo jidlo k ni domu, tam zapla pc videl jsem že tam ma založky pronajmu bytu, tak jsem si řikal co to asi je. Opravdu nechapu, proč semnou nekam jezdi, pta se na me, řika mi že nehleda sex a vztah. Sleduje fb, nabizi to bydleni. Říkam si zda me stale miluje nebo ne, ale asi ma strach a chova se proto takto. Děkuji vám pani doktorko za odpověď.

Michal
Michal
nedotažený rozchod
Dobrý den, už je to 2měs. Co jsme od sebe. Po dvou tydnech se byv. partnerka ozvala a byli jsme nakupovat a v kině. Docela semnou laškovala. Nabízela že mohu byt u ni, pak zas že to neni dobry napat když ji stale miluji. Tak mi nabizela at jdu bydlet do vedlejšího bytu. Je toho moc a nevim jak to sem napsat. Ale ted jsem slyšel že se na me ptala v praci, jestli nevi kolega co semnou je, že ji nepišu, že jestli nevi jak dlouho budu marodit a tak. Řikala mi jak nehleda vztah ani sex. Sleduje mi i fb. 2x jsme meli spiše pauzu, a ted jde znat že to je rozchod. Ja se zamiloval předtim, a ona ted po rozchodu, ale on ji nechce tak je naka nevrla. Tak si řikam zda se dame do hromady nebo ne. Protože mi to nedavá smysl. Byli jsme zpět 3tydny na vylete. Z toho vyletu chtela jek pak na jidlo, ale jidlo jsme vzali kni, co jsem se divil. A videl jsem tam i založku bytu, tak jsem si řikal že asi pro nas. Bohužel je to ješte kousek psani, ale sem se to nevleze. Děkuji Michal
Michal
kamarádi partnera...
Dobrý den, do našeho manželství začal vrtat jeden manželův kamarád, na kterého manžel hodně dá, protože má od něj jednak kšefty a jednak se skrze něj dostane k důležitým lidem. Potíž je v tom, že my žijeme přiměřeně financím a ten kamarád je na tom lépe, navíc má ženu doma, která odmítá vařit, takže chce například jezdit po luxusních dovolených. Já se zase naopak potýkám s tím, že od manžela dostanu nějaký příspěvek na domácnost (zprvu se nechtěl podílet, te´d mám pořád na talíři, kolik dává), ale víc ne, i když vzrostou náklady (třeba děti na školy (minule na mě řval, že mi nic nedá, že nic nemá, ale měl, podniká, vím to, daří se mu). A tak občas nesouhlasím s dovolenou, která je drahá, protože doma se manžel se mnou hádá třeba o padesátikorunu na benzín. Jenže tenhle kamarád mu začal psát maily, že jsem nedorostla do luxusu, že je nutné vydělané peníze utrácet, že dělám problémy a že si má najít jinou - maily mi manžel přeposlal ! Bohužel cítím z jeho strany odcizení, "ta moje dělá problémy, já jsem chudák" a atmosféra doma se hodně zhoršila. S tím kamarádem moc řeč není, chlapi drží při sobě, navíc všechno hned manželovi řekne a situace se zhorší. Co mám dělat? Doma šetřit každou korunu, ale na dovolené přihlížet, jak tečou peníze proudem? manžel je totiž před tím kamarádem dávat tisícovky jako spropitné. Na jednu drahou dovolenou jsme nakonec jeli, ale manžel si nás moc nevšímal, byl jen s těmi lidmi kolem kamaráda. Dokonce mě s dětmi nechal v noci bez peněz samotnou v městě cca 15 km od hotelu, hrozně jsem se bála, složitě jsme se dostávali do hotelu (on odešel za kamarády a "zapomněl " na nás). Děkuji. - otázka upravena poradcem
Eva
problémy v komunikaci
Paní doktorko, a ještě jedna poznámka k problémovým diskuzím s manželem (chválila jste moji asertivitu) - když pak třeba "recipročně" se odmlčím a nevšímám si ho, obvolává všechny kamarády a známé, co jsem mu zas udělala, jak on se bude muset rozvést, že se mnou není k vydržení, totéž pak oznamuje ještě další den i svým podřízeným (malá firma, někteří jsou naši známí). Pár telefonátů jsem slyšela a je to zase to stejné - A co ti dělá? Ani to nebudu říkat. Jak se chová. A co budeš dělat? Asi se rozvedu, to se nedá vydržet. A co vlastně dělá? Ale, nebudu se k tomu vracet. A nedá se s ní nějak promluvit. Nedá, pořád si jde tu svou, asi se rozvedu. To je ale problém, budeš muset rozdělit majetek, přijdeš o peníze. Nic nedostane, když se tak chová, nic jí nedám. Já jsem takový chudák, nic nedostane... No a ti statečnější lidi okolo mi pak volají a říkají - neblbni, co mu to děláš, vždyť se rozvedete - a já koukám jak zjara, protože mnohdy ani nevím, že se něco dělo. Takže s ním mluvím, co se děje - a zase je to - podívej se, jak se chováš.... Dřív to tak moc nebylo, byla jsem na MD a musela se hodně podřídit - vydělával peníze a dost mi to dával najevo. Když se naštve, tak prostě odjel a nechal mě s kojenci třeba týden samotnou. Teď chodím do práce, takže když mi nechce dát peníze, vydělávám a koupím to do domácnosti anebo dětem sama. Asi ho to štve... - otázka upravena poradcem
Vilma
problémy v sexu
Dobrý den, paní doktorko.
Ráda bych se poradila ohledně svého vztahu s přítelem. Jsme spolu 4 roky, po 4 měsících vztahu jsme se rozešli (na 5 měsíců) a poté se zase dali dohromady. Rozešli jsme se tehdy proto, že přítel po 3 měsících prohlásil, že bych se sebou měla něco dělat (myslel postavu). Já jsem toto nedokázala ustát, protože bych předpokládala, že po tak krátké době bude spokojený, zamilovaný. Po půl roce jsme to opět dali dohromady, ale po 2 letech opět přišla informace, že se dívá po jiných ženách a že to je tím, že jsem přibrala a nepřitahuji ho. Že mě miluje jako na začátku, ale fyzická přitažlivost tam není. Ona pro něj ani není důležitá, ale je zásadní pro mě. Vždy jsem potřebovala cítit, že po mě muž touží a přítel tvrdí, že tohoto on není schopen, že jeho hormony neovládají. Byla jsem vždy hodně náruživá a sex jsem milovala, nyní si na něj ani nevzpomenu a myslím si, že to je tím, že svými řečmi to ve mně uplně zabil.
Iveta
spolupráce s psychologem/psychiatrem
Dobry den jen se chci poradit uz dva roky z mim muzem nastevujem psychyatra za celou tu dobu mu nepomohli jen do nej strkaj prasky ted to snima chcem ukoncit a oni my rikaj ze to nejde jen se chci zeptat jestli maj pravo to snama neukoncit i preso ze snima nejsme spokojeni uz se snima nechem nastevovat
Kveta
problémy v sexu
Dobrý den, s přítelem jsme asi rok a čtvrt.Jezdí jen na víkendy, přes týden je pracovně mimo domov. Na začátku byl náš sex úžasný, ale bylo to jen několikrát. Pak o mne přestal mít zájem, sem tam mne políbí, pohladí, tak je to i v posteli.Ze začátku jsem z toho byla mimo, nevěděla jsem, co se dějě. Když jsem se ho zeptala, tak jako důvod uvedl, že má problém s prostatou, pozděj to byly prý psychické problémy a únava. Asi před dvěma měsíci jsme byly na dovolené, zase neměl vůbec zájem se se mnou milovat, a když jsem se snažila, tak pořád říkal, že to nepůjde. Pak to šlo, ale byl připadlo mi, že ten zájem byl jen u mne. Od té doby nic. Minulý týden jsem po ránu začala přítele hladit na penisu, on se začal vztekat a hned vyskočil z potele a vyčítal mi, že ho nenechám spát...Nevím, co si mám myslet. Toto se stalo už několikrát, vždy je na mne nepříjemný, protivný a je vzteklý. Má za sebou několik vztahů a mám,podezření na nevěru. Moc mne to trápí a když s ním chci probrat, tak on nechce
Jarmila
nevěra
Milá paní doktorko,zhruba před 8 měsíci jsem přišla manželovi na nevěru.Jsme spolu přes 30 let a asi se to stalo poprvé.Jednalo se prý „jen“ o sexuální vztah, který trval přes 2 roky, údajně 1-2x za měsíc. Nenapadlo by mě to, jelikož máme sex pravidelně manžel se ke mně choval vždy pěkně, byl pozorný. Jediné, kvůli čemu jsme dosud měli spory, byl manželův kladný vztah k alkoholu.Toto jsme mnohokrát řešili a vždycky jsem si myslela, že to byl byl jediný důvod k ukončení vztahu.Manžel vztah po odhalení ukončil, tvrdí, že mě miluje a že nikdy nemiloval nikoho jiného.Nedokázal vysvětlit, proč se to stalo, prý poprvé pod vlivem alkoholu a potom už nevěděl, jak z toho ven. Nevím, jestli mu mám všechno věřit. Jsme spolu od 16ti, je pro mě hrozně těžké tuto zradu překonat. Snažím se, ale pořád na to musím myslet a trápím se. Nevím, jestli mu ještě někdy budu moct věřit.Manžel se rozejít nechce, tvrdí, že život beze mě pro něj nemá smysl. Já stále tápu, jsem dost zásadový člověk.
Kristina
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, dobrý den, zajímal by mě váš názor na muže, 40 let, nadstandardně pracovně vytížený, volný čas prakticky nemá, sexu příliš nedá. Se svým životem je nadmíru spokojený, dělá co ho baví, na dobré jídlo si dojde, vypere si, uklidí si, oblečení si nakoupí, je maximálně soběstačný. Všechno on sám. Má dobré známé, nějakou ženu také určitě vždy "splaší". Má však představu, že by chtěl ženu (výrazně mladší samozřejmě), že by se chtěl usadit, mít dítě. Tahle představa však absolutně neodpovídá jeho životnímu stylu. Je hodně egoistický (JEHO čas je drahý, JEHO život je pěkný atd.) Nic u sebe nezmění. Jak si žije, tak mu to vyhovuje. Proč se tak chová? To nechápe, že tak se nedá žít v páru? To mu nedochází, že bude sám? Zajímá mě váš odborný názor a nadhled, za který předem děkuji. Vaše čtenářka Zdeňka N. - otázka upravena poradcem
Zdeňka
fáze "namlouvání"
Dobry den, pokukoval po me muj znamy, pozval me ze si nekam vyjdeme, pak se jiz neozval. Ozvala jsem se mu ja a on rad sel a vse slo velice dobre, libali jsme se a i mi sundal tricko u nej doma, ale dal se nic nestalo, i kdyz chtel sex. Radeji jsem se rozloucila. Vzapeti psal a byl mily, pak se vsak mesic neozval a pak znicehonic mi psal, ze se choval spatne, ze se neozyval a rad by me videl a sondoval zda mu to odpustim. Nevim, jsem z toho nesva, pritahuje me jako muz, libi se mi. Jsem vsak nejista kvuli jeho odmlceni, ze by se to stalo v budoucnu znova a zas tak do me zakoukany nebude. Co myslite? Napadlo me, ze ho mozna rychly vyvoj veci zaskocil. Ptala jsem se na to proc mi tak najednou napsal a rekl jen, ze dostal chut mi napsat. Dala byste mu sanci? Nerada bych byla holka co je spis po ruce nez aby mel opravdovy zajem. Zuzka
Zuzka
problémy v komunikaci
Dobrý den, děkuji za vaši odpověď, jen připomenu, že šlo o dle Vás o asertivní reakce na manželovo manipulativní chování. U psychologa jsem byli jen jednou a k tomuto se ani nedostali. Psycholog jen konstatoval, že komunikačních problémů máme až nad hlavu a že si myslí, že už ho tam nikdy nedostanu - a odhadl to dost přesně. Nastavovat zrcadlo manželovi se bojím, i jen náznak bere jako kritiku a nastává pak mlčení či křik z jeho strany. A hlavně - on se takhle nikdy neptá a reaguje následujícím způsobem - no jo, ty jsi nejlepší/ nejchytřejší, ty jsi hvězda, jak jinak, já jsem ten špatný, to já bych ti mohl, vypočítat, co všechno děláš, ale neudělám to, protože se do minulosti nevracím, podívej se, jaká jsi... atd. Možná má ještě jednu otázku, je možné, že tohle dělá jen mně nebo to bude dělat i jiným? děkuji.
Vilna
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, na úvod děkuji za vaši práci pro tuto poradnu, která funguje už mnoho let a i já jsem několikrát zaslala dotaz. Je mi 29 let, 5 let chodím s přítelem, se kterým nám vázne komunikace. Zkrátka mám pocit, že se nedovedeme domluvit a pokud se o to v klidu snažím (domluvit se na čemkoli, zvláště provozní věci, což se samozřejmě promítá i do vztahu) a mám pocit, že jsme se domluvili jako dospělí lidé, tak naše domluvy prostě nefungují, přítel je neplní, upravuje ke svému obrazu dle situace, jak se mu to hodí. Já jsem ochotná ke kompromisům, které při rozhovorech pojmenuju. Mám pocit, že všechno mezi námi je strašný boj a nic nefunguje hladce. Řekla bych, že se to ale dá řešit lepší komunikací, ale v tom bych potřebovala / bychom potřebovali poradit. Chtěla bych se zeptat, zda v tomto případě má smysl partnerská poradna, nebo jde o "hloupý" problém. Zkrátka se ostýchám poradnu vyhledat, protože mám pocit, že lidé mají horší problémy. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radka
partnerský trojúhelník
Nevěru ale nepřiznal a já jsem ani přiznání nevynucovala. Promluvili jsme si, začali jsme spolu víc mluvit,víc spolu spát. Nicméně, když jsem se ho ptala, co budeme dělat o nadcházejícím prodlouženém volnu v domnění, že ho strávíme jako rodina, dozvěděla jsem se,že „by asi chtěl jet sám někam pryč- chodit po horách“. Pak jsem zjistila, že to „asi“ bylo jen pro mne. Svým kamarádům, kteří chystali nějakou akci už předtím jasně řekl, že tento termín nemá volný, ačkoli chystané akce se vždycky chtěl zúčastnit (a v minulosti se účastnil i na úkor rodiny). Mám proto dost velké obavy, že chce ten čas trávit s onou slečnou a já v tuto chvíli nevím, jak se k tomu postavit. Zeptat se ho asi nemá smysl, protože to nepřizná. Trápí mě to, protože jsem mu dala najevo, že pokud chce, můžeme spolu fungovat dál, ale opravdu ne v trojici. Je mi zase stejně zle, jako když jsem to zjistila, připadám si, že se motám v kruhu a opravdu nevím, jestli mu budu schopná ještě věřit. Nevím, co v tuto chvíli dělat.
Jaroslava
partnerský trojúhelník
Vážená paní doktorko, chtěla bych vás poprosit o radu. S partnerem jsme spolu přes deset let a máme dvě malé děti. Před měsícem jsem přišla na to (byť jsem to už delší dobu tušila), že partner má poměr. Nejedná se o jednorázový úlet, se slečnou mají podobné zájmy, které spolu provozují, což my dva spolu kvůli dětem, pro které nemáme hlídání, nemůžeme (alespoň ne v takové míře, jak by partner chtěl). Je mi jasné, že k celé situaci přispěl stereotyp a moje „rodičovsko dovolenková“ únava podpořená jeho neochotou věnovat se dětem samostatně tak, abych měla aspoň nějaký čas pro sebe. Nicméně zhruba před rokem jsem se dala konečně dohromady a snažila se náš vztah vylepšit. Z jeho strany už byl ale zájem malý. Po zjištění nevěry jsem nechtěla dělat scény. Napsala jsem mu mail, ve kterém jsem napsala, že bych ráda, aby náš vztah fungoval lépe, ale že jsem zjistila, že má někoho jiného a že bych tedy ráda věděla, jestli chce být se mnou nebo ne. Přišel hned, že chce být se mnou.
Jaroslava
nedotažený rozchod
Dobrý den, před 2 lety jsem se rozešla s dlouholetým přítelem, se kterým jsem chtěla rodinu, svatbu. On ale si tímto přestal být jistý, začal "koukat" po jiných, náš sex mu nevyhovoval, prý mě už nemiluje a chtěl "pauzu". Přišel rozchod, bohužel z moji strany citově vypjatý (padla horší slova, sms..) Sice po roce napsal, jak se mám atd., ale já nebyla připravená ho znovu vidět, jeho odmítnutí mě stále bolelo. Skončilo to tak, že jsem si našla jiného přítele a protože mě měl rád, chtěl děti a relativně jsme si rozuměli.. otěhotněla jsem. Čekáme nyní spolu dítě. Nového přítele mám ráda, je fajn, ale nemiluji ho a nejsem šťastná jako v minulosti v minulém vztahu. Prosím poraďte, jak zapomenout a nevyčítat si, že třeba to mohlo "po pauze" znovu vyjít. I když cítím, že asi ne..a i kdyby, byla bych ta, co se snaží víc a trápila se. Dále prosím poraďte, jak být v nynějším vztahu šťastná a začít si více vážit současného přítele - otce dítěte. Vím, že na rozchod už je teď pozdě, ani to nechci. - otázka upravena poradcem
Monika P.
problémy v sexu
část 2
Přítel mi tvrdí, že prý už má jiné hodnoty, že už chce vztah, ve kterém si budeme rozumět ve všem ostatním, že už pro něho sex není na prvním místě. I kdybych se vyrovnala s tím, že mi sex občas chybí, já mám v sobě pořád pocit, že jsem jako žena naprosto selhala a neustále to v sobě řeším. Sice se třeba u televize držíme za ruce, občas si dáme pusu, ale není tam žádná vášeň, jiskření atd. Poraďte mi, prosím, jestli takovýto vztah může fungovat? Nevím, jestli vstoupit do manželství, když mám uvnitř sebe takový zmatek. Ráda bych si občas připadala jako žena a s přítelem se toho asi nikdy nedočkám.
Moc děkuji a zdravím Vás Mirka
Mirka
problémy v sexu
Dobrý den paní doktorko, dovolte mi, abych Vám napřed poděkovala za to, že tuto poradnu tak dlouho a obětavě vedete :)
A nyní bych Vás poprosila o pomoc. Je mi 48 let, jsem několik let rozvedená a po rozvodu jsem měla dva roky vztah s mužem, se kterým to bylo spíše o sexu. Vztah skončil a nyní mám již rok nového přítele, který je o 5 let starší než já, ale fyzicky velmi zdatný. Je také rozvedený a i on měl od rozvodu dva vztahy plné vášně a skoro dennodenního sexu. Náš vztah je báječný, skoro ve všem si rozumíme, je nám spolu krásně, naše děti spolu taky celkem vycházejí, dokonce mě přítel požádal o ruku, ALE....z jeho strany prý chybí chemie. Sice se mu prý jako žena líbím, je schopný se vedle mě vzrušit, normálně se miluje, ale bohužel sex je velmi vlažný a je max. 3 - 4 x měsíčně. pro mě je to málo, několikrát jsme o tom mluvili, přítel se mi neustále omlouvá, že ho bohužel dostatečně nepřitahuju, že s tím nemůže nic dělat, ale že jemu to takto stačí. část 1
Mirka
žárlivost
Dobrý den,ráda bych znala váš názor jako odborníka. Po delší době, kdy jsem byla sama (asi 4 roky), jsem si našla přítele. Při vzájemném svěřování minulých vztahů a zklamání, jsem partnerovi řekla, že mi kdysi zlomil srdce jeden můj kamarád, který mi asi po měsíci, kdy jsme spolu trávili čas, řekl, že se nedokáže zamilovat do kamarádky. Tento kamarád je i přes toto, stále součástí mého života, neboť jsme větší parta přátel, která se občas schází a často se tam sejdeme ve složení, že tam jsem já i ten kamarád. Když se toto přítel dozvěděl, odmítl se jakékoliv akce, kde by tento kamarád byl, zúčastnit, což pro mě znamená, že prakticky neuvidím ani zbytek mých přátel, jelikož se opravdu scházíme spíše takto ve skupině společně–každý jsme.Příteli jsem se snažila vysvětlit, že k tomu kamarádovi opravdu nic necítím, že mi tehdy dost ublížil a že já mám tuto minulost vůči němu absolutně vyřešenou. Navíc on má manželku a dítě. Co si o tom myslíte? Mám se smířit, že už přátele asi neuvidím?
Míša
děti partnerů
Dobrý den,
nějak nevím jak dál. Mám úžasného přítele, kterého miluju a on miluje mě. Máme úžasný vztah, který nám leckdo závidí. On má z předchozího manželství 2,5 letou dceru. Začátky byly super, já jsem si na ní zvykla a myslím že i ona na mě. Snažím se pro oba dělat maximum, uklízím, vařím, peru, oblékám, krmím... Ale jakmile jde o nějakou zábavu nebo jen dát ruku když jsme na procházce tak ona upřednostňuje jenom tatínka. Je to logické, ale v tu chvíli po celou dobu co jsem s nimi jsem tam navíc a já se cítím divně. Je mi smutno a navíc plánujeme do budoucna naše miminko a už se na to moc těším. Ale teď vidím jak si spolu hrají, smějou se a mě je z toho ouzko. Doufám, že to takto nebude trvat věčně. Nedokážu si představit dovolenou kde bych trávila veškerý čas sama a oni si hráli. Děkuji za radu
Katka
homosexuální orientace
Som dievča a mám priaťelku. Ona býva na intre, nedávno sme si volali a vošla tam ich vychovávateľka, počula to, prišla na jej orientáciu a vyhrážala sa jej že to povie jejím rodičom. Problém je v tom že její matka je homofob a skôr jej povedala že ak by bola na dievčatá tak ju vyhodí z domu. Čo by sme mali robiť?
Sara
smrt blízkého člověka
Dobrý paní doktorko,rád bych požádal o radu.Jsem rozvedený a vše vyřešené vč.dětí,potkal jsem a seznámil jsem se se ženou,které před cca 8 měsíci zemřel manžel.První na co jsem se ptal,bylo zda je připravena na nový vztah,odpověděla že ano.v podstatě to mezi námi hned zajiskřilo a chemie též.Jsme spolu velmi krátce asi 3 měsíce.Problém ale nastavá u partnerky,která má v určitých cyklech dny,kdy se jí vrací vzpomínky na manžela a hrozně strádá a pláče.Vím,že mě to také trápí a již několikrát jsem ji ubezpečil že na nic netlačím,nespěchám a kdykoliv budu moci,pomohu jako opěrný sloup.Zrovna tak že si přeji aby uchovala manžela ve svém srdíčku a když tam zbyde kousek i pro mě,tak budu rád.Když ty dny přejdou tak je vše v pohodě.Máme se rádi a plánujeme budoucnost.Poradíte mi jak v těch dnech se zachovat?Vím,že radši zajde za kamarádkou a tam se vypláčou.Děkuji
Dave
věkový rozdíl mezi partnery
pokracovani 2:
....zacne se mi svirat u srdce,mam potize s dechem,neni mi dobre.Myslim i na neho,jak mu bude,az se odvazim mu to rict.Od pocatku nasi znamosti pocitam s tim,ze se to musi ukoncit.Nemam s nim zadnou budouctnost a to mi nedela dobre.A vubec se nechci za me starnouci telo stydet,je to normalni proces a me zajmy mne take stale lakaji.Jenze ale moc rada se s nim mazlim a chodim na vylety....Jak to mam ,prosim vas,ukoncit,abych prisla zase k memu normalnimu zivotu,nez jsem ho poznala?Je to vubec mozne?
Emilie Minkova
věkový rozdíl mezi partnery
Vazena pani doktorko,
jiste znate pripady o vztazich "nemohu bez neho" a "s nim taky ne".Prosim,jak se da z takoveho sileneho kruhu dostat?
Je mi 70let,pred rokem jsem se od prvniho pohledu zamilovala do o 22 let mladsiho muze,predsevzala jsem si,ze s nim chci prozit jen krasne milostne dobrodruzstvi.On se vsak do me take zamiloval,nase chemie je 100%ni,telesne si vyhovujeme,nepoznala jsem v zivote neznejsi lasku a oddanost Ja vsak od zacatku bojuji s rozumem,trapi me nas vekovy rozdil,me telo starne,stydim se pred nim,nedavam mu to znat,nebot on o tom nechce nic slyset.Udelala jsem se z velke lasky na nem zavislou,prestala jsem byt svou,podrizuji se jeho zajmum,mych jsem se vzdala.Financne je slabsi,proto ho nekdy v malickostech podporim.Nemohu rict,ze by me vyuzival,i kdyz se tak nekdy ale citim.Vadi me ,ze nema smysl pro rodinnou pohodu,stale neco podnikame mimo domov.Je mi to uz nekdy moc,muj rozum i zdravi mi rika,je cas to ukoncit.Ale jakmile jen pomyslim,ze ho uz neuvidim, - otázka upravena poradcem
Emilie Minkova
nedotažený rozchod
Jak se bránit lživým slovním a písemným útokům bývalého partnera?Ve svých 51 letech jsem se po dlouhém váhání rozešla s partnerem.Po 7letém vztahu.Neunesl můj odchod k jinému muži a informace o mé chystané svatbě odstartovaly jeho nenávist.Již půl roku šíří pomluvy a lži o mé osobě nejen před mojí rodinou,ale i našimi společnými kamarády.Rozesílá urážlivé lživé emaily,kontaktuje mé děti,pokouší se je obrátit na svou stranu,stranu ukřivděného a opuštěného.Tvrdí,že jsem ho vyhodila na dlažbu(požádala jsem ho o odstěhování v prosinci a v květnu následujícího roku se skutečně odstěhoval),dále tvrdí,že jsem ho ekonomicky využila a podvedla. Pro mne je to velice hrubá urážka,neboť celý život jsem stála vždy na svých nohou a vždy jsem vše zvládla bez problémů.Mám svůj dům,svou práci(dříve OSVČ,nyní s.r.o)i ostatní potřebné,vč. úspor atd.O vulgarismech na mou adresu se ani nešířím.Jak se účinně bránit?Jsem z toho velice nešťastná.Důvodů k rozchodu bylo mnoho,např. i jeho asexuální orientace.
Helena
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsem již skoro 8 let, plánujeme společné bydlení. Ale teď se začal chovat divně. Začal chodit s cizími lidmi do hospody i s holkama. Třeba i 3x týdně a přijde domů kolem 1-2 hodiny ráno, opilí. Opravdu mi to vadí, řekla jsem mu to, ale nic se nezměnilo. Děje se to už přes měsíc. Pak přišel a řekl, že se chce naučit na kytaru a že začne chodit na kurz, chtěla jsem tam jít sním, protože bych také chtěla umět na kytaru, ale on mi řekl, že nechce abych sním tam chodila. A ted, minulý týden mi řekl, že přemýšlí jestli by nebylo lepší najít si někoho jiného, že ho nebaví sex semnou, že semnou nevidí budoucnost a ke konci mi pověděl, že mě miluje a nechce o mě přijít. Co mám dělat? Opravdu mě to bolí a nemohu kvůli tomu spát. Nejspíše semnou nepočítá ani s bydlením. Už nevím co dělat. Začala jsem dokonce i dost žárlit. Předem děkuji za odpověď.
přítelovo změna
nejistota ve vztahu
pokračovanie :
a nepokryte daval najavo pred ostatnými ludmi ze medzi nami nieco bolo.Snazil sa ma chytit za ruku, volal ma von pisal mi odrana do večera o všetkom, jeho kamrat mi napisal ze ku mne nieco citi.
Nikdy sme si nahlas nepovedali o svojich vztahoch. Ja som vedela ze ma manzelku preto som ho nechcela riešit.On ale nevedel o mojom priatelovi a tu prislo k tomu, že sa to dozvedel. Prestala som mu pisat osobne veci a zuzila nas vztah na pracovny, Odvtedy bol na mna neprijemny, ironicky, proste zly. Prestal mi pisat dokonca aj pracovne, prevzal to zanho niekto iny.Uplne sa odmlcal a odvtedy som ho nevidela. Ubehol dlhy cas a mne chyba. Myslim na to spatne, ze som sa zachovala inak nez som citila a aj citim. Pred par dnami sa mi zacal vracat do zivota , podporovat a chvalit moju pracu prostrednictvom internetu. A moje city su spat. A stale su silne a neviem o tom prestat rozmyslat.Zaroven si neviem predstavit ze sa niekde ras znova stretneme.
Tatiana
nejistota ve vztahu
Dobry den, rada by som ziskala na to co sa mi stall iny uhol pohladu, nakolko nemam odstup a v hlave si to premietam stale dookola. S dotycnym muzom som sa spoznala pracovne, nakolko robime v tom istom obore pred par rokmi.Uz vtedy akonahle sme sa videli, tam bolo nieco viac.Ja som citila na prvy pohlad ze je..proste som citila ze ho chcem.On mi niekolkokrat pisal a v spravach naznacoval sympatie, pomahal mi vzdy ked som potrebovala pomoct, bolo medzi nami doverne priatelske pracovne puto napriek tomu ze sme spolu osobne travili naozaj len pracovne cas.Po dlhsej dobe som zmizla nacas z pracovneho diania a po navrate spat bol velmi rad ze ma vidi a pozval ma von.Nasla som si na pracovnom telefone spravy co je so mnou a tak. A tu je ten najvacsi problem.Ja som mala uz od prveho zoznamenia dlhorocneho priatela, ktoreho mam az doteraz a on manzelku.So stretnutim som suhlasila. A stalo sa to, vyspali sme sa. Nadalej nas viazala praca takze sme sa opat stretavali a vyhladaval ma, pisal mi
Tatiana
fáze "namlouvání"
Jsem zamilovaná do muže, se kterým se již delší dobu potkávám. Dívá se po mně a já si myslím,že se mu také líbím. Zatím však za mnou nepřišel, možná nemá zájem,ale možná,že si myslí, že by se mi nelíbil a přijít za mnou si netroufá. Odhodlávám se mu říct, co k němu cítím,ale nechci se ztrapnit. Nikdy jsem za mužem nešla, vždy to bylo naopak. Poradíte mi, co mám dělat. Riskovat a nebo čekat?
Simona
nevěra
Dobrý den,
před několika dny jsem přišla na to, že je otec matce nevěrný a potřebuji poradit, jak to mám řešit. Rozhodně nehodlám jen nečinně sedět a přihlížet, jak v tom dále otec pokračuje. V jeho telefonu jsem našla spoustu zpráv, slyšela jsem jak s dotyčnou několikrát telefonuje a celkově se začal chovat jinak. Matka se mi sama před pár týdny svěřila, že má podezření, že má milenku, v té době jsem to však pokládala za nesmysl.
Ve spoustě diskuzí jsem se dočetla, že lidé radí nijak se do toho neplést, že je to věc rodičů. Napadlo mě také říct otci, že o tom vím a ať toho nechá, ale nepřijde mi fér, aby o tom matka nevěděla. Proto bych to nejradši řekla jako první matce a ať s tím ona naloží jak uzná za vhodné. Nedokážu si ale představit, jak zareaguje.
Prosím o radu, jak se mám tedy zachovat.
Předem mockrát děkuji z odpověď
Jana