Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Vaši situaci pomůže, dle mého názoru, pouze institu vykázání (viz částo odpovědí v této poradně "institut vykázání"). Podejte, prostřenictvím advokáta - nejlépe, návrh na vydání předběžného opatření dle § 76 b občanského soudního řádu. Je-li totiž jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (dále jen "společné obydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval, b) se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním. Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům. Předběžné opatření trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 1 rozhodnutí Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu , počíná tato lhůta dnem následujícím po dni, v němž uplynula lhůta stanovená v tomto zvláštním právním předpise. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření podle odstavce 4 neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne. Bylo-li před uplynutím doby vykázání zahájeno řízení ve věci samé (např. právě žaloba o vypořádání SJM jako ve Vašem případě, čehož bych právě využil!!!) , může předseda senátu na Váš návrh jako navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření. Obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení. Rozhodnutí o návrhu předběžného opatření není podmíněno předchozím rozhodnutím Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu !!! Což je nesporná výhoda. I kdyby byly návrhy opakovaně neúspěšné, nikdy bych s nimi nepřestával. Podle § 273b občanského soudního řádu se totiž případný "Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným" provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání. Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl některé osobní věci . O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí. Příslušným k výkonu rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Návrh by měl každopádně zpracovávat advokát, který se s touto problematikou již setkal a který se touto problematikou zabývá. Je to skutečně jediný, skutečně účinný a legální způsob, jak se účinně a v klidu domoci svých práv. Použijte též následující judikát : Pod pojmem „týrání“ osob uvedených v ustanovení § 215a odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou (§ 89 odst. 8 tr. zák.), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Zákon přitom nevyžaduje, aby týrání mělo povahu fyzického násilí, popřípadě též spojeného s následky na zdraví týrané osoby. Použití fyzického násilí může mít v takovém případě vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4 tr. zák.), popřípadě (dojde-li k zákonem předpokládanému následku /účinku/) i na právní závěr o souběhu trestného činu podle § 215a tr. zák. s některým dalším trestným činem. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2005, sp. zn. 3 Tdo 1160/2005) Podání, byť opakovaného tr.oznámení z důvodu § 215a tr.z. je též jedním ze způsobu jak se domoci svých práv.

1) Dům je stále v SJM. Tudíž nejsou dány jednotlivé podíly. 2) Váš býžvalý manžel má právo na úhradu 1/2 toho co ode dne právní moci rozsudku uhradil na hypotečních splátkách, které máte hradit Vy dva společně a nerozdílně... 3) Vy máte právo naopak na 1/2 výtěžku z pronájmu Vašeho domu... 4) Dopouští se protiprávního chování a Vy se můžete kdykoli nastěhovat zpět. Doporučuji okamžité podání návrhu na vypořádání zaniklého SJM po rozvodu vašeho manželství, protože jinak se tato situace, při vyloučení jakékoli dohody s bývalým manželem vyřešit uspokojivě nedá. VAriantu, že by soud dům prodal v dražbě a výtěžek mezi Vás rozdělil je nejméně pravděpodobný. Každopádně se přikláním k variantě, že bude dům určen do výlučného vlastnictví jednoho z Vás a druhému určena povinnost druhému uhradit vypořádací podíl určený na zákaldě znaleckého posudku dle tržních cen ke dni rozhodování soudu a nikoli ke dni rozvodu manželství!!!

Abych řekl zcela upřímně, nijak mne takováto výše nepřekvapuje. Méně nežli 25% platu tvoří výživné a soud příliš nezajímají splátky na majetek, který je či bude později otce. Navíc auto využívá on... Uvědomte si, prosím, že ze zákona má jeho dcera zákonný nárok na stejnou žvotní úroveň svého otce a Vy jste se svoji dcerou (z pohledu zákona) třetími osobami... (Pouze konstatace a nikoli osobní poznámka).

V případě nezletilých je to až tři roky zpětně a soud vůbec nezajímá jak to dotyčný splatí. V případě zletilých nelze výživné požadovat zpětně, ale vždy ode dne podání žaloby k soudu. Případy dlužného výživného se řeší tak, že soud určí měsíční výživné a uloží povinnost dotyčnému (dotyčné) aby dlužné výživné hradil spolu s vyměřeným výživným ve výši ....Kč. Neplacení výživného je trestný čin....

Je mi velmi líto, ale tento typ otázek do této poradny nepatří. Každopádně Vám přeji hodně štěstí a opětování Vašich citů.

Dovolenou použijte proti němu a informujte soud. Pokud víte u jaké banky má účet, informujte soud a požádejte soud o součinnost aby si výpis z banky vyžádal.

Informoval bych jeho lékaře a zároveň podal podnět k Policii ČR, který bych koncipoval jako oznámení ze spáchání tr.činu obecného ohrožení. Vím, je to krajní řešení, ale mysleme na ostatní účastníky dopr.provozu, kterými můžeme být všcihni. Neexistuje totiž jiné řešení jak dotyčného donutit k lékařskému vyšetření. V tr.oznámení bych navrhnul provedení důkazu znaleckým posudkem, kterému by se dotyčný musel podrobit. Dobrovolnost v tomto případě nic neřeší. Bylo by vhodné na sebe uvést kontakt ttelefonický, aby Vás Policie nemusela písemně předvolávat a co nejvíce svědků, kteří jsou obeznámeni s jeho zdravotním stavem. Pokud řídil v opilosti, podal bych tr.oznámení též..

Nepoychbně. Předložte výpis z katastru a info o tom, jak a zda je pozemek využíván. Každopádně o tomo informujte soud. Tržní hodnota pozemku bude nepochybně vysoká a bude to mít vliv na konečnou výši vyživovací povinnosti.

Každopádně odejte návrh na zvýšení výživného pro nezletilou dceru. Soud na jeho "diety" přihlížet musí, neboť je to součást příjmu jako jako¨ákoli jiná složka. Viz.např. judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10.9. 2003 sp.zn. 10 Co 481/2003:"Při rozhodování o určení výživného pro dítě lze přihlédnout i k peněžním prostředkům, které osoba povinná výživou uspořila z vyplacených a nespotřebovaných cestovních náhrad.". Soudu sdělte i veškeré informace k jeho nemovitostem, protože i kdyby je nepronajímal, soud zjistí na základě znaleckého posudku kolik by vydělávat mohl a bude to pro manžela mnohem těžší vysvětlování.

1) Pronásledování není, bohužel, zatím, trestný čin. Vydírání však ano, včetně toho, že ve Vás vzbudí důvodnou obavu z toho, že Vás zabije a jeho výhrůžky jsou opakované. 2) Podejte trestní oznámení písemně na nejbližší oddělení Policie ČR a uveďte svůj telefonický kontakt na sebe. Ublížení na zdraví a vydírání . 3) O této situaci se svěřte co nejvíce osobám ve svém okolí a požádejte je, aby v případě, kdyby byli svědky jakéhokoli chování , aby Vám vše dosvědčili. 4) Pokud existují svědci tohoto jeho chování, požádejte je o svědectví. 5) Pokud možno se vyhýbejte jakýmkoli setkáním s „přítelem“ a využívejte doprovod. 6) Nemažte jeho sms zprávy a piště si data jejich přijetí, jejich obsah a hodinu přijetí. 7) Pokud k vydírání dochází i v bytě, pokuste se o tzv.institu vykázání (viz.část odpovědí v této poradně „institut vykázání“. Tím by mohlo dojít alespoň k tomu, aby se nemohl dostat do Vašeho bytu a zároveň nemohl do nejbližšího okolí – např.30 metrů od domu kde je Váš byt. 8) Vyhněte se jakémukoli kontaktu s ním a neodpovídejte na pokusy o konverzaci či schůzku. Obecně platí následující pravidla při podání tr.oznámení : Trestní oznámení lze podat ústně či písemně. Místem podání trestního oznámení může být policie nebo státní zastupitelství (nejlépe místně příslušné tam, kde k trestnému činu došlo). V případě písemného trestního oznámení se doporučuje odeslat oznámení doporučeně nebo si nechat potvrdit doručení na kopii oznámení u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství. V praxi se stále ještě vyskytují případy, snad pro nedostatečnou právní osvětu, kdy je trestní oznámení o závažném trestném činu (násilí na dětech, znásilnění apod.) podáváno na útvaru pořádkové policie. To se většinou ukazuje jako fatální omyl. Pro tento druh trestné činnosti existují specializované útvary kriminální služby a vyšetřování nebo specialisté kriminální služby. Případ oznámený přímo zde pak může být od počátku řešen diskrétně, kvalifikovaně, a především s ohledem na nutnost hájit oprávněné zájmy obětí závažného násilného nebo mravnostního trestného činu. Kriminalisté a vyšetřovatelé po oznámení na případu spolupracují a věc ve vhodnou dobu předají k zahájení trestního řízení, případně k provedení dalších opatření. Právo na potvrzení o tom, že jste trestní oznámení podali a právo na vyrozumění o tom, jak bylo vaše oznámení vyřízeno, vám vznikne jen tehdy, pokud o to jako oznamovatelé výslovně požádáte (např. v písemném oznámení: „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Bez tohoto výslovného požadavku nemá Policie ČR povinnost oznamovatele vyrozumět o výsledku svého šetření. Co by mělo obsahovat trestní oznámení? Po obsahové stránce by se měl oznamovatel trestného činu řídit souborem otázek stanovených již římským právem. Forma a obsah trestního oznámení nejsou formálně stanoveny. Doporučuje se však trestní oznámení formulovat srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo (s uvedením přesné totožnosti a adresy), kdy, a kterému policejnímu útvaru trestní oznámení podal. Kdy? Doba, kdy k události došlo (okamžik, nebo období, pokud je událostí více, chronologicky je seřadit a uvést souvislosti, dobu možno i odhadnout podle jiných souběžných událostí - politických, sportovních, kulturních včetně TV programu a pod.). Kde? Místo, nebo místa, kde k události došlo, případně kde trestný čin vyšel najevo nebo byl dokonán. Pokud oznamovatel nezná přesnou dislokaci (adresu), uvede jak lze místo vyhledat. Kdo? Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci. Pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů. Jak? Popis jednání všech zúčastněných osob. Co? Následky vyšetřované události, především škoda na zdraví a majetku, ale i další. Čím? Zde vyjmenovat předměty doličné, jako jsou nástroje a zbraně, ale obecně veškeré důkazy, včetně listinných. Proč? Motiv jednání pachatele.

Soud se bude řídit Vaším návrhem. Uvědomte si, prosím, že to nepožadujete peníze pro Vás, ale pro dítě. Měla byste návrh každopádně podat. Pokud soud zjistí, že otec o dítě nejeví zájem a neplatí výživné, nečekejte, že bude jakýmkoli způsobem otci vycházet vstříc. Požadujte výživné tři roky zpětně ke dni podání návrhu na určení výše výživného. Otec bude muset hodnověrně prokázat své příjmy, jinak mu soud příjem vyměří dle zákonných norem, které nejsou v žádném případě pro něj příznivé. Soud i soc.odbor bude na straně vašeho dítěte. Nepochybujte. Budete sice (formální požadavek zákona) muset prokázat i svůj příjem, ale soud bude zajímat hlavně příjem otce a jeho chování k dítěti. Bude se též prokazovat zda mu vůbec kdy kupoval dárky apod.

Jakékoli další dlužné splátky, které dotyčný dlužník dluží po dni, kdy nabylo právní moci předmětné soudní rozhodnutí musíte uplatnit žalobou. "Precedenty" neexistují a pozor, každá dlužá měsíční splátka (resp.1/2 jako v tomto případě) se promlčuje zvlášť v délce tří let ode dne její splatnosti. Současné splátky se započítávají nejdříve na dlužné úroky, pak dlužnou jistinu a dlužné náklady řízení (náklady na soudní poplatek, advokáta, exekutora). Teprve po jejich plném uhrazení, mohou být jakékoli další splátky započítány na úhradu dalších dlužných splátek, u nichž nastala splatnost po dni, kdy nabylo právní moci předmětné soudní rozhodnutí jehož výkon (exekuce) nyní probíhá.

Takováto "smlouva" je ve svém obsahu zcela protiprávní a nelze ji nijak vymáhat.

Postačí obyčejný návrh na zvýšení výživného, který vypadá např.následovně : Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé děti Okresnímu soudu ve Vyškově Kašíkova 28 682 01 Vyškov Trojmo Přílohy dle textu Bez soudního poplatku Matka: ...jméno, příjmení, narození, bytem, zaměstnavatel Otec: ...jméno, příjmení, narození, bytem, zaměstnavatel Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé dítě Jméno, příjmení dětí, ...datum narození, bytem... I. Rozsudkem Okresního soudu ...kde....ze dne...., č.j......bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy matky a otci stanoveno výživné ve výši....Kč. Důkaz: citovaný rozsudek II. Nezletilý ve školním roce....např. ukončil základní školu/jde do učení/bude navštěvovat střední školu/chodí do sportovního oddílu/do hudební školy. Se zahájením školy jsou spojeny výdaje na školní pomůcky/zvýšené náklady s sebou nese mimoškolní činnost dítěte... Důkaz: výslech matky nezletilých dětí potvrzení školy/sportovního oddílu... všechny účty III. Otec nezl. dětí pracuje jako...uvést povolání...., kde....místo povolání...., příjmy....Přispívá/nepřispívá pravidelně/nepravidelně....částku....Kč. Když nepravidelně, jak? Tato částka mi připadá nepřiměřená, proč?... Já jsem zaměstnaná jako....kde....místo povolání..., plat, příjmy.... Další vyživovací povinnosti – jména, příjmení, datum narození dalších dětí. Dítě je zdrávo, když není, čím trpí... Dítě se s otcem stýká/nestýká, projevuje/neprojevuje zájem, poskytuje k narozeninám, vánocům dárky. IV. Vzhledem k tomu, že od poslední úpravy výživného uplynula delší doba, vzrostly nároky a náklady nezletilého dítěte, proto navrhuji, aby soud vydal tento r o z s u d e k: Výživné stanovené otci na nezletilé dítě...jméno, příjmení, datum narození....rozsudkem Okresního soudu ....., ze dne....., č.j. ......, částkou ....Kč měsíčně se počínaje dnem ....zvyšuje na částku ....Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit vždy do 5. dne měsíci předem k rukám matky. V .....místo,datum....... ...........podpis............................ jméno, příjmení navrhovatelky U soudu se řeší příjem Vás jako matky, příjem otce (6 měsíců zpětně) a veškeré náklady na výživu nezletilého. Dalším předmětem jsou koníčky a zájmy nezletilého. Nemusíte se bát, soud se Vás v případě jakýchkoli pochybností dotáže.

Soudem bylo nepochybně vydáno tzv.předběžné opatření, které zaniká pravomocným rozhodnutím soudu v opatrovnické věci, která je soudem vedena. Před vydáním konečného rozsudku by se Váš partner měl domáhat toho, aby matka, ode dne vydání zmíněného předběžného opatření byla povinna zaplatit dlužné výživné, které nehradila. Veškeré dávky by měl právě na základě předběžného opatření pobírat otec. Informujte příslušný OSPOD, že otec dávky nepobírá i když by měl.

Smluvní závazek zemřelého nepřechází na dědice. Dědic dědí majetková, nikoli smluvní práva. Smluvní závazek zavazoval pouze zemřelého a nikoli třetí osobou, kterou je Vámi uváděná dědička. Aby byla povinna cokoli vyplatit, musely by na dědictví váznout již existující peněžité dluhy. Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Vámi uváděný smluvní závazek zemřelého není dluhem, ale jak jsem řekl, osobním smluvním závazkem, který dědice nijak nezavazuje.

Doporučuji podat návrh na zvýšení výživného. Snížení je velmi, ale velmi nepravděpodobné. Spíše naopak. Dobrovolná platba otce sice obecně šlechtí, ale vzhledem k její výši ..... Pokud již 4 roky nebyl zjištěn stav příjmů a poměrů otce, pak je ten nejvyšší čas požadovat výživné. Jelikož jde o nezletilého, můžete ho požadovat 3 roky zpětně ode dne podání návrhu k soudu. V návrhu soudu uveďte veškeré náklady na syna. Pokud má otec "novou" rodinu, bylo by více nežli vhodné, aby byly zjištěny příjmy i jeho partnerky.

Soud to smaozřejmě zajímá, ale skutečně hluboce pochybuji o tom, že celý případ proběhl přesně dle dikce Vašeho dotazu. Nic není nikdy tak jednoduché jak se může při hovoru a jednostranné interpretaci zdát. Drhý právník ještě neznamená, že prosadí u soudu cokoli. Nezapomínejte, že je celé soudní jednání dvou instanční a navíc je v řízení opatrovnice. Každopádně je velmi podivné, pro mne, že matka celých 6 let výživné pro své dítě jakkoli nevymáhala. Stává se to, ale vyjímečně v případech, kdy matka sama má např.dobrý příjem a nechce se díky hrdosti "doprošovat". Soud každopádně zajímá chování, zvláště dlouhodobé obou rodičů + zájem dítěte. Pokud takto soud rozhodl, určitě k tomu existoval minimálně jeden jediný důvod.

Takovéto rady OSPODu bývají velmi problematické… Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány (i zahraničními). Na žádost Vaší dcery se soud dotáže toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů. Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí může zastupovat Vaši dceru v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině, což je tento případ. Je proto důležité, aby dcera podala návrh na zvýšení výživného (není nijak zpoplatněn kolky) a v tomto řízení se hodnověrně zjistilo, jaký má otec, a od koho, příjem. Pokud by neplatil později soudem určené výživné, dopustil by se tr.činu zanedbání povinné výživy dle § 213 tr.zákona.

Zříci se svého dítěte nemůžete a Vaše vyživovací povinnost trvá ze zákona do doby, kdy se bude Vaše dítě schopno samo živit.

Zahájit řízení o zvýšení výživného můžete de facto kdykoli. Podstatná je změna okolností na straně nezletilých. Vámi uváděné okolnosti touto podstatnou změnou nepochybně jsou. Jedinou „překážkou“ pro zvýšení výživného jsou majetkové poměry otce. Pokud je má již beztak nízké, neočekávejte příliš vysoké zvýšení. Pokud totiž na takto velké děti platí pouze takto nízké výživné, nebude jeho příjem dosahovat příliš vysoké výše. Každopádně doporučuji podat návrh na zvýšení výživného v okamžiku, kdy budete předně vědět jaké jsou tyto zvýšené náklady a požadujte je od 1.9.2008 zpětně (pokud budete návrh podávat po tomto datu).

Může mu být ustanoven opatrovník. Pokud si ale zásilku s předvoláním vyzvedne, bez omluvy nepřijde a k návrhu na rozvod se připojil, může soudce Vaše manželství rozvést.

Obávám se, že pokud soudu Váš přítel sdělí, že s Vámi očekává narození potomka, nebude moci tuto skutečnost nijak zatajit. Naopak... Zvažte následující : 1)Na to, aby Váš přítel byl v matrice zapsán jako otec dítěte, není nutné, aby byl i Váš manžel. Dle zákona o rodině postačí souhlasné prohlášení Vás obou jako rodičů dítěte dle § 52 odst. 1 zákona o rodině. 2) Skutečnost, že Váš přítel bude mít v nejbližší době další vyživovací povinnost podstatně ovlivní jeho vyživovací povinnosti. Při stávajícím příjmu se bude muset snížit výživné pro jeho (v budoucnu) tři potomky. 3) Výživné pro nezletilé děti má zákonnou přednost před požadavkem na výživné ze strany jeho rozvedené manželky. Rozvod urychlí pouze dohoda rozvádějících se manželů...

Nelze. Existují pouze dvě následující varianty : 1) Rodičovské odpovědnosti Vás zbaví soud např.díky závažnému zanedbávání rodičovských povinností - zejména dlouhodobé neplnění rodičovských práv a povinností (rodičovské zodpovědnosti), trvalé ponechání dítěte ve výchovném zařízení spojené s nezájmem o toto dítě a s neprojevením snahy převzít je do rodinné výchovy, nemorální způsob života rodičů, soustavné neplnění vyživovací povinnosti k dítěti, trestní postih pro zanedbávání povinné výživy apod. Závažným zanedbáváním rodičovských povinností je i případ, že rodič o dítě po dlouhou dobu neprojevil jakýkoliv zájem, neposílá mu žádné dárky, nad rámec běžného výživného mu neposkytuje ničeho, neinformoval se o jeho zdravotním stavu ani prospěchu ve škole a nepokusil se s nezletilým navázat kontakt. Ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nestačí jen ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské péče, ale zneužívání či zanedbávání rodičovské zodpovědnosti musí dosáhnout takového stupně, že zbavení rodičovské zodpovědnosti je jediným účinným prostředkem ochrany dítěte. Předpokladem pro zbavení rodičovské zodpovědnosti je, že rodič neplní své povinnosti, ač by je plnit mohl. 2) Vyslovíte souhlas s osvojením dítěte. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. K návrhu na osvojení dítěte do ciziny je osvojitel povinen připojit pravomocné rozhodnutí o souhlasu s osvojením vydaném Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Do knihy narození matriky se na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé. Osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Osvojit lze nezletilého, a to jen je-li mu osvojení ku prospěchu. K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte. Je-li toto dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také jeho souhlasu, ledaže by tím byl zmařen účel osvojení. K osvojení je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý. K osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 8 Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliže a) po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě, nebo b) po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte, není dále třeba, jestliže rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklad.O svěření dítěte, které je v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče budoucích osvojitelů rozhodne orgán sociálně-právní ochrany dětí. Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala alespoň po tuto dobu. Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření a dalších potřebných vyšetření zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení, a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence. Je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky svého zjištění seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence. Soud je povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dítě nemůže být osvojeno, dokud rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství zahájeném na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, nenabude právní moci.Osvojenec bude mít příjmení osvojitele. Společný osvojenec manželů bude mít příjmení určené pro ostatní jejich děti; to platí i v případě, že osvojitelem je manžel matky osvojence. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl ustanoven, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence, nedotýká se osvojení vztahů mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými. Osvojení, vyjma osvojení nezrušitelného, může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele.Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení. Osvojení může být provedeno také tak, že je nelze zrušit. Takto mohou osvojit dítě pouze manželé, nebo jeden z manželů, který žije s některým z rodičů dítěte v manželství, a nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Výjimečně může takto osvojit i osamělá osoba, jestliže jsou jinak předpoklady, že toto osvojení bude plnit svoje společenské poslání. V takovém případě soud též rozhodne, aby byl z matriky vypuštěn zápis o druhém rodiči dítěte. Osvojit lze jen nezletilého staršího jednoho roku. Osvojenec může být opětovně osvojen jen v případě, že je osvojován manželem osvojitele nebo osvojitel zemřel a nebo dřívější osvojení bylo zrušeno. Rozhodnutí o tom, že osvojení je nezrušitelné, může soud učinit také dodatečně, dokud osvojenec nedosáhl zletilosti, a to i v případech osvojení provedeného podle dřívějších předpisů. Nebyl-li v řízení o osvojení osvojenec slyšen, není k tomuto rozhodnutí zapotřebí jeho souhlasu.

Jakým způsobem se podává návrh na vypořádání SJM? Musíte podat tzv.žalobu na vypořádání zaniklého jmění manželů. Jde o poměrně náročnou věc a proto jednoznačně doporučuji advokáta. Jak se bude řešit společný byt,budu-li manžela vyplácet? Vy budete platit soudem zjištěnou nebo dohodnutou cenu ve lhůtě určené v rozsudku a druhý manžel je povinen se z bytu vystěhovat ve lhůtě určené v rozsudku. VYstěhování je samozřejmě vázáno na splnění Vaší případné povinnosti vyplatit vypořádací podíl. Kdo určí cenu,když se nedohodneme na její výši? Soudem přizvaný znalec jehož služby budte platit ve výsledku společně. Byt je družstevní. Pokud je byt družstevní, bude předmětem ocenění podíl v družstvu.

Rozvedeni můžete být samozřejmě i v případě jeho opakovaného nedostavování se k soudu. Soudu musí postačit opakované předvolánín a pak tzv.následná fikce doručení. Písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. Doručující orgán může písemnost fyzické osobě doručit nejen na adrese uvedené výše, ale všude, kde bude zastižena. Nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené výše a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží!!! Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen. Byla-li písemnost doručována v místě, které není vedeno podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, ledaže fyzická osoba požádala o doručování na adresu tohoto místa nebo je jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, nebo ledaže se prokáže, že se na tomto místě zdržovala v den, kdy nebyla zastižena, popřípadě kdykoli v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení. Byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni (odstavec 1), anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení.

Již v roce 2004 byla přijata novela trestního zákona, která s účinností od 1. 6. 2004 zavedla do výčtu trestných činů novou skutkovou podstatu trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a TZ). Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě. Pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři roky, popřípadě trest odnětí svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li takový čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, event. pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. Zákon č. 135/2006 Sb. nově ustanovil oprávnění policisty při plnění úkolů stanovených mu zákonem o Policic ČR(§ 12 a násl.). Zákon č. 135/2006 Sb. mezi tato oprávnění zařadil ustanovení § 21a až 21d týkající se oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. Nyní platí, že lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (souhrnně „společné obydlí“), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání bude rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo vyhlášeno!!!!aniž by u toho osoba byla (vyvěsí se např.na dveře bytu), proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (tzv. „vykázaná osoba“), bude poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje. Nebude-li syn, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, bude mu policista oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje. Rozhodne-li policista tímto způsobem o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj (souhrnně tedy rozhodne-li o „vykázání“), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany Vás a Vašeho manžela, jako ohrožené osoby, tj. osoby ohrožené výše popsaným útokem. Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení. O provedených úkonech a opatřeních sepíše neprodleně úřední záznam. Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje. Rozhodnutí se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu o provedených úkonech a opatřeních příslušnému intervenčnímu centru. Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání. Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování. Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se uvedená lhůta prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu. Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam. Občanský soudní řád byl zákonem č. 135/2006 Sb. s účinností od 1. ledna 2007 doplněn o nový druh předběžného opatření. Předběžná opatření jsou rozhodnutí soudu učiněná ještě před zahájením určitého občanského soudního řízení či v jeho průběhu, jež mají sloužit tomu, aby byly v případě nutnosti prozatímně upraveny poměry účastníků nebo aby nebyl ohrožen výkon soudního rozhodnutí (například soud předběžným opatřením uloží žalovanému, aby až do ukončení řízení nenakládal s věcí, o jejíž vlastnictví se vede spor). Nový druh předběžného opatření v souvislosti s domácím násilím upravuje § 76b OSŘ. Jedná se právě o předběžné opatření, o němž jsem se zmínil v souvislosti s oprávněním policisty rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. Jsou-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (tedy „společné obydlí“), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby do něj nevstupoval, b) se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním. Případné výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům. Účastníky řízení o předběžném opatření jsou navrhovatel a ten, vůči němuž návrh směřuje. Navrhovatelem se rozumí osoba, jejíž život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost jsou jednáním osoby, proti které návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy (tedy ohrožená osoba podle ZoPČR). K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele. Předběžné opatření potrvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Bude-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření předcházet rozhodnutí Policie České republiky o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj (viz výše), začne tato lhůta běžet dnem následujícím po dni, v němž uplyne lhůta stanovená v ZoPČR. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne. Možnost prodloužení předběžného opatření je upravena tak, že bylo-li před uplynutím doby trvání předběžného opatření zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření. Vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení. Návrhem ve věci samé se v tomto případě bude rozumět především návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, o rozvod manželství či o vypořádání společného bydlení. Předběžné opatření má ohrožené osobě umožnit takový návrh v klidu uvážit a podat, aniž by byla ze strany spolubydlící osoby vystavena výhrůžkám či jinému nátlaku, jak tomu dosud v praxi často bývá. Usnesení o předběžném opatření se vyhlásí účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, se usnesení doručí dodatečně společně s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon. Toto usnesení je vykonatelné jeho vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vydáno. Předběžné opatření zanikne, jestliže navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě (jeden měsíc) nebo ve lhůtě soudem určené (v případě prodloužení trvání předběžného opatření soudem) návrh na zahájení řízení, jestliže nebylo návrhu ve věci samé vyhověno nebo pokud bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci, případně jestliže uplynula určená doba, po kterou mělo trvat. Zákon č. 135/2006 Sb. zařadil do občanského soudního řádu také ustanovení upravující postup při výkonu rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným. Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby povinný dočasně opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, a nenavazoval s ní kontakty, zajistí také bezodkladný výkon tohoto rozhodnutí. Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě. Během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání. Nebude-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během trvání předběžného opatření příležitost, aby si ze společného obydlí uvedené věci vyzvedl. O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí. Příslušným k výkonu rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným je soud, který nařídil předběžné opatření. Trestný čin maření úředního rozhodnutí Výše uvedená rozhodnutí policie o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj či rozhodnutí soudu o předběžném opatření spočívajícím ve vykázání ze společného obydlí a zákazu navazování kontaktů s ohroženou osobou, kromě toho zákon č. 135/2006 Sb. zařadil mezi rozhodnutí, jejichž maření je trestné. Učinil tak novelou trestního zákona, do něhož doplnil novou skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. e) TZ, kterou svým jednáním naplní ten, kdo se dopustí závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil rozhodnutí o vykázání vydané podle zvláštního právního předpisu (ZoPČR) nebo na základě předběžného opatření soudu.

1) Platový výměr. 2) Zpráva správy sociálního zabezpečení dle trvalého pobytu dotyčného. 3) Daňová přiznání. 4) Provádějí se případné výslechy svědků - pokud existují... 5) Doklady z Úřadu práce. 6) Doklady o případných soc.dávkách, pokud je pobírá. Apod.

Pdle § 630 občanského zákoníku se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Pokud synovi darovali již stavbu, která byla zapsána jako stavba v katastru nemovitostí, pak mohou požadovat, aby jim stavbu vrátil. K takovémuto úkonu jednoznačně doporučuji zmocnění advokáta. Od počátku. Jde o velmi formalizovanou výzvu, která musí splňovat veškeré zákonné požadavky a i přesto nemají rodiče 100% šanci na úspěch u soudu. Pokud rodiče synovi darovali peněžní částku, musejí požadovat vrácení peněžní částky. (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2001 sp. zn. 29 Cdo 228/2000) Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním a za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly. Za členy rodiny dárce považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci. _______ Využije-li dárce práva na vrácení daru podle § 630 ObčZ, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Tímto okamžikem se obnovují původní právní vztahy. Protože tato restituční povinnost není zvlášť upravena, je třeba použít ustanovení, které upravuje právní vztahy nejbližší, a to se zřetelem k tomu, co bylo předmětem darovací smlouvy. Při volbě formy, kterou se dárce u soudu může domáhat restituce původního stavu, je nutno vycházet z konkrétní situace. Jedná-li se o nemovitost, lze v případech, kdy obdarovaný dále nemovitou věcí disponuje, užívá ji, podávat žalobu na vyklizení; jestliže však žalovaný předmětnou nemovitost již vyklidil, svědčí v takovém případě dárci naléhavý právní zájem na domáhání se žaloby na určení, že je vlastníkem darované nemovitosti. Jde-li o vrácení darované nemovitosti, může dárce uplatnit u soudu žalobu o vyklizení této nemovitosti obdarovanými, jsou-li splněny zákonné předpoklady pro vrácení daru.

Pokud budete tento doklad vyžadovat a opakovaně nic nedostanete a komunikace neproběhne žádná, ani ze strany matky, přestaňte platit výživné den po jeho 18.narozeninách. Sám uvidíte jeho reakci. Jako zletilý je povinen si vymáhat výživné již sám a pokud ho bude vymáhat soudně, musí vše řádně doložit a řádně zdůvodnit. Není pak problém, na základě skutečně ověřených důkazů výživné doplatit zpětně, ke dni jeho případného návrhu na výživné- ve splátkách například. Jako dospělý však nemůže požadovat výživné zpětně tři roky (jako nezletilý) , ale jen ode dne podání návrhu na zvýšení výživného k soudu.

Pokud byste dnes podala návrh na změnu výchovy, tak do 1.9.2008 ani soud nestačí nařídit jednání, natož pravomocně rozhodnout. Skutečnost, že nemáte syna svěřeného do výlučné péče ještě neznamená, že nejste zákonný zástupce a jste zbavena rodičovských práv. Osobně doporučuji využít tuto situaci naopak proti otci. 1) Pokud se syn rozhodne a bude studovat v místě Vašeho bydliště, pak mu vyhovte a se školou jednejte jako zákonný zástupce. 2) Otec Vašim krokům jen velmi těžko zabrání a v žádném případě nestačí zareagovat tak, aby rozhodnutí syna zvrátil. To samé platí o jeho odstěhování k Vám. 3) Pokud synovi "pomůžete" není to trestný čin a ani přestupek. Buďte absolutně klidná. Navíc syn je téměř zletilý a soud by k této okolnosti nepochybně přihlížel, pokud by rozhodoval "včas". Osobně vidím jediný problém, kterým je administrativa školy. Pokud ale takto rozhodnete jako zákonný zástupce, neměla by škola mít s tímto rozhodnutím žádný problém. Pokud ano, alespoň tento problém předem se školou projednejte tak, aby poté "pouze" rychle rozhodla a ušetřili jste oba čas. Výživné po 24.8.2008 si bude muset syn po otci již vymáhat jako zletilý sám.

Na "místní" poměry jde o výživné "obvyklé". O tom, že je nízké není nutné samozřejmě ani hovořit... Pokud soud, obecně, požádá zaměstnavatele, pojišťovnu, Českou správu soc.zabezpečení apod. o zprávu o příjmu manžela, musejí tyto subjekty soudu vyhovět. Že jsou tyto subjekty samostatný právní subjekt je samozřejmé. Spolana Neratovise, stejně jako jiný zaměstnavatel, musí za každého zaměstnance odvádět pojistné na soc.zabezpěčení a příslušná Česká správa soc.zabezpečení (viz.www.cssz.cz) má o příjmu každého zaměstnance velmi podrobný přehled. Ze zákona !!!

Předně, nežli odpovím je nutné zdůraznit, že výživné pro nezletilé je : - povinen vymáhat ten, který má nezletilého ve výlučné péči, - určeno výlučně pro nezletilého, - soudem určeno vždy dle příjmů toho, který je povinen výživné hradit. Vaši obavu z porušení "klidového stavu" s bývalým manželem sice do jisté míry chápu, ale pokud výživné dosahuje těchto částek u takto "starých" nezletilých, je namístě výživné nepochybně zvýšit. Při příjmu 25.000,-Kč netto, je toto výživné velmi nízké. Osobně bych navrhoval 3.000,- a 5.000,-Kč. Samozřejmě za podmínky, že vyjma výživného otec nehradí nic jiného (dovolené, koníčky, léky, ošacení, knihy, elektroniku, stavební spoření apod.) ve vztahu k oběma nezletilým. Dcery jeho partnerky jsou vůči jaho osobě tzv.třetí osoby a tyto jeho a ani Vás nemusejí zajímat. Doporučil bych s ním okamžitě jednat o zvýšení výživného a v případě, že dohodu neuzavřete, obrátil bych se na soud. Příslušný OSPOD s Vaším návrhem bude jistě souhlasit a bylo by velmi výjimečné, aby za těchto podmínek soud výživné (i zpětně) nezvýšil. Na "region" neberte ohled. Soud musí zajímat pouze zákonný stav, kdy nezletilý má zákonný nárok na stejnou životní úroveň rodičů. V tomto případě otce. Stav po dvou letech zasluhuje změnu a 13 letá dcera nemůže v žádném případě vyžít z takto nízkého výživného.

Může jít např. i o závazek osobně vykonávat pro zaměstnavatele práci. Dále může jít např.o vytvoření díla. Jde o splnění závazku, který je neoddělitelně spjat s osobou konkrétní osoby, resp. s jeho neopakovatelnou osobností, neboť vyplývá z jeho zvláštních osobních vlastností (jako jsou tvůrčí schopnosti a dovednosti, talent rázu duchovního, ale i osobní znalosti a vědomosti). Proto také smrtí závazek vytvořit dílo na dědice nepřechází a zaniká.

Podle § 150 odst. 3 občanského zákoníku platí, že nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. S ohledem na skutečnost, že v současné době nastala shora uvedená právní fikce, že nemovitosti jsou 1/2 na 1/2 a s ohledem na skutečnost, že syn je ve vztahu k Vám osobou blízkou, nemá (na základě § 116, 117 a 140 občanského zákoníku ) Váš bývalý manžel předkupní právo. Pokud doložíte katastru rozsudek o rozvodu s doložkou právní moci a skutečnost, že darujete 1/2 svému synovi, nemůže Vám katastrální úřad nijak bránit a souhlas manžela si vynucovat.

Dokud dcera bude studovat a nebude schopna se sama živit, je povinen jí poskytovat výživné. Pokud dcera ukončí středoškolské studium a nebude mít zaměstnání (nikoli ze své viny-bude aktivně vyhledávat zaměstnání, chodit na pohovory, konkurzy apod.) s tím, že bude hlášena na pracovním úřadu, je stále povinen jí platit výživné. Od roku 1963 zkrátka platí, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Skutečnost, že dcera bude chodit na brigády nestačí k závěru, že je schopna se sama živit. Pokud by však měla uzavřen trvalý pracovní poměr a výše mzdy by stačila k úhradě nákladů na bydlení, stravu, ošacení apod., tím okamžikem vyživovací povinnost zaniká. V každém případě doporučuji výživné platit bezhotovostně. Veškeré výživné se samozřejmě počítá. Zda by soud žalobě na zvýšení výživného vyhověl či nikoli, bohužel nedokážu odhadnout, ale každopádně k veškerému výživnému, včetně dobrovolného zvýšení samozřejmě přihlíží. Případnému popření dohody ze strany bývalé přítelkyně se dá celkem účelně bránit samotnou výpovědí otce, která není o nic méně relevantnější nežli matky a dále výpovědí Vaší a případně dalších svědků. I kdyby se existence nikdy neprokázala, sama skutečnost placení výživného ve větší, nežli soudem vyměřené výše se počítá k dobru a ve výsledku je výsledek pro otce nezletilé stejný.

Dokud dcera bude studovat a nebude schopna se sama živit, je povinen jí poskytovat výživné. Pokud dcera Vašeho přítele ukončí středoškolské studium a nebude mít zaměstnání (nikoli ze své viny-bude aktivně vyhledávat zaměstnání, chodit na pohovory, konkurzy apod.) s tím, že bude hlášena na pracovním úřadu, je stále povinen jí platit výživné. Od roku 1963 zkrátka platí, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Skutečnost, že dcera bude chodit na brigády nestačí k závěru, že je schopna se sama živit. Pokud by však měla uzavřen trvalý pracovní poměr a výše mzdy by stačila k úhradě nákaldů na bydlení, stravu, ošacení apod., tím okamžikem vyživovací povinnost zaniká.

Viz moji předešlou odpověď. Za její opoždění se omlouvám :-)

Paní Evo, nijak se nad obsahem jeho návrhu na rozvod manželství nerozčilujte. Je to téměř vždy stejné... Druhý tvrdí, že to co uvádí druhý manžel není pravda. Soudy jsou na takovéto podání zvyklé a je opravdu velmi výjimečné, že by se dva shodli na důvodech rozpadu manželství, pokud se rozvádějí. U soudu budete mít opravdu dostatečný prostor k tomu, abyste soudu předestřela důvody rozpadu Vašeho manželství a vyvrátit či zpochybnit důvody uvedené manželem. V rozvodovém rozsudku budou obsažena tvrzení Vás obou.

Skutečně upřímně Vám řeknu, že dotazy typu „kolik“ jsou pro mne opravdu noční můrou. Je to doopravdy velmi komplikované a ve výsledku VŽDY!!!!! Nepřesné. Věřím, že si mi ve všech případech může má odpověď vrátit jako bumerang s tím, že u soudu vše bylo zcela jinak a bude to bohužel pravda. I když jsou pro mne, stejně jako všechny předchozí dotazy na výši výživného, krajně nepříjemné proto, že jde pouze o nepřesný odhad (a já odhady skutečně nesnáším) odpovím Vám následovně: Pokud byste byla u mne v kanceláři, náš rozhovor by trval min. hodinu a má odpověď by byla dlouhá. Vycházím z toho, že se ptáte na výživné pro Vás a nikoli pro děti. To byste se tázala jinak, neboť výživné pro nezletilé nejsou peníze pro Vás, ale pro nezletilé a nelze oba druhy výživného směšovat. Předtím, nežli Vám odpovím, musím, skutečně nutně, znát odpovědi na následující krátké dotazy : 1) Míníte se rozvést? 2) Dotazujete se na výživné pro Vás nebo pro děti nebo pro Vás jako rozvedenou manželku? 3) Máte uzavřenu písemnou dohodu o zúžení SJM v tom směru, že byt bude Váš? 4) Uzavírali jste dohodu o zúžení SJM v době před uzavřením manželství či v jeho průběhu? 5) Kdo bude mít děti ve výlučné péči (bude péče případně střídavá)? 6) Rozdělili jste si společné peněžní prostředky nebo žádné nemáte? 7) Jaké jsou možnosti Vašeho výdělku? Běžně bych měl dotazů vícero, ale budu muset vystačit s těmito. Až mi budete odpovídat, předem zdvořile prosím o to, abyste mi buď celou otázku se zahrnutými odpověďmi zadala znovu nebo mi ve Vaší otázce připomeňte, že jde o Vás dotaz na který jsem "odpovídal" 12.6.2008. Děkuji Vám za Vaši trpělivost a pochopení. Má odpověď by byla v opačném případě k ničemu. S úctou a pozdravem J.M.

Máte pravdu, že nikdo z partnerů není povinen nutit (ani soud), aby vypověděl smluvní vztah s bankovním ústavem, který se vztahuje k důchodovému spoření. Při zániku SJM se při jeho vypořádávání přihlíží k tomu, kolik kdo z partnerů ze SJM na "své" důchodové spoření vynaložil za doby manželství. Druhý z partnerů ve výsledném "účtu" nesmí být nijak krácen a proto má právo na to, aby ze "zbytku" zaniklého SJM mu byl konkrétní rozdíl dorovnán. Pokud je předmětem zaniklého SJM pozemek, existují tři jednoduché možnosti : 1) Pozemek bude určen do Vašeho výlučného vlastnicvtví a Vy budete svému bývalému manželovi nucena vyplatit polovinu tržní hodnoty pozemku ve lhůtě určené soudem. 2) Opak obsahu ad 1) 3) Soud pozemek prodá v dražbě a výtěžek mezi Vás rozdělí rovným dílem. Jde o absolutně výjimečnou variantu a nejméně výhodnout proVás oba. To hlavní nakonec! Rozvod manželství nikdy nebyl záknem vázán na to, abyste nutně měli vypořádáno SJM. V součanosti je dohoda o vypořádání SJM v řízení o rozvod Vašeho manželství "pouze" tou výhodou, že se v rozvodovém řízení nijak nezjišťují příčiny rozvratu manželství a rozvodové stání je cca.pětiminutové. Jinými slovy, nedochází k výslechu Vás obou jako účastníků řízení a soud nezajímá proč se rozvádíte.

Přžedem se omlouvám, ale na takovouto odpověď "kolik" si absolutně netroufám. Žádné tabulky neexistují a z pěti vět je i odhad nepřesný. Soud, nežli vydá své rozhodnutí musí zajímat zejména následující : - čistý plat Vašeho manžela, - veškeré splátky na domácnost, - závazky manžela, - zda hradí synovi spoření či nikoli - zda Váš manžel má náklady na léky apod. - zda Váš manžel (i spolu s Vámi) splácí hypotéku apod... - jakékoli náklady mimo běžný způsob života (zvláštní dovolené, značkové oblečení, drahé koníčky apod...) - kolik činí současná (objektivní )potřeba syna - jaký je příjem bývalé manželky + všechny shora uvedené položky vztahující se k její osobě - jaký je příjem současného manžela bývalé manželky, jaký je způsob jejich života a vedení domácnosti

Určení rodičovství obecně je v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině věnována hlava třetí. Zatímco určení mateřství upravuje jediný paragraf 50 (ovšem i při určení mateřství mohou a vznikají spory !), otcovstvím se zabývá celý zbytek třetí hlavy. Systém stojí na existenci právních domněnek. Pro určení otcovství jsou tři, v přesně daném pořadí. Teprve pokud je vyloučena domněnka vyšší, je možné se zabývat se další v pořadí. Není nijak možné určitou domněnku přeskočit. Rozlišujeme určení otcovství a jeho popření. Samozřejmě vyvrátit lze teprve domněnku, která je na konkrétního otce aplikována. První domněnka vychází z účelu manželství a předpokládaného v praxi obvyklého stavu. Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky. Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne potom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Při počítání času, který je rozhodující pro určení otcovství, má se za to, že manželství toho, jenž byl prohlášen za mrtvého, zaniklo dnem, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti. Druhá domněnka, která nastupuje v případě, že je první vyloučena nebo otcovství z ní vyplývající popřeno, považuje za otce muže, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. Prohlášení nezletilého rodiče o otcovství musí být učiněno vždy před soudem. Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Prohlášení matky není třeba, nemůže-li pro duševní poruchu posoudit význam svého jednání, nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, nastupuje domněnka třetí, pode níž může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Za otce pak se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v tzv. "kritické" době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují (např. úplná impotence). Existuje i řada v podstatě procesních pravidel upravujících průběh určování otcovství podle této třetí domněnky. Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh na určení otcovství proti opatrovníkovi, kterého soud ustanovil. Jestliže navrhovatel v průběhu řízení zemře, může v řízení pokračovat druhý, k návrhu oprávněný. Do šesti měsíců po smrti dítěte mohou podat návrh na určení otcovství též potomci navrhovatele, prokáží-li právní zájem na tomto určení. Zemře-li v průběhu řízení muž, proti kterému návrh na určení otcovství směřuje, pokračuje soud v řízení proti opatrovníkovi, kterého ustanoví soud. Zemře-li v průběhu řízení muž, který o sobě tvrdil, že je otcem, a nepokračuje-li v řízení dítě nebo matka, soud řízení zastaví. Každá z uvedených domněnek může být samozřejmě u soudu popřena. Ve Vašem případě se bude aplikovat druhá domněnka otcovství. Druhá domněnka otcovství tedy spočívá v souhlasném prohlášení ženy a muže, že onen muž je otcem dítěte. Nastupuje za podmínky, že se neuplatnila domněnka svědčící manželovi matky, tzn. je-li matkou neprovdaná žena nebo otcovství bylo pravomocně popřeno. Takto lze založit otcovství nejen vůči dítěti narozenému, ale i k ještě nenarozenému, avšak již počatému. Souhlasné prohlášení představují dva jednostranné právní úkony, nevztahují se tedy na ně zákonná ustanovení o smlouvách ani promlčecí lhůty. Rodiče proto mohou takto dobrovolně založit otcovství kdykoli během svého života. Prohlášení musí být učiněno ústně, srozumitelně a zcela konkrétně. K určení otcovství musí dojít na matričním úřadu nebo na okresním (obvodním) soudu. U počatého dítěte lze zvolit jakýkoli matriční úřad či soud, k narozenému dítěti lze pak prohlášení učinit na matričním úřadu, kde je dítě zapsáno do knihy narození nebo na okresním soudu obvykle určeném podle trvalého bydliště dítěte. V žádném případě tedy nepostačí, jestliže matka uvede bez dalšího jméno otce v porodnici či určitý muž se neformálně považuje za otce, ačkoli se i podílí na povinnostech rodiče. Opět platí, že pokud je později zřejmé, že muž nemůže být otcem dítěte, mohou jak žena, tak muž otcovství soudně popírat. Pro podání žaloby běží šestiměsíční lhůta od souhlasného prohlášení rodiče, u prohlášení učiněnému vůči nenarozenému dítěti však skončí až dovršením jeho šesti měsíců života. Za podobných podmínek může otcovství popírat i nejvyšší státní zástupce. žalobce musí dokázat, že je vyloučené, aby určený muž byl otcem dítěte. Základní informace ve zkratce K narozenému i k nenarozenému dítěti je možné za určitých podmínek před kteroukoliv matrikou určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů. 5. Kdo je oprávněn v této věci jednat Rodiče dítěte. Prohlášení nezletilého rodiče musí být učiněno vždy před soudem. 6. Podmínky a postup Pokud rodiče dítěte nejsou manželé, mohou se dostavit ještě před narozením nebo i po narození dítěte na kteroukoliv matriku a učinit souhlasné prohlášení o určení otcovství. 7. Zahájení Osobní návštěva obou rodičů na matrice. 8. Na kterém úřadu Nejlépe přímo na tom matričním úřadu, kde je dítě zapsáno v knize narození, protože tam bude zároveň po zapsání do knihy narození vystaven nový rodný list dítěte. Nebo na kterémkoliv matričním úřadu a ten pak zápis o určení otcovství příslušnému matričnímu úřadu postoupí. 9. Kde, s kým a kdy Na kterémkoliv matričním úřadu v úředních hodinách, na Praze 12 na Úřadu městské části Praha 12, Odbor správní oddělení matrik 10. Potřebné doklady a podklady Při určení otcovství k nenarozenému dítěti předloží rodiče tyto doklady: občanské průkazy rodné listy matka těhotenský průkaz rozvedená matka pravomocný rozsudek o rozvodu (je-li matka rozvedená, musí od pravomocného rozsudku o rozvodu uplynout více než 300 dnů) ovdovělá matka úmrtní list manžela (je-li matka vdova, musí od smrti manžela uplynout více než 300 dnů) Při určení otcovství k narozenému dítěti předloží rodiče tyto doklady: občanské průkazy rodné listy rodný list dítěte (byl-li již vystaven) rozvedená matka pravomocný rozsudek o rozvodu (od pravomocného rozsudku o rozvodu musí uplynout více než 300 dnů) ovdovělá matka úmrtní list manžela (od smrti manžela musí uplynout více než 300 dnů) 11. Formuláře Určení otcovství se sepíše přímo na matričním úřadu. 12. Poplatky Sepsání prohlášení o určení otcovství ani vystavení nového rodného listu dítěte nepodléhá správnímu poplatku. 13. Lhůty a termíny Prohlášení se sepisuje na místě ihned, jsou-li předloženy všechny požadované doklady. 15. Další činnosti Po určení otcovství vystavení nového rodného listu na matrice podle místa narození. 16. Vyřídit elektronicky Nelze 17. Právní předpis Zákon č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 18. Související předpisy Zákon č. 301/2000 Sb. , o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Pokud soud vydá rozsudek, který bude obsahovat vyšší částku, nežli byla Vaše vzájemná dohoda, nezbude otci nic jiného, nežli rozsudek respektovat. Samozřejmě, je pouze Vaším výsadním rozhodnutím, zda budete vzájemně aplikovat vzájemnou dohodu (odlišnou od rozsudku) nebo budete Vy jako matka, která má dítě ve výlučné péči striktně trvat na soudně určeném výživném. Ve výsledku vždy bude respektována dohoda rodičů tak, aby byl sledován zájem dítěte. Pokud tedy budete bez ohledu na obsah rozsudku aplikovat dohodu mimosoudní, pořádku, ale otec se tímto úkonem vystavuje nebezpečí, že v případě jakéhokoli budoucího konfliktu s Vámi může být, na Váš návrh „dlužné výživné“ vymáháno tři roky zpětně a může být (na Váš návrh) i trestně stíhán pro zanedbání povinné výživy. Vždy je vše v takovýchto případech o důvěře. Pokud Vaše dohoda bude účinná a bude stále fungovat i v budoucnu (s pozměněným výživným postupem času s růstem dítěte), pak nebudou státní orgány a ani soudy do vašich vzájemných vztahů nikdy nuceny vstupovat a samotný rozsudek je „pouhý popsaný list papíru“.

Policie Vás smaozřejmě nesprávně informovala a pokud otec so svoji zákonnou povinnost neplní, zvláště v období po uložení podmíněného trestu, pak mu bude na základě Vašeho trestního oznámení podmíněný trest proměněn na trest nepodmíněný. Výživné pro nezletilého nikdy !!!nebylo a nikdy pravděpodobně ani nebude peněžitou pohledávkou matky za otce, ale vždy a výlučně peněžitou pohledávkou nezletilého za otcem ! V souvislosti s placením výživného lze hovořit o závazkovém právním vztahu, jímž je podle § 488 ObčZ právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníku vzniká povinnost splnit závazek. Podle § 489 ObčZ závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv,jakož i ze způsobení škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Při placení výživného, pokud má charakter zákonné povinnosti vyživovat jiného ve smyslu § 213 TrZ, jde o závazek, který vzniká z "jiných skutečností uvedených v zákoně", a to v zákoně o rodině. Typickým případem takové skutečnosti je rodičovství (§ 85 odst. 1 ZOR), ale v úvahu přichází i vztah dětí k rodičům i (§ 87 odst. 1 ZOR), vztah ostatních předků a potomku (§ 88 odst. 1 ZOR), manželství (§ 91 odst. 1 ZOR), vztah rozvedených manželů (§ 92 odst. 1 ZOR), vztah otce dítěte k neprovdané matce dítěte (§ 95 odst. 1 ZOR). Splnění dluhu je jedním ze způsobů zániku závazků. Podle § 559 odst. 1 ObčZ splněním dluh zanikne. Podle § 559 odst. 2 ObčZ dluh musí být splněn řádně a včas. Za splněný se peněžitý dluh považuje okamžikem, kdy příslušná peněžní částka byla poukázána (neboli "odeslána") na poště či v peněžním ústavu, avšak to platí jen za předpokladu, že tato částka byla věřiteli skutečně, byť později, doručena. (Citované ustanovení tedy v podstatě sleduje jen to, že vylučuje prodlení dlužníka, pokud poslední den splatnosti poukáže částku peněžitého dluhu na poště nebo u peněžního ústavu,i když ke skutečnému doručení této částky dojde později, tedy nominálně až po datu splatnosti. I v takovém případě je dluh splněn "včas" podle § 559 odst. 2 ObčZ. "Řádně" ve smyslu § 559 odst. 2 ObčZ je dluh splněn jen tehdy, je-li částka skutečně doručena věřiteli. Jestliže poukázaná částka není věřiteli doručena a nedošlo tedy k přijetí plnění věřitelem, je situace taková, že dluh splněn není, a okolnost, že částka byla poukázána na poště nebo u peněžního ústavu, nemá z hlediska otázky samotného splnění dluhu žádný význam. Ustanovení § 567 odst. 2 ObčZ tedy dobu od poukázání (odeslání) do doručení klade na vrub věřitele, ale riziko dopravy poukázané částky a jejího nedoručení ponechává na dlužníku. Dle § 214 (Zvláštní ustanovení o účinné lítosti) Trestnost zanedbání povinné výživy (§ 213) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Podstatou pochybení v těch rozhodnutích o zastavení trestního stíhání nebo o zproštění obžaloby, v nichž bylo vadně aplikováno ustanovení § 214 TrZ, tedy bylo to, že vyšetřovatel, státní zástupce nebo soud nesprávně ztotožnil dobu, kdy se dluh považuje podle § 567 odst. 2 ObčZ při dalších předpokladech za splněný, se samotným splněním dluhu. Uvedená rozhodnutí se ukázala jako chybná proto, že v nich nebyla respektována zásada, že den poukazu platí za den splnění jen v případě, že došlo k přijetí. Dokonce pokud je rodič dítěte zbaven rodičovských práv podle § 44 odst. 3 zákona o rodině, nemá to za následek zánik jeho vyživovací povinnosti vůči dítěti. Neplní-li zaviněně tuto povinnost, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. !!! Pozdější částečná úhrada výživného nemůže mít vliv na stanovení délky doby, po kterou obviněný vyživovací povinnost skutečně neplnil. Uhrazení části dlužného výživného pachatelem je toliko jednáním s prvky účinné lítosti podle § 214 tr. zák., ovšem pouze v případě, že byla uhrazena celá částka dlužného výživného před vyhlášením prvostupňového rozsudku, v opačném případě podmínky, za nichž trestnost činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. zaniká, nejsou splněny. Smyslem ustanovení § 214 tr. zák. je to, aby pachatel uhradil dlužné výživné za celé období, pro které je stíhán a pro něž rovněž soud zjišťuje jeho trestní odpovědnost. Ke splnění podmínek účinné lítosti ve smyslu § 214 tr. zák. není nutné, aby pachatel uhradil výživné i za období předcházející (za které nabyl postaven před soud, příp. byl již za ně i odsouzen apod.), ani za období následující, tedy období po sdělení obvinění, neboť takové období je nutno s ohledem na ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. považovat již za další skutek. Pokud obviněný po sdělení obvinění, tedy dodatečně, zaslal matce nezletilých dětí, vůči nimž měl zákonnou vyživovací povinnost určitou částku a plnil tak svou zanedbanou vyživovací povinnost, pro kterou je stíhán, může to mít význam pro účinnou lítost ve smyslu ustanovení § 214 tr. zák. jen za předpokladu, že tuto vyživovací povinnost dodatečně splnil v celém rozsahu. Jestliže obviněný po sdělení obvinění, tedy dodatečně plnil svou zanedbanou vyživovací povinnost, pro kterou byl právem stíhán, může to mít význam jen pro účinnou lítost podle § 214 TrZ za předpokladu, že tuto svou vyživovací povinnost dodatečně splnil v celém rozsahu. K dodatečnému částečnému splnění zanedbané vyživovací povinnosti proto nelze přihlížet z hlediska soustavnosti a trvání neplacení výživného při posuzování naplnění znaků trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 TrZ. Za výživné nelze považovat příležitostná plnění v době styku otce s dětmi, která svou povahou nepřekračují výdaje, jenž nelze na výživné počítat proto, že šlo o běžné dárky, či jiná podobná plnění, která nesměřovala k uspokojování odůvodněných potřeb nezletilých dětí ve smyslu § 96 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

Vašim nárokům se slovy zákona o rodině říká „příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce„ dle § 95. Otec dítěte, za kterého nejste provdána, je Vám povinen přispívat přiměřeně na úhradu Vaší výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. K zajištění úhrady těchto nákladů, jakož může soud na Váš návrh uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné (či v současnosti jisté), aby potřebnou částku poskytl předem. Je zapotřebí zdůraznit, že návrh na zahájení tohoto řízení můžete podat nejpozději do porodu dítěte. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech ode dne slehnutí. Jestliže v průběhu soudního řízení o Vašich nárocích coby neprovdané matky podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. (jak jsem specifikoval shora) bude případně určeno otcovství muže, proti němuž v době svého těhotenství uvedené nároky uplatníte , zaniknou podmínky pro uložení takovéhoto zvláštního předběžného opatření . V takovém případě soud posoudí Vaše Vámi uplatněné nároky podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o.rod., které v tom případě však neumožňuje přiznat náklady na výživu dítěte a tedy ani náklady na tzv. výbavičku pro dítě. Vzhledem k již určenému otcovství k dítěti, je tu však možné, aby o výživném pro dítě (a v jeho rámci i o nákladech na výbavičku) bylo rozhodnuto v řízení o výchově a výživě dítěte (§ 50 zák. o rod. a § 113 odst. 2 o. s. ř.). To znamená, podat běžný návrh na určení výživného vůči otci jako žalovanému. Doporučuji následující : 1) Kontaktovat co nejdříve orgán soc.péče o dítě dle Vašeho bydliště. 2) Kontaktovat advokáta/advokátku specializující se na rodinné právo za účelem zpracování a podání příslušného podání. Na Váš návrh coby těhotné ženy je otec (či pravděpodobný otec) povinen poskytovat výživné na děti po dobu celé Vaší mateřské „dovolené“. Dříve to bylo 26 týdnů… § 95 zákona o rodině směřuje proti otci dítěte, za kterého není matka provdána, který tyto povinnosti neplní dobrovolně. Zmíněné ustanovení zákona o rodině stanoví otci dítěte, za kterého není matka provdána dvě povinnosti, respektive přiznává matce dítěte právo na příspěvek na přiměřenou výživu po dobu dvou let a dále právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. V případě příspěvku na přiměřenou výživu zákon sice hovoří o lhůtě dvou let, avšak nestanoví její počátek. Je tedy na soudu, aby s ohledem na konkrétní případ stanovil počátek lhůty, ale také délku poskytování výživného otcem dítěte s tím, že maximální délka je, jak již bylo výše uvedeno, dva roky. Přiměřený příspěvek na výživu by měl soud individuálně určit tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby matky dítěte. Pod pojem náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím se běžně řadí náklady na těhotenské šaty, obuv, zvláštní léky, náklady na pobyt v nemocnici a lékařský zákrok apod. Pod tento termín však nelze podřadit náklady, které matce vznikly při pořizování výbavičky dítěte, kočárku, postýlky, sedačky atd. Návrh na zahájení řízení k přiznání příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce můžete podat pouze matka, jejíž těhotenství skončilo porodem.

Za pokračování přípravy dítěte na budoucí povolání lze, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat o dvouleté pomaturitní studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena. Pokud zletilý syn nebude dále studovat, je povinen si hledat nejen brigádu, ale zejména trvalý pracovní poměr, či jakýkoli jiný legální způsob trvalé obživy. Jelikož je zletilý, je nucen svá práva vymáhat sám a nikoli prostřednictvím svých rodičů. Z tohoto důvodu je v případě vzniku nároku na výživné, podat žalobu o výživné u soudu sám (nebo prostřednictvím právního zástupce samozřejmě). Dle § 85 odst. 1 zákona o rodině vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Míru musí posoudit hlavně dotyčný a jeho rodič. V případě sporu soud. Žalob na výživu zletilých je však v porovnání se žalobami nezletilých, poskrovnu. Pokud je syn dospělý, měl by si tuto okolnost uvědomit a co nejdříve si hledat vhodné zaměstnání. Otec či matka nejsou povinni mu platit dva měsíce „neplacené dovolené“. Měl by v případě neúspěchu s hledáním vhodného zaměstnání samozřejmě kontaktovat příslušný Úřad práce.

Doporučuji Vám začít u sebe. Na internetu si najděte informace o domácím násilí, např. www.donalinka.cz nebo domacinasili.cz. Můžete to porovnat s Vaší situací. Vyhledejte ve svém okolí psychologa , aby Vám pomohl, jak dát svému manželovi hranice jeho chování. To rozhodně neznamená, že mu ve všem vyhovíte, naopak se dozví, co Vám na jeho chování vadí a co Vám ubližuje.Z Vašeho dotazu vyplývá, že nejste zcela spokojená, ale ani zcela nespokojená. Stálo by Vám možná za to pokusit se o změnu svého chování, abyste tak nepřímo ovlivnila chování svého manžela. Když se změní situace, změní se i chování. Všechno záleží na Vás ne proto, že byste to zavinila, ale proto, že Váš manžel nemá o změnu zájem a dokonce se dá očekávat, že se jí bude bránit.Vy získáte nadhled nad situací a také budete vědět, že jste pro Váš vztah udělala maximum. Při veškeré snaze, to nemusí vyjít, pokud druhá strana nespolupracuje. Tam kde je ve vztahu i fyzické násilí se toho moc zachránit nedá. Dbejte proto hlavně na svoji bezpečnost a pokud Vás manžel napadne volejte policii.

Důvody Vašeho dotazu absolutně chápu. Pokud otec není zbaven rodičovských práv a povinností, není možné mu zcela zamezit ve styku s dítětem. Dlouhodobý nezájem o dítě je sice velmi vážný problém, ale aby toto zavinění vedlo k tomu, že bude otci zamezen úplně styk s dítětem, to bohužel není možné. Jedinou alternativou je Vaše výlučná péče dítěte a soudně (podorobně) upravený styk otce s nezletilým. To znamená upravit styk otce o víkendech, státních svátcích, narozeninách, hodiny předání apod. Uvědomte si, prosím, že nikdy nejde o jakési "půjčování" neboť dítě není věc. Vím, že to chápete, ale měla byste si uvědomit, že ve výsledku, i přes vše Vámi shora řečené, by mohlo úplné zamezení styku otci s nezletilým, právě nezletilého, v budoucnu velmi poškodit. Stále platí, že Vaše rozhořčení je oprávněné a chápu ho.

Za tyto děti jsou stále odpovědní rodiče a nikoli dětský domov. Dětský domov, resp.jeho zřitovatel by neodpovídal za tyto nezletilé, ani kdyby byli jejich rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti. Vámi uvádění nezletilí jsou však trestněprávně odpovědní a již mohou být odsouzeni a uložena jim v odsuzujícím rozsudku povinnost uhradit škodu. Podejte tedy tr.oznámení a připojte se u Policie ČR s nárokem na náhradu škody.