Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
partnerský trojúhelník
Paní doktorko, ještě jsem včera zapomněla uvést, milenku má tak cca 3 měsíce. Uvědomuji si i vlasní chyby, dnes si říkám, měla jsem pro vztah dělat více, bohužel přítel si nikdy nestěžoval, nebo jsem to neviděla. Jeho interpretace by byla určitě jiná. Jak jsem psala v první části, nevím, jak se zachovat. O přítele stále stojím, ale nechci se vnucovat. On se skutečně hodně zamiloval a asi ani on neví co dál. Nebo ví a já to pouze nevím, co plánuje.Ten koupený prstýnek pro milenku mne však šokoval (po 3 měsících). Perou se ve mě pocity že o něj nechci přijít s pocity ať si jde. Zatím o něj stále stojím, prosím poraďte, jak mám jednat. Děkuji
Eva
partnerský trojúhelník
Dobrý den, mám velký problém. Přítel si našel milenku a strašně se zamiloval. Je ke mě chladný, žádný sex, pohlasení. Ona se pravděpodobně rozvádí. Jsme spolu 10 let, bez dětí, hypo na dům. Já 38, on 42. Byly jsme oba velmi zamilovaní, v období stavby domu jsem ho podvedla (ani nevím proč-finanční problémy, on stavěl dům...). Chybu jsem si uvědomila a milence opustila. Asi to věděl, nikdy to neřekl. Po nějaké době jsem zjistila, že má milenku, úlet-ihned jí opustil. Po dvou letech si našel jinou-tu miloval, ale nechtěl mě opustit-asi to ukončila ona, nevím. Nyní je to však jiné, když jsem mu řekla, že to vím, zapíral. Po mém nátlaku se přiznal, že chce čas, že mě má rád. Myslí si, že nemám jistotu, ale já mám. Když za ní jede vymyslí si nějakou povídačku-kamarádi, ryby atd. Neměla jsem asi pátrat, zjistila jsem, že jí koupil zlatý prstýnek, vybírá nějaký pozemek-na co to nevím??? Co dělat, jak se mám zachovat? Mám mu říct, že to vím? Nechci ho stratit, nechci se trápit...Nevím, jak dál
Eva
hledání sebe sama
Dobrý den,
jsem v desetiletém vztahu s přítelem. Jsem spokojená a pořád ho miluju. Bydlíme spolu a nemáme žádný problém, ale před rokem a půl jsem poznala jednu holčinu na kterou stále nemůžu přestat myslet. Dost mě to dusí a přesto, že jsem zkoušela různé metody jak na ni nemyslet, tak to nejde. Už nevím jak si pomoc a tak se zoufale obracím na Vás.
Děkuji
jsem v desetiletém vztahu s přítelem. Jsem spokojená a pořád ho miluju. Bydlíme spolu a nemáme žádný problém, ale před rokem a půl jsem poznala jednu holčinu na kterou stále nemůžu přestat myslet. Dost mě to dusí a přesto, že jsem zkoušela různé metody jak na ni nemyslet, tak to nejde. Už nevím jak si pomoc a tak se zoufale obracím na Vás.
Děkuji
Klára
problémy v sexu
Dobrý den, už asi týden zažívám určitou nejistotu, ale nejdříve bych chtěl ve zkratce říct celý můj příběh. Měl jsem 7 let vztah se ženou, který skončil zhruba před 5 měsíci, 2 měsíce po rozchodu jsem si našel novou přítelkyni. První sexuální styk s novou přítelkyní proběhl bez problému, avšak další skončil selháním (pravděpodobně nervozita). Toto selhání byl stresující zážitek a přesunul se i do dalších pokusů o sex(nejsem dostatečně dobrý, myšlenky na předešlé selhání). Zhruba před týdnem se mi na základě těchto selhání začala do hlavy vkrádát myšlenka, zda nemohu byt homosexuál. Při myšlence, že bych mohl, jsem citil nevolnost v žaludku. Zkoušel jsem shlednout i gay-porno, které ve mě však nevzbuzovalo žádne vzrušení. Děkuji za jakýkoliv názor, odpověd'. - otázka upravena poradcem
Dušan
agresivita a vztah
Dobry den. Pritel me temer od zacatku naseho vztahu fyzicky napadal a zastrasoval. Nejedna se o zadne triskani hlavou o zed..spise bolestive drzeni rukou, buseni do nich, zalehavani, parkrat me kopl ci na me plivl...Cca rok a pul jsem reagovala placem, bala jsem se, uzavirala jsem se do sebe. Ale posledni tri mesice na sobe pozoruji obrovsky narust hnevu a agrese. Uz nesnesu jen poslouchat, jak na sobe zapracuje a zmeni se a uz nedokazu nevracet rany. Nejprve jsem vracela kazdou ranu s jistym strachem...ale ted uz je mi to fuk a citim jen neskutecny hnev na partnera a midlim ho hlava nehlava. Bohuzel zjistuji, ze posledni dobou jsem to kolikrat i ja, kdo zacina s fyzickym napadenim (stouchnu ho, odstrcim..). Co me ale trapi je to, ze si vse ospravedlnuji tim, ze mu vlastne jen vracim vsechno to, co na me pachal on. Samozrejme vse odnasim ja,mam modriny, podlitiny, boli me kolikrat cele telo...a on nic. Ale stejne me posleze trapi, co se to ze me stalo za cloveka. Jaky na to mate nazor?
Tereza
problémy v komunikaci
Veľakrát sa stane, že celú cestu ideme potichu, v reštaurácii sme spolu mlčky...ja som sa aj zo začiatku snažila, ale už ma to prestalo baviť, stale začínať konverzáciu...a taktiež sa veľmi nerozpráva ani s mojom rodinou , ked sme u nás doma. Som z toho smutná...a veľmi málo hovorí o svojich pocitoch. V podstate z tohto hľadiska ho ani poriadne nepoznám, čo kedy prežíva, čo cíti. A ešte jedno, čo vnímam ako taký rozdiel medzi nami, je viera, ja som veriaca a on nebol vobec vychovávaný vo viere.Rozmýšľam, čo ďalej, je to ale zároveň človek veľmi milý, verný, spoľahlivý...
Veronika-pokračovanie
problémy v komunikaci
Dobrý deň,s priateľom spolu chodíme 3 roky, ale ako pominula fáza zamilovanosti, mám pocit, že tento vzťah nie je pre mňa ten pravý, pretože napriek tomu, že máme s priateľom rovnaké záľuby, temperamentom sme dosť odlišní, ja som skôr cholerickejší človek, on flegmatik, ale viac,čo ma trápi,je to,že je málo komunikatívny. Zo začiatku mi to neprekážalo, a aj on sa dosť snažil v komunikácii,ale ako sme sa ďalej spoznávali, a mal ma "istú", prestával sa snažiť , a je to tak doteraz. - otázka upravena poradcem
Veronika
nedotažený rozchod
Dobrý den, stále miluji svého přítele. Byli jsme spolu 2 rok. Nejdřív vztah na dálku pak jsem šla k němu do města na vš. Problém začal, když jsem se začala stresovat školou. Bylo to pro mě náročné období a tak jsem o víkendech jezdila domů, abych stíhala věci do školy a srovnala se se stresem. S přítelem jsem byla přes týden. Po zimním semestru se se mnou rozešel, protože jsem na něj prý neměla čas. Byla jsem strašně smutná, on také a po měsíci jsme se začali zase vídat. Přespávat u sebe, chodit na večeře a na kafe, vše bylo jako dřív. Trvalo to celý letní semestr, kdy mě při poslední zkoušce doprovodil na nádraží a dal mi pusu a řekl, že se uvidíme, ale že neví kdy. Tak to bylo přeci jen vždy, jsme od sebe daleko. Psali jsme si celé léto krásné zprávy, a když jsem mu několikrát nabízela, že se uvidíme, řekl, že nemá čas. Pak jsme měli jet na stejný festival a on nakonec nepřijel, protože byl kamarád nemocný a nechtěl jet sám. Brala jsem to a napsala mu, jestli má někoho jiného. On řekl, že ne, abych nebláznila a tak. Taky se mě ptal, jestli někoho nemám. V září jsem se s ním opět viděla, řekl mi jak mi to moc sluší, jak krásně voním a objali jsme se. Jelikož jsem nevěděla, co si myslet po tom, když se nechtěl léto vidět, pozvala jsem ho na rande. On řekl, at neblázním. Ptala jsem se proč a on, že to skončilo pusou před prázdninami. To mi ale nikdy ani při nejmenším nenaznačil. Řekla jsem mu, že ho pořád miluju a že bych to chtěla zkusit znovu, že VŠ zvládám, jsem s tím srovnaná a on, že je škoda, že jsem mu to neřekla dřív, že si něco začal s někým novým. Byla jsem v šoku. O prázdninách jsem mu ale napsala, že ho mám stále ráda a najednou to bylo, jak kdybych mu nic neřekla. Řekl mi pak, že by chtěl být kamarád, že se mu se mnou hezky povídá a že nemusí být s jeho současnou přítelkyní napořád, že se k sobě třeba vrátíme, že to neví nikdo. Po tomto jsem se s ním ještě párkrát sešla a vím, že ho miluji pořád. Po tom prvním rozchodu jsme si nikdy neřekli, co vlastně jsme, myslela jsem si, že nemusíme, když bylo všechno zase jako dřív. Ale řekl mi, že jsme to asi každý bral jinak. A potom se mnou stejně flirtoval v září? Mám se vzdát šancí, že budeme někdy opět spolu? Miluji ho strašně moc. Mám brát jako konečné, když mi řekne, že chce být jen kamarád? Pořád nevím co si myslet.
Barbora
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
s přítelem jsme spolu rok a poslední měsíce spolu bojujeme o společný vztah. Přítel mě zhruba před měsícem upozornil, že mu v poslední době chybí v našem vztahu vzrušení. Snažila jsem se tedy pracovat na nějaké změně, ale jsem na to z velké části sama. Přítel mě ujišťuje, že mě miluje a chce náš vztah napravit, ale žádný pokrok se mu nedaří. Spíše naopak tráví poslední dobou více času s kamarády a každý problém, který s ním chci řešit raději smete ze stolu a nechce ho probírat. Přítel poslední měsíce pracoval v jiném městě a vídali jsme se jen o víkendech. Když jsme se viděli, bylo nám spolu dobře, ale konverzace pomocí zpráv je suchá. Poslední dobou se ale i společné chvíle kazí. Podle něj je právě vzájemné odloučení po delší a opakovanou dobu strůjcem oné krize. Sází na způsob "samo se to vyřeší". Jelikož už neodjíždí do jiného města, myslíte, že má jeho teorie šanci? Nevím si jinak rady, jak ho přimět k řešení našich problémů. Má náš vztah ještě šanci? - otázka upravena poradcem
s přítelem jsme spolu rok a poslední měsíce spolu bojujeme o společný vztah. Přítel mě zhruba před měsícem upozornil, že mu v poslední době chybí v našem vztahu vzrušení. Snažila jsem se tedy pracovat na nějaké změně, ale jsem na to z velké části sama. Přítel mě ujišťuje, že mě miluje a chce náš vztah napravit, ale žádný pokrok se mu nedaří. Spíše naopak tráví poslední dobou více času s kamarády a každý problém, který s ním chci řešit raději smete ze stolu a nechce ho probírat. Přítel poslední měsíce pracoval v jiném městě a vídali jsme se jen o víkendech. Když jsme se viděli, bylo nám spolu dobře, ale konverzace pomocí zpráv je suchá. Poslední dobou se ale i společné chvíle kazí. Podle něj je právě vzájemné odloučení po delší a opakovanou dobu strůjcem oné krize. Sází na způsob "samo se to vyřeší". Jelikož už neodjíždí do jiného města, myslíte, že má jeho teorie šanci? Nevím si jinak rady, jak ho přimět k řešení našich problémů. Má náš vztah ještě šanci? - otázka upravena poradcem
Klára F.
nedotažený rozchod
Dobrý den,
s bývalým se vídáme jako přátelé. Já do něj byla ještě dlouho po rozchodu zamilovaná. Teď už se mé "mám tě ráda" pomalu mění na "nemám tě ráda". Často má nějaké problémy, a když má problémy, chová se ke mě jako bych byla páté kolo u vozu. Hrozně mě to mrzí a štve. Několikrát jsem mu to říkala a doufala, že se to aspoň trochu změní. Nezměnilo. Navíc jsme ještě koketovali s tím, že bychom spolu spali (on chtěl, já spíš ne; takže z toho nic nebylo). Nevyznám se v něm - někdy jsme si blízcí, jindy jakoby mě od sebe odstrkoval. Došla jsem na konec svých sil a nevím, co dělat. Teď s ním nějakou dobu nejsem v kontaktu a někdy mám pocit, že bez něj to je lepší, a to se střídá s pocitem, že o něj nemohu přijít. Chvílemi ho i nenávidím a chtěla bych mu ublížit tak, jak on ublížil mě (což by nebylo tak těžké, protože ho dobře znám a vím, co ho dokáže zranit; někdy mě mé myšlenky až děsí; současně ale vím, že bych mu nikdy neublížila). Co s tím? Děkuji. - otázka upravena poradcem
s bývalým se vídáme jako přátelé. Já do něj byla ještě dlouho po rozchodu zamilovaná. Teď už se mé "mám tě ráda" pomalu mění na "nemám tě ráda". Často má nějaké problémy, a když má problémy, chová se ke mě jako bych byla páté kolo u vozu. Hrozně mě to mrzí a štve. Několikrát jsem mu to říkala a doufala, že se to aspoň trochu změní. Nezměnilo. Navíc jsme ještě koketovali s tím, že bychom spolu spali (on chtěl, já spíš ne; takže z toho nic nebylo). Nevyznám se v něm - někdy jsme si blízcí, jindy jakoby mě od sebe odstrkoval. Došla jsem na konec svých sil a nevím, co dělat. Teď s ním nějakou dobu nejsem v kontaktu a někdy mám pocit, že bez něj to je lepší, a to se střídá s pocitem, že o něj nemohu přijít. Chvílemi ho i nenávidím a chtěla bych mu ublížit tak, jak on ublížil mě (což by nebylo tak těžké, protože ho dobře znám a vím, co ho dokáže zranit; někdy mě mé myšlenky až děsí; současně ale vím, že bych mu nikdy neublížila). Co s tím? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Alexandra
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den,
chci Vás poprosit o radu. Zhruba tak poslední dva roky mám problém se svými rodiči. Je jim 68 let a jsou prakticky pořád doma, mají psa, na kterého se upnuli a jinak mi připadá, že je jim vše jedno. I přesto, že jsou zdraví tak kromě nákupu nikam nechodí, k nim také nikdo, jen občas zajedou na chatu. Zdá se mi, že mojí rodinu jakoby odřízli, i když vztahy byly mezi námi vždy celkem dobré, i když k nim chodily hlavně naše dcery. Jedna je již dospělá a má partnera, ta druhá je na střední, nejsou s nimi žádné problémy. Dokonce by chtěli babičku s dědou častěji navštěvovat, oni se ale spíše na něco vymluví a vidím, že to holky mrzí. Pozvání od nás např. na oslavu narozenin odmítají, své narozeniny také s námi neslaví. Ještě tak před dvěma lety jsme se občas sešli ale teď to úplně odbourali. Je mi to líto, nic špatného jsme jim nikdy neudělali. Navíc bydlíme v jednom městě, nemáme to k sobě daleko. Jsem jejich jediná dcera, jiné příbuzné nemají. Poradíte mi jak na ně? Děkuji
chci Vás poprosit o radu. Zhruba tak poslední dva roky mám problém se svými rodiči. Je jim 68 let a jsou prakticky pořád doma, mají psa, na kterého se upnuli a jinak mi připadá, že je jim vše jedno. I přesto, že jsou zdraví tak kromě nákupu nikam nechodí, k nim také nikdo, jen občas zajedou na chatu. Zdá se mi, že mojí rodinu jakoby odřízli, i když vztahy byly mezi námi vždy celkem dobré, i když k nim chodily hlavně naše dcery. Jedna je již dospělá a má partnera, ta druhá je na střední, nejsou s nimi žádné problémy. Dokonce by chtěli babičku s dědou častěji navštěvovat, oni se ale spíše na něco vymluví a vidím, že to holky mrzí. Pozvání od nás např. na oslavu narozenin odmítají, své narozeniny také s námi neslaví. Ještě tak před dvěma lety jsme se občas sešli ale teď to úplně odbourali. Je mi to líto, nic špatného jsme jim nikdy neudělali. Navíc bydlíme v jednom městě, nemáme to k sobě daleko. Jsem jejich jediná dcera, jiné příbuzné nemají. Poradíte mi jak na ně? Děkuji
Linda
diskusní příspěvek
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď. Pomohlo mi to...jste velice profesionální.
moc děkuji za odpověď. Pomohlo mi to...jste velice profesionální.
Bertička-1.část
nedotažený rozchod
Ahoj, nacházím se na křižovatce života a nevím kudy kam. Rozešli jsme se s přítelem po 4 letech vztahu. Byla jsem s nim od svých 16ti letech, takže mi je 20 let. On je o necelé 2 roky starší než já. On přišel o celou svoji rodinu a zbyl mu pouze jeho bratr, který má už vlastní rodinu. Jsem ve svém věku mnohem vyspělejší a zodpovědné jsi než on. Rád se baví, užívá života. Hned na prvni pohled je znát, že jsme každý jiný a máme jiné priority. Přesto všechno se máme rádi. V životě jsme oba měli co se tyče sexuální stránky 3 partnery. Rozešli jsme se před 3 týdny a stále se výdáme a spíme spolu. Oba flirtujeme s někým jiným, ale sex nepřichází v úvahu. (Alespoň doufám) Oba jsme si uvědomili, že jsme odlišný a s tímhle přístupem bychom nebyli šťastný. Ani jeden nechce omezovat toho druhého, ale přesto si stojíme za svým. Vím dobře proč jsem se do toho kluka zamilovala. Ne hodlám se ho vzdát, chci zpět a nevím jak. Mám strach z odmítnutí. Děkuji za odpověď.
Adel
fáze "namlouvání"
Dobry den, byvaly kolega z prace na me vzdy se zaujetim pozoroval. Videla jsem na nem, ze ho pritahuji. Pred 2 tydny jsme se nahodne potkali v tramvaji, videli se po dlouhe dobe a on byl ze me uplne unesen. Doprovodil me domu rikal, ze se musime videt coz jsem mu odkyvala, ze ano, potom mi nadsene posilal fotky a pak konverzace skoncila a nepsal.
Mozna jsem to udelala spatne, ale za dva tydny jsem mu napsala zda pujdeme ven a na to 2 dny nereagoval (tak jsem to brala ze ne) a v ten navrzeny den mi psal jestli se neozval pozde, ze rad pujde. Celou dobu byl pozorny a venoval se mi, pak jsme se libali a (bohuzel) pak skoncili u neho kdy mi sundal podprsenku, ale nic vic, k sexu nedoslo i kdyz chtel. Pak me doprovodil domu a rikal, ze se tesi az se uvidime priste, za 2 dny mi napsal a byl mily, tam jsem mu na konci napsala "bylo to minule fajn, rada te uvidim" na coz uz nezareagoval. Asi jsem neco udelala spatne. Mam se mu ozvat nebo nechat na nem? Lenka - otázka upravena poradcem
Mozna jsem to udelala spatne, ale za dva tydny jsem mu napsala zda pujdeme ven a na to 2 dny nereagoval (tak jsem to brala ze ne) a v ten navrzeny den mi psal jestli se neozval pozde, ze rad pujde. Celou dobu byl pozorny a venoval se mi, pak jsme se libali a (bohuzel) pak skoncili u neho kdy mi sundal podprsenku, ale nic vic, k sexu nedoslo i kdyz chtel. Pak me doprovodil domu a rikal, ze se tesi az se uvidime priste, za 2 dny mi napsal a byl mily, tam jsem mu na konci napsala "bylo to minule fajn, rada te uvidim" na coz uz nezareagoval. Asi jsem neco udelala spatne. Mam se mu ozvat nebo nechat na nem? Lenka - otázka upravena poradcem
Lenka
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s partnerem jsme se rozešli z několika důvodů a patřila mezi ně i velká nedůvěra a omezování. Po pár dnech ke mně bývalý přijel a chtěl si vše vyříkat. Začal tím, že chce za vším udělat tlustou čáru a koukat jen dopředu. Hned potom začal mluvit o tom, že kvůli sebevědomí chce vídat jiné slečny a kamarádky, že bude mít i lepší náladu a bude to pro nás dobré. a že já můžu taky chodit ven.
Během dalších pár minut po mně chtěl ukázat telefon, ale svůj poté na oplátku odmítl ukázat a ztropil scénu, že je to jeho majetek a že vím, jak je na to háklivý.
Druhý den mi vyprávěl o tom, že si psal s nějakou slečnou, ale zamotal se do toho a když jsem ho poprosila, aby řekl pravdu, vypadlo z něj něco úplně jiného než říkal.
Je vhodné ve vztahu znovu pokračovat, i když jsou jeho prioritou spíš kamarádky, než vyřešení našich problémů?Také by mě zajímalo, jestli je vůbec možné mu znovu začít věřit, když první i druhý den nového začátku předvede to, kvůli čemu jsem měla časté pochyby.
Během dalších pár minut po mně chtěl ukázat telefon, ale svůj poté na oplátku odmítl ukázat a ztropil scénu, že je to jeho majetek a že vím, jak je na to háklivý.
Druhý den mi vyprávěl o tom, že si psal s nějakou slečnou, ale zamotal se do toho a když jsem ho poprosila, aby řekl pravdu, vypadlo z něj něco úplně jiného než říkal.
Je vhodné ve vztahu znovu pokračovat, i když jsou jeho prioritou spíš kamarádky, než vyřešení našich problémů?Také by mě zajímalo, jestli je vůbec možné mu znovu začít věřit, když první i druhý den nového začátku předvede to, kvůli čemu jsem měla časté pochyby.
Lenka
nevěra
část 2: začalo mu být všechno jedno,myslel si,že ho vyhodím. Nestalo se,on si uvědomil,že mě nechce ztratit,přiznal se k prosázeným penězům a s paní to ukončil. Já jsem bohužel chtěla znát detaily a ty mě ničí,neumím se vyrovnat se zradou,spoustou lží,nedůvěrou. Snad mě ani tak netrápí jejich sex,ale to,že jí psal že na ni myslí,oslovoval ji beruško i v době,kdy prý už za ní nejezdil,jen to ještě úplně neukončil. Zdánlivě blbost v tom všem,ale i když jsem spíš citově chladnější,rozpoutalo to ve mě nečekané emoce. Čtu články,Vaši poradnu,chodím k psychologovi,beru antidepresiva,ale pořád jsem jak na houpačce,hlava chce odpustit,jít dál,ale nějak mi to nejde,stále se k tomu vracím sama v sobě i před ním,rozebírám to. Mám ho ráda,jednu chvíli s ním chci být a pak zas zvažuji rozchod a konec toho všeho,prostě se v tom plácám a nebere to konce. Partner se snaží,chápe mě,ale nevím jak dlouho to vydržíme. Vím že někdo to nezvládne,já bych chtěla ale už nevím co mám dělat,prosím o radu. Děkuji
Jana
nevěra
Dobrý den,partner mi byl před 3lety cca rok nevěrný. Měli jsme krizi,stavěli dům,hodně práce,malé dítě,vázla komunikace...místo nápravy,sblížení a společného trávení času se začal chodit bavit s přáteli z práce,já jsem díky všemu ochladla v citech a sexu,prostě začarovaný kruh.Partner byl jak vyměněný,tušila jsem,že někoho má a že je to asi někdo z práce,on to popíral.Říkal,že neví co chce,že si mě váží,má mě rád,ale necítí co by chtěl cítit,že chce být sám,ale pauzu ve vztahu nechtěl. Já jsem se pokusila trochu změnit,neřešit "blbosti",po čase se začal měnit i on,pak nastal zlom kdy mi přiznal,že prosázel dost peněz,já si oddechla,že sice možná něco s někým měl,ale hlavní problém byl jinde. Před půl rokem jsem náhodou zjistila,že měl roční vztah,šlo o tu paní z práce co jsem si myslela. Vídali se na různých akcích s prac. kolektivem a jezdil k ní domů,zpočátku 1xtýdně,pak stále méně,šlo prý o hlavně o sex a nikdy s ní nechtěl žít. Prý se pak díky všemu co udělal cítil hrozně-část 2 - otázka upravena poradcem
Jana
problémy v sexu
Dobrý den dnes je to už 4 roky a dva měsíce co máme s manželkou problém se sexem, od té doby co se narodily děti tak se vše změnilo, ale podle mě se to dostalo do tak (pro mě) frustrujícího stavu že jsem musel napsat. Samozřejmě vím že je to pro manželku náročné, pomáhám jí jak jen můžu, snažím se být milý a dávám jí najevo defakto denně že se mi furt líbí, že jí to moc sluší, ale tohle podle mě i ví, že je pro mě pořád přitažlivá. Ale večer se děje pořád to samé, sex si musím domlouvat, plánovat, ale většinou stejně narazím na důvody jako miláčku já jsem strašně unavená, nebo beze slov řekne dobrou. Když se o tom chci s manželkou bavit, tak to skončí jen hádkou že myslím jen na sebe. Nevím už kudy kam potřebuji poradit. Nemyslim si že namanželku tlačím, jsem tolerantní. Dával jsem jí čas po narození dětí, ale během těch 4 let bych počet návštěv v posteli a společných sexuálních chvil napočítal na jedné ruce
zoufalý
zamilovanost
Dobrý den Jitko , cca 2 měsíce zpátky jsem na koncertě potkala muže 32 let , já mám 39let.
Já vdaná 2 děti , on ženatý 2 děti .
strávili jsme spolu krásný večer , který skončil líbáním.
Potom mi napsal druhý den sms , a takto jsme si psali každý den po dobu 6-ti týdnů , v průměru 30sms denně , 1 jsme se potkali , ale zase to bylo jen o líbání.Ale i tak to bylo vše paltonické , ale velmi inteznzivní!!! Potom se něco přihodilo , já nevím co , ale z jeho strany už nebyly sms tak přesvědčivé a něžné .Rozhodla jsem se to celé ukončit , jelikož jsem se velmi trápila .samozřejmě jsem toho vzápětí litovala, a když jsem to vše chtěla vrátit zpět tak on už nereaguje na žádnou moji sms.
A já bych ho opravdu chtěla zpět , velmi jsme si rozumněli i když jenom v sms, nikdy jsem nic takového neprožila. Nevím jak dál jsem zoufalá...
Já vdaná 2 děti , on ženatý 2 děti .
strávili jsme spolu krásný večer , který skončil líbáním.
Potom mi napsal druhý den sms , a takto jsme si psali každý den po dobu 6-ti týdnů , v průměru 30sms denně , 1 jsme se potkali , ale zase to bylo jen o líbání.Ale i tak to bylo vše paltonické , ale velmi inteznzivní!!! Potom se něco přihodilo , já nevím co , ale z jeho strany už nebyly sms tak přesvědčivé a něžné .Rozhodla jsem se to celé ukončit , jelikož jsem se velmi trápila .samozřejmě jsem toho vzápětí litovala, a když jsem to vše chtěla vrátit zpět tak on už nereaguje na žádnou moji sms.
A já bych ho opravdu chtěla zpět , velmi jsme si rozumněli i když jenom v sms, nikdy jsem nic takového neprožila. Nevím jak dál jsem zoufalá...
April
rozvod a děti
Dobrý den, rada bych Vás poprosila o radu. Já i přítel jsme oba z rozvedeneho manželství. Já i přítel máme 1 dítě (8 a 9 lete) jsme spolu skoro 3 roky, z toho to bylo v poradku tak 3 měsíce, než se jeho ex dozvěděla, že někoho má. Jsou rozvedení už 5 let. Mstí se mu přes dítě, dělá nám neustálé problémy, přítel chodí pořád na OSPOD krz hlouposti, k právníkům, úřady a tím se hrozně odcizujeme. Skoro rok jsme spolu už nespali, jelikož pořád řešíme jen jeho problémy a já na sex nemám náladu a ani chuť. Co se týká mého bývalého manžela, máme to naprosto bez problémů. Ve všem. Takže den co den řešíme jen přitelovo problémy, díky ní je ve finanční tisni, takže nemůžeme jít ani do kina, na večeři, výlet. Tudíž spolu vůbec nic nepodnikame a já již nemohu. Ze začátku jsem platila výlety, večeře, dovolenou já a on si platí nájem, své dluhy a jinak mu nezbyde ani koruna. Už nevím co s tím, neustále mu říkám, že se musíme věnovat hlavně sobě, ale díky problematice s ex na mě nemá věčně náladu...
Monculka
problémy v komunikaci
Paní doktorko, SOS, poraďte, já už nevím, jak s ním mluvit. Je naštvaný, křičí nebo nemluví. Já - Co se děje? Proč na nás křičíš/jsi naštvaný/...? Podívej se, jak se chováš? jak se chovám, co ti vadí? To bys měla vědět sama. Nevím, řekni mi to. Já už jsem to zapomněl/ nevracím se do minulosti. Ale když mi to neřekneš, tak to nemůžu zlepšit, fakt nevím, co jsem udělala. Já se do minulosti nevracím, nechci se o tom bavit, chci udělat tlustou čáru. Ale podívej se, jak se chováš. A co konkrétně máš na mysli,. To je pořád konkrétně, konkrétně, já už jsem to zapomněl, To ty se pořád vracíš k minulosti. Já bych třeba chtěla, aby XY bylo jinak. To jsi celá ty, vytahuješ staré věci, pořád se k něčemu vracíš. Já chci tlustou čáru. Jenže úplně od nuly to nejde, jsou věci, které nám vadí. Už se s tebou nebudu bavit, pořád něco vytahuješ, pořád chceš konkrétně, konkrétně, jenže já si to nepamatuju, mám jiné starosti... uražený nemluví, odchází... takže mu něco vadí, ale nejsem schopná zjistit co anebo jsou to malichernosti typu hrnek na lince. Přitom sám nechává skleničky na koberci v obýváku. V poslední době nikdy nevím, kvůli čemu se zase nafoukne, kvůli čemu bude křičet. Dotlačila jsem ho k psychologovi, tam dělal překvapeného, že neví, proč tam je a že je doma všechno v naprostém pořádku. Já jsem hodně tolerantní, docela v řadě věcí ustupuju, schválnosti fakt nedělám, ale nebaví mě pořád se za něco omlouvat, zvlášť když ani nevím, co mu zase vadilo. V poslední době je to i pozdrav potichu či jsem se na něj při zdravení nepodívala... Poradíte, jak z toho ven? A co se vlastně děje? Je to takový problém si třeba vzpomenout na to, co mu vlastně vadí? Děkuji.
Vilma
nejistota ve vztahu
Dobrý den,paní doktorko.S přítelem jsme 3,5 roku, nebydlíme spolu, jen o víkendech.Přišla jsem na SMS,kde píše své prý jen kamarádce,že na ni každý den myslí,že by chtěl aby byli zase spolu.Ona mu odepsala, že ho má jen jako kamaráda a že má jasno.Před časem byl zase známou viděn jak je aktivní na seznamce, kde hledá ženy o hodně mladší.A prý to není jediná seznamka,kde je. Dokonce mě to vyfotila a ukázala.Když mu o té seznamce řeknu, lže a tvrdí že to není pravda. Debata s ním není možná, jen lže a říká,že se o tom nebude bavit. Má takový vztah cenu? Proč to dělá? Děti máme velké, mohli bychom mít pěkný vztah,ale on má potřebu pořád lovit.Lže i v jiných věcech. Nechci zahodit 3,5 roku, ale už mu nevěřím. Mám pocit, že stále hledá jinou,ale bohužel zatím není úspěšný.Kdyby byl, třeba by mě opustil. Nebo si potřebuje v 55 letech ještě něco dokazovat? Stále je na Fb a sociálních sítích, pořád něco laikuje.Přidává si nové lidi do přátel,i když je moc nezná. Je to normální? Děkuji M.
Majda
bývalí partneři
Dobrý den, často se mi zdá o mé bývalé přítelkyni. Chodili jsme spolu 10 let, ale už 8 let spolu nejsme, nic o ni ani nevim. To přece neni normalní! Jsem už dva roky ženatý a se svou ženou se zname 5 let, mame dvě děti. Cítím se kvuli tomu hrozně vuči sve rodině. Asi mi nepomužete, ale zkouším to. Moc děkuji za odpověd
Pavel
otázky početí, těhotenství
Dobrý den paní doktorko, partnerka šla na potrat našeho plánovaného dítěte z vlastní vůle a nerespektovala můj názor, že s potratem nesouhlasím. 14 dní po společné návštěvě gynekologie, kdy jsem oba viděli na sonu téměř desetitýdenní zárodek se srdíčkem si zařídila potrat, i když mi tvrdila, že by na potrat nikdy nešla.Důvod mi potom řekla,že nejsme manželé a že očekávala, že ji po otěhotnění požádám o ruku, nebo zasnoubím, jako důkaz, že dítě skutečně chci, protože ona sama by už dítě ani nechtěla,protože má už jedno z předešlého vztahu a další dítě by bylo jen kvůli mně.Dále ji vadilo, že ji často upozorňuji, že by v těhotenství neměla kouřit elektronickou cigaretu . Nyní partnerka chce, abych ji dal za ten potrat peníze a s tím mám morální problém, nejde mi o ty peníze, ale mám pocit, že bych se takovým způsobem podílel na ukončení života mého dítěte na které jsem se těšil a připravoval.Děkuji.
Jaroslav
krize vztahu
Dobrý den,prosím o Váš názor na můj vztah s manželem.Jsme spolu 9let,z toho 6let manželé a máme 5ti letého syna se zdravotním postižením.Trápí mě několik věcí a často uvažuji o rozvodu.Nejvíce mě trápí,ze manzel bývá výbušný,rozcili se kvůli malickostem a někdy i nadava synovi,například ze je belha,mame se jít léčit,nejsme normalni,někdy i sproste.Občas klidně sproste vynadá i lidem v obchodě,kdyz se mu nekdo "plete" v cestě.Jinak mě i trápí to, ze každý týden aspoň jednou má potřebu se opít,klidně i 10piv,ale prý to má pod kontrolou.No a další věc je ta,ze za všechno kritizuje,jídlo které uvarim,moje rodiče,kamarády..Nemame si uz pomalu ani co rict.Rada bych si nekdy normalne popovidala,ale manzel vse prevadi v ironii, nebo ja jsem moc vazna nebo nevim.Prijde mi,ze jsem ztratila sebevědomí,ale to nechci svádět na něho,i když dříve jsme ho měla určitě mnohem větší.Nebýt syna,tak s manželem bych už nebyla.Na druhou stranu musím říct,ze bývá i milý,vymýšlí výlety,občas je sním sranda.. - otázka upravena poradcem
Ladka
nedotažený rozchod
Bláhová jsem mu věřila a vzala ho zpět. Vzal mě na dovolenou, byli jsme spolu šťastní tak jak snad ani v začátcích ne. Nic nám nechybělo, plánovali jsme, že se k němu nastěhuju, ale nakonec nic z toho nevyšlo. Začátkem října se začal chovat zvláštně. Moc se mi nevěnoval, když čas měl, tak mi přišlo, že ho mít ani moc nechce a radši trávil čas sportováním a já byla až to poslední na co si vzpomněl. No a pak jsem zjistila, že si s jeho EX píše zas. Ne, že bych mu prolízala telefon, ale seděl vedle mě, když jí odepisoval. Když jsem na něj udeřila, tak mi tvrdil, že jsou kamarádi. A nic jiného za tím není. Ale choval se čím dál podivněji, už ani nechtěl, ať se ho dotýkám, ošíval se, ale nic z něj za celý měsíc nevylezlo. Až teď když jsem na něj udeřila, tak prý semnou být nechce a není to mnou, ale jím. Ale já zas trpím. Nejradši bych ho už nikdy v životě neviděla za to jak mě v jednom roce podělal hned dvakrát. Co teď? Mám se asi posunout dál a dát tomu čas hádám, správně? Děkuji
Kristýna II
nedotažený rozchod
Dobrý den. Momentálně jsem po druhém rozchodu se stejným mužem během 4 měsíců. Poprvé mě nechal na jaře po půlročním vztahu, v tu dobu ano, jsem ochotná připustit, že jsem byla náladová, nebylo to semnou jednoduché a nedalo se to semnou moc vydržet.Ale popravdě si nemyslím, že by mě nechal kvůli tomu, ale kvůli své ex, kterou nebyl schopný dostat z hlavy a která se mu ozve právě, když s někým chodí, jinak ji nezajímá. Rozchod jsem nesla těžce, dostávala jsem se z něj měsíc, kdy jsem vyváděla různé blbiny - změna barvy vlasů, obrážení všech možných akcí. Nemyslím si, že jsem dětinská, ale zasáhlo mě to tolik, že jsem o něm nechtěla vědět nic. Veškerou komunikaci jsem utla a zablokovala si ho všude, kde jsem s ním měla něco společného. Po měsíci se ozval. Že se prý unáhlil, chybím mu a stále mě miluje a chce se vrátit.
Dále pokračuji níže.
Dále pokračuji níže.
Kristýna
problémy s tchyní
sama ho k tomu vychovala. Tchýně o mém rozhodnutí ví, nic si z toho ale nedělá, nejdůležitější je pro ní, že uvidí svého syna, což zdůrazňuji, že jsem svému manželovi nikdy nezakázala. Řekla jsem mu, ať si za rodiči jezdí, jak chce, ale mě z toho vynechá, což tchýni naprosto vyhovuje – až mě překvapilo, s jakým nadšením toto uvítala, a jak jí nechybím, což v synovi ještě donedávna vzbuzovala. Nevím, co dál...Vím, že tchýně s tchánem tady vždy budou a takové řešení není ideální. Oni už ale jiní nebudou a už vůbec ne kvůli tomu, že si něco já přeju. S manželem ještě nemáme děti, ale pokoušíme se o ně. Bojím se, že s dětmi se náš vztah jen vyostří. Jen chci šťastné a klidné manželství..které mám, dokud se na něm nepodepisuje vliv příšerné tchýně - takové označení jsem použila kvůli stejnojmennému filmu. Asi takový vztah je mezi mnou a mou tchýní. Jak s tímto naložit?
Viktorie
problémy s tchyní
s tím jsou jakékoli problémy nijaké...Nevím ale, jak dál. Bolí mě, když vidím, jak vztah tchýně-snacha může být příjemný, nevím, proč jsem pro svoji tchýni takovým nepřítelem. Jejího syna jsem neopustila ani v nejtěžších chvílích jeho života, díky mně a mé podpoře má vysoké vzdělání, práci snů, ani já nejsem žádným "blbem", má pracovní pozice je velice vážená, o jejího syna se starám v podstatě jako o děcko, má na růžích ustláno, mohl skončit mnohem hůř. Ani chování mého tchána není o nic lepší, ten se mnou nebojuje, nicméně je příkladný podpantoflák, takže nikdy nevystoupí proti své ženě a tiše takové chování toleruje. Vztahy se natolik vyostřili, že jsem řekla manželovi, že jeho rodiče už nechci nikdy vidět, ani u nás ani k nim už nikdy nepřijedu. Manžel mé rozhodnutí naprosto chápe, neřekl žádného slova proti tomu, ví, jaká je jeho matka. Bojím se ale, že když má dojít ke konfliktu s jeho mámou, nikdy jí nedokáže ustoupit, je až moc hodný, jeho máma ví, co na něho může použít, - otázka upravena poradcem
Viktorie
problémy s tchyní
oznámili naše zásnuby,neřekla k tomu nic, i přes 7 let našeho vztahu byla překvapená, že svatba musí být. Pro názorný příklad, oba s manželem dojíždíme do práce každý den, manžel má v práci kolegu, který bydlí ve stejném městě jako tchýně s tchánem a jednou na návštěvě tchýni mezi zuby ujela otázka, proč manžel nebydlí u nich doma a nedojíždí s ním - nevím, jak do takového způsobu života zapadám já...Potřebuje lidi kolem sebe ovládat, manipulovat, vše musí být podle jejích představ, ale já jsem člověk, který si todle nenechá líbit. Manžel po několika peripetiích už stojí při mně, nicméně pořád je to jeho máma a je pro něj těžké s ní bojovat, je moc hodný, i tak mám někdy pocit, že mě řekne něco jiného a své matce také. Několikrát jsem chtěla vztah ukončit právě kvůli tchýni, ale nedokážu to dotáhnout do konce - i kvůli výše zmíněné tragické události, která manžela postihla. Stále mám na paměti ten strach, utrpení a bolest, kdy můžete přijít nadobro o milovanou osobu a ve srovnání
Viktorie
problémy s tchyní
pohled, kterým mě vždy uvítá mezi dveřmi. Nevoláme si, nebavíme se spolu, pokud náhodou manžel z místnosti odejde, nastane hrobové ticho, nemáme žádnou společnou řeč, takže vždy mluví o svém synovi, když byl malý. K narozeninám, svátku dostanu vždy nějaký dar, který je užitečný i pro jejího syna - několikadenní pobyty v hotelu pro dva, věci do kuchyně, na úklid, čokolády, alkohol atd. Mně samotné se na můj život, přání, sny, problémy nezeptá. Když si něco nepřeju, tak to nerespektuje, dříve tímto způsobem bojovala za mými zády, teď už mi to dává na vědomí přímo přede mnou. Chodí na nevítané návštěvy, vždy je to však podle jejího názoru v pořádku, nic špatného nedělá, v ideálním případě pošle svého manžela dopředu a sama se schovává v blízkosti našeho domu, takže se manžel zvedne a jde za ní. Mám pocit, že trpí tzv. opičí láskou ke svému synovi a já to odnáším. Z našeho vztahu nemá radost, vnímá mě jako osobu, která jí bere jejího syna, neustále by ho chtěla mít u sebe, když jsme jí
Viktorie
problémy s tchyní
Zdravím,
připojuji se s problémy se svou tchýní. S manželem jsme spolu 8 let, náš vztah je "unikátní" v tom, že v počátcích naší známosti manžel po dopravní nehodě strávil v nemocnici v kómatu několik měsíců a další půlrok se pomalu vracel zpět k běžnému životu. Na manželovi zranění nezanechalo žádné trvalé následky, jak psychické, tak fyzické, nicméně já prožívala cca půl roku ve strachu, že umře a další půl roku ve strachu, že jsem o něj přišla jako o partnera, když k lásce k člověku se nedá nutit. Nicméně vše dopadlo dobře, manžel je pro mě teď už mohu říci oporou se vším všudy, naučili jsme se spolu vycházet a navzájem respektovat. Bohužel to se nedá říci o manželově matce a bohužel i manželovo otci. S tchýní nemám vůbec dobrý vztah, při jakékoli návštěvě, ať u ní doma nebo u nás mě neustále ignoruje, všímá si pouze svého syna a ptá se ho na věci, které se týkají pouze jeho osoby, já pro ně funguju jen jako služka, která jim podstrojuje, a to jsem zapomněla zmínit její vražedný - otázka upravena poradcem
připojuji se s problémy se svou tchýní. S manželem jsme spolu 8 let, náš vztah je "unikátní" v tom, že v počátcích naší známosti manžel po dopravní nehodě strávil v nemocnici v kómatu několik měsíců a další půlrok se pomalu vracel zpět k běžnému životu. Na manželovi zranění nezanechalo žádné trvalé následky, jak psychické, tak fyzické, nicméně já prožívala cca půl roku ve strachu, že umře a další půl roku ve strachu, že jsem o něj přišla jako o partnera, když k lásce k člověku se nedá nutit. Nicméně vše dopadlo dobře, manžel je pro mě teď už mohu říci oporou se vším všudy, naučili jsme se spolu vycházet a navzájem respektovat. Bohužel to se nedá říci o manželově matce a bohužel i manželovo otci. S tchýní nemám vůbec dobrý vztah, při jakékoli návštěvě, ať u ní doma nebo u nás mě neustále ignoruje, všímá si pouze svého syna a ptá se ho na věci, které se týkají pouze jeho osoby, já pro ně funguju jen jako služka, která jim podstrojuje, a to jsem zapomněla zmínit její vražedný - otázka upravena poradcem
Viktorie
nejistota ve vztahu
Prý budoucnost neřeší, že bych si možná zasloužila někoho lepšího, kdo si mě bude víc vážit, že ve mně nemá úplně vše, co by si přál... Víc už dát neumím, nerozumím tomu, v jeho chování lásku i něhu vidím, jde o silnou samostatnou osobnost, někdy si říkám, že to tak nechám a uvidíme a že zkusím být šťastná takto, že bych tak dokonalého muže už nepotkala, atd., ale někdy ve mně hlodá pochybnost a toužím po vyhlídce společného bydlení a kompletního partnerství s někým, kdo ve mně bude vidět tu pravou. Druhý – stejný - dotaz dopadl stejně. Miluji ho, ale nevisím na něm, jsem soběstačná, samostatná, ale ke štěstí ho velmi potřebuji. Chybí mi ale pocit jistoty a kompletní rodiny, ale poohlížet se jinde v tomto stále zamilovaném stavu mi přijde nefér a spíš bych si tím i ubližovala. Bojím se znovu ptát a slyšet, že společnou budoucnost asi nemáme a že mu něco chybí, když bez otázek to vypadá, že je vše ideální (krom mých vtíravých myšlenek, když jsem sama).
Tereza 2
nejistota ve vztahu
Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Před 3 lety jsem se po 20ti letém vztahu rozvedla (je mi 40 let a mám 2 děti ve školním věku, ve střídaé péči). Manželství bylo mnoho let pohodové, ale postupně jsme se odcizili. Již před rozvodem jsem poznala svého současného přítele, též rozvedeného, se staršími dětmi ve střídavé péči. Nový vzah mi velmi pomohl nejen rouhoupat se k rozvodu, ale hlavně ujasnit si, co a koho ve svém životě chci. Každý žijeme ve svém bytě (ve stejném městě), trávíme spolu tak tři večery týdně a pokud máme volno, tak i víkend. Je to člověk, kterého si velmi vážím, je pozorný, nežný i vášnivý, podnikáme spolu spoustu zajímavých věcí, užíváme si života, nehádáme se a působíme jako ideální pár, stále ruku v ruce, zamilované pohledy a polibky. Bohužel však nikdy nemluví o společné budoucnosti, naopak zvažuje nákup nového bytu pouze pro sebe, a na můj nedávný první přímý dotaz, zda se mnou plánuje budoucnost a chce se mnou někdy žít reagoval špatně.
Tereza 1
vliv osoby rodiče na výběr partnera
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, když jsem začala chodit s přítelem tak bylo vše v pořádku miloval mě a vše bylo zalité sluncem dokud si otec od přítele neusmyslel, že se má semnou rozejít a najít si někoho kdo bude finančně hodně zajištěný. A já se nechci , ale svého přítele vzdát jenom kvůli jeho otci a tak budu ráda za každou radu a předem moc děkuji
Barbora
nešťastná láska
Dobrý den, zamilovala jsem se...asi.... nikdy jsem zamilovaná nebyla a to že je to kamarád to neulehčuje.Bojím se jestli mu to mám říct nebo ne. Jsme přátelé asi ro a půl. Co se stane s naším přátelstvím? Navíc on je komplikovaný muž a nikdo jen tak na první pohled nepozná co si myslí. A ještě je tu jedna věc, jak moc bolí zlomené srdce? Poradíte mi prosím?
Anička
problémy v sexu
Dobrý den, s přítelem jsem 2roky a až teď si stěžuje na to ze jsem spatná v sexu, prý si myslel ze se to zlepší časem..má pocit ze vevnitř mám hrbolek a ten ho tlačí a nemůže si tím pádem užít sexu. já si tam nic necítím. jsem zoufalá a nevím co mám dělat. Děkuji
katka
problémy v komunikaci
Dobry den, prosím o radu, s manželem jsme spolu 13 let, 10 let manželé a máme 9 letého syna. Manžel je hodny, pracovitý člověk, Problém je v tom, že mám pocit, že se nám dostatečně nevěnuje, mne jako ženě, ani nám jako rodině. Když jsem se ozvala, že se mi to nelíbí, a že si myslím, že je raději v práci, než s námi doma, a že si nemyslím, že by měli práci do půlnoci, bylo zle, prý jsem to léta tolerovala a teď ne, že se mi nebude zpovídat a že mu ubírám sílu do života. To mě strašně ranilo. Měli jsme hezký, pohodový vztah, ale tato slova nějak nemohu vstřebat. Když se ho na něco zeptám, je podrážděný, odsekává a poslední dobou si nemáme pomalu co říct, jen věci ohledně syna, domácnosti. Bojím se ho na cokoli zeptat, aby ze mě neudělal pitomce. Mám ho ráda, i když spolu už dlouho nespíme, bere léky, chybí mi pocit, že mu na mě záleží. Mám pocit, že jsme jako dva přátelé a né manželé.
Andrea
ekonomické problémy ve vztahu
Dobrý den,
máme s přítelem ekonomické problémy. Jsme spolu 3 roky a žijeme spolu 2. Studuji poslední rok na vysoké a chodím na brigádu. Přítel pracuje, ale má obrovské dluhy. Navrhla jsem mu insolvenci, ale do té jít nechce, protože by podle jeho slov několik let seděl doma a zíral do zdi. Do dluhové poradny jít nechce, protože odmítá něco řešit s úřednicí. Když to budu řešit já, nemá problém, ale insolvenci odmítá. Kromě toho moc nevycházíme,aktuálně dluží kamarádům a firmě cca 10 000, půjčoval si, když jsme nevycházeli a část dluží, protože ztratil firemní peníze, takže momentálně dluh splácí a poplatky platím já. Na jednu stranu ho do ničeho nemůžu tlačit, ale co v budoucnu? Jeho představa je, že budeme bydlet do konce života v podnájmu a děti se prostě budou muset smířit s tím, že budeme bez peněz...nebo se chce odstěhovat do zahraničí napořád a vydělat si tam. Chci tam pár let pracovat, ale ne napořád..pořád se kvůli tomu hádáme a nemůžeme najít cestu..
Předem děkuji za odpověď.
máme s přítelem ekonomické problémy. Jsme spolu 3 roky a žijeme spolu 2. Studuji poslední rok na vysoké a chodím na brigádu. Přítel pracuje, ale má obrovské dluhy. Navrhla jsem mu insolvenci, ale do té jít nechce, protože by podle jeho slov několik let seděl doma a zíral do zdi. Do dluhové poradny jít nechce, protože odmítá něco řešit s úřednicí. Když to budu řešit já, nemá problém, ale insolvenci odmítá. Kromě toho moc nevycházíme,aktuálně dluží kamarádům a firmě cca 10 000, půjčoval si, když jsme nevycházeli a část dluží, protože ztratil firemní peníze, takže momentálně dluh splácí a poplatky platím já. Na jednu stranu ho do ničeho nemůžu tlačit, ale co v budoucnu? Jeho představa je, že budeme bydlet do konce života v podnájmu a děti se prostě budou muset smířit s tím, že budeme bez peněz...nebo se chce odstěhovat do zahraničí napořád a vydělat si tam. Chci tam pár let pracovat, ale ne napořád..pořád se kvůli tomu hádáme a nemůžeme najít cestu..
Předem děkuji za odpověď.
Kateřina
vztahové problénmy v širší rodině
Dobry den pani doktorko, prosim i radu,.jak zmenit vztah me maminky k vnoucatum.Vratili jsme se i s bratrem do rodneho mesta, kazdy mame dve deti. Doufali jsme, ze nam mama obcas pomuze s hlidanim, nicmene dle jejich slov mela tezky zivot, napracovala se dost a vnoucata hlidat nebude, pomahat mame mi ji.Poridili jsme si je a mame se o ne postarat sami. Smirili jsme se s tim, i kdyz treba pri nemocech by se pomoc hodila, ale chapeme, ze babicku nemuzeme o pomoc.pozadat. Trapi nas vsak, ze babicka nechce vnoucata vubec videt, pokud maji svatek ci narozeniny, nikdy neprijede, pro darky si musi vzdycky dojet vnoucata, nechce se ucastnit zadnych akci s nimi. Vnoucata jsou mala 3,6,7 a 9 let. Myslite, ze se to nekdy zmeni?Dekujeme za odpoved.
Petr a Monika
Rodič a dítě
Zdravím, já matka 36 let, mám přítele o něco mladšího, ale na věku v tomto vztahu nezáleží, jsme spolu 9 měsícu, dcera 10 let nemůže překosnout že někoho mám, má pocit že mě ztratí, tak to přitom není, vyhrožuje, má ho ale ráda , baví se spolu , jezdíme spolu na výlety když je sním je všechno v pořádku.Je u nás některé víkendy a někdy v týdnu, chtěla bych ale aby jsme spolu žili všichni 3 a byli štastní, ale dcera to nepřekousne a dělá opravdu velké scény, pomoc rodiny a lékaře mi nepomohla, tak hledám řešení aspoň zde,
Děkuji ,
Iveta
Děkuji ,
Iveta
Iveta
problematické vztahy s rodiči
Dobry den,prosim o radu, jak pomoct matce,ktera se uzavrela pred svetem a ceka na smrt.Jeji matka zemrela cca v 60 letech na rakovinu a nase matka stale opakuje,ze take zemre. Problemy zacaly s odchodem do duchodu,kdy prozila prvni kolaps.Od te doby,zhruba tri roky, jsme navstivili jiz bezpocet lekaru a odborniku. Naslo se nekolik neduhu (vysoky krevni tlak,cholestetol,stitba zlsta), ale nic na co by mela nyni zemrit. Sveho partnera nuti,aby s ni byl doma, kdyby se ji udelalo spatne, nikam nesmi chodit. Matka odmita setkani s vnoucaty, protoze je preci nemocna, nezije,jen chodi po doktorech, hleda na internetu clanky o nemocech a na vsechny je extremne zla se slovy, ze ji nerozumime. Prosim o radu, jak ji pomoci. Moc Vam dekuji.
Reply
rozchody
Dobrý den, paní Douchová. Moc Vás prosím o poradu. Rozpadlo se nám manželství, po hodně dlouhé době. děti jsou už naštěstí velké. Manžel se ke mně poslední roky choval spíš jako k onuci než k partnerce. Měl pocit, že mu patří svět. Často se taky urážel, v povaze je trochu cholerik, trochu i hysterik. To jeho mlčení jsem brala s nadhledem. Když si našel milenku, tak to postavil tak, jako že to všichni musíme přijmout. Že se on tak rozhodl a je to nová situace. No já to nepřijala, on jednat nechtěl. Chtěl si jezdit s milenkou a na mne si jen výjimečně udělat čas a pokecat jen tak "nezávadně". Samozřejmě se odstěhoval. ještě do toho přišly nějaké schválnosti od té milenky, to už jsem nedala a podala rozvod. Jemu se nepodařilo ulít všechen majetek a hrozně se urazil, vůbec nekomunikuje. Lidem okolo a rodině zakazuje se mnou mluvit, nesmíme ani na chalupu, kterou jsme kdysi koupili. To mlčení a bariéry jsou nesnesitelné, on přede mnou utíká, s dětmi také téměř nemluví, případně je proti mně poštvává, přicházejí zprávy od přátel, jak říká, že je chudák a vylhává věci o mně. Ale nejhorší je to jeho mlčení, zablokování telefonu, neodpovídání na mail, když jsem za ním jela, zabouchl přede mnou dveře. hrozně špatně to snáším. Po tolika letech. Ještě před rokem jsem ho vezla z nemocnice po kolapsu, pomočeného, nebyl schopen nic. Jak postupovat? - otázka upravena poradcem
Zuzana
nešťastná láska
celé roky pořád dokola. Najde si přítelkyni, ještě ke všemu mladší, než jsem já, chodí s ní půl roku, rok, nanejvýš 2, pak konec, rozchod a zase to všechno začíná nanovo. A že co dělá v době, kdy zrovna nikoho nemá? Že proč to nezkusí se mnou? Řekla mi, že pokud by o mně skutečně stál, tak by jsme spolu dávno chodili a oslovil mě sám. A že si mám všímat i toho, že zatímco já chci vztah na celý život a děti, on si vybírá holky od 18-25, které ještě studují a logicky s ním dítě chtít mít nebudou. Mám se prý držet toho, co mám, jinak si opravdu všechno pokazím. Co by jste mi poradila vy?
Martina- 2.část
nešťastná láska
Dobrý den, letos v květnu jsem konečně využila příležitosti a řekla jednomu svému kamarádovi, kterého znám už 7 let, že ho miluji a chtěla bych s ním chodit. Řekl mi, že mě má velmi rád, ale, že má už od zimy přítelkyni. Vzala jsem to úplně bez problému. Za 14 dní jsme se však setkali a on mě přehlížel. V létě jsme společně v jednom měsíci slavili narozeniny. Koupila jsem mu dárek a přišla na oslavu.Divné na ní bylo, že tam nebyla jeho přítelkyně a že pro mě nic neměl. Aby zachránil situaci, aspoň mi popřál a vyřešil to líbáním, od kterého ho nikdo z přítomných neodradil. Na fotkách, které pak kolovaly po Fb jsme vypadali, jako pár a také to nikomu nevadilo, ani jeho holce ne. Před pár dny jsem začala randit s jedním klukem. Je mi sympatický, ale bojím se, že, pokud mezi námi dojde na chození, že se do něj nezamiluji. Kámoška už toho má dost. Řekla mi, že pokud budu na toho kámoše pořád čekat, zničím si celý svůj život. Že jsem mu dobrá leda, když zrovna s nikým nechodí, jinak, že je to
Martina
nevyrovnaný vztah
jsme spolu kratce 7mesicu.Bydlime spolecne 2mesice.Totalni katastrofa mesic hadek a další se snazim o komromis je to tezke,ale nehádáme se.Byl velice ohleduplny obejmul me sam od sebe i me polibil ted se zmenil a me to moc ublizuje.Miluji ho ale nechci se ponižovat.Co se tyka domacnosti vareni .nakupu a vseho nemohu rozhodovat sama za sebe a když tak je vse spatne je to deprimujici.Muj pritel je na voziku a nemůžeme mit spolu normalni styk,ale me to nevadi .Co mam prosim delat,aby jsme se nerozesl .
jarka
nedotažený rozchod
Dobrý den. S přítelem jsme byli rok a kousek. Zpočátku jsme se dost hádali, ale teď bylo vše v naprostém pořádku a na dobré cestě. V týdnu přijel s tím, že v sobě něco řeší, že není šťastný, ale že to jako pár vyřešíme. Zaskočilo mě to. O víkendu přijel s jasným rozhodnutím mě opustit. Řekl, že i když převažovalo vše pro zachování vztahu, rozhodl se to ukončit, protože mě nemiluje a že jsem jako jeho nejlepší kamarádka, ale on potřebuje vášeň. U toho plakal, objímal mě i hladil. Také řekl, že je možné, že si za pár měsíců uvědomí, že to byla chyba a odprosí mě, ale nemám na to spoléhat. Poprosil mě, abychom se nyní vzájemně nekontaktovali, že si napíšeme, až trochu uklidníme a domluvíme a přiveze mi mé a odveze si své věci. I když je to těžké, chci to respektovat. Stojím o ně, což jsem mu i několikrát řekla, a nevím jak se k němu chovat. Zda je možné to zvrátit nebo to má již tak ujasněné? Děkuji
Simona
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, nevím si rady sama se sebou, protože můj manžel (56 let) si našel 40-letou milenku. V našem 15letém vztahu již byla před 8 lety milenka, ale nevěru jsme ustáli. Tentokrát, když jsem měla důkaz jeho nevěry, tak po 9 dnech odešel. Ona odešla od manžela a dětí a zatím přespávají v mateřské školce, kde ona je ředitelkou.Manžel říká, že mě má rád, ale jí miluje. V hlavě má prý tmu a neví si rady sám se sebou.V našem vztahu mu vadí již stereotyp, proti mně nemá nic a neví, proč to dělá. Nebyl schopen ani chodit do práce. Dopoledne trávil s ní a odpoledne se vracel domů, jako kdyby se nic nedělo. Rozvádět se zatím nechce. Já mám nevyléčitelnou nemoc, která se ustálila v určité fázi a nyní se začíná můj zdravotní stav zhoršovat. Potřebovala bych poradit, co mám dělat, abych se co nejdříve zbavila myšlenek na manžela a netrpěla.Nevím jak mám žít, protože sama s touto nemocí to nezvládnu a syna, který se chce v létě ženit nemohu zatěžovat. Děkuj za odpověď Eva
Eva
nedotažený rozchod
ahoj,potřebovala bych poradit.. asi před půl rokem nebo i dýl jsem se rozešla s klukem (mě je 14 a jemu 18 ) po vztahu který trval asi 2 měsíce...byl to první kluk ke kterému jsem cítila fakt hodně.. od té doby co jsme od sebe se ignorujeme ,a ted už se ani nepotkáváme... nějak sem se s rozchodem vyrovnala a byla jsem tak nějak v pohodě,ale posledních pár týdnů jsem na něj začala opět myslet a nemůžu ho dostat z hlavy... jelikož je on ten co mě od konce vztahu ignoroval,nevím,jestli bych nějak měla upoutat znovu jeho pozornost nebo se s tím nějak vyrovnat... prosím o radu jak se přes něj přenést..
Andrea
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s manželem jsme už 15 let, máme dvě děti. manželství vcelku funguje, je to asi spíš kvůli mně, protožese hodně přizpůsobuju a snažím se tlumit všechny konflikty, ať už u nás, tak i v manželově rodině - i když tam pomalu couvám, protože se párkrát stalo, že se všichni pak obrátili proti mně.Ale nějak čím dál víc zjišťuji, že manžel odmítá anebo se vyhýbá tomu, dělat zdarma věci pro ostatní.Třeba domácnost - pokud má něco udělat, vždycky si k tomu někoho přizve anebo to na někoho přehodí. Anebo křičí, že není údržbář a co po něm chceme. Domácnost tak víceméně přehodil na mě - prý se má o domácnost starat žena, takže nazdar. A nehnu s tím. Pokud má dobrou náladu, umyje nádobí - je to tak jednou za půl roku. Ale pak vyžaduje "reciprocitu" - já jsem udělal tohle, ty udělej toto. Těch případů bych mohla uvést víc, zkrátka pokud má něco udělat, velice pečlivě hodnotí, jak moc je to pro něj. A pokud je to pro jiné, snaží se z toho vykroutit. Naopak práci pro sebe vyžaduje - nebojí se říct naplno mé matce, která přijede - tak babičko, stejně nemáte co dělat, vezměte lopatu a posbírejte hovínka po psech na zahradě. Všechny okolo zaměstnává a úkoluje. Totéž se odehrává i s penězi. nevadí mu, když se zaplatí něco pro něj, jakmile je však něco společného, hledí si, kolik zaplatil on a kolik já. Ačkoliv vydělává víc, chce, abych se podílela stejně. Vysvětlení anebo obhajobu si vždycky najde. Myslím, si , že je tak trochu sobec, a chtěla bych Vás poprosit o radu, co s tím. Totiž když se vzepřu, je zle. Děkuji Vám za vaši radu. - otázka upravena poradcem
Marcela
| předchozí | ... 59 60 61 62 63 64 65 ... | další |
