Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Chodím s přítelem půl roku. on před tím měl 5 letý vztah, který skončil kvůli mě a to první, že hned na začátku se to ona dozvěděla a následně když mu chtěla odpustit on ji řekl, že už ji nemiluje a byl konec. Já měla také vztah který jsem skončila. Začali jsme spolu dá se říct chodit. Denně si voláme, facetimujeme. Píšeme takřka každou chvíli. První problém je v tom, že jeho ex o nás uplně neví. On mi přísahá, že je to kvuli psa (kterého mu odmítla dávat když se zmínil o mě) a že k ní nic necítí. Druhý problém vězí v tom, že mi říká, že si mnou není 100% jistý. Já nevím jak si to mám vysvětlit nebo co přesně to znamená a co se s tím dá nebo nedá dělat? Má střídavé nálady kdy nám maluje budoucnost a pak zase jakoby ne. Také po půl roce mi například neřekl, že mě miluje nebo mě nepřivedl domů. Ještě bych chtěla dodat, že oběma nám je 23 let. A jeho práce je pro něj hodně psychicky a fyzicky náročná a i tam je ve věčné nejistotě. Děkuji za Vaši odpověď
Helena
problémy v sexu
Dobrý den, prosím Vás o radu. S přítelem chodím teprve půl roku jemu je 23 a mě 19. Přítel je panic a když se snažím s ním milovat tak nastane problém s jeho erekcí. Buď není žádná nebo tak slabá, že není možný průnik. Jsem přítelova úplně první slečna, ve všem si rozumíme i co se týče intimností (oba máme rádi BDMS). Prosím o radu jak by šel tento problém řešit? I přítele to dost mrzí.
Děkuji
Děkuji
adéla
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý den, prosím o radu. Při mojí MD jsme se kvůli manželově práci a majetku přestěhovali 200 km daleko, kde jsme nikoho neměli. Dokud jsem byla na MD, obtýden jsme jezdili za jeho rodiči a za přáteli zpět, jenže pak jsem začala chodit do práce a opravovali jsme dům, takže cest ubylo. I jsme si tu našli přátele, ale manžel byl stejně pořád nějak fixovaný na to rodné město. všichni tady byli blbí, jen ti známí z jeho rodného města jsou super. Hodně lidí si tím i naštval. Postupně o ty přátele přicházel, tak mi začal nadávat, že nemám já žádné. Já jich mám pár, jenže on je při návštěvách bud ponižoval, nebo udělal scénu a odešel anebo kamarádky zaměstnal a pak vyhodil - takže se je snažím držet spíš dál. A on se začal víc zase na ty lidi z jeho rodiště. Ti ty jeho nálady nějak líp snášejí, případně se k nim chová lépe. Takže jsme pod tlakem tam zase jezdit (jedna cesta trvá i tři hodiny), často chce i v týdnu (on sám může, děti chodí do školy, já do práce). prostě nechce žít tady, ale tam, protože tam je líp. Jenže já nechci žít rozpolceně na cestách, potřebuju i víkend na domácnost, na odpočinek, občasným cestám se ale nebráním.Dcera dostala i facku, když se ohradila, že tam nechce jet na nějakou akci. Jenže on tam koupil dům a začal tam utíkat, myslím, že tam nahání i ženy. Není jednoduché rodinu jen tak kvůli jeho rozmaru přesídlit, práci má pořád tady, ne tam. Ale to táhlo je hrozně silné. Já už nevím, co s tím, nechci se stát obětí cest mezi oběma místy. Mnou navrhované aktivity tady mu nestačí. Nudí se. nestačí mu kolo, procházky, výlety , bazén, saunu nechce, tenis neumí, knihovna, divadlo, ho nebaví, kino občas, často chodíme na večeři,. Tam je to jen o návštěvách u těch známých, případně hospoda, jinak práce u jeho rodičů. Případně si za nimi odjede sám a nás nechá u rodičů. Poradíte, paní doktorko? Děkuji.
Lucie
nejistota ve vztahu
Vážená paní doktorko.
S přítelkyní jsme rok (já 31,ona 33) a prekticky všechno mezi námi funguje dobře, je ale jedna věc, co mě trápí. Partnerku opravdu miluju a dovedu si představit, že by to byla žena, kterou bych si někdy mohl vzít a mít s ní děti. A z její strany mám ten samý pocit. Za celý rok jsme se spolu nikdy nenudili, trávíme skoro všechen čas, co můžeme, spolu atd. Vypozoroval jsem ale, že je zčásti hysterička (sama to i o sobě říká). Je to velmi atraktivní žena, ráda je středem pozornosti, vyzývavě se obléká atd. Přijde mi, že se na sebe snaží poutat pozornost hlavně mužů, koketuje s nimi a dělá jí asi dobře navazování nových kamarádství, když o ní muži jeví zájem atd. Jsem si jistý, že k ničemu fyzickému nikdy nedojde, v tom bych problém neviděl. Jde spíš o to, že nevím, jakým způsobem to s ní mám řešit. Nechci dělat to samé, ale mám pocti, že je to něco, co třeba dělá podvědomě (nízké sebevědomí, dokazování si něčeho) nebo to nebude ochotná přiznat. Poradíte mi?Děkuji
S přítelkyní jsme rok (já 31,ona 33) a prekticky všechno mezi námi funguje dobře, je ale jedna věc, co mě trápí. Partnerku opravdu miluju a dovedu si představit, že by to byla žena, kterou bych si někdy mohl vzít a mít s ní děti. A z její strany mám ten samý pocit. Za celý rok jsme se spolu nikdy nenudili, trávíme skoro všechen čas, co můžeme, spolu atd. Vypozoroval jsem ale, že je zčásti hysterička (sama to i o sobě říká). Je to velmi atraktivní žena, ráda je středem pozornosti, vyzývavě se obléká atd. Přijde mi, že se na sebe snaží poutat pozornost hlavně mužů, koketuje s nimi a dělá jí asi dobře navazování nových kamarádství, když o ní muži jeví zájem atd. Jsem si jistý, že k ničemu fyzickému nikdy nedojde, v tom bych problém neviděl. Jde spíš o to, že nevím, jakým způsobem to s ní mám řešit. Nechci dělat to samé, ale mám pocti, že je to něco, co třeba dělá podvědomě (nízké sebevědomí, dokazování si něčeho) nebo to nebude ochotná přiznat. Poradíte mi?Děkuji
Vladimír
nejistota ve vztahu
DD. Jsem muž ve věku 36 let bez závazků. Zamiloval jsem se do ženy, která má dítě. Holčičku, která právě začala chodit do první třídy. S partnerkou se známe více než rok. 2016cjsme se seznámili a byli jsme kamarádi s benefity, což trvalo několik měsíců a pak naše přátelství vyšumělo. Asi za 8 měsíců jsem ji napsal a tento rok se to zase vrátilo na přátelství s benefity. Já chci víc než schůzku 1x do měsíce. Prostě s ní žít a být rodina. 2016 jsem ji navrhoval, ať žijeme u mě, to jsem však pochopil, že by bylo pro ni nejisté a méně pohodlné od zázemí v jejím rodném městě. 2017 se mi pozměnili možnosti a nebyl by problém, kdybych žil já u ní. Vím, že ji mám rám, vím že má ráda i mně, ale pořád se brání společnému životu podle tradičních hodnot. Návrh na bydlení u ní jsem ji osobně řekl před pár dny. Od té doby proběhlo pár zpráv a jeden rozhovor, kdy mi řekla, že rozumově je to tak, ať klidně dnes přijedu k ní bydlet, ale zároveň mi řekla že to necítí. Snažím se jakkoliv nenaléhat. Rada?
Pikouš
problémy v sexu
Dobrý den, mám problém se sexem už tak rok a půl. S partnerem jsme spolu 5 let. Úplně jsem ztratila chuť na sex, vyhledala jsem i psychologa, ke kterému jsem docházela, a nic se nezměnilo. Sex pro mě nebyl předtím problém, měla jsem neutuchající potřebu a najednou jako když obrátíte list. Přemýšlela jsem o všem možném, jestli nejsem orientovaná na jiné pohlaví a hlavně o svých citech k příteli. Došla jsem k závěru, že ho miluji. Ale uvědomuji si riziko, že mi může utéct, každý máme jiné potřeby. A sex je pro mě momentálně jako něco co je mi nepříjemné. Nedokážu zvlhnout, a sex je pro mě bolestivý. Zkoušeli jsme dlouhé předehry, jenže jakmile má dojít na sex tak znervózním z představy bolesti, která při sexu přijde. Já už vážně nevím co mám dělat. Je mi teprve 22. let a připadám si jako kdyby mi bylo tak 70.
Laďka
smrt blízkého člověka
Dobrý den.V neděli mi umřela manželk ve 63 letech.Mně je 62 let a jsem zoufalý z toho,že nevím jak dál.Máme 3 dospělé děti a 5 vnoučat.I když mi děti hodně pomáhají,tak jsem se psychicky zhroutil a řešil jsem situaci vypitím většího množství alkoholu a dokonce jsem si způsobil zranění ruky.Teď už vím,že alkohol mi v žádném případě nepomohl.Nechci omlouvat svoje jednání,ala pocit prázdnoty přetrvává.Dnes nás dokonce čeká pohřeb,a já nevím,jestli to zvládnu.Prosím toto cestou alespoň o radu,jak dál.Moc děkuji za odpověď.Vladimír
Vladimír
nejistota ve vztahu
Po delší době našeho nekontaktu se mi ozval a popovídali jsme si jako za starých časů a mě to vrátilo zpět a začala jsem o sobě pochybovat. Rozumově ho nechci a nikdy jsem ho na vztah nechtěla, vždy jsem to říkala a pořád to tak je, ale proč pocitově mi to je líto? Mrzí mě, že mi lhal a nepřiznal to a klidně je s ní dále (ona o nás neví) i když o ní moc hezky nemluvil. Proč mi to neřekl a já bych to respektovala a i nadále by mohl být jen přítelem (sice už bez sexu)? Je to mé ego nebo proč vůbec o tom přemýšlím? Vím, že co se vysílá, to se i vrací. Možná proto mám jen poloviční vztahy? Asi jsem ho potkat měla, nelituji. Jsou lidi, kteří jsou v životě krátce, ale intenzivně, některé jen potkáte či minete a jiní třeba i zůstanou. Každopádně mi to asi něco dát mělo (nejen lekci o důvěře). Je to tak špatné? Svým způsobem jsem i spokojená, nemám si na co stěžovat. Mám fajn život, myslím, že i díky mým dětem a koníčkům dost naplněný a to, že se mám ráda, přeci není špatně? Nebo snad ano? Tak proč mě toto zrovna mrzí? Partner na život to určitě není a ani bych to nechtěla, tak proč? Nebo co mi to má dát, že to jak to mám, není správně? Mám mít plnohodnotný vztah? Ani nevím, zda to chci (někdy ano). Jsem proto špatná? Děkuji předem za reakci?
3.díl Bertaa
nejistota ve vztahu
Ze začátku mi to vyhovovalo, vše se točilo kolem mých dětí a výchovy (neřešila jsem to a ani nehodlám) a tak nějak ho mám ve svém životě stále. Občas jsem to zkoušela i ukončit a mít i jiné partnery, ale vždy jsme se k sobě vrátili. Jsme už spolu skoro 15 let a je to pořád fajn, je to už více kamarád než milenec. Jsme spolu v denním kontaktu, podnikáme výlety, spolu i sportujeme apod. Říkáme, že my spolu stále chodíme. Děti ho mají rády a já určitě taky. Jen vzhledem k jeho věku už nemáme spolu to intimní. Tak jsem si našla před rokem kamaráda. Jsem komunikativní a přímá, tak jsme si řekli podmínky apod. Rozuměli jsme si nejen v posteli, ale i lidsky. Nebylo to jen o sexu. Myslela jsem si, že jsme přátelé a věděl o jedné naší společné známé, že se jí líbí. Samozřejmě, že se s ní dal taky dohromady, ale mi to neřekl. Lhal mi, i když jsem se ho přímo ptala, lhal i nadále. Tak jsem naše přátelství ukončila, protože mou důvěru opakovaně zklamal.
2.díl- Berta
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
čtu občas Vaše řádky a líbí se mi Vaše názory a reakce, tak jsem se rozhodla, že to zkusím taky. Jsem už dlouho rozvedená mamča (16 let) 3 dětí, které jsou už skoro samostatné. Synovi je 25 a dvojčatům 19, ta se mnou ještě bydlí a studují. Máme se rádi, je u nás pohoda, nemám proč si stěžovat. Rozvod s mým mužem proběhl na dálku, tak vlastně i v klidu. Ze začátku bylo manželství fajn, hodně jsem svého muže milovala, ale prostě časem, když začal jezdit pracovně mimo a narodila se dvojčata a já byla na ně sama, jsme se odcizili a hlavně chtěl už zůstat v USA. Je tam spokojený a daří se mu. Jsem za to ráda, nemám v sobě žádnou zášť, naopak. Tvrdím, že je to otec mých dětí a tak jsem se snažila, aby byl aspoň virtuální kontakt. Čím je starší, tím více se snaží o kontakt s dětmi a jsem ráda. Proč píši. Po manželovi jsem potkala přítele, který byl a stále je ženat.
čtu občas Vaše řádky a líbí se mi Vaše názory a reakce, tak jsem se rozhodla, že to zkusím taky. Jsem už dlouho rozvedená mamča (16 let) 3 dětí, které jsou už skoro samostatné. Synovi je 25 a dvojčatům 19, ta se mnou ještě bydlí a studují. Máme se rádi, je u nás pohoda, nemám proč si stěžovat. Rozvod s mým mužem proběhl na dálku, tak vlastně i v klidu. Ze začátku bylo manželství fajn, hodně jsem svého muže milovala, ale prostě časem, když začal jezdit pracovně mimo a narodila se dvojčata a já byla na ně sama, jsme se odcizili a hlavně chtěl už zůstat v USA. Je tam spokojený a daří se mu. Jsem za to ráda, nemám v sobě žádnou zášť, naopak. Tvrdím, že je to otec mých dětí a tak jsem se snažila, aby byl aspoň virtuální kontakt. Čím je starší, tím více se snaží o kontakt s dětmi a jsem ráda. Proč píši. Po manželovi jsem potkala přítele, který byl a stále je ženat.
Bertička-1.část
krize vztahu
Dobrý den,
Je mi 38 a partnerovi 48. Žili jsme spolu 18 let a máme dvě děti. 5 let vztahu bylo hodně krizových, prakticky jsme se nebavili, spíše se hádali, spali spolu jen sporadicky. Před měsícem jsem mu po velmi ostré hádce navrhla, aby se odstěhoval. Bohužel v domnění, že projeví trochu snahy bojovat o zachování rodiny. Nicméně těch 5 let asi udělalo své a on můj návrh víceméně uvítal. Nejdříve jsem si myslela, že to bude pro všechny nejlepší řešení. Nyní uběhl měsíc a očekávaná změna k lepšímu se nedostavila. Spíše pravý opak.
Strašně moc mi chybí a dětem taky. Dokonce ty hádky prý byly přijatelnější, než to aktuální ticho.
Mému partnerovi se daří pravděpodobně velmi dobře. Zařídil si Facebook a Instagram, kde se vystavuje na fotkách, ze kterých opravdu nelze poznat, že by mu něco chybělo.
Dokonce si opět rozumí se svojí exmanželkou se kterou se před 20ti lety rozešel, protože mu upírala jejich společnou dceru, i přesto že žili v jedné domácnosti. Než definitivně odešel, ptala jsem se ho , jaký má teď plán. Zda se chce vrátit k exmanželce.
Na to mi řekl, že ještě neví. Že ona má současného partnera, se kterým má malé dítě.
Je možné, že opravdu zahodí 18 letý vztah jen proto, že nám to 5 let nefungovalo? Já jsem si svoje chyby a vinu na krachu velmi rychle uvědomila a několikrát se mu omluvila. Ale jako by mu to bylo jedno. Dokonce mě začal ignorovat a na jakékoliv zprávy vůbec nereaguje. Ptala jsem se ho, jestli se hodlá ještě vrátit, řekl, že neví, možná na vánoce. Vztah s dětmi udržuje a rozumí si dobře.
Je vůbec možné, aby obnovili s ex manželkou vztah, který před 20ti lety skončil, 12 let spolu nekomunikovali vůbec a pak jen občas, aby se dozvěděl jak se má jeho dcera?
Má smysl se pokoušet tento vztah zachránit a přimět ho k návratu, a nebo se mám začít smiřovat s myšlenkou, že je to definitivní konec.
Předem moc děkuji za Váš názor popř. radu jak se nyní chovat. Rozhodně nechci tlačit na pilu nebo ho nit k návratu. Ale ani ho nechci definitivně ztratit.
Je mi 38 a partnerovi 48. Žili jsme spolu 18 let a máme dvě děti. 5 let vztahu bylo hodně krizových, prakticky jsme se nebavili, spíše se hádali, spali spolu jen sporadicky. Před měsícem jsem mu po velmi ostré hádce navrhla, aby se odstěhoval. Bohužel v domnění, že projeví trochu snahy bojovat o zachování rodiny. Nicméně těch 5 let asi udělalo své a on můj návrh víceméně uvítal. Nejdříve jsem si myslela, že to bude pro všechny nejlepší řešení. Nyní uběhl měsíc a očekávaná změna k lepšímu se nedostavila. Spíše pravý opak.
Strašně moc mi chybí a dětem taky. Dokonce ty hádky prý byly přijatelnější, než to aktuální ticho.
Mému partnerovi se daří pravděpodobně velmi dobře. Zařídil si Facebook a Instagram, kde se vystavuje na fotkách, ze kterých opravdu nelze poznat, že by mu něco chybělo.
Dokonce si opět rozumí se svojí exmanželkou se kterou se před 20ti lety rozešel, protože mu upírala jejich společnou dceru, i přesto že žili v jedné domácnosti. Než definitivně odešel, ptala jsem se ho , jaký má teď plán. Zda se chce vrátit k exmanželce.
Na to mi řekl, že ještě neví. Že ona má současného partnera, se kterým má malé dítě.
Je možné, že opravdu zahodí 18 letý vztah jen proto, že nám to 5 let nefungovalo? Já jsem si svoje chyby a vinu na krachu velmi rychle uvědomila a několikrát se mu omluvila. Ale jako by mu to bylo jedno. Dokonce mě začal ignorovat a na jakékoliv zprávy vůbec nereaguje. Ptala jsem se ho, jestli se hodlá ještě vrátit, řekl, že neví, možná na vánoce. Vztah s dětmi udržuje a rozumí si dobře.
Je vůbec možné, aby obnovili s ex manželkou vztah, který před 20ti lety skončil, 12 let spolu nekomunikovali vůbec a pak jen občas, aby se dozvěděl jak se má jeho dcera?
Má smysl se pokoušet tento vztah zachránit a přimět ho k návratu, a nebo se mám začít smiřovat s myšlenkou, že je to definitivní konec.
Předem moc děkuji za Váš názor popř. radu jak se nyní chovat. Rozhodně nechci tlačit na pilu nebo ho nit k návratu. Ale ani ho nechci definitivně ztratit.
Evelin
žárlivost
Dobrý den, je mi 28 let a mé partnerce 34, žijeme spolu asi něco kolem 3 let.Nevím zda jde jen o krizi, ale už od začátku vztahu, mne vyčítala pořád, že někoho mám. To ovšem není pravda, je velmi žárlivá a poznamenána z předchozího vztahu. Dost mne to, ale vyčerpává, ze začátku jsem jí to hezky vymlouval, ale když to slyšíte pořád dokola několikrát za týden už 2 roky tak už toho mám plné zuby. Přítelkyně mne stále něco vyčítá, předtím jsem se snažil omlouvat, ale když jsem se bavil s jinými lidmi tak třeba kroutili hlavou, že nedělám nic špatného. Dovršilo to do takového stádia, že už na její výčitky reaguji zle, nechci už přiznávat svou chybu i když jí někdy udělám, ale mám toho už dost, pořád jen výčitky a z toho pak vznikají extrémní hádky. Přítelkyně se pak dostává do takových stavů, že to až není pěkné. Jsem toho názoru, že bychom se měli rozejít, ale ona za žádnou cenu nechce. Mám jí rád a ona mne, ale tyto hádky a stavy jsou k nevydržení. Nevím jak dál. Moc Vás prosím o radu
Vít
nejistota ve vztahu
dobrý den, s přítelem žijeme 28 let, prožili jsme krásná i ošklivá období,jako každém vztahu.máme kamarády -manželský pár,můj přtel se se ženou kamaráda líbal a já je tak zvaně načapala, následně se o tom dozvěděl i manžel,Defakto mě všichni nutili at nad tím mávnu rukou,že ti dva byli velmi opilí a at kamarádíme dál. Pokusila jsem se,ale náklonnost obou našich partnerů je poněkud zvláštní a manžel kamarádky se ničemu nediví a vyhledává společně s manželkou chvíle strávené s mým přítelem také.přítel jim věnuje veškerý olný čas ,když jsou poblíž našemu bydlišti,nebo u nás. líbání bylo již před rokem,ale i jsem slyšela rozmluvu,která jasně říká,že vymýšlejí způsoby jak být spolu. pak to ve mě chytne a vše jim vyčtu.veřejně a se scénou. normálně se mě smějí nebo se na mě všichni tři osopí.Přítel se za mně nikdy nepostaví,jsem nešťastná.
jarka
krize vztahu
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. Mám téměř sedmiletý vztah s přítelem. Už je to 2 a půl roku co jsme si řekli, že se pokusíme o miminko. Ale bohužel se nám to nedaří. Poslední rok a půl to řešíme intenfivě...zkoušíme různé metody. Mezitím jsme si však pořídili baráček, v kterém už rok bydlíme a pracujeme na něm. Do poslendí chvíle se zdálo vše v pořádku ale teď přítel, že už nechce v našem vztahu dál pokračovat. Důvodem je dítě, na které jsme se oba upnuli a ono to nejde. Náš milostný vztah se změnil jen na snahu o dítě. Až to nakonec přítele asi úplně odradilo a ochladly i jeho city ke mě. Chtěla bych náš vztah zachránit. Prosím o Váš názor.
Mirka
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, jsme s přítelem 12 let, bez dětí. Mě je 38, příteli 41. Bydlíme ve společném domě na hypotéku. Nyní jsem zjistila, že má můj přítel milenku, cca 3 měsíce (bohužel není první). Je to vdaná žena,které nefunguje její vlastní manželství (asi se rozvádí). Začala jsem pátrat, což jsem neměla.Perou se ve mě pocity zlosti, strachu, pocity vyhodit přítele(což nelze-společný dům), bojovat o něj...Již jsem to nevydržela a vše mu řekla. Nejprve zapíral, pod tíhou argumentů vše přiznal. Prý mě má rád a chce tomu dát čas. Nespíme spolu. Je do ní bláznivě zamilovaný. Mě dá stěží pusu.Je na mě chladný. Co dělat? Má náš vztah ještě šanci. Já ho stále miluji, ale takto žít nedokážu (možná nevěří tomu, že bych odešla...nevím). Stále se s ní stýká, ele předemnou to tají. Myslím, že neví sám, co má dělat, proto to raději neřeší a chce čas. Ale já chci rodinu, děti. Je mi 38 a proto času také nekonečně nemám :-). Jak nejlépe postupovat? Stále ho miluji, ale takto žít nemohu. Děkuji
Evča
krize vztahu
Dobrý den, jsme spolu s přítelem už 13 let, máme 8letou dceru. Poslední roky žijeme dalo by se říct vedle sebe. Jako rodina skoro nic nepodnikáme. Často se hádáme a vyčítáme spoustu věcí. Mám pocit, že se přítel dost změnil, když si našel asi před 4 roky novou práci. Jsem si vědoma, že spolu málo komunikujeme. Plánujeme i budoucnost v novém baráku, ale čekáme na schválení územního plánu. Momentálně bydlíme u mě s mou mámou. Vím, že to pro přítele také není jednoduché. Už jsem se dostala tak daleko, že jsem navštívila psychologa. Otevřel mi oči a uvědomila jsem si, že nejsem šťastná, špatně se mi ve vztahu dýchá. Vše jsme si s přítelem vysvětlily, on netušil, že je to tak vážný a je rád, že jsem u toho psychologa byla a nebrání se tomu, že by ho navštívil také, chce se snažit. Momentálně si ale nejsem jistá, zda náš vztah zachraňovat chci já. Je to teprve v začátcích. Vím, že bych se měla také snažit, ale opravdu nevím kde začít.
Děkuji předem za vyjádření.
Děkuji předem za vyjádření.
Eva B.
Rodič a dítě
Dobrý den, mam na vás prosbu jak z našeho problému ven, má dcera 8 let se stále pomočuje jen v noci. Problém řešíme s dětskou psycholožkou, bohužel bez výsledku.Dcera je jinak zdravá ale mě říká že to necítí jít v noci na wc. Když, byla mala můj bývalý ex mě mlátil ona k němu 1 x za 14 dní jezdí,mě tvrdí že se u táty nepočurá Nevím si rady chci dceři pomoc jak k ní mluvit o tomto problemu prosím o radu děkuji Petra
Zdena
problémy v sexu
Dobrý večer, dost často se dočítám že tu páry mají problém s erekcí a tak . My máme o něco odlišnější problém. Fungujeme jak máme. Chuť na sex je a to docela často na to, že nám to úplně neklape... vlastně vůbec. Přítelkyní není ,,vniknutí" příjemné i když se mě snaží přesvědčit, že je to ok, ale já to samozřejmě na ní poznám. Prostě jí to po celou dobu sexu není příjemné. S velikostí si myslím, že problém není. Já chápu že chce, abych si to užil ale já s ní odmítám spát, když jí to není příjemný. Sem tam jí po ,,zkoušce" bolí tak na 10 minut břicho. A nálada je zase v kopru. Já jí to neberu za zlé, nejsem naštvaný. Ale jí to na psychice taky moc nepřidá a našemu vztahu to taky moc nepomáhá. Je nám 20 a nechceme se moc sexu vyhýbat, když máme být ,,produktivnější" . Kde si myslíte, že může být problém a popřípadě jak to řešit. - otázka upravena poradcem
Anonym
nedotažený rozchod
Dobrý den, opustila mě přítelkyně, po více jak pěti letech. Náš vztah byl v pohodě hodně jsme se měli rádi a všechno klapalo. Pak z ničeho nic otočila, skoro ze dne na den, začala říkat, že si přijde mladá na to, aby si přišla, že je v dlouholetém manželství, začala mi říkat, že prý jsem ji celou dobu něco vyčítal, že sem jí nikdy neměl rád tak jako ona mě, že už jí přijde, že jsme spíš kamarádí, že jsme se oddálí. že se chce rozejít, aby byla sama a uvědomila si co chce, ale že neví, jak by se cítila, kdybych s někým začal chodit. Pořád sem na ní byl hodný a snažil jsem se to řešit v klidu, psal jí, že jí dám toho času, kolik bude jen chtít, že jí mám rád a podobné věci, ale ona se každým dalším dnem chovala odtažitější a ošklivěji. Všechno to přišlo v hodně blbou doby, ona začala chodit do nové práce, já se učil na státnice. Tak jsme se tolik nevídali a nepodnikali společné akce. Pořád se s tím nemůžu vypořádat, že to takhle z ničeho nic všechno zahodila, tak nevím, co dělat. Děkuji
Martin
rozchody
Dobrý den, mám problém se svým ex, byli jsme spolu 33 let a on udržoval 11 let mimo manželský poměr s vdanou ženou, když jsem na to přišla tak jsme spolu vydrželi ještě rok, ale potom ex podal žádost o rozvod a teď jsme 3 roky rozvedení. Jeho rodina jeho vyvolenou nepřijala a pořád mě zvou na oslavy a dávají mi vědět když jsou na dovolené, no máme velmi dobré vztahy. A můj ex teď začal jezdit i se svou přítelkyní k mojí tetě do Jeseníků na dovolenou a pomlouvá mě a moje rodiče. Nevím jestli chce vyvolat opět hádky nebo co to má znamenat, já k jeho rodině na Slovenko nejezdím. Hrozně mě to vytočilo. Já zatím nemám žádný vztah, nemám důvěrů k mužům a bojím se zklamání. Můj ex mi hodně ublížil. Děkuji za odpověď.
Romča
děti partnerů
Dobrý den,
je mi 35 a již 2 roky žijí s přítelkyní a její 5 letou dcerou. Přítelkyně mne stále skrz dceru něco vyčítá, prý jí nedávám dostatečně svou lásku a čas. Říká, že děti své sestry mám raději, tyto děti znám od mala a mám k nim jiný vztah než k dceři partnerky. Stále mne k tomu nutí, až se ve mne utváří jakási averze. Poslední dobou nemáme na sebe ani chvíli soukromého času, už si ani nepamatuji kdy jsme si někde večer zašli. Vyvrcholilo to už tím, že kvůli malé spíme odděleně. Neustále se hádáme kvůli hloupostem, přítelkyně je hrozně žárlivá a vyčítá mne i to když jedu za vlastní rodinou. Neustále mne říká, že na ně neberu vůbec ohled a že žiji sám za sebe. Již skoro co dva dny mi říká ať se odstěhuji a pak ať nechodím. Již mnoho mých známých řeklo, že jsem se změnil, že už nejsem ten usměvavý člověk co jsem býval. Postupně cítím, že jsem začal nějak rezignovat a nic neřeším, to jí štve ještě více. Mám jí rád,ale nevím co dělat. Přece si nemůžu přikázat mít malou rád.
je mi 35 a již 2 roky žijí s přítelkyní a její 5 letou dcerou. Přítelkyně mne stále skrz dceru něco vyčítá, prý jí nedávám dostatečně svou lásku a čas. Říká, že děti své sestry mám raději, tyto děti znám od mala a mám k nim jiný vztah než k dceři partnerky. Stále mne k tomu nutí, až se ve mne utváří jakási averze. Poslední dobou nemáme na sebe ani chvíli soukromého času, už si ani nepamatuji kdy jsme si někde večer zašli. Vyvrcholilo to už tím, že kvůli malé spíme odděleně. Neustále se hádáme kvůli hloupostem, přítelkyně je hrozně žárlivá a vyčítá mne i to když jedu za vlastní rodinou. Neustále mne říká, že na ně neberu vůbec ohled a že žiji sám za sebe. Již skoro co dva dny mi říká ať se odstěhuji a pak ať nechodím. Již mnoho mých známých řeklo, že jsem se změnil, že už nejsem ten usměvavý člověk co jsem býval. Postupně cítím, že jsem začal nějak rezignovat a nic neřeším, to jí štve ještě více. Mám jí rád,ale nevím co dělat. Přece si nemůžu přikázat mít malou rád.
Vít
zamilovanost
Dobrý den, je mi 17 let a mé přítelkyni je 15 let..Oba by jsme ve vztahu chtěli trošku víc a hlavně já, protože v mém věku mám už určité potřeby ve vztahu.To asi chápete :) Problém je, že přítelkyně má hodně přísné rodiče a trošku se jich bojím..Její mamka říkala,že jedině s práškama, ale i tak se ji to moc nelíbilo..Co bych podle vás měl dělat? PS: Ve vztahu si úžasně rozumíme a všechno je tak jak má :)
Honza
rozvod a děti
Dobry den. Jsem rozvedena necele tri roky. Dite, syna, 12 let, mame ve stridave peci. Nechci popisovat jak vse funguje, ale chci se zeptat, co muzu udelat a jak se branit utokum ze strany byvaleho manzela. Telefonovala hsem se synem a on byl cedle nej. Kdyz jsem nevyhovela hned jeho nejakemu pozadavku, nasledovala veta, a ted cituji: ja jsem za cely den ulitany a ona si honi doma p..u. Podotykam znovu, ze to syn slysel. Podobnych urazek uz bylo vice. Muzu se nejak branit? Kdyz mi napise neco podobneho do sms, poustim to z hlavy, ale v pritomnosti syna, to by asi uplne nemel. Co byste mi prosim poradila. Dekuji, Romana
Romana
vlastní právo na život podle sebe
Dobrý den,
mám problém s rodinou svého partnera. Nemám sourozence a z předchozích vztahů jsem si udělala závěr, že v dalším vztahu už nebudu trávit čas se sourozenci partnera, protože v jejich přítomnosti mi je úzko a některé komentáře mě zraňují (např. pojmenování "bratříčku"). Nechci dělat naschvály, nechci nikomu škodit. Bohužel, když se vyhýbám oslavám a situacím, kde sourozenec partnera je, tak jsou ostatní na mě naštvaní. Partner mě částečně chápe, nevíme, co dělat. Je pro mě těžké se přemáhat více, jak 2krát ročně, mám depresivní a úzkostné stavy po návštěvách. Co máme dělat, aby rodina přítele ani mě nezavrhla a zároveň nás pochopila a do ničeho nenutila?
Děkuji moc za radu
Andrea - otázka upravena poradcem
mám problém s rodinou svého partnera. Nemám sourozence a z předchozích vztahů jsem si udělala závěr, že v dalším vztahu už nebudu trávit čas se sourozenci partnera, protože v jejich přítomnosti mi je úzko a některé komentáře mě zraňují (např. pojmenování "bratříčku"). Nechci dělat naschvály, nechci nikomu škodit. Bohužel, když se vyhýbám oslavám a situacím, kde sourozenec partnera je, tak jsou ostatní na mě naštvaní. Partner mě částečně chápe, nevíme, co dělat. Je pro mě těžké se přemáhat více, jak 2krát ročně, mám depresivní a úzkostné stavy po návštěvách. Co máme dělat, aby rodina přítele ani mě nezavrhla a zároveň nás pochopila a do ničeho nenutila?
Děkuji moc za radu
Andrea - otázka upravena poradcem
Andrea
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,mám přítele s kterým jsme spolu chodili, ale rozešli jsme se a pak se k sobě zase vrátili. Chvilku to bylo fajn, ale pak mi začalo na VŠ zkouškové, tak náš vztah byl horší a horší, lezl mi na nervy. O prázdninách jsme měli zas krizi, ale udobřili jsme se a bylo to super, tak jako nikdy. V podstatě teď máme vztah na dálku a co jsem nastoupila na VŠ od října a mám jiné starosti, tak nemám vůbec náladu se s ním vidět. Vůbec nechápu, co se stalo. Jako by se něco během pár dní přepnulo a to co bylo fajn je teď pryč. Skoro si na něj nevzpomenu. Přemýšlím, jestli to je prostě tím, že mám jiné věci v hlavě a jsem v jiném prostředí a celkem ve stresu (čekají mě státnice). Má to pak ale vůbec smysl spolu být? Když to už takhle zas po takové krátké době nefunguje ? Vím, že doma sedí a čeká, až mu napíšu a cítím se strašně provinile, že na něj vlastně kašlu. Už mě napadl i rozchod. Jenže už mě to unavuje se pořád rozcházet a pak se zas dávat dohromady. Co si o tom myslíte ? Děkuji
Anna
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko, moc Vám děkuji za odpověď. Ještě bych Vám ráda doplnila nové informace ohledně mé situace - manžel mi řekl, že ve skutečnosti se nějaké dva měsíce stýkali po večerech - chodili spolu běhat, prý aby se utvrdil, že mu za to stojí. Té ženě je pouhých 24 let, 7 let žila s přítelem, žádné závazky nemá. V současné době mají někde blízko nás (prý aby byl manžel na blízku kdybychom my se synem něco potřebovali) pronajatý byt. Manžel mi každý den psal, i já jemu, před pár dny jsem to ale stopla, protože mě to ještě více ničilo. Pořád chce jezdit za synem a nejraději by kdyby jsme fungovali normálně - byli spolu zadobře. To já ale nedokáži, jsem ráda, že zvládnu syna předat, ani mi není příjemné když se manžel doma pohybuje jakoby nic. Bojím se, že mě začne nenávidět a utvrdí se ve svém novém vztahu. Ale zároveň si říkám, že když bude moci chodit domů jak bude chtít, nepocítí to, že o nás přichází... Tak co si o tom prosím myslíte teď? Ještě jednou děkuji!
Zuzka
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, děkuji za odpověď na dotaz ohledně závisti na cestování, nové zážitky beze mě mu asi nezávidím, poněvadž můj manžel tráví spoustu času beze mě a se svými koníčky, vyloženě mu závidím cestování, letiště let, to že vypadne z domu na pár dní a já ne. Cítím, že chci taky a připadám si jako malé dítě. Je to iracionální, napadlo mě jestli to nesouvisí s dětstvím, tam byl moment, kdy rodiče odjížděli na zahraniční leteckou dovolenou(tehdy se tolik nelétalo) pouze s mým mladším bratrem a mě a staršího bratra nechali doma, ač věděli, že toužím cestovat (bylo mi 12). Nevím, ale vím že to potřebuji nějak zvládnout, neboť se mi mé emoce vůbec nelíbí. Děkuji
Anabela odpověď
partner odmítá dítě
Je mne 39 let a potkala jsem lásku svého života. Partner je o 5 let mladší a měl syna neplánovaně ve svých 23 letech. Nejdřív jsme oba děti nechtěli, ale když si představím, že celý život bude o jeho synovi, kterého mám však hrozně ráda, stejně bych si přála, aby jsme založili šťastnou rodinu spolu. S jeho ex se nebaví ( 8 měsíců jsou od sebe, synovi je 11) a jejich vztahy jsou napjaté co ji opustil. Nejdřív jsme zkoušeli otěhotnět. Teď po měsíci změnil názor a chce si dodělat maturitu, prý má dluhy a stačí nám jeho syn. Když navrhnu rozchod začne mě objímat jak mě miluje a nebere to vážně. Nechci na něj vyvíjet tlak, ale v mém věku nemám moc času. Je to jediný partner, který se mnou nechce děti, předtím jsem to odmítala já a hrozně se tím trápím. Opustit ho nechci, ale kontaktuje mě pořád můj ex, který se mnou děti chtěl. Nedokážu však mít dítě s někým koho nemiluji tak nevím co dál. Jsem finančně zajištěná, ale nechci být svobodná matka, chci založit rodinu. L.
Lucie
seznamování
Dobry den, vždy jsem si připadal spíš jako opak Casanovy a dlouho žiji sám (žádný volný čas + syndrom vyhoření) a nevím jak napsat správně odpověd na jeden seznamovací inzerát - asi jediná možnost jak najít partnerku. Nevím kam a na koho se obrátit s žádostí o radu. Také se neumím správně a obratně vyjadřovat a předpokládám, že ta budoucí dotyčná se zeptá na moji minulost, proč jsem žil sám?
Miloš
nejistota ve vztahu
Vždy po určité době, poprvé to bylo po 2 týdnech, pak po skoro měsíci, teď už byl interval řádově několikadenní, mi napíše, že chce ke mně přijít, to udělá, milujeme se, on se zeptá, zda může zůstat a pak je u mě každý den po práci do víkendu, kdy o něm nevím, neboť si bůhvíkde užívá s kamarády, což mi ale nevadí, patří to k věku. Obvykle v neděli večer opět napíše. Jen minulý víkend byl se mnou a s malým prakticky po celou dobu. K našemu poměru ale říká, že spolu nechodíme, že chce být bez ženy. Když ale je se mnou, hladí mě, objímá, z práce se občas ozve, spí se mnou v objetí, toto zejména první dny po obnově kontaktu. Po několika dnech je to již slabší a situace je obdobná jako u něj v létě. Je to hloupá otázka, ale máte pocit, že se toto může posunout třeba časem k něčemu, co by se dalo nazvat vztahem? Ten muž mě hodně přitahuje, je hodný na malého a říká, že mě má rád. Děkuji mnohokrát a omlouvám se za délku dotazu.
Maxmiliána III
nejistota ve vztahu
Dohodli jsme se, že u něj v domě strávíme se synem asi 2 týdny dovolené, tyto byly celkem v pohodě, rozuměli jsme si, po sexuální stránce skvělé, jen jsem vypozorovala pro mě zvláštní a trochu nepředvídatelné změny v chování, jeden den komunikace běžná, další den takřka žádná, včetně snahy o kontakt. Po této době se fakticky nastěhoval do domu ke mně, měli jsme však jisté nedorozumění ohledně jeho pití alkoholu a on mi v červenci sdělil, že se se mnou rozchází, neboť mu i rodiče říkají, že si má najít dívku ve svém věku, a chce žít jako 25 letý muž, kterým také je. Já jsem, stejně jako jeho ex, o 13 let starší. Ženy mého věku jej však dle jeho tvrzení přitahují a o vrstevnice zájem nemá. Pak nastalo období, které trvá doteď. Primárně bydlí v bytě s rodiči, moc však s nimi nevychází.
Maxmiliána II
nejistota ve vztahu
Dobrý den vážená paní doktorko,
mnohokrát děkuji za vaši podnětnou poradnu, jejíchž služeb bych potřebovala nyní využít i já. V květnu tohoto roku se na mě obrátil dávný známý s tím, že by potřeboval poradit ohledně záležitostí kolem rozchodu s přítelkyní, k němuž došlo cca v dubnu 2017, a péče o jejich společné dítě. Pak mě začal kontaktovat telefonicky několikrát každý den, cítil se sám, dá se říci, že jsem ho psychicky držela nad vodou, netušil, co si počne. Věděl, že jsem sama s ani ne ročním dítětem, jehož otec se v době mého těhotenství oběsil. V průběhu dalších několik týdnů mi začal psát SMS a říkat, že se do mě zamiloval a že by se mnou chtěl být. O expřítelkyni mluvil tak, že ji nenávidí, nakazila ho pohlavní nemocí, byl v souvislosti s ní trestně stíhán, ponižovala ho před ním samým i dětmi.
mnohokrát děkuji za vaši podnětnou poradnu, jejíchž služeb bych potřebovala nyní využít i já. V květnu tohoto roku se na mě obrátil dávný známý s tím, že by potřeboval poradit ohledně záležitostí kolem rozchodu s přítelkyní, k němuž došlo cca v dubnu 2017, a péče o jejich společné dítě. Pak mě začal kontaktovat telefonicky několikrát každý den, cítil se sám, dá se říci, že jsem ho psychicky držela nad vodou, netušil, co si počne. Věděl, že jsem sama s ani ne ročním dítětem, jehož otec se v době mého těhotenství oběsil. V průběhu dalších několik týdnů mi začal psát SMS a říkat, že se do mě zamiloval a že by se mnou chtěl být. O expřítelkyni mluvil tak, že ji nenávidí, nakazila ho pohlavní nemocí, byl v souvislosti s ní trestně stíhán, ponižovala ho před ním samým i dětmi.
Maxmiliána I
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den,mám veliký problém v rodině.Nevím čím to je ale můj otec a zejména švagrová mě nenechají žít.Neustále by mi řídili život.Třeba se začnou navážet a řešit do situací která neexistuje.Mám svoje plány a cíle.Např.studium nemají vůbec vhled jak mám uspořádané hodiny do toho chodím do práce jejich názory kdy mám kterou zkoušku dělat a kdy mám který předmět dělat mi začly dirigovat.Aniž by znaly podmínky a vůbec harmonogram vysoké školy.Oni jako by neřeší nebo si nejsou vědomi že já nerozhoduju o tom kdy půjdu na zkoušku od toho je zkouškové období .Marně.Budu citovat mého otce no já bych to udělal za týden a přihlásil bych se ke zkoušce a ty musíš mít na to 12 týdnů a další hlouposti.Jako by pro něj neexistoval řád školy.V prvním ročníku mi vynadal jakto že nemám předmět který se učí někde ve 4 ročníku.Jeho logika má veliké přeskoky.Přijíde mi co placne tak neuvažuje život je s ním těžký.Musela jsem se odstěhovat jinak bych sebou asi šlehla
Anna
pauza ve vztahu
pokračování
Ovšem přišlo ještě více práce, méně času na mě, volný čas chtěl trávit buď u televize, nebo s kolegy. Nechtěl jet nikam na výlet, na dovolenou, nic. Na konci léta jsem byla zoufalá. Denně jsem brečela, bála jsem se, jestli nemá jinou, ale nikdy se ho na to nezeptala. Všechno, co jsem naplánovala, odsoudil. Tak jsem to nevydžela a řekla, že chci opravdu pauzu, on však náhle otočil a řekl, že to nemá smysl a chce rozchod. O den později najednou otočil a říkal, že si dáme jen pauzu na 2 měsíce a potom to zkusíme znovu, že si nebudeme nikoho hledat. O pár dní později dokonce přinesl kytku (což normálně nedělá), čas od času napíše. Ale ačkoliv mi doteď chyběl, teď, když to budou slíbené 2 měsíce najednou nevím, co chci. Jestli ho chci zpátky, nebo to nemá smysl. Kvůli práci se ho vzdát nechci, ale bojím se, že to půjde do starých kolejí.
Myslíte, že to má smysl? Nebo by bylo lepší začít znovu každý sám? Jsem z toho hotová.
Ovšem přišlo ještě více práce, méně času na mě, volný čas chtěl trávit buď u televize, nebo s kolegy. Nechtěl jet nikam na výlet, na dovolenou, nic. Na konci léta jsem byla zoufalá. Denně jsem brečela, bála jsem se, jestli nemá jinou, ale nikdy se ho na to nezeptala. Všechno, co jsem naplánovala, odsoudil. Tak jsem to nevydžela a řekla, že chci opravdu pauzu, on však náhle otočil a řekl, že to nemá smysl a chce rozchod. O den později najednou otočil a říkal, že si dáme jen pauzu na 2 měsíce a potom to zkusíme znovu, že si nebudeme nikoho hledat. O pár dní později dokonce přinesl kytku (což normálně nedělá), čas od času napíše. Ale ačkoliv mi doteď chyběl, teď, když to budou slíbené 2 měsíce najednou nevím, co chci. Jestli ho chci zpátky, nebo to nemá smysl. Kvůli práci se ho vzdát nechci, ale bojím se, že to půjde do starých kolejí.
Myslíte, že to má smysl? Nebo by bylo lepší začít znovu každý sám? Jsem z toho hotová.
Pavlína
pauza ve vztahu
pauza
Dobrý den,
s přítelem jsme byli čtyři roky, byl to krásný vztah, ačkoli můj první vážný. Poslední rok však nastaly problémy. Všechno to začalo asi změnou přítelovy práce, začal pracovat daleko více, o víkendech, svátcích, Vánocích atd. I pro mě to byla obrovská změna, ale snažila jsem se ho podporovat. Pak ovšem přišla i krize, začal se čím dál víc stýkat s kolegy z práce, na mě měl méně a méně času. Naše komunikace se omezila na jeho práci a mou školu, nikam jsme spolu nechodili, jelikož on byl pořád unavený. Kvůli mým zdravotním potížím jsme spolu nemohli spát, což byl samozřejmě problém, ovšem v podstatě neřešitelný. Postupně jsme se odcizili, já to na jaře (od podzimu) nevydržela a chtěla si dát pauzu. On nechtěl, říkal, že o mě v žádném případě nechce přijít, tak jsme to zkusili napravit. Cca měsíc byl fajn, on se opravdu snažil, měla jsem pocit, že jsme se z toho dostali, ovšem přišlo období, kdy měl ještě více práce a na mě ještě méně času.
Dobrý den,
s přítelem jsme byli čtyři roky, byl to krásný vztah, ačkoli můj první vážný. Poslední rok však nastaly problémy. Všechno to začalo asi změnou přítelovy práce, začal pracovat daleko více, o víkendech, svátcích, Vánocích atd. I pro mě to byla obrovská změna, ale snažila jsem se ho podporovat. Pak ovšem přišla i krize, začal se čím dál víc stýkat s kolegy z práce, na mě měl méně a méně času. Naše komunikace se omezila na jeho práci a mou školu, nikam jsme spolu nechodili, jelikož on byl pořád unavený. Kvůli mým zdravotním potížím jsme spolu nemohli spát, což byl samozřejmě problém, ovšem v podstatě neřešitelný. Postupně jsme se odcizili, já to na jaře (od podzimu) nevydržela a chtěla si dát pauzu. On nechtěl, říkal, že o mě v žádném případě nechce přijít, tak jsme to zkusili napravit. Cca měsíc byl fajn, on se opravdu snažil, měla jsem pocit, že jsme se z toho dostali, ovšem přišlo období, kdy měl ještě více práce a na mě ještě méně času.
Pavlína
osamělost
Dobrý den,
Jsem 22letý student VŠ. Již od mala se potýkám s hodně malým sebevědomím. Díky rodičům (smíšený pár) jsem se již od mala trošku odlišoval. Již na ZŠ jsem nechtěl jezdit na různé školní akce a také jsem na ně nejezdil. S vrstevníky jsem se moc nebavil a spíš byl doma a musím se přiznat, že jsem dost hrál na počítači. Příšlo období teenage věku, ale já se vlastně vůbec nezměnil. S vrstevníky na žádné akce nechodil a začal jsem si uvědomovat, že jsem od dětství nikdy nenavázal nějaký kontakt s opačným pohlavím a všichni mají již mnoho zkušeností a já jsem absolutně mimo. Postupem času jsem se zbavil záliby v PC a doufal že se nějak změním a vše doženu. Nebylo tomu tak. Nyní jsem již na VŠ, s vrstevníky stále (netáhnu), vztah, holku či vlastně ani rande jsem nikdy nezažil. Absence zkušeností nyní již tvoří překážku na nějaké první pokusy. Cítím, že nežiji, ale spíš přežívám. Našla by se pro mě nějaká rada, popřípadě kontakt na koho se pro další odbornou pomoc obrátit? Děkuji
Jsem 22letý student VŠ. Již od mala se potýkám s hodně malým sebevědomím. Díky rodičům (smíšený pár) jsem se již od mala trošku odlišoval. Již na ZŠ jsem nechtěl jezdit na různé školní akce a také jsem na ně nejezdil. S vrstevníky jsem se moc nebavil a spíš byl doma a musím se přiznat, že jsem dost hrál na počítači. Příšlo období teenage věku, ale já se vlastně vůbec nezměnil. S vrstevníky na žádné akce nechodil a začal jsem si uvědomovat, že jsem od dětství nikdy nenavázal nějaký kontakt s opačným pohlavím a všichni mají již mnoho zkušeností a já jsem absolutně mimo. Postupem času jsem se zbavil záliby v PC a doufal že se nějak změním a vše doženu. Nebylo tomu tak. Nyní jsem již na VŠ, s vrstevníky stále (netáhnu), vztah, holku či vlastně ani rande jsem nikdy nezažil. Absence zkušeností nyní již tvoří překážku na nějaké první pokusy. Cítím, že nežiji, ale spíš přežívám. Našla by se pro mě nějaká rada, popřípadě kontakt na koho se pro další odbornou pomoc obrátit? Děkuji
Michal
svatba-důležitost manželství
Dobrý den, chtěla bych se poradit co dál. S partnerem jsme spolu pět let, máme spolu miminko, žijeme spolu čtyři roky, pracujeme/pracovali jsme ve stejné firmě.V celku dlouhou dobu jsem si myslela, že jsme osudový pár. Partner již ženatý byl, v mládí asi dva měsíce, sám uznal, že to bylo ukvapené a zbytečné. Nic méně s bývalou manželkou jsou stále v kontaktu, na můj vkus až přehnaně dobrém, když vezmu v potaz jejich minulost.Nic méně, nechci je nijak soudit.Ovšem i díky tomu začínám být frustrovaná, že my dva jsme se nedostali nikam dál.Náš vztah tak nějak přežívá pod tíhou denních povinností, nikam se neposouváme. Snažím se si nepřipouštět, že si mě nechce vzít, ale díky jeho chování se cítím frustrovaně a začíná se to projevovat na mém přístupu k němu.Cítím se poníženě, že bych ho měla přimět k diskuzi o svatbě. Myslím, že by on sám měl chtít posouvat náš vztah, obzvlášť teď, když máme rodinu.Připadá mi, že vedle mě jen čeká na lepší.Upřímný rozhovor asi od něj čekat nemohu.Jak dál?
Erika
žárlivost
Dobrý deň, paní diktorka chcem sa spýtať, či je možné
aby sa žiarlivec dostal sám zo žiarlivosti, na základe svojich slubov , dakujem iveta
aby sa žiarlivec dostal sám zo žiarlivosti, na základe svojich slubov , dakujem iveta
iveta
krize vztahu
Dobrý den, s manželem jsme spolu 12 let (8 jako manželé) máme 1 dítě a další na cestě, společně nám to docela klape ve všech oblastech kromě sexu...před rokem a půl jsem potratila a byla mimo, co vyvrcholilo cca před rokem krizí, kdy mi manžel oznámil, že odchází.... myslela jsem, že jsme ji vyřešili (přistoupila jsem na manželovi požadavky ohledně změny místa, spontánnosti, sexy prádla atd), jenže s dalším těhotenstvím jsme ve staré koleji... bohužel jsem za tu dobu co se známe, hodně přibrala (i on) a teď při těhotenství nabírám víc... Když se o něco pokouším, tak už ani nemá chuť a nakonec mi řekl, že ho nepřitahuju jako žena a bohužel už to trvá přes rok a půl minimálně.... Nevím, co dál.... těžko můžu se sebou teď něco udělat, když mám rodit až příští rok... manžel stále opakuje, že nás má rád a zatím nechce odejít (i když v minulosti ho to i napadlo)... navrhla jsem manželskou poradnu. myslíte, že by nám to pomohlo? děkuji za odpověď
Lucie
nedotažený rozchod
Dobry den . Je mi 16 let . Pred pul rokem jse poznal holku , travili jsme spolu hodne času . Mela v minulosti špatny vztah snažil jsem se ji z toho dostat aby se tim už netrapila snazil jsem se ji dostat ke me jak jsem mohl . Po 5 mesicech jsme spolu začli chodit . Mel jsem ji a pořad jí mam hrozne moc rád , udelal jsem ale nejvetsi chybu a strasne me to mrzí . Jelikož jsme pili na jejim byte a byla tam jedna její kamoska tak si me chtela nak proverit jestli bych spal s jinou no a proste navrhla trojku ja jsem souhlasil a jeji kamoska začla a už to bylo . začala bejt hnusna a ja jsem si to v tom stavu vubec neuvedomoval že na me saha naka jina a ja si to necham líbit . byli jsme spolu skoro mesic . Napsala mi že je konec a ja jsem totalne na dne , jsem smutnej . Jsem mladej este ale proste jí chci zpatky . Nikdy jsem takhle holku nemel rád. Ona je strasne fajn fakt moc skvela holka . Uvedomil jsem si že jsem prisel o hodne a tedka kvuli tomu brečim a nevim co mam delat. Prosim o pomoc
Anonym
krize vztahu
(Pokračovanie) Po dovolenke ako sme sa vrátili to prišlo zase. Nevnímali sme jeden druhého. Lenivosť. Tým že som žena vnímam to citlivejšie. Vždy keď som sa chcela rozprávať tak mi na všetko odpovedal že neviem. Až raz som stratila hlavu. Zbalila som si veci a odišla. Odišla som na víkend ku rodine, aby si utriedil myšlienky. Po víkende som sa vratila na jeho podnet aby sme sa porozprávali. Z rozhovoru vzišlo že potrebuje byť sám pretože vidí ako ja trpím a tým trpí aj on. A je nezmysel aby sme sa trápili obaja.. no ja ho milujem a cítim že mu na mne tiež záleží. Veď taká láska nevyprchá len tak. Ozve sa keď si utriedi myšlienky a uvidíme ako daľej. Samozrejme moja najväčšia obava je že sa rozídeme..
Klára
krize vztahu
Dobrý deň. S priateľom(30) sme si dali pauzu. Ja (25) Vlastne navrhol to on. Sme spolu skoro rok. Avšak všetko sme urobili asi zrejme zhurta. Bola to láska na prvý pohľad. City človek neoklame. Ja som mala vlastný byt a on stavia dom.
Keď je človek bezhľavo zaľúbený robí veci ako mu káže srdce. Pokiaľ dom nebol obývatelný bol u mňa a keď už dom ako tak sa začal podobať na dom sme si povedali že budeme spolu bývať. Začiatky sú nádherné, avšak asi keď sme boli spolu stále začali sme asi trpieť ponorkovou chorobou. Začali sme každý chodiť von. Byť aj s inými. Keď jeden tak aj druhí, no veríme si. Začali problémy u neho v práci. Kde on je veľmi poctivý a rozumný a prácu si nosil aj domov a trpel tým. Snažila som sa mu byť oporou ale s tým sa musí vyrovnať oni sám. Povedala som si že je to len také obdobie kde sa jeden druhého nevnímame ale to prejde a chce to čas. Išli sme na dovolenku, kde ja som mala pocit že konečne sme tu jeden pre druhého a hlavne si oddýchnuť.
Keď je človek bezhľavo zaľúbený robí veci ako mu káže srdce. Pokiaľ dom nebol obývatelný bol u mňa a keď už dom ako tak sa začal podobať na dom sme si povedali že budeme spolu bývať. Začiatky sú nádherné, avšak asi keď sme boli spolu stále začali sme asi trpieť ponorkovou chorobou. Začali sme každý chodiť von. Byť aj s inými. Keď jeden tak aj druhí, no veríme si. Začali problémy u neho v práci. Kde on je veľmi poctivý a rozumný a prácu si nosil aj domov a trpel tým. Snažila som sa mu byť oporou ale s tým sa musí vyrovnať oni sám. Povedala som si že je to len také obdobie kde sa jeden druhého nevnímame ale to prejde a chce to čas. Išli sme na dovolenku, kde ja som mala pocit že konečne sme tu jeden pre druhého a hlavne si oddýchnuť.
Klára
nejistota ve vztahu
Dobrý den, velmi Vás prosím o radu, protože já sama už jsem v koncích.. :(
S přítelem jsem pět let, když jsme spolu začínali chodit, nebyla jsem žádná modelka, měla jsem tak 30kg nadváhu.. Vůbec mu to nevadilo, sex jsme měli často, všechno bylo v pořádku.. Přesto, že on je opravdu pěkný chlap, i fyzicky, několikrát mi řekl ať ani nehubnu, že se mu líbím taková, jaká jsem.. Dnes je nám oběma 25 a intimní kontakt či sex už ani nevím, co je... Najednou mu vadí, jak vypadám, prej necítí ten chtíč ze sebe a neví, co má dělat.. Že jako muž se mnou nemůže už nic mít a i přesto, že mě miluje, tak neví jestli je schopný strávit se mnou život jako v "celibátu", ale přijít o mě nechce a podvést by mě nikdy nepodvedl.. už je to takhle dva roky.. jsme zatím spolu, ale jak dlouho ještě? Jsem z toho nešťastná, mám teď vážné zdravotní problémy, no i tak se snažím pomalinku hubnout.. ale nic se nemění.. prosím, dá se to nějak řešit? Moc Vám předem děkuji za pomoc a odpověď - otázka upravena poradcem
S přítelem jsem pět let, když jsme spolu začínali chodit, nebyla jsem žádná modelka, měla jsem tak 30kg nadváhu.. Vůbec mu to nevadilo, sex jsme měli často, všechno bylo v pořádku.. Přesto, že on je opravdu pěkný chlap, i fyzicky, několikrát mi řekl ať ani nehubnu, že se mu líbím taková, jaká jsem.. Dnes je nám oběma 25 a intimní kontakt či sex už ani nevím, co je... Najednou mu vadí, jak vypadám, prej necítí ten chtíč ze sebe a neví, co má dělat.. Že jako muž se mnou nemůže už nic mít a i přesto, že mě miluje, tak neví jestli je schopný strávit se mnou život jako v "celibátu", ale přijít o mě nechce a podvést by mě nikdy nepodvedl.. už je to takhle dva roky.. jsme zatím spolu, ale jak dlouho ještě? Jsem z toho nešťastná, mám teď vážné zdravotní problémy, no i tak se snažím pomalinku hubnout.. ale nic se nemění.. prosím, dá se to nějak řešit? Moc Vám předem děkuji za pomoc a odpověď - otázka upravena poradcem
Andrea
spolupráce s psychologem/psychiatrem
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli se někam zakládají záznamy od psychologa tak, aby se k nim mohla dostat policie nebo nějaké vládní složky(UZSI a podobně) a tak se dozvědět o mém psychickém stavu nebo jestli bude návšteva u psychologa uvedena v mích dokumentech které si může taktéž vyhledat policie.
dope
problémy v sexu
Dobrý den,
jsme s přítelem půl roku, ze začátku byl sex v pořádku, pak nám ale 2x sklouzl kondom přítel se mnou spát přestal. I přes svou nevoli jem tedy začala brát antikoncepci, ale i přesto se mnou stále spát nechce. Zeptala jsem se, a prý má jakýsi blok z toho, co se stalo, a že mu mám dát čas. Začínám být frustrovaná, protože jinak si rozumíme ve všem. Fyzicky také není problém, protože vím, jak se muži staví k psychickým probémům. Máte nějakou radu, jak se k celé věci mám postavit já? Děkuji
jsme s přítelem půl roku, ze začátku byl sex v pořádku, pak nám ale 2x sklouzl kondom přítel se mnou spát přestal. I přes svou nevoli jem tedy začala brát antikoncepci, ale i přesto se mnou stále spát nechce. Zeptala jsem se, a prý má jakýsi blok z toho, co se stalo, a že mu mám dát čas. Začínám být frustrovaná, protože jinak si rozumíme ve všem. Fyzicky také není problém, protože vím, jak se muži staví k psychickým probémům. Máte nějakou radu, jak se k celé věci mám postavit já? Děkuji
Milada
fáze "namlouvání"
Dobrý den,
seznámila jsem se před zhruba 3 lety s mladým mužem- věřícím (je stejně starý jako já), na společné akci pořádané kamarády. Do té doby jsme se neznali. Domnívám se, že toho dne mezi námi asi přeskočila jiskra, protože mi od té doby neustále dává najevo svoji náklonnost, ať už letmými doteky nebo slovními narážkami. Jednou jsme spolu jeli společně z jedné akce vlakem a usnul mi v objetí. Pak jsme se rozloučili a viděli až rok poté. Problém je v tom, že mě vždy pozve na nějakou společnou akci v církvi a pokaždé to dopadne tak, že se baví se svými kamarády, flirtuje s jinými dívkami a mě už si nevšímá, tudíž ani nemám šanci s ním vést nějaký hlubší rozhovor, čímž bych ho lépe poznala. Vím, že se hodně angažuje v církvi. Ohledně hovorů na toto téma, on ví, že si od této instituce držím trochu distanc, ale zároveň jsem otevřená hovorům na téma o Bohu a celkově duchovní život mě zajímá. Vím, že pro tyto lidi platí přísný zákaz celibátu, který musí dodržovat a já jsem to akceptovala. Přesto v jeho chování vůči mě, mám pocit, že by tyto hranice sám překročil, kdyby se naskytla vhodná příležitost. Sňatek nepřipadá v úvahu, protože má i jeho materiální situace ještě není stabilizovaná a naše rodiny by si asi nerozuměly. Chtěla bych se proto zeptat, jestli je vůbec rozumné setrvávat s tímto mužem v kontaktu nebo se s ním na nějakou dobu rozejít. Jeho chování mě mnohdy zraňuje (flirtování, objímání s jinými dívkami, dělá to přede mnou!). Muž, se kterým jsem žila dříve ve vztahu, než jsem potkala tohoto, mi velmi ublížil a cítím jsem ještě hodně zranitelná na to, abych byla vůbec schopná navázat nový vztah. Zároveň už vím, že k tomuto novému muži něco cítím, ale netuším přesně, jak tyto pocity dávát či nedávat najevo. Jsem z toho docela zmatená. Mám s tímto novým mužem přerušit kontakt nebo tomu mám dát čas?
seznámila jsem se před zhruba 3 lety s mladým mužem- věřícím (je stejně starý jako já), na společné akci pořádané kamarády. Do té doby jsme se neznali. Domnívám se, že toho dne mezi námi asi přeskočila jiskra, protože mi od té doby neustále dává najevo svoji náklonnost, ať už letmými doteky nebo slovními narážkami. Jednou jsme spolu jeli společně z jedné akce vlakem a usnul mi v objetí. Pak jsme se rozloučili a viděli až rok poté. Problém je v tom, že mě vždy pozve na nějakou společnou akci v církvi a pokaždé to dopadne tak, že se baví se svými kamarády, flirtuje s jinými dívkami a mě už si nevšímá, tudíž ani nemám šanci s ním vést nějaký hlubší rozhovor, čímž bych ho lépe poznala. Vím, že se hodně angažuje v církvi. Ohledně hovorů na toto téma, on ví, že si od této instituce držím trochu distanc, ale zároveň jsem otevřená hovorům na téma o Bohu a celkově duchovní život mě zajímá. Vím, že pro tyto lidi platí přísný zákaz celibátu, který musí dodržovat a já jsem to akceptovala. Přesto v jeho chování vůči mě, mám pocit, že by tyto hranice sám překročil, kdyby se naskytla vhodná příležitost. Sňatek nepřipadá v úvahu, protože má i jeho materiální situace ještě není stabilizovaná a naše rodiny by si asi nerozuměly. Chtěla bych se proto zeptat, jestli je vůbec rozumné setrvávat s tímto mužem v kontaktu nebo se s ním na nějakou dobu rozejít. Jeho chování mě mnohdy zraňuje (flirtování, objímání s jinými dívkami, dělá to přede mnou!). Muž, se kterým jsem žila dříve ve vztahu, než jsem potkala tohoto, mi velmi ublížil a cítím jsem ještě hodně zranitelná na to, abych byla vůbec schopná navázat nový vztah. Zároveň už vím, že k tomuto novému muži něco cítím, ale netuším přesně, jak tyto pocity dávát či nedávat najevo. Jsem z toho docela zmatená. Mám s tímto novým mužem přerušit kontakt nebo tomu mám dát čas?
Petra
problémy v komunikaci
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat na nekomunikaci ve vztahu.Můj přítel se mnou nekomunikuje kvůli hloupostem a neustále ječí a stále se mu něco nelíbí.Podotýkám,že to samé je u jeho matky.Ta také nekomunikuje kvůli hloupostem,takže to má po ní.Tak například:mám jiný názor na jeho kamarada tak se mnou 3.měsíce nemluvil,upadnou drobečky-ječí,vlasy na zemi-ječí,a mohla bych pokračovat.pro mě jsou to blbosti a on si na tom staví svět.Dělal partáka 5.let a každý den jsem poslouchala jeho řev,kde jsi to na mě vybíjel.po narození dcery neměl zájem se starat.Bylo mi řečeno,že až bude mluvit a chodit tak se zajímat bude.Začala jsem chodit do práce a 3krát do týdně telefom,kde na mě řval,protože se mu neustále něco nelíbilo.I v práci,kdy se za mnou stavoval,dělal scény,že jse i kolegyně otáčeli.nabídla jsem mu pomoc,že půjdeme do nějaké poradny,ale prý je normální.Vše dělám,jen já a jsou se mnou neustále problémy.Chodím do práce,přispívám na chod domácnosti,starám se o rodinu a nikoho nemám
radka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsme s přítelem tři roky a mám pocit, jakoby se to všechno vracelo zase do starých kolejí. Dali jsme si na začátku tohohle roku pauzu, jelikož se z mého partnera postupem času stal pecivál. Slíbil mi, že se bude snažit, ale... Než jsme se poznali, chodil hodně s kamarády ven a do posilovny. Na začátku vztahu se hodně snažil - nosil mi kytičky jen tak, vozil mě na výlety, psali jsme si nebo volali do noci, ale dnes už to tak není. Je to hodný člověk, který mě chápe a má mě rád takovou, jaká jsem. Jen mě trápí to, že se opět přestává zajímat o náš společný čas - o náš vztah. Vidíme se jenom o víkendu, který už je tak krátký a on by nejradši seděl u televize s brambůrkami. Snažila jsem se najít nám nějaký koníček, který bychom měli společný, ale ono ho prostě nic nebaví. Všechny výlety většinou vymýšlím já a to jen proto, abychom neseděli doma. Jsem z toho všeho už unavená. Chtěla bych, aby byl v tomhle ohledu samostatný a ukázal mi, že mu na našem vztahu záleží...
Katka
problémy v sexu
Prosím o radu. Plného orgasmu dosahuji až po delší době a při určitých technikách. V manželství jsme se k tomu dopracovali asi až po 8 letech a jsem za to ráda. Takže je to pro manžela asi pracnější, vím. Mnoho let to bylo v pohodě, dokonce občas řekl, že mi toho hodně dluží, ale najednou si začal stěžovat, že mi to dlouho trvá a v poslední době vnímám velké ochlazení, takový "mus". Myslím, že proběhly nějaké milenky, snad i prostitutka. Jenže co s tím? Já to u sebe nezměním a on asi našel "rychlejší" a méně pracné ženy. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Adriana
seznamování
Dobrý den, četla jsem zde v poradně, že jste slečně říkala, že na problematiku iniciativy v lásce se role prohazují. Moc jsem to nepochopila a chtěla bych poprosit o vysvětlení.
Na začátku osloví muž a píše jako první a žádá o schůzky, poté se role prohodí (po kolika schůzkách nebo kdy je ta správná doba?) naopak dobývá žena muže. Dobývání muže ženou znamená, že muž nyní píše a zve na schůzky méně, protože automaticky očekává iniciativu od ženy? Přijde mi to překvapující. Žena už má být iniciativnější než muž po celé trvání vztahu?
Ještě by mě zajímalo zda si myslíte, že je vhodné pokládat otázky o závažnosti vztahu již na prvním rande nebo počkat až po intimnostech? Nechci totiž působit, že na muže tlačím. Otázky jsem myslela "Jak dlouho jsi po rozchodu? Jsi s rozchodem vyrovnaný nebo ještě ne? Hledáš vztah nebo jenom povyražení (sex)?
Děkuji,
Leona - otázka upravena poradcem
Na začátku osloví muž a píše jako první a žádá o schůzky, poté se role prohodí (po kolika schůzkách nebo kdy je ta správná doba?) naopak dobývá žena muže. Dobývání muže ženou znamená, že muž nyní píše a zve na schůzky méně, protože automaticky očekává iniciativu od ženy? Přijde mi to překvapující. Žena už má být iniciativnější než muž po celé trvání vztahu?
Ještě by mě zajímalo zda si myslíte, že je vhodné pokládat otázky o závažnosti vztahu již na prvním rande nebo počkat až po intimnostech? Nechci totiž působit, že na muže tlačím. Otázky jsem myslela "Jak dlouho jsi po rozchodu? Jsi s rozchodem vyrovnaný nebo ještě ne? Hledáš vztah nebo jenom povyražení (sex)?
Děkuji,
Leona - otázka upravena poradcem
Leona
| předchozí | ... 60 61 62 63 64 65 66 ... | další |
