Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Vá zaměstnavatel se dopustil trestného činu pomluvy dle § 206 tr.z. Tohoto tr.činu se dopustí každý, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. za toto chování může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok.Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Pro naplnění formálních znaků trestného činu Pomluva je zapotřebí, aby se jednalo o sdělení pachatelem nepravdivého údaje (objekt činu) o napadeném ("jiném") třetí osobě (objektivní stránka). Sdělený nepravdivý údaj musel být sdělen s úmyslem poškodit napadeného (protiprávnost) a musel by být způsobilý takovouto škodu způsobit, tedy buď značnou měrou ohrozit vážnost napadeného u spoluobčanů anebo způsobit mu jinou vážnou újmu (subjektivní stránka). Postačuje při tom, když nepravdivý údaj je pouze způsobilý následky popsané v § 206 vyvolat, nikoliv že je vyvolá, a to i když o napadeném byl sdělen pouze jeden nepravdivý údaj a pouze jedné třetí osobě. Třetí osoba při tom nesmí být nejen totožná s napadeným, ale ani příslušná nepravdivý údaj o napadeném prošetřovat v rámci kontrolní činnosti, pokud byl této osobě sdělen v rámci stížnosti, oznámení, podnětu k prošetření atp. K naplnění skutkové podstaty trestného činu Pomluva musí být obligatorně naplněny všechny shora uvedené znaky, kterými jsou: 1. Nepravdivost sdělovaného údaje; 2. Sdělení nepravdivého údaje třetí osobě; 3. Způsobilost sděleného nepravdivého údaje značně ohrozit vážnost napadené osoby u spoluobčanů anebo způsobit mu jinou vážnou újmu; 4. Nepravdivý údaj musí být třetí osobě sdělen s úmyslem poškození napadeného; 5. Jednání musí být protiprávním; 6. Čin musí být nebezpečný pro společnost. Sdělený nepravdivý údaj musí být buď způsobilý ohrozit vážnost napadeného u spoluobčanů, zejména poškodit napadeného v zaměstnání, narušit u napadeného rodinné vztahy anebo být způsobilý způsobit napadenému jinou vážnou újmu. K ohrožení vážnosti nebo vzniku jiné vážné újmy přitom nemusí přímo dojít a postačí pouze možnost, aby sdělený nepravdivý údaj mohl toto ohrožení způsobit. Můžete podat trestní známení a v něm uvést kdy k tomuto tr.činu došlo, kdo ho způsobil, kolika lidí se chování pachatele dotklo a jaké to mělo následky. Ve vztahu k Vašemu dotazu ohledně polepu Vašeho auta uvádím, že pokud Vám vznikla jakákoli škoda v podobě uhrazené ceny polepu a jeho následného odstranění aniž by banka toto uhradila, pak máte nárok na to, aby Vám ho banka jako Váš zaměstnavatel uhradil. Musím však zdůraznit, že důkazní břemeno je na Vás a musíte prokázat příčinnou souvislost mezi Vám způsobenou škodou a chováním banky. Ústní dohody u prokazování v případě soudu nebudou stačit, protože pracovníci banky mohou vše ústně vyřčené popřít. Pokud máte k dispozici písemnou smlouvu či její návrh, pak jste co do důkazní situace na tom podstatně lépe. Nárok na náhradu škody se promlčeuje ve třech letech ode dne kdy se dozvíte kdo vám škodu způsobil a v jakém rozsahu.

Odpověď na Vaši otázku je velmi jednoduchá. V žádném případě nemůže. Důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele jsou dle § 52 zákoníku práce výlučně následující : Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil, g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Velmi se omlouvám, ale nyní upřímně nevím k jaké odpovědi Váš dotaz patří. Nechtěl bych se splést...Děkuji předem za opětovný dotaz.

Co řekne advokát protistrany není rozhodující a nenechte se zbytečně znervóznit. Odvolací soud rozhoduje v tříčlenném senátu... Musím se Vám však upřímně omluvit. S ohledem na moji pracovní vytíženost je to v současné době téměř vyloučené. Jsem dokonce povinován dle advokátních předpisů v tomto případě zastoupení odmítnout, pokud bych mohl ohrozit práva klienta tím, že nemám jistotu, že bych vše čsaově zvládl. Omluvte mne tedy, prosím, z těchto důvodů. V současné době jsem plně vytížen do konce března 2008. Přeji Vám nejen příjemné vánoční svátky i s ohledem na Vaši současnou situaci, pevné zdraví a úspěch nejen v odolacím řízení. Děkuji předem za pochopení.

V rozvodovém řízení se neřeší majetkové poměry manželů. Pouze v případě rozvodu tzv. smírného (důe § 24a zákona o rodině) je předmětem společný majetek manželů, který je obsažen v písemné dohodě o jeho vypořádání s ověřenými podpisy obou manželů. Pokud prodáte Váš společný vůz tak utržená kupní cena tvoří součást SJM. To samé platí i se závazky - uzavřenou smlouvou o leasingu. I kdyby jste ji uzavřel za doby manželství, bude Vaše manželka povinna společně s Vámi leasingové splátky hradit i po rozvodu Vašeho manželství. Můžete se též o vypořádání SJM dohodnout písemně a v dohodě specifikovat jednotlivé věci, které jsou výlučně každého z Vás (viz.rozvod dle § 24 a ZOR). tato dohoda nabývá účinnosti dnem, kdy nabude rozsudek o rozvodu Vašeho manželství právní moci. Poté si můžete s předmětným vozidlem nakládat dle Vaší libosti. Můžete též u notáře ve formě notářského zápisu uzavřít dohodu o zúžení SJM, která by se tohoto vozidla týkala s tím, že je výlučně ve Vašem vlastnictví. Každopádně doporučeuji písemnou dohodu o vypořádání SJM a smírný rozvod. § 24 a zákona o rodině zní následovně : § 24a (1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

Vypořádání můžete samozřejmě provést i po uplynutí tříleté lhůty ode dne kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu. Budete však stejně limitována (tak jako v průběhu tříleté lhůty) jeho souhlasem s Vaším návrhem. Pokud byste se nedohodli, může spor rozhodnout soud. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Po uplynutí tříleté lhůty se ze zákona stanete podílovými spoluvlastníky a v případě sporu může soud rozhodnut tak, že buď 1) nemovitost přikáže do vašeho výlučného vlastnictví a Vy budete povinna "vyplatit" bývalého manžela, 2) opak bodu ad 1) nebo 3) se nemovitost prodá a výtěžek se rozdělí stejným dílem. Varianta ad 3) je nejméně pravděpodobná.

Jeho závazky jsou výlučně VAšeho otce. V případě dědění odpovídáte za jeho dluhy (závazky) pouze do výše toho co případně nabudete v dědictví. Pokud byste tedy zdědila 100.000,-Kč, budete povinna uhradit pouze 100.000,-Kč. Pokud případné dědictví odmítnete, pak je Vaše odpovědnost ve vztahu k jeho dluhům nulová. K odmítnutí dědictví nemůžete jako dědic připojit výhrady nebo podmínky. Rovněž nemůžete odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásíte-li, že dědictví neodmítáte. Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům. Nedojde-li k dohodě mezi dědici a věřiteli, řídí se povinnost dědiců plnit tyto dluhy ustanoveními občanského soudního řádu o likvidaci dědictví. Dědici přitom neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu soud na návrh dědiců vyzvalo, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi nabytého dědictví vyčerpána. Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic. Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.

Vážená paní Linhartová, zákon o přestupcích č.200/1990 Sb. neobsahuje žádné ustanovení, které by zakazovalo, aby při výpovědi osoby, která je podezřelá ze spáchání přestupku nemohl být i údajný poškozený. Všeobecný a správný postup je samozřejmě ten, že obě osoby vypovídají odděleně, aby nedocházelo ke znehodnocení relevantnosti výpovědi. Pokud takto přestupková komise postupuje, pak se jedná o nesprávný postup. Proti případnému rozhodnutí o přestupku můžete podat odvolání k nadřízenému orgánu příslušného Kraje, který by tento nedostatek měl buď odstranit, anebo rozhodnout ve Váš prospěch.

Vzor neexistuje.... Podstatné je, aby byl podán před uplynutím desetidenní lhůty vykázání např.návrh na rozvod, opatrovnické řízení apod.nebo před vypršením lhůty předchozího předběžného opatření. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se totiž desetidenní lhůta prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu na rozvod, opatrovnické řízení apod. Vy musíte Váš návrh na prodloužení předchozího předběžného opatření adresovat soudu, který o předchozím předběžném opatření rozhodl. Musíte uvést podrobně všechny důvody, které Vás k tomuto kroku vedou, odůvodnit naléhavost Vaší situace a dodat písemnou výpověď případných svědků. V návrhu se budete domáhat toho, aby se platnost a účinnost předchozího opatření prodloužila do konrétního data. Toto datum nesmí přesáhnout den, kdy nabude případnmé rozhodnutí soudu právní moci.

O byt za těchto okolností samozřejmě nepřijdete. Takovéto chování nemá charakter opuštění bytu a navíc pořád zůstanete členem družstva. Byt totiž nepatří Vám, ale družstvu. Důležité je, zda jste členství s manželkou nabyli za doby manželství. Pokud byste se později nedohodli na vypořádání SJM do kterého spadá hodnota členského podílu v předmětném družstvu, pak by soud určil který z Vás je povinen druhého vyplatit. Samozřejmě v současných tržních cenách. O důvodech Vašeho dočasného odchodu z bytu bych každopádně informoval sociální odbor a požádal o kopii úředního zápisu, aby se celá situace ve výsledku neobrátila proti Vám. Z bytu odcházejte pouze ve skutečně tísnivé situaci a ne na moc dlouho. Pravidelně se vracejte a nevystěhujte si všechny věci.

Tato situace se dá řešit buď podáním trestního oznámení na pachatelku nebo žalobou o zaplacení 300.000,-Kč u soudu. Volil bych první variantu, protože při žalobě u soudu budete povinni zaplatit 4% z 300.000,-Kč což činí 12.000,-Kč. Tr.oznámení podejte písemně, označte všechny svědky a navrhněte, aby byla pachatelce v odsuzujícím rozsudiku stanovena povinnost poškozenému (věřiteli) vrátit částku 300.000,-Kč. Se samotnou vymahatelností této částky po takovéto osobě je to více nežli problematické. Vymáhací agentura by byla též jedním z řešení.

Omlouvám se že Vám neodpovím. Toto není diskusní chat či něco podobného. Můj názor je ten, že na tuto situaci by měla úhradová vyhláška pamatovat tím způsobem, že jakékoli ošetření obětí trestných činů by měla hradit konrétní pojišťovna konrétního pojištěnce. V žádném případě se nesmí toto dotknout této skupiny obyvatel do které může samozřejmě patřit kdokoli z nás.

Když jsem dočetl na konec Vašeho dotazu tak jsem nabyl dojmu, že odpovídat v tomto případě nemá cenu... Nikdo Vám nezaručí návrtanost Vaší investice. To je nutné říci předem. Ohledně půjčky 20.000,-Kč podejte žalobu na zaplacení této půjčky a požadujte po něm zákonné úroky ve výši 8,5 % p.a. (ročně) ode dne splatnosti, tedy ode dne 2.1.2006 do zaplacení. Soudní poplatek v tomto případě činí 800,-Kč. Žalobu podejte k Okresnímu či Obvodnímu soudu dle jeho trvalého bydliště. V žalobě uveďte jeho poslední bydliště a rodné číslo. Soud si podle centrální evidence obyvatel zjistí jeho bydliště. Pokud na první soudní jednání nepřijde, navrhněte soudu, aby vydal rozsudek pro zmeškání. Ohledně dlužných alimentů podejte trestní oznámení z důvodu spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 213, odst.3 tr.zákona. Trvejte na jeho trestním stáíhání a uveďte kolik bývalý m,anžel dluží. Pokud nevíte kde bydlí tak to není Vaše starost, ale starost soudu a Policie ČR. S tím si hlavu nelámejte.

Vážená Katko, Vy sama můžete podat tr.oznámení na Vašeho otce a dosvědčit kdo je obětí jeho chování. Trestným činem je v tomto případě "týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě" podle ust. § 215 a tr.zákona. Popište v písemném tr.oznámení podrobně chování otce. Uveďte, že je velmi pravděpodobné, že se maminka bude muset podrobit nátlaku na to, aby nesouhlasila s tr.stíháním svého manžela. Z tohoto důvodu by měl být použit § 163a, odst.1 písm.d) tr.řádu "Souhlasu poškozeného s trestním stíháním není třeba, pokud je z okolností zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.V závěru tr.oznámemí požadujte, abyste byla podle § 158 tr.ř. informována o učiněných opatřeních a uveďte na sebe mobilní telefon. Vy sama budete v postavení tzv. zachránce, který je v případech doácího násilí velmi častý. Pokud byste potřebovala vědět podrobnosti, obraťe te se na www.bkb.cz nebo do této poradny - odkaz "Podání trestního oznámení".

Zákoník o rodině má tento základní požadavek : Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Podrobnosti byste musela dále rozvést. Podstatné je též názor Vašeho partnera zda se chce rozvést či nikoli. Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví totiž soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Pokud by existovala dohoda mezi Vámi jak co do péše o dítě tak i co do souhlasného rozvodu, pak by jste defacto nemuseli důvody rozvratu vašeho manželství prokazovat a rozvod by sám byl na 5 minut. Zatím, dle Vašich informací jsem přesvědčen, že důvody k rozvodu manželství existují a jde pouze o reakci Vašeho manela na Váš případný návrh na rozvod Vašeho manželství a samotné řízení o úpravu styku a určení výživného Vaší dcery. To jediné může samotná řízení prodloužit. Spojil bych se co nejdříve se sociálkou aby věděli o situacï v rodině a měli tak informace předtím, nežli návrh na rozvod Vašeho manželství podáte. K tomu, abyste se k němu více nevrátila stačí defacto si uvědomit pouze pár následujících skutečností: Nikdo nemá právo fyzicky napadat druhého. Ten kdo má druhého partnera opravdu rád a váží si ho, nikdy neudeří. Domácí násilí tohoto charakteru se bude na 99,999% opakovat. Vaší povinností je zejména ušetřit dceru jakémukoli psychickému či fyzickému nátlaku či "svědectví" něčeho takového. Pokud muž jednou udeří ženu tak pak definitivně selhal právě jako muž. Obrovské riziko a přítomnost alkoholu zcela pomíjím, protože toho byste si měla být vědoma Vy sama. Ve Vašem případě se bohužel téměř všechny typické indicie domácího násilí setkaly.

Na to, abych poradil cokoli mám příliš málo informací. Sedm vět prostě nestačí, zvláště, pokud se v tomto případu "vystřídali právníci, liga na ochranu práv apod. První a základní věcí by měly být co nejlepší vztahy s opatrovníkem, kterým, je v tomto případě sociální odbor Vámi blíže neurčeného úřadu. Dále by mne zajímalo, proč soud věří verzi otce a nikoli matky. Důvod je v tomto případě velmi podstatný. Velmi dlouho platí, že existuje velký tlak veřejnosti (a soudů samotných) na střídavou péči. Soudní rozhodnutí jsou sledovány a celkově je velký tlak na sjednocování judikatury nejen v oblasti rodinného práva. Soudci jsou velmi často školeni a výsledkem je střídavá péče obou rodičů. Nechci bránit nikoho (ani matku a ani otce), ale pokud otci je upřeno právo na styk (nevím v jakém rozsahu) s dítětem, nelze se divit adekvátních reakcí. Každopádně vše další by bylo pouhou neopodstatněnou dedukcí díky nedostatku informací.

Velmi se omlouvám, ale na území Slovenské republiky neplatí zákony a předpisy České republiky. Navíc právní řád Slovenské republiky bohužel v této části Vámi sdělené problematiky neznám.

Zvažte: 1) Výměnu zámků v bytě tak, aby nemohla do Vašeho bytu vstoupit. Nedopustíte se žádného tr.činu ani přestupku. Údaj o trvalém pobytu je jen údaj správního charakteru a nijak nezakládá právo Vaší přítelkyně bydlet ve Vašem bytě. Pokud by přišla Policie kterou by si Vaše přítelkyně zavolala, řekněte jim, že jste byl nucen svépomoci dle § 6 občanského zákoníku "§ 6 jJestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.". Dále odkažte na § 10 odsatvec 2 "Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti." zákona č.133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 2) Podání návrhu na vykázání z bytu (viz.část této poradny pod hleslem "Vykázání z bytu". 3) Podání trestního oznámení dle § 215 a tr.z. "Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě".

Za prvé je nutné zjistit, zda zaměstnavatl může daný příkaz exekutora či soudu splnit s ohledem na výši platu Vašeho bývalého manžela. Pokud zaměstnavatel může dle předpisů strhnout jakoukoli částku z platu Vašeho bývalého manžela a neudělá to, pak se statutární orgán zaměstnavatele (jednatelé, společníci v.o.s., členové představenstva apod.) dopouští tr.činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen "srážené částky"). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Bývalému manželovi coby povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka. Způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Znění této vyhlášky je následující : § 1(1) Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce 1) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel 2) . (2) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. § 2 Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. § 3 Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 4 Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.

Vy sama můžete podat trestní oznámení ze spáchání tr.činu § 215a tr.z. "Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě". Vy byste vystupovala jako svědek, ji byste označila jako poškozenou a jeho jako pachatele. Oznámení bych učinil písemně a uvedl veškeré podrobnosti jeho chování, včetně délky DN a případného zvyšování intenzity DN. Pokud existují další svědci, pokusil bych se s nimi předem dohodnout na společném postupu.

Co nejdříve podejte návrh na předběžné opatření na jehož základě bude dcera svěřena do Vaší péče na dobu do pravomocného rozhodnutí o výživném. Návrh by měl zpracovat advokát. V samotném rozhodnutí o výživném též usilujte samozřejmě o Vaší výlučnou péči dcery na dobu po rozvodu. Jedině pravomocné rozhodnutí o Vaší výlučné péči nad dcerou bude mít případjé trestněprávní důsledky pro otce v případě, že se rozhodne dceru odvézt. Dle jeho chování ale úmyslu odvézt dceru téměř nic nesvědčí. Evidentně o ni nemá zájem. Nicméně učinil bych vše pro to, aby byla dcera "úředně" svěřena do péče Vám. Pokud by soudní rozhodnutí porušil, dopustil by se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.

VAše bývalá maželka na Vás může podat žalobu o zaplacení dlužné částky. Vy se můžete bránit námitkou promlčení dle § 100 občanského zákoníku podle kterého se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k Vaší námitce jako případného dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Pro Vaši informaci, veškeré pohledávky Vaší bývalé manželky, které nejsou uhrazené déle nežli 3 roky od jejich splatnosti jsou promlčené. Výpověď Vaší dcery je samozřejmě důkazem v soudním řízení. Musí si ovšem přesně vybavit kdy, kolik a za co jste bývalé manželce peníze dával.

Má odpověď je bohužel velmi krátká. Veškeré informace Vámi podané mne nutí k závěru, že případný návrh na určení výživného pro Vaši osobu byl byl zamítnut, případně by byla přiznána výše výživného tak nízká, že by se Vám nevyplatilo veškeré soudní jednání absolvovat.

Na Vašem místě bych zvážil podání : 1) Návrhu na prohlášení konkurzu na jeho majetek fyzické osoby. 2) Trestního oznámení ze spáchání tr.činu zanedbání povinné výživy dle § 213 tr.z. (v trestném činu pokačuje i po sdělení obvinění a i po pravomocném odstouuení. To vše zvyšuje nebezpečnost jeho chování. 3) Trestního oznámení ze spáchání tr.činu Porušení povinnosti v řízení o konkursu dle § 236 tr.z. Totiž ten, kdo nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu může být za spáchání tohoto t.č. odsouzen. Otec je evidentně dlouhodobě v úpadku a je podnikatel. Najděte si jeho jméno na http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html.cz kde jsou zapsáni všichni držřitelé živnostenského oprávnění. 4) Návrhu na výkon rozhodnutí k soudu, který pravomocné rozhodnutí o výši výživného vydal. 5) Návrhu na zvýšení výživného pro podstatnou změnu poměrů na straně nezl.

Vámi popsané chování otce není psychickým násilím ve smyslu § 215a tr.z. Žalovat otce za to že lže nelze. Jen se můžete "bránit" úpornou snahou prokázat opak. Ohledně změny výchovy se lze bránit jednak tím, že 1) od posledního rozhodnutí o výchově neuplynula dostatečná doba na to, aby se jakkoli poměry u nezletilých změnily, 2) návrh otce je účelový, 3) návrh otce není veden upřímnou snahou o péči a výchovu nezl. a slouží pouze jako nástroj pro psychické vydírání matky, 4) pokud by otec svůj návrh myslel skutečně se snahou o zajištění co nejlepších podmínek, pak by takovýto návrh vůbec nepodával.

V případě sporu dvou manželů je možné, že soud rozhodne tak, že se konkrétní nemovitost určuje do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, ovšem s tím, že ten kdo bude výlučým vlastníkem je povinen v konkrétní lhůtě zaplatit druhému manželovi vypořádací podíl v penězích určených obvykle znaleckým posudkem, který bude aktuální ke době rozhodování soudu dle tržních cen. Soud samozřejmě předtím zjišťuje, zda by takovéto rozhodnutí nebylo na újmu jakémukoli z manželů. Zkrátka každý případ je individuální.

Okamžitě bych podal návrh na vykázání z bytu. Vzhledem k tomu, že tento postup je poměrně podrobně probrán v dotazech, podívejte se, prosím, do sekce této poradny nazvané "Institut vykázání".

Jakákoli poradna Bílého kruhu bezpečí Vám je kdykoli k dispozici. Můžete též využít tzv.občanské poradny na http://www.obcanskeporadny.cz/

Je mi velmi líto, ale Váš dotaz je natolik obecný, že bych zde mohl popsat 100 stran a pořád bychom se nedobrali správné odpovědi. Zkuste se, prosím, dotázat konkrétněji. Děkuji předem za pochopení.

Můžete podat trestní oznámení místo ní, sebe označit jako oznamovatele a svědka, jí jako oběť trestného činu domácího násilí dle 215a tr.z. a útočníka jako pachatele tohoto tr.činu. Můžete dále uvést další případné svědky.

Zamezte mu v přístupu do domu. Vyměňte zámky a nebojte se příchodu policie. Trvalý pobyt v jeho občanském průkaze je jen správní údaj evidenčního charakteru. Váš syn nemá právo ve Vašem domě bydlet, pokud s Vámi nemá uzavřenu nájemní smlouvu. Pokud si přizve policii, oznamte jim, že dle zákona 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, konkrétně § 10, odst.2 z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti !!! § 10 odst.1 zní následovně: "Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu 11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu 12) určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci." Tímto chováním se nedopustíte ani přestupku v oblasti občanského soužití dle § 49 z.č.200/1990 Sb.

Výživné na nezletilé děti se určuje (pokud není možná dohoda rodičů jako v tomto případě) v řízení před soudem, které zahájí kdokoli z rodičů bez soudního poplatku. Návrh můžete napsat rukou a nemusíte se bát, že uděláte chybu. Soud Vás v případě chyby vyzve písemně k doplnění konkrétních otázek. Připojíte kopie rodných listů dětí a navrhnete sama výši výživného. Soud před prvním jednáním vyzve otce, aby doložil příjmy a pokud je nedoloží, bude vycházet z příjmu, kterým bude desetinásobek životního minima. Výživného pro Vás se můžete též domoci zvlášť podanou žalobou, která nemá s výživným na děti nic společného. Pokud se z domu odstěhujete, tak to nebude mít žádný vliv na velikost Vašeho spoluvlastnického podílu a Vy se můžete kdykoli nastěhovat zpět. Pokud se míníte z domu odstěhovat, zvláště kvůli chování manžela, oznamte to, prosím, sociálnímu odboru dle Vašeho bydliště a uveďte konkrétní důvody. Není to proto, že byste byla povinna se někoho ptát, ale Váš manžel by se zcela jistě pokusil odstěhování obtátit proti Vám.

Tůje jsou součástí pozemku na kterém jsou vysázené. Pokud je pozemek výlučně Váš, pak je požadavek Vašeho bývalého manžela neoprávněný, protože tůje jsou výlučně Vaše. Pokud je pozemek v ideálním podílovém spoluvlastnictví (Vás a bývalého manžela) a nebylo toto spoluvlastnictví ještě vypořádáno, pak rozhodne soud (pokud bude někým z Vás podána žaloba o vypořádání zaniklého SJM) o tom kdo z Vás bude výlučným vlastníkem a kdo tedy bude povinne vyplatit tomu druhému polovinu tržní ceny nemovitosti do které se bohužel počítá i cena rostlin na nich vysázených. Ocenění dřevin a ostatních rostlin je obvyklá položka znaleckých posudků v těchto případech.

Smlouva o vypořádání SJM s ověřenými podpisy by byla neplatná pouze za případu, kdybyste Vy oba učinili písemné prohlášení o neplatnosti této smlouvy. Skutečnost, že jste se nedohodli na výživném ještě neznamená, že je tato smlouva neplatná. Tato smlouva je totiž podmínkou rozvodu dle § 24a ZOR jak správně sama uvádíte a zároveň způsobí situaci, že soud nezjišťuje příčiny rozvodu manželství. Jestliže jste se pravomocně rozvedli, pak platí tato smlouva, která právě na období po rozvodu manželství platí. Tato smlouva též slouží (spolu s kopií pravomocného rozsudku Vašeho manželství) jako podklad pro příslušnou změnu v zápisu v katastru nemovitostí.

Ve Vašem případě bych vše písemně nahlásil Policii ČR spolu s návrhem na vykázání z bytu (v podrobnostech, prosím, se podívejte do rubriky této poradny pod názvem "institut vykázání".). I kdyby Vašemu návrhu na vykázání nebylo z jakýchkoli důvodů vyhověno, tak alespoň dáte nejen Policii ČR, ale zejména manželovi razantně najevo, že nehodláte jeho chování nadále ignorovat a že se budete bránit. Není nic horšího, nežli v těchto situacích nedělat vůbec nic. Opakované žádosti z Vaší strany na jeho vykázání (např.v budoucnu) mu budou pouze přitěžovat. Dalším velmi důležitým krokem je sdělit PČR případné svědky - pokud existují. Samotné děti též mohou být svědky a záleží pouze na přístupu policie. Děti vyslýchá policejní psycholog odděleně od rodičů.

Ve Vašem případě navrhněte soudu (s ohledem na tyto skutčnosti), aby v řízení ustanovil jiného opatrovníka nejen z důvodu podjatosti vůči Vaší osobě, ale též pro samotný přístup k celému řízení a z důvodu nedostatečné ochrany práv nezletilého. Navrhněte provedení znelckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie jehož předmětem by byli oba rodiče nezletilého (Vy a otec). Jedině tak lze objektivně (nezávisle na Vašich opakovaně vznášených a nevyslyšenýh argumentech) zjistit, jaké povahy je otec a zda netrpí poruchou osobnosti či chování a zda je schopen se o takto malé dítě náležitě postarat. Musím však dodat, že takovéto posudky soudy nerady provádějí a že jejich náklady nesou oba rodiče. Dle rozsahu znaleckého posudku je obvyklá cena takovéhoto posudku 8.000,-Kč až 15.000,-Kč.

Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. Jiným způsobem zletilosti dosáhnout nelze.

Děkuji za zprávu a moc bych Vám přál, abyste již takovéto řízení nemusela podstupovat.

Velmi se omlouvám za opožděnou odpověď. Nejdůležitější je samotný obsah smlouvy mezi Vámi a Vaším bývalým manželem. Konkrétně jeho nezpochybnitelný závazek, že Vám dluží 200.000,-Kč a poté údaj o splatnosti či splátkách. Sama zde uvádíte, že o splátkách se ve smlouvě nehovoří. Z toho důvodu předpokládám, že i údaj o splatnosti celé částky ve smlouvě chybí. Pokud by údaj o splatnosti jeho dluhu ve smlouvě uveden byl, pak by byla celá situace velmi jednoduchá, protože byste prokázala údaj, od kdy je Váš bývalý manžel v prodlení se splácením. Pokud údaj o splatnosti zůstatku dluhu ve smlouvě chybí, pak ho musíte písemně doporučeným způsobem (nejlépe spolu s dodejkou) vyzvat k úhradě celého dluhu do konkrétní doby. V případě, kdy Vám Vaše peníze nesplácí, můžete se obrátit na soud se žalobou o zaplacení zůstatku dluhu. Příslušným je soud dle jeho trvalého bydliště a jste povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 4% ze žalované částky (v případě 200.000,-Kč tedy 8.000,-Kč). Soudní poplatky se platí kolkovými známkami vylepenými na žalobě. Pokud činí soudní poplatek více nežli 5.000,-Kč, pak se kolkovými známkami soudní poplatek neplatí a vyčkáte na písemnou výzvu od soudu, ve které bude uvedeno číslo účtu a variabilní symbol, pod kterým SOP uhradíte. Budete na to mít 3 dny od písemného doručení soudní výzvy s tím, že den doručení se do lhůty 3 dnů nepočítá. Ohledně "spojení" stavebního spoření Vám nemohu poradit, protože neznám podmínky konkrétní banky, která Vám peníze půjčila a konkrétní smlouvy, kterou jste uzavřela. Dle mých zkušeností by tento krok neměl úvěrující bance činit problém, neboť bance jde a)o pravidelné splácení půjčky a b) o řádné zajištění úvěru ve formě zástavy na nemovitosti. V případě žaloby na Vašeho bývalého manžela je ve Váš prospěch (ohledně důkazů) nejen samotná existence písemné smlouvy, ale též skutečnost, že část dluhu uhradil. Takovéto chování dlužníka se považuje (nejen na základě občanského zákoníku) za uznání dluhu.

Nejdůležitější ochranou Vaší situace je v této chvíli skutečnost, aby předmětná dvougaráž byla zapsána v katastru nemovitostí a též i osoby, které jsou skutečnými vlastníky a skutečnými stavebníky. Pro "zlegalizování" této stavby je nejvhodnější klasický postup prostřednictvím stavebního úřadu - následné kolaudace a samotný zápis v katastru nemovitostí. Není mi bohužel známo, kdy jste předmětnou dvougaráž postavili, ale podle nyní platného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (§ 103, odst.1), který je účinný od 1.1.2007 stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují budovy, zejména stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů. Pokud Vaše dvougaráž tyto podmínky splňuje, pak nepotřebujete stavební povolení. Nemám bohužel žádné informace o to,m zda bylo před samotným započetím stavby (pokud je větší než jak je uvedeno ve shora uvedených podmínkách)vůbec zahájeno jakékoli stavební řízení. Pokud nikoli, vše se dá samozřejmě ještě stihnout. Další variantou by mohl být ten postup, že byste nechala do katastru nemovitostí předmětnou dvougaráž zapsat bez udělení č.p. nbebo č.evidenčního (např. jako stavbu rozestavěnou). Je velmi pravděpodobné, že tato varianta bude vyžadovat součinnost manžela ....(viz následující) Podle z.č.344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), konkrétně § 5 odst.6 se jako vlastník nově evidované stavby zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo stavebník, který na pozemku stavbu provedl, pokud se listinou neprokáže, že vlastníkem je někdo jiný. Jako způsob využití nově evidované stavby se zapíše účel, ke kterému je stavba podle kolaudačního souhlasu nebo oznámení stavebníka užívána v souladu s právními předpisy. U ostatních staveb se vychází z územního rozhodnutí nebo z ohlášení stavby stavebnímu úřadu!!!. Při ohlášení nově evidované stavby k zápisu do katastru je její vlastník povinen doložit doklad o účelu užívání stavby. Dále byste měla vědět, že podle § 104, odst.1 a 2 stavebního zákona k provedení jednoduchých staveb (viz.a) až d), jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni. Ohlášení stavebnímu úřadu tedy vyžadují : a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m 2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, b) podzemní stavby do 300 m 2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem, c) stavby do 300 m 2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m 2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let, d) stavby do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m. Jelikož je v současnosti velké riziko, že Váš manžel by mohl využít § 133, odst.3 Občanského zákoníku (40/1964 Sb.) , který stanoví, že převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy doporučuji učinit veškeré kroky k tomu, aby dvougaráž byla jako stavba ve vlastnictví Vás obou zapsána. Tím odkazuji na shora uvedené.

1.část) Dobrý den, můj dotaz vychází z této situace: otec dětí(jsou nyní věkem SŠ), mi na ně platí dlouhá léta výživné ve výši cca jedné PATNÁCTINY své výplaty(a to má navíc výhody v zaměstnání: bezplatně auto,tel.,internet,různé poukázky na služby,..). Já jsem dlouhodobě v evidenci ÚP, pobírám jen dávky. Brání se zvýšení výživného, neboť dosud ho musí děti o vše co potřebují a já jim to nemohu koupit, prosit ; načež se vždy "rozjede jeho hra", kdy nejdřív na jejich prosbu zapomene, až mu připomenou tak si klade podmínky a nebo řekne že si to musí rozmyslet.. pak na to zase zapomene a když mu to připomenou tak řekne že se tím nemá čas zabývat ať jim to koupí matka.. pak to zaplatí ale jen když to on uzná, ale s mnoha hanlivými připomínkami které mi mají děti vyřídit. To je ale už někdy až po termínu(třeba při placení věcí do školy), tak to jde zaplatit sám, nebo musí být při nákupu(např.oblečení). 2.část) Nebo ještě dělá to, že si mají jít děti věc vybrat a zamluvit a on pak tam jede a jestli se mu to také líbí, tak jim to přiveze, aj.. Někdy dává podmínky i mě, abych třeba zaplatila pro jedno dítě a on až pak zaplatí pro druhé (to se stalo v případě tábora o prázdninách), ale pak ten druhý tábor stejně nezaplatil, takže jelo jen jedno dítě. Takto sám určuje co děti potřebují a co ne a kdy se to koupí. Já u toho nesmím být (ani když s nimy vybíral šaty do tanečních, ani když se jde na informativní schůzky do školy), protože jinak by jim to nezaplatil. Stále dětem předhazuje jak by ony peníze ztratily, nebo záruční listy od dražších věcí jim také nedává a něco jim dá dokonce úplně sám dle vlastního vkusu, aby si ani samy nemohly vybrat. Nejvíc se ho děti musí doprošovat o kredit a kapesné na zábavu a kulturu. Toto otec nazývá: "STARÁM SE O DĚTI". Dle mého názoru je však takto od útlého věku zneschopňuje a před jejich vrstevníky shazuje. 3.část) Nutí je aby šly „dělat“, o víkendech i přes týden prý mohou chodit na brigády. Dotaz spočívá v tom, zda se už nejedná o dlouhodobé psychické násilí? před rozvodem se takto podobně choval i ke mě: nikam jsme spolu nechodili přesto že jsem se přestěhovala do jeho prostředí. Jeho příjem byl pro mě tajemstvím, já jsem měla dle něj přece mateřskou a fin.podporu z důchodu své babičky. Protože bral přídavky na děti on, tak jen zaplatil holý nájem a jinak mi nedal peníze na nic ani když jsem prosila. Toto vedlo z jeho strany k násilnostem na mě. Když se pak odstěhoval ke svým rodičům (děti byly ve věku 3r a 5měs), tak přestal platit i byt a přídavky si nechával za splátky půjček. Kvůli tomu jsem se rozvedla a soud určil výživné, které od té doby, díky jeho advokátům které si postupně najímá, zůstává prakticky ve stejné výši. Už nevím jak s této situace ven. Práce se mi sehnat nedaří, nemám žádnou praxi, neumím AJ, nemám ŘP,.. Děti i já bychom chtěly, aby 4.část) Děti i já bychom chtěly, aby se zvýšilo výživné na takovou úroveň aby se ho už nemusely doprošovat. On se tomu brání. Chce, aby vše zůstalo tak jak je: nízoučké výživné s tím, že on dětem platí náklady na šk.a mimošk.aktivity. Tímto způsobem je však "terorizuje". Mluví s nimi sprostě a nadřazeně. On vždy musí být ten kdo vše ví líp a kdo rozhoduje a když dojdou argumenty tak fyzicky vyhrožuje (na zmlácení došlo za poslední dva roky jen jednou). Jakékoliv diskuze o výši výživného se mnou odmítá, nebo na SPOD svým chováním blokuje. Nevezme mi ani telefon, neodpoví na mail. Když se snažím někde v poradně tuto situaci řešit, tak dospěju k tomu, že mi řeknou, že když on nechce, tak stejně nebude výsledek vyjednávání příznivý a už se mnou končí na toto téma. Copak není žádná možnost jak tuto situaci už konečně změnit? (v pořadí několikátý soud o zvýšení výživného proběhne opět tento měsíc-říjen 2007, ale opět má advokáta a přes děti mi vzkazuje že ani 5.část-poslední) vzkazuje že ani tentokrát neuspěju. Má totiž utkvělou představu že já to výživné spotřebuji pro sebe. Hned po podání mého návrhu na zvýšení výživného podal jeho advokát návrh na změnu vých.prostředí s návrhy na různé psychoposudky nás všech..) . Poradíte mi účinně alespoň vy ve vaší poradně na internetu? Vážená paní Hanko, na poradnu tohoto typu je Váš případ skutečně příliš rozsáhlý a bez detailní znalosti celého případu nemůžete čekat detailní odpověď ani od nás. Z Vašeho sáhodlouhého dotazu jsem (snad správně) pochopil, že se musí změnit a) způsob disponování se samotným výživným, b) zvýšení výživného jako takového, c) přístup pracovnic OSPOD, d) detailně zjistit výši a skladbu příjmu otce dětí, e) stálost plateb od otce Vašich dětí a v neposlední řadě hlavně přístup otce k výchově a výživě nezletilých + návrh na vyhotovení posudků z oboru psychologie a psychiatrie. Ad a) Nevím, zda je rozhodnuto o tom, kdo z Vás má nezl.ve výlučné péči. Nesdělila jste jaký způsob výchovy a péče o děti je v současnosti pravomocný. Pokud jde o způsob tzv.střídavé výchovy, pak je samozřejmě problém v tom, že otci nelze v době, kdy je má ve výlučné péči, stanovat soudem jakékoli limity způsobu výchovy a výživy. Pokud je máte ve výlučné péči vy, pak je situace samozřejmě jednodušší a s celkovou měsíční částkou výživného disponuje výlučně ten rodič, který má nezl.ve výlučné péči. Existují mnohé varianty výživného a pokud jsou děti větší, lze část spořit a ze zbytku hradit běžné výživné. Pochopil jsem však, že o úsporách z výživného nelze v tomto případě vůbec hovořit. Pokud Vám jakkoli zasahuje do způsobu dispozice s výživným pro nezletilé a máte je ve své výlučné péči, pak si prostě do těchto věcí nenechte mluvit a zasahovat. Ad B)+ D) Při zvýšení výživného je nutné, aby soud učinil nejen podrobné dokazování ohledně „výplatních pásek „, ale je nutné učinit dotaz na centrální registr nemovitostí. Tento krok navrhněte soudu či ho sama učiňte na jakémkoli katastrálním úřadu dle jeho rodného čísla. Pokud nebude žádnou nemovitost vlastnit, pak nebudete platit žádný správní poplatek ve formě kolku. Pokud můžete, podívejte se na www.justice.cz, kde v odkazu obchodní rejstřík – vyhledávání podle jmen osob zjistíte, zda je či není společníkem obchodní společnosti, popř.nezastává funkci v jakékoli obchodní společnosti. Proveďte, prosím, i kontrolu na http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html.cz, kde dle jména zjistíte, zda podniká jako fyzická osoba - živnostník. Pokud ano, pak je namístě učinit přehled jeho daňových přiznání za poslední tři roky a zvýšené výživné požadovat zpětně za tuto dobu. Ad C) Přístup OSPOD k některým „dlouhým“ a „komplikovaným“ kauzám je po celé republice sice rozdílný, ale téměř vždy jejich snaha „ochabuje“, pokud je případ problematický a dlouhý. S touto okolností se dá dělat pouze to, že pokud máte jakékoli pochybnosti o přístupu pracovníků OSPOD, můžete navrhnout jejich podjatost a případně podávat stížnosti na jejich postup. Obě varianty jsou však krajní a někdy i bohužel kontraproduktivní vůči samotnému výsledku, kterého chcete dosáhnout. Ad E) Pečlivě hlídat splatnost výživného a v případě jeho neuhrazení žádat písemně soud o součinnost a jeho napomenutí. Výkon rozhodnutí pro nezaplacené výživné lze podat samozřejmě též. Trestní oznámení pro neplacení výživného (trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 213 tr.zákona) je Policií ČR sledován až v okamžiku, kdy jde o delší neplacení výživného (nikoli „jen“ jeden měsíc). Vážená paní Hanko, Váš případ je opravdu na delší dobu a stojí za podrobnější rozbor (zde v poradně na vícero kratších dotazů bez ohledu na to, že zabere více času). Vím sám moc dobře, že má odpověď je bohužel obecná, ale snad mi pomůžete tím, že se budete ptát více otázkami konkrétněji a je skutečně lhostejné, kolik jich bude. Samostatnou kapitolou jsou posudky, které se dělají téměř pravidelně v kauzách, které trvají déle a jsou komplikovanější. Vždy je dělají dva znalci (psycholog a psychiatr) s tím, že si svůj posudek nechají zaplatit (v průměru 10-15.000,-Kč).

Tento krok Vám v žádném případě nedoporučuji, pokud nemáte již tzv.zúžené společné jmění manželů ve formě notářského zápisu. Veškeré věci (movité činemovité), které nabude jakýkoli manžel přede dnem právní moci rozvodu manželství tvoří tzv. SJM a druhý manžel má právo na vypočádací podíl z těchto věcí. Trvalý pobyt je pouze a jen správní údaj o bydlišti a nijak nezakládá právo dotyčné osoby předmětnou adresu užívat či nikoli. Trvalý pobyt již vůbec nemá žádnou právní relevanci k majetku manželů či k jejímu případnému vypořádání. Viz.zákon č. 133/2000 Sb. (ve znění novely 165/2006 Sb.) § 10, odst.2 "Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.".

Přestupkové řízení je řízením, jehož průběhem disponuje tzv.přestupková komise. V tomto řízení se samozřejmě prokazují veškeré skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení tohoto řízení a velmi často se vyžadují informace i od ostatních správních orgánů ČR a případně i Policie ČR. K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.Přestupek proti občanskému soužití (§ 49 písm.c.)" kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním" je velmi vážným přestupkem. Obecně lze za přestupek uložit tyto sankce: a) napomenutí,b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci. Ve Vašem případě přichází v úvahu napomenutí či pokuta. Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí. Napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě postačí samotné projednání přestupku. Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k Vaší osobě, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Za více přestupků projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím. Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován. přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. Ve Vaší nepřítomnosti lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítnete, ač jste byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostavíte bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem pak správní orgán jeho žádosti vyhoví. Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle správního řádu.

Velmi rád bych Vám byl v něčem prospěšný, ale bez Vašeho dotazu to prostě nejde :-)

Váš problém řeší spousta lidí a speciálně pro Vás platí, že Vás čeká to, co požaduje kupující a na jaké jeho podmínky přistoupíte. Kupec buď Vaší nemovitost koupí či nikoli. Ať jste se dohodli na ceně či nikoli není v tuto chvíli podstatné, důležitý je způsob úhrady kupní ceny. Zcela nepochybně má banka, která poskytla hypotéku zástavní právo na předmětné nemovitosti jako první v pořadí. Zástavní právo přechází na dalšího vlastníka ze zákona. Pokud bych kupoval já od Vás předmětnou nemovitost, vyžadoval bych a) Listinné prohlášení banky ve kterém uvede veškeré Vaše nesplacené závazky vůči Vám, abych měl jistotu zda Vaše závazky nejsou vyšší nežli kupní cena. b) Úhradu kupní ceny ve formě advokátní úschovy (peníze obdržíte poté, co se stanu vlastníkem nemovitosti. c) Ve smlouvě o úschově kupní ceny bude podrobně specifikováno jakou částku a na jaký účet schovatel kupní ceny poukáže bance po právní moci vkladu vlastnického práva v můj prospěch část kupní ceny, na jaký účet poukáže Vám zůstatek kupní ceny po úhradě Vašich dluhů a na jaký účet a kolik bude poukázáno finanšnímu úřadu jako daň z převodu nemovitosti (3% z její ceny pokud se = ceně kupní). Za další by nesměla nemovitost být zatížena dalšími věcnými právy, protože jejich existence snižuje její cenu. Musí dojít též mezi Vámi a kupcem k dohodě o tom kdo bude platit náklady na znalecký posudek, který bude ke smlouvě přiložen. Kupec může též zvolit samozřejmě s Vaším souhlasem a souhlasem banky i tu variantu, že za Vás převezme Vaši povinnost k úhradě hypotéky. S ohledem na výši kupní ceny a dosud splacenou částí hypotečního úvěru se vzájemně vypořádáte.

Platné zákony nekladou zaměstnavateli za těchto podmínek žádnou překážku k výpovědi. Je totiž zcela na volbě Vás obou jaké zaměstnání a za jakých podmínek budete vykonávat. Zaměstnavatel k Vám oběma musí přistupovat jednotlivě a samostatně. Nový zákoník práce (z.č.262/2006 Sb.) upravuje zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem následovně : § 53 (1) Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení, c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci. (2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. § 54 Zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána, b) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou), c) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)], pokud nejde o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Pro Vás jsou významná ust. § 137-142 Občanského zákoníku, konkrétně § 142. Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí. Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud. Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké . Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí být dohoda písemná. Každý ze spoluvlastníků je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla-li již dohoda o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání písemnou formu. Podle § 143a občanského zákoníku mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

Ust. § 85 odst.1 zákona o rodině (94/1963 Sb.) je následující : "(1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.". Pokud se tedy Vaše dcera dokáže sama o sebe postarat a dokáže se sama živit, pak vaše vyživovací povinnost zaniká. V opačném případě nikoliv. Jde o to správně a zcela do důsledku posoudit skutečnost, nakolik je Vaše dcera samostatná a schopná se o sebe postarat. Pokud nikoli, Vaše vyživovací povinnost nezaniká. Z tohoto důvodu nemohu Vám nemohu bohužel poskytnout jinou odpověď. Věvá hranice 8 let je podle zákona o rodině ( § 86 odst. 3 ) významná jen z hlediska procesního, a to v tom smyslu, že do plnoletosti dítěte je možno začít řízení o určení výživného i bez návrhu, zatímco po dosáhnutí plnoletosti je možné toto řízení zahájit pouze na návrh Vaší dcery.

Exekuce srážkami ze mzdy (za tu se ve Vašem případě považuje důchod) nepostihuje Váš důchod v celém rozsahu z důvodu, že důchod plní určitou sociální funkci, připouští zákon, aby z Vašeho důchodu byly v rámci exekuce sráženy pouze srážky nad určitou, právními předpisy, nastavenou výší mzdy. Vzhledem k vázanosti této nezabavitelné částky mzdy na životní minimum je zároveň zajištěna její valorizace. Exekuce srážkami ze mzdy je založena na principu, že daňovému dlužníkovi nesmí být ze mzdy sražena základní nezabavitelná částka. Pokud je prováděna exekuce srážkami ze mzdy (v tomto případě z důchodu) ze kterého platíte např. náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá exekuci částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Nyní je aktuální nařízení vlády 595/2006 Sb. O způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Základní částka, která Vám nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena z měsíčního důchodu, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (částka životního minima jednotlivce činí nyní měsíčně 3.126 Kč.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Ohledně tohoto údaje bohužel musíte nahlédnout do § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře. Nevím totiž kde bydlíte, kolik Vás je v bytě, zda jde o byt družstevní apod. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Můžete (i přes existenci jeho výlučného vlastnictví domu) podat návrh na jeho desetidenní vykázání z bytu. S tím jeho výlučné vlastnictví nijak nesouvisí a nijak ho nechrání!!! Vyhodit Vás na ulici nemůže, neboť by se Vašeho vyklizení z předmětného bytu musel domoci soudní žalobou. Pokud by Vás vyhodil z domu, odporovalo by to dobrým mravům, a to zejména s ohledem na Vaši sociální situaci a výchovu Vaší dcery (i přesto, že ji má ve výlučné péči). Doporučuji zahájit řízení o úpravu styku s nezletilou na střídavou výchovu nebo alespoň na nějaké konkrétně určené dny v týdnu tak, aby vaše případné vyklizení bylo s ohledem na Vaši soudem určenou péči o dceru nemožné. Ohledně vykázání z bytu viz.odkaz "Institut vykázání" v této poradně.