Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Smlouvu o zřízení věcného břemene musíte podepsat oba jako spoluvlastníci, protože jde o omezení vlastnického práva. Pokud by byla tato smlouva uzavřena pouze mezi vaším synem a Vaším bývalým manželem a byla by v této podobě předložena Katastrálnímu úřadu k tzv. "zavkladování" byl by návrh na vklad věcného břemene zamítnut.

Rozvedeni nejsou, neboť předtím, nežli je zahájeno samotné řízení o rozvod manželství, musí být pravomocně ukončeno řízení opatrovnické (výchova a výživa nezletilých). Z tohoto důvodu musí Váš přítel absolvovat dvě samostnaná řízení u téhož soudu - opatrovnické a o rozvod manželství.

Platí to co jsem Vám napsal. Jelikož se o těchto dietách málokdy u soudu jedná, je výjimečné, že by o nich soudy rozhodovaly. Každopádně použijte text a spisovou značku mnou uvedeného judikátu a argumentujte též tím, že jsou to sice náhrady za cestovné, které ale otec ve většině případů nespotřebovává a jsou významnou složkou jeho platu. Zvláště zaměstnanci pracující často v zahraničí (typicky řidiči kamionů) jsou na této složce platu závislí a bez ní by tuto práci v žádném případě nevykonávali.

Pokud se nechce vypořádat smírně, podejte žalobu na vypořádání SJM k soudu. S ohledem na to, že takovouto žalobu a samotný proces nezvládnete sama, každopádně doporučuji kontaktovat advokáta s žádostí o zastupování v tomto sporu. Advokát bude každopádně potřebovat následující listiny : 1) Rozsudek vztahující se k rozvodu vašeho manželství s doložkou právní moci. 2) Výpisy z katastru nemovitostí které spadají do SJM. 3) Stejnosis notářského zápisu o kterém se zmiňujete výše. 4) Seznam všech movitých věcí spadajících do SJM - pokud je budete chtít vypořádat. 5) Čísla bankovních účtů na kterých jsou peněžní prostředky spadající do SJM.

V případě, že by se občan nemohl právní služby u advokátů domoci, je povolána Česká advokátní komora, jako samosprávná profesní organizace, která žadateli zástupce z řad advokátů určí. Česká advokátní komora zároveň stanoví, zda advokát poskytne právní službu jako placenou, za sníženou odměnu nebo zcela bezplatně (na své náklady). Česká advokátní komora tuto činnost zajišťuje pro celou Českou republiku prostřednictvím své pobočky v Brně. Advokáty určuje podle určitého pořadí (žadatel si tedy nemůže vybírat) tehdy, pokud žadatel nemá nárok, aby mu zástupce ustanovil soud. Právní služba je poskytnuta i tím, že určený advokát vysvětlí žadateli neoprávněnost jím vznášených nároků. Bližší informace lze získat na internetu na adrese www.cak.cz v rubrice Seznam advokátů. Česká advokátní komora organizuje prostřednictvím svých regionálních představitelů rovněž bezplatné drobné právní porady pro nemajetné ve městech, která jsou sídly krajských soudů, případně i v jiných místech. Do konkrétního místa docházejí Českou advokátní komorou určení advokáti, kteří pomáhají žadatelům v orientaci v jejich právních problémech. Místo a dobu lze najít rovněž na výše uvedených internetových stránkách - v rubrice Orgány Komory/ Regionální střediska. Váš případ naní případem nutné obhajoby a není Vaší povinností mít v tr.řízení obhájce. Abyste měla přehled alespoň o Vašich základních právech, přečtěte si níže uvedený § 33 tr.řádu a pokud chcete znát do detailu veškeré případy (ve kterých je tzv.nutná obhajoba) přečtěte si níže § 36 trestního řádu. §33 Práva obviněného (1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonůmomezena. (2) Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradístát. (3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 jsou oprávněny podat kromě obviněného a jeho obhájce i osoby uvedené v § 37 odst. 1. Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladnýúčinek. (4) Pokud byl pravomocným rozhodnutím podle odstavce 2 obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven. Obhájce ustanoví a, pominou-li důvody pro rozhodnutí podle odstavce 2, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 odst. 2, § 40 a 40a se použijíobdobně. (5) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. §36 (nutná obhajoba) (1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu (§ 116 odst.2), b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,nebo c) jde-li o řízení protiuprchlému. (2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě sehájit. (3) Koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musí mít obviněný obhájce už v přípravnémřízení. (4) Obviněný musí mít obhájcetéž a) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení protizadrženému, b) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu (§ 389 odst. 2, § 406 odst.3), c) v řízení o vydání do cizího státu (§ 394 odst.3), d) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie [§ 421 odst. 2 písm.a)], e) v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí (§ 452 odst. 2, § 455 odst. 2) a v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, kterým byl uložen peněžitý trest nebo pokuta (§ 460r odst. 2),nebo f) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.

JAk jsem již předeslal. V ČR neplatí systém judikátů, ale na druhou stranou nižší instance se velmi často (a rády) řídí judikaturou soudů vyšší instance. Zejména judikáty Nejvyššího soudu jsou defacto jako direktiva proti které není radno se přít. Nejen z tohoto důvodu jsem velmi skeptický v jiný výsledek soudního sporu, nežli ten, který je nastíněn v uvedeném judikátu. Názory notáře v tomto případě jsou zcela irelevantní. Vaši situaci může zvrátit jednak jiný názor prvoinstančního a odvolacího soudu... a případně odchylná dikce samotného obsahu smlouvy nežli je uvedena ve zmíněném judikátu. Jak se mi vše jeví z obsahu Vašeho dotazu, je vše bohužel spíše postaveno ve Váš neprospěch.

Názory Vašeho přítele na spoluvlastnictví nemovitostí jsou opravdu velmi kuriózní. Vy máte absolutně stejná práva a povinnosti jsko on, včetně práva byt užívat. Pokud kdykoli vymění byt či Vám jakkoli úmyslně zamezí vstupu do bytu, dopustí se tr.činu dle § 249a tr.z. "Neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru". Je pravda, že pokud zaplatil cokoli za Vás oba, má právo požadovat po Vás polovinu všech částek. Na druhou stranu v případě, pokud mu nezaplatíte polovinu jím zaplacených částek, tak se každá jednotlivá částka (či splátka) promlčuje nejpozději do tří let ode dne následujícího, kdy ji zaplatil. Vše co za Vás oba zaplatil v době před více než třemi lety je tedy vůči Vám promlčené. V žádném případě o byt "nepřijdte", pouze hypoteticky "hrozí", že pokud bude řešit soud spor mezi Vámi jako spoluvlastníky bytu, může ve výrou rozsudku určit výlučného vlastníka Vašeho bývalého přítele (nebo též Vás..). To vše pouze po podrobném dokazování a poté, co zjistí správně skutkový stav. I kdyby se nakonec pravomocně stal výlučým vlastníkem bytu Váš bývalý přítel, musel by Vám vyplatit (v soudem určené lhůtě) polovinu tržní hodnoty bytu ke dni rozhodování soudu.

Do příjmů se samozřejmě započítávají i tzv."diety"¨. Jde o příjem a je předmětem daně. Je nutné, aby zaměstnavatel otce na výzvu soudu potvrdil nejen samotnou výši hrubé a čisté mzdy za posledních 6 měsíců, ale též, aby potvrdil, kolik a kdy vyplácel otci náhrady spočívající předmětné "diety". Správně se jedná o "cestovní a jiné výdaje" či o "výdaje na zahraniční cestu", které otec jako zaměstnanec měl při plnění svých pracovních povinností. Na podporu svého tvrzení zmiňte u soudu např.následující judikát : Sp.zn. 10 Co481/2003, vydaný Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 10.9.2003 : "Při rozhodování o určení výživného pro dítě lze přihlédnout i k peněžním prostředkům, které osoba povinná výživou uspořila z vyplacených a nespotřebovaných cestovních náhrad.".

Problém je v tom, že dle Vámi udávaného judikátu, který se bohužel vztahuje konkrétně na Vámi uváděný případ, Nejvyšší soud dne 31.7.1996 judikoval následující : a ) Jde-li o právní úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán. Nestačí, že účastníku (účastníkům) právního vztahu je jasné, co je např. předmětem smlouvy, není-li to seznatelné z jejíhotextu. b) Bylo-li ve smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu toto právo vymezeno tak, že je prodávajícímu "ponecháváno doživotně užívání převáděných nemovitostí v rozsahu, jak je dosud užíval", jde o smlouvu podle § 37 odst. 1 ObčZ neplatnou. V tomto případě je tedy irelevantní jakýkoli názor Okresního či Krajského soudu, ale jediným podstatným bodem celého případu je podstatná skutečnost, že i kdyby se kdokoli odvolal či dovolal, vždy bude tento judikát (i přes neexistenci precedentů v ČR) překážkou k tomu, aby byla darovací smlouva sepsaná notářem v roce 1994, v části týkající se věcného břemene, shledána jako platnou.

Před jakýmkoli takovýmto krokem musíte mít postaveno najisto skutečnost, že v prvém případě prokážete, že Váš manžel s Vaším zlatem vůbec disponoval a že Vám slíbil, že ho Vaším jménem ve Váš prospěch prodá. Jinými slovy musíte prokázat obsah Vaší dohody a jeho následný podvod. Z pohledu občanského práva máte tříletou promlčecí dobu na to, abyste na Vašeho manžela podala žalobu o náhradou škody. Z pohledu trestního práva můžete podat trestní oznámení z důvodu spáchání trestného činu podvodu. Jediným a bohužel nejdůležitějším problémem na Vaší straně zůstává (v obou případech) tzv.institut unesení důkazního břemene. Nelze opomenout tu otázku, zda prokážete, že předmětné zlato bylo vůbec Vaše. Nevím, zda existují nějací svědci a případně zda je Vám vůbec znám subjekt, kterému měl Váš manžel Vaše zlato prodat... V případě, pokud nic z toho nedokážete prokázat (byť svědecky) nebudete bohužel úspěšná. Upřímně bych Vám přál opak.

Vaše dcera by měla co nejdříve podat písemný návrh adresovaný Okresnímu či Obvodnímu soudu dle jejího trvalého bydliště ve smyslu ust. §§ 76b, 273b o.s.ř. (občanského soudního řádu). Tímto návrhem může vykázat svého "přítele" na měsíc z bytu. Pro jakékoli detaily, prosím, nahlédněte do sekce této poradny, která se týká institutu vykázání. Petit, tedy konečný návrh Vaší dcery by měl po předchozím popisu vypadat následovně : XY je okamžikem vykonatelnosti tohoto předběžného opatření povinen - Dočasně opustit byt č. na adrese XY …, umístěném v …patře budovy č.p. …. , který dosud společně užíval se svojí partnerkou XY a jejich dětmi Petrem … a Kateřinou …, . - Zdržet se setkávání s XY a jejich dětmi Petrem … a Kateřinou … a navazování kontaktů s nimi. - Zdržet se vstupu do bytu č. na adrese XY …, umístěném v …patře budovy č.p. ….a jeho bezprostředního okolí ve vzdálenosti 30 metrů. II. Toto předběžné opatření trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Obecně platí pro návrh na vydání předběžného opatření následující body: - Místně příslušný je soud, který je příslušný k řízení o věci (okresní soud navrhovatele) a rovněž okruh účastníků je stejný. - Pokud povinný nebude předběžné opatření respektovat, dopustí se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí ve smyslu ust. § 171, odst.1, písm.e) tr.zákona. V případě pravomocného odsouzení mu hrozí trest odnětí svobody v délce 0-6 měsíců nebo peněžitý trest. - Předběžné opatření nařídí předseda senátu na základě návrhu bezodkladně, v případě že však nehrozí nebezpečí z prodlení až do 48 poté, co byl návrh podán. - Návrh předběžného opatření je osvobozen od soudního poplatku . -Bylo-li před uplynutím jednoho měsíce zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby předběžného opatření (nejdéle však do jednoho roku bez ohledu na to, zda již řízení skončilo. - Předběžné opatření není podmíněno předchozím vykázáním Policií ČR. - Rozhodnutí (usnesení) o tomto předběžném opatření je vykonatelné samotným vyhlášením, aniž by bylo k jeho vykonatelnosti nutné ho předtím doručovat povinnému. - Nepřítomným se doručí dodatečně s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon. - Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během lhůty uvedené shora příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl věci uvedené v odstavci 2. O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí. - Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání. -Osobám, které jsou ohroženy násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném bytě nebo domě, se poskytuje bezprostřední individuální psychologická a sociální pomoc ambulantní nebo azylové povahy. Těmto osobám se rovněž zprostředkuje poskytnutí následné pomoci zejména sociální, lékařské, psychologické a právní. Pro poskytování pomoci těmto osobám se zřizují intervenční centra. Dle zákona č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení ve znění novely 135/2006 Sb. - Zaměstnanci intervenčních center jsou při pomoci osobám ohroženým násilným chováním povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděli. Sdělit takové skutečnosti mohou jen se souhlasem osob, kterých se tyto údaje týkají, nebo pro účely trestního řízení orgánům činným v trestním řízení i bez takového souhlasu. - Pomoc osobám ohroženým násilným chováním se poskytuje převážně na základě podnětu doručeného intervenčnímu centru Policií České republiky podle § 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.". Tímto podnětem je opis rozhodnutí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí a opis úředního záznamu o provedených úkonech. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta na základě žádosti osob ohrožených násilným chováním i bez takového podnětu. - Intervenční centrum je povinno kontaktovat osobu, která byla v rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí označena za osobu ohroženou násilným chováním, a to ve lhůtě nejpozději do 48 hodin od doručení podnětu, jinak vždy bezodkladně poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným chováním. - V rámci prvního kontaktu s osobou ohroženou násilným chováním intervenční centrum zjišťuje, zda tato osoba porozuměla všem informacím poskytnutým příslušníky Policie České republiky a zda jí byla zajištěna dostatečná ochrana a bezpečí. Dále pomoc zahrnuje i následnou poradenskou činnost. Intervenční centrum je povinno oznamovat příslušnému krajskému úřadu počet osob ohrožených násilným chováním, kterým byla poskytnuta pomoc.

Na tento dotaz zcela výjimečně odpovím, ale je jedním z mnoha, které do této poradny nepatří. Pokud Vaše čistá mzda činí 11.733,-Kč pak mi vychází následující hodnoty při třech vyživovacích osobách : - životní minimum jednotivce 3.126,-Kč - základní částka 8.196,-Kč - 1/3 zbytku mzdy 1.179,-Kč - částka (dle § 279/1 občanského soudního řádu) 5.785,-Kč - lze srazit bez omezení 0,-Kč! (dle občanského soudního řádu a nař.vlády č.595/2006 Sb.) Pro Váš přehled je aktuální znění § 279 o.s.ř. následující : §279 (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z prvnítřetiny. (2) Přednostními pohledávkamijsou a) pohledávkyvýživného, b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením nazdraví, c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnýmičiny, d) pohledávky daní apoplatků, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, úrazového pojištění a důchodovéhozabezpečení, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotnípojištění, g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounsképéče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře přirekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociálnípodpory. (3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

Odpustit Vám exekutor nic nemůže. To může udělat pouze věřitel, kterému dlužíte peníze spolu s bývalým partnerem. Váš partner Vám musí zaplatit 1/2 Vámi uhrazených splátek. Obtížnost vymáhání samozřejmě chápu, ale pokud nepodáte žalobu na zaplacení 1/2 toho co jste již zaplatila vůči bývalému manželovi, všechny splátky se ve lhůtě 3 let (každá samostatně)vůči němu promlčí.... Podal bych na něj též trestní oznámení z důvodu neplacení výživného vůči oběma nezletilým. Policie by neměla mít problém s tím ho vyhledat. Absolutně chápu Vaši soc.situaci, ale tyto dva kroky (alespoň ten poslední) byste měla učinit jen proto, aby se nedomníval, že mu vše projde. Koneckonců jde o peníze pro děti, nikoli pro Vás.

1) Pokud dluží jakékoli výživné, je Vaší povinností toto dlužné výživné vymáhat, protože jde o peníze dítěte a nikoli Vaše. Pokud neplatí výživné, jde o trestný čin. Podejte trestní oznámení nebo zahajte u soudu výkon rozhodnutí (exekuci) dlužného výživného. K tomu budete potřebovat právníka. Předpkládám, že toto jste sama nikdy nedělala. 2) Diety se samozřejmě do příjmu počítají jako všechny ostatní nepravidelné části mzdy. 3)Pokud zahájíte řízení o zvýšení výživného, bude soud požadovat písemné potvrzení od jeho zaměstnavatele o výši jeho příjmu za posledních 6 měsíců. Zaměstnavatel nemůže nijak falšovat výši jeho příjmu, protože z jeho mzdy musí odvádět soc. a zdrav.pojištění.

Nevím na základě čeho již nejste dle svého tvrzení podílovým spoluvlastníkem. Pokud nejste, pak předpokládám, že na základě nějaké písemné dohody která obsahuje též ustanovení, které obsahuje povinnost vyplatit Vám cenu Vašeho psoluvlastnického podílu. Pokud žádná dohoda neexistuje a Vy nejste podílovým spoluvlastníkem, pak nechápu jak k tomu došlo. Neumím si vysvětlit, jak mu může zůstat byt díky průtahům z jeho strany. Abych Vám mohl vůbec relevantně odpovědět, musím znát důvod proč nejste podílovým spoluvlastníkem a od kdy. Je to důležité pro prvotní a zásadní posouzení Vaší situace a nesmím též opomenout promlčecí lhůty. Předem Vám děkuji za doplnění otázky.

Vaše starší dítě okamžikem, kdy dovrší 18 let musí podat žalobu o své výživné samo. Soud v současně zahájeném řízení o výživné může přiznat výživné jen do dne 18 narozenin Vašeho staršího dítěte. V žádném případě to tedy neznamená, že by se povinnosti platit výživné vyhnul. Má povinnost platit výživné do té doby, dokud je zletilé dítě schopno se živit. Ať VAše starší dítě podá po svých 18 tých narozeninách žalobu o výživné zletilého dítěte a požádá o spojení obou řízení do jednoho (pokud se do té doby nerozhodne). Ať podá tuto žalobu co nejdříve. Důvod je ten, že jako zletilý nemůže požadovat výživné zpětně od doby podání žaloby jako nezletilý.

Je mi velmi líto, ale pokud bych zde zveřejnil své telefonní číslo, musel bych ho díky velkému počtu telefonátů změnit. Děkuji Vám za pochopení.

Jak sám vidíte, zabránit rozvodu i přes Váš nesouhlas někdy není možné. Můžete samozřejmě podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy Vám bude doručen rozsudek o rozvodu Vašeho manželství v listinné podobě.

Vyživovací povinnost mají vůči Vaší přítelkyni její rodiče do doby než bude schopna se sama živit. To však neznamená, že ji musí hradit veškeré náklady a že ona není povinna si hledat zaměstnání. Vaši rodiče vůči Vaší přítelkyni nemají žádné povinnosti.

Ano, příští soudní jednání může proběhnout, aniž byste měla k dispozici písemný protokol z jednání. Na počátku dalšího jednání požádejte o protokolaci Vaší námitky, že tento protokol nemáte.

Soud požádejte o součinnost v tom směru, aby Vámi označené bankovní ústavy oslovil se žádostí o sdělení, zda má Váš bývalý partner u těchto peněžních ústavů veden účet a jaký na něm byl zůstatek v době Vašeho rozvodu. Polovina zůstatku na případných účtech Vám jako bývalé manželce náleží. Byt jehož jste 50 % spoluvlastníkem můžete pronajmout, ale musíte se o nájem podělit s druhým spoluvlastníkem. Pokud však nebude souhlasit druhý spoluvlastník....budete se muset obrátit na soud. Každopádně bych se o to však pokusil a v případě sporu bych Vašeho "ex" nechal, aby se s případným nájemcem vypořádal sám. Část Vašeho bytu můžete pronajmout Vašemu bratrovi a pokud s tím Váš "ex" nebude souhlasit, ponechte ho, aby podal případnou žalobu k soudu. Výsledek mu nikdo nezaručí a navíc ho jakékoli spory možná přestanou bavit. Pokud odvezete cokoli z Vašeho bytu a jde o věc, která je ve Vašem spoluvlastnictví, ponechte na Vašem "ex", aby prokázal, že jde o jeho výlučné vlastnictví. Klíče od sklepa a poštovní schránky nechte vyměnit a počkejte kdy Vás o ně požádá on...

Výživné ve Vašem případě (výživné rozvedené manželky) může soud přiznat pouze v délce tří let od právní moci rozvodu manželství a nelze ho přiznat zpětně, ale nejdříve ode dne podání žaloby o výživné. Proto si pospěšte s rozhodnutím. Přeji hodně štěstí.

Pokud je dítě zletilé, musí si "své" výživné vymáha samo. Vaše vyživovací povinnost zanikne okamžikem, kdy je dítě schopno se živit samo. Zletilé dítě si však nesmí zaměňovat Vaší vyživovací povinnost s tím, že mu budete hradit vše nač si vzpomene. Zletilý je povinen se řádně starat o své zaměstnání. Pokud nestuduje, nemůže sehnat práci a pobírá dávky od ÚP, může se s Vámi dohodnout, že mu budete navíc předem dohodnutou částku přispívat. Každopádně případů, kdy zletilý žaluje své rodiče o výživné je percentuelně velmi málo v poměru k ostatním případům.

Trestním oznámením od něj peníze nezískáte. Musíte podat žalobu o zaplacení toho co jste za něj zaplatil a hlídat si promlčecí lhůtu. Ve Vašem případě počíná plynout promlčecí doba den následující po zaplacení dluhu z Vaší strany a její délka je 3 roky. Pokud platíte ve splátkách, běží u každé splátky samostatná promlčecí doba. Žalobu podejte k tomu soudu, který je příslušný dle jeho trvalého bydliště.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Oba rodiče mají přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost. Návrh Vaší dcery na určení výživného by měl být zamítnut z těchto důvodů: - je schopna se sama živit, - životní úroveň rodičů je de facto nižší nežli životní úroveň dcery, - rodiče nejsou schopni pokrýt své životní náklady a náklady na nezletilého, - ve věci by měl rozhodovat soud, který je místně příslušný - tedy dle trvalého bydliště dcery, - vznesl bych námitku podjatosti a místní nepříslušnosti, pokud bude rozhododvat jakýkoli jiný soud, nežli soud dle trvalého bydliště dcery a dcera je navíc soudním administrativním pracovníkem. - soud by měl zvážit životní příjmy i náklady dle regionu kde žijete a kde žije dcera.

Podle § 85 zákona o rodině yživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Návrh na tento druh výživného musí podat dcera sama, neboť je zletilá. Pokud bylo před dnem jejích 18.tin soudně rozhodnuto o výživném, pak dnem kdy dovršila zletilosti vykonatelnost předchozího rozsudku zaniká. Jinými slovy musí podat novou žalobu na určeí výživného - tentokrát zletilé osoby. Předchozí rozsudek nelze v části výživného po jejích 18 tých narozeninách soudně vymáhat.

Dle § 125 občanského soudního řádu za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Při jakémkoli soudním jednání si můžete činit poznámky a žádný soud Vám toto nemůže zakázat. Pokud při Vaší výpovědi použijete své poznámky, pak musíte (pokud Vás o to soud požádá), soudu své oznámky předložit k nahlédnutí. Je velký rozdíl, pokud vypovídáte jako svědek nebo jako účastník řízení. V případě svědků jsou poznámky vyloučeny. Jejich existence při výpovědi hodnotu svědecké výpovědi absolutně znehodnocuje. Pokud jste předvolán jako svědek k soudu, nemůžete mu pouze předložit Vaše písemné vyjádření a odejít... Podle § 126 občanského soudního řádu (1) Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud. (2) Na počátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi. (3) Předseda senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi. Otázky mohou dávat i členové senátu a se souhlasem předsedy senátu i účastníci a znalci.

Soud nemá povinnost vyhotovovat písemný protokol z jednání v konrétní lhůtě. Předpokládám samozřejmě, že protokol diktoval v průběhu jednání do diktafonu...

Je to vcelku běžná situace, která se stává a není ani možné proti ní nic namítat. O změně soudce budete informováni na dalším ústním jednání, kdy je Vás nový soudce povinen poučit, zejména o tom, zda proti němu vznášíte námitku podjatosti.

Volbou Vašeho právního zástupce a Vašimi důslednými námitkami do protokolu a na postup soudu. Kdybyste měla advokáta od počátku, nepochybně by této situaci rázně zamezil.

Otec bude předvolán, aby minimálně jednou byl přítomen, protože v těchto řízeních je nutný účastnický výslech otce. Za účelem výslechu otce nepochybně soud nařídí jednání, u kterého budete moci být přítomna. K tomuto jednání budete nepochybně předvolána na základě písemného předvolání.

Soudce na vyhotovení protokolu z ústního jednání nemá zákonem určenou konkrétní lhůtu. Na Vašem místě bych svoji žádost opakoval a případně požádal předsedu soudu o součinnost.

Vážená paní Svobodová, odpověď je poměrně lehká, obratem podejte návrh na výkon rozhodnutí, neboli zahajte exekuci. Na webové stránce www.exekutorskakomora.cz najdete seznam všech exekutorů, včetně všech kontaktů. Nedoporučuji exekuci, kterou bude provádět soud, ale přímo vybraného exekutora, který bude provedením exekuce na Váš návrh pověřen. Exekutor Vám zajisté poradí jak návrh podat. Zálohy předem se pohybují okolo 3.500,-Kč. Obvykle i méně. Veškeré náklady na exekutora pak samozřejmě hradí povinný. Než k exekutorovi přijdete, sežeňte si na příslušném soudním rozhodnutí tzv. doložku o tom (soudní razítko) kdy nabylo toto rozhodnutí právní moci.

Nyní jsem zjistil, že Váš dotaz pokračuje... Návrh na určení výživného jako manželky můžete podat i za doby manželství, včetně návrhu na určení výživného pro nezletilé děti. Měla byste udělit plnou moc advokátovi dle místa vašeho posledního bydliště v ČR aby mohl podat všechny žaloby. Sama, zejména z této vzdálenosti, tuto situaci nezvládnete. Případ je navíc i více komplikovaný, takže bych o volbě advokáta dlouho neváhal. Pokud Váš manžel podepsal Vaším jménem jakékoli smlouvy, jsou ze zákona neplatné. Pokud uzavřel smlouvy, které nad běžné hospodaření domácnosti zatěžují Váš společný majetek, pak je z těchto smluv zavázán výlučně on sám. Dne 12.9.2007 totiž vynesl velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozsudek pod spisovou značkou 31 Odo 677/2007, který je obrovskou změnou v dosavadní judikatuře všech českých soudů, která se týká společného jmění manželů a z toho plynoucích závazků. Právní věta tohoto judikátu zní následovně : " Splnění závazku smluvně přijatého pouze jedním z manželů nelze vymáhat na druhém z manželů, přestože tento závazek náleží so SJM". Tím Vám chci (opravdu velmi stručně) říci, že pokud bude výlučně Váš manžel vytvářet (zvláště fiktivní) dluhy za doby Vašeho manželství, bude za ně odpovídat výlučně on sám a po Vás nemůže nikdo ničeho požadovat.

I když jste nepodala otázku, zkusím ji přibližně odhadnout. Podejte ihned žalobu na výživné rozvedené manželky a hlavně podejte daší žalobu na určení výživného pro obě nezletilé děti. Vaše výživné jako dospělé osoby můžete požadovat pouze ode dne návrhu, zatímco pro děti můžete výživné požadovat tři roky zpětně ode dnme podání návrhu (žaloby) na určení výživného pro nezletilé. Nebudu zde smaozřejmě komentovat jeho chování a případnou vymahatelnost výživného. Velmi důležité je (samozřejmě spolu s řešením Vašeho bydlení a tíživé finanční situaci se kterou Vám poradit neumím), aby měl soudně určenou povinnost platit výživné v konkrétní výši a konkrétní podobě. Neplacení výživného v případě nezletilých je trestný čin zanedbání povinné výživy a to dle § 213 trestního zákona. Dle § 213 (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.

Kdykoli se můžete vrátit a zámky nechat odvrtat a vyměnit je za své. Mějte připraven aktuální výpis z katastru pro případ příjezdu Policie na jeho popud. Též na něj podejte trestní oznámení pro spáchání trestého činu dle § 249a tr.zákona "Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru", konrétně dle odstavce druhého tohoto ustanovení, protože tohoto tr.činu se dopustí každý, kdo oprávněné osobě (tedy Vám) v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Tímto krokem se nedopustíte ani přestupku, protože využijete § 6 občanského zákoníku, který chrání všechny občany CŘ v takovýchto obdobných případech, kdy nelze čekat na rozhodnutí soudu. Znění § 6 OZ je následující :" Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.".

Jakákoli přechozí provinění zvyšují nebezpečí jeho chování a této skutečnosti musí mít soud v současnosti co nejvíce důkazů. Toto musíte "kontrolovat" též Vy a nenechat to pouze na soudu. Soudy mohou ustanovit opatrovníka pouze v těchto případech : 1) Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat. Toto není tento případ. 2) Účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. Též se domnívám, že toto není Váš případ. Domnívám se, že ustanovením opatrovníka by bylo ze strany soudu nesprávné. Soud by mu měl dát zákonnou šanci jednání se účastnit a poté rozhodnout na základě listinných a dalších důkazů. Tím, že se nedostavuje na jednání výslovně dává najevo, že vše činí pouze účelově stresovat Vás jako matku a nezletilého. O dítě mu de facto vůbec nejde. Alkoholismus a zákaz řízení je dalším důkazem jeho nespolehlivosti.

Vaši situaci opravdu chápu. Dovolím si nekomentovat délku samotného soudního řízení a též si dovolím nekomentovat chování Vašeho manžela. Obojí je v těchto případech dlouhodobě bohužel velmi typické. Odpovím Vám proto do té části Vašeho dotazu, který se týká Vašeho společného majetku. Dne 12.9.2007 vynesl velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozsudek pod spisovou značkou 31 Odo 677/2007, který je obrovskou změnou v dosavadní judikatuře všech českých soudů, která se týká společného jmění manželů a z toho plynoucích závazků. Právní věta tohoto judikátu zní následovně : " Splnění závazku smluvně přijatého pouze jedním z manželů nelze vymáhat na druhém z manželů, přestože tento závazek náleží so SJM". Tím Vám chci (opravdu velmi stručně) říci, že pokud bude výlučně Váš manžel vytvářet (zvláště fiktivní) dluhy za doby Vašeho manželství, bude za ně odpovídat výlučně on sám a po Vás nemůže nikdo ničeho požadovat.

Váš manžel má právo na úhradu poloviny toho, co bylo během Vašeho manželství vynaloženo ve prospěch majetku, které je ve Vašem výlučném vlastnictví. Vaše tvrzení o tom, že úvěr splácíte výlučně sama za doby manželství není úplně přesné. Pokud jste manželé, pak i když fakticky úvěr splácíte Vy sama, tak právně Váš manžel splácí polovinu. Tato skutečnost je dle mého názoru pro Vás více nežli velmi podstatnou.

Společné jmění manželů zaniká ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželů. Nikoli ke dni podání návrhu na rozvod manželství. Máte pravdu v tom, že se často jeden či oba manželé snaží vytvořit fiktivní závazky za doby manželství a tím pak přitížit druhému manželovi. Obvykle jde o fiktivní směnky, půjčky, koupě apod. Vyhnout se této situaci dopředu bohužel nedá. Soudy obvykle při soudních jednáních, při kterých se soudně vypořádává tzv.zaniklé SJM, musí, na námitku jedné či obou stran, vypořádávat také s ust. § 144 občanského zákoníku, které stanoví, že pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Dle § 145 obč.z. odst.2 - obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Pro Vás je de facto nejdůležitějším ustanovením § 143, odst.1 písm.b) obč.zákoníku, které Váš problém částečně řeší a chrání zároveň. Toto ustanovení totiž zcela jasně obsahuje (ve vztahu k závazkům SJM), že společné jmění manželů netvoří závazky, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a dále závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Slova "přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů" je pro Vás i Vaší manželku velmi důležitá, protože pokud u soudu prokážete, že zvláště za doby kdy jste splu nežili druhý manžel "vytvořil" nějaký takovýto závazek, pak bude k úhradě tohoto závazku povinován výhradně ten partner, který ho "způsobil".

Podejte znovu návrh na zvýšení výživného z důvodu podstatné změny poměrů a časové délce od posledního rozhodnutí vě věci. Inflace je jen podpůrný a nikoli podstatný argument. Nejdůležitější jsou dvě věci - a) zvýšené náklady na výživu dcery, která má zákonný nárok na stejnou životní úroveň jako rodiče - zde pravděpodobně spíše otce a b) výše výdělek za minimálně posledních šest měsíců. Výživné můžete požadovat tři roky zpětně ode dne podání návrhu.

S tímto problémem se bohužel potýká tísíce žen, a to díky absurdnímu a nedokonalému právnímu výkladu § 213 tr.zákona. Právnímu výkladu proto, že přesné znění tohoto ustanovení je následující a vůbec neobsahuje nic o 6-ti měsíční lhůtě tak jak to správně dle praxe uvádíte. § 213 Zanedbání povinné výživy (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Každopádně podejte trestní oznámení z důvodu spáchání tohoto trestného činu a do tr.oznámení uveďte na obranu Vašeho dítěte následující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn.3 Tdo 1074/2006 : "Pozdější částečná úhrada výživného nemůže mít vliv na stanovení délky doby, po kterou obviněný vyživovací povinnost skutečně neplnil. Uhrazení části dlužného výživného pachatelem je toliko jednáním s prvky účinné lítosti podle § 214 tr. zák. , ovšem pouze v případě, že byla uhrazena celá částka dlužného výživného před vyhlášením prvostupňového rozsudku, v opačném případě podmínky, za nichž trestnost činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. zaniká, nejsou splněny.".

Předně se musíte rozhodnout, zda Váš vzájemný vztah je prospěšný pro děti a Vás osobně. Zvažte, zda je Váš partner schopen s konzumací alkoholu přestat nebo ji podstatně omezit. Další otázkou zůstává, zda si vůbec Váš manžel uvědomuje dosah svého jednání hlavně na psychiku a zdravý rozvoj dětí. Pokud mohu osobně odhadnout pouze na obsah pár řádek a své zkušenosti, předpokládám, že většina odpovědí by byla ve svém důsledku negativní. Pokud se nebudete bránit a vše do jisté míry "omlouvat" finanční závislostí na manželovi, nikdy se nedoberete takového výsledku, aby byl pozivitní a smysluplný zvláště vůči dětem. Váš manžel musí mít soudně uloženou a tedy i vykonatelnou povinnost platit konrétní výživné a musí být určeno, kdo má děti v péči. Tím se vyhnete jakýmkoli "prosbám", aby Vám či dětem uhradil výživné. V první řadě je však nezbytně nutné co nejdříve řešit otázku bezpečí Vás a Vašich dětí. Tu můžete řešit žádostí o vykázání Vašeho manžela z bytu (viz.část otázek v této poradně týkajících se institut vykázání). Pokud se nebudete bránit vůbec, bude to stále jen a jen horší. Váš manžel na toto Vaše chování celou dobu spoléhá, stejně jako další tisíce jemu podobných násilníků. Ve své podstatě jde jen o slabocha s velmi nízkou mírou odpovědnosti. O situaci ve Vaší rodině bych též informoval příslušný sociální odbor. Velmi se omlouvám za pozdní odpověď na Vaši otázku.

Dikce zákona je jedna věc a tzv.dobré mravy věc druhá. Vaše rozhořčení plně chápu a pokusím se Vám snad uspokojivě odpovědět. Zákon o rodině obsahuje následující "základní" pravidla : § 31 (1) Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností a) při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, b) při zastupování nezletilého dítěte, c) při správě jeho jmění. Všechny body a) až c) jste bezpochyby splnila. § 85 (1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. (2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. (3) Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost. § 35 Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat. Vy jako matka, již poměrně dlouho zletilého dítěte, máte své veškeré povinnosti splněny. Nyní zbývá najít mezi shora uvedenými vzájemnými právy a povinnostmi (matky a dcery) rovnováhu, která v současnosti evidentně neexistuje a je evidentně na straně vaší dcery. Doporučuji Vám počkat na konec školního roku a bez ohledu na výsledek razantně dceři naznačit, že se musí chovat adekvátně svému věku. Vy jako matka nejste povinna trpět evidentní zahálku Vaší dcery a zákon o rodině předpokládá, že se dcera musí samozřejmě nejen snažit v osobním životě, ale též ve vztahu k rodičům. Pokud není schopna (evidentně díky překážkám na její straně) dokončit střední školu ani v dvaceti letech a navíc se s Vámi jako matkou nestýká, není Vaší povinností pouze platit a trpět chování Vaší dcery, které porušuje dobré mravy dle § 3 občanského zákoníku. Zákon o rodině sice Vaší vyživovací povinnost obsahuje, ale není v žádném případě nastaven tak, že zletilé dítě si bude dva roky po dosažení zletilosti dělat co se mu zlíbí a bude mít neustále nastavenu dlaň směrem vzhůru. Pokud ani do konce tohoto roku nedokončí studium, buď ukončete platbu výživného nebo ji velmi výrazně omezte. Další záležitosti ať si vyřizuje vaše dcera jako dospělá sama. Bude to jen pro její dobro. Nezapomínejte na to, že je u otce, který má stejnou povinnost jako Vy a navíc je jí určitě bezplatně poskytováno ubytování, ošacení, strava apod. To vše se totiž do výživného zahrnuje.

V těchto případech bohužel platí, že pokud nebude přesvědčena o tíživosti situace osoba ohrožená, nic nepomůže. Vy jako blízká osoba byste mohla podat trestní oznámení o tom, že jste se dozvěděla o spáchání trestného činu... Vaši sestru označte jako oběť a jejího partnera jako pachatele. Díky tomuto kroku nemůže Vaše sestra vzít trestní oznámení zpět a Vy budete figurovat jako svědek. Musíte však přesvědčit sestru, aby dala souhlas k trestnímu stíhání manžela. Pokud to neudělá, pak jsou všechny takovéto kroky zbytečné. Mohla byste případně v tr.oznámení zmínit (pokud je to pravda), že jste byla opakovaně svědkem toho, že Vaše sestra byla nucena k tomu, aby nesouhlasila s tr.stíháním manžela a že by Policie měla postupovat dle § 163a odst.1 písm.d) tr.řádu. Dle tohoto ustanovení souhlasu poškozeného s trestním stíháním není třeba, pokud z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

Pokud se s Vašimi rodiči nedohodnete, budete muset využít cestu podání návrhu na určení výživného pro Vás jako studující zletilou osobu. Věřím, že jste již vyčerpala veškeré možnosti výdělku při studiu, stipendium, sociální dávky apod. Náležitosti návrhu na určení výživného pro zletilé dítě a požadavky na jeho obsah se v zásadě shodují s návrhem podaným v prospěch nezletilého potomka. Zásadní rozdíl spočívá v určení účastníků řízení. Již jimi nejsou otec a matka, nýbrž vy jako zletilé dítě a rodič, proti němuž návrh směřuje. Návrh tedy musíte podat sama. Další rozdíl spočívá v příslušnosti soudu, rozhoduje obecný soud rodiče, který je obvykle určen jeho místem trvalého bydliště. Konečně další zásadní odlišnost tkví v tom, že Vy jako zletilá osoba nemůže žádat o příspěvek na výživu, popř. jeho zvýšení zpětně, ale zásadně se přiznává až k datu zahájení soudního řízení. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá po celou dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit. Není tedy limitováno dosažením jeho zletilosti, naopak může nástupem do zaměstnání nabýt této schopnosti již před dovršením 18 let. Oba rodiče jsou povinni podílet se na výživě a oprávněných materiálních potřebách svého dítěte podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Oproti tomu má dítě právo podílet se na stejně vysoké životní úrovni svých rodičů. Nemělo by tedy docházet k situacím, kdy dítě žijící s rodičem s velmi nízkou životní úrovní je hmotně podstatně hůře zajištěno než jeho druhý rodič.

Pokud jste nebyl spokojen s poskytnutými službami advokáta, můžete se obrátit se stížností na Českou advokátní komoru. Musíte však uvést zcela konrétní a podložené informace.

Vaše manželka má pravdu částečně - vozidlo bez ohledu na Vámi uváděné skutečnosti spadá sice do SJM, ale čí vozidlo bude je otázkou buď dohody anebo rozhodnutí soudu. S Vašimi rodiči jste jistě uzavřel smlouvu o půjčce a Vy s manželkou jim budete muset půjčené peníze zajisté vrátit... Pohledávka Vašich rodičů je pasivem Vašeho společného SJM. Dle zákona se vypořádává hodnota SJM ke dni právní moci rozvodu manželství. K tomuto dni se bude zjišťovat (pravděpodobnbě znalecky) hodnota předmětného vozidla. Výše Vašich neuhrazený společných závazků však s ohledem na úroky a jejich neuhrazení stoupají... Dále byste měl vědět, že pokud by Vám jako fyzické osobě někdo automobil daroval, nespadal by do SJM (resp.jeho hodnota) a nebyl by tudíž předmětem vypořádání SJM.

Pokud se takto s partnerem dohodnete a proti této dohodě nebude oponovat opatrovník, pak bude soudem vaše sohoda schválena. Velký pozor si dejte na míru měsíčního výživného, které zůstane nezletilé. Pokud by jí "zůstalo" jen 2.000,-kč měsíčně, mohl by opatrovník požadovat větší hotovost oproti spoření. Za Vámi dosud dodaných informací je však velmi pravděpodobné, že soud takovouto dohodu schválí.

Výhrůžky manžela jsou typickými výhrůžkami násilníků. Všude je to v tomto ohledu absolutně ientické. O vypořádání SJM rozhoduje v případě sporu soud u kterého se rozhoduje dle dikce zákona a nikoli dle dikce násilnického partnera. Ohledně záznamu u Policie - pokud bylo zahájeno přestupkové řízení tak pouze bude předvolán k přestupkové komisi příslušnéh obecního úřadu kde se bude přestupek projednávat. Jelikož nejde o trestný čin, nelze v tomto případě hovořit o záznamu. Informace o přestupkových řízení se samozřejmě archivují a poskytují jak Policii tak soudům na vyžádání. Pokud se manžel takto chová, může se Vaše kamarádka pokusit zahájit nové řízení o úpravu styku s nezletilým právě s ohledem na podstatnou změnu poměrů spočívajících v neschopnosti otce řádně pečovat o nezletilé. Pokud šlo o jeden jediý exces manžela, bude velmi problematické verdikt soudu po takto krátké době zvrátit.