iDNES.cz

Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Móda
- Trendy
- Kosmetika
- Účesy
- Plastiky
- Módní policie
Vztahy
- Rozhovory
- Rodina
- Partnerství
- Sex
- Celebrity
- Lidé
Zdraví
Recepty
Poradny
Kalkulačky
Horoskopy
Jen pro ženy
Jen pro holky
Harper's Bazaar

Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

všechny poradny

Na otázky odpovídá

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

Méně témat Více témat

Poraďte se také

Jméno: *

Otázka: *

Zbývá 1000 znaků.

Vepište prosím číslo stodvacettři:
Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

zavřít

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den.Mám takový problém a tím je extrémní přizpůsobivost.Sice jsem četla,že schopnost přizpůsobit se je projevem dospělosti,jenže u mě jde o to,že se až moc nalaďuji na lidi,se kterými mluvím nebo jsem v nějakém bližším kontaktu.Konkrétně to znamená,že se přizpůsobím temperamentu,stylu a rytmice mluvení,tématům,které dotyčného zajímají,atak dále.Zřejmě proto,abych se zalíbila nebo zavděčila?Výsledkem pak je,že jsem na sebe naštvaná a nevím,kdo vlastně jsem.Až po nějakém čase o samotě se harmonizuji a uklidním.Stokrát jsem si řekla,že to dělat nebudu,že budu sama sebou,ale je to tak silné,že se prostě neubráním.Měla jsem hodně přísnou maminku,kde láska a zájem byly podmíněné poslušností.Projevit negativní emoce neexistovalo.Sice bylo hodně lásky,ale málo pochval a hodně kritiky.Metoda cukru a biče. Píši jen proto,že by mě zajímalo,zda to může mít nějakou spojitost.Případně prosím o radu,jak se to extrémní přizpůsobování odnaučit. Děkuji za odpověď. Pěkný den.

Iveta

Dobrý den,

něco si samozřejmě nesete z tvrdé matky, zřejmě jste se již jako dítě naučila vyhýbat se konfliktům a přikyvovat, aby byl klid...jenže dnes jste dospělá a své chování řídíte. Člověk může být (zejména v partnerství) v pohodě jen tehdy, pokud je sám sebou...a tím je také zajímavý a přínosný pro partnera... Představte si to opačně - že máte přítele, jenž s vámi vždy a za všech okolností souhlasí a přizpůsobuje se vám....po pár týdnech byste se unudila k smrti!

Naučte se diskutovat, oponovat (tím si člověk cvičí argumentaci), říkat ne, neuhýbat na chodníku, když někdo půjde proti vám. Veďte si deník o situacích, kdy se vám povedlo provést něco podle vašeho vlastního mínění, ne proto, abyste se zalíbila....krůček po krůčku se to bude zlepšovat a tím poroste i vaše sebevědomí a spokojenost se sebou!

reakce na poradnu

ja si dovolím oponovať: kedysi som čítala rozhovor s nebohým doktorom Plzákom, kde na podobnú otázku odpovedal tým, že niektorí muži sú skrátka takto založení. Slovo "milujem ťa" z neho nedostanete ani za svet, no napriek tomu ženu úprimne ľúbia a spravili by pre ňu prvé aj posledné. Takže treba si všímať, ako sa k vám inak správa. Dôležité sú skutky nie slová. Aby sa nestalo, že naletíte niekomu, kto bude mať plné ústa vášnivých vyznaní - no o 2 mesiace bude bez problémov to isté šepkať do iného uška. Doktor Plzák doslova povedal, že prílišné vyznania sú "pozlátko" a vynikajúco ich ovládajú práve tí, čo chcú ženu len na sex, tí presne vedia, čo povedať, aby ju dostali tam, kam chcú. Tím samozrejme netvrdím, že do vzťahu vôbec nepatria, len sa netreba zameriavať len na to, ale na celkové správanie daného muža. Želám veľa šťastia - otázka upravena poradcem

Elena

Dobrý den,

ano, to je pravda, ale toto není jen o slovech, nýbrž celkovém pocitu, že se žena necítí být milována, pro partnera důležitá. A to by z partnera cítit měla, pochopitelně i z jeho činů (proto zde často doporučuji si partnera prověřit, jak dalece by byl ochoten se obětovat).

Díky za příspěvek.

reakce na poradnu

Dovolím si také napsat. Já jsem měla vztah, kdy se přítel nedržel za ruku, žádná pusa na veřejnosti atd... ale v soukromí byl mazlivý. To že se nerad projevoval na veřejnosti neznamená, že dotyčnou nemá rád nebo podobně. Jsou lidi, kteří jsou více konzervativní. Je tedy pravda, že mám nového přítele a jelikož mi on tu lásku projevuje, jsem do něj více zamilovaná. Takže ano, je to hezký, ale nemyslím, že nezbytný k hezkému vztahu. Pokud to samozřejmě furnguje za zavřenými dveřmi. Ten bývalý má novou přítelkyni a také se k ní chová stejně, jak se choval ke mně. Prostě někdo na to není.

pro Veroniku

Dobrý den,

díky za příspěvek. Samozřejmě, pokud se doma projevy vřelosti vyskytují, je to jiné téma. My jsme však řešily situace, kdy tomu tak nebylo.

reakce na poradnu

Hezký den, děkuji za zprávu od paní/slečny Emy. Přemýšlela jsem i o tom, jestli si to třeba přítel nepřebral od rodičů...ale spíš je pro mě horší to, že se o tom nechce ani bavit a neřeší, co mě trápí. Znám i pár, kde se budou po 11 letech brát a kamarádka je šťastná, když ji snoubenec vůbec vezme za ruku, jenže to je pro mě hrozná představa. Každý máme jiné potřeby, ale ty moje se od přítelových liší. Nejhorší je, že mi neumí narovinu říct, jestli je to mnou, nebo na to jen nebyl v minulých (dlouhých!) vztazích zvyklý... a souhlasím s tím, že když to není na začátku, tak do budoucna obrat čekat nemůžu.

Veronika

Dobrý den,

jestliže vám to podstatné tento vztah nedává, na co čekat..? Vaší kamarádce se musím divit...

Přeji hodně štěstí (jinde).

reakce na poradnu

Dobrý den, četla jsem dotaz Veroniky, byla jsem v podobném vztahu, žádné vyznání lásky, nic o tom, že se mu líbím, zda mě má rád jsem se musela ptát. Po 6 měsících se to nezměnilo... To je asi na ukončení, ten muž se "nerozhoupe", jen se budete trápit. - otázka upravena poradcem

Ema

Dobrý den,

díky za příspěvek pro Veroniku. Souhlasím a ještě dodám, že spousta žen se do takového člověka ani nemůže zamilovat.

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den, má prosím cenu být s mužem, který se ke mně kromě osobních setkání chová spíše jako kamarád? Píše mi, zajímá se, co dělám, ale zatím jsem od něj neslyšela, že mě má rád, že mi to sluší, nebo že mě miluje. Jsme spolu čtyři měsíce. Byla jsem na to v minulých vztazích zvyklá a opravdu mi to chybí. Myslíte, že bych se měla rozejít? Když jsem mu to, co mi chybí, důrazně naznačila, řekl mi, že neví, co bych chtěla slyšet, ale že mě má rád. Trápí mě to, ještě v této situaci, kdy jsme všichni víc online než spolu osobně a mrzí mě, že nechce zkusit změnit ani takovou maličkost. Zeptala jsem se ho rovnou, jestli se mnou není jen kvůli sexu, urazil se. Samozřejmě už ho nenutím mi cokoli říkat, ani ho s tím už ,,neotravuji". Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Veronika

Dobrý den,

vysvětlení může být několik, uvedu jen některá: příliš nezahořel, necítí to.....je zpražený z minulého vztahu, který ještě nezpracoval....není citově založen (např. důsledkem chladného prostředí doma)....atd.

Obvykle muži dělají komplimenty a říkají to, co chcete slyšet, hned na začátku, ve stadiu namlouvání. Jestliže to tam z jeho strany nikdy nebylo, už se toho asi nedočkáte, ale nemá cenu to z něj páčit. Kdyby vám to měl říkat z povinnosti, míjelo by se to účinkem a vadilo by vám to ještě víc. Nevyčítat, spíš se o tom pobavit v obecné rovině a snažit se dobrat příčiny. Pokud to nepřinese kýžený efekt, hledat dál...

Mějte se hezky.

reakce na poradnu

Dobrý den, jak se má žena chovat, aby si muž řekl, že ona je ta pravá? Nebo se musí žena spíše nevědomě "strefit" do toho, co muž hledá? Např. ženu reprezentativní, nebo např. s dobrým sociálním statusem - třeba lékařka, může vůbec žena ovlivnit, aby si ji muž navždy vybral? - otázka upravena poradcem

Zuzana

Dobrý den,

ano, o tohle právě jde - o podvědomé strefení se do toho, co dotyčný hledá.

Byl mi vyprávěn příběh muže, jehož opustila krásná manželka s jeho nejlepším kamarádem. Později se seznámil s lékařkou, která sice atraktivitou nevynikala, zato statusem a "příslibem" být jen jeho. Vzal si ji a žijí spolu docela spokojeně. Navzdory obecně platné teorii, že muži jdou po kráse, znám příklady, kdy po zklamání s kráskou muži zvolili funkčnost, užitečnost, pohodlí a "jistotu".

Ti, kteří jasně vědí, co chtějí a stojí oběma nohama na zemi, totiž vědí, že není jen jedna - "ta pravá", ale mnoho více či méně vhodných, které na základě předchozích zkušeností umějí dobře vyfiltrovat.

Ti, co čekají na tu tzv. "pravou", věčně krouží kolem objektů stejného typu, pálí si křídla a padají na zem.

reakce na poradnu

Dobrý den.Měla bych takovou obecnou otázku. Jakou má někdo motivaci chovat se pořád ke všem rýpavě,pronášet kousavé a sarkastické poznámky,poukazovat na nedostatky všeho druhu,posmívat se ,když se druhým něco nepodaří a tak dále. Děkuji za odpověď.

Lída

Dobrý den,

je sám se sebou krajně nespokojen, má dost velký problém. Od takového člověka raději dál.

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den, paní magistro, chtěla bych se zeptat, jestli souhlasíte s tvrzením, které často slýchám kolem, že když je nám s přítelem 28, už bychom se ve vztahu měl posouvat rychleji, např. sestěhovat se klidně po čtyřech měsících, které máme teď za sebou, atd. Kdy by se podle Vás mohli partneři sestěhovat nebo kdy by mě měl přítel požádat o ruku, pokud mu na mně doopravdy záleží? Po pravdě si neumím představit, že budu čekat x let, ale na druhou stranu nejsem ten typ, co by chtěl spěchat. Děkuji moc za odpověď.

Petra

Dobrý den,

přibližně mezi 6 a 12 měsíci člověk ví, jestli má vztah budoucnost či ne. Záleží samozřejmě na intenzitě setkávání, společných zážitcích, i takových, kdy se partner musí projevit a vy poznáte, jak se umí postarat, obětovat atd.

Musíte otestovat, že při vás bude stát i v dobách zlých, nejen ve chvílích pohody.

Přeji vše dobré a ať vám to vyjde.

reakce na poradnu

Děkuji za odpověď.Nešlo o to,že by neměl zájem...zájem měl,už od první schůzky,kdežto já i na té třetí váhala.Šlo mi o to,jakým stylem to řekl.Přeci není normální,říci ženě na samém začátku vztahu"co blbneš". Čeho bych se dočkala potom.Mohl to podat jiným ,milejším způsobem.Ptám se i proto,že to není poprvé,co jsem začala být milá a laskavá a muž v ten moment otočil.Kdysi jeden při společné snídani,když dojedl a já ještě jedla si dal nohy na stůl s tím,že je po jídle takto zvyklý.Přijde Vám to v pořádku? Mně tedy jako projev despektu.A takových příkladů bych mohla uvést víc.Prostě jakmile dám trošku najevo zájem a laskavost,je to špatně.Takže dotaz zněl,jak moc být egoistická a odměřená ve vztahu. Pěkný den.
- otázka upravena poradcem

Miriam

Dobrý den,¨

víte, ono to není ani tak o konkrétních slovech či gestech...i vyjádření "co blbneš" může být vyjádřeno žertovně a mile.. Čili vždy je třeba sledovat ŘEČ TĚLA (nonverbální komunikaci) víc než slovní projev. I "děkuji" lze říci s despektem, i "miluji tě" může být vysloveno tak, že tomu protějšek nevěří....Totéž platí o jakémkoli sdělení. Už jsem to zda psala x-krát.

Co se týče nohou položených na stůl - ano, může to být gesto nadřazenosti, ale i zde záleží na kontextu a na tom, čím to bylo doprovázeno.

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den,paní magistro,chtěla bych poprosit o radu ohledně začínajícího vztahu v tom smyslu,jak moc brát na partnera ohledy.Stává se mi při seznamování,že první dvě schůzky se držím zpátky.Při další se uvolním a začne se projevovat moje empatická povaha. Muži v ten moment mění svoje chování ke mně a začnou být až protivní.Jako příklad uvedu..."já se chci jet vykoupat"(bylo léto),partner řekne,že vodu nesnáší a já hned,"tak pojedeme někam jinam,aby to i tobě vyhovovalo".Partner (se kterým jsem ještě ani nic neměla)na to "né,co blbneš"....no a v ten moment končím.Takže být zpočátku spíš bezohledná a prosazovat svou?A pokud ano,jak dlouho tuto "hru"hrát,než přistoupím na kompromis?Nebo jsem jen narazila na dalšího hulváta?Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Miriam

Dobrý den,

po partnerově odpovědi, že vodu nesnáší, jste se ho měla zeptat, co tedy navrhuje on...a nechat ho vymýšlet alternativy. To by se potom dalo různě rozvíjet- napři spojit vaše vykoupání s výletem na nějaký hrad, kam byste jeli spolu, nebo jste se mohla jet vykoupat s kamarádkou a s partnerem se domluvit na jiný den...vše je věc domluvy....a zpravidla je to tak, že muž, který se o ženu skutečně zajímá, se jí snaží vyhovět

Nevím, jak byla myšlena jeho odpověď "Ne, co blbneš?"...chápala bych ji tak, že vám chtěl vyhovět a jet tedy k vodě, ačkoli ji nemusí.....nebo to bylo jinak?

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den, doufám, ze to není hloupý dotaz, ale jak se chovat, aby po mě můj přítel více toužil? Dělat nedostupnou atd.? chápu, ale jak to praktikovat? I v době korony mám své dny, kdy chci být sama. Vidět se s přáteli (v rouskach). Dělat si sve věci atd.. ale zase to dlouho nevydrzim a po jeho vyzve prijedu nebo prijede on. Vcelku neumím být dlouho ta nedostupná i když se mu nepodřizuji a mám svůj život. Ale i tak občas přemýšlím, ze mě už bere jako samozřejmost a to chci trochu nabourat. Děkuji a přeji pěkný víkend.

Zvědavá

Dobrý den,

můžete zkusit, co to s ním udělá, jestliže po jeho výzvě nepřijedete. Chce to otestovat ho a zjistit, jestli neztrácíte čas....vztahy mohou fungovat tehdy, investují-li do nich oba stejně, čili "má dáti - dal " je v rovnováze...Ale i chemie by měla fungovat, pokud jste v namlouvacím stadiu...kdyby nefungovala teď, jak by to vypadalo po 10 letech?

Přeji vše dobré.

reakce na poradnu

Jestli mohu, tak taky se mi to parkrat stalo a vždy se jednalo o nevyrovnané lidi, který měli problém sami se sebou. Napr. když jedna známa si utahovala z mých nohou (které mám sice hubene a dlouhé, ale stejně si něco našla), tak má nízké sebevědomí a ponizovanim druhých si to kompenzuje. U partnera (na to bacha) je to podobne, ale jiným směrem. Tam se on boji, aby ho partnerka nepodvedla, tak se ji snaží snižovat sebevědomí, aby si tolik nevěřila. Tyto lidé jsem ze svého života postupně odstraňovala. Byli tkz. toxicky.

Pro Magdalenu

Dobrý den,

díky za příspěvek. Vyřešila jste to dobře.

Znám případy mužů, kteří vůči své partnerce mají pocit komplexu, ale protože si doma netroufají, vybíjejí si ho srážením ženy např. před společnými známými, mají-li pocit "podpory" zvenku. Proti tomu nutno vždy zakročit a nenechat si to líbit (pokud možno dát takovému partnerovi kopačky).

reakce na poradnu

Dobrý den, párkrát se mi v životě stalo, že jsem měla nějaký vztah: partnerský, s kamarádkou, ale druhá strana se ke mě nechovala hezky: útočila, posmívala se, nepomohla, přesto si ti lidé o vztah se mnou stáli, já uvažuji jinak, pro mne takové chování logiku nemá. Prosím, jaká se logika takových lidí? Já když chci vztah, chovám se mile a snažím se pozitivně. Děkuji a dny plné zdraví.

Magdalena

Dobrý den,

chce to méně se ohlížet na ostatní a žít si po svém. Může vám být jedno, co si o vás ostatní myslí, nikdo se nemůže zalíbit všem...stačí, berou-li vás nejbližší a přátelé!

reakce na poradnu

Dobrý den, reaguji na dotaz paní Ilony “praštěná, pako”. Jsem veselý člověk, ráda si dělám legraci, i ze sebe samé. Kdysi jsem byla v kanceláři s kolegyněmi, které se do mě obouvaly stejným způsobem. Mou dobrou náladu se rozhodly prezentovat tak, že jsem “takový pako praštěný”. Dlouho jsem nevěděla, co je k tomu vedlo, prozření přišlo až s dalšími životními zkušenostmi. Dámy mi tehdy prostě záviděly - asi vztah, postavu, umím jazyky, netuším co všechno dalšího se dá závidět. Tak si našly způsob jak si vybít frustraci. Když se o stejné chování pokoušely později na setkání bývalých kolegů, tak ale narazily. Protože jsem už neměla problém je odpálkovat. Myslím si, že základem je nebát se jít do konfrontace, konfliktu. Lidi to vycítí a stáhnou se, vlastně na skutečnou konfrontaci pak ani nikdy nedošlo. A ještě chci napsat, že si nemyslím, že by měli lidé ke mně nutně úctu. Mně naprosto stačí, když mě respektují a chovají se slušně, co si myslí je mi jedno :-)

Hela

Děkuji za příspěvek, správný přístup!! Člověku to může lichotit - většina mimořádných osobností ve svém okolí narážela - ale bylo jim to fuk, proto se prosadily a vstoupily do dějin.

reakce na poradnu

Dobrý den,
odpověděla jste mi: "od takového člověka utíkat, co nohy stačí", ano, udělala jsem to, odpověď byla dosti surový výsměch, čili muž ukázal pravou tvář. Původně mi ho bylo až líto, tak působil... - otázka upravena poradcem

Pavla

Výborně, gratuluji a příště si dejte pozor.....přeji hodně štěstí.

reakce na poradnu

Dobrý den, před časem jsem musela žalovat na kolegu, od té doby je na mě kolega sprostý = doslova velice vulgární, já takto být neumím, jak jednat s vulgárním kolegou? Vulgarismy jsou takového kalibru, že by mi nikdo nevěřil. Zatím jsem zvolila nulovou komunikaci, není ani pozdrav. Při práci s ním jednat nemusím. Jen mi také není milé, že je tak vulgární a projde mu to.

Nikol

Dobrý den,

neznám kontext vaší žaloby na kolegu, ale ať k ní byly důvody jakékoli, vulgarity sem nepatří. Vše lze vyjednat a vyřešit na úrovni.

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den, seznámila jsem se s člověkem, který je členem v sektě, je vůbec možné, mít s takovým mužem vztah? Jeho bývalá žena byla ve stejné sektě, pokud vím, je to, jak píšete níže, skoro pořád někomu pomáhá - lidem ze sekty, jezdí pomáhat po celé ČR. Předpokládám, že takový muž by si měl najít za partnerku nějakou ze členek sekty?

Pavla

Dobrý den,

od takového člověka utíkat, co nohy stačí, i kdyby jeho činy navenek působily sebehumánněji. Je-li někdo někým nebo něčím ovládán, nemyslí a nerozhoduje se svobodně, z čehož může plynout jen nebezpečí. Ano, ať si pán najde kolegyni ze sekty....

reakce na poradnu

Děkuji za odpověď na můj druhý dotaz,paní magistro,no myslím,že co jste popsala vystihuje spíše člověka hodně sebevědomého ,na kterého si sice nikdo netroufne,ale ani si ho nijak extra neváží.Spíš se mi zdá,že nikdo neútočí na lidi klidné,vyrovnané,rozvážné,kteří naopak si svůj názor nechávají pro sebe a když už ho řeknou,tak velice opatrně a empaticky.Neříkají,co si myslí,druhé lidi nehodnotí a nikdy si nedělají legraci sami ze sebe. Takže když je člověk spíš opak,chce to asi držet "nějakou společensky přijatelnou fazonku" a emoce pak vypustit někde jinde v ústraní.Pěkný den. - otázka upravena poradcem

Ilona

Dobrý den,

ano, je to hodně o sebevědomí (čímž nemám na mysli aroganci) a samozřejmě i o schopnosti nebrat se tak moc vážně a umět si udělat ze sebe legraci. Kdo na sobě nechce v tomto smyslu pracovat a má tendenci se vidět i prezentovat jako oběť, je odsouzen k utrpení.

reakce na poradnu

Dobrý den, reaguji na dotaz paní Ilony - "praštěná, pako". Jsem na tom stejně jako vy v prvním dotazu. Někteří lidé se do mě naváží, dovolují si na mě. A to zdaleka nejsem nejmladší. Také zachovávám tvář, ale vevnitř mě to užírá. Nemyslím si, jak paní magistra píše, že jsem falešná, lhář nebo pokrytec. Naopak mám hodně mírnou povahu. Nicméně, zakopaný pes je zřejmě v mé výchově. Byla jsem vychována hodně přísnou matkou, diskuze neexistovala. Než jít do konfliktu raději se stáhnu. Mám klidného muže a vyhovuje nám to. Horší je to práci. V kanceláři jsme 3. Jedna nepřístupná "ledová královna", druhá ironická "Halina Pawlowská" a já. Ony dvě do sebe nejdou, asi by se vynesly v zubech, takže boty se utírají o mě. Kolegové a kolegyně z oddělení se obracejí na mne, zákazníci také. Ale s takovými štěknami, jako jsou moje kolegyně je těžké vycházet. Takže Vás také poprosím, jak si zjednat respekt v tomto minikolektivu, neboť ani podrazák ani donašeč rozhodně nejsem. Děkuji Petra - otázka upravena poradcem

Petra

Dobrý den,

Ilona se mne ptala, jaké vlastnosti v kolektivu -obecně - přispívají k respektu a jaké naopak k pohrdání, čili jsem dopovídala také v obecné rovině.

Co se vaší situace týče, myslím si, že doku z vás kolegyně ucítí, že se konfliktu bojíte, budou si troufat. Navzdory vaší mírně povaze byste se do nich měla, třeba jednotlivě, pustit. Nic jiného na takové typy neplatí. Nesmějí vědět, že vás jejich útoky zraňují. I ony mají mnoho slabin a nedostatků, do nichž se můžete dovedně "strefit", jestliže si na vás budou opět troufat. Jinak by vám asi nezbylo nic jiného, než opustit pole a nechat se přeložit do jiné kanceláře...

reakce na poradnu

Dobrý den, mám intimní otázku, proč se muži, po společně strávené noci, třeba i po předcházejícím několikaměsíčním vztahu, chovají k ženě nepěkně: řeknou jí to, co by si předtím nedovolili? Je to důkaz toho, že šlo jen o tu společnou noc, že ta byla jejich cílem a dále už není co by mělo pokračovat, myslím vztah? Děkuji.

Anna

Dobrý den,

ano, svědčí to o tom, že jim šlo "jen o to jedno". Jestliže jsou po společné noci "chyceni", chovají se jinak a plánují další (nejen) noc.

reakce na poradnu

Děkuji paní magistro za odpověď na mou otázku ohledně urážek "praštěná,pako". Ještě bych se Vás chtěla zeptat,poprosit,zda by bylo možné nějak zjednodušeně a stručně popsat člověka,ke kterému mají všichni úctu,nedovolí si nic zlého říct a pak člověka,který je pravým opakem,viz.asi můj případ. Mám na mysli nějaký stručný popis vlastnostní a chování,které druzí uznávají nebo naopak jimi pohrdají.Děkuji.Pěkný den. - otázka upravena poradcem

Ilona

Dobrý den,

k tomu je zapotřebí umět si zjednat respekt a toho lze docílit tím, že se chováte autenticky, neuhýbáte před konflikty, snášíte kritiku a umíte dobře kontrovat, umíte si ze sebe udělat legraci, neurážíte se ani nestrkáte hlavu do písku, máte dar přesvědčivosti....na všech těchto vlastnostech lze zapracovat a zlepšit se v nich.

A co se pohrdání týče, obecně se pohrdá falešnými lidmi, lháři, pokrytci a zbabělci, donašeči, "poseroutky", šplhouny a podrazáky....

reakce na poradnu

Dobrý den,paní magistro.Co si myslíte o lidech,kteří vám velice rádi a ochotně pomáhají.Například,když je člověk nemocný,tak vám nakoupí,uvaří,půjčí knížku.Nebo vyslechnou, snaží se dát nějakou radu,ale sami tvrdošíjně jakoukoliv pomoc na oplátku odmítají,nechtějí si nic půjčovat a Vaše rady pouští jedním uchem tam a druhým ven.Co takové lidi motivuje a jak smýšlejí.Děkuji za názor.

Martina

Dobrý den,

motivy mohou být různé...samaritánský komplex, potřeba "být potřebný", členství v nějaké sektě, vypočítavost - snaha si někoho zavázat....

reakce na poradnu

Dobrý den,
zaujal mě příspěvek paní Ilony a zajímalo by mě,o čem svědčí,když je to naopak.To znamená,když kamarádka zve vždycky k sobě a nikdy nechce přijít k vám.

Marie

Dobrý den,

to může mít různé důvody....chce se blýsknout, má potřebu být chválena jako výborná hostitelka....ale může zde být i mnoho dalších důvodů. Nejlepší by bylo zeptat se přímo dotyčné osoby....

reakce na poradnu

Dobrý den, vzkaz pro Janu. Měla jsem též přítele, který mě navštěvoval, ale já jeho nemohla. Stačilo pár měsíců než jsem zjistila pravý důvod, ato že má přítelkyni. Tak mě napadá zda to není podobné, jinak by možná přivítal Vaší pomoc s úklidem.

Anonym.

Dobrý den,

děkuji za reakci na Janin dotaz. Ano, i tohle často bývá důvodem netransparentnosti....

reakce na poradnu

Hezký den, chtěla bych jen připojit názor k debatě o ,,nezvaní k sobě domů". Jestli třeba důvod nemůže být i v takovém tom střežení si soukromí. Moji rodiče si k sobě také přátele nezvou, ale to z toho důvodu, že se tak stydí za své skromné bydlení, mají vesměs majetnější přátele, a taky to berou jako zásah do soukromí. Nutno ale říct, že od přátel vůbec nevyžadují, aby zvali oni je, když to stejné nabídnout nemohou. Potkávají se (mimo korona situaci) v práci, v restauraci, jedou s přáteli na hory, na chatu. Já si třeba své soukromí střežím stejně a s kamarádkami se sejdu na procházce, nebo dokud to šlo, v kavárně, a k nim domů se také nehrnu :) - otázka upravena poradcem

Aneta

Dobrý den,

i vám díky za příspěvek do debaty. Je to ale něco jiného než situace, kterou líčila Jana. Muž s vážným zájem o ženu by jí své obydlí ukázat měl, a to z více důvodů...

reakce na poradnu

Dobrý den, vzkaz pro paní Ilonu: měla jsem "takovou kamarádku", jedná se o chladné lidi, kteří jen berou i v kamarádství a dobře to vědí. Radím, chovejte se také tak - u mě ne, nejde to, jedná se o vychytralost a neúctu k Vám. Jana - otázka upravena poradcem

Jana

Dobrý den,

děkuji za příspěvek pro Ilonu.

reakce na poradnu

Dobrý den,připojuji se k dotazu paní Jany a jen by mě zajímalo,zda se to dá vztáhnout i na "kamarádství".Myslím tím,pokud kamarádka chodí zásadně ke mně,ale k sobě nikdy nepozve.Stejná výmluva...nepořádek.Nepomohlo ani ujištění,že nevadí,jen se podívám,jak si bydlí.Taky žádné společné aktivity.Jen to kafe u mě doma. Dá se takové chování vůbec považovat za kamarádství? - otázka upravena poradcem

Ilona

Dobrý den,

tuto otázku byste měla položit dotyčné "kamarádce"...například to otočit a zeptat se jí, jak by se ona dívala na vás, kdybyste ji nepozvala nikdy k sobě domů a jestli by vás za takových podmínek považovala za kamarádku..?

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den paní magistro, co si myslet o muži, který navštěvuje ženu, ale k sobě ji nepozve? Když se žena ptá, odpoví, že má nepořádek. Když žena nabídne, že mu s nepořádkem pomůže, odpoví jí, že to po ní nechce? Co za takovým jednáním ve skutečnosti vězí? Jedná se o několikaměsíční vztah. Pevné zdraví přeji.

Jana

Dobrý den,

už jsem něco podobného slýchala----a vůbec se mi to nelíbí. Je to nedůvěryhodné. Člověk se má prezentovat transparentně, nic neskrývat - ani rodinu, ani přátele, ani bydlení. Pokud tomu tak není, vzniká prostor pro divoké spekulace.....a bez ohledu na to, zda se zakládají na pravdě nebo ne, vztah podkopávají. Řekněte mu to a uvidíte.....I vám pevné zdraví a hodně štěstí.

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den paní magistro. Prosím o váš nároz. S každý vztahem je to podobný. Zprvu jsem velmi tolerantní, na nic nežárlím, nic moc mě nevyvede z míry (např. když můj přítel má kamarádky atd.) Vždy děláma a i tak cítím, že mi je to jedno. Po nějaké čase cca 4 měsících, začnu až přehnaně žárlit. Jak asi přijde zamilovanost a nechci chlapa ztratit, občas je to tak silné, že mě to až "paralizuje" a nedokáži se soustředit. Na druhou stranu, ale něco jiného mi je zase úplně jedno - např. kolegyně v práci. Prostě když je to nějaká oblast, tak vnitřně šílím. Příteli to nepřiznám, ale párkrát jsem měla se součastným, už na mále. Pak to zas na čas přejde, nic se neděje, řikám si, co blbnu a jsem v pohodě a uběhne třeba 14 dní a opět jsem v úzkostech, které se mě drží 1-2 dny. Co to se mnou je? A dá se toho zbavit? Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Lena

Dobrý den,

zajímalo by mne, jestli jste to někdy měl opačně? Že by partner žárlil na vás, zatímco vy jste to měla takříkajíc "na háku"? Jestliže ne a pokaždé prožíváte stejný scénář, vybíráte si buď stále stejný typ muže, nebo máte nějakým zážitkem z dětství či mládí trochu nabourané sebevědomí, to takhle na dálku nemohu posoudit. Měla byste si to rozebrat, jednotlivé situace, kdy k tomu docházelo. si třeba i napsat - co bylo spouštěčem, jak jste reagovala a co na to partner, k čemu to vedlo. Určitě tam najdete nějaké společný jmenovatel a s tím pak už lze pracovat. Každopádně posilujte sebevědomí a nezávislost. Přeji všechno dobré-

reakce na poradnu

Dobrý den,paní magistro,
mám takový netypický dotaz.Uráželo by Vás,kdyby Vám někdo opakovaně říkal,že jste praštěná,potrhlá,pako? Myslím z řad známých,kteří vás mají docela rádi anebo vlastně i od cizích. Mě to teda uráží,nedám to na sobě znát,abych nebyla za přecitlivělou nebo nekazila náladu,ale doma si potom i pobrečím.Vnímám to jako projev neúcty a to je to,co mě trápí. Nejsem už žádná mladá žabka.Povahou spíše milá,veselá,empatická,pracuji v soc.službách.Mám silný smysl pro humor,kdy si dělám legraci i sama ze sebe.Možná se tím shazuji?Nebo se stýkám s nesprávnými přáteli?Nebo je to určitý druh emoční nevyzrálosti?Jak se tedy uvolněně bavit,o čem se bavit,aby mě takto nikdo neoznačoval.Hlídat si mimiku,gesta?Měla jste v praxi někoho takového?.Zjištění,že se v ničí přítomnosti nemůžete úplně uvolnit,aniž by vás odsoudili,je docela frustrující.Všude se radí "buďte sami sebou",ale v praxi to nějak nefunguje.
Děkuji za zpětnou reflexi.Pěkný den. - otázka upravena poradcem

Ilona

Dobrý den,

záleží na tom, v jakém kontext a jakým tónem je to řečeno...i také na tom, s jakými konotacemi to má dotyčná osoba spojené. Vidím ale dost zásadní rozdíl mezi tím, řekneme-li někomu, že je praštěný - to může být myšleno pozitivně ve smyslu excentrismu, nekonvenčnosti atd...Oproti tomu výraz pako bývá míněn většinou nelichotivě, pokud to není řečeno žertem. Na vašem místě bych to nepřecházela a už vůbec kvůli tomu doma neplakala, to za to opravdu nestojí! Klidně se příště takové osoby zeptejte, co tím konkrétně myslela a ukažte, že se nebojíte to pěkně rozebrat. Pokud možno s humornou nadsázkou, tím jí vezmete vítr z plachet. Zamyslete se také jak nad svými projevy (emocí), tak nad tím, s kým se kamarádíte, Možná byste ke své nátuře kolem sebe potřebovala lidi jiného kalibru...každopádně doporučuji zdokonalovat se v umění komunikace a nenechat se rozhodit. Přeji vám vše dobré.

reakce na poradnu

Reaguji na dotaz slečny Anety.
Také mě zaráží,kolik lidí je bezohledných a nezodpovědných.
Někteří známí se tím ani netají a vystavují na soc.sítích fotky z výletů do přírody,kde jsou třeba i v 10 lidech,bez roušek a dokonce s dětmi.Mezi nimi i učitelé,kde by se zodpovědnost čekala tak nějak automaticky. Hlava mi to nebere.

Hana

Dobrý den,

děkuji za reakci na dotaz Anety. Ano, bohužel, je to tak. Občas vídám, jak na balkoně protějšího domu pokuřuje skupinka cca 10 lidí, všichni samozřejmě bez roušek a odstupů. Mnozí se takovým přístupem nejen netají, ale dokonce se s ním ještě vytahují. Není divu, že máme smutné prvenství v počtech infikovaných. To by však bylo téma pro jiné diskuzní fórum...

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den, paní magistro. Řeším teď s partnerem (je nám oběma 28) takovou situaci, kdy se každý k dodržování opatření stavíme jinak (nebydlíme spolu, jsme spolu krátce). Já se od objevení oné mutace vážně bojím, mám home office, nikam nechodím (bydlím sama, takže občas je to pro mě náročné), on se stýká několikrát do týdne s kamarády, s rodinou (i prarodiči...), která opatření nedodržuje, já od Vánoc neviděla ani své rodiče (bydlí daleko, 60 let, nechci je ohrozit) a s přáteli si jen volám a píšu. Přijde mi, že mu očividně nezáleží na zdraví ostatních a protiví se mi to, nedokážu si představit, že bychom spolu jednou měli dítě, když máme očividně oba jiné ,,základní hodnoty". Tento problém jsem viděla i u mého kamaráda a jeho manželky, kteří s tím také válčí. Navíc přítel propadá beznaději a pocitu, že se nudí. O práci ale nepřišel a navíc bydlí s rodiči, takže osamělost ho netrápí. Jaký je Váš názor na tento problém? Děkuji. - otázka upravena poradcem

Aneta

Dobrý den,

dle mých zkušeností je důležité, aby partneři zastávali stejné hodnoty a postoje. Chápu vás, že vám postoj přítele a jeho rodiny k opatřením vadí. Zrcadlí se v něm egoismus a bezohlednost ,což jsou vlastnosti, které soužití rozhodně neprospívají ..Přeji vám hodně štěstí a vše dobré.

nevhodný partner

Dobrý den. Mám o 7 let mladšího partnera, spolužáka z VŠ. (já 30, on 23) Skvěle si rozumíme, jsme spolu pořád, spíme jsme spolu a všichni si myslí, že spolu chodíme. Je obětavý, ale v některých situacích se v něm nevyznám. Například kdybychom se měli rozloučit před lidmi, neobejme mě. Jinak se defakto neodlepí . Mnoho lidí se mě na něj ptá a mě je to nepříjemné, nevím co jim říci. Když jsem ale toto téma po roce denního kontaktu otevřela, řekl, že vztah nechce, že se k sobě pak lidé chovají jinak a že se dlouho dostává z pocitů, které s rozchodem souvisí a trápí ho i trápení jiných. Je mi jasné, že me nejspíš převážně souží moje ego, ale mrzí mě, že když si s někým ve všem rozumím, je slovo "vztah" sprosté slovo. Nyní jsme ve fázi, že jsme se domluvili, že spolu spát nebudeme. Prý se bojí, že "spadne" na úověň mých ostatních kamarádů. Že se mu již nebudu tolik svěřovat. Mám pocit, že to není fáze, že někoho chcete, ale vedle sebe ho potřebujete. Bolí mě to.Děkuji a přeji pevné zdraví - otázka upravena poradcem

Tereza

Dobrý den,

nepíšete, jak dlouho spolu jste, ale každopádně se o vztah z jeho strany nejedná (ať už ho k tomu vedou jakékoli důvody). Muž v tomto věku není na vážný vztah zralý, teprve se hledá a zkouší. Váš přítel se nechce se vázat, nechce se k vám ani před přáteli chovat jako k partnerce... Bylo by dobré, kdybyste se z tohoto vztahu-nevztahu co nejdříve vyvázala (on už to za sebe stejně ukončil) a neztrácela s tímto mladíkem čas. Pomyslete na všechna negativa, která s tím pro vás byla spojena....a začněte se rozhlížet jinde.

Děkuji za přání, i já vám přeji pevné zdraví a hodně štěstí jinde. Příště si hledejte raději partnera staršího (než jste vy).

nemohu se seznámit

Dobrý den paní magistro,
Chtěla bych znát Váš názor na chování mužů při seznamování,které je pro mě matoucí.Na seznamovacím profilu mám fotku,kde se docela dost usmívám,troufám si říct,že jsem i atraktivní a muži jsou nadšení,takže nemám o zájemce nouzi.Dojde ke schůzce a já jsem od počátku milá a usměvavá.Muž vypadá nadšeně,ale po cca 20 min.jakoby se začal nudit.Konverzace sklouzne k běžným tématům,nesnaží se mě nenápadně dotknout,dokonce jde i půl metru přede mnou ,což mě uráží a celkově to na mě působí,že se snaží rande přetrpět.Co můžu dělat špatně,když začátek je vždycky fajn a pak náhlá změna.I když vypadám přitažlivě,jsem usměvavá,povahou jsem spíš hodná holka,nemám energie na rozdávání.že by tohle muže mátlo?Díky vzhledu přitáhnu alfa samce,na které nemám sebevědomí. Nebo jen chybí "ta správná chemie".
Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Hana

Dobrý den,

tohle se těžko zodpovídá, když vás nevidím a neslyším, čili nemohu vnímat vaši nonverbální komunikaci ani zjev.....těch chyb tam může být celá řada - od chemie přes řeč těla až po konverzační um a "kočičí" umění zaujmout, ale nebýt jen "za kámošku" (syndrom hodných holek). Budete -li to chtít více rozebrat a něco s tím udělat, klidně se na mne obraťte. www.libusekonopova.cz

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den, mám vztah s mužem několik měsíců, přespává u mne. Co si však myslet o tom, že když přijde večer, je milý i hodný. Ráno už bývá myšlenkami jinde, někdy mě veze autem do práce a je schopen mě i cestou vysadit z auta, že spěchá. Proč se tak chová? Protože má zájem jen o noční návštěvy?

Hana

Dobrý den,

nevím, proč se tak chová, těch důvodů může být hodně, od "neškodných" až po takové, na něž by vztah mohl "dojet". Musíte sama vysondovat ,jakou hodnotu v jeho životě zaujímáte....to se nepozná ve chvílích, kdy se těší na sex, ale v těch, kdy od něj budete něco potřebovat, něco po něm požadovat...takže neváhejte a vyzkoušejte si ho. Kdyby se měl projevit jako egoista, tak honem pryč .... Přeji vše dobré.

reakce na poradnu

Děkuji za rychlou odpověď. Jsme spolu přes rok. Navíc fakt, že vše ukončíme byla moje iniciativa, aby se probral. To jen pro upřesnění.

Tereza

Ať se vám daří...

reakce na poradnu

Dobrý den, četla jsem si příspěvek Jany a chtěla jsem k tomu mít otázku. Jak by toho mohl partner zneužít? A pokud by tedy nějak zneužil není přece vhodný partner a pak je to dobrý odrazový můstek pro případný rochod. Ono totiž nejde jen tak se s někým rozejít (jak často radíte, což Vás samozřejmě chápu), kvůli divnému pocitu, který můžu mít u každého dalšího i třeba v něčem jiném. To bych pak zůstala sama a furt se rozcházela.

Kamila

Dobrý den,

bylo to myšleno tak, že muž po takovém zjištění ženou začne "orat a vláčet" nebo mu začne být lhostejná. Pokud má žena od začátku pocit, že tomu tak je, měla by se s ním rozejít. Leda že by něčím dovedla "poměr sil" změnit ve svůj prospěch...ale to by bylo na dlouhé povídání a první podmínkou by bylo, že by se musela odmilovat. Jednodušší je najít si někoho, kde toto napětí a nejistota nebude.

reakce na poradnu

Odpověď.. Já ale nikde neřikám, že si píše s jinými ženami nebo že se okatě kouká po jiných :-). To byl jen příklad toho, kdy to má žena přejít a mávnout rukou a kdy už začít řešit. Jsem vcelku ovlivněná minulým vztahem, kdy mě bývalý přítel podváděl a já na to právě přišla přes mobil. Takže jsem na to přecitlivělá. Jinak v něm důvěru mám. Řiká i chová se tak, že mě miluje, chce být se mnou čatěji než já s ním atd.. jen mi přijde, že až moc analizuji a chtěla jsem i nějakou radu, jak být více sebejistá nebo prostě, abych toto neřešila a věnovala se sama sobě, že takto ho akorát ztratím nebo si o tom s ním promluvit, co už mi vadí i když budu za žárlivku.

Jana

Píšete: když se muž dívá v mé přítomnosti po ženských i trochu víc okatě...čili jsem vycházela z toho, že jde o vás....a v podstatě ano. Je to váš problém, byť třeba zatím jen latentní (bojíte se, co by, kdyby...). Jedinou cestou k vysvobození od těchto úvah je stát se na partnerovi maximálně emočně nezávislou, posilovat sebevědomí, čerpat ze svých silných stránek, koníčků, přátel ... a rozebrat si to až na dřeň, např. co by na tom bylo až tak strašného, kdybyste se rozešli...jde v podstatě o terapii (kterou bych vám doporučovala, pokud vám výše zmíněné rady nepomohly). Někdo doporučuje probrat pochybnosti s partnerem, ale je to tenký led a často to bývá dokonce kontraproduktivní. Pokud muž vycítí, že na něm žena visí, žárlí a bojí se, že ho ztratí, začne toho nějak zneužívat ...nebo o ní ztratí zájem (čímž její pochyby potvrdí). Jednodušší je pořídit si takového partnera, kde se tyto pochyby vůbec neobjeví.

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den, nějak tápu v tom, kdy se ozvat a kdy zůstat nad věcí. Např. když se muž dívá v mé přítomnosti po ženských i trochu víc okatě, tak je lepší na sobě nedat nic znát a s hlavou vzhůru to přejít. Jak je to ale třeba s tím, že má vyplou hlasitost na mobilu (už od začátku) a já mám nepříjemný pocit, že si s někým může psát bez "mého vědomí", nechci ho samozřejmě kontrolovat nebo sondovat s kým si píše, je to jeho věc, ale je mi to nepříjemné. Přístup do jeho mobilu mám - znám heslo, dal mi ho sám a nechává si ho i bez dozoru, ale samozřejmě se do něj nepodívám. Každopádně, mám ho poprosit o zapnutí si hlasitosti (promluvit si v klidu o tom) nebo to s nadhledem přejít? Děkuji - otázka upravena poradcem

Jana

Dobrý den,

ne, tohle přecházet nemusíte, můžete na to zareagovat vtipnou poznámkou, ať se vynadívá do sytosti, až bude sám, ale pokud je s vámi, má se věnovat vám. Pokud je to hodně okaté, jde o výraz neúcty k ženě, a to by si neměla nechat líbit.

Stejně tak tajné dopisování s jinými ženami. Máte-li z něj (celkově) dojem, že je jinde, uniká vám a nemáte důvěru, bylo by asi lepší nějak to rozseknout a netrápit se....a příště si najít partnera, který takové obavy vyvolávat nebude. Přeji vše dobré.

reakce na poradnu

Už nerozumím ničemu :-)
Když jsem samostatná a soběstačná a nepotřebuju, aby mě někdo živil a staral se o mě, tak prý muži nevědí, k čemu by mi byli dobří a je to špatně....
ale když dám naopak najevo, že je potřebuju, už třeba jenom pro jiný náhled na život, kvůli mužské společnosti, sexu, pomoci, atd, je to taky špatně...
kde je tedy pravda? Fakt tomu už vůbec nerozumím

bezradná?

Tak se tomu nesnažte rozumět , buďte svá a žijte tak, jak je to pro vás přirozené, aniž byste se chtěla někomu zalíbit. Zdravý selský rozum a intuice jsou lepšími rádci než tisíce manuálů.

reakce na poradnu

Dobrý den, reaguji na poslední příspěvek, kde dotyčnou, muž po roce opustil a přitom nasliboval. Mně se stalo vcelku to samé, byli jsme spolu 2 roky a také vycouvání ze vztahum, kde vcelku nebyly větší problémy mezi námi. Chtěla bych se Vás zeptat, jak se proti tomu "bránit", aby se to znovu nestalo. Proč se tak jednoduše přeorientují na někoho jiného? Nebo jsme měly jen smůlu. Já jinak vztahy doteď měla takové, že jsem spíše opouštěla já nevhodné partnery, jsem vcelku nezávislá a stejně. Děkuji. - otázka upravena poradcem

Andy

Dobrý den,

bránit se proti tomu, aby vás někdo nechtěl opustit? To nejde. Může se to stát komukoli, sama jste také pár mužů opustila, ale ty, kdo se toho bojí, jsou k tomu ještě "náchylnější", protože postrádají charisma zdravé nezávislosti. Jistotu má každý jen sám v sobě.

reakce na poradnu

Dobrý den, v pátek jsem Vám psala a nechci být otravná, ale je možné, že se zpráva nedoručila. Chtěla bych znát Váš názor, co byste si myslela o člověku, který s ženou chodí rok, plánuje celou dobu budoucnost, je pozorný, řiká ji, jak ji miluje, jak si ji váží a že je první s kterou si dokáže představit mít rodinu. Vše řekne své nejbližší rodině i přátelům, že se začneme brzy snažit. Žena mu uvěří a je ráda, miluje ho. Ale během dvou měsíců je vše jinak a on se s ní rozchází. Nechápu to.. Proč tolik slibů a plánů. Přijde mi to, jako kdyby byl velmi nedozralý (on 33). Přece nejde tolik mazat med kolem pusy a pak lusknutím prsů vše změnit. Při rochodu jen řekl, že mě už nemiluje. Neudělal jsem mu žádnou scénu, jen jsem mu řekla, že pokud tam není láska a je rozhodnutý, nedá se nic dělat. Všude si mě pak vymazal, všechny fotky ze soc. sítí a všude mě i zablokoval. Přitom jsem se ho při rozchodu snažila spíše pochopit než histerčit. Nerozumím všemu.

posílám znovu

Dobrý den,

váš dotaz jsem zodpověděla 13.2., ale zkopíruji sem:

Dobrý den,

většinou se to stává, pokud se objeví nový objekt touhy...Nemohu sice posoudit, jestli to platí i pro váš případ, ale ať partnera k rozchodu motivovalo cokoli, je třeba to vzít jako hotovou věc a už se jím nezabývat. Muži bývají na vysvětlování zbabělí, takže nelze čekat nebo si vynucovat vysvětlení.

Dívejte se dopředu a navazujte nové kontakty! Přeji hodně štěstí v novém vztahu.

reakce na poradnu

Dobrý den, četla jsem vzkaz od paní Žanety, jsem v podobném věku a měla jsem také stejně dlouhý vztah a muž se projevoval stejně: neprojevoval city, nedvořil se, nenabízel nic, jen mne vyhledal, když se mu to hodilo. Jsou všichni muži 50+ takoví? Je to jejich špatná zkušenost, že se s nim manželka rozvedla? Je to smutné. Zřejmě ženy 40+ mají vyšší citovou potřebu vztahů.

Ivana

Dobrý den,

v zásadě ano a netýká se to jen žen 40+, ale znám i muže, kteří přímo zoufale touží po pevném vztahu a ujišťování, že je partnerka neopustí. Je jich sice podstatně méně než té druhé skupiny, ale jsou.

Co se té druhé skupiny týče, setkala jsem se i s extrémním případem, kdy už nešlo jen o potřebu nezávislosti, ale o fobiii. Charismatický muž 70+, (vypadal o 20 let mladší), u něhož se střídaly o 30 let mladší přítelkyně, si na dveře ložnice pověsil ceduli, že je žena vítána na 20 minut. Jeho hororovým snem bylo, že někdo zvoní, on otevře a za dveřmi stojí žena s kufrem...

jak se mám ve vztahu chovat?

Dobrý den,
jsem rozvedená, 43, a přes půl roku mám přítele. Když jsme spolu, je mi s ním dobře, ale když přijdu domů, začnu brzy pochybovat. Nikdy totiž sám od sebe nevolá, ráno neposílá pusu, neptá se, jak se mám, neříká, že mě miluje, jen že mu je se mnou dobře. Vidíme se méně, než bych si přála. Vyprávěl mi o minulém vztahu, který ukončil, protože na něj partnerka moc tlačila, tak mám strach se ozvat, aby mě nehodil do stejného pytle s bývalkou. Co si o tom myslíte? Jak dlouho mám čekat? - otázka upravena poradcem

Žaneta

Dobrý den,

tady žádné čekání není namístě. To, co o příteli píšete, svědčí o tom, že je egoista a pro vztah se nehodlá obětovat. Dělá jen to, co se hodí jemu a na vašem mínění mu nezáleží. Tím, že se neozvete a budete dál trpně snášet jeho určování pravidel, jen posílíte jeho machistický postoj. Navíc tím nic nezískáte - ani jeho lásku, ani úctu, pouze ztratíte spoustu času a vaše sebevědomí klesne pod nulu....A o to byste se měla starat především, aby se vám podobný partner v životě neopakoval....

reakce na poradnu

Dobrý den paní magistro, hledám partnera, mám o něm velmi úzkou představu, několikrát se mi podařilo najít muže, který představám odpovídal, následovala i jeho zamilovanost do mne, pak ovšem pouze milenecký vztah, následně jsem ukončila vztah já a muž nijak neprotestoval. Proč mě nechtějí jako partnerku? Jeden mi jako důvod uvedl, že nezvládám emoce, druhý nízkou sebedůvěru a povahu "jako na houpačce". Prosím o radu, mám strach, že pokud najdu, skončí to stejně. Snažím se sebevzdělávat, jak se má žena ve vztahu chovat. Poraďte, děkuji. - otázka upravena poradcem

Eva N.

Dobrý den,

to takhle nemohu posoudit, musela bych znát více podrobností. Chcete-li, můžeme

si popovídat v rámci konzultace.

Obecně - muži se dramatických projevů emocí bojí, nevyznají se v nich a vyhýbají se konfliktům. Jsou sice takoví, které hysterie a horská dráha emocí láká a vybírají si pouze takové partnerky, ti ale tvoří menšinu.

problémy s bývalými partnery

Dobrý den, měla jsem vztah nevztah s jedním mužem. Když jeho bývalá, která se sním rozešla zjistila, že je semnou kontaktovala ho, ikdyž má někoho nového, byli v kontaktu vícekrát. Ikdyž mi řekl, že chce být semnou, vztah mi nepřišel 100%tní a to ve mně vyvolávalo pocity nejistoty a byly z toho zbytečné hádky, kdy jsem pořád řešila jeho bývalou, hádali jsme se, byli na sebe zbytečně tvrdí a necitliví, vztah se začal uplně ochlazovat, až najednou vyprchal. Po měsíci se ozval, ale psaní je teď spíše na kamarádské, jsme ale opět v kontaktu. Jde vztah obnovit nebo začít uplně od začátku? Co udělat pro jeho zájem a znovuobnovení citů? Jak si sním psát? Děkuji za odpověĎ

NIKA

Dobrý den,

proč vlastně chcete obnovovat něco, co nefungovalo? Jestliže na něj žárlíte, měla byste mít vedle sebe někoho, u koho budete mít pocity větší jistoty (ačkoli jedinou jistotu má každý pouze v sobě).

Jestliže vás to k němu neodolatelně táhne, promluvte si zcela otevřeně a zjistěte, jak to vidí on, abyste neztrácela čas subjektivními projekcemi. Jestliže ve vás chce mít pouze kamarádku, což se mi tak jeví, zpracujte to a navazujte kontakty jinde. Přeji vše dobré.

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den, paní magistro. Bude mi téměř 50, tři roky rozvedený, dost vydělávám, mám už téměř samostatné děti žijící u matky, se kterými se pravidelně vídám. Před třemi měsíci jsem se seznámil (pracovní schůzka) s ženou o 14 let mladší, menší dítě, vdaná, vzdálená ode mě 100 km - což mi vůbec nevadí. Navštěvujeme se 2-3 do týdne, plní mi v posteli co si zamanu, začala se mnou spát téměř okamžitě po seznámení. Jediné, co mi trochu vadí je, že se mnou chce 24 hodin komunikovat. Pokud nespí, nejsme zrovna spolu a nevoláme si, co minutu mi posílá zprávy a já jí odpovídám. Trvá to od doby, kdy jsme se seznámili. Na jednu stranu mě to zdržuje od práce, na druhou stranu mě to baví, každopádně nějak nechápu, co jí nutká mi nonstop psát (není jí už17) a nechci se jí ptát... Chtěl bych jí jako životní partnerku, nechci být sám, vím, že jí dostanu. Ale co signalizuje to její permanentní psaní? Nebude v partnerském životě "stíhačka" anebo "nedorostlé dítě"? Děkuji za váš názor. - otázka upravena poradcem

David

Dobrý den,

tady nejde ani tak o to, dostat ji ( to se vám už povedlo), ale vydržet s ní. Působí jako závislá osoba a žít s někým takovým může být slušné peklo. Znáte ji jen 3 měsíce, proto jsou úvahy o společném bydlení předčasné. Nebylo by od věci probrat s ní, proč má neustálou potřebu se vám ozývat (ačkoli je téměř jisté, že to dělá proto, aby se ujistila, že jste tam, kde máte být...a nemusí žárlit) . Měla by vědět, že vám to vadí, jinak se to bude stupňovat a dojde k ještě horší konfrontaci. Zavírat oči před problémem není řešení.

Přeji hodně zdaru.

reakce na poradnu

Dobrý den paní magistro, mohla byste sem dát pár tipů a triků, jak si udržet ve vztahu jiskru a vášeń? Děkuji

Monika

Dobrý den,

ty po x letech manželství vyšumí, což ale neznamená, že vztah je špatný. Láska jen přešla do jiného stadia. Pro zachování svěžesti je nezbytný humor a umět se občas něčím (příjemně) překvapit.

jakou budoucnost má takový vztah?

Dobrý den,
se svým nynějším přítelem (V) jsme teprve chvíli. Já se kvůli něj před časem rozcházela se svým nyní ex přítelem. Strašně jsem se do něj zamilovala a nechtěla být neupřímná k ex. V. byl také zadaný a rozcházel nedávno. Nedávno se definitivně rozhodl pro mě. Je teď v období, kdy je se mnou, ale evidentně mu jeho ex chybí a říkám si, že váhá, zdali udělal dobře. Předtím než se s ní rozešel, jsem s ním úplně přerušila kontakt, už jsem to s ním úplně vzdala, nicméně klasicky mu to přišlo líto, začal prosit, přemlouvat, a aby mi dokázel, že to myslí vážně a já sním vůbec mluvila, rozešel s ní. Nyní uplynul nějaký čas, asi ještě doznívají pouta z předchozího vztahu. Já nevím, jak se mám k tomu postavit. Chce být se mnou, ale očividně tam jsou pořád city/vzpomínky i jinde. Ve mě to vyvolává opravdu velkou nejistotu, už to, že jsem mu tu šanci po to jeho opravdu dlouhém rozhodování a tou minulostí, kdy částečně hrál na obě strany, dala. Nechci na něj tlačit, vím, že rozchod není záležitost na týden, ale na druhou stranu to ve mě otevírá snad všechny nejistoty, které v sobě mám a podrývá to moji volbu, že jsem mu tu druhou šanci vůbec dala. Nechci o něj přijít, ale na druhou nechci, aby to celé bylo v jeho režii, až on bude v pohodě atd. Potřebuji mu taky dát najevo, jak to trápí mě. Vím, že tlačit na něj nemá smysl. Hledám tu hranici, kdy mu chci dát nějaký prostor, ať se s tím vypořádá, ale zároveň nechci v tomto jít opět přes sebe a trápit se. Máte nějaou radu, jak k této situaci přistoupit? Mockrát vám děkuji. Michaela

Michaela

Dobrý den,

udělejte to, co je dobré pro vás. On má čas, vy možná nikoli. Už jste mu dala šancí dost, ale k ničemu to nevedlo. Nerozhodný chlap není chlap!

Porozhlédněte se jinde, a neplýtvejte časem na někoho, kdo za to nestojí.

Přeji hodně štěstí

předchozí

... 8 9 10 11 12 13 14 ...

další

Komerční sdělení

Termíny

Střední školy

Předplatné časopisů

Recepty

Zaměstnání

Roman Paulus

Nepřehlédněte

iDNES.cz

© 1998–2024 MAFRA, a. s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle ustanovení § 39c autorského zákona je bez souhlasu MAFRA, a. s. zakázáno. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s. zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s. IČ: 45313351.

mobilní verze

Přihlášení

Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Na otázky odpovídá

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Obsah

Najdete na iDNES.cz

Test prodejců aut: Za hvězdy, exoty i nuly. Ani milion nezaručí respekt

Sexy, průhledné i s rozparkem. Šaty pomsty zvedají slavným ženám sebevědomí

Beckhamová slavila padesátiny nejen se Spice Girls, z párty ji odnesl manžel

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Termíny

Střední školy

Zaměstnání

Nepřehlédněte