Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
bývalí partneři
Tapu...mohu byt zarliva i proto, ze jsme se s partnerem dohodli, ze nebudeme kontaktovat sve ex...a ja slib dodrzuji, ale on na nej vlastne dlabe? Take to muze souviset s tim, ze u svych predchozich partnerek byl partner nekdy pri hadkach mirne agresivni - rozbijel veci, gestikuloval, vebalne napadal...ale u mne - coz priznavam, ze je cca v 70% vyprovokovano mou zarlivosti - doslo i na chytani za ruce, ruzne udery do casti tela, dvakrat zatahani za vlasy...pro me naprosto neprijatelne!!! Takze logicky to mou puvodne malou zarlivost jeste posiluje, protoze si jen rikam V cem byla ONA lepsi, ze ji tohle nedelal??? Co mela a ja ne??? Proc me nerespektuje a ji ano? Dale me napada to, ze mi partner uz nekolikrat rekl polopravdu, coz je pro me velice citlive, jelikoz ja jsem v tomto velice zasadova. Navic tim absolutne narusil parnerskou duveru.
Ma zarlivost me neskutecne ubiji a chci ji resit!! Mozna byste mi z popisu mohla poradit, na co bych se mela zamerit??..krome tedy sebevedomi? ;-)
Ma zarlivost me neskutecne ubiji a chci ji resit!! Mozna byste mi z popisu mohla poradit, na co bych se mela zamerit??..krome tedy sebevedomi? ;-)
Anna3
bývalí partneři
pokracovani..
Jenomze prvni rok naseho vztahu byl poznamenan tim, ze byl se svou expritelkyni pomerne casto v kontaktu - nesla tezce rozchod (coz mu davala dle meho neprimerene a sobecky najevo), firma, jeho veci u ni v byte. Rok se sesel s rokem a firmu zrusil, jelikoz se ji nemohl venovat naplno. Jenze jsou zde porad jeho veci u ni v byte. Prestehovani v nedohlednu. A me se zda, jako bych mela ve SVEM vztahu taky jeho ex. Zda se mi, ze to ne uplne uzavreli, kdyz jsou jeho veci u ni v byte (kde spolu predtim bydleli). Chtela bych, aby se to s jeho vecmi vyresilo, dokonce ma kam je prestehovat. Ale partner, kdyz na o prijde, tak je prokrastinujici mistr :-), coz mi bohuzel moc nepomaha. Naopak to vytvari jeste vetsi nejistotu (proc to odklada?). Chci se Vas zeptat, co si myslite, ze tuto zarlivost zpusobilo? Je to nejak ve mne nebo to opravdu muze souviset s temi vecm, nebo prubehem naseho vztahu, kde byla ta treti osoba vzdy tak nejak pritomna???
Jenomze prvni rok naseho vztahu byl poznamenan tim, ze byl se svou expritelkyni pomerne casto v kontaktu - nesla tezce rozchod (coz mu davala dle meho neprimerene a sobecky najevo), firma, jeho veci u ni v byte. Rok se sesel s rokem a firmu zrusil, jelikoz se ji nemohl venovat naplno. Jenze jsou zde porad jeho veci u ni v byte. Prestehovani v nedohlednu. A me se zda, jako bych mela ve SVEM vztahu taky jeho ex. Zda se mi, ze to ne uplne uzavreli, kdyz jsou jeho veci u ni v byte (kde spolu predtim bydleli). Chtela bych, aby se to s jeho vecmi vyresilo, dokonce ma kam je prestehovat. Ale partner, kdyz na o prijde, tak je prokrastinujici mistr :-), coz mi bohuzel moc nepomaha. Naopak to vytvari jeste vetsi nejistotu (proc to odklada?). Chci se Vas zeptat, co si myslite, ze tuto zarlivost zpusobilo? Je to nejak ve mne nebo to opravdu muze souviset s temi vecm, nebo prubehem naseho vztahu, kde byla ta treti osoba vzdy tak nejak pritomna???
Anna2
bývalí partneři
Dobry den pani doktorko. Trpim zarlivosti na partnerovu ex (retroactive jealousness). Moc mi ale nesedi jedna vec. Se vsemi partnerovymi expartnerkami nemam absolutne zadny problem - beru je jako soucast jeho zkusenosti, ktera jej preci dovedla az ke mne :-). Mam problem pouze s jeho posledni expartnerkou. Vec se ma asi tak...Nebyla to mega laska, ale samozrejme laska tam byla. Byli spolu 5 let, ale prvni rok furt nekde cestoval a uz v prubehu druheho roku za zcali postupne odcizovat - v sexu si nerozumneli, ona zacala byt karieristka , nikdy se poradne nesverovali sobe navzajem...posledni dva roky prozili v jakesi apatii, bez jakehokoli sexu, partner mel deprese a ke konci spolu uz jen valcili. Takze zadna velka slava. Partner, jelikoz nema rodinu, si u ni nechal pomerne hodne veci, ze si je casem odveze. Zaroven ma v CR malou firmu, takze mu obcas pomahala s jejim chodem protoze odjel do zahranici. Kde jsme se potkali a kde spolu druhym rokem zijeme. Laska jako hrom, hledali jsme se
Anna 1
nejistota ve vztahu
Dobrý den , prosím o radu ,Jsme manželé 30 let , studentská láska .Děti 1 dospělé , jedno teaneger. Je nám oběma 51let. Manžel úspěšný podnikatel a já nyní finančně závislá , . Život jsme zatím měli pestrý a dobrý... Ruku do ohně bych za jeho věrnost do nedala ,měla jsem i nějaká podezření , nicméně vždy jsme vztah urovnali, sama já si ráda zaflirtuji , tak vím že je to koření které vztahu může prospět . Poslední tři roky se mi manžel věnoval velice krásně a i já jemu .... zvolnil práci a byli jsme spolu hodně hezkého času , cestovali , nebo jen tak byli ,bylo to velké souznění a nová zamilovanost. Poslední tři měsíce se mu přestalo dařit v práci . Od té doby je nervozní podrážděný , co chápu. Je málo doma.Objevla jsem emaily kde zve mně neznámou ženu na společenskou akci . udeřila jsem , nevěru nepřiznal , čerstvě má problém při sexu ( nevydrží mu erekce ) Sex míváme 2x týdně. Myslím že věk nyní řešíme oba . Nevím jak dál ? Je mi těžko v tomto věku je to nová situace .Děkuji
Zuza
bývalí partneři
Dobrý den, paní doktorko,
chtěla bych Vám předně moc poděkovat za Vaše podnětné rady v této rubrice. Sama snad ani nemám konkrétní otázku, spíš se řadím k těm, kteří tápou ve vztahu.
V době studií před zhruba 20 lety jsem měla vztah s klukem, který byl ze silně věřící rodiny. Prožili jsme krásných pár týdnů, pak mě představil doma, kde mě neschválili, protože jsem nebyla pokřtěná a moji rodiče se rozvedli. On sám pak zhruba rok pravděpodobně doufal, že se situace vyřeší sama, ale k tomu nedošlo. Byl hodně žárlivý a postupně jsme se odcizovali, ukazovaly se naše rozdílné přístupy. Nakonec jsem měla dojem, že bychom si jen ubližovali a vztah jsem ukončila. Oběma nám to v tu dobu bylo líto, měli jsme se stále rádi, ale nedokázali jsme tu situaci vyřešit a možná o ní ani otevřeně mluvit. Poté mi ještě několik let psal, já neodpovídala, protože každá případná reakce, o které jsem se ze začátku snažila, vytvářela negativní protireakci, výčitky a podobně.
chtěla bych Vám předně moc poděkovat za Vaše podnětné rady v této rubrice. Sama snad ani nemám konkrétní otázku, spíš se řadím k těm, kteří tápou ve vztahu.
V době studií před zhruba 20 lety jsem měla vztah s klukem, který byl ze silně věřící rodiny. Prožili jsme krásných pár týdnů, pak mě představil doma, kde mě neschválili, protože jsem nebyla pokřtěná a moji rodiče se rozvedli. On sám pak zhruba rok pravděpodobně doufal, že se situace vyřeší sama, ale k tomu nedošlo. Byl hodně žárlivý a postupně jsme se odcizovali, ukazovaly se naše rozdílné přístupy. Nakonec jsem měla dojem, že bychom si jen ubližovali a vztah jsem ukončila. Oběma nám to v tu dobu bylo líto, měli jsme se stále rádi, ale nedokázali jsme tu situaci vyřešit a možná o ní ani otevřeně mluvit. Poté mi ještě několik let psal, já neodpovídala, protože každá případná reakce, o které jsem se ze začátku snažila, vytvářela negativní protireakci, výčitky a podobně.
Veronika
nedotažený rozchod
Dobrý den paní doktorko,
před několika dny se se mnou rozešel přítel, prostě odešel z bytu, kde jsme spolu bydleli, odnesl si jen nejnutnější věci a přestal se mnou úplně komunikovat.
Mě je 30 let a jemu 27. Bydleli jsme spolu už 6 let a za týden jsme měli oslavit 7mé výročí vztahu. Skoro celou dobu jsme měli hezký vztah, poslední 2 roky se zhoršil zdravotní stav a všechno trochu ochladlo hlavně ale z jeho strany. Já ho neustále z celého srdce miluji. Přítel navíc nedávno začal studovat vysokou školu a tak nějak ztratil zájem o všechno kolem sebe.
Dávala jsem mu najevo, že se současným stavem vztahu nejsem spokojená, ale v žádném případě jsem nechtěla aby jsme se rozešli.
Moc mě šokovalo, jakým způsobem mě opustil, zůstala jsem úplně ochromená. Návaly smutku střídají prázdnotu. Vůbec nevím, jak se uklidnit. Vím, že mu nemám psát, ale jsem tak moc neklidná a zoufalá. Poraďte prosím, jak se s tím smířit, když se mi zdá, jako by skončil celý svět.
před několika dny se se mnou rozešel přítel, prostě odešel z bytu, kde jsme spolu bydleli, odnesl si jen nejnutnější věci a přestal se mnou úplně komunikovat.
Mě je 30 let a jemu 27. Bydleli jsme spolu už 6 let a za týden jsme měli oslavit 7mé výročí vztahu. Skoro celou dobu jsme měli hezký vztah, poslední 2 roky se zhoršil zdravotní stav a všechno trochu ochladlo hlavně ale z jeho strany. Já ho neustále z celého srdce miluji. Přítel navíc nedávno začal studovat vysokou školu a tak nějak ztratil zájem o všechno kolem sebe.
Dávala jsem mu najevo, že se současným stavem vztahu nejsem spokojená, ale v žádném případě jsem nechtěla aby jsme se rozešli.
Moc mě šokovalo, jakým způsobem mě opustil, zůstala jsem úplně ochromená. Návaly smutku střídají prázdnotu. Vůbec nevím, jak se uklidnit. Vím, že mu nemám psát, ale jsem tak moc neklidná a zoufalá. Poraďte prosím, jak se s tím smířit, když se mi zdá, jako by skončil celý svět.
Haana
bývalí partneři
Dobrý den, začal jsem chodit s kamarádkou, se kterou se znám zhruba čtyři roky, oběma je nám 20. Všechno bylo super, než jsem se po dvou měsících dozvěděl, že před tím chodila asi 2 roky s mužem o 12 let starším. V tu chvíli se ve mě drasticky změnilo to, jak ji vnímám. Pro mě je to první vztah, tudíž nemám žádné zkušenosti v ničem. Mám obavy z toho, že když mě srovná s bývalým přítelem, tak nebudu mít šanci v ničem obstát. Také mě ničí představa, že to co děláme spolu, dělal už on předtím s ní. Zatím jsme spolu neměli sex, a v této situaci se mi do něj vůbec nechce. Vím, že bych se na ni neměl zlobit za to, že s někým chodila, ale od té doby mám problém se s ní i líbat.Jinak je hrozně fajn holka a nerad bych se s ní rozešel, ale v tuto chvíli vůbec nevím, co dál. Trápí nás to oba, ale tento blok v sobě nejsem schopen lusknutím prstu odstranit. Budu moc rád za Váš názor, děkuji.
Alex
nejistota ve vztahu
S přítelem jsem půl roku,žijeme spolu od dvou měsíců chození.Sla jsem za ním,nasla si u nej ve městě práci.Vsechno to bylo na jeho popud,že vztah na dálku je blbý a když jsem se jen namátkou dívala na práci u něj,tak mi řekl ať to zkusim.Pro mě to byl impuls,že mě chce.Zacali jsme spolu žít a nastaly problémy.Prede mnou byl pět let sám a zvyklý na svůj život,kam patří cvičení,kamarádi a v podstatě život osamělého muze. Začali jsme spolu cvičit,dělat různé aktivity,ale teď poslední dobou mi jen říká,že máme každý jiný pohled na vztah.Nedava mi lásku,chybí mi pěkná slova a kontakt.K jinými ženám se chová lépe a kamarádku plácá po zadku.Kdyz mu řeknu,že se mi něco nelíbí,tak mi hned řekne,že náš vztah není perspektivní.Jsem ochotná pro ten vztah udělat maximum,ale nevím,zda to má ještě smysl.Dekuji
Verin
první láska
Dobrý den paní doktorko,
s přítelem jsme spolu 4,5 roku a je to pro nás oba první vztah. Plánujeme se vzít ale nevíme jestli není špatný nápad ,že si nikdy nevyzkoušíme jiného partnera. Mluvili jsme spolu o tom a došli jsme k závěru, že kdyby se někomu z nás naskytla příležitost mít s někým sex, tak ji využijeme. Myslíte si, že je to dobrý nápad ? Nechceme přitom ohrozit náš vztah.
Předem děkuji za odpověď.
s přítelem jsme spolu 4,5 roku a je to pro nás oba první vztah. Plánujeme se vzít ale nevíme jestli není špatný nápad ,že si nikdy nevyzkoušíme jiného partnera. Mluvili jsme spolu o tom a došli jsme k závěru, že kdyby se někomu z nás naskytla příležitost mít s někým sex, tak ji využijeme. Myslíte si, že je to dobrý nápad ? Nechceme přitom ohrozit náš vztah.
Předem děkuji za odpověď.
Karolína
Rodič a dítě
Dobrý den paní doktorko, prosím o radu, jak pomoci mámě, která se utápí v nemocech. Od doby, co vstoupila do předčasného důchodu (a v ten den měla první kolaps a hospitalizaci v nemocnici), se zajímá jen o nemoci, stále ji bolí břicho, rameno, má kašel, teplotu...., ale nikdy se nic závažného nenajde. Jakmile se vyloučí jedna věc, hned si najde jinou nemoc, několikrát byla v nemocnici, ale nic vážného se nenašlo. Je stále doma, brečí a chce jen odpočívat, nevíme, jak jí pomoci. Už vůbec nežije, takto je to tři roky, chtěli bychom jí pomoct, ale zdravotní důvod jejich obtíží se zatím nenašel, prosíme o radu, jak harmonizovat alespoň trochu její psychiku. Děkuji.
Brig
deprese a vztah
Opravdu je mi jich hrozně líto a chtěl bych jim pomoci to dát zase do pořádku, protože mám pocit, že ty dva se hledali až se našli a přeji jim, aby to měli jako před tím, protože takhle zamilované lidi jako byli oni jsem dlouho neviděl, jestli vůbec někdy. Jak jim můžu pomoci? Co má udělat Lenka? Je to má nejlepší kamarádka a Petr je můj dobrý kamarád a chci, aby byli zase spolu a šťastní.
Vojta
deprese a vztah
Na jedné straně jí šíleně miluje, ale zase nemůže jen tak přejít co se stalo. Lenka je zase zoufalá, že ho ztratila a tak se všemožně snaží ho získat zpátky. Píše mu omluvné maily, zdůrazňuje, že je její životní láska. Uznává svou chybu a chtěla by vše vrátit zpět. On jí však říkal, že teď prostě potřebuje čas a rozešli se spolu. Je na ní naštvaný a neví jak se zachovat, jestli se vrátit a nebo ne. Říkal jí, že ho to možná přejde a možná nepřejde. Ona je z té nejistoty špatná a tak mu psala a naléhala, že když ji miluje, jak stále říká, tak by jí to měl odpustit a být s ní. Jenže já vím od něj, že tohle naléhání způsobuje pravý opak on se jen zatvrzuje. Přitom i teď, když jsem je viděl spolu, tak se zdáli být v pohodě. Mám pocit, že k sobě prostě patří a stále je beru jak pár i když oni tvrdí opak. Lenka mu teď dala dárky, které pro něj před tím nakupovala, ale on to asi považuje, že si ho chce koupit a tak je nechce. To zase štve Lenku a pohádali se kvůli tomu i přede mnou.
Vojta
deprese a vztah
Vyčetla mu vše, že se ji nevěnuje, že je divné, že je stále online, proč se stále baví s tou kolegyní z práce. A on zase jí, že ho nebaví, aby ho někdo sledoval, že když jí jasně řekne, že nemá čas na psaní a ona stále naléhá, tak ať jde k šípku. Dokonce ten večer vyhodila i rodiče z bytu, kteří za ní přijeli na víkend. Nakonec ji na oslavu, která se konala v týdnu nepozval. Ona se opila, vynechala ty antidepresiva, protože se někde ztratily a jela za ním. Následovala další hádka, bitka s kolegyní z práce, nehoda auta a celkově hororový zážitek pro všechny. Když se to trochu uklidnilo, tak následoval další průšvih. Společná oslava s dalšími lidmi. Lenka stále nebrala ta antidepresiva a ze smutku pila alkohol. A stalo se to samé. Viděla ho v přítomnosti bývalé přítelkyně a následovala žárlivá scéna, děsný výstup a nakonec na ni někdo zavolal sanitku a policii. Měli se stěhovat k sobě, ale po tomhle z toho sešlo. Lenka byla z celé situace naprosto zoufalá a Petr také.
Vojta
deprese a vztah
Trochu mu přestala věřit, protože se často vymlouval třeba na praní povlečení a tak, aby nemusel být s ní a mohl doma odpočívat u sebe. Nicméně toto bych považoval za drobnosti. Kdykoliv jsem je totiž viděl, tak byli šťastní a zamilovaní a bylo to na nich vidět. Petr má rád své přátele a tráví s nimi spoustu volného času a Lenka se cítí odstrčená. Má z něj pocit, že když je s ní, tak si Petr myslí, že přichází o takovou tu svobodu a party život. Přitom mu nic nezakazuje a mnohokrát mu říkala, že jí nevadí když jde ven s přáteli. Před nedávnem se k sobě měli nastěhovat. Lenka bydlí v dvoupokojovém bytě a jeden pokoj měl pronajmutý její bratranec a jeho přítelkyně, která pracuje ve stejné firmě jako Petr. . Jenže ta bratránkova přítelkyně chodila po bytě často jen ve spodním prádle a to i za přítomnosti Petra a Lence se vůbec nelíbilo. Vše se vyhrotilo po hádce, která se udála těsně před Petrovými narozeninami.
Vojta
deprese a vztah
Dobrý den,
potřeboval bych poradit se svými dvěma přáteli. Petr a Lenka jsou do sebe zamilování, ale teď mají velkou krizi a mě to vše mrzí a chtěl bych jim pomoci, protože mi na nich záleží. Potkali se na fesťáku a nejdříve to na nic velkého nevypadalo, ale nakonec se do sebe zamilovali. Jsou spolu sice jen od léta, ale nejdříve to vypadalo na lásku na celý život. Dokonce už začali plánovat i rodinu a svatbu. Ale teď ke konci roku se jim to začalo postupně hatit. Lenka dostala deprese a začala se bát smrti. Že ji umřou všichni blízcí a nejvíce se bála o Petra a že o něj přijde. Skončilo to tím, že začala brát antidepresiva. Také začala Petra podezřívat. Bála se, že je v kontaktu s jinou ženou. Zase je třeba říci, že Petr prostě i zanedbával vzájemnou komunikaci. Jako odpověď posílal třeba i jen smailíka a několik hodin neodpověděl na zprávu i když si přečetl, ale to bych přisuzoval, že prostě nechce sedět pořád u telefonu a vypisovat si od rána do večera jak puberťák.
potřeboval bych poradit se svými dvěma přáteli. Petr a Lenka jsou do sebe zamilování, ale teď mají velkou krizi a mě to vše mrzí a chtěl bych jim pomoci, protože mi na nich záleží. Potkali se na fesťáku a nejdříve to na nic velkého nevypadalo, ale nakonec se do sebe zamilovali. Jsou spolu sice jen od léta, ale nejdříve to vypadalo na lásku na celý život. Dokonce už začali plánovat i rodinu a svatbu. Ale teď ke konci roku se jim to začalo postupně hatit. Lenka dostala deprese a začala se bát smrti. Že ji umřou všichni blízcí a nejvíce se bála o Petra a že o něj přijde. Skončilo to tím, že začala brát antidepresiva. Také začala Petra podezřívat. Bála se, že je v kontaktu s jinou ženou. Zase je třeba říci, že Petr prostě i zanedbával vzájemnou komunikaci. Jako odpověď posílal třeba i jen smailíka a několik hodin neodpověděl na zprávu i když si přečetl, ale to bych přisuzoval, že prostě nechce sedět pořád u telefonu a vypisovat si od rána do večera jak puberťák.
Vojta
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den paní doktorko,
Mám dotaz na který jsem se chtěla zeptat už velmi dlouhou dobu, za měsíc mi bude 15 a chodím s přítelem kterému je 18 let, tudíž jsme od sebe 4 roky a chtěla jsem se zeptat jestli je to normalní nebo spíše divné? Protože jak jsem se někde mohla dočíst, tak někteří lidé jsou proti aby takto mladá holka chodila skoro s 19letým klukem a někteří říkají že je to naprosto normální a že na věku nezáleží.Takže spíše váhám a nevím si rady jestli je to divné nebo normální.
Děkuji za vaší odpověd.
Mám dotaz na který jsem se chtěla zeptat už velmi dlouhou dobu, za měsíc mi bude 15 a chodím s přítelem kterému je 18 let, tudíž jsme od sebe 4 roky a chtěla jsem se zeptat jestli je to normalní nebo spíše divné? Protože jak jsem se někde mohla dočíst, tak někteří lidé jsou proti aby takto mladá holka chodila skoro s 19letým klukem a někteří říkají že je to naprosto normální a že na věku nezáleží.Takže spíše váhám a nevím si rady jestli je to divné nebo normální.
Děkuji za vaší odpověd.
Kateřina Benková
nevěra
Vážená paní doktorko,před rokem jsem přišla na nevěru přítele,bylo to před 3 lety,trvala 3/4 roku a údajně šlo hlavně o sex,přítel se s milenkou rozešel sám. Mám s ním již jednu špatnou zkušenost když si před 7 lety chatoval s pár ženami zejm. o sexu,domluvil si i schůzku,tvrdil že by na ni nešel,já si myslím,že jsem ji odhalením překazila. Se vším hned přestal a vysvětlil to tím, že se nudil,dodával si sebevědomí,chybělo mu vzrušení a víc sexu. Já jsem mu odpustila,ale teď ve spojení s nevěrou se mi vše vrátilo,důvěra je pryč a já se v tom již déle než rok plácám. Přítel se snaží,říká,že ho to mrzí,ale už to vrátit nemůže,že se změnil,poučil,byl nevybouřený,hloupý...Chodím k psycholožce,ale jsem stále jak na houpačce,někdy mám pocit,že to zvládnu,jindy že bude lepší se rozejít,tím se vše vyřeší a já se přestanu trápit,ale kvůli synovi nechci. Myslíte,že je možné bojovat se všemi těmi negativními pocity,zradou,zlobou,nedůvěrou,.. dva roky nebo i déle a přesto to zvládnout? Děkuji
Šárka
pauza ve vztahu
2.část
Nevím tedy, zda mě opravdu miluje, jak říká a nechce o mne přijít nebo je to jen zástěrka.. Věřím jí, ale hrozně moc se bojím, že se tím časem "odmiluje" a přijdu o ni. Vím, že srdci neporadím, ale moc bych jí chtěla ukázat, že je pro mne to nejcennější a nechci o ni přijít. Teď jí nějakou dobu nepíšu, aby měla svůj klid. ale opravdu se bojím. A nevím, jestli jí třeba nemám občas jen z pozornosti napsat "jak se má, co dělá".. Možná to zní velmi dětinsky, ale já si nevím rady... Děkuji za odpověď a přeji hezký den - otázka upravena poradcem
Nevím tedy, zda mě opravdu miluje, jak říká a nechce o mne přijít nebo je to jen zástěrka.. Věřím jí, ale hrozně moc se bojím, že se tím časem "odmiluje" a přijdu o ni. Vím, že srdci neporadím, ale moc bych jí chtěla ukázat, že je pro mne to nejcennější a nechci o ni přijít. Teď jí nějakou dobu nepíšu, aby měla svůj klid. ale opravdu se bojím. A nevím, jestli jí třeba nemám občas jen z pozornosti napsat "jak se má, co dělá".. Možná to zní velmi dětinsky, ale já si nevím rady... Děkuji za odpověď a přeji hezký den - otázka upravena poradcem
Michaela
pauza ve vztahu
Zdravím. Předevčírem mi teď už asi ex-přítelkyně řekla, že chce pauzu, že musíme od sebe, protože vidí, že já se trápím nedostatkem pozornosti od ní - neustále se učí atd. Plakala hrozně moc, bolelo ji to, mrzelo.. Říkala, že mě miluje. Řekla ale, že tu pauzu myslí vážně. Odešla jsem od ní z domu na vlak. Napsala jsem jí jednu nehezkou věc, jinak jsme se neustále dohadovaly. No druhý den ráno jsem jí napsala,že tomu stále nemohu uvěřit.Ona mi hned napsala,že mi teď chtěla psát,že mě nechce ztratit a chybím jí.Psaly jsme si a pak jsem opět udělala scénu.Také jsem se radila u její kamarádky.Od té doby jsem jí napsala jen hezké věci a dlouhý román-odepsala,že jsem jí už vystrašila,že to není normální takhle jí psát, že nechce žádný kontakt a prostě se teď nechce vracet. Také mi předtím řekla,že chce odjet do ciziny na rok. Myslím, že to napsala proto,že já s ní nikam dříve nechtěla a trápila jsem se sama v ČR,tak jako že mě možná nechce kvůli tomu,abychom se netrápily bez sebe. -1.část
Michaela
nedotažený rozchod
Dobrý den.
Přítelkyni je 25 a našla si ted novou práci a uplně se změnila,cití se naplněná štastná a náš 5,5 roku dlouhy vztah je u konce,v práci je obklopena hodně muži a většina po ní jede a kladou jí komplimenty,říkala mi že se cítí mnou nemilovaná a že chce čas.Nicméně jsem jí nechal nějaký prostor asešli se a říká že jí je samotné dobře,neznělo to uplně přesvědčivě.
Divné je to že se stále neodstěhovala a přitom jsem jí už 2x říkal at si věci odveze (ona že jo)a je to už měsíc co u mě nespí.Nutno říci že v mládí ztratila mámu a nevím zda to má v sobě vyřešené.
Viceméně u sebe žádnou chybu nevidí a za všechno můžu já.
Jak tomu mám rozumět když se neodstěhovala.
Děkuji Jiří
Přítelkyni je 25 a našla si ted novou práci a uplně se změnila,cití se naplněná štastná a náš 5,5 roku dlouhy vztah je u konce,v práci je obklopena hodně muži a většina po ní jede a kladou jí komplimenty,říkala mi že se cítí mnou nemilovaná a že chce čas.Nicméně jsem jí nechal nějaký prostor asešli se a říká že jí je samotné dobře,neznělo to uplně přesvědčivě.
Divné je to že se stále neodstěhovala a přitom jsem jí už 2x říkal at si věci odveze (ona že jo)a je to už měsíc co u mě nespí.Nutno říci že v mládí ztratila mámu a nevím zda to má v sobě vyřešené.
Viceméně u sebe žádnou chybu nevidí a za všechno můžu já.
Jak tomu mám rozumět když se neodstěhovala.
Děkuji Jiří
Jiří
problém se sebedůvěrou
Pokračování: Co se rodičů týče, nikdy na mě nekladli žádné nároky, spíše jsem vyrůstala jako dříví v lese.
Děsím se toho, až budu zase chodit do práce. Se svým vzděláním a schopnostmi nemám šanci najít nic, co by mě naplňovalo a vydržet takto 8 hodin denně je pro mě utrpení. Navíc si pořád vyčítám, do jakého světa jsem přivedla svou dceru. Všechno mi přijde úplně zvrácené. Stav naší planety, to jak se lidé běžně chovají ekologicky nezodpovědně a všem to přijde normální. Připadá mi to jak z nějakého šíleného katastrofického filmu a bojím se, kam až to pospěje a jaké problémy jednou bude muset dcera jednou řešit, aby vůbec přežila. Navíc jsem s ní sama a bojím se, že ji nedokážu dostatečně zajistit do budoucna.
Děsím se toho, až budu zase chodit do práce. Se svým vzděláním a schopnostmi nemám šanci najít nic, co by mě naplňovalo a vydržet takto 8 hodin denně je pro mě utrpení. Navíc si pořád vyčítám, do jakého světa jsem přivedla svou dceru. Všechno mi přijde úplně zvrácené. Stav naší planety, to jak se lidé běžně chovají ekologicky nezodpovědně a všem to přijde normální. Připadá mi to jak z nějakého šíleného katastrofického filmu a bojím se, kam až to pospěje a jaké problémy jednou bude muset dcera jednou řešit, aby vůbec přežila. Navíc jsem s ní sama a bojím se, že ji nedokážu dostatečně zajistit do budoucna.
Jana
problém se sebedůvěrou
Dobrý den, prosím, poraďte, jak si začít sebe víc vážit? Pořád mám pocit, že není proč. Připadám si hloupá, nic neumím, nic mě nebaví, nemám žádné koníčky. Bavil by mě vesnický život a práce na zahradě, ale jsem uvězněná v malém bytě ve městě a z finančních důvodů ještě dlouho budu. Před rodičovskou dovolenou jsem si řekla, že na sobě začnu pracovat a naučím se aspoň jazyk, abych si konečně mohla najít lepší práci, než jen jako prodavačka. RD už mi bude pomalu končit a nenaučila jsem se téměř nic. Jsem strašně líná, vždy u toho vydržím jen pár minut. Ve škole jsem vždy byla takový průměr, nebo lehce nadprůměr a dnes se stydím chodit na třídní srazy, protože většina těch, co jsem považovala za hloupé, to dotáhli mnohem dál než já. Nejhůře se cítím mezi inteligentními vzdělanými lidmi. Vím, že je to jen o vůli něco začít, ale já to prostě nedokážu. Nic mě nebaví. Život mi tak připadá beze smyslu a mám pocit, že jen přežívám.
Jana
bývalí partneři
Dobrý den,potřebuju i druhý názor...Rozvedla jsem se s manželem se kterým jsem byla 13 let skrz nevěru.V době rozvodu jsem se potkala s mužem se kterým teď žiju.Měl přítelkyni a schazeli jsme se tak jednou nza měsíc ale měli problémy a rozesly se a tak jsme to zkusili spolu protože nam bylo spolu dobře. Jenže mi přijde že tu svou přítelkyni pořád miluje a chce zpátky...Mám pocit jakoby ji dával přednost a u každého zmínění o jejím jméně se hned naštve...Je podrážděný jen když řeknu její jméno....nevím zda ma nas vztah cenu...bojím se že se k ní vrátí a já ztratím kus mého života s někým kdo se mnou nechce být...nevím jak to mam poznat...říká že mne miluje ale podvadel svou tehdejsí přitelkyni semnou a nevím zda treba ted nepodvadí mne s ní....je o 13 let starší a věřila jsem že takový muž bude vedet co chce...ja ho miluji jen má strasně divný vztah s bývalou přítelkyní, přád tvrdí že jsou dobří přátele a navštěvují se....je mi z toho smutno...nevím co si o tom myslet...
Monika
vztah na dálku
Dobry den pani doktorko,
Momentalne se nachazim na rok v Americe. SE svym pritelem budeme spolu za par dni slavit rocni vyroci. Jenomze po dobu meho pobytu tady nastalo mnoho zman, ja jsem porad ta zamilovana, co na nej neprestava myslet. Jenomze od druhe strany citim, ze uz to neni takova napln ve vztahu jako predtim, chybi mu kontakt mezi nami. Vsechno tohle chapu, protoze si myslim, ze na tuto dalku je to uplne prirozene. Jen nekdy mi prijde, ze by to chtel uplne vzdat, me je to velice lito. Sice spolu ted budeme slavit svatky a budeme spolu na pouhych deset dni, ale po te nastane zase to obdobi, kdy si budeme jen psat, volat a rikat si miluji te pouze na dalku. Jaky nazor na to mate vy, myslite ze bych si s pritelem mela dat 4 mesicni pauzu aby se mu naplnilo to co chce. Protoze mi nekdy opravdu prijde, ze uz jsem jen ja ta co chce nas vztah udrzovat...
Momentalne se nachazim na rok v Americe. SE svym pritelem budeme spolu za par dni slavit rocni vyroci. Jenomze po dobu meho pobytu tady nastalo mnoho zman, ja jsem porad ta zamilovana, co na nej neprestava myslet. Jenomze od druhe strany citim, ze uz to neni takova napln ve vztahu jako predtim, chybi mu kontakt mezi nami. Vsechno tohle chapu, protoze si myslim, ze na tuto dalku je to uplne prirozene. Jen nekdy mi prijde, ze by to chtel uplne vzdat, me je to velice lito. Sice spolu ted budeme slavit svatky a budeme spolu na pouhych deset dni, ale po te nastane zase to obdobi, kdy si budeme jen psat, volat a rikat si miluji te pouze na dalku. Jaky nazor na to mate vy, myslite ze bych si s pritelem mela dat 4 mesicni pauzu aby se mu naplnilo to co chce. Protoze mi nekdy opravdu prijde, ze uz jsem jen ja ta co chce nas vztah udrzovat...
Tamara
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, i když muž, obracím se na Vás s dotazem o názor. Příběh by byl asi dlouhý, budu se jej snažit zestručnit - asi před 18-ti měsíci jsem zjistil, že má žena má emočního partnera s tím, že by ráda jejich vztah ještě posunula. Od té doby vedeme různé diskuze, jak s námi dál. Několikrát během doby říkala, že to již ukončila, ale vždy po pár dnech bylo jasné z chování, že to pravda není. Někdy před třemi měsíci to došlo až tak daleko, že povídá, že již nechce mít výčitky z toho, že mi zahýbá a že každý budeme mít svůj soukromý život. Asi měsíc nato ale otáčí a snažila se od toho druhého separovat. V posleních 15-dnech ale opět komunikují a se i možná opět schází. O ženu stojím a chci s ní být. Máme dvě děti. Jen nevím, jestli ještě mám na to trpělivě čekat až se "srovná" anebo být přímý a dát jí na výběr... Děkuji - otázka upravena poradcem
Ota
zamilovanost
Dobrý den, paní doktorko. Jsem šťastně vdaná, mám dvě děti, manžela, kterého miluju a nikdy bych mu neublížila. Je mi 40 let. Manželství nám funguje po všech stránkách, včetně sexu. Náboj mezi námi po 10-ti letech stále je. Opravdu šťastné a pohodové manželsví. Bohužel došlo k tomu, že jsem se zakoukala do kolegy, snad se dá dokonce říct, že zamilovala. Jistou náklonnost a sympatie z jeho strany cítím, ale nic víc.Mohu se mýlit. Nevím, co ke mně cítí on (jen to intuitivně cítím), ale oba víme, že by to budoucnost nemělo. Já bych v životě od své rodiny neodešla, v tom mám naprosto jasno.On zřejmě také. Ale: ta MOJE zamilovanost ke kolegovi mě trápí, neumím se nad ni povznést, nechat to plynout a do určité míry si toho pocitu užívat..Jediné řešení pro mě je, se nepotkávat, ale to není v praxi možné...Co myslíte, bylo by možným řešením si to s kolegou někde v klidu u kávy vyříkat, svěřit se mu, promluvit si o tom? Říct mu, co se ve mně vůči němu odehrává? A hlavně se dovědět, jak to vůči mě má on? Vadí mi, když nevím, na čem u něj jsem, zda to není jen můj chybný pocit (jednostranné zamilování) nebo to je opravdu vzájemné. Možná bych to pak v sobě snáz dokázala řešit, ať už to má vůči mě jakkoliv...On se mi zdá být daleko víc nad věcí (alespoň z toho, co na něm vidím v práci). Ničí mě pořád nad tím přemýšlet a z nějakých neurčitých gest si dělat své závěry, jak to asi vůči mě má on. Jednou si řeknu, že je to blbost, podruhé zase, že mu nejsem lhostejná a že ke mně něco cítí. S mými city je to jak na houpačce. Zkrátka se mi nedaří nad touto situací povznést a neřešit to v sobě tolik...Jsem introvertní povaha, mám ráda věci jasné a srozumitelné...Lépe se mi s nimi pracuje...Tento stav ve mně trvá zhruba rok...Děkuju...
Zuzana
zamilovanost
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak je to se vztahy, kdy je láska opětovaná oběma partnery, ale nakonec není možné mít vztah. kvůli tomu že jsme spolužáci, navíc se ta dívka právě rozešla se spolužákem. Takže se věci mnohem více komplikují. Ve třídě by nebylo příjemné projevovat vztahy, které už pak nejsou osobní záležitost. Je mi 19 a jí bude 18.
Děkuji, doufám, že se dočkám odpovědi
Děkuji, doufám, že se dočkám odpovědi
Martin
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
mám takový možná specifický dotaz. Manžel ještě se dvěma společníky kupuje něco v dražbě - musí složit poměrně velkou částku řádově statisíce, chtějí to udělat v hotovosti. Manžel včera přivezl peníze a mně řekl, že je mám ráno odvézt do pokladny a tam složit a jemu pak přinést doklad. Když jsem se ptala proč já, řekl, že on by mohl být sledován, snad prý i zastřelen, a mohl by o peníze přijít, zatímco mě nikdo sledovat nebude. prý mám za ním vyjet půl hodiny po něm. Myslím si, že je to nějaký výmysl, ale je tohle normální? nechat svoji ženu a matku od dvou malých dětí vystavovat případnému riziku? Anebo jsem příliš přecitlivělá? prosím, napište mi svůj názor. D.
mám takový možná specifický dotaz. Manžel ještě se dvěma společníky kupuje něco v dražbě - musí složit poměrně velkou částku řádově statisíce, chtějí to udělat v hotovosti. Manžel včera přivezl peníze a mně řekl, že je mám ráno odvézt do pokladny a tam složit a jemu pak přinést doklad. Když jsem se ptala proč já, řekl, že on by mohl být sledován, snad prý i zastřelen, a mohl by o peníze přijít, zatímco mě nikdo sledovat nebude. prý mám za ním vyjet půl hodiny po něm. Myslím si, že je to nějaký výmysl, ale je tohle normální? nechat svoji ženu a matku od dvou malých dětí vystavovat případnému riziku? Anebo jsem příliš přecitlivělá? prosím, napište mi svůj názor. D.
Eva
nedotažený rozchod
Dobrý den,
s přítelkyní jsme se rozešli po 5 letech tak nějak že už jsme se dost hádali a neklapalo to. Přiznala se že si našla někoho jiného a už s ním i 2 měsíce spí, ale že je zmatená že neví koho vlastně miluje že miluje asi oba. Tak sem se odstěhoval a jsme v kontaktu, píše mi že mě má furt ráda že se s ním moc nevidívá že potřebuje čas si to urovnat aby zjistila co chce. Vím že ten týden co jsme se rozešli tak u nás (u ní) spal několikrát. Nevím jestli ji mám věřit, že s ním ted není a nevím proč mi teda jasně neřekne že chce být s ním, proč mi píše že je zmatená a je sama. Hlavně se chci zeptat jestli má cenu třeba takový vztah zachranovat. Děkuji
s přítelkyní jsme se rozešli po 5 letech tak nějak že už jsme se dost hádali a neklapalo to. Přiznala se že si našla někoho jiného a už s ním i 2 měsíce spí, ale že je zmatená že neví koho vlastně miluje že miluje asi oba. Tak sem se odstěhoval a jsme v kontaktu, píše mi že mě má furt ráda že se s ním moc nevidívá že potřebuje čas si to urovnat aby zjistila co chce. Vím že ten týden co jsme se rozešli tak u nás (u ní) spal několikrát. Nevím jestli ji mám věřit, že s ním ted není a nevím proč mi teda jasně neřekne že chce být s ním, proč mi píše že je zmatená a je sama. Hlavně se chci zeptat jestli má cenu třeba takový vztah zachranovat. Děkuji
Mirek
fáze "namlouvání"
Dobrý den, moje kolegyně mě seznámila s jedním klukem. Souhlasila jsem, že s ním půjdu na rande, ale na první pohled sympatický kluk mi potom na druhé schůzce začal vyloženě lézt na nervy. Nabyl jakéhosi dojmu, že mě může poučovat a buzerovat, jak malou holku, to jsem prostě nehodlala snášet a řekla jsem mu, že už se s ním nechci víc scházet. Jako důvod jsem uvedla, že mi vadí ta jeho buzerace a poučování a skoro žádné společné zájmy. Snažil se mě zahnat do kouta tím, že je velmi citlivý a že nechce být na Vánoce sám. Já na to, že to není můj problém a považovala to za uzavřené. Za několik dní se mi však během dne pokoušel několikrát dovolat. Řekla jsem mu, aby mě přestal obtěžovat a on se urazil a řekl mi, že myslím jen sama na sebe a že jsem mu dala kopačky. Jaképak kopačky, když jsme spolu vůbec nechodili? Bojím se, že mě roznese nebo si něco udělá. Dozvěděla jsem se i to, že kdo ho odmítne, toho pomluví a že o nás kdekdo ví, protože mě prezentuje, jako svou holku. Není psychopat?
Jana B.
nejistota ve vztahu
Dobry den. S partnerem jsme si moc blizci, ale moji duveru k nemu od zacatku vztahu narusuje jeho neschopnost rict celou pravdu. Treba jsme se dohodli, ze kdyz nam napise nas ex partner/ka, preposleme si navzajem zpravu, aby byl ten druhy klidny. Ja mu v tom zcela duverovala, ale chtela jsem si ho overit a chtela jsem, aby mi tu zpravu ukazal v mobilu. Preposlal mi jen jeji polovinu! Me to prijde absolutne podrazacke, nema smysl pro fair play, On me nechape a omlouva to tim, ze my poslal to zasadni a zbytek chtel ukazat pozdeji. Takhle je to se spoustou dulezitejsich veci, ale treba i prkotin. Myslite ze uz takovy bude vzdy? Nekdy se mi zda ze mu to opravdu nedochazi...jako by mel uplne jiny smysl pro spravrdlnost. Pro me co se rekne, to plati!! V kom je v tomto pripade ''chyba''. Jsem prilis pruderni? Pozaduji po nem prilis? Kdyz me to ale prijde jako uplny zaklad a jednoducha vec. Kdyz se dva na necem dohodnou, tak podle toho jednaji...nebo jsem vedle a moc to resim? Dekuji - otázka upravena poradcem
tereza
krize vztahu
Dobrý den, je mi 38 let, partnerovi 40, pečujeme společně o 3 malé děti, máme hypotéku. Vztah neklape, on mi od začátku často lže s kým chodí a kam a já mu už dlouho nedůvěřuji, což nijak neskrývám. Nespíme spolu. To, že je lhář, jsem se dověděla pozdě, nemám už jak ze vztahu vycouvat. Teď jsem zjistila, že se začal scházet se svojí platonickou láskou z mládí. Ona o něj tehdy neměla zájem, chodila s jeho kamarádem. V nedávné době se zkontaktovali a začali scházet, on vždy využije služební cesty, kdy se půl dne věnuje práci a odpoledne se sejde s ní. Zatím chodí je po restauracích, ale myslím, že to směřuje do postele. Je to pro něj velká výzva, konečně po těch letech ji dostat.. Nevím, co dělat. Kdysi opustil manželku kvůli mně, byla jsem jeho múza. Teď je jeho múzou ona. Ze společného domu ho nedostanu, hypotéku sama nezaplatím. Odstěhovat se se 3 dětmi a vzít jim domov? Udělal mi už mnoho zlého, nechci s ním zestárnout, přesto se cítím podvedená. Co dělat?
Vlaďka Š.
nedotažený rozchod
Dobrý den, paní doktorko. Po necelých 3 letech mě opustila partnerka. Důvodem je "vyprchání" lásky z její strany + románek s někým, koho nedávno potkala. Ve vztahu nám vše fungovalo pěkně, jen v sexuální oblasti měla ona postupem času daleko menší zájem než já, což jsem se naučil respektovat, protože má náročnou práci a nechtěl jsem rozdmýchávat problémy. Jsem přesvědčený, že odešla hlavně kvůli tom románku, protože jinak jsme měli hezký vztah Navíc se bojím, že jí ten nový (je o 5 let mladší než ona) ublíží. Je nám oběma přes 30 a já to nechci bezhlavě odpískat. Co myslíte, že je teď z mé strany na místě? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Roman
problémy v sexu
Dobrý den,
Jsem s přítelem více jak 3 let, je to můj druhů sexuální partner. Mám problém s tím, že za celou dobu svého sexuálního života jsem nedosáhla uspokojení. Ze začátku jsem to nějak neřešila, ale nyní jsem již v takové fázi, že s partnerem takřka nespíme. Sama nemám problém se uspokojit, ale s partnerem mi to nejde. Myslím si, že toto je hlavní problém proč o sex nemám moc zájem. Byla bych ráda za Vaši radu. Děkuji
Jsem s přítelem více jak 3 let, je to můj druhů sexuální partner. Mám problém s tím, že za celou dobu svého sexuálního života jsem nedosáhla uspokojení. Ze začátku jsem to nějak neřešila, ale nyní jsem již v takové fázi, že s partnerem takřka nespíme. Sama nemám problém se uspokojit, ale s partnerem mi to nejde. Myslím si, že toto je hlavní problém proč o sex nemám moc zájem. Byla bych ráda za Vaši radu. Děkuji
Kamila
problémy v sexu
Dobrý den, jsme s partnerem přes dva roky a nyní jsme narazili na kámen úrazu. Má chuť na sex je nulová, spíše se k tomu musím nutit a oba dva jsme z toho vyčerpaní. Když jsme to probírali, došla jsem k názoru, že jsem si hlavě vytvořila myšlenku, že je to povinnost. Když už se k tomu přemluvim, je to pro mne spíš utrpení. Já i můj partner už se navzájem nesneseme protože nevíme, jak to společně vyřešit. Je lepší zajít za odborníkem, nebo máme hledat nějaké řešení dál společně, ikdyž se nám to už rok nedaří.
Anne-Marie
nejistota ve vztahu
.Jednu neděli odjížděl dřív s tím,že musí zajet se svými rodiči na nákup.Když jsem pak mezi řečí s jeho matkou zjistila,že na žádném nákupu nebyli a ani ho ten den neviděli,tak se mi opravdu moc omlouval,že lhal.Říkal,že mi jel kupovat dárek k vánocům a nechtěl, abych to věděla (před vánocemi je od rána do noci v práci,i v soboty,čili by neměl kdy jindy tam zajet).Já ale stále přemýšlím nad tím,jestli je to pravda nebo byl někde jinde s někým jiným.Navíc mu „zmizel“jeden kondom a já mám strach se ho na to ptát.My tuto ochranu nepoužíváme,ale měl ho doma z „dřívějších dob“ a teď je pryč.Nejhorší je,že stále přemáhám touhu se mu podívat do zpráv nebo na fb.Vím,že se to nedělá,ale já bych moc chtěla vědět,na čem jsem a nechci ztrácet čas s někým, kdo mě už tak brzy třeba podvádí.Někomu to zřejmě bude připadat malicherné, ale mě to opravdu moc trápí. Moc stojím o Váš názor.Děkuji.
Markéta - 2. část
nejistota ve vztahu
Vážená paní Douchová,je mi 31 let a příteli 34(svobodný,bezdětný),jsme spolu 10 měsíců.Mám 8letou dceru z předchozího vztahu(trval 10 let),se kterou bydlím v jiném městě než přítel.Vídáme se jednou v týdnu,kdy u něj přespím a taky celé víkendy trávíme spolu,střídavě u mě a u něj.Společnou budoucnost plánujeme.Seznámení s rodinami na obou stranách již dávno proběhlo. Přítel se ke mě chová velmi pěkně,máme společné zájmy,říká, že mě miluje a chová se tak a já miluji jeho..Mám ale obrovský problém příteli věřit,což zřejmě pramení z mých špatných zkušeností s jinými muži.Jsem velmi podezíravá a žárlím,i když v podstatě nemám na co.Přítel mi nedává žádnou záminku.Vše si ale řeším vnitřně v sobě, nedělám žádné scény ani výslechy.Dělá mi také velký problém o těchto věcech s přítelem mluvit,hlavně proto,že si sama připadám hloupě a nechci se ho dotknout tím,že mu nevěřím,za což nemůže.Teď jsem ale přišla na to,že mi lhal.
Markéta - 1. část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 12 let. Jsem ta, co ve vztahu vše zařídí, nakoupí, uklidí atd, přítel se skvěle stará o dceru, ale to je tak vše. Doma s ničím nepomůže, na vše má spoustu času, nic nedělá. Několikrát jsem se s ním o tom bavila, ale vždy jsem já ta špatná. Snaží se to vždy hodit na mě, že já jsem ta, co pracuje dlouho do večera, že já nemám čas na úklid (když jsem doma, tak poctivě uklízím), že dělám bordel, což není pravda, já po dceři i po něm neustále něco uklízím. Snažila jsem se mu vysvětlit, že potřebuji pomoct, že zvládám to, co mám, ale něco navíc, s tím mi musí pomoci. Zrovna včera měl vyklidit sušičku a řval na mě, že jsem neuklidila srovnané prádlo z koše... Dnes mi vyčetl, že se chci jít ještě dospat po noční směně, kdy jsem spala 3 hodiny a on mě budil, ať jim jdu udělat oběd. Poslední dobou jsem já ta vyčerpaná, ta, co se snaží ve všem vyjít vstříc, ale on je tak sobecký, že to stejně nepochopí. Kolikrát už přemýšlím, že samotným by nám s dcerou bylo lépe
Veronika
fáze "namlouvání"
Já sebral odvahu a konečně jsem jí sám políbil i když to dalo zabrat. Mno a ten další den jsem na ní čekal u autobusu a tam jsem jí obejmul.
Můj strach byl za 3 dny konečně pryč. Celý to opakovatelný fyzický kontakt.
Moje otázka zní: Je tohle fobie nebo jen stydlivost? Trpí tím více lidí? Mohl bych se o tomhle problému někde dočíst?
Můj strach byl za 3 dny konečně pryč. Celý to opakovatelný fyzický kontakt.
Moje otázka zní: Je tohle fobie nebo jen stydlivost? Trpí tím více lidí? Mohl bych se o tomhle problému někde dočíst?
Karel 4/3 (Nemumím počítat)
fáze "namlouvání"
V tom se mi rozbušilo srdce a já si uvědomil že se musím pokusit ten strach porazit. Nejdříve jsem to domluvil na pátek. V pondělí ve škole jsem jí napsal, jestli by ještě v ten den někam nešla. Ona souhlasila a já byl tak ve stresu že jsem se nemohl soustředit na učení. Než jsem se k ní doplazil tak jsem jí chtěl napsat že mi není dobře, ale nějak jsem se tam opět dostal. Na konci dne jsem se jí zeptal jestli chce aby mezi námi, po čase něco bylo. Ona souhlasila a tak jsem jí políbil a obejmul. Další den když jsem jí potkal tak jsem jí jenom řekl "ahoj" a hned jsem utekl do třídy. Opakovalo se to jako před lety na táboře. Napadlo mě že možná díky fyzickému kontaktu bych mohl trochu ten strach potlačit. Na konci dne jsem za ní přišel s tím, že jí obejmu. Strašně jsem se klepal. Měl jsem takový strach že jsem sí říkal že to neudělám. Ona to udělal za mě. Obejmula mě a políbila. Další den jsem za ní chtěl celý den příjt ale nemohl jsem. Měl jsem štěstí že po škole na mě počkala. - otázka upravena poradcem
Krel 3/3
fáze "namlouvání"
Nedokázal jsem jí ani obejmout a rozloučit se s ní.
Se druhou dívkou jsem na to šel pomalu protože jsem nechtěl nic pokazit. Bylo mi 18 a já si myslel že ten strach už nemám. Jednou se na mě jen upřeně dívala a byla ticho, všiml jsem si menšího reflexu v jejího rtu a já se strachem málem propadl. Dokázal jsem od ní jen odvrátit pohled a říct: "promin". Jinak jsem nikdy u ní strach necítil protože nedávala najavo jakýkoliv zájem.
Pak tu byla třetí dívka které jsem se líbil. Pořád po mě pokukovala a chtěla se se mnou seznámit. Dohodli jsme se že půjdeme na kafe. Čekal jsem na ní před školou ale chtěl jsem to zrušit. Měl jsem neuvěřitelný strach. Čekal jsem na rohu školy abych se v nejhorším mohl schovat. Jediné co mě tam udrželo byla myšlenka že o ní nemám zájem, jdeme se tam jen přátelsky seznámit a nic z toho nebude. Ona přišla a já byl nesvůj. O týden později mi napsala že si to užila a že by si to chtěla zopakovat. - otázka upravena poradcem
Se druhou dívkou jsem na to šel pomalu protože jsem nechtěl nic pokazit. Bylo mi 18 a já si myslel že ten strach už nemám. Jednou se na mě jen upřeně dívala a byla ticho, všiml jsem si menšího reflexu v jejího rtu a já se strachem málem propadl. Dokázal jsem od ní jen odvrátit pohled a říct: "promin". Jinak jsem nikdy u ní strach necítil protože nedávala najavo jakýkoliv zájem.
Pak tu byla třetí dívka které jsem se líbil. Pořád po mě pokukovala a chtěla se se mnou seznámit. Dohodli jsme se že půjdeme na kafe. Čekal jsem na ní před školou ale chtěl jsem to zrušit. Měl jsem neuvěřitelný strach. Čekal jsem na rohu školy abych se v nejhorším mohl schovat. Jediné co mě tam udrželo byla myšlenka že o ní nemám zájem, jdeme se tam jen přátelsky seznámit a nic z toho nebude. Ona přišla a já byl nesvůj. O týden později mi napsala že si to užila a že by si to chtěla zopakovat. - otázka upravena poradcem
Karel 2/3
fáze "namlouvání"
Zdravím, dnes mi je 19 let ale celý můj problém již začal ve 13 letech.
Stručně řečeno, nemám strach z "dobývání" dívek ale ve chvíli kdy už mají taky zájem tak panikařím.
První dívka o mě měla zájem na táboře, prvně jsme se dali do řeči u táboráku. Já cítil nadšení a stres. Další ráno jsem z tábora musel odjet něco zařídit. Celou dobu jsem se na ní strašně těšil. Chtěl jsem za ní jít co nejdřív. Když už jsem ale mohl tak jsem chytil neuvěřitelný strach. Nemohl jsem za ní vůbec jít. Když už nebyla příležitost tak strach pominul, byl jsem přesvědčen že další ráno ihned půjdu. To ráno jsem měl ale hned strach z toho že jí potkám. Když jsem za ní nemohl příjt já tak přišla ona. Já seděl s přáteli a ona si ke mě přišla sednout. Bylo mi to strašně nepříjemný, nevěnoval jsem jí pozornost protože jsem dělal že musím věnovat pozornost někomu jinému. Potom byla diskotéka a já se několikrát odvážil jí pozvat na ploužák což bylo fajn. I tak jsem další den za ní nemohl příjt.
- otázka upravena poradcem
Stručně řečeno, nemám strach z "dobývání" dívek ale ve chvíli kdy už mají taky zájem tak panikařím.
První dívka o mě měla zájem na táboře, prvně jsme se dali do řeči u táboráku. Já cítil nadšení a stres. Další ráno jsem z tábora musel odjet něco zařídit. Celou dobu jsem se na ní strašně těšil. Chtěl jsem za ní jít co nejdřív. Když už jsem ale mohl tak jsem chytil neuvěřitelný strach. Nemohl jsem za ní vůbec jít. Když už nebyla příležitost tak strach pominul, byl jsem přesvědčen že další ráno ihned půjdu. To ráno jsem měl ale hned strach z toho že jí potkám. Když jsem za ní nemohl příjt já tak přišla ona. Já seděl s přáteli a ona si ke mě přišla sednout. Bylo mi to strašně nepříjemný, nevěnoval jsem jí pozornost protože jsem dělal že musím věnovat pozornost někomu jinému. Potom byla diskotéka a já se několikrát odvážil jí pozvat na ploužák což bylo fajn. I tak jsem další den za ní nemohl příjt.
- otázka upravena poradcem
Karel 1/3
krize vztahu
Dobry den mila pani doktorko.Prosim o radu,nebo Vas pohled.
S manzelem jsme 13 let a mame dva syny (11 a 12let).Prvnich 7 let bylo krasnych.Tech druhych 7 naopak.Zazili jsme v nich hodne spatneho od financni krize,nezamestnanost,stehovani,alkohol az po velmi vazny uraz naseho syna(ma za sebou 32 narkoz) a ja prodelala hysterektomii po rak.delozniho cipku.Vse jsme "nejak" ustali.Posledni rok vsak bojuji s vaznou myslenkou na rozvod (nevim ovsem kam jit,nasetreno nemam).Nas vztah se promenil v nocni muru.Hadame de casto,slysim na svou adresu slova jako "Jsi obtizny hmyz a zly clovek"... vim,ze nejsem jiste perfektni a mam sve chyby,ale pokud ma takto "fungovat"nase manzelstvi...rikam si,ze to vydrzim do plnoletosti synu a pak od neho odejdu...nechci rozbijet rodinu,myslim,te si to deti nezaslouzi... ale uz davno nejsem v nasem manzelstvi stastna (vim ze to neni to nejdulezitejsi a manzel.ma hlavne vychovnou fc.)...da se neco delat?dekuji za Vasi odpoved,A. - otázka upravena poradcem
S manzelem jsme 13 let a mame dva syny (11 a 12let).Prvnich 7 let bylo krasnych.Tech druhych 7 naopak.Zazili jsme v nich hodne spatneho od financni krize,nezamestnanost,stehovani,alkohol az po velmi vazny uraz naseho syna(ma za sebou 32 narkoz) a ja prodelala hysterektomii po rak.delozniho cipku.Vse jsme "nejak" ustali.Posledni rok vsak bojuji s vaznou myslenkou na rozvod (nevim ovsem kam jit,nasetreno nemam).Nas vztah se promenil v nocni muru.Hadame de casto,slysim na svou adresu slova jako "Jsi obtizny hmyz a zly clovek"... vim,ze nejsem jiste perfektni a mam sve chyby,ale pokud ma takto "fungovat"nase manzelstvi...rikam si,ze to vydrzim do plnoletosti synu a pak od neho odejdu...nechci rozbijet rodinu,myslim,te si to deti nezaslouzi... ale uz davno nejsem v nasem manzelstvi stastna (vim ze to neni to nejdulezitejsi a manzel.ma hlavne vychovnou fc.)...da se neco delat?dekuji za Vasi odpoved,A. - otázka upravena poradcem
Antonie
vztahové problénmy v širší rodině
Paní doktorko,
prosím Vás o radu. Bratr si po desetiletích soužití našel rozvedenou, o 20 let mladší. Nežijí spolu, tráví spolu cca dva víkendy v měsíci, nějaký ten týden přes rok na horách a v týdnu občas odpoledne sex u ní doma. Ona má děti, ale bratr se o ně starat nechce, ani je nechce brát s sebou. S bývalou ženou se rozvedl a nyní se dohaduje o majetek. Bratr tvrdí, že všechny peníze jsou jeho a nejsme mu schopni vysvětlit, že platí nějaké zákony. Už to nějaký rok probíhá, te´d se rozhodl, že mu naše stará matka dosvědčí, že všechno dostal darem. Tak to nebylo, ale donutil matku podepsat prohlášení, kde ona stvrzuje, že mu všechno vždycky chtěli dát a snacha přišla do manželství nemajetná (to si myslím vymysleli, pokud si pamatuji, švagrová nějaké finance měla). Matka je stará, nemocná na srdce, prodělala několik operací, bere léky. Soudce ji teď obeslal, že má přijít k soudu svědčit. Máma se strašně zhoršila, pořád brečí. Takže bratr zajistil nějaké potvrzení od obvodního, že lékař spíš nedoporučuje účast na soudu. U soudu jim prý soudce řekl, že si mají rozmyslet, jestli ji jako svědkyni chtějí a pokud ne, tak mají to její prohlášení stáhnout. Jenže bratr je neoblomný, takže přišlo druhé obeslání k svědecké výpovědi. Stav matky se zase zhoršil, bojím se, že dojde k nejhoršímu. Co můžeme dělat? Jak to bratrovi vysvětlit, že stejně nic neprokáže (soudce to tak víceméně řekl) a že zbytečně ohrožuje život mámy? Jsme zoufalí. Děkuji za Váš pohled.
prosím Vás o radu. Bratr si po desetiletích soužití našel rozvedenou, o 20 let mladší. Nežijí spolu, tráví spolu cca dva víkendy v měsíci, nějaký ten týden přes rok na horách a v týdnu občas odpoledne sex u ní doma. Ona má děti, ale bratr se o ně starat nechce, ani je nechce brát s sebou. S bývalou ženou se rozvedl a nyní se dohaduje o majetek. Bratr tvrdí, že všechny peníze jsou jeho a nejsme mu schopni vysvětlit, že platí nějaké zákony. Už to nějaký rok probíhá, te´d se rozhodl, že mu naše stará matka dosvědčí, že všechno dostal darem. Tak to nebylo, ale donutil matku podepsat prohlášení, kde ona stvrzuje, že mu všechno vždycky chtěli dát a snacha přišla do manželství nemajetná (to si myslím vymysleli, pokud si pamatuji, švagrová nějaké finance měla). Matka je stará, nemocná na srdce, prodělala několik operací, bere léky. Soudce ji teď obeslal, že má přijít k soudu svědčit. Máma se strašně zhoršila, pořád brečí. Takže bratr zajistil nějaké potvrzení od obvodního, že lékař spíš nedoporučuje účast na soudu. U soudu jim prý soudce řekl, že si mají rozmyslet, jestli ji jako svědkyni chtějí a pokud ne, tak mají to její prohlášení stáhnout. Jenže bratr je neoblomný, takže přišlo druhé obeslání k svědecké výpovědi. Stav matky se zase zhoršil, bojím se, že dojde k nejhoršímu. Co můžeme dělat? Jak to bratrovi vysvětlit, že stejně nic neprokáže (soudce to tak víceméně řekl) a že zbytečně ohrožuje život mámy? Jsme zoufalí. Děkuji za Váš pohled.
Marcela
problémy v sexu
2. část
Kdykoli začneme, očekávám, že se konečně přesune "dolů", což se samozřejmě nestane. Já pak nemyslím na nic jiného, nejsem schopná se vzrušit, přítel to vycítí a je po sexu. Dostali jsme se do začarovaného kruhu a já nevím, jak z toho ven. Přestat řešit to bohužel nedokážu, už vlastně ani nevím, jestli vůbec chci, aby mě přítel takto uspokojoval, ale neustále mu to předhazuji, a tím náš vztah kazím. Leží to mezi námi a já mám strach, že se kvůli tomu jednou rozejdeme. Někdy mám pocit, že se mě snad přítel štítí. Poradíte mi, prosím, co se dá v tomto případě dělat? Moc děkuji Kamila - otázka upravena poradcem
Kdykoli začneme, očekávám, že se konečně přesune "dolů", což se samozřejmě nestane. Já pak nemyslím na nic jiného, nejsem schopná se vzrušit, přítel to vycítí a je po sexu. Dostali jsme se do začarovaného kruhu a já nevím, jak z toho ven. Přestat řešit to bohužel nedokážu, už vlastně ani nevím, jestli vůbec chci, aby mě přítel takto uspokojoval, ale neustále mu to předhazuji, a tím náš vztah kazím. Leží to mezi námi a já mám strach, že se kvůli tomu jednou rozejdeme. Někdy mám pocit, že se mě snad přítel štítí. Poradíte mi, prosím, co se dá v tomto případě dělat? Moc děkuji Kamila - otázka upravena poradcem
Kamila
problémy v sexu
Dobrý den paní doktorko, můj dotaz se týká sexu, máte tu na něj kolonku, tak snad nebude vadit moje otevřenost :) Je mi 50 let a sex je pro mě pořád důležitý. 1,5 roku žiji s přítelem (54 let). Jsme oba rozvedení, on déle, než já a on měl od rozvodu tři vztahy. Když jsme spolu začali intimně žít, překvapilo mě, že ač já jemu orální sex poskytuji, od něho jsem se ho nikdy nedočkala. Když jsem se ho na to zeptala, vysvětlil mi, že prý s ním má problém. Nebaví ho a neuspokojuje ho. Se všemi partnerkami ho zkoušel, a nikdy se mu nelíbil...až na jednu. To prý byla jeho "bohyně". Hrozně ho vzrušovala a jedině s ní ho orální sex uspokojoval a on jí ho neustále dělal. Já ho prosila, ať to se mnou alespoň zkusí, ale zatím jsem se nedočkala. Když se ho zeptám, proč stále nic, řekne jen, že neví, a že se o tom nechce bavit. Já mám v sobě čím dál víc pocit křivdy, že jsem jediná partnerka, kterou "neochutnal" a už se to promítá i do našeho milování. 1. část - otázka upravena poradcem
Kamila
žárlivost
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na tento problém. S partnerem jsme spolu půl roku, oba rozvedení. Dosud nám vztah fungoval, problém vyvstal, když chtěl přítel odjet s kamarádkou na hory lyžovat. Já nelyžuju, nechci mu v tom bránit, ale vadí mi, že tam s ní bude dvě noci. On mi tvrdí, že mě miluje a že nemá důvod mě podvádět, v tom mu věřím, ale nějak si nemohu pomoci, mám z toho špatný pocit. Navíc odjede v dobu, kdy bychom měli být spolu. Na jednu stranu chápu, že je to výjimečně a když to dělá rád, nechci mu v tom bránit. Na druhou stranu z toho mám špatný pocit a asi žárlím, nepřijde mi to tak nějak vhodné, když má vztah, já s kamarády noci netrávím. Nevím, jak se s tím vypořádat. Nechci o něho přijít. Předem moc děkuji za odpověd.
ráda bych se zeptala na tento problém. S partnerem jsme spolu půl roku, oba rozvedení. Dosud nám vztah fungoval, problém vyvstal, když chtěl přítel odjet s kamarádkou na hory lyžovat. Já nelyžuju, nechci mu v tom bránit, ale vadí mi, že tam s ní bude dvě noci. On mi tvrdí, že mě miluje a že nemá důvod mě podvádět, v tom mu věřím, ale nějak si nemohu pomoci, mám z toho špatný pocit. Navíc odjede v dobu, kdy bychom měli být spolu. Na jednu stranu chápu, že je to výjimečně a když to dělá rád, nechci mu v tom bránit. Na druhou stranu z toho mám špatný pocit a asi žárlím, nepřijde mi to tak nějak vhodné, když má vztah, já s kamarády noci netrávím. Nevím, jak se s tím vypořádat. Nechci o něho přijít. Předem moc děkuji za odpověd.
Alka
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
chtěla bych radu jak dál. Naše manželství trvá 26 let, děti velké a samostatné. Manželovi před 2 lety odoperovali rak. nádor na prostatě. Nyní je stále pod kontrolou lékařů a relativně po fyzické stránce v pořádku. Psychika je zasažena (proč já, nelepší se to jak slibovali - sex). Byl v lázních a při tomto pobytu se seznámil se svobodnou paní věk. rozdíl 7 let, která také prodělala rakovinu. Jejich přátelství během posledního roku přerostlo v pravidelné víkendy, které spolu tráví jednou měsíčně je od nás vzdálená 150 km. Pod jejím vlivem si vyměnil šatník, a říká, že ho dokáže podpořit a zvednou náladu. Sice spolu nespí, ale to že dává přednost jí před víkendem stráveným se mnou mne ničí. Sice říká, že to postupně ukončí, ale teď se před vánoci znovu ozvala a on nemá sílu jí to odmítnout. Já bych snad nejraději chtěla rozvod, protože ta nejistota, který víkend zas odjede se odráží na našem vztahu. Jak se mám dál chovat, prosby o ukončení nepomáhají.
chtěla bych radu jak dál. Naše manželství trvá 26 let, děti velké a samostatné. Manželovi před 2 lety odoperovali rak. nádor na prostatě. Nyní je stále pod kontrolou lékařů a relativně po fyzické stránce v pořádku. Psychika je zasažena (proč já, nelepší se to jak slibovali - sex). Byl v lázních a při tomto pobytu se seznámil se svobodnou paní věk. rozdíl 7 let, která také prodělala rakovinu. Jejich přátelství během posledního roku přerostlo v pravidelné víkendy, které spolu tráví jednou měsíčně je od nás vzdálená 150 km. Pod jejím vlivem si vyměnil šatník, a říká, že ho dokáže podpořit a zvednou náladu. Sice spolu nespí, ale to že dává přednost jí před víkendem stráveným se mnou mne ničí. Sice říká, že to postupně ukončí, ale teď se před vánoci znovu ozvala a on nemá sílu jí to odmítnout. Já bych snad nejraději chtěla rozvod, protože ta nejistota, který víkend zas odjede se odráží na našem vztahu. Jak se mám dál chovat, prosby o ukončení nepomáhají.
Daniela
smrt blízkého člověka
Dobrý den, jsou to tři týdny, kdy mi zemřel 18letý synovec. Byl jediným dítětem mého bratra a spáchal sebevraždu. Od té doby se mi o něm každou noc zdá a je to složité. Zlobím se na něj, co udělal svému tátovi. Zatím stále nevíme důvod, proč to udělal. Nezanechal žádný dopis na vysvětlenou a bratr usilovně hledá v jeho notebooku na všech sítích. Mrzí ho, že neznal svého syna, a ten se mu nesvěřil s problémem. Moc nás to všechny bolí. Zatím netuším, jak se s tím dokážeme vyrovnat a žít dál. Pořád přemýšlím, o čem sem se synovcem mluvila na dovolené. Mám pocit, že to bylo důležité, ale nemohu si vzpomenout. Jana
Jana
nešťastná láska
Dobrý večer.
Už rok a půl toužím po jednom muži. Toto léto jsem se s ním pokusila sblížit, on mě však odmítl. Domnívám se, že odmítnutí nezapříčinila absence fyzické přitažlivosti. (Sám mi jednou pověděl, že jsem krásná.) Také si nemyslím, že bych ho odrazovala po mentální stránce. Známe se velmi málo, ovšem kdykoli jsme se viděli, choval se ke mně opravdu mile.
Jak už jsem zmínila, v létě jsme se domluvili a potkali se jen ve dvou. Po chvíli strávené v hospodě jsme se přesunuli k němu domů. Moje projevy náklonnosti si později vyložil jako příslib sexu. Ten jsem odmítla. Vše skončilo (zcela v míru) tím, že mě doprovodil na zastávku. (Kde mne požádal o napsání smsky, až dorazím v pořádku domů.)
Tento muž je starší než já a z jeho slov jsem vyrozuměla, že si přeje být sám a sám. Samozřejmě ho nijak nekontaktuji, nechci narušovat jeho osobní prostor. Přesto na něj stále myslím. Co můžu dělat? Jedině čekat, až mě to přejde?
Předem děkuji za případnou odpověď.
Už rok a půl toužím po jednom muži. Toto léto jsem se s ním pokusila sblížit, on mě však odmítl. Domnívám se, že odmítnutí nezapříčinila absence fyzické přitažlivosti. (Sám mi jednou pověděl, že jsem krásná.) Také si nemyslím, že bych ho odrazovala po mentální stránce. Známe se velmi málo, ovšem kdykoli jsme se viděli, choval se ke mně opravdu mile.
Jak už jsem zmínila, v létě jsme se domluvili a potkali se jen ve dvou. Po chvíli strávené v hospodě jsme se přesunuli k němu domů. Moje projevy náklonnosti si později vyložil jako příslib sexu. Ten jsem odmítla. Vše skončilo (zcela v míru) tím, že mě doprovodil na zastávku. (Kde mne požádal o napsání smsky, až dorazím v pořádku domů.)
Tento muž je starší než já a z jeho slov jsem vyrozuměla, že si přeje být sám a sám. Samozřejmě ho nijak nekontaktuji, nechci narušovat jeho osobní prostor. Přesto na něj stále myslím. Co můžu dělat? Jedině čekat, až mě to přejde?
Předem děkuji za případnou odpověď.
Gabriela
| předchozí | ... 55 56 57 58 59 60 61 ... | další |
