Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

2/ Teď v době covidu se navíc lišíme pohledem na situaci,on je zastáncem různých konspiračních teorií,vše je prý naplánované Billem Gatesem,který chce zredukovat počet lidí na planetě,pořád studuje podobné teorie na internetu a pak to chce se mnou rozebírat,já byla zvyklá na chlapa,který jak říkajíc makal a moc nekecal,u něj to je pravý opak,chce být pořád se mnou,já naopak potřebuji i trochu samoty a soukromí.Paní magistro,máte zkušenost s podobným typem mužů?Jak říkám,ke mě se chová krásně,ale vše ostatní mě spíše odrazuje,co mám dělat?Děkuji za názor a díky za Vaši úžasnou poradnu.

Dobrý den,prosím o radu,je mi 49 let,jsem pár roků rozvedená,manžel byl můj první,nemám vůbec zkušenosti s muži.Našel si jinou,odešel,už jsem se s tím smířila.Teď jsem poznala muže,který je svobodný,51 let,žádné děti,měl vztah se ženou s dítětem,ona si pak našla jiného a rozešli se.Bydlí sám,o víkendech chodí na obědy ke své matce,ta mu i nakupuje a zřejmě i uklízí,on přijde z práce a buď spí nebo je na počítači,práci má nenáročnou,špatně placenou,ale prý mu to vyhovuje,že není ambiciozní a vyznává spíše duchovní hodnoty.Tvrdí,jak se těší až budeme bydlet spolu,jak mi bude se vším pomáhat,já mám rodinný dům,spoustu práce a náročné zaměstnání,prý teď nic nedělá,protože nemá pro koho,nemá prý motivaci,ale pak se všechno změní.Nemá žádné koníčky,chodí pořád v jednom oblečení,žádné přátele,to mě dost děsí...ke mě se sice chová jako k princezně,je chápavý,naslouchá mi,ale chybí mi u něj prostě ta mužnost a dravost,neumí si poradit s běžnými chlapskými pracemi,nemá vůbec žádnou kondici.

Dobrý den, měla jsem vztah s mužem asi půl roku, skončil z mé strany, protože nevěděl, zda se mnou chce být vážně, po dalším půl roce mne kontaktoval, vypadalo to, že chce nazpět, zdálo se, že i lituje, jak by ten vztah dopadl na druhý pokus? Děkuji.

Dobrý den paní magistro, ptala jsem se už jednou, prosím o radu: měla jsem vztah s mužem asi 1/2 roku, vypadal spíš milenecký, muž se nemohl rozhodnout, zda se mnou chce vážný vztah, ukončila jsem to tedy, protože do vztahu nic neinvestoval, nyní se chce vrátit, kdybych do vztahu šla, byl by to stejný vztah, nebo jiný - vážný vztah? Nevím, zda mu věřit? Děkuji, Vaše rady jsou někdy tvrdé, nicméně pravdivé.

Pro Evu
Paní Evo, nevím, kde beretu tu jistotu, že je manželka Vašeho milého chudinka. Špatný je v tomto Vašem trojúhelníku on. Ubližuje Vám oběma a asi mu to nevadí. A kdyby Vás měl tak rád, jak si myslíte, tak by s Vámi byl.

Dobrý den,ráda bych znala váš názor na moji situaci,jsem rozvedená,děti už samostatné,je mi 51 let a už tři roky mám známost s mužem,který je ženatý,dvě děti školního věku,o pár let mladší jak já.Chtěla bych ho mít samozřejmě sama pro sebe,mám ho ráda,jsme spolu každý den,spí u mě přes noc,jeho žena musí vědět,že má jinou,ale nevím co jí on napovídal,kde bývá do rána,nechce se mnou mluvit o tom,jak to mají doma.Nechápu,že jeho žena nemá žádnou hrdost a nevyhodí ho,když ji podvádí,musí to být nějaká chudinka,na Štědrý večer mi slíbil,že přijede,ale neobjevil se,tak jsem to nevydržela a napsala jeho ženě sms,kde je,že slíbil přijet ke mě,ať to konečně pochopí.Ona mi napsala,ať se nemontuji do její rodiny a on mi pak vynadal,co jsem si to dovolila jí psát,že pak hysterčila a dělala šílené scény a děcka měli zkažené Vánoce.Řekla jsem mu, že se teda rozejdeme,když se nechce rozvést,ale to taky nechce,že mě má rád.Nechci zahodit tři roky vztahu,vím,že by nám spolu bylo krásně,co s tím?

Dobrý den, náhodně jsem narazila na tuto poradnu. Mám kluka a rádi bychom náš vztah posunuli :-). Mám ale strach, že až mě dostane do postele, tak bude chtít vztah ukončit. Já bych takového borca nerada ztratila. Hledám rady, ale jsem z toho zmatená. V jednom příspěvku píšete: "aby muž nechtěl jen sex, je nesmysl. Po sexu baží skoro každý muž" a hned v dalším: "kráska se nemůže divit, že nikoho neuchvátí na víc než postel".... co mám tedy dělat???? Díky zoufalá Natálka - otázka upravena poradcem

Dobrý den, asi nejde srovnávat mě jako 30 letou a Vás dámy. Ale mohu použít jako příklad moji mamku, která se v 50 rozváděla. Mamka není žádná bohyně, ale normální ženská. Nejdřív se z toho rok psychicky dostávala a pak zkoušela různé seznamky u kterých se obrnila trpělivostí. Samozřejmě bylo pár, až vtipných pánů (např. ještě žících u maminky) a pár naprosto nevhodných kandidátů. Pak poznala Honzu. Měli hezký vztah, sice jen pár měsíců, jelikož musel odjet za prací do ciziny. Pak potkala nynějšího s kterým je doteď. Není ze seznamky, ale z posilovny :D. Mamka se po rozvodu začal zajímat o vše možné, od kultury po sporty. Né kvůli chlapům, ale kvůli sobě a vyplatilo se. A ohledně seznámení "jen do postele"? To i ze své zkušenosti mohu potvrdit, že to jde vidět, už od začátku.
Jak mluví, co mluví, co plánuje, jak se celkově chová - pozorujte, pak nenaletíte. Přeji Vám, aby jste se do toho pustily, stejně jako mamka a našly jste k sobě fajn polovičku.Jen to chce opravdu začít u sebe. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, paní magistro, chtěla bych se poradit ohledně mé ,,krize" s přítelem. Ač jsme spolu jen pár měsíců, špatně zvládáme nekončící virovou situaci, jsme podráždění, urážliví... má potřebu se mnou trávit čím dál méně času, v práci navíc řeší poslední dny problémy. Mně k tomu chybí rodina, kterou mám daleko, bydlím sama v cizím městě, přítel v dvougeneračním s rodinou, takže mě v tomto nedokáže pochopit. Vím, že bychom asi nikdo neměli dělat ukvapené závěry a rozcházet se v takovémto období, ale už vážně nevím, jak dál. Pořád na sebe jen prskáme, dokonce mi řekl, abychom si asi nějakou dobu nepsali/neviděli se. Jak se mám zachovat, prosím? Předem moc děkuji za radu. - otázka upravena poradcem

Ještě bych Vám, paní magistro, chtěla dát za pravdu v tom, že kdo se seznámit chce, možnost má, z osobní zkušenosti: mám přátele všech věkových kategorií a dokud nebyl virus a oni byli single, navštěvovali různá zájmová setkání (např. Meetup, atd.), popřípadě seznamky, kterým jsem se i já sama až do minulého roku bránila. Kvůli viru jsem to zkusila a podařilo se mi tam najít slušného, chytrého a atraktivního muže, myslím si, že dnes už to opravdu není o tom, že seznamka (seznamovací aplikace) je jen pro zoufalce nebo ty, co hledají někoho nezávazně, znám tři páry, co se tam seznámily, založily rodinu a už jsou několik let šťastní... Moc bych přála to stejné všem paním/slečnám z přechozích příspěvků.

paní Konopová zřejmě má v sobě fluida a pozitivních vibrací na rozdávání, nemohla by nám, kterým toto schází, někdy udělat školení, jak toto získat? Tedy, pokud to vůbec jde. Určitě by se našlo zájemkyň dostatek

Dobrý den, také já si dovolím reagovat na příspěvky Ivany, Hany a mnoha dalších ohledně seznámení. Souhlasím s Vám milé dámy, je to vážně těžké a cítím to stejně jako paní Hana. V práci ženy, na cvičení ženy. Také souhlasím s tím, že čím svůdnější žena, tím ji muž chce pouze do postele. Mgr. Konopová, vy radíte být sexy, chtít sex a čekat, že nás někde někdo osloví?? Nezlobte se na mě, ale to nás fakt osloví max. nějaký psychopat. Musím souhlasit s prof. PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D. (posílám odkaz na jeho článek) a dovoluji si citovat: "Třeba když se seznamujeme s někým cizím, řekneme si „dobrý den“ a s nějakou mírou sociální kontroly a situační úzkosti pokračujeme dál. Například běžný muž má zábrany oslovit ženu jen tak na ulici. Ale psychopat je nemá… Takže když vás někdo jen tak osloví, když vystupuje extrémně sebevědomě, hned vám začne velmi lichotit, musíte si uvědomit, že to není zcela běžné." Nezdá se, že by to bylo tak, jak píšete, že "Jsou muži, kteří oslovují kdekoli, znám to velmi dobře, celý život se s tím setkávám, stejně jako miliony jiných žen." Zkuste nám, obyčejným českým ženám, nikoli hollywoodským krasavicím, to prosím nějak vysvětlit, kde a jak se seznámit s normálním mužem a možná i jak to posunout dále - jak vybudovat vztah, který není jen o sexu. Děkuji Marta
https://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/jak-se-branit-psychopatum-a-proc-jim-to-vsechno-prochazi-7888.html - otázka upravena poradcem

Souhlasím s paní Markétou.Já se marně pokouším seznámit již 10 let. Muž,kterému se líbíte na ulici nebo v autobuse,vás prostě neosloví.V práci ,ve cvičení-samé ženy.A ze všech těch seznamkových"kafí"vznikl jen jeden krátkodobý vztah,protože jsem už nechtěla být sama,tak jsem začala s člověkem,který se ke mně vůbec nehodil a navíc byl stále citově zainteresovaný u své bývalé.Přinesl mi víc trápení,než radosti.Takže jsem toho názoru,že pokud to nezajiskří nebo aspoň člověk nemá příjemný pocit hned napoprvé,je zbytečné dál pokračovat. A když se stane,že ať se člověk snaží jak chce a nikoho takového nepotká,je lepší to vzdát a smířit se samotou.A ještě jedna věc:zjistila jsem,že čím svůdnější a atraktivnější žena je,tím víc ji muž chce pouze do postele. - otázka upravena poradcem

Jen ještě dodatek:
Každopádně platí, že kdo skutečně chce, partnera si najde.
Dovolím si nesouhlasit s Vašim výše uvedeným tvrzením v odpovědi na můj příspěvek. Je mnoho lidí, včetně mě a řady zdejších přispěvatelek (jak se tady dočítám), kterým se toto přes maximálně vyvíjenou snahu nedaří. Ono někdy je fakt lepší to vzdát, než se o něco marně pokoušet a zbytečně se tím trápit. Život může být a je fajn i bez partnera.

Dobrý den, paní Konopová, toto je vzkaz pro všechny “šedé myši”, které pochybují, že by se kdy mohly stát těmi krasavicemi se sex-appealem. Když mě přepadnou pochybnosti, tak mi pomáhá vzpomenout si na známé herečky, hlavně na Cameron Diaz. Ta dovedla za svou kariéru naprosto věrně ztvárit jak role sexy oslnivých krasavic, tak roli (vizuálně) nezajímavé šmudly od vedle (jestli si nemůžete vzpomenout na tu šmudlu, tak třeba film V kůži Johna Malkoviche). Dalším skvělým příkladem je Renée Zelweger. Dechberoucí sebevědomá krasavice nebo ufňukaná šmudla - vždy to byla ve skutečnosti jedna a ta samá osoba, stejná herečka! A přesně tak je to ve skutečném životě - záleží jen na nás samotných, jakou roli se rozhodneme přijmout, jak budeme chít vidět samy sebe a prezentovat se svému okolí ;-)

Paní Konopová, pročítala jsem si Vaši poradnu, je zajímavá. Jen mi z ní vyplývá, že žena musí být sexy, vyzývavá a zajímavá, pokud chce nějakého partnera a obráceně by to zřejmě mělo platit taky. Nechci se nikoho dotknout, ale troufám si tvrdit, že tak min 80 procent z nás, včetně mé maličkosti, ať už jsme ženy nebo muži, žádní extra zajímaví a sexy týpci nejsme, jsme fakt takoví ti obyčejní "lidičkové", asi tedy šedivé myši a myšáci... Tedy dle Vašich rad bychom neměli mít žádnou šanci, přitom ale většina z populace je zadaná, jak si to tedy vysvětlit? Z nouze ctnost? - otázka upravena poradcem

Ještě chci upřesnit,že o našem románku vůbec nikdo nevěděl a on se ani neměl k tomu,aby to bylo veřejné, dle mého názoru. Děkuji,jsem z toho špatná a nedokážu myslet na nic jiného

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na to,zda se nepletu. Na jaře jsem začala s mužem,o kterém jsem se dozvěděla po naší společné noci,že si jezdí na rodinné výlety s rodinou se svojí "prý pro něj" bývalkou". Vyšly najevo fotky,kde ho ona objímá,po tom,co řekl,že vše pokazil s ní a rodinou opět šel na společenskou akci. Řekl mi,že vím jak to je a že ona se moc snaží,aby byli spolu (i jeho sestra). Je to její prý nejlepší kamarádka. Po hádce, když jsem mu řekla,že mi to vadí řekl,že to necháme tedy už být mezi námi. Poté se pět měsíců neozval. Pote ale ano,pry predtim nechtel nic resit a napadlo ho,zda bych si s ním nechtěla promluvit,když jsem nakonec řekla ano,tak řekl,že nemůže kvůli práci tak příště.K tomu nedošlo, poté jsme se potkali v práci a na to mi napsal,že jsem se netvářila,jestli se na něho zlobím. Psali jsme si denbezneveci,ale pak se zase neozval,po opet nahodnem potkani jsme se jen pozdravili,ale uz se neozval. Jsem z toho spatna, ma takovy muz smysl? Mám raději zapomenout? - otázka upravena poradcem

Dobrý dne, ráda bych se poradila. Pred rokem a půl se se mnou ex rozešel. Zprvu velká láska, pak z jeho strany ochladnutí citů. Docela mě to na dlouho vyřídilo, velmi jsem v ten vztah věřila. Po pár měsících jsem se dala do kupy a začala randit, ale nějak se nemohu zamilovat. Momentálně jsem s novým partnerem 3,5 měsíce. Je skvělý, hodný, pro rodinu ideální a mám ho velmi ráda. Není to žádný pecivál, má plno koníčků a vcelku k němu i vzhlížím (já 33 on 43), i sex úžasný. Ale nějak se zatím nedostavila zamilovanost. S bývalým to byla vlna emocí a citů na kterých jsem nikdy dříve neplula. Měli jsme se krásně a byl to pro mě vztah snů, ale skončilo to a já to tak beru. Nevracím se k němu ani ve vzpomínkach. Jen bych ráda pocítila něco podobného i k nynějšímu, ale nejde to. Myslíte, že pro vztah je ta velká zamilovanost důležitá nebo se snad ještě může dostavit? Děkuji

Dobrý den paní magistro, mám partnera, asi 5 měsíců, na něčem se domluvíme, spíše mi něco přislíbí: typu vyzvednu tě v práci, zajdeme na nákup, ale pak to neudělá, místo vyzvednutí sdělí, že jej v práci zdržel telefon, na nákup jdeme, ale nechá mě celý zaplatit a takových věcí je hodně, připadá mi, že to dělá naschvál, důvod však neznám. Co v podobné situaci dělat? Vynucovat si cokoli mi přijde nedůstojné. Oplácet mu stejnou mincí? Ukončit vztah?

Přidávám se k marii. Vaše poradna je skvělá. Někdy mohou být rady tvrdé, ale přesně takhle to v životě funguje. A že nejste v sekci premium je skvělé!

Vážená paní Konopová, děkuji Vám za velmi potřebnou poradnu, kterou nám, někdy tápajícím, poskytujete. Sama jsem před osmi lety řešila manželskou krizi ( včetně nevěry) a Vaše poradna mi tenkrát hodně pomohla, i když dotaz jsem nikdy neposlala. Přečetla jsem si v té době jedním dechem Vaši knihu "Ukradená objetí" - všem v podobné situaci ji velmi doporučuji. Také děkuji, že lidem s problémy pomáháte a Vaše poradna zůstala zdarma. Vedete lidi k tomu, jak neztratit svoji důstojnost a sebevědomí při vážné manželské ( partnerské) krizi či při seznamování a dle mého to děláte velmi dobře. Ještě na závěr - s manželem jsme krizi zvládli ( trvalo to :-) ), dnes se máme lépe než před tímto karambolem.
Přeji Vám pevné zdraví a spoustu let, aby jste tyto užitečné rady mohla dál lidem poskytovat. Děkuji Broňa - otázka upravena poradcem

jen vám chci poděkovat, několikrát jste mi tu dobře poradila. Vedete to tu opravdu lidsky a vaše názory nejsou ze sféry sci-fi /čtu je tu často v jiné poradně/ radíte opravdu tzv. ze života. V něm příliš psychologické kličky nefungují. Děkuji i za to, že vaše poradna zůstala být zdarma

Dobrý den, stalo se mi několikrát, že to muž se mnou myslel vážně, pak jej moje chování odradilo. Stane-li se toto ve vztahu, je to nevratné? Měla jsem zkušenost, že vztah již pak "šel z kopce". Prosím o radu do budoucna. Děkuji. - otázka upravena poradcem

Děkuji za tento dotaz i odpovědi.. Jelikož i já se potýkám s obézní kolegyní, která se do mě naváží. Myslela jsem si, že je to ojedinělé, ale koukám, že podobných případů je hodně.. Také jsem ženský typ a k tomu dcera majitele, takže si asi dokážete tu "závist" představit. I já musela občas sáhnout do nižších vrstev vyjadřování, ale bohužel jinak to nešlo. Její posměšky a dokazování si nadřazenosti byly neúnosné i když neměla ani na jednu věc. Já se zprvu držela, abych nebyla označovaná za tu dcerušku, která to má v životě jednoduché a ještě dělá vlny, ale člověk se opravdu musí naučit za sebe postavit a riskovat případné další pomluvy či nepřátelství s danou osobou. Nejsem z drsného těsta, tak mě to stojí dost sil, ale vyplatí se to. Hlavně se tím nenechat ovládnout a nevybouchnout. Čím jednáte víc v klidu s vyrovnaným hlasem, tím víc jste pánem situace. A navíc, mě tyto situace opravdu učí se v životě více prosadit. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, paní Konopová, zaujal mě problém paní Sylvie. Já jsem kdysi byla ve skoro stejné situaci (já velmi ženský typ, kolegyně silná nadváha, ráda se do mne navážela protože evidentně žárlila - k mužským kolegům, o jejichž přízeň tak stála se ale chovala spíš jako sestra nebo “vrba”). Nechtěla jsem dusno v práci, tak jsem to nejdřív zkoušela přecházet s nadhledem - ale to jí jen povzbudilo. Když jsem se snažila se ohradit “na úrovni” nebo to zahrát do vtipu, ryla ještě víc. Asertivita nepomáhala, jen jí to povzbudilo. I když nemám ráda konflikty, připadalo mi nakonec, že se musím rozhodnout, jestli je pro mě důležitější vlastní duševní komfort než neranit city někoho, kdo se ke mě chová dlouhodobě takto. Věřím, že každý dospělý člověk je zodpovědný hlavně sám za sebe, takže jsem jí nejdřív jasně “na plnou hubu” varovala, aby toho nechala a nekazila atmosféru v práci. Když to nezabralo, oplatila jsem stejnou mincí - dotyčná byla single, obézní, obojím evidentě trpěla, bylo kam zarýt. I když mě to stálo přemáhání to udělat, stačilo dvakrát a pak definitivně pochopila, že se mnou si * vytírat nebude. Stáhla se a měla jsem definitivní klid. Možná někdy opravdu pomůže až když člověk na skoro primitivní úrovni ukáže svojí sílu a převahu…

Dobrý večer, paní Konopová, velice mě zajímá váš názor. Co si myslet o muži, který se okamžitě bláznivě zamilovavá, dotyčnou chce mít hned pro sebe, u sebe v domě. Normálně se dva lidé nejdříve nějakou dobu poznávají a pak teprve usoudí, zda chtějí žít spolu a být spolu. První partnerku si vzal po půl roce, druhou si nastěhoval do bytu po třech týdnech známosti... Je to velice chytrý muž, má skvělou kariéru a post. Nevím co si mám o něm myslet. Nepřijde mi to normální. Předem děkuji za odpověď. Ještě podotknu, že je introvert a nemá jediného kamaráda.

Dobrý den. Jsme spolu +- 15 let a 13,5 let jsme manželé, máme spolu dva chlapce 5 + 10 let a holčičku 13 let. Bylo to s láskou ,alespoň z mojí strany, nevím jak to cítila ona, vlastně si ničím teď nejsem jistý. Zhruba před deseti dny jsem zjistil, že má moje žena milence. Ty náznaky už tam byli už delší dobu, začala sportovat, výrazně zkrásněla a zhubla, ale nevěnoval jsem tomu pozornost, vlastně jsem jí přehlížel. Ona se starala vzorně o domácnost a děti, já se věnoval spíš jen práci, domácím opravám,koníčkům , dětem a sem tam jsem jí s něčím pomohl , ale nikdy jsem to nepřeháněl. Myslel jsem si, že si chce pouze dokazovat jak je pořád atraktivní (pro mě byla I předtím). >>> měla mojí naprostou důvěru. Ohledně sexu poslední dobou, já spíš hledal výmluvy.
Občas jsme se pohádali, ale nemyslím že to bylo nějak zlé , během chvilky to vždy vychladlo.
V této době COVIDU , pracuji z domu a tak se o domácnost starám já a to byla možná chyba, najednou měla na vše čas.
Ten den měla po práci údajně spát u kamarádky a pak spolu znova odjet do práce. Nikdy dříve za těch 15 let co jsme spolu tohle neudělala a přišlo mi to divné. V práci dělala najednou více přesčasů a více dní než obvykle. Pro odhalení nevěry jsem použil GPS polohu jejího mobilu, nejsem na to hrdý, ale chtěl jsem mít jistotu. . Hned jsem jí tím totiž konfrontoval. Přijel jsem před hotel , kde byla s milencem a chtěl , jsem aby nasedla do auta a šla se mnou domů za dětmi. To neudělala, že si pak promluvíme doma. Doma mi oznámila, že se zamilovala a mě už nemiluje, že mě má už jen ráda. Nechce odejít ani se rozvádět, kvůli dětem, které máme oba rádi. S milencem se taky rozejít nechce .Zjistil jsem, že spát s ním začala od 26. prosince (takže je to čerstvé cca měsíc) Znají se přes půl roku, kdy jí evidentně zpracovával a nasliboval jen hory doly, dlouho asi i odolávala. Nicméně si myslím, že ten milenec jí popletl hlavu a chce jen užívat.
Já jí mám rád a stále jí miluji. Dát život třem dětem není jen tak, nechci o ní přijít. Jsem si vědom své chyby, ale nedává mi šanci jí napravit, spíš mě teď nenávidí. Chtěl jsem aby ten poměr ukončila a dala mi šanci, to mi slíbila, ale zase to nedodržela. Moje důvěra dostala výraznou trhlinu, teď je to jako na houpačce, pořád se hádáme, už to vědí i děti, Prostě jsem vybouchl a řval na celý byt , všechno to muselo ze mě ven. Napadají mě myšlenky, že bych odešel, ale zase nechci opustit děti, na to je mám moc rád, ale být doma a vědět, že za ním zase jede mě ničí. Nevím jak tohle řešit , nikdy jsem v takovéto situaci nebyl.

Dobrý den, také narážím na situaci, kdy mě opouští sebevědomí. Pracuji jako IT technik (s matematikou jsem v poho - viz Váš odkaz), nicméně vypadám velmi žensky (vetší prsa, dlouhé vlasy..). V mužském kolektivu problém nemám, nicméně se do občas navážejí ženy. Cítím z nich jakousi žárlivost nebo závist. Prosím Vás o radu v konkrétním případě - moji cca 120 kilové kolegyně, která se ke kolegům chová jako jejich sestra nebo jejich kámoš. Ta si mě občas vychutnává. Buď to s nadhledem přecházím nebo to začnu vracet. Ale nevím, co je správně. Když to přecházím, vnímám, že ryje více, když to vracím, cítím, že dotyčnou těší, že se mě to dotklo. Prosím, jak se chovat v tomto „pracovním vztahu“. Děkuji Sylvie

Dobrý den, pročítám si poradnu a stále narazím na radu být sebejista sebevědomá.. já to chápu a i bych řekla, ze jsem, ale občas se objeví problém, situace, kdy má sebejistota v sebe spadne. Ať už se to týká práce či partnera. I když občas a do jistě míry je to zřejmě lidské. Jak tedy co nejvíce posílit tuto sebejistotu. Rozvijim se, mam koníčky, pratele i zdrave sebevědomí a přesto občas pochybuju. Mate nějakou oblíbenou knihu? Nebo to musí mít člověk, už v povaze tu vcelku hrosi kůži a nejde to více pilovat, kde to není.

Dobrý den, prosím o Váš názor. Dva vztahy v mém životě mě stále vrtají v hlavě. Není divu jsou to jediné vztahy, kde jsem byla opuštěna a né, že jsem opustila já je. Myslíte, že je pod úroveň tyto bývalé partnery kontaktovat jen s otázkou, jaký byl důvod rozchodu? První se přestal po cca 2 měsících ozývat a u něj jsem byla i ráda, jelikož jsme se k sobě nehodili, ale i tak by mě zajímalo, zda mu něco na mně vadilo, abych se popř. poučila či se o sobě něco dozvěděla. Jednou jsem o tom i četla článek, že takovouto zpětnou vazbu je dobrý mít. A u druhého to bylo vážnější. Tam byla velká láska, ale z jeho strany po cca roce a půl prý vyprchala i když jsme plánovali budoucnost a sestěhování. Řekl mi jen " už to tak necítím". Děkuji a omlouvám se za možná hloupý dotaz. - otázka upravena poradcem

Dobrý den. S partnerem jsme spolu 5let, máme tříletého syna, na krku hypotéku a rozestavěný dům. Pracujeme oba v jedné společnosti. Nedávno jsem zjistila, že si píše s naší kolegyní dost náruživé zprávy (co by s ní dělal, až budou spolu,...). Nevím, zda už mezi nimi k něčemu došlo, nebo ještě ne. Každopádně mě to emočně užírá. V domácím prostředí se nehádáme, žijeme vedle sebe spíše jako kamarádi. Když má přijít na sex, jsem vždy iniciátorem. Občas odmítnutým iniciátorem. Veškerá vášeň, zamilovanost a takové ty maličkosti (např. pusa pri odchodu, příchodu, dotrky, objetí,...) se vytratilo. Ale jako na jakožto otce i muže v domácnosti si vůbec nemám na co stěžovat.
Nemohu mu přiznat, jak o těch zprávách vím (zradila bych tím jinou osobu) a tak nevím, jak si s ním promluvit, zjistit, co se to děje... Děkuji

Dobrý den. Budu upřímný a napíši, jak to opravdu bylo. Byl jsem s přítelkyní 3 roky (29,26). Ona bydlela na kraji města a já v centru. Vše jsem měl tady, přátelé, práce, hospody. Často jsme se kvůli tomu hádali, ale s tím do vztahu se mnou šla. Po zjištění mé nevěry, mě opustila. Není na to omluva, ale přítelkyně byla prostě furt doma a už ten vztah šel do stereotypu. Jenže po opuštění jsem zjistil, jak mi na ní záleží a chci ji zpět. Kontaktoval jsem ji, ale vše si vypnula a nechce mě znát. Čekal jsem na ni před barákem a vše ji řekl/vyznal, prosil o odpuštění, ale ona se změnila a nic nechtěla slyšet. Zkoušel jsem to víckrát a jednou mi i řekla, že na mě zavolá policii. To přece nemůže. Nic ji nedělám. Myslím si, že kdyby mě tak milovala jak řikala, tak by mi měla odpustit. Jsou přece i horší věci, než nevěra. Choval jsem se k ní hezky, nikdy né hrubě. Chtěli jsme spolu bydlet... Myslíte, že ji mám dát jen čas? Děkuji

Dobrý den, co soudíte o muži, který má vztah s ženou, asi po 2 měsících usoudí, že s ní vážný vztah nechce, přesto jí to nesdělí, ale pokračuje s ženou dál, protože být sám je pro něj horší? Děkuji.

1/2 Dobrý den,
mám o 20 let staršího přítele, se kterým jsem už několik let.Vše děláme od začátku spolu.Práci,volný čas..Vše v pohodě,kromě toho,že se nám občas nedařilo a vznikly z toho dluhy.Pár měsíců zpět byl divný.Začal jezdit pryč třeba na 4 hodin,nezvedal telefon.To dělal třeba 1-2 krát do týdne.Pořád měl v ruce telefon,dal si tam heslo.Nemám ráda,když mi někdo lže,tak jsem mu do telefonu vlezla a našla jsem tam zprávy typu:Miluji tě, je mi s tebou fakt moc dobře a pak další zprávy normální komunikace.Měsíc jsem to v sobě držela a čekala,co bude.Do té doby se mnou normálně spal a kdybych já nezjistila ty zprávy,tak by mi nepřišlo ani nic moc divné,kromě toho nezvedání telefonu,když jel občas pryč.Vždy říkal,že jede zařizovat tam a tam..Pak jsem mu to řekla.Už nikam nejezdí a když někam jede,tak si průběžně voláme.Ta Holka je ještě mladší než jsem já a má přítele.Pořád říká,že s ní nic neměl,nemá a že s ní nebude.Že je to úplně jinak.Nevím,jestli tomu věřit.Jiné důkazy nemám.

Dobrý den,co si myslíte o muži,který se chová takto nevyzpytatelně?Poznali jsme se před rokem a půl na cyklovýletě. Okamžitě mezi námi přeskočila jiskra.Po čase jsem si všimla,že docela dost popíjí,ale díky své velké zamilovanosti jsem to neřešila.Jenže se začal chovat velice podivným způsobem.Když měl "popito",vyznával mi lásku až do nebes,mluvil o osudovém vztahu apod. A když jsem mu třebas druhý den ráno volala,jak se má ,ozvalo se v telefonu,prosím,kdo volá.Na vysvětlenou mi řekl,že si mě vymazal,aby mi prý v opilosti nevykládal nesmysly.Tak jsem se vybrečela,OK nechceš mě,co se dá dělat.Jenže za pár dní pak k večeru,po cestě z hospody zvonil,že mě má stále v hlavě,miluje atd. A tak stále dokola.Způsobuje mi tím neskutečný stres a zmatek v hlavě.Kdybych nebyla tak zamilovaná,okamžitě bych ho odpálkovala a skončila to.Hraje si se mnou,jako kočka s myší.Navíc pořád mluví o své bývalé,se kterou je ale už 15 let rozvedený. Co to je za člověka?Trpí snad nějakou duševní poruchou?Nebo je to tím pitím?
Děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem

Dobrý den,už po druhé se semnou rozešel přítel,prý že se moc hádáme a už to dál nechce řešit a chce mít klid a být sám. Přitom já osobně si myslím,že nedokáže zapomenout na společné chyby z minulosti. Po prvním rozchodu se choval lhostejně jako bych už ani neexistovala a nic mezi námi nebylo,tak jsem odešla a po necelých 14 dnech mi začal psát jak mu chybím,začal se snažit a já ho furt milovala,tak jsem si řekla,proč se trápit bez něj,když můžeme být spolu. Všechno bylo krásný a po půl roce teď po jedné blbé hádce,u které si už ani nepamatuji proč vznikla to přišlo znovu,nejdříve jsem si myslela, že si ze mě jen střílí. Úplně jak stejný scénář až na to,že v bytě stále jsem, protože si hledám nový byt a chová se ke mě opět lhostejně.Dokonce mi nabídl i pomoc,že mě odstěhuje.Já ho ale stále miluji a nechápu jak může být najednou tak bezcitný.Jen by mě zajímalo,co v sobě má a zda je to pro něj opravdu definitivní nebo se bude chtít vrátit a opravdu to nějak začít řešit.Děkuji.

Dobrý den přeji, je mi 28 let a s přítelkyní oslavíme za týden roční výročí. Náš vztah byl ze začátku úžasný. Konečně jsem našel holku, která je chytrá, hezká a normální. Po chvilkovém dobývání svolila ke schůzce a začali jsme spolu chodit. Bydlím od ní hodinu autem, tak 1x v týdnu jedím já za ní a o víkendech je u mě. Ještě tak cca před 3 měsíci jsem s ní plánoval mít rodinu, svatbu, zamilovanost až po uši.. vše jsme oznamovali rodičům a dokonce máme i vybrané jména. Jenže ejhle.. nevím proč a co se stalo, ale přestal jsem ji milovat a ve vztahu se nudím. Nedokáži si to vysvětlit.. Ona nic netuší a stále na mě zamilovaně hledí a já jsem ztracen a nechci ji ublížít, ale cítím, že to není ta pravá. Minulý vztah byl víc bouřlivý a nakonec jsem ho utnul, nedalo se to vydržet, ale zamilovanost byla i po několika letech. Vubec nevím co mám dělat..

Dobrý den, jsem s novou přítelkyní půl roku. Vše je skvělé a mám ji velmi rád. Jediná věc mě mrzí je ta, že její bývalý přítel měl o dost víc peněz než já. Byla na to zvyklá, že za ní vše platil atd.. Já stavím barák a všechny úspory šly do něj. Když jede za mnou, mám nakoupíno a když jedu já za ní má vždy také nakoupíno, ale je vidět, že chce abych jinak vše za ní platil, ale na to já už nemám. Díky koroně se mi rapidě zkrátil příjem a nějak se s tím vnitřně užírám. Je mi jasné, že bych měl platit víc já, jako muž a stává se tak, ale občas mi přijde, že ji to nestačí. Jednou mi i vyčetal, když jsme byli na nákupu, že jsem chlap a měl bych ho zaplatit sám, řekl jsem že dobře, ale pak byla uražená, jelikož to má být prý automatický. A že dříve jsem za bývalé platil i dluhy (to ano, ale to jsem měl více peněz a nestavěl barák a jen jsem jim spíše pomáhal).Pak z toho byla hádka a já měl chuť odejít, že ji nestačím. Nakonec se omluvila.Myslíte, že budou takové hádky dál?

Dobrý den, paní Libuško, myslíte, že se může změnit muž, který je majetnicky založen? Muž, který musí mít nad vším kontrolu, vše musí být po jeho? Může ho změnit nezávislá žena, která si nenechá diktovat, anebo on by po takové nikdy nesáhl právě proto, že je sebevědomá a tím pádem by ji neměl pod kontrolou? Je velice úspěšný ve své profesi, 2x ženatý - vždy to byly submisivní ženy.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat,o čem to vypovídá a jak se tomu mám bránit.Jsem více,než 10 let rozvedená a začalo mi být hodně smutno.Tak jsem po Novém roce "vlítla"na seznamky.Mám za sebou pár schůzek,které nedopadly,s tím se musí počítat,je to krok do neznáma.Ale ten problém je,že jako bych vůbec nevěděla,jak se chovat,co říkat,aby to nebylo hloupé nebo nevhodné,tím pádem se dost kontroluji.Většinou nechávám mluvit muže a jen přitakávám.Pokud mě to ,co říká nudí,začnu být myšlenkami mimo a stojí mě hodně sil udržet pozornost a být aspoň trochu milá,protože se musím přetvařovat.Ještě jinak řečeno naladím se na energii protějšku,jako bych se chtěla maximálně zalíbit.Ze schůzky se pak vrátím vyčerpaná a otrávená.Nechci to ještě vzdávat,v 50 letech moc jiných možností není.
Děkuji za odpověď a vysvětlení,co mám za problém. - otázka upravena poradcem

Teď si pročítám poradnu a koukám, že podobných dotazů, jako jsem Vám poslala já, je spousty, tak se omlouvám, že to musíte řešit stále dokola :-) .. možná by se hodilo napsaní nějaké knihy :-) ... ale aspon vidím, že nejsem jediná, která to řeší a neví si úplně rady.

pro Zuzanu:
Milá Zuzano, nejen já, ale i několik mých kamarádek, co zkoušely internetové seznamky, máme zkušenosti, že dopisování s telefonováním, oproti osobnímu setkání, jsou rozdílné věci. Nejednou se nám stalo, že při písemné komunikaci, případně i telefonování, byly velké sympatie, ale osobně tváří v tvář to potom nefungovalo - tedy alespoň ne z obou stran. Buďto přeskočila jiskra jen z jedné nebo ze žádné strany. Moje rada je proto následující: Neupínat se na nic takového, nic si od toho neslibovat, neztrácet čas, opravdu se co nejdřív nějakým způsobem osobně sejít. Skypem nebo něčím podobným si nejsem jistá, tady osobní zkušenost nemám.

Dobrý den, prosím o Váš názor. S partnerem jsem přes 4 měsíce, vše je super. Řekl, že mě miluje, já to začala cítit, až po chvili a tak jsem byla i ráda, že na to vnitřně netlačím. Chce se mnou trávit hodně času, je milý a pozorný. Prostě ideál. Problém je u mě v minulosti. Měla jsem přítele něco přes rok. Zprvu láska jako trám a po roce mi oznámil, že to u něj vyprchalo a rozešel se. Bojím se, že to bude znovu a mám to furt v hlavě. Jelikož je tento vztah tomu velmi podobný, tak občas dělám určité uhybné manévry, někdy nezvednu tel., občas odřeknu schůzku, jen aby si nemyslel, že mě má jistou. Ale přijde mi to na hlavu. Furt si vcelku na něco hrát, ale jakmile nehraju, tak se objeví znova ta myšlenka. Možná, že to mám brát jako tu hru a hrát dál a prostě to přijmout. Nebo už mi hrabe a zbytečně se plaším. Koníčky mám a těch se nezvdám, ale to je něco co čeká a nebyla by tam ta jeho touha mě vidět. Trochu si připadám, že zním jak malá holka, ale ono to prostě funguje. Co myslíte?Děkuji

Vážená paní Konopová,
jak toto vidíte...
Přes internetovou seznamku jsem se seznámila s jedním mužem. Více než 3 měsíce si píšeme, podle psaní jsou mezi námi sympatie hned od začátku. Několikrát se vyjádřil, že by se chtěl potkat, ale kvůli Covidu by to bylo velmi komplikované. Nakonec jsem vymyslela způsob. Zpočátku byl rád, ale pak nepřímo setkání odmítnul. Nyní píše, že je smutný, že se kvůli Covidu nemůžeme setkat. Píšeme si denně, v průběhu celého dne. On inicioval i několik tel. hovorů, které vždy trvaly několik hodin. Vím, že si určitě píše i s dalším ženami. Cítím ale, že to naše psaní má nějaký vývoj. Teď se mi dokonce svěřil i ohledně svých bývalých přítelkyň a rovněž se zajímá o mé děti. Můj dotaz je, jak vážně brát takovéhle dopisování? A zda může být překážkou to, že on děti nemá (je mu 44 let) a chtěl by je a já již děti mám a další nechci...

Dobrý den, je možný vztah mezi úzkostnou a vyhýbavou vazbou? Pro koho z těch dvou je těžší a kdo jej zpravidla končívá? Máte zkušenost, že takový vztah může být někdy celoživotní? Děkuji.

Dobrý den, paní magistro. Chtěla bych se zeptat, jestli tento ,,problém", který mám s přítelem, hodnotíte jako ,,kámen úrazu", jestli je nebo není teoreticky možné se přes něj dostat. Jsem z rodiny zvyklá na přímou komunikaci, a to jak u příjemných, i nepříjemných věcí, vše si vždy vyříkáváme, občas i na plnou pusu (nemyslím vulgárně!). Přítel je pravý opak, neumí moc mluvit na rovinu, a to ani o tom, co cítí. Po téměř třech měsících nevím, jestli mě miluje, ještě jsem od něj neslyšela, že mě za něco obdivuje nebo co se mu na mě líbí (já mám potřebu ho sem tam pochválit nebo ocenit). Když o tom s ním mluvím, říká mi, že neví, co hezkého by mi měl říct, a že moje přímost v komunikaci je přehnaná a vytváří mu ke mně až odstup. Co se týče jeho chování ke mně, tak si stěžovat nemůžu, snaží se, abychom trávili čas hezky, pomáhá mi, když potřebuju, ale ta nejistota v tom, co můžu říct, nebo jak to ke mně má, mě už dost sžírá. Poradíte mi,prosím? Děkuji. - otázka upravena poradcem

A CO MAJÍ DĚLAT SENIOŘI,KTEŘÍ PROŠLI "tkzv peklem"?aA jsou sami? - otázka upravena poradcem

Pro Nicole: Milá Nicole, soudím, že jste mladá, proto buďte svá, buďte milá, veselá, spontánní. To, že nejste sama sebou a něco hrajete, kluci obvykle poznají. Ne každá rada je nad zlato. To co platí pro protřelou svůdnici neplatí pro mladou slečnu. držím Vám palce. Jana

Dobrý den,
je mi 53 a před rokem jsem se seznámila s rozvedeným mužem (52). Moc se mi líbí, jenže...vídáme se jen 1x za dva týdny, občas dokonce schůzku odřekne a posune na později. Já se vždycky přizpůsobím a přestože už mám domluveno něco jiného, dám přednost jemu...Mezi schůzkami mě skoro vůbec nekontaktuje, a tak nevím, jestli mám věřit tomu, že je za tím jen jeho práce, jak stále tvrdí. Co myslíte, jaká je šance, že se to mezi námi někam posune?