Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Sdělila jste, že jde o velmi sobeckého, nezodpovědného a násilnického muže. I přes tyto okolnosti má stále rodičovská práva i když si ty své rodičovské povinnosti neplní. Obě tyto oblasti bohužel stojí vedle sebe a nikoli "za sebou". I přes tyto skutečnosti nelze otci zcela zamezit styk se synem. Na Vašem místě bych sám inicioval ze shora uvedených důvodů řízení o úpravu styku nezletilého s otcem. Důvodem je skutečnost, že otec využívá toho, že nemáte zatím zcela přesně a do detailu stanovena pravidla za jakých je se synem oprávněn se stýkat. Tato pravidla bych předem konzultoval se soc. obdorem OSPOD (jistě jste se s jeho pracovnicemi setkala). Důvodem je skutečnost, že OSPOD bude opatrovníkem v soudním řízení a bude se vyjadřovat k Vašemu návrhu jak má vypadat úzký a pravidly svázaný styk otce se synem. Nejlepší by bylo, aby se k celému Vašemu návrhu OSPOD připojil a znal ho předem. OSPOD by si měl zajistit předem názor syna a toto stanovisko sdělit soudu. Návrh bych podal poté co bude OSPOD znát veškeré detaily a řízení pak probíhalo rychleji.

Rozhodující je, aby syn měl české státní občanství. Jeho trvalý pobyt je v tomto případě irelevantní. Pokud se Váš syn trvale zdržuje spolu s Vámi na adrese v ČR, nahlaste tuto skutečnost místnímu úřadu. Odebrání dítěte Vám hrozí pouze v případě, pokud byste - nebyla schopna se o něj starat, - byla závislá na drogách, - trpěla duševní poruchou, - zneužívala svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbávala dítě, - se dopustila úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použila.

Jestliže Vaše příjmy nedosahují takové výše abyste si mohla dovolit půjčku, možný krok k obstarání bytu je podat žádost na místní úřad k přidělení obecního bytu. Další variantou je majetkoprávní vypořádání s manželem ve formě soudního řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Předpokladem je však rozvod vašeho manželství a hlavně existence majetku. Nevím, zda je byt v SJM či je obecní a oba jste "jen" nájemci.

Jestliže je zjištěno, že příjmy rodiče, který je podnikatelem, po odečtení výdajů (nákladů) na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou mimořádně nízké či dokonce vznikla daňová ztráta, je třeba provést další dokazování ke zjištění schopností a možností tohoto rodiče z hlediska ustanovení § 85 odst. 2 a § 96 odst. 1 zákona o rodině . Zejména je nutno zabývat se tím, jaký charakter mají jednotlivé výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněné rodičem v daňovém přiznání a zda k některým z nich při zkoumání možností takového rodiče k plnění jeho vyživovací povinnosti k dítěti nelze přihlédnout stejně jako k jeho ostatním příjmům po odečtení zbylých výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Protože fyzická osoba provozující podnikatelskou činnost, která prokazuje pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je jako účetní jednotka povinna vést peněžní deník obsahující mimo jiné údaje o výdajích celkem a v členění požadovaném pro daňové účely, je možno potřebná zjištění o charakteru výdajů rodiče zjistit z tohoto peněžního deníku, který si soud od rodiče vyžádá. Při stanovení výživného, které je povinen platit oprávněným osobám povinný, jenž je podnikatelem, je nutno vycházet při úvaze o jeho možnostech a schopnostech ze zjištěných příjmů z podnikatelské činnosti. Od takto zjištěných příjmů však nemusí být zpravidla odečteny všechny výdaje, spočívající v podstatné části v investicích do podnikání, neboť prvořadou povinností osoby povinné výživou je dostát této zákonné vyživovací povinnosti k dětem a teprve zbývajících finančních prostředků je možno použít k rozvoji podnikatelských aktivit. Nález Ústavního soudu ÚS 299/06 : Při posouzení majetkových poměrů rodičů je přitom vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodiče, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. k životní úrovni. Při rozhodování soudu podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona o rodině je soud povinen obstarat a posoudit všechny relevantní podklady pro správné určení výše výživného. Nález IV. ÚS 244/03 Obecný soud pochybil, pokud určil výši výživného k dětem pouze na základě příjmů, které dosahoval v posuzovaném období, aniž by celkově zhodnotil jeho majetkové poměry a životní úroveň. Při hodnocení majetkových poměrů rodiče je ovšem nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života. Výši výživného měl soud určit na základě všech těchto řádně zjištěných skutečností, přičemž lze přisvědčit názoru stěžovatelky, že pokud by takto určené výživné, odpovídající odůvodněným potřebám dětí, nebyl otec schopen ze svých nízkých příjmů platit, musel by část svého majetku zpeněžit a takto získané peníze pro placení výživného použít. <

Může Vás samozřejmě rozvést na prvním ústním jednání. Nejdůležitější je procesní stanovisko žalované strany zda bude navrhovat jakékkoli důkazy na podporu svého tvrzení. Pokud ani po poučení od soudu žádné důkazy navrhovat nebude, důkazní řízení se ukončí a soud rozhodne. Vše závisí na tom, zda bude nutné ústní jednání odročovat za účelem provedení dalších důkazů.. 2 roky od podání žaloby do 1.ú.j. (aniž by kdokoli z Vás zavinil prodlení) je absolutně nezvykle dlouhá doba.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Otec je povinen Vám poskytovat výživné po osmnáctém roku věku v případě, pokud nemáte zaměstnání a popř.studujete. Oba rodiče jsou povinni Vám poskytovat za shora saných podmínek výživné. Pokud jsou otec a matka stále manželé, platí fikce, že pokud Vám dané výživné zaplatí byť jeden z nich, tak druhý ho uhradil z 1/2. O výživné ve vztahu k matce můžete požádat kdykoli.

Může vše řešit prostřednictvím advokáta. Podmínkou aby soud manželství rozvedl aniž by účastníky viděl je jejich souhlasné prohlášení dle § 24a zákona o rodině (viz.níže), předložení originálu či úředně ověřené kopie smlouvy o vypořádání společného jmění manželů a dále prohlášení, že oba souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Nejlépe je, pokud jsou oba zastoupeni advokátem, protože vyloučíte formální vadu podání a celou věc tím podstatně urychlíte. Jakákoli jiná varianta nežli shora popsaná znamená osobní účast u soudu, a to minimálně jendou). Na další případná jednání se může dostavovat pouze právní zástupce. Nesdělila jste, zda se Vašmu "známému" narodily v tomto manželství děti. Pokud ano, musí proběhnout u stejného soudu (který bude projednávat rozvod manželství) opatrovnické řízení. V tomto řízení soud určí kdo bude mít dítě (děti) ve výchově a jaké bude stanoveno výživné. § 24 ZOR (1) Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. (2) Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. § 24a (1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. (2) Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně.

Velmi se omlouvám, ale s tímto Vaším dotazem Vám skutečně neporadím :-)

Do doby nežli nebude o otcovství definitivně jasno nic nekonejte. Dobrovolné plnění z Vaší strany můžete sice poskytovat, ale v tomto okamžiku a za těchto okolností bych to nedoporučil. Jediný kdo je v této chvíli jistý je matka a ta má povinnost, jako zákonný zástupce nezletilého, výživné po otci žádat. Jelikož zde není vůbec dáno najisto kdo je otcem, je nutno znát níže uvedená ustanovení zákona o rodině : HLAVA TŘETÍ - Určení rodičovství § 50a Matkou dítěte je žena, která dítě porodila. § 51 (1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky. (2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne potom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. (3) Při počítání času, který je rozhodující pro určení otcovství, má se za to, že manželství toho, jenž byl prohlášen za mrtvého, zaniklo dnem, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti. § 52 (1) Za otce se jinak považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. (2) Prohlášení nezletilého rodiče o otcovství musí být učiněno vždy před soudem. (3) Prohlášení matky není třeba, nemůže-li pro duševní poruchu posoudit význam svého jednání, nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou. § 53 Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. § 54 (1) Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. (2) Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují. (3) Je-li dítě počato umělým oplodněním ženy z asistované reprodukce podle zvláštního právního předpisu 7b) , považuje se za otce muž, který dal k umělému oplodnění ženy podle tohoto zvláštního právního předpisu souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak. § 55 Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh na určení otcovství proti opatrovníkovi, kterého soud ustanovil. § 56 (1) Jestliže navrhovatel v průběhu řízení zemře, může v řízení pokračovat druhý, k návrhu oprávněný. Do šesti měsíců po smrti dítěte mohou podat návrh na určení otcovství též potomci navrhovatele, prokáží-li právní zájem na tomto určení. (2) Zemře-li v průběhu řízení muž, proti kterému návrh na určení otcovství směřuje, pokračuje soud v řízení proti opatrovníkovi, kterého ustanoví soud. (3) Zemře-li v průběhu řízení muž, který o sobě tvrdil, že je otcem, a nepokračuje-li v řízení dítě nebo matka, soud řízení zastaví. § 57 (1) Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem. (2) Jestliže manžel pozbyl způsobilost k právním úkonům a tato nezpůsobilost vznikla před uplynutím popěrné lhůty, může otcovství popřít jeho opatrovník, a to do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví o narození dítěte, nebo věděl-li o jeho narození již dříve, do šesti měsíců po svém ustanovení. § 58 (1) Narodí-li se dítě v době mezi stoosmdesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by manžel matky mohl být otcem dítěte. Narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky, manžela a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství. (2) Otcovství k dítěti narozenému v době mezi stoosmdesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodňování vykonaného se souhlasem manžela matky nelze popřít. Otcovství však lze popřít, jestliže by se prokázalo, že matka dítěte otěhotněla jinak. (3) Narodí-li se dítě před stoosmdesátým dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li u soudu své otcovství. To však neplatí, jestliže manžel s matkou dítěte souložil v době, od níž neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dní, nebo jestliže při uzavření manželství věděl, že je těhotná. § 59 (1) Manžel má právo popřít otcovství vůči dítěti a matce, jsou-li oba na živu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému. Není-li na živu ani dítě ani matka, toto právo manžel nemá. (2) Také matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popěrném právu manžela platí tu obdobně. § 60 Bylo-li pravomocně rozhodnuto, že pozdější manžel není otcem dítěte znovu provdané matky, počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství pro dřívějšího manžela dnem, kdy se dověděl o tomto pravomocném rozhodnutí. § 61 (1) Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může je před soudem popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte a dokud neuplyne šest měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; tato lhůta neskončí před uplynutím šesti měsíců od narození dítěte. (2) Také matka dítěte může ve stejné lhůtě popřít, že je otcem dítěte muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. (3) Ustanovení § 57 odst. 2, § 58 odst. 2 a § 59 odst. 1 platí tu obdobně. § 62 (1) Uplynula-li lhůta stanovená pro popření otcovství jedním z rodičů, může nejvyšší státní zástupce, vyžaduje-li to zájem dítěte, podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti. (2) Není-li některý z nich naživu, může nejvyšší státní zástupce podat návrh na popření otcovství proti ostatním z nich; není-li naživu nikdo z nich, může podat návrh proti opatrovníkovi, kterého soud pro tuto věc ustanovil. § 62a Nejvyšší státní zástupce může, a to před uplynutím lhůty stanovené pro popření otcovství, podat návrh na popření otcovství muže, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale který nemůže být otcem dítěte, je-li to ve zřejmém zájmu dítěte a v souladu s ustanoveními zaručujícími základní lidská práva.

Vážená paní Dudková, po rozvodu manželství můžete podat žalobu, jejímž předmětem bude výživné rozvedené manželky dle § 92 a násl.zákona o rodině č.94/1963 Sb. Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnete-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z Vás. Tato povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům. Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely. Výživné rozvedené manželce lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře. Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.

Pokud v domě nebydlí více jak pět let, pak byt fakticky vyklidil a skutečnost, že má na stávající adrese nahlášen trvalý pobyt je pouze otázka úřední. Údaj o trvalém pobytu nezakládá právo na konkrétní adrese bydlet a uvedený byt užívat. Vaše povinnost není kupovat mu jiný byt. Postačí sehnání nájmu kvalitativně stejného bytu. Nemůžete-li zajistit bytovou náhradu ve smyslu § 712 obč. zák., můžete požádat o zajištění této náhrady u obce, na jejímž území je byt, který má být vyklizen. Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Ve Vašem případě mu však lhůta nezačala běžet, neboť v rozsudku je nepochybně napsáno, že povinnost byt vyklidit má do patnácti dnů poté co mu bude poskytnuta bytová náhrada. Dle mého názoru je jeho chování takové, že byt skutečně fakticky vyklidil před pěti lety. Věci v bytě umístěny nemá, podniká a žije jinde. S ohledem na tyto skutečnosti by byl výkon rozhodnutí, které Vám ukládá povinnost poskytnou mu bytovou náhradu po této době a za těchto podmínek v rozporu s dobrými mravy dle § 3 Obč.Z.

1) Podal bych neprodleně návrh na jeho vykázání z bytu (viz.sekci odpovědí v této poradně ohledně "Vykázání"). Návrh se podává u Policie ČR. 2) Podejte návrh na zahájení řízení o úpravu styku s nezletilým a určení výše výživného. Dokud nebude mít soudem určenou peněžitou míru měsíčního výživného, pak nebude mít velkou šanci soudně a za případné pomoci Policie ČR ho donutit výživné platit. Návrh na zahájení řízení o úpravu styku s nezletilým a určení výše výživného není zpoplatněn a nijak formalizován. Tento návrh podejte k soudu dle trvalého bydliště nezletilého.

Pokud si přečtete Vámi napsaný dotaz, pak se mi asi nebudete divit, pokud nebudu tušit na co se mne ptáte. Pokud jste našel ...tři kusy mobilních telefonů a nemohl jste tušit komu patří....pak jde o nález a ten byste měl předat Policii či na Obecním úřadě. Trestného činu zatajení věci dle § 254 tr.zákona se dopustí kdokoli, kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty (nad 5.000,-Kč), která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.

Pokud platíte synovi výživné nyní 1.500,- Kč + 500,-Kč /měsíc pojištění + 1.000,-Kč / rok vitamíny + oblečení + dovolená, pak se jeví částka měsíčního výživné za stávajícího platu a zachování ostatních plateb jako maximální.

Nikoli. Omlouvám se za stručnost.

Pokud dcera po něm cokoli požaduje, musí prokázat důvodnost svého nároku. Je nejen dospělá a musí si uvědomit, že i ona má vyživovací povinnost vůči svým rodičům. Dcera má právo na výživné po dosažení zletilosti pouze pokud není schopna se sama živit. Pokud není ochotna či schopna svůj nárok prokázat, pak nárok na výživné nevznikl. Požadavek otce je plně oprávněný a ona ho musí respektovat. Zvláště pokud po otci požaduje výživné. Pozn. Za pokračování přípravy dítěte na budoucí povolání lze, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat např. i dvouleté pomaturitní studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena.

Po dovršení 18 let je dítě zletilé a musí se o své výživné starat samo. Po dovršení 18 roku věku již nelze hovořit o zákoném zastoupení a ani o jakékoli střídavé péči. Dospělý si tak musí podat žalobu sám a je též účastníkem řízení.

Soud Vám na Vaše urgence odpovídat nemusí, neboť to není jeho povinnost. Ve Vašem případě Vám může pomoci pouze přístup konkrétního soudce. "Pouhá" časová tíseň bohužel nepostačuje. Soudy jsou přetíženy a pouze v naléhavých případech, kdy jde o skutečné nebezpečí z prodlení např.ze zdravotních důvodů, soud nařídí jednání přednostně bez ohledu na pořadí žalob došlých k soudu. Půl roku je běžná doba. Někdy se stane, že takováto doba je více nežli rok.

Je mi velmi líto, ale pokud se nedohodnou, pak bude vše trvat poměrně dlouho. Doporučuji v případě neuavření dohody podat žalobu na rovod manželství a po nabytí právní moci rozdudku podat žalobu na vypořádání zaniklého SJM. V řízení o vypořádání SJM můžete požádat soud o součinnost v podobě žádosti, aby soud vyžádal ve Vámi označených bankách odpověď na to, zda bývalý manžel měl či má u konkrétní banky veden účet a v případě že ano tak vyžádat výpisy z účtu. Zůstatek na těchto účtech ke dni kdy nabyl rozsudek o rozvodu manželství právní moci bude dělen napůl. Ohledně domu může nsoud postupovat tak, že nedojde-li k dohodě, provede vypořádání na návrh některého z Vás. Soud řihlédne přitom k účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu z Vás. Přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li dům žádný z Vás, nařídí soud její prodej a výtěžek mezi Vás rozdělí.

Výživné platit musí i když jste zatím po majetkové stránce nevypořádáni. On nesmí zaměňovat svoji povinnost platit výživné s dosud nevypořádanými závazky s Vámi. Platit výživné určené soudem musí a pokud ho platit nebude, dopustí se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213. Pokud podáte tr.oznámení pak on bude muset prokazovat že výživné zaplatil.

KOntaktoval bych místní sociální úřad a o této situaci a chování matky bych je informoval. Dále bych je požádal, aby Vám pomohli se s matkou dohodnout. Jakékoli Vaše pokusy o dohodu a Vaše aktivita musí být vidět. To znamená, aby bylo vše písemné, časté, opakované. Volejte a neustávejte. Vše Vám v případě, že se nedohodnete s manželkou pomůže v samotném řízení o určení způsobu výchovy a výživy před soudem. Na sociální pracovnice musíte působit jako starostlivý, utrápený, pečující otec, kterému matka "ukradla" dítě k čemuž ve skutečnosti defacto došlo. S matkou se pokuste dohodnout i v případě, že budete nucen ustoupit. Pokud bude neustále vyděšená nebezpečím případného únosu, ničeho nedosáhnete a Váš faktický styk se synem se bude neustále oddalovat. Věřte mi, že vím jak se cítíte.

Jediné co pomůže při rozhodování výživného v tomto případě je prokázání toho, že hrubý výdělek ve výši 7.000,-Kč nepostačuje ani na základní potřeby syna. Pokud syn pobírá např.jakékoli soc. dávky pak by bylo o této situaci informovat soud. Věřím, že v tomto případě byste toto soudu sdělili. Argumentujte nemoností získání možného a finančně výhodnějšího zaměstnání, obecné problematiky možností pracovního uplatnění syna v rámci místa jeho bydliště (s ohledem na jeho zdravotní stav a rodinné poměry), ale i v rámci okresu, případně regionu, či dokonce v rámci republiky, pokud s přihlédnutím k okolnostem případu to bude možné. Dále argumentujte celkovou sumou jeho případného movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života, který díky nízkému příjmu podstatně devalvoval.

Váš býv.manžel nerozhodnuje o tom koho může vpustit na pronajatý pozemek. Z Vašeho dotazu mi není zřejmé proč již nejste Vy nájemcem spolu s ním. Pokud jste smlouvu uzavřeli oba, pak jste nájemci i nádale oba bez ohledu na rozvod manželství. Pokud je nájemcem pouze Váš bývalý manžel, pak je problém v tom, že veškeré okrasné tuje i bazén jsou součástí pozemku, který je ve vlastnictví obce. Jinými slovy se právně staly tyto věci vlatnictvím obce... Bohužel. Jelikož má v těchto případech velmi málo lidí o této skutečnosti vědomost, vyzval bych Vašeho bývalého manžela aby mi vše vydal, popř.hodnotu těchto věcí. Tuším, pravděpodobně jako Vy, že dohoda bude téměř vyloučena. Chatka (i když případně není zapsána v katastru nemovitostí a za podmínky že jste ji postavili za manželství) je součástí zaniklého společného jmění manželů. Pokud se s bývalým manželem nedohodnete, podal bych žalobu o vypořádání tohoto zaniklého SJM. Problém týkající se tují a bazénu určitě doporučuji řešit dohodou s manželem. Pracovníci obce o skutečnosti, že tuje a bazén jsou součástí pozemku nepochybně vědět nebudou.

Soud bude po Vás jako žalobkyni požadovat případný seznam movitých věcí, nemovitostí a specifikaci všech závazků, které se vztahují k Vám a manželovi. Seznam movitých věcí a nemovitostí bude požadovat pokud jste vůbec nějaké v manželství nabyli. Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá. Soud bude v řízení vypořádávat věci movité, nemovité, pohledávky a závazky v poměru tak, aby každému z manželů ze všech položek připadla polovina jejich hodnoty.

Odpověď na Vaši otázku najdete v ust. § 143 odst.2 občanského zákoníku :"Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev". S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů. Jestliže i jen jeden z manželů nabyde za trvání manželství a z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota !!! tohoto podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů, neboť to přímo vyplývá z výše citovaného kogentního ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ. Nestanoví-li eventuální dohoda manželů o zúžení jejich společného jmění, uzavřená v souladu s ustanovením § 143a ObčZ , něco jiného, nelze výše citované ustanovení zákona vykládat jinak, než že jím není dotčena skutečnost, že následkem vynaložení prostředků patřících do společného jmění, aniž by se současně stali „kolektivními“ společníky ve společnosti s ručením omezeným, se obchodní podíl nabytý jedním z manželů stává součástí společného jmění obou manželů. Důsledkem ustanovení § 143 odst. 2 ObčZ je toliko oddělení či odlišení právního postavení společníka – manžela, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Jen manžel - společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodní podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 ObčZ , neboť stejnou měrou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi.

Upřímně se přiznám předem. Tento druh dotazů ve velmi nepříjemný v mnoha věcech, a to zejména v tom, že za 1) nikdy nejsou dotazujícím sděleny všechny podstatné informace, jejichž seznam by byl násobně delší nežli samotný dotaz, 2) můj odhad je jen odhad a to na základě neúplných informací. Jakákoli má informace tak z toho důvodu patří do sféry odpovědi kartářky a to zcela (s ohledem na tento druh poradny) z pochopitelných důvodů zdvořile odmítám aniž bych jakkoli snižoval význam a důležitost jejich znalostí a umu. Neznám veškeré nutné náklady na domácnost, léky, cesty, atd.....atd.... Neznám ani to, kolik manžel přispívá na domácnost, jeho životní náklady, atd. atd. Neznám náklady zletilého syna apod. Velmi se Vám omlouvám s veškerou zdvořilostí, ale tento druh dotazu prostě nejsem schopen odpovědět. Shora uvedené důvody jsou pouze skromným výčtem.

Na Vaši otázku Vám nemohu dát bohužel přesnou odpověď. Neznám Vaše náklady spojené s bydlením, školou a mimoškolními aktivitami. Dále je přesně nutno znát kolik činí přesně příjmy Vašeho otce. Pokud hrubě a bez jakýchkoli dalších podstatných informací odhadnu (a to dělám velmi nerad) výši výživného od otce, je to max.5.000,-Kč. Další věcí, která je pro soud podstatná, je informace o tom, zda chodíte na brigády a snažíte se tak vylepšit si svůj rozpočet, popř.zda máte jakýkoli další příjem. Předpokládám že nikoli. Má odpověď je díky těmto skutečnostem opravdu hrubým a nepodloženým odhadem.

Pokud Váš manžel je vlastníkem podíálu ve společnosti s ručením omezeným, pak to sice nezakládá Vaše právo účasti na této společnosti (§ 143 odst.2 občanského zákoníku), ale máte právo na polovinu hodnoty tohoto podílu ke dni zániku manželství. Tato hodnota se buď vypořádává společnou dohodou nebo u soudu v řízení o vypořádání zaniklého SJM v podobě znaleckého posudku. Takováto dohoda je velmi neobvyklá, ale pokud ji chcete uzavřít, pak takováto dohoda musí být uzavřena mezi konkrétním rodičem a zletilým dítětem. V případě neplacení výživného soudy přiznávají výživné pro zletilé (za splnění dalších podmínek) do 26 roku věku dítěte.

Jeho dcera má ue zákona o rodině nárok na stejnou životní úroveň jako Váš manžel nebo partner (neuvedla jste svůj vztah k němu). Alfou a omegou celého řízení o zvýšení výživného budou hlavní dva faktory : a) výše mzdy Vašeho partnera, b) poměr měsíčních plateb a dalších požitků ve prospěch jeho dcery. Je mi velmi líto, ale nedokáži ani odhadnout, kolik může soud určit výši výživného, protože neznám jeho výši mzdy. Obecně však mohu potvrdit, že 2.000,-Kč měsíčně (i s ohledem na další platby ve výši 6.000,-Kč / rok) je pro 8 mi leté dítě velmi málo. Dalším faktorem na výši výživného by měl fakt existence jeho dalšího dítěte, jinými slovy existence jeho další vyživovací povinnosti.

Výši výživného ovlivňuje více faktorů. Pokud by neplatil nájem, náklady na provoz domácnosti, jídlo, ošacení, žádné výživné apod.,pak by celková výše výživného mohla dosáhnout (mým subjektivním odhadem) max.10.000,-Kč. Musím však opravdu upřímně připomenout, že každý soudce může situaci vyhodnotit jinak a neznám skladbu nákladů,které Váš manžel hradí.

1)Na polovinu těchto peněz máte samozřejmě nárok. Musíte zejména argumentovat tím, že šlo o výběr v době, kdy bylo Vaše manželství nefunkční, výběr byl účelový a vybrané peníze nebyly použity za účelem úhrady Vašich společných závazků a ani za ně nebylo nic pořízeno do společného jmění manželů. 2)Ohledně auta budete mít problém prokázat Vaše vlastnictví, pokud tchán vše popře a Váš manžel jeho „verzi“ potvrdí. Každopádně máte nárok na polovinu všech splátek i polovinu peněžité půjčky. Pozor však na tříletou promlčecí lhůtu od každé leasingové splátky! Písemně ho vyzvěte k zaplacení celého dluhu, neboť Vy můžete vymáhat veškeré splátky i celou peněžitou půjčku jménem manžela. Pozor však na nebezpečí, aby manžel nevyhotovil tchánovi fiktivní potvrzení, tchán půjčku již zaplatil… Nemám žádnou informaci o jejich vzájemných vztazích.. 3)Svědectví postačí a bude samozřejmě vhodné. Každopádně tento závazek je Váš manžel platit společně s Vámi.

Vy a Vaše dcery můžete podat žalobu k soudu o určení výživného. Dcery samostatném, řízení a Vy též. Vy můžete žádat o určení výživného manželky. Vy i Vaše dcery můžete současně soud požádat, aby s ohledem na tyto okolnosti vydal předběžné opatření na jehož základě by určil manželovi povinnosti Vám a Vašim dcerám platit alespoň minimální výživné do doby nežli bude ve věci rozhodnuto. Takovéto podání snad vyburcuje Vašeho manžela. Žaloba o určení výživného nepodléhá soudnímu poplatku. Po Vás a ani po vašich dcerách nemůže požadovat náklady za ušlou mzdu a cestovné, a to nejen z toho důvodu, že platit výživné a společné náklady spojené s bytem je jeho povinnost. Ohledně Vašeho dotazu na příspěvek se, prosím, obraťte na příslušný odbor soc.péče.

Podle § 98 zákona o rodině se právo na výživné nepromlčuje. U zletilých ho lze však přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení a u výživného pro nezletilé děti lze výživné přiznat za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Váš případ je však jiný, dle stejného ust. § 98, odst.2 ZOR se práva na jednotlivá opětující se plnění výživného, jakož i ostatní práva na peněžitá plnění vyplývající ze zákona o rodině promlčují. Promlčecí doba je v tomto případě tříletá (podle § 101 Obč.Z.)a každá splátka výživného se promlčuje samostatně a to ode dne následujícího po dni její splatnosti. Pokud poslední nárok na splátku výživného byl splatný v roce 2004 pak jsou veškeré nároky samozřejmě promlčeny.

Syn můžete mít u sebe jakkoli dlouho chcete. Omezuje Vás pouze její přístup a chuť se s Vámi dohodnout. Manželka nemá právo Vám jakkoli zamezovat styk se synem. Střídavá péče je možná poté, co nezletilý nevyžaduje stálou přítomnost matky a je to v jeho prospěch. Obvykle se ale střídavá péče realizuje od tří let věku dítěte a i v tomto věku jde spíše o výjimky. Dítě je dotazováno opatrovníkem a soudem ohledně otázky se kterým z rodičů chce být až v okamžiku, kdy je to rozumově schopno posoudit. Obvykle jde samozřejmě o školní věk. Zhodnocení bytu je vše co uvádíte. Spotřebiče a vybavení jsou movité věci a ty tvoří SJM. Pokud jste dva roky splácel byt za trvání manželství, pak má Vaše manželka právo na zaplacení 24.000,-Kč. Záleží samozřejmě na tom, zda tento požadavek vznese a to samé platí i v případě zhodnocení ceny bytu. Zhodnocení ceny bytu musí v případném soudním řízení prokázat. Pokud nemá žádné dokumenty, pak se jí toto zhodnocení podaří velmi těžko. Ohledně Vámi zmíněných splátek musí ještě prokázat na jaký účel byly tyto splátky poukazovány. Pokud Vám omezuje styk se synem, pak ihned zahajte u soudu tzv.opatrovnické řízení jehož předmětem bude určení styku a způsobu výchovy s nezl.synem a určení výše výživného. Zároveň s tímto podáním podejte návrh na vydání předběžného opatření na jehož základě by byla manželka povinna, do doby právní moci rozhodnutí „opatrovnického soudu“, umožnit Vám styk se synem ve Vámi stanovených časových úsecích. Oba návrhy nepodléhají povinnosti platit soudní poplatek.

Toto je možné a poměrně často se též v praxi děje. Pokud manžel za trvání manželství tento krok učiní, pak samozřejmě předmětná nemovitost (nemovitosti) spadají do souhrnu společného jmění manželů. Důležité je, aby i druhý manžel byl zaspán v katastru nemovitostí a u obou manželů byla zapsána poznámka (SJM). To z toho důvodu, aby případný prodej neuskutečnil manžel bez Vašeho vědomí a Vy tak nebyla odkázána na podání žaloby na určení relativní neplatnosti smlouvy, kterou nemovitosti manžel zcizil. Poznámka se v katastru nemovitostí vyznačuje na základě žádosti a dokladu o existenci manželství. Každý nezletilý samozřejmě může nabývat vlastnictví, ale jde o poměrně velikou komplikaci v tom směru, že s předmětnou nemovitostí nemůže nezletilý nakládat a každý úkon (prodej či např.zatížení věcným břemenem) vyžaduje souhlas opatrovnického soudu a spoustu dalších kroků je velmi komplikovaných. Pokud rodiče, či jeden z rodičů, daruje nezletilému nemovitosti, neznamená to, že ji kdykoli může jeho jménem prodat a libovolně s touto nemovitostí do dne jeho zletilosti nakládat.

K vymáhání dlužného výživného můžete zplnomocnit jakoukoli fyzickou či právnickou osobu. Žádný právní předpis takovýto postup nezakazují. Snahu o mimosoudní vymožení výživného nelze vykládat k tíži toho, který o vymožení usiluje.

Za Vaše společné dluhy odpovídáte oba společně a nerozdílně. Ve Vámi zahájeném řízení o vypořádání SJM se bude rozdělovat veškerý majetek do SJM spadající. Vaše společné závazky jsou ale pohledávkami jiných osob, které je budou po Vás a Vašem manželovi uplatňovat nezávisle na Vámi v budoucnu zahájeném řízení o vypořádání SJM. Rozhodující jsou ve vztahu k Vám jako fyzické osobě následující skutečnosti : a) Otázka,zda jsou všechny závazky skutečně i Vašimi závazky. Nikoli všechny závazky, které "vytvořil" Váš manžel nemusí být zároveň i Vašimi závazky. Za podmínky § 143, odst.1 písm.b) občanského zákoníku totiž závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého, netvoří SJM. b) Otázka splatnosti závazků a jejich případného promlčení. Pokud budu vycházet z toho, že ze všech závazků jste Vy spolu s manželem skutečně zavázání společně a nerozdílně tak pak se může věřitel obrátit na kohokoli z Vás a závazek (dluh) po Vás vymáhat. Vy můžete (i soudně) po Vašem manželovi požadovat 1/2 toho co jste zároveň za něj uhradila. Ode dne následujícího po dni, kdy tento závazek (i částečně) uhradíte, začne běžet tříletá promlčecí lhůta v jejímž průběhu máte možnost je po manželovi vymáhat. Promlčecí lhůta počne běžet od každé Vámi provedené splátky zvlášť. Pozor, veškeré závazky, které provedete za doby trvání manželství a uhradíte je Vy, tak je dle dikce občanského zákoníku uhradí i Váš manžel a tato plnění po něm vymáhat nemůžete.

1) Vaše manželka Vám musí umožnit styk se synem ve stejném rozsahu jaký má ona. Vaše manželka není vlastníkem dítěte a oba máte stejná rodičovská práva. Vaši komplikaci ztěžuje skutečnost, že bydlí v domě jejího rodičů kam nemáte volný přístup. Okamžitě o této situaci informujte příslušný odbor sociální péče a podejte návrh k soudu na zahájení opatrovnického řízení spolu s návrhem na předběžné opatření, na jehož základě by soud do doby právní moci rozhodnutí uložil Vaší manželce povinnost, abyste Vám umožnila styk se synem v konkrétních dnech a konkrétním časovém úseku. 2) Získat syna do Vaší výlučné péče, s ohledem na jeho věk 1,5 roku, je vyloučené za situace, kdy matka se o dítě stará a není současně pod vlivem drog a v péči psychiatrů či psychologů. Střídavá péče je též s ohledem na věk dítěte téměř vyloučena. 3) Pokud jste byt koupil či jakkoli vlastnil před manželstvím tak je ve Vašem výlučném vlastnictví. Vaše manželka má nárok na polovinu hodnoty o kterou jste Váš byt za doby manželství zhodnotili. Pokud nemáte předmanželskou smlouvu a nemáte zúženo SJM (společné jmění manželů) tak poté je nutné toto SJM vypořádat buď dohodou nebo soudní cestou. 4) Na určení výše výživného pro Vaše dítě neexistují tabulky v závislosti na výši platu. Můžete samozřejmě s Vaší manželkou uzavřít dohodu, dle které budete hradit část výživného k rukám matky na konkrétní účet a část výživného na zvláštní spořící účet, ale vždy takovouto dohodu schvaluje soud a opatrovník. S ohledem na věk dítěte je obvyklá výše výživného s ohledem na Váš plat do 3.000,-Kč. Soud však samozřejmě může rozhodnout jinak právě s ohledem na ostatní skutečnosti ve Vašem vztahu apod.

Stále si uvědomujte, že o rozvodu Vašeho manželství rozhoduje soud a nikoli manžel. Měla byste vědět, že do doby než bude Vašemu synovi 18 let, bude nutné před rozhodnutím o rozvodu Vašeho manželství zahájit samostatné opatrovnické řízení o výši výživného pro Vašeho syna a o tom, kdo ho bude mít do jeho 18 let ve své péči. Teprve poté až nebude "opatrovnický" rozsudek právní moci, může soud začít rozhodovat o rozvodu Vašeho manželství. Podle § 24 zákona o rodině č.94/1963 Sb. soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Vaše manželství, pokud budete jeho rozvod navrhovat Vy, s nejvyšší pravděpodobností rozvede, neboť veškeré zákonné podmínky pro rozvod Vašeho manželství budou splněny. Ohledně Vaší bytové otázky Vám (vyjma samostatného nájmu jiné bytové jednotky) nebudu moci poradit. Sama sdělujete, že "dům ve kterém bydlíme je napsán na manžela". Není podstatné, že je psán na manžela, ale skutečnost, zda předmětný dům nabyl za doby manželství či nikoli. Pokud Váš manžel předmětný dům koupil (nikoli zdědil) za doby manželství, pak tento dům tvoří společné jmění manelů a Vy máte stejný nárok, v rozsahu jako on, užívat. Pokud skutečně dům je ve výlučném vlastnictví Vašeho manžela, pak dnem právní moci rozvodu Vašeho manželství pozbudete právo jeho dům užívat. Velmi sporná je zde otázka Vašeho případného vyklizení z tohoto domu, neboť by tento postup odporoval dobrým mravům dle § 3 Občanského zákoníku. V dalším pak samozřejmě máte nárok na výživné rozvedené manželky dle § 92 zákona o rodině nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Právo na výživné rozvedeného manžela zanikne, jestliže byste uzavřela nové manželství nebo pokud by Váš "bývalý" manžel zemřel. Právo na výživné rozvedeného manžela též zanikne poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.

Samozřejmě. Trestní zákoník a ani zákon o Policii ČR není omezen vztahem k ohrožené osobě a ani konkrétním vlastnictvím bytu či jiného prostoru. Podle zákona o Policii ČR č.283/1991 Sb, § 21a a následující je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen "společné obydlí"), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje. Není-li ten, vůči komu směřuje opatření v podobě vykázání v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje. Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje. Rozhodnutí o vykázání se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu příslušnému intervenčnímu centru. V případě, že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které nemá odkladný účinek. Samozřejmě můžete podat též trestní oznámení z důvodu spáchání trestného činu "Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě" dle § 215a trestního zákoníku. Přesné znění § 215a tr.z. je následující : (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.

Na Vaši situaci pamatuje zejména následující nález Ústavního soudu sp.zn.III. ÚS 511/05 ze dne 16.3.2006, který určuje povinnost soudu, aby zjišťoval veškeré příjmy povinného, a to nejen z potvrzení zaměstnavatele o defacto účelové minimální mzdě. Tento nález uvádím v jeho podstatné podobě následovně : "Podle ustanovení § 85 odst. 2, 3 zákona o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů; dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti přihlíží soud k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. V případě posouzení majetkových poměrů rodičů je přitom vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodiče, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. životní úrovni. Při rozhodování soudu podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona o rodině je soud povinen obstarat a posoudit všechny relevantní podklady pro správné určení výše výživného pro dítě. Jak dokládá řada příkladů z praxe obecných soudů, zvláštní pozornost je nutno věnovat případům, kdy povinné osoby a jejich zaměstnavatelé evidenčně vedou a vykazují mzdu jednotlivých pracovníků jen ve výši mzdy minimální či nepatrně ji převyšující. Tehdy je třeba pečlivě zkoumat, zda vykazovaná mzda odpovídá skutečnosti a zda odpovídá výdělkovým možnostem povinného. Jestliže odvolací soud posuzoval důvodnost návrhu na zvýšení výživného a zjišťoval, zda od poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně poměrů u účastníků řízení, byl povinen posoudit změněné poměry komplexně, a to také se zřetelem na majetkové poměry povinného." Další nález Ústavního soudu sp.zn.IV. ÚS 244/03 je obsahově defacto identický : "Obecný soud pochybil, pokud určil výši výživného k dětem pouze na základě příjmů, které dosahoval v posuzovaném období, aniž by celkově zhodnotil jeho majetkové poměry a životní úroveň. Při hodnocení majetkových poměrů rodiče je ovšem nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života. Výši výživného měl soud určit na základě všech těchto řádně zjištěných skutečností, přičemž lze přisvědčit názoru stěžovatelky, že pokud by takto určené výživné, odpovídající odůvodněným potřebám dětí, nebyl otec schopen ze svých nízkých příjmů platit, musel by část svého majetku zpeněžit a takto získané peníze pro placení výživného použít.". Odpověď na Vaši otázku lze tedy velmi stručně shrnout tak, že : a) je nutné soudu obsah těchto nálezů ÚS připomenout, b) účelově sjednaná výše minimální mzdy je zvláště v oblasti pohostinství obvyklá a správně jednající soud tato skutečnost nesmí zaskočit, c) účelově sjednaná výše minimální mzdy nesmí nikdy jít proti zájmům dítěte, Při rozhodování musí soud postupova zcela v souladu se zákonnými kritérii spoluurčujícími výši výživného a neopomenout skutečnsot, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného musí zkoumat, zda se otec nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Samozřejmě, že domácí násilí v podobě psychického násilí je prokazatelné. V těchto případech je důležité, aby o Vašem problému vědělo co nejvíce lidí. V této chvíli by Vám nejvíce pomohl Váš psychiatr, kterého byste měla předem zbavit mlčenlivosti pro potřeby trestního řízení. Ve Vaší situaci bych navrhoval 1) podání písemného trestního oznámení na Okresní či Obvodní státní zastupitelství z důvodu spáchání trestného činu dle § 215a tr.zákona (Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě) a 2) podat návrh na vykázání Vašeho manžela z bytu. Tr.činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě se dopustí každý, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě. Hrozí mu trest odnětí svobody až na tři léta. Odnětím svobody na dvě léta až osm let může být potrestán, spáchá-li tento čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo pokud pokračuje v páchání takového činu po delší dobu. V trestném oznámení odkažte na skutečnost, že dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2005, sp. zn. 3 Tdo 1160/2005 se : a) Pod pojmem „týrání“ osob uvedených v ustanovení § 215a odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou ( § 89 odst. 8 tr. zák. ), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. b) Zákon přitom nevyžaduje, aby týrání mělo povahu fyzického násilí, popřípadě též spojeného s následky na zdraví týrané osoby. Použití fyzického násilí může mít v takovém případě vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost ( § 3 odst. 4 tr. zák. ), popřípadě (dojde-li k zákonem předpokládanému následku /účinku/) i na právní závěr o souběhu trestného činu podle § 215a tr. zák. s některým dalším trestným činem. Shora ucedené usnesení pamatuje přesně na Vaši situaci. Co se týká institutu vykázání tak, prosím, nahlédněte do odpovědí zahrnutých pod odkazem "Institut vykázání". V neposlední řadě Vám doporučuji navštívit některou z poraden Bílého kruhu bezpečí uvedených na www.bkb.cz. Důvodem je skutečnost, že Vaše problémy se prostě "nevejdou" na těchto pár řádek a v poradně budete hovořit anonymně současně s právníkem a psychologem či psychiatrem. Při rozhovoru vždy vyplynou další a další skutečnosti, které jste ve svém dotazu neuvedla.

Obávám se, že bez toho, aniž bych viděl samotný text Vámi zmíněné smlouvy Vám nebudu moci odpovědět. Obecně tento typ smlouvy samozřejmě obvykle upravuje vypořádání veškerého společného jmění manželů do budoucna. Vyhledejte předmětnou smlouvu a podívejte se na pasáž, která se týká movitých věcí. Ve smlouvě se obvykle výslovně jednotlivé movité věci specifikují s tím, že je zároveň uvedeno, že jsou ve výlučném vlastnictví konkrétního účastníka smlouvy. Též obvykle tato smlouva upravujei situaci, pokud si některý z účastníků koupí movitou věc po podpisu této smlouvy. Obvykle pak je movitá věc toho, kdo ji koupí. Též si dejte pozor na to, zda vybavení domu nekupuje "jeho" společnost a není vedena jako majetek této společnosti...

Moc se omlouvám, že nerespektuji max. délku dotazu, ale musím připojit druhou část, jinak by to nebylo kompletní. Díky za pochopení "Zek" Zdržuje se u rodičů, avšak ti ho zapírají. U soudu uvedli nepravdu, že se zdržuje na ubytovnách, že u nich nebydlí. Ke stejné výpovědi nutili i moji kamarádku. Ta pod silným psychickým nátlakem, vydíráním a strachem, že by mohla přijít o děti, vypověděla, že místo jeho pobytu nezná. Exmanžel nedodržuje dohody, děti navštěvuje v pozdních večerních hodinách v době, kdy by už měli dávno spát. Pokud si je vezme s tím, že je vrátí druhý den, tak je ve skutečnosti je vrátí až za dva dny s odůvodněním, že dětem bylo u babičky a dědečka dobře a že nechtěli domů. Od dětí se však kamarádka následně dozvídá, že jim dědeček s tátou říkali, že je maminka nechce. Co se prosím dá v této situaci? Mohu nějak pomoci já – dočetl jsem se, že např. mohu, i jako třetí osoba, podat trestní oznámení pro neplacení výživného. Konec dotazu ______________________________________________________ Samozřejmě můžete podat tr.oznámení důvodu, že jste se dozvěděl o spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 213 tr.zákona. Toto podání učiňte písemně, označte svůj vztah k matce a nezletilému a dobu po jakou toto chování trvá. Též sdělte Policii ČR jak se chovají jeho rodiče. Pokud máte k dispozici kopii soudního rozhodnutí s doložkou právní moci, pak ji ke svému podání přiložte jako důkaz. O celé Vámi popsané situaci bych písemně informoval příslušný sociální odbor a požádal o jejich součinnost ke zjištění nápravy. Též by bylo vhodné zvážit podání nového návrhu na určení styku otce s nezletilými, jehož předmětem by bylo zúžení tohoto styku na nutné minimum. Z tohoto návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. V dalším pak navrhněte stejnému soudu (pod stejnou spisovou značkou pod kterou bylo rozhodováno o výživném), aby dle § 260 občanského soudního řádu poskytl na Vaši žádost pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány. Na Vaši žádost se soud též dotáže toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů. Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu do výše 50.000 Kč.

Manželce Vašeho přítele měla být již dávno udělena pokuta ze strany soudu. V případě, že se nedostavuje k jednání tak jí měl být ustanoven opatrovník, který by se k soudu dostavoval a jednal jejím jménem na její účet. Většinou jde o pracovníky soudu. Řízení by se tak urychlilo. Co se týká dalšího otcovství Vašeho přítele tak to je velký problém, protože je automaticky považován ze zákona za otce dle § 51 zákona o rodině :"Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.".... Vašemu příteli bych doporučil postup dle § 57, odst. 1 zákona o rodině, dle kterého může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem. Uplynula-li tato lhůta, může nejvyšší státní zástupce, vyžaduje-li to zájem dítěte, podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti.

Bylo by chybou se domnívat, že mamince nemůžete nijak pomoci. Svým jménem můžete podat trestní oznámení na svého otce a pokusit se přesvědčit Vaší maminku, aby podala návrh k Policii ČR o vykázání Vašeho otce na deset dní z bytu. Vás naopak může využít jako svědka. Nezapomínejte, že i Vy jste obětí domácího násilí. Vás chování otce zasahuje psychicky. Zásah do psychiky nijak nesnižuje následky otcova chování. Pokud Policie ČR otce vykáže z bytu, může této desetidenní doby Vaše maminka využít k podání žádosti o rozvod a podání návrhu na předběžné opatření, aby soud desetidenní lhůtu vykázání prodloužil např.o jeden měsíc. Pokud by se Váš otec vrátil v době vykázání do bytu, dopustil by se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, a to i kdyby mu Vaše maminka z jakýchkoli důvodů povolila návrat...

Vážená paní Aleno, podle § 72 z.č.200/1990 Sb. o přestupcích jsou účastníky řízení : a) obviněný z přestupku, b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci, d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1. Z tohoto důvodu je správný postup ten druhý v pořadí.

Obávám se, že Vám Liberecký kraj nebude stačit a budete muset studovat minimálně v Praze... Musíte totiuž splňovat následující předpoklady, aby Vám exekutorská zkouška byla vůbec povolena, které jsou stanovené v § 9, odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů: - občanství ČR, - plná způsobilost k právním úkonům, - řádně dokončené vysokoškolské právnické vzdělání doložené diplomem a vysvědčením o státní závěrečné zkoušce, - bezúhonnost - vykonání alespoň tříleté exekutorské praxe Za požadovanou nejméně tříletou exekutorskou praxi bude započítána praxe podle § 9 odst. 2) exekučního řádu. O započítání jiné právní praxe v maximálním rozsahu 2 let podle § 9 odst. 2) exekučního řádu je nutné požádat. V předem stanoveném termínu musíte doručit přihlášku k exekutorské zkoušce splňující všechny stanovené obsahové a formální náležitosti a uhradil účastnický poplatek za zkoušku ve výši 10.000 Kč složenkou nebo na účet. To je poplatek v současnoti. Až budete případně skládat zkoušku Vy, tak budete platit samozřejmě více. Přeji Vám hodně štěstí.

NA Vašem místě bych okamžitě kontaktoval právníka a zahájil řízení o úpravu styku s nezletilým. Spolu se žalobou bych podal návrh na předběžné opatření, kterým bych se domáhal, aby Vám bylo Vaše dítě svěřeno do výlučné péče do doby pravomocného rozhodnutí ve věci. Veškeré Vámi uváděné skutečnosti bych v detailech uvedl v žalobě. Mimosoudní dohoda Vás nijak neochrání. Zcela zabránit styku otce s dítětem stejně nemůžete. Trestní oznámení Vám nepomůže a jde o ztrátu času. Musíte držet v ruce rozhodnutí soudu, aby v případě jeho porušení jste se mohla domoci jeho vykonatelnosti. Pokud totiž poruší předběžné opatření, dopouští se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr.zákona.

Je mi líto, ale budu velmi stručný... Zákon o rodině má v takovýchto případech celkem jasno : Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti se přihlíží k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Pokud Váš partner má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li Váš partner tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7násobek životního minima jednotlivce. V současnosti jde o 12,7 x 3.126,-Kč = 39.700,-Kč. Soud vždy určuje výši výživného na zákaldě příjmů toho, kdo ho nemá ve své péči... Žádné tabulky neexistují. Výživné na dvě děti ve výši 6.000,-Kč je v dnešní době sice malá částka, ale nikoli neobvyklá. Vaše otázka začíná a končí u výše jeho příjmů, které mu prokáže soud.