Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

1) Dobrý den paní doktorko, prosím o radu. Mám milou, hezkou, hodnou manželku, která má z předchozího manželství 2 dcery (11 a 13 let). Spolu pak máme dcerku (3 roky). Již třetím rokem spolu stavíme dům (svépomocí), letos bychom to měli dokončit a přestěhovat se. Dojíždím za prací, takže ve všední dny jsem doma průměrně v 16:00. Většinu volného času (hlavně víkendy a dovolenou) trávím kromě zimy na stavbě. Na manželce leží samozřejmě děti a domácnost. Každou volnou chvíli, kterou mám se však snažím věnovat naší dcerce, se kterou mám velice pěkný vztah a jsem za ni moc rád. Přesto, že se snažím ze všech sil, moc pěkných slov pro mě manželka nemá. Znevažuje a pohrdá mojí prací úředníka. Všichni obdivují náš dům, jak je precizně postavený, jen ona mi vyčítá, že moje poctivost je na úkor času. Trápí ji, že netrávíme čas spolu tak, jak by si představovala, že nejezdíme na dovolenou, že nejsem po ruce, když doma něco potřebuje, že je na všechno sama atd.

Dobrý den, před Vánoci se mi stala nepříjemná věc. Dozvěděla jsem se, že kolegyně z bývalé práce, kterou jsem měla při škole, mě pomluvila u šéfky (vymyslela si na mě a na mou pracovní morálku, co mohla, protože cítila, že její pozice ve firmě může být ohrožena, navíc jsem zjistila, že je vysazená na mladé slečny s vš vzděláním) a šéfka se se mnou rozloučila právě z toho důvodu, že jí vše uvěřila, ačkoli nic z toho nebyla pravda. Mrzelo mě už to, že mě bezdůvodně z práce ,,vyštípala", natož to, že si o mně vymýšlela takové věci, které neváhá vytrubovat dál. Mrzí mě, že mám teď v okolí takovou pověst. Dá se proti tomu bojovat? Bojím se, aby mě to nepoškodilo, až si budu hledat práci. Je třeba vhodné vyřadit si tuhle prac. zkušenost ze životopisu? Díky - otázka upravena poradcem

Dobrý den, jmenuji se Veronika je mi 19 let můj přítel se jmenuje Kamil a je mu 28 let. Jsem v třetím ročníku na oboru Prodavačka smíšeného zboží. Přítel pracuje. V minulosti jsem mívala deprese a užívala jsem i antidepresiva. Ze začátku jsme měli vztah na dálku asi 2 roky. Pak se přítel tady ke mně přestěhoval a našli jsme si byt . Než jsme si našli byt tak jsem bydlela se svoji rodinou. Jenže i přesto že jsem s přítelem šťastná tak mívám časté úzkosti,neustále si na něco stěžuji,myslím že trochu trpím sociální fobii.Určitě jsem introvert a tím že jsem introvert hodně často se mi v mozku honí všelijaké myšlenky. Nepříjemné a vtíravé. Proto jsem také minulý rok tak uprostřed března začala trpět myšlenkami že se s ním chci rozejít . Ale ve skutečnosti jsem nechtěla jen mě prostě ta myšlenka přepadla a s ní úzkosti a já s ní neuměla nic dělat. Začala jsem flákat školu ale přítel při mě celou dobu stál a rodina taky. Vrátila jsem se k antidepresivům asi na dva týdny. Minulý rok v červnu tyhle pochybnosti najednou skončily. A našli jsme si byt a momentálně bydlíme spolu. Jenže tenhle rok 4.1. se ty hnusné myšlenky o rozchodu vrátily. Jsem objednaná k psychiatričce aby mi zas předepsala léky. Protože mě to opět odstřihlo od normálního života. Chci o náš vztah bojovat.

Dobrý den,paní doktorko,je divné že vám píši, většinou Vám tady v této situaci píší ženy.Dostal jsem se do krize s mojí milovanou ženou,ona nabyla přesvědčení že mě chce opustit,tvrdí mi že jsem se celý život choval špatně, očemž jsem přesvědčen že nemá pravdu,nikdy jsem jí neublížil,nebyl nevěrný, nepiju, nekouřím o rodinu se starám, prostě funguju jsme spolu 17let a máme dvě šťastné děti 8a14let,já se s tím nedokážu smířit a vyrovnat,protože i po tolika letech ji neustále miluji a záleží mi na ní i naší rodině, momentálně je pod vlivem jiného muže.Je pravda že mezi námi moc nefungovala komunikace,ale toho jsme si momentálně oba vědomi a já s tím chci něco dělat.Snažím se jí přesvědčit o tom že dělá chybu a že je to špatně.Já se snažím náš vztah zachránit,ale bohužel to jde jenom z mé strany ona mi tvrdí že náš vztah nejde zachránit a ani zachraňovat nic nechce. Jsem z toho nešťastný a zoufalý už nevím jak jí mám přesvědčit o tom že to co momentálně dělám myslím vážně. Děkuji za radu.

Dobry den, pani doktorko,
jsem se svym pritelem jiz 5 let (ted je mi 21). Muzu rict, ze jsme meli (mame) velice silny vztah, kde nase laska byla opetovana z obou stran. Po trech letech vztahu jsem pritele "podvedla", kdyz jsem se libala s jednim klukem. Pritel to vzal jako podraz, ale v tu chvili jsem odhalila i pritelovu neveru, kterou mi tajit 2 roky. Oba jsme si rekli, ze zacneme "od znova." Vse bylo v poradku a my byli zase stastni jako na zacatku. Bohuzel jsem mlada a stale mi nejspis ve vztahu neco chybelo, ackoliv jsem si to nedokazala pripustit a doted nedokazu. Pritele jsem podvedla po 4,5 letech znovu a to, ze jsem mela sex s zenatym chlapem od dvou deti. Moc toho lituji a stale si to vycitam. Bohuzel jsem se sverila osobe a nejak se to dostalo na povrch a pritel se to dozvedel. Ted me nechce ani videt, slyset, nic. Bojim se, ze o nej prijdu, jelikoz ho stale miluji. A i kdybychom spolu zustali, bojim se, ze uz mi nikdy nedokaze verit a neodpusti mi to nikdy. Dekuji za odp. - otázka upravena poradcem

Dobry den, zajimal by me Vas nazor na to jak casto se vidat s pritelem (mne 24, on 25).Pritel mi temer kazdodenne pise, pta se jak se mam.
Nerozumim vsak, proc schuzky navrhuje cca 1x za 2 tydny.Spousta kamaradek se s pritely vida tak 2x tydne.Premyslim zda je to tim, ze ho tolik nezajimam nebo ma ke mne nekoho dalsiho.
Nemam moc dobrou zkusenost kdyz navrhnu schuzku casteji, pritel zpravidla "neco ma".V minulem vztahu me tato vec taktez trapila, ale cim vic jsem tlacila a vynucovala si schuzky casteji, tim to bylo horsi.Byl velmi odtazity, uz mi ani nepsal a vidali jsme se pak treba i 1x za mesic nebo mesic a pul.Uvedomila jsem si, ze nejspis je prirozenejsi zena v pasivni, prijimaci roli nechavajici iniciativu muzi.Kdyz jsem presla zpet do pasivni role a nechala organizaci na nem, tak jsme se vidali taktez cca 1x za dva tydny.Zajimalo by me, zda pritele nejakym zpusobem odpuzuji nebo neco delam spatne?Jsem zvykla z rodiny spis na blizsi vztahy a vazby.Je to spatne?
Zdravi Katka - otázka upravena poradcem

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Již přes rok a půl jsem zamilovaná do svého kamaráda. Ten je zadaný a svou partnerku dle vlastních slov miluje, přijde mi však, že i ke mně něco cítí. Nedovedu si totiž jinak vysvětlit jeho chování.
Nejde jen o to, že je velmi pozorný a stará se o mě, kdykoli se vidíme. Již jsem vyslechla pěknou řádku komplimentů, výjimkou nebyly ani letmé dotyky či objetí. O tom, že jsem do něho zamilovaná, již nějakou dobu ví; tehdy už byl ve vztahu, ale zalichotilo mu to
Znám ho jako nadmíru hodného, slušně vychovaného člověka, kterého jsem ještě nezažila zvýšit hlas. Velmi si vážím našeho přátelství. Je však čím dál těžší snášet tuto nejistotu. Bojím se ho zeptat přímo, ale ani jeho chování mně osobně nic moc nenapoví. Mnoho mužských přátel nemám, je možné, že se jich takto chová drtivá většina?
Děkuji za odpověď, mějte se pěkně.

Dobry den, s pritelem budeme 5 roku a mame spolu 3leteho synka. Premyslim a kolikrat jsem to mela v umyslu ze ho opustim. Pritel je vybusny a nedela mu problem me fizicky napadnout. Kdyz nastane hadka po dlouhe dobe tak je z neho psychopat a nenavidim ho. Je normalni abyme drzel hlavu ve vane a pustil na me sprchu pred synem ? Minule sedel nadenou a bouchal me pesti jako by prisel o rozum:( ja sem snim kvuli synkovi ale strasne touzim zit sama ze synkem sama ja si takoveho pacienta prece nezaslouzim vubec me uznepritahuje a necitim k nemu nic. Rada si prectu vas nazorpredem moc dekuji.

Dobrý den,
s přítelem jsme spolu 2 roky a máme problém se sexem.Když jsem spolu začínali můj přítel měl problémy a vídali jsme se málo ale o to víc jsme spolu měli sex. Před rokem jsme spolu začali bydlet ne samostatně ale u mých rodičů.Jelikož mám postiženou sestru tak moje mamka potřebuje hodně pomáhat.Přítelovi problémy a situace v rodině s mojí sestrou mě hodně změnili. Začala jsem se stydět sexovat i když jsme byli potichu měla jsem blbí pocit z toho, že jsou v domě lidé. Myslím, že mi to vadilo i ze začátku vztahu ale vídali jsme se jen zřídka a bylo to jiné Přítele miluju moc si rozumíme na sex s ním myslím dokonce plánuju jak by to mohlo být ale potom s toho vždy sejde. Mamka mi často vyčítala, že toho prý doma dělám málo i když dělám první poslední jenže mě ty její neustále narážky změnili mám pocit,že nemůžu mít hezkou chvilku s přítelem pro sebe cítím se hned jako bych se něčím provinila, proto máme sex tak maximálně dvakrát za měsíc.Nevím jak z toho ven. Děkuji za odpověď

Dobrý den, trápí mě zhruba 6 lety problém. Silná vazba k jednomu muži. Mně je 28 jemu 29. po 6 letech kdy se opakovaně rozcházíme, kvůli partnerovým problémům.. Neustálému boji sám se sebou, trýzní ho neustále minulost a špatný postoj k matce. Když bylo nejhůř říkal mi že jsem jako ona. Trvala jsem vždy na tom ať odpustí a jde dál. Tento můj partner mě vždy vyhledá a opakovaně mě přesvědčuje, že jsem jeho láska a žena života. Po pár měsících to vždy zkolabuje z jeho strany, buď píše jiným slečnám, nebo odejde. Změní práci, místo..ale pokaždé se na mě obrátí, konzultuje se mnou jeho skryté já. Já ho vždy velmi milovala, pomáhala mu a každý rozchod už hůř a hůř snáším. Jsem úplně na dně. Poslední rozchod byl, že se pohádal s maminkou na štědrý večer pak se odstěhoval ode mě, pohádali jsme se blokoval mě. A řekl, že už mě nemá rád a ještě tu noc potkal v baru nějakou slečnu ,kterou všude ukazuje a tvrdí, že je to holka co mu změnila život a mě napsal, že si ji vezme. co dělat?

Dobrý den,je mi 33 let, partnerovi 48.Přítel je duchem mladý,velmi aktivní člověk a jsem velmi ráda za jeho rozvahu,stabilitu,upřímnost a vše,co člověk získá věkem.Do vztahu jsme spadli velmi rychle,přeskočila jiskra,vše bylo plné vášně,nemohli jsme být den bez sebe,vše krásné,hodiny povídání,mnoho společného,přitom jsme se vůbec neznali,ale dovedli se bavit o čemkoli.Starali se jeden o druhého a vše bylo velmi hluboké.Já jsem ze začátku potřebovala prostor,neboť jsem byla chvíli po rozvodu,ale partner chtěl být stále se mnou.Po půl roce vztahu,kdy s námi téměř bydlel se začali objevovat problémy.V mém životě se stalo dost nepříjemného,dvě úmrtí v rodině,zkoušky atd.Jsem hodně přemýšlivý,empatický typ,takže jsem za každou drobností něco hledala,problémy ostatních řešila,trápila se jimi,často to odnesl přítel,na kterého už to bylo moc a po roce vztahu se se mnou rozešel. Rozchod je ale takový,že si neodnesl všechny věci, nevrátil klíče a kontaktuje mně. Nevím,jak to brát.Zda je šance.

Dobrý den,
rozešla se se mnou partnerka věk 25 let, důvodem bylo to jak my řekla, že již mě nemiluje já jsem stáří 38, po čtyřech letech vztahu my řekla, že už půlroku cítila, že spí jen s kamarádem, navázala po rozchodu krátký vztah s mužem 28 let, je zadaný, řekla mu ať se k vůli ní (mé bývalé přítelkyni) nerozchází, hodně jí pomohlo jak by řekla, že v tu chvíli našla někoho kdo jí byl schopen naslouchat prostě, nepátrám a ani nevím zda spolu ještě pokračují, avšak při rozchodu se mnou my řekla, že jí je se mnou dobře, není ji lhostejná má budoucnost a ráda se bude pravidelně stýkat, cca. po týdnu od rozchodu my řekla, že se mnou klidně půjde i do postele, ale že my to nenabízela při rozchodu k vůli tomu jak jsem citlivý a ví, že bych trpěl.
Důvodem rozchodu mohlo být také mé časté emoční chování ( hlavně omezování právě a žárlivost) přítelkyně je přesně pravý opak její emoční práh je nízko.
Může si krýt zadní vrátka ?
Může prosím tento vztah fungovat dlouhodobě ?

Dobrý den, paní Douchová, mnohokrát děkuji za Vaši poradnu. Vaše odpovědi inspirací. Mohu požádat o Váš názor?: Po dvaceti letech vztahu jsem se po různých peripetiích s manželovou nevěrou (2,5 roku) odstěhovala. Nemohu nazývat pauzou, protože manžel nesouhlasil a jsme spolu v každodenním kontaktu kvůli práci. Jen jsem chtěla nevidět a dát manželovi prostor se se vším vypořádat. Emoce se zklidnily, postupně k sobě nacházíme cestu (i intimní), ale jsme v patové situaci: Manžel je s milenkou, dle jeho slov, už jen v písemném kontaktu, ale nadále se stýká s její rodinou. Vše prý samozřejmě ukončí, až já se vrátím zpátky. Já naopak nechci zpátky dřív, než bude mít zcela jasno a přeruší veškerý kontakt s druhou stranou. Ne kvůli mně, ale kvůli sobě. Bojím se, že když se vrátím teď, bude mít u mě jistotu a s ní to zase nastartuje (stesk), což se stalo x-krát předtím. On by mi nic netoleroval. Máme za těchto podmínek šanci? Jak pokračovat dál? Děkuji moc

Dobrý den, máme doma takovou rozepři o financích. Já tvrdím, že veškeré vydělané finance oběma manželi jim patří společně, manžel se staví tak, že do rodiny přispívá nějakou částkou a do zbytku mi nic není. Je podnikatel, hodně těžko se u něj určuje, co je výdělek a co bude investovat, část příjmů získává z pozemků, které mu rodiče darovali. Já mu ale ve firmách zčásti pomáhám, platím i některé výdaje, které jsou s podnikáním spojené (jsem zaměstnaná jinde). Jak by to mělo být? Nejsem chtivá peněz cizích, ale po zaplacení domácnosti mi už moc nezbývá, zatímco manžel si začal financovat drahé aktivity. peníze navíc mi dát nechce, na některé aktivity mě s sebou taky brát nechce, říká, že "mě nepozval", takže nikam nepojedu. Přátelům je to také trapné, ale do situace se plést nechtějí, což chápu. Jak by to mělo být s financemi v rodině správně? - otázka upravena poradcem

dobrý den, je mi 22, mám dotaz, posledni dobou pocituji, ze kdyz potkam nejakou holku, se kterou bych si dokazal predstavit byt, travit cas a treba i do budoucna zit, tak me tolik nevzrusuje, libi se mi, ale neni to tak silne. Vzrusuji me vice holky, ktere mi treba nejsou ani moc sympaticke, treba se mi ani tolik nelibi, ale v posteli je to mnohem lepsi. Nevim jestli je to tim, ze to u techto holek beru tak, ze tam nemam co ztratit, ale dost mi to desi. Prijde mi, jako bych byl uvnitr nastaven sexualne na nejaky typ holek, ktere me vzrusuji, ale absolutne se to neshoduje s tim, s jakym typem holky i vzhledove a povahove bych chtel byt. Je to zpusobeno nejakym strachem, ktery postupem opadne, nebo je to normalni, ze uz holek, na kterych nam hodne zalezi to neni s takovou jiskrou? Popripade co se s tim da delat?

Diky

Dobrý den,
Začnu asi tím, že to byla má první láska v 15 letech. Poznali jsem se na jedne oslavě od mého stryčka který slavil narozeniny a ja tam byla jako host a Petr tam hral v kapele se svým tatinkem. Druhý den si me Petr přes socialni site nasel a zacli jsem si psat. Domlouvat venek apod. Bylo to všechno tak krasne.
Začali jsem spolu chodit a vydrzelo to 2 roky. Byl to jako kamarad a pritel v jednom. A pak to prislo…Zacala jsem chodit na novou stredni skolu a tam jsem si nasla kamaráda. Petrovi se to samozřejmě nelibilo a mne jak zarlil, taky ne. Rozešli jsme se. V te době mi to bylo jedno, měla jsem kamaráda a stim jsem zacala hned po rozchodu chodit. Uběhl asi mesic a Petr mi zacal volat a psat ze by se ke me rad vratil, že na mne neumi zapomenout, ale ja nechtěla. Mela jsem svého kamaráda a to mi stacilo. Rekla jsem tedy jasne NE. Byl z toho spatny, každý vecer mi volal jak me miluje a brecel mi do telefonu(mne to bylo jedno). O další mesic pozdeji se semnou ten muj ¨kamarad¨ rozesel a první věc co byla tak jsem volala Petrovi zda by to teda chtel zkusit ještě jednou a Petr řekl ze uz NE. Ze jsem se mela k nemu vratit jak chtel on. Rekla jsem dobře a život sel dal…Nasla jsem si noveho pritele a Petr mi zacal opetne psat ze me chce zase zpatky a neumi si predstavit život beze mne. Ja jsem mu rekla opetne ne, protože uz jsem byla zalaskovana do noveho pritele. S novym pritelem mi to vydrzelo 2 roky, během tech 2 let jsem na Petra neumela zapomenout ale nedala jsem to na sobe znat. Rikala jsem si ze me to prejde..Nepreslo. Proto jsem se s pritelem rozesla. Petra jsem chtela znovu zpet ale on nechtel nasel si novou přítelkyni. Byla jsem rok sama. Po roce jsme se s Petrem videli na jedne diskotece u nas a měli jsem v sobe trosku vic alkoholu. Po diskotece jsem mu rekla jestli by me nedoprovodil domu a sel, vyspali jsem se spolu(přítelkyni porad mel). Po te akci, uz jsem si nepsali, nejak jsem trosku doufala ze z toho něco bude ale nic. S tou přítelkyni se po 2 tydnech rozesel a asi po pul roce si nasel novou a ja noveho pritele. Opetne jsem na neho neumela zapomenout a proto jsem dala rozchod a Petr uz je taky sam. Jsme ted oba dva sami ale Petr zapomněl ale ja ne. Uz se to semnou tahne 6 let. Nechapu to, byl do me taky blazen tak jak ja do neho a on si zije krasny pohovy život a ja neho celych tech 6 let myslim…Chtela bych taky aspon trosku zapomenout ale vim ze to nepujde. Jsem z toho uz zoufala, prosim o radu co mam delat. Každý vecer brecim a predstavuji si jake by to snim bylo…?
- otázka upravena poradcem

Dobrý večer, chtěla bych se zeptat na jednu otázku..Nedávno se mi po roce a čtvrt od rozchodu ozval ex a začali jsme si psát. Nyní mám přítele skoro tři čtvrtě roku a jsem s ním moc šťastná. S bývalým jsme se rozešli z důchodu špatné komunikace . Nevim co si ex myslí, jestli snad že me získá zpět či co. Poraďte prosím jak se mám v tomto případě chovat.

Dobrý den, před 2m mi přítel po 3,5 lech oznámil, že neví, zda se mnou chce být, později se ukázalo, že se zamiloval do kolegyně, která je o 8let mladší, je pět let zadaná, ale rozchází se. Neměla jsem pocit, že máme nějaké vážné problémy, jen špatné období. Je nám oběma řes 30.Rok se snažime o dítě a nedařilo se. Nedařilo se ani jednomu v práci.. byla v šoku, když s tímto přišel a chtel pauzu. Pár dní na to jsem zjistila, že jsem těhotná.Přítel se od té doby chová jak naprosto někdo jiný. Chladný, naštvaný. Nechce mě, nechce dítě. Křičel na mě, všechno házel na mě, ale žádný vážný důvod neuvedl, jen třeba že mi něco vadilo. A že dítě už pár měsíců nechtěl. Předtím se na dítě těšil. Teď se k tomu staví tak, že chce platit, klidně jednorázovou částku a že bychom se už nikdy neviděli. Stále spolu bydlíme, než si najdu byt. Nevím jak se mám chovat. On tvrdí, že ta holka v tom není, přitom s ní je a hned o ní řekl svým kamarádům. Může tohle chování být jen ze zamilovanosti a skončit jinak?

Dobré odpoledne, jsem 15 let vdaná. Manžel je introvert, moc nemluví, vždy mi byl věrný a já jsem byla pro něj ta jediná na světě. Pak jsem měla dojem, že ochladl, už se mi nevěnoval tolik, tak jsem začala být nesnesitelná: strašně jsem ho ponížila, urazila - že je k ničemu, sex nestojí za nic, a že od něj odejdu. Pak jsme vedle sebe jen koexistovali, nespali jsme spolu. On to psychicky nevydržel a zamiloval se do dlouhodobé kamarádky. Schází se, chatují si přes mobil, ale prý spolu nespí, proto že je ženatý. Myslel si totiž, že odejdu natrvalo. Je do ní strašně zamilovaný, rozumí si s ní, ale je nešťastný: máme totiž dvě malé děti a manžel neví , jestli má tedy odejít k přítelkyni a nebo zůstat kvůli dětem. Mezitím jsme si vše vyříkali a já jsem se mu omluvila. Tvrdí, že trochu lásky ke mně tam zůstalo a že nechce mě a děti ztratit, ale současně miluje ji. Je to 50: 50, se kterou zůstane. Pokud odejde, požádá o rozvod. Tohle jsem dopustit nechtěla, jsem na dně. Mám nějakou šanci?

Dobrý den, s partnerkou jsme spolu přes tři roky a náš vztah byl jako každý jiný včetně občasných hádek. Na začátku jsem já, jakožto muž ve vztahu cítil, že ona je do mě zamilovaná více než já do ní. Toto samozřejmě věděla a trápilo jí to. Před nedávnem se mi naskytla práce v zahraničí na 4 měsíce a já znechucen svým okolím (ale ona byla stále to jediné co mě tu drželo) a s tím že mi partnerka řekla že jí to nevadí odjel. Bohužel jsem v práci neměl ani čas ani možnosti udržovat s ní pravidelný kontakt a vyvrcholilo to v to, že mi napsala, že je konec. Já nasedl na první letadlo a okamžitě jel za ní abych to zachránil. Povídali jsme si dlouhé dny při kterých mi řekla že už se dlouho trápila a denně brečela a já se přiznal že sem se v zahraničí zakoukal (ale nic nebylo), dali jsme si i na týden pauzu. Nakonec jsme se k sobě vrátili, ale teď mi řekla, že je se mnou spíše s rozumu než z lásky a že ke mě asi už nic necítí. Já ji naopak miluji a nedovedu si život bez ní představit. Děkuji

Dobrý den,
je mi 24 a zamilovali jsme se do sebe s ženou které je 42. Ona je vdaná bez dětí. Máme toho docela dost společného a moc si rozumíme. Já nikoho nemám a zajímal by mě váš názor jestli v takovém vztahu pokračovat případně jestli založit s ní vlastní rodinu když by na to přišlo. Jsem si jist že s ní chci zůstat po zbytek života ale jestli takový věkový rozdíl je reálný pro společný život. Moc děkuji za odpověď.

Dobry den je tomu 3 dni co mi umrel partner bolo mu 37 rokov zrazilo ho popelarske auto boli sme spolu 17 rokov a ani vlastna matka ma nemala tak rad ako on umyval nadobi ja som ho pohladila a uz sme tancovali v kuchyni aj ked zil tak som si hovorila ze si ho nezasluzim mal pracu a kamaratov a ja nikoho ineho nemam trpim uzkostou a on mi z toho pomahal nemohla som vyst z izby tak sme kazdy den chviku chodily a dnes mozem ist do mesta ale nie autobusom takze nemam pracu a niesom na urade prace tak nemam poistenie dost ze mi umrel jediny clovek na svete ktoreho som mala a hovorim si kiez by som to bola ja nejem nemozem vobec spat este nemam na najom a nemam sa s kym porozpravat nemam nikoho obavam sa ze skoncim na ulici neviem co mam robit

dobrý den, již rok nebydlím s manželem, odešla jsem po napadení a alkoholu, půl roku mi bylo špatně jen co jsem manžela zahlédla v dálce. dva pokusy o debatu skončily sprostými nadávkami manžela, žádný pokus o napravení situace. nějak jsem zatím neměla sílu situaci řešit. teď jsou náznaky, že hledá jinou ženu, najednou k ní milý něžný. asi po 35 letech jsem byla já ta špatná, snad na mě byl už i alergický, nějak se nemohu srovnat s myšlenkou, že na jinou ženu je tak milý a hodný, připadá mi to ke mě nefér a najednou nevím co dál. vkrádá se myšlenka, že jsem měla vydržet, ale mé druhé já říká, že už to nešlo. jak mám pokračovat dál?

Dobrý den, můžete mi prosím poradit, jak se mám chovat ke své tchýni? Bydlíme v dvojdomku s manzelovymi rodici 12 let. Od začátku se mě snažila poučovat a radit. Vždy jsem z toho měla pocit, že to dělám špatně. Teď mám zlomenou nohu - na 5 týdnů sádru, a ona stále lituje svého syna, že se o mě a o děti musí starat ( nakoupit, o víkendu uvařit). Přes týden děti ji ve škole , já si objednávám s nimi dovoz obědů. Za celou dobu pro mě nic neudělala. Když už přijde, tak mi jen vykládá, jak ona před 20 lety měla zlomenou nohu na všechno delala , ale ona měla vodící sádru. Když odejde tak bohužel slyším z jejich bytu jak jsem špatná. Nevím co si představuje, jestli mám chodit o berlích nakupovat či co. Přitom sami nic nedělají a všechny končetiny mají zdravé. Jen sedí doma a čeká až jim přivezou oběd. Docela mě to mrzí, manželovi nosí čaj, lituje ho když má rýmu a já poprvé jsem doma a už ji to vadí. Vůbec nemám náladu ji vidět, protože cokoli řeknu, je špatně a nechce se mi obhajovat. Odstěhovat se nemůžeme protože jsme sem neinvestovalo spoustu peněz.

Dobrý den paní doktorko co mám dělat,když můj vedoucí přidává víc a víc práce vozí se po mě i po mém kolegovi. Je to už neudržitelné a začínám mít vážné zdravotní problémy. Jsem bezradný. Poradíte mi?

Dobrý den,
Přítel si vyžádal pauzu, trpím jako zvíře, ale snažím se to se silou vulezvládat a nekontaktovat ho jak jsem slíbila,původně se chtěl rozejít protože jsme měli různé neshody a já poslední dobou kvůli škole neměla moc času což ho asi nakoplo k tomuto kroku, uvědomila jsem si to vše právě díky pauze, kterou máme už čtvrtý, den...nejdelší čtyři dny v životě, chtěla bych se zeptat jak se mám chovat až se sejdem, rozloučili jsme se totiž v situaci kdy mě prosil ať si najdu jiného že si myslí že přestože se milujeme nebudeme spolu štastní, proto předpokládám že hrát nezávislou ženu až se uvidíme nemá cenu, to by si myslel že to bez něj zvládám a jak si přál hledám někoho jiného, mám proto ukázat jak je to doopravdy, že ho potřebuji? pořád na něj myslím, koukám se na facebooku před jakou dobou byl aktivní, nevím jestli to má taky tak, možná mu nedělá problém mě nekontaktovat jako mě. můžete mi aspoň osvětlit pravidla pauzy a poradit v mé situaci? nevím jak se chovat až se sejdem:(

Dobrý den, potřebuji poradit, tak píšu :) Jsem krátce se svým partnerem, který je o 8let starší než já a čuji, že je hodně fixovaný na matku a ona na něho. Jemu je 40let, žije sám, ale je hodně často v kontaktu s jeho matkou. Již, když jsme byli spolu na prvním výletě, tak se mě ptal, zda by mi nevadilo, že by někdy s náma šla jeho máma...už tehdy mi tykadla začala něco merčit, ale teď na Silvestra jsme se fotili v maskách a ona mi vedle přítele neudělala místo, takže nejsem na fotkách vidět. Dnes jsme se s přítelem chytli, protože mu neuschl ručník, co mu dala maminkam, když jsem mu nabízela můj, tak chtěl ten tyrkysový (ten mu dala maminka). Přítel je kus chlapa, tak mě to překvapuje, ale již vím, že jeho táta je "vyléčený alkoholik", takže si myslím, že on tam přebral trošku rodičovskou roli. To mě děsí. Já jsem hodně citlivá a vnímavá, tak píši hned v začátcích :) Myslíte si, že mu mám na rovinu říci, co cítím? Děkuji za rady. - otázka upravena poradcem

Paní Douchová,
moc Vám za Vaše slova děkuji, v podstatě mi potvrzujete co si myslím, ano mám pocit, jako bych měla rodičům splatit dluh vnoučetem, což takhle napsané zní fakt absurdně. Ale okolí přidává také další argumenty, muž tě později opustí neboť si vše rozmyslí, budeš nenaplněná nešťastná, když otěhotníš později porodíš nemocné dítě atp. Je tu spousta předsudků a Češi jsou asi takoví, já jen jsem z toho sama nejistá a nevím jak reagovat. Když přiznám, že mě děti zatím moc neříkají, tak jsou reakce dost nechápavé. Cítím v sobě prostě takové rozpaky a nejistotu, někdy si říkám, že bych byla radši tzv. normální abych nevybočovala, neboť mám pocit, že se to tady neodpouští. Navíc jsem z menšího města, což je asi něco jiného než třeba Praha. Ale nic znásilňovat nechci, cítím že by to bylo opravdu kontraproduktivní. Nicméně jsem ráda, že nejsem sama, že se s tím setkáváte.

Paní doktorko, obdivuji Vaši práci a poradnu, jste vážně odbronice na svém místě! Chválím a přeji jen to dobré!

Dobrý den!
Dovolím si reagovat a povzbudit Vás.
Tak mě napadá, co když není "Problém" u Vás ale u slečen. Osobně se mi taky stalo, že jsem na smluvenou schůzku nepřišla, A důvod? Strach a obava, jak setkání dopadne a jak se bude potenciální vztah vyvíjet dále. V minulosti jsem totiž zažila odmítnutí, nešťastnou (platonickou) Lásku a zklamání. Vlastně mi ani nedošlo, že jsem mohla onomu čekajícícímu mladíkovi ublížit a způsobit trauma... Potom jsem ale poznala manžela a veškerý ostych časem opadl. Jsem šťastná a moc! Možná si tedy jen vybíráte nesprávné ženy. Osobně jsem neměla ráda může, kteří "příliš tlačili na pilu". Berte to prostě tak, že pro Vás nebyly ty pravé a hlavně se tím netrapte. Jsem toho názoru, že je taky špatně mít za každou cenu vztah a "křečocitě" Lásku hledat. Zklidněte se a nechte se překvapit, jakou královnu Vám osud nadělí. Těšíte se? :-) - otázka upravena poradcem

Jiří, také si dovolím přispět. Píšete o „zklamáních“, která Vás dostala téměř na dno. A co se vlastně stalo? Že Vám nějaká superatraktivní žena neodpověděla na sms? No a co? Můj kamarád rád říká: devět odmítne, desátá se chytí:-) Tu třetí jste k setkání musel dotlačit a stejně nepřišla. Promiňte, ale působíte dost zoufale. Nemusíte být největší borec, možná by stačilo nefňukat a působit, že to máte trochu na háku. To zoufalství z Vás asi už čiší, takže holka raději uteče, než aby Vám musela dlouze vysvětlovat, proč si setkání s Vámi rozmyslela. Zkuste si třeba potrénovat s holkama, které pro vás nejsou až tak žádoucí, jestli je jim s Vámi dobře, jestli umíte vůbec někoho zaujmout a pobavit, jestli se někomu líbíte Vy. A až si budete jistý, že ano, tak prostě uvidíte, jak na to. Jinak se nechytí žádná, i kdybyste měl lístky do první řady na Michaela Jacksona, který na dvě hodiny vstal z mrtvých za účelem odehrání jediného koncertu. Hodně štěstí! Alicia

Dobrý den,
paní Douchová, především bych chtěla vyseknout poklonu za vynikající poradnu. Mám problém z úplně jiného soudku. Mám manžela, moc se milujeme, ale já mám v sobě jeden problém je mi 33 a nějak stále necítím touhu mít děti. Mám ráda svojí volnost a svobodu, ráda cestuji. Vše by bylo ok., ale já cítím takový ten sociální tlak svého okolí a ten mě zneklidňuje a vadí mi- Vždy jsem myslela, že ta touha ne mě někdy přijde nicméně jsem ve věku, kdy si myslím, že je dobré dítě mít a touha nikde. Mám s partnerem dohodu, že pokud by jeden z nás toužil, tak si to řekneme a bude. Jsem ochotná mít dítě, pokud by chtěl partner, ale já třeba ani ne, prostě kvůli němu, nicméně on je na tom podobně jako já. Stále nad tím musím přemýšlet co je špatně, kde je chyba, cítím, že rodiče jsou zklamaní. Dumám ,zda není mezi námi třeba málo lásky? Něco mám jistě z dětství, měla jsem bratra, který doslova terorizoval rodinu a pak se zabil.Zajímá mě Váš názor. Děkuji

Dobrý den,
paní doktorko již jsem Vám tento týden psala o rozchodu a neodpovídajícím bývalém příteli. Zjistila jsem přes facebook, že na silvestra nakonec nebyl na pánské jízdě, ale na bytě (9 mužů, 8 žen), po akci si přidal spolužačku jeho kamaráda a možná o ní má zájem. Proto se mu možná i můj rozchod s ním hodil. I přesto bych ale jednou chtěla vztah obnovit, třeba se někde potkáme a začneme opět komunikovat. Myslíte, že je možné, že i v tomto případě bychom se mohli dát opět dohromady i po rozchodu a "začít znova"? Pořád myslím i na to, že nějakou roli hraje bdsm a foot fetish. Děkuji Vám předem za odpověď, jsem Vám vděčná. - otázka upravena poradcem

Dobrý den. Je mi 20 let.
Zemřeli mi téměř všichni nejbližší i blízcí.

Má vůbec první nejbližší mi odcházela přímo před očima, když mi bylo 10 - 11 let. Zemřela, jak ji převezli zpět do nemocnice a já se dozvěděla, že její operaci odflákli a nechali ji pomalu zemřít, bylo mi to i důkazy podložené - nemocnice už skončila . .
Pak mi zemřeli dva blízcí při nehodě na skále a jedna podlehla těžké nemoci.
Nejtěžší rána, která je nejčerstvější - zemřel mi další vůbec nejbližší při vážně autonehodě - stále se mi o něm i zdá, stále ho před sebou vidím . . .
Viděla jsem ho i pár hodin před nehodou, znali jsme se 8 let, zažili spoustu dobrého . . .
Nevypisuji zde všechny, každým rokem od 5 třídy mi někdo tragicky zemřel . . Bolest se jednou tak rozrostla, že jsem si sáhla na život a pak toho i litovala . .
Poradíte mi, zda je lék jiný, než sama smrt?
( nejsem sebevrah a nic neplánuji, i když bych se nebránila, tak je to pro mě nepřijatelné ).
Jen se bojím, abych se tu neutrápila . .
Děkuji

Dobrý den, žádám Vás o pomoc, protože už nevím jak dál :( Je mi 18 let. Skoro dva roky jsem chodila s klukem (20 let). Udělal spoustu chyb, které sem mu v průběhu vztahu odpustila, ale vždy to ve mě zanechalo nějaký ten šrám. Jsem člověk, který jen tak nezapomíná a dost často jsem to zbytečně vytahovala, trápila se tím a předhazovala mu to. Hodně mi lhal. Parkrát šlo o blbosti, občas o vážnou věc. Asi nejhorší bylo, když jsem zjistila, že vždy když šel do hospody, tak volal a psal jedné jeho bývalé kamarádce, do které byl předtím zamilovaný, že mu chybí apod. Dost mě to vzalo. Říkal že neví, proč to dělal, ale že miluje mě a že už se to nebude opakovat. Nechtěla jsem ho nikam pouštět pít, protože jsem se bála, že to udělá znovu. Tak začaly hádky, výčitky a nakonec náš vztah ukončil on. Teď jsou to to zhruba 2 měsíce a půl od doby co jsme od sebe. Měsíc po rozchodu si vůbec nepamatuju, protože sem byla v hrozném stavu. Nejedla sem, nevěděla jsem co dál. Každý den jsem mu kontrolovala profil a smutnila. Potom jsem se z toho dostala díky kamarádům. Před časem mi začal psát, že mu chybím a že by to chtěl vrátit. Hodně jsem nad tím přemýšlela. Slibuje, že se změnil, že to cítí. Prý si uvědomil, že jen semnou dokáže být šťastný. Slíbil že bude upřímný. Nedávno jsme spolu byli i na schůzce a já se ho ptala jestli někoho měl. On řekl, že měl jednu holku, se kterou i spal. Vím o kterou šlo. Jenže zase ke mě nebyl upřímný, protože o pár dní později mi jeho kamarád,řekl, že spal s mojí kamarádkou, asi měsíc a půl po našem rozchodu. Znala jsem ji 17 let. Byla pro mě jako sestra. Dokonce jsem ho s ní potkala poprvé, takže se i oni znají a občas jsme spolu společně někam zašli. Po rozchodu si s ním hodně psala. Vadilo mi to a ona mi řekla, že jsme oba její kamarádi a že kvůli tomu, že sme od sebe nechce ztratit ani jednoho z nás. Zeptala jsem se jestli s ní opravdu spal a on mi všechno přiznal. Říkal, že to byl úlet a že oba byli opilí. Slíbil, že když se k sobě vrátíme, tak že se s ní nebude bavit, odřízne jí a nebude si s ní psát. Jenže já se hrozně bojím, že po čase zjistím, že si s ní zase psal, nebo něco. Řekl mi, že by mi to časem řekl, že by to nedokázal držet v sobě, jenže já tomu nevěřím. Myslíte, že ho z toho můžu vinit? Na jednu stranu jsme spolu nebyli, mohl si dělat co chtěl.. On sám přiznal, že po rozchodu dělal blbosti. Ale proč sakra moje kamarádka?! Cítím se hrozně. Moc bych mu to chtěla dokázat odpustit a zapomenout na to. Nevím jestli toho budu schopná.

Ze už si uvědomil svou chybu a ze nechce ztratit svou životní lásku. Jelikož jsem myslela ze je to ten pravý tak jsem si řekla ze je sper ze si to uvědomil ale teď na Vánoce přišel další rozchod po fb a já už to proste nedavam ivedomuji si ze ze mne on udělal trosku a ze musím začít od unovu ale i presto ho miluji a chci ho nechápu a nerozumím sama sobe ztracim se v tom. Nikdy bych nečekala ze když na mne někdo vztahne ruku což se stalo kdyz jsem si s nim o tom chtwla promluvit ještě ted mam všude modriny a rozbitou hlavu ze budu mc toho člověka porad milovat. Pomozte mi jak znovu začít cítím se opravdu priserne v okolí to nikdo nechápe jsem už na pokraji syndromu vyhoření jinak mam 23let

Uz jsem opravdu zoufalá prožila jsem si totální roční peklo s přítelem. První 4mesice to byl ideální vztah rodiče ho miluvali všechno :( a pak se se mnou 4dny před stěhováním do společného bytu rozešel měsíc a půl jsme byli od sebe a já šla k osycholozce a snažila se z toho dostat. Potom napsal ze toho lituje a ja se k němu vrátila. Ve vztahu byla neustala nejistota porad jsem dělala nevo špatně a každý problém resil rozchodem. A po asi dvou měsících rozchod nastal byla jsem zoufalá. Stále jsem se chtěla změnit a neslo to vždy si něco nasel. Kdyz nepocitam asi tři demonstrativní rozchody tak pak přišel velký ky mi pres fb napsal ze končí to už jsem nevydržela s nervy a šla za nim do prace kde mne nazval ze jsem pi.. A sel mel momenty kdy by nejuzasnejsi přítel a kdyz totální hajzl uplne jsem v něm ztratila přehled a potomto incident mi po týdnu volal a dala jsem to zase dohromady. Byl skvělý manipulator a ja mu vždy podlehla. Možná uz je chyba i ve mne slíbil mi prostynek vevnou lásku rodinu a ze si to uvědomil

Dobrý den. před čtyřmi dny se se mnou rozešla přítelkyně protože jsem ji zalhal ale bylo to z důvodu strachu že o ni přijdu.Jde o to že když jsme spolu začínali tak se mě ptala jestli jsem měl něco s mojí kamarádkou a já řekl že ne protože jsem nechtěl vztah hned na začátku pokazit a věděl jsem že jí nesedí a asi i trochu žárlí. Po nějaké době zhruba 14 dní jsem se přiznal, byla naštvaná vše se ale vyřešilo.Před 10 dny jsem opětovně zalhal ze strachu o ni přijít a to kvuli tomu že jsem byl s kamarádem u té kamarádky a zapřel jsem to o dva dny později jsem se přiznal a ona se semnou rozešla.Mezi mnou a tou kamarádkou nic nebylo vůbec nic.Chtěl bych ji strašně zpět a už bych to nikdy neudělal.Ona mi řekla že utekla ze strachu z toho že se bála že ji podvedu jako ostatní předemnou .Říkala i že jí chybim a pak zase že už se prostě vrátit nemůže.a že kdyby chtěla tak že stejně nemůže kvuli mé rodině.Moc si to vyčítám a moc ji miluji co mám dělat?Mám ještě u ni šanci?je to holka mých snů už

Dobrý den, svůj příspěvek chci adresovat Jirkovi "fáze namlouvání".
Říká se, že ženy si všímají zase víc "charakter" svého protějšku, jak se eventuálně umí postarat o ní , jak umí zabezpečit rodinu, zda je schopný, manuálně zručný atd a muži více hledí na krásu. Ale všechno má své meze. Tady může být Jirkov problém: vybírá si prvoligové krásky, ale sám je nějaká třetí liga, co se vzhledu týče.Jestli je ještě Jirka mladý a neumí demonstrovat, že "umí" a "má", může krásnou holku zaujat jedině ještě vtipností a vzhledem. Ale pokud je na tom se vzhledem hodně špatně, samotná vtipnost bez "umí" a "má" stačit nemusí. Dokud se s holkami Jirka jenom kamarádí, tak je vše ok, pokud chce víc, holky vycouvají. Nemusí prostě stačit pro prvotřídní krásky. Ale může stačit pro obyčejné holky, o které on sám dosud neměl zájem (protože nebyly dost hezké). Takže by se příště mohl zaměřit na holku, o kterou není až taký velký zájem, taky by uměla být slušná a milá, a navíc by byla asi i vděčná.

- otázka upravena poradcem

Dobrý den, chtěla bych poradit co dělat. Mám přítele, který ještě není rozvedený, má s ní dvě děti. Oni mají rádi mě, já je. Jeho manželka má také přítele se, kterým čeká dítě. Teď se stalo 25.12.2016, že holky byly u nás pro dárečky a mě se svěřily, že můžou říkat tati i tomu příteli od maminky, coź můj partner s tím nesouhlasí. Když byly u babičky, tak všude říkaly, že dárky jsou od tety, což nebyla pravda. Jen teď nevím co dál, protože přítel okolo sebe začal kopat, odešel před 5dny ,že chce být sám a vše si promyslet. Dnes se stavil a že potřebuje jet pryč mimo čr, dát si to dohromady. Radím mu ať se okamžitě rozvede a tím soud vše vyřeší. Měli jsme plány si otevřit servis na auta a žít v klidu. Do 25.12.2016 bylo vše v pořádku, ale ty děti ohledně toho náhradního tatínka ho dostali a proto nevím jak dál a udžet ho tady a všechny problémy mu pomoci vyřešit. Co byste prosím pradila. Děkuji

Dobrý den. Mám problém prosím Vás, rozešla se semnou přítelkyně a pořád se mi zdají sny že se vrátila nebo se najednou objevila ve dveřích že je zpátky. Prosím co to znamená?

ze stěhování, pms, zkoušek a tak jsem mu kolem desáté napsala sms, že už v tom vztahu nechci pokračovat, nebral mi tel., neodepsal, od té doby tel. nebere, nečte si mé zprávy na fb, na sms, že jsem byla blbá a mrzí mě, že nával emocí zkazil něco, na čem mi záleželo, neodepsal a když jsem ho včera zahlédla v Technické knihovně o patro níž, jak jde na wc (byl tam ale se spolužáky), tak na sms, že jsem ho viděla a jestli se můžeme vidět, neodpověděl. Nevím, jestli je naštvaný a ozve se a nebo mě prostě nechce. Co mám dělat dál prosím? Děkuji Vám moc Žany

Dobrý den, s přítelem jsme se poznali 13.12. přes foot fetish lekci, líbí se mi bdsm a tak si při škole chci i příjemně přivydělat (i na školné). Je mi 22 let, jemu 24 - oba studenti, přišel a hned jsme si tykali, místo lekce jsme si povídali a po 5 hod., kdy jsme se i líbali, tak odešel, chtěl mi ještě dát 500,- jako poplatek, ale já nechtěla, bylo to o něčem jiném, od té doby jsme se stýkali a byl dokonalý, zamilovaný na mě až moc, po 14 dnech mi řekl, že mě miluje, ten den jsem u něj poprvé spala (bylo to minulé úterý), od té doby jsem u něj spala třikrát, hráli jsme si, ale na sex nedošlo. Na silvestra dopoledne jsem od něj odcházela a domlouvali jsme se na pondělí, ale vše bylo pořád skvělé. I když mě měl na silvestra stěhovat, tak mi řekl ten den, že to nestíhá. Na večer jsme měli každý vlastní program, před seznámením se domluvil s kamarády na pánské jízdě. O půlnoci mi nezavolal, až další den večer mi napsal kolem páté, že mi přeje taky vše nej do nového roku. Byla jsem nervní

Před 2lety jsem se seznámil s přítelkyní, kdy ona projevila o mě zájem a já jsem to uvítal jako druhou šanci od života, protože manželka neměla zájem se mnou trávit volný čas. Jak zjistila že mám přítelkyni, tak se nechala rozvést. S přítelkyní jsme se navštěvovali, milovali a toužili jsme po sobě. Slibovala lásku na 20-30LET-a NAPOŘÁD! Po 2letech jsem byl 2měsíce pracovně v zahraničí a po návratu přítelkyně ochladla, už za mnou nejezdí (10km), nemilujeme se a řekla, že vždy chtěla být sama bez chlapa a že už nemá potřebu se milovat. Přesto mě zve na návštěvy k babičce kde žije s dětmi, na vánoce i nový rok, ale nechce se už milovat. Údajně to nepotřebuje. Myslím si, že je v tom jiný chlap, tajná láska apod., což ona popírá. Myslím že nemluví pravdu a mě si udržuje jako kamaráda, který jí vypomůže, jsem řemeslně zručný,mám rád její děti a jsem citově fixovaný na její 12-ti letou dceru, kterou mám moc rád. Co za tím je??? Má ten vztah smysl? Trápím se-MOC!! Brečím a mám černé myšlenky.

Dobrý den mám problém se svojí babičkou která mi děla ze života peklo nesmím nic sprchovat se koukat na televizi bere mi telefon řekla mi pokud chci bydlet musim ji delat sluzku a matka i deda se me zastavaji ale i je hned sjede ja uz na to psychicky nemam je mi teprv 16 co stim

Nejistota ve vztahu - Mockrat vam dekuji za odpoved, pani doktorko, nejsem typ, ktery se rad sveruje, ale Vasi poradnu mam opravdu moc rada a libi se mi Vas pristup. Ex-priteli jsem jiz na posledni SMS 'stastny Novy rok' neodpovedela, to fakt nic neresi a ja zacinam 2017 'fresh'! 2016 jsem stravila trapenim se a premyslenim, co jsem mela udelat jinak a zivot utika. Ja potrebuji nove pratele a zacit se soustredit na praci, nez me vyhodi :-)

Vam ale kazdopadne krasny novy rok popreji a jeste jednou diky!

Dobry den pani doktorko , ziji uz 21 let v Nemecku a od unora mam pritele u nas v Cesku . Zezacatku jsme se vydivali skoro kazdy mesic ,psali si smsky a volali kazdy den . Ted jsem ho uz 5 mesicu nevidela a touha ho videt je velika . Sice si kazdy den volame, ale psani dost ubyva nebo mi dokonce ani nenapise. Rika ze je dost unaveny z prace , ale nevim jestli tomu mam verit . Nejsem zarlivy typ, ale mam , tak trochu pochyby . Co byste mi mohla poradit jak se mam zachovat . Predem Vam dekuji za odpoved . Angelika

Dobrý den, jste odborník přes vztahy. Mohla byste mi poradit, jak se dát dohromady s mužem? Jak mu dát třeba najevo, že se mi líbí? Jak se to dělá? A jak poznám, že má někdo třeba zájem o mě, ale je moc nesmělý? Je mi přes 30 a nikdy jsem nikoho neměla. Nejsem žádná kráska a taky jsem hoodně nesmělá, ale už nechci být víc sama. Prosím, poraďte, už jsem zoufalá. Děkuju.

Dobrý den, jsem s přítelem přibližně 2 roky a on častěji pije. Není agresivní, nedělá problémy...jediná věci, která mi vadí, je ta, že když se víc napije začne flirtovat se ženami. Mám i podezření, že by byl ochotný mě opilý podvést, protože se už jednou stalo, že políbil svou bývalou partnerku, když jí potkal u baru. V sexu nám vše funguje a říká mi, že je se mnou šťastný, ale já už se ho bojím někam pustit, protože flirtoval i předemnou. Řekla jsem mu, že jestli nepřestane s tímhle chováním, tak se odstěhuji a s naším vztahem bude konec. Nemůžu ho přeci věčně hlídat. On sám je velmi žárlivý, jen co se bavím déle s nějakým kamarádem, už kouká, jestli se něco neděje, ale sám dělá tohle. Ovšem druhý den si nic nepamatuje a omlouvá se. Nevím co s tím. Kdyby nebyl šťastný a chtěl jinou, tak přeci není se mnou a neříká mi, jak mě miluje a je se mnou šťastný. Nevěru z opilosti bych mu neodpustila. Co s tím mám dělat?? Děkuji.

Dobrý den, chtěl bych znát názor někoho jiného. Jsem zamilovaný do ženy s kterou jsem chodil asi před 4 lety, jen 3 měsíce a pak jsme se rozešli, dá se říct v dobrém. Oba jsme měli jiné partnery a před rokem a půl se znovu potkali, byly skvělí kamarádi, ale já chtěl něco víc, tak sem tlačil na pilu a tím ji odehnal a ona se odstěhovala za někým koho v té době chtěla. Dlouho jim to nevydrželo a po roce přistěhovala se zpět. Jsme ještě větší kamarádi něž jsme byly předtím, máme spoustu společných zájmů a plánů do budoucna. Já poslední rok a půl nemůžu myslet na nikoho jiného ikdyž jsem se snažil seznámit s někým jiným. Netlačím na ni s ničím a snažím se být skvělí přítel. Momentálně se chci přestěhovat blíž k ní jelikož bydlím v jiném městě. Ona byla obrovsky nadšená když to slyšela. Ale chtěl bych poradit, jestli to není jen můj přelud a nesnažím se o nemožné. S tou ženou si umím představit zbytek života, ale nevím jestli mě nebere jen jako kamaráda a tak to i zůstane. Prosím o radu

Rozvod 3
Dcera byla svěřena do mé péče,manž.se odstěhoval,jak jsme se domluvili,i když mě osočil,že jsem ho vyhodila.Kdybych ho vyhodilo,odešel by jen s kartáčkem a nevybílil byt.Však jsem nic jiného nečekala.Začali jsme od prosince 2016 žít samy a vyhovuje nám to.Manžel si dceru bere dle domluvy a včera přišla od tatínka s tím,že byly u prarodičů s tetou.Nevím,o jakou tetu šlo,z rodiny to nikdo nebyl,tudíž jen mohu předp.,že to je dotyčná nová partn.manžela,který tvrdil,že nikoho nemá.Jen bych chtěla poradit,jak mám toto řešit s dcerou.Ta se ještě nevzpamatovala z toho,že tatínek nebydlí s námi a on už ji motá hlavu,přestože ani ještě nejsme rozvedení nějakou novou tetou.Mám také hodně svých známých,ale do rodiny je neberu,scházíme se na neutr.místech,nemyslím si,že je vhodné,aby dcera měla v hlavě zmatek.Můžete mě prosím dát nějakou radu jak dál,či zda zajít s dcerou k psychol.či situaci řešit s pí.,která nás má na starosti ze soc.úřadu? Děkuji