Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
problémy s tchyní
Dobrý den, prosím o radu:
Můj přítel, teda ona to je možná jeho matka, je nezdravě závislá na svých dětech. Má tři děti ve věku 29,31,33 let, 29 je můj přítel a 31,33 jeho dvě starší sestry. Ani jedno dítě není zatím vdané, ženatý. Je to typ ženy, která je ryze vesnického typu, v životě si nenabarvila vlasy, Starší generace, 60 let. Má tendenci, aby její děti za ní pořád jezdili, můj přítel, pokud teda není nějaký ples nebo dovolená, jezdí domů za rodičema neustále... nebo když neví, tak ho matka stejně přesvědčí, aby za ní přijel. Když je doma u rodičů, neustále dělá, co mu maminka řekne, normálně se mi třeba celý den neozve, ale v týdnu je na mobilu vyloženě závislý... Ale jak je doma, tak matka zavelí a on skáče jak poskok... co se s tím dá dělat? děkuji
Můj přítel, teda ona to je možná jeho matka, je nezdravě závislá na svých dětech. Má tři děti ve věku 29,31,33 let, 29 je můj přítel a 31,33 jeho dvě starší sestry. Ani jedno dítě není zatím vdané, ženatý. Je to typ ženy, která je ryze vesnického typu, v životě si nenabarvila vlasy, Starší generace, 60 let. Má tendenci, aby její děti za ní pořád jezdili, můj přítel, pokud teda není nějaký ples nebo dovolená, jezdí domů za rodičema neustále... nebo když neví, tak ho matka stejně přesvědčí, aby za ní přijel. Když je doma u rodičů, neustále dělá, co mu maminka řekne, normálně se mi třeba celý den neozve, ale v týdnu je na mobilu vyloženě závislý... Ale jak je doma, tak matka zavelí a on skáče jak poskok... co se s tím dá dělat? děkuji
Anna
problémy v sexu
Dobrý den,
jsem Lukáš, 27let. Obracím se na vás s prosbou o pomoc, radu. Trochu se i stydím. S přítelkyní nyní žijeme 8. rok našeho vztahu, první půlrok tam byla výborná sexuální přitažlivost z obou stran. Vše přerostlo do lásky, ale sexuálně byly problémy. Nedokázala se mnou mít sex a řešila často kvasinkové infekce. Dosud jsme se velmi milovali, problémy v sexu jsme přehlíželi, až se z toho stalo tabu. Je to možná neuvěřitelné, ale pohlavní styk jsme oba neměli 6 let.
Soustředili jsme se na lásku.Dováděla mě k orgasmu aspoň jinak. Řekla mi, že jsem ji přestal fyzicky přitahovat, že si není jistá budoucností.Byl jsem rok více nemocný, řešil jsem zdraví. Já ji obrovsky miluji. Ona mě dle jejích slov miluje taky, ale sex jí chybí, zatím si nedokáže představit, jak se to zlepší.
Co by jste doporučili dělat, nejlíp pro to, aby se navrátila sexuální přitažlivost? Holky o mě jinak zájem jeví, jsem štíhlý, vizionář, ambiciózní.
Jsem odhodlaný udělat úplně cokoliv.
Díky mockrát za odpověď.
jsem Lukáš, 27let. Obracím se na vás s prosbou o pomoc, radu. Trochu se i stydím. S přítelkyní nyní žijeme 8. rok našeho vztahu, první půlrok tam byla výborná sexuální přitažlivost z obou stran. Vše přerostlo do lásky, ale sexuálně byly problémy. Nedokázala se mnou mít sex a řešila často kvasinkové infekce. Dosud jsme se velmi milovali, problémy v sexu jsme přehlíželi, až se z toho stalo tabu. Je to možná neuvěřitelné, ale pohlavní styk jsme oba neměli 6 let.
Soustředili jsme se na lásku.Dováděla mě k orgasmu aspoň jinak. Řekla mi, že jsem ji přestal fyzicky přitahovat, že si není jistá budoucností.Byl jsem rok více nemocný, řešil jsem zdraví. Já ji obrovsky miluji. Ona mě dle jejích slov miluje taky, ale sex jí chybí, zatím si nedokáže představit, jak se to zlepší.
Co by jste doporučili dělat, nejlíp pro to, aby se navrátila sexuální přitažlivost? Holky o mě jinak zájem jeví, jsem štíhlý, vizionář, ambiciózní.
Jsem odhodlaný udělat úplně cokoliv.
Díky mockrát za odpověď.
Lukáš
nejistota ve vztahu
4.depresemi, mám k pesimismu poměrně negativní vztah:)
Navíc má z mého pohledu velmi zvlášní vztah se svoji matkou, denně k ní chodí na obědy ( bydlí nedaleko) a před časem prohlásila, že buď já nebo ona, což mi úplně vyrazilo dech. Hodně jsem to s ním probírala, výsledkem je, že už se o tom se mnou nechce bavit. Já o ní mluvím hezky a snažím se to chápat, ona je už hodně stará a upnula se k němu, reagovat by měl on, ale toho není schopen. Říká, že zveličuji a že na svoji starou matku nechce být hnusný i když vidí, že občas přehání. Ona mě dodnes nepoznala, nechce se se mnou setkat, odmítá to. Problémy měla se všemi jeho partnerkami, které měl, nevím jak tomu bylo u jeho ženy, která zahynula před mnoha lety při autonehodě? Obdivuji ho, jak je pracovitý a jak se dokázal postarat o svého syna, když ovdověl, celkově si myslím, že je úžasný. On o mě mluví také moc hezky a obdivuje mě pro některé mé vlastnosti, ale já toužím po velké lásce a vášni. Je to snad špatně? Iva
Navíc má z mého pohledu velmi zvlášní vztah se svoji matkou, denně k ní chodí na obědy ( bydlí nedaleko) a před časem prohlásila, že buď já nebo ona, což mi úplně vyrazilo dech. Hodně jsem to s ním probírala, výsledkem je, že už se o tom se mnou nechce bavit. Já o ní mluvím hezky a snažím se to chápat, ona je už hodně stará a upnula se k němu, reagovat by měl on, ale toho není schopen. Říká, že zveličuji a že na svoji starou matku nechce být hnusný i když vidí, že občas přehání. Ona mě dodnes nepoznala, nechce se se mnou setkat, odmítá to. Problémy měla se všemi jeho partnerkami, které měl, nevím jak tomu bylo u jeho ženy, která zahynula před mnoha lety při autonehodě? Obdivuji ho, jak je pracovitý a jak se dokázal postarat o svého syna, když ovdověl, celkově si myslím, že je úžasný. On o mě mluví také moc hezky a obdivuje mě pro některé mé vlastnosti, ale já toužím po velké lásce a vášni. Je to snad špatně? Iva
Iva
nejistota ve vztahu
3.přemýšlím intenzivně, zda vztah ukončit a být zase sama a nebo se vrátit na seznamku, obojí mi připadá jako katastrofický scénář. Na druhou stranu cítím jak se z našeho vztahu vytratila radost a jak je nám oběma líto, že nám to celkově lépe nefunguje jelikož jsme oba osvč, takže nezávislí a volní, takže nikomu neubližujeme a jeden druhému se líbíme. Jemu vztah na dálku nevyhovuje a já se prozatím na víc necítím, myslím, že i toto ho zranilo, ale já mám ještě neml.dceru doma, teprve jí bude letos 18 tak to ani nejde. Můj největší problém je, že se v něm moc nevyznám ani v našem vztahu ne. Cítím, že o něho moc stojím, ale nemohu s jistotou říci, že ho miluji,něky mám pocit, že ano, jindy se děsím jak nic necítím, nerozumím tomu. Když jsem ho poznala, myslela jsem, že je to ten pravý, byl jako z nejromantičtějšího filmu. Mohu o něm říci, že je to ten nejhodnější muž v mém životě, pozorný a nápaditý, obětavý, romantický, ale velký pesimista a jelikož můj ex manžel trpěl
Iva
nejistota ve vztahu
2.ráda bych ještě doplnila, že jsme spolu již vícekrát hovořili o rozchodu, ale nikomu se do něho doopravdy nechce. Na druhou stranu oba toužíme po silné lásce a tento vztah nám oběma přijde ne podle našich představ.. Já jsem několikrát navrhovala sexuologa či párovou terapii, protože se snažím porozumět proč se toto všechno děje a protože je pro mě přirozené vidět mezi námi to hezké, věřím, že se mnohé může změnit k lepšímu,budeme li chtít.Oběma nám je již přes padesát, on je starší o pět let a říká, že je životem hodně unaven a že nevěří, že by se to mohlo nějak výrazně zlepšit a zároveň říká, že ani neví co chce, cítí se rozpolcen mj.mu vadí má velká rodina, říká, že nikdy nebudu pro náš vztah dost volná, že musím pomáhat dětem a do budoucna se budu jistě starat o vnuky, jsem z něho často zmatená, nechápu kde je problém? Moc toužím si ještě zařídit vlastní vztah a život. V našem vztahu jsem já ta aktivnější, ale když se vidíme, věnuje se mi a je pozorný.
Iva
nejistota ve vztahu
1.Dobrý den,po dlouhých letech partnerské samoty jsem se na seznamce seznámila s mužem, který jak tvrdil se do mne hned zamiloval a také se tak choval. Já to ale takto nedokáži, potřebuji víc času a tak jsme se hned zkraje minuli. Po čase jsem cítila jak mé city k němu rostou a toužím po něm, ale jeho city ke mně začali ochládat a také jsem z něho cítila zklamání, že mezi námi není vzájemná souhra. Ani v intimní oblasti nám to úpně neklape. On má za sebou několik dvou až tříletých vztahů a říká, že s ním jistě není něco v pořádku, když si neudrží žádný vztah, ale že by si to velmi přál. Také říká, že jeho život nedává žádný smysl a ani obecně ho v životě nevidí. Jsme spolu už přes rok, vídáme se jednou týdně ze dne na den a já jsem z nás stále smutnější a zmatenější. Velmi o něho stojím, je to konečně muž, který mě zaujal, ale už z něho necítím lásku jakou bych si přála. Jsem bojovnice a on pesimista a už vážně nevím jak dál? Nechci jej ztratit, ale jsem smutná.
Iva
rozvod a děti
Dobrý den,
jsem rozvedená 2 roky, s exmanželem vycházíme. Syna mam ve sve péči. exmanžel syna pravidelně vídá a mají hezký vztah. V současné době si našel přítelkyni a představil ji synovi. když mi to oznamil....byla jsem v šoku ale ted jsem ho požádala, že ji chci poznat abych věděla s kým muj syn tráví cas. snažím se to exmanželovi vysvětlit, že se jim nechci montovat do vztahu jen chci požnat ženu která tráví čas s mým synem. on mi tvrdí že na to mám nárok ale že neví co ona na to...mám na to nárok? vzhledem k tomu, že jako exmanžele spolu vychazíme, v kontaktu mu se synem nebráním. mám právo ji poznat? jen 3 minuty?
jsem rozvedená 2 roky, s exmanželem vycházíme. Syna mam ve sve péči. exmanžel syna pravidelně vídá a mají hezký vztah. V současné době si našel přítelkyni a představil ji synovi. když mi to oznamil....byla jsem v šoku ale ted jsem ho požádala, že ji chci poznat abych věděla s kým muj syn tráví cas. snažím se to exmanželovi vysvětlit, že se jim nechci montovat do vztahu jen chci požnat ženu která tráví čas s mým synem. on mi tvrdí že na to mám nárok ale že neví co ona na to...mám na to nárok? vzhledem k tomu, že jako exmanžele spolu vychazíme, v kontaktu mu se synem nebráním. mám právo ji poznat? jen 3 minuty?
Irena Blaženková
nevěra
po této události s emaily se manželka začala skutečně velice snažit, nicméně já už nebyl schopen důvěry, nabyl jsem přesvědčení, že má žena chce vše jen urovnat na oko, aby po návratu milence mohli vklidu pokračovat. Začal jsem žárlit, podezírat, manželce jsem začal lézt do soukromí, do telefonu atd. Vše se ještě zhoršilo, když se on vrátil ze zahraničí. Sice odešel z práce, tak že s mojí ženou primo nepracuje, ale odešel jen asi 300 m daleko. Často se hádáme, tak jednou týdně, jednou za čtrnáct dní, velice žárlím, podezírám ji, že si s ním znova začala (pokud to vůbec ukončili). Velice se trápím. Celý den myslím na to, jestli nejsou někde spolu atd. A vím, že tímto chováním ji jen odháním.
Martin
nevěra
Dobrý den, před vice než rokem jsem přišel na nevěru své ženy s kolegou v práci. Po provalení nevěry, která trvala asi 5 měsíců mi řekla, že mně už 2 nebo tři roky nemiluje, že ke mně nic necítí, že za těch 10 let vztahu, co jsme spolu si nepamatuje nic hezkého. Pak, když se situace troche uklidnila, mi řekla, že potřebuje čas na to, aby se rozhodla co chce. Jestli zůstane s milencem, kterého miluje a on ji nebo bude sama nebo semnou. Její milenec odjel pracovat na 6 měsíců do zahraničí a manželka se asi po dvou měsících co odjel rozhodla, že bude semnou (její rozhodnutí bylo troche pod nátlakem, protože jsem už nedokázal v té nejistotě žít a něco budovat sám). Nicméně, mi nebyla schopna jistě říct, zda vztah ukončila nebo nikoli, odpovědi se vyhýbala. Po dalším měsíci jsem zjistil, že jsou stale v kontaktu, presto že tvrdila, že v kontaktu nejsou (oslovoval ji miláčku, lásko, psal, že ji miluje). To nás vrátilo zas na samý začátek.
Martin
nevěra
Dobrý den, paní Douchová, je mi 50, manželovi 55. Jsme spolu léta a naše manželství bylo krásné. Před 4 měsíci jsem mu přišla na nevěru se sousedkou. Prošli jsme několika šílenými hádkami, byli vícekrát u psycholožky......manžel to přímo nepřiznal nikdy ale nepřímo to přiznal mockrát.... Teď se ke mně chová hezky, říká, že mě má rád, že rozhodně chce být jen se mnou, že jsem jeho jediná životní láska.....hodně se snaží a já tomu všemu chci věřit. ALE je odtažitý, myslím, že v sobě pořád něco řeší (možná i s ní), myslím, že ví, že udělal chybu.....Je ke mně milý ale chladný. Prosím máte zkušenost s odmilováváním? Můžu mu nějak pomoct? Jak dlouho může trvat než zvítězí rozum nad citem? Moc děkuji za odpověď.
Zuzana
krize vztahu
Dpobrý den,
snažil jsem se zde najít podobný příběh tomu mému, ale marně. Více či méně zde lidé píší o relativně krátkých vztazích. Se mnou se chce rozejít přítelkyně po 11 letech. Máme 7 letou dcerku. Samozřejmě si uvědomuji, že je asi vždy chyba na obou stranách. Já o vztah málo pečoval a po těch letech jsem to bral jako samozřejmou jistotu. Jsem výbušné povahy a když bouchnu, nevidím si do úst. Trvá to vždy velmi krátce a pak mě to velmi mrzí, omlouvám sse a chápu že to protistranu bolí. Není to ale tak, že se tyto jevy opakují denně.Statistiku si nedělám, dejme tomu 1x až 1,5 za měsíc. Jinak mě přítelkyně hodnotí jako maximálně spolehlivého člověka, dobrého tátu, který se dokáže postarat o rodinu. Zjistil jsem že se schází s člověkem a teď budu znít jako namyšlený idiot, ale je to člověk, který je úplně jiný než já, nechi říct nula, nejsem taky žádný Delone a ideál. Ale to je vedlejší. Absolutně nechápu její postoj, že je schopna kvůli tomuto rozbít rodinu. Nedává mi žádnou šanci. Já začal chodit k psychologovi, uvědomil si a přiznal chyby. Miluji ji celým srdcem, tak jako dceru. Beru Lexaurin a upadám do depresí. Jsem na dně a ona dělá, že to nevidí. Vůbec nevím co mám dělat.
snažil jsem se zde najít podobný příběh tomu mému, ale marně. Více či méně zde lidé píší o relativně krátkých vztazích. Se mnou se chce rozejít přítelkyně po 11 letech. Máme 7 letou dcerku. Samozřejmě si uvědomuji, že je asi vždy chyba na obou stranách. Já o vztah málo pečoval a po těch letech jsem to bral jako samozřejmou jistotu. Jsem výbušné povahy a když bouchnu, nevidím si do úst. Trvá to vždy velmi krátce a pak mě to velmi mrzí, omlouvám sse a chápu že to protistranu bolí. Není to ale tak, že se tyto jevy opakují denně.Statistiku si nedělám, dejme tomu 1x až 1,5 za měsíc. Jinak mě přítelkyně hodnotí jako maximálně spolehlivého člověka, dobrého tátu, který se dokáže postarat o rodinu. Zjistil jsem že se schází s člověkem a teď budu znít jako namyšlený idiot, ale je to člověk, který je úplně jiný než já, nechi říct nula, nejsem taky žádný Delone a ideál. Ale to je vedlejší. Absolutně nechápu její postoj, že je schopna kvůli tomuto rozbít rodinu. Nedává mi žádnou šanci. Já začal chodit k psychologovi, uvědomil si a přiznal chyby. Miluji ji celým srdcem, tak jako dceru. Beru Lexaurin a upadám do depresí. Jsem na dně a ona dělá, že to nevidí. Vůbec nevím co mám dělat.
Libor
Rodič a dítě
Dobrý den je mi 12 let Za chvíli už 13 ale rodiče mě neberou vážně Obávám se že to takhle půjde napořád už jednou mě Ztrapnili na mé oslavě narozenin od té doby jsem všem pro smích nevím co s nima mám dělat jednou se hádáme kvůli nabíječce podruhé že prý jsem něco sebrala a potřetí že jsem hrozná přišlo i na to že jsem měla zůstat čtyři hodiny ve svém pokoji přitom jsem měla mít kroužek bez kterého si nedokážu svůj život představit v podstatě od pěti let si se mnou mamka nezahrála ani pexeso a teďka si mě nevšímá už skoro vůbec nevím co se mohlo stát Mám kamarádky které mají maminky Starší dnes to moje a nikdy se tak nechovají mojí mamce je 45 let nevím co se mohlo pokazit prosím poraďte
Martina
hledání sebe sama
Dobrý den, už jsem tu psala ale mám ještě novou otázku, konkrétnější. Stručně řečeno mám úžasnýho přítele se kterým chci strávit celý život a on semnou též. Ale problém je že několikrát se mi zdál sen že jsem ho podvedla (ve snu nebyl přímý sex, jen ten hnusný pocit potom). A od té doby mám strach z toho že na mě někdo někdy vyjede. Nevím jak bych totiž reagovala. Jaksi ze mě vymizela sebejistota, nebo nevim jak to říct..ale trápím se tou myšlenkou už 2 měsíce. Ráno vztanu a myslím jen na to a to celý den. Chtěla jsem se zeptat..je to obvyklé? Je mi 17 a když okolo mě projde muž tak hned první myšlenka je "co kdyby na mě vyjel, co udělám". A ještě jsem se chtěla zeptat, když už by někdo takhle vyjel, jaké budou myšlenky? Chci tím říct, "nevypne mi mozek" ? Jakože přestanu myslet a zapomenu na partnera? Nebo se projeví nějaké to "ALE", nějaké "jsi zadaná" . Nikdy mu nechci ublížit proto mě to tak zžírá, nechci ublížit ale nevím jak bych se zachovala. Prosím pomozte mi..děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Sabča
krize vztahu
Dobrý den, rozešla se se mnou přítelkyně po dlouhodobém vztahu. Měli jsme nějaké plány do budoucnosti, uzavřenou hypotéku, rozestavěný dům. Občas jsme se hádali, bylo napětí kvůli stavbě, vztah se stal hodně stereotypní, což vím, že bylo špatně. Ona se zakoukala do svého nadřízeného se kterým sedí v kanceláři a jednoho dne mi oznámila, že se chce rozejít. Odešla a šla hned bydlet k němu. Stále spolu komunikujeme, občas se vídáme, stále si neodvezla všechny věci. Tvrdí, že neví co přesně chce, že jsem pro ni důležit, že ji na m záleží, myslím, že mě stále miluje trochu. Myslím, že se ale bojí, že by to zklouzlo zpět do otoh stereotypu. Nemyslím si, že s ním je vyloženě šťastná ani nešťastná, nic takového mi neřekla, jen to na mě tak působí. Ví, že jsem schopen změny a že spolu dokážeme fungovat a splnit si naše přání. Přátelé mi říkají, že nejlepší varianta, je se od ní odpoutat, že pak pozná co opravdu ztratila. Rád bych ji měl zpět a nevím co dělat. Pomoc prosím
Vincent
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní doktorko,
s partnerem (25) jsme zhruba 3/4,vím, že je to docela krátká doba, ale neubránila jsem se zeptat, jestli by chtěl jednou děti. Nejdříve se mi dostalo odpovědi, že nejspíš ne. Ale potom mu doktor zdělil, že možná bude neplodný,kvůli nějakým zdravotním komplikacím. Přítel mi řekl, že kdyby to tak bylo, tak se se mnou rozejde.. Naštěstí se ukázalo, že je v pořádku. Jenže teď u něj přetrvává stav, že dítě opět nechce, protože to tak necítí a že by byl sobec, kdyby se mnou zůstal a byl by teoreticky neplodný, protože by mi nemohl dát, to co bych jednou chtěla. Říkám si, že to má čas, vím, že se to v něm bije, jen někdy je to hrozně náročné ty jeho názory, které si protiřečí. Stále studuji, takže není kam spěchat, ale bojím se, že mi za 2,3 řekne to samé..
s partnerem (25) jsme zhruba 3/4,vím, že je to docela krátká doba, ale neubránila jsem se zeptat, jestli by chtěl jednou děti. Nejdříve se mi dostalo odpovědi, že nejspíš ne. Ale potom mu doktor zdělil, že možná bude neplodný,kvůli nějakým zdravotním komplikacím. Přítel mi řekl, že kdyby to tak bylo, tak se se mnou rozejde.. Naštěstí se ukázalo, že je v pořádku. Jenže teď u něj přetrvává stav, že dítě opět nechce, protože to tak necítí a že by byl sobec, kdyby se mnou zůstal a byl by teoreticky neplodný, protože by mi nemohl dát, to co bych jednou chtěla. Říkám si, že to má čas, vím, že se to v něm bije, jen někdy je to hrozně náročné ty jeho názory, které si protiřečí. Stále studuji, takže není kam spěchat, ale bojím se, že mi za 2,3 řekne to samé..
Lenka
psychické poruchy
Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych se s Vámi poradit. Syn dokončil VŠ (promoce listopad 2016), ovšem psychicky vypjaté státnicové období v něm rozjelo již dlouho "spící" OCD (poprvé se objevila v jeho 15 letech, nyní je mu 24). Je zaléčen obvyklou léčbou od psychiatra a nyní se více či méně "zklidnil". Ovšem nehledá práci, prý to v něm znovu vyvolává psychický neklid jako před zkouškama, je mu pak špatně i fyzicky, což sice chápu a věřím mu, určitě se na to nevymlouvá, ale chtěla bych znát na celou věc Váš názor, případně radu. Děkuji, Radka - otázka upravena poradcem
Radka
problémy v komunikaci
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Syn má na střední škole povinnou praxi, měli si sami domluvit ve strojírenských podnicích stáž na 14 dnů. Jenže jsem zjistila, že manžel se rozhodl, že mu dá razítko o absolvování u něj - dokonce s tím byly prý problémy, protože firma se zabývá úplně jiným oborem. Ve škole to nějak přešli, mají svých starostí dost. Když jsem se ptala, co tam bude syn stážovat, manžel mi řekl, že nic, že syn může být doma a nic nedělat. jednak je to podvod, jednak je to i proti synovi, který se mohl podívat do velkého podniku, zkušenosti se mohou vždycky hodit. Se synem jsem mluvila a přemluvila ho, aby šel na skutečnou stáž. Manžel o tom se mnou nechtěl vůbec mluvit, pořád to sváděl na syna, jak on nechce nikam jít, ale pravda to nebyla.. Podařilo se mi dokonce zajistit místo ve velmi zajímavém podniku, na syna se tam těšili, že mu ukážou, co budou moci. A syn by to asi vzal nebýt táty, který do něj hučel, jak mohl mít leháro a tam že bude muset makat. Syn tam nakonec nastoupil, ale snažil se vše bojkotovat a byl hodně otrávený. Snažila jsem se s ním mluvit, vždycky se to trochu zlepšilo, jenže pak nastoupil se svými řečmi táta a bylo to zase zpět. Na konci praxe syn dokonce dva dny bez předchozí omluvy na stáž nepřišel, táta mu řekl, že když mají dvě povolené absence, ať tam teda nechodí a vzal ho na výlet. Mně to samozřejmě neřekli, dozvěděla jsem se to, když volali z fabriky, kde je, že na něj čekají. Bylo mi trapně a šla jsem situaci urovnávat. Teď mi syn s manželem dokonce řekli, že syn potřebuje potvrzení do školy a ať ho z té fabriky vyzvednu, když jsem si ji zajistila. Vůbec nevím, jak se zachovat. Děkuji za Vaši radu.
Magda
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Dá se nějak pojmenovat porucha osobnosti, kdy partner v pravidelných intervalech se přestává ozývat a pak opět opatrně navazuje kontakt? Tzn. střídají se období "super" a "zklamání" stále dokola. Známe se 5 let, žije společně v domě 9 let se ženou, se kterou se teprve nyní rozvádí, nemohli jít od sebe kvůli majetku, skutečně formální manželství. Velký dříč, pracuje v Německu, na víkendy jezdí sem a dělí čas mezi mne a svoje děti, případně další povinnosti. Spolu je nám výborně, rozumíme si v sexu, je pozorný, máme si o čem povídat, vaříme spolu atd. Jakmile se vzdálí, jako by se z něj stal někdo jiný, přes týden nenapíše. V pátek hlásí "večer přijedu, těším se" a pak se 14 dní neozve. Sám dá najevo zájem, který pak svým chováním popře. Zažil zklamání, neumí o problémech mluvit, jakmile dám najevo, že takhle mi to nevyhovuje, změní téma a nedokáže mi to vyvrátit. Jako by mu vadil pocit, že selhal... Je nevyrovnaný, ale dokáže být i milující, dá se to tolerovat? Díky. - otázka upravena poradcem
Michaela Jelínková
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, s manželem jsem 26 let. Od svých 19. Máme 3 děti, z toho 2 nezletilé. Po tak dlouhé době mi došlo, že jsem pro manžela jen levná pracovní síla. Podávám žádost o rozvod. Manžel se s tím nehodlá smířit, lže, vyhrožuje, neplní dohody, je arogantní. Někdy se ho bojím. Je mi z toho velmi smutno. Nemluvíme spolu, rok a půl nesdílíme společnou ložnici. Manžel si na seznamkách dopisuje s několika ženami. Nepřiznává žádnou svou vinu na rozpadu vztahu. Ze všech svých neúspěchů, i pracovních, viní vždy ostatní lidi.Takto to vidí i moje a jeho rodina. Tvrdí že to není pravda. Mám pocit, že není duševně v pořádku. Je ve svých očích naprosto dokonalý. Co s tím? Děkuji Vám za odpověď.
Martina
krize vztahu
Dobrý den, nevím kde upřímně začít. S přítelem jsme cca 4 roky s tím, že když jsme spolu byly cca 2 roky odešel ode me a šel k partnerce s kterou má dceru. Nyní jsme opět spolu, ale nevím jestli to je správné. Všechno co dělám je špatně. Neustále má potřebu mne ponaučovat, jak by on dělal tu věc. Přítel podniká. Pracuje převážně z domu nebo někde jezdí. Prostě je svým pánem. Já pracuji - odjíždím ráno a vracím se večer. Dříve přítel doma vůbec nepomáhal a neustále mě diktoval co mám jak a kdy dělat. Nyní již doma pomáhá, ale neustále to mám na talíři. Více méně se dnes již o ničem jiném nebavíme, než o jeho práci a o tom co a jak mám dělat nebo nedělat. Dříve ještě k tomu všemu pil, takže kolikrát byl hodně vulgární, agresivní. Nevím si s ním rady, já ho miluji, ale cítím z jeho strany, že on ne. Že je se mnou akorát, že by asi neměl kam jít. Připadám si psychicky na dně a přítel mi neustále říká, že se mám nad sebou zamyslet a dojít si k psychologovi. Tak nevím co dál
Jana
nedotažený rozchod
Několikrát již řekl,že jsme asi každý jiný,nefunguje to z některých důvodů,že půjdeme raději od sebe.Pak se ozval po nějaké době,že se mu to rozleželo a když jsem já argumentovala,proč chce jít zpět do vztahu o kterém tvrdil, že jsme jiní, nechápeme se, tak řekl,že to bylo ve vzteku,že se zlobil,že ví,že jsme jiní v něčem ale že na tom musíme pracovat.I když řekl,že se nebudeme kontaktovat, tak se ozýval. Včera řekl, ať nevolám nic neřeším, že je to tak jak to je,tak stejně ve finále jsme to rozebírali přes hodinu po telefonu.Jsem zmatená.On často ve vzteku říká věci, které se mu pak rozleží.Tentokráte jsme si i vrátili klíče, což asi znamená konec.Rozchod předtím takto vážně nebral, říkal, že je to spíš pauza.Já pořád nevím,cítím z jeho strany, že se snažil,má mě rád,ale něco je nějak špatně. Možná po tom co jsme pořád něco řešili nemá energii,chce klid.Řekne vždy,že než hádky, bude raději sám,pak mě kontaktuje.Odjel na 14 dní a já nevím co dělat. Mám ho ráda a myslím že on mě také
Pavla VIII.
nedotažený rozchod
Nakonec mi řekl, ať žiju, pořád nepřemýšlím, že mým hlavním problémem je to, že na vše tlačím, že se se mnou cítil dobře, ten víkend před plesem, i během toho týdne, proto se mnou chtěl trávit další čas,dával tomu šance, ale že jsem to na plese zase pokazila. Že jsem pesimista,za vším hledám jen to špatné, že kdyby se mnou nechtěl být, jde na ples s někým jiným,nebo sám. že mám ke všemu špatný postoj. Po hodině hovoru jsme se rozloučili s tím,že jsem mu řekla, že ho tedy nechám, nebudu kontaktovat a nebudu bojovat, pokud už není o co. Ale opravdu jsem z něho zmatená. Několikrát řekl, že chce klid a čas, pak inicioval schůzky on, řekl že chce být se mnou, já to pak beru, že jsme pár, ale asi ho tím občas omezuji. Říkal,že už nechce nic rozebírat, řešit, ale pak stejně po telefonu o všem diskutujeme. po telefonu jsme se rozloučili s tím, že se ozve za 14 dní až přijede z Prahy a domluvíme se na jeho věcech.Nejhorší je,že já opravdu nevím co chce a zda je to vždy z jeho strany definitivní
Pavla VII.
nedotažený rozchod
Dal mi tedy moje věci s tím, že řekl, že by chtěl vrátit také své klíče.Své věci, které má u mě, si prý vyzvedne až se vrátí za 14 dní z pracovní cesty. Odešla jsem.Večer jsem mu volala, že když to tedy takhle skončilo, že chci aby si věci vzal, že tohle se mi nelíbí.Odpověděl, že pokud mi to tak vadí, že to mám vyhodit, že nemá náladu, energii a necítí se,aby si pro věci chodil. Pak jsme dlouze asi hodinu a půl o všem mluvili, vysvětlovali si. Co komu vadí, proč, ale on už to nechtěl rozebírat, ale přitom vysvětluje, co by chtěl, co mu vadí, co ho trápí. Říkal, že si v některých věcech asi nerozumíme, že neví co dělal špatně, že nepodváděl, že se jen bavil. Já se asi upnula k tomu, že bude chtít večer trávit se mnou, když se tak těšil a pak mi vadilo, že jsem nebylo středem jeho vesmíru.Mluvil rozumně, já mu řekla, že ho mám ráda, že jsem se vždy snažila udělat co chce, dát mu prostor, čas, pracuji na sobě,ale pokud miluji a stojím o to sama, tak to nemá cenu.Nebyl zlý.
Pavla VI.
nedotažený rozchod
Odešel někam do chodby a já neměla klíče,abych mohla domů, tak jsem šla za ním,ale on začal být agresivní, že ho mám nechat atd. Ve finále odešel,kliče nedal,řekl mi, že jsem jak malá žárlivá holka. Že to takhle nechce. Klíče mi pak od něj donesl kamarád. Už bylo u konce plesu, takže jsme se všichni balili a já šla za ním, jestli jede s námi taxíkem.To už byl ve stavu, že sotva chodil.Křičel na mě, že ani náhodou, že ať jedu a ještě tam ze vzteku přede všemi hodil na zem tašku s věcmi. Tak jsem jela domů. Jeho přátelé mi po cestě říkali, že nechápou co se děje,že jsme skvělý pár, že když jsme se potkali byl na nás tak krásný pohled, že on se změnil, usadil, byl rád. Že mě miluje, stojí o mě, ale že pořád s něčím bojujeme. Následující den ráno jsem se mu pokoušela dovolat, kvůli věcem, které jsem nutně potřebovala, vyspával, nebral mi telefon a ozval se až kolem poledne, že mi věci dá až bude chtít a že se ozve sám ať já nepíšu. Ozval se kolem 15h, kde mi je má dát. Vyzvedla jsem si je.
Pavla V.
nedotažený rozchod
Pak to bylo chvíli zase v pořádku. Tancovali jsme však na něco rychlého a on zmizel z parketu, že musí na záchod. Po chvíli jsem ho pak viděla, že tancuje s nějakou slečnou či kamarádkou a dělá blbinky vedle v místnosti. Dost mě to zamrzelo,že vlastně odešel ode mě z parketu a vidím ho tancovat jinde.Možná přeháním,ale zabolelo mě to, dotklo se mě to. Možná jsem to brala jinak než on, asi po tom co mi týden před tím řekl, že mu chybím, že chce strávit víkend se mnou jsem to brala tak, že o mě stojí, chce vše vrátit zpět. šla jsem tedy za ním a řekla mu že mi to není příjemné, že odešel z parketu a teď ho vidím jak se baví tady a že tím pádem bych ráda šla domů ať mi dá klíče.To ho totálně rozzlobilo, že nechápe co mi zase vadí, že se jen baví, s nikým se nelíbá, nepodvádí mě atd.Musím podotknout, že tím, že jsem měla jen malinkou kabelku, nechala jsem věci u něj doma, doklady, klíče od vozu, všechny důležité věci. Byl naštvaný, opilý a nechtěl se se mnou bavit, prý ať dělám co chci.
Pavla IV.
nedotažený rozchod
Pak začaly hrát pomalé písničky a dost často se stávalo, že přítel běhal po restauraci, na bar atd. a nechával mě tam třeba 2 písničky z 5 sedět.Pokud se tančilo něco rychlého, nevadilo mi to, protože jsme tančili všichni s přáteli, ale u těch pomalých to nejde, to člověk potřebuje protějšek.Začlo mě to po chvíli mrzet, že mě tam vzal ale pořád někde lítá a nevěnuje se mi. Sice za mnou vždy přišel, donesl něco k pití, vyzval i k tanci, ale pak se zase na nějakou dobu vypařil. Nebylo to moc příjemné vidět,jak ostatní tančí a já tam sedím sama u stolu a jsem na "ocet". Musím dodat že přítel dost popíjel,dost lidí dlouho neviděl, tak samozřejmě šel s každým si dát panáčka. Viděl pak že nejsem ve své kůži tak se mě zeptal. řekla jsem mu popravdě, že mi to není příjemné, že tam zůstávám sedět sama. Že když hrají pomalé písničky, že nemám s kým tančit, asi se ho to dotklo a od té doby bylo vše špatně. Byl skleslý, naštvaný a chvilkami mi i přišlo, že tam tráví se mnou času ještě méně. - otázka upravena poradcem
Pavla III.
nedotažený rozchod
Ve finále naznačoval, že se mnou zase počítá, že by chtěl v pátek před plesem za mnou přijít, že by u mě přespal a v sobotu po plese, že můžeme být spolu, i před plesem společně se chystat u něj atd. Bylo vidět že se moc těší. Přijel v pátek, ale bylo to takové rozlítané, já byla unavená,on také tak nakonec spal u sebe. V sobotu jsme šli na ples, před tím probíhalo chystání, navíc přítel se většinou chopí programu, je velmi aktivní, vymýšlí scénky atd. Rovnou jsem se ho ptala,jak tam jdeme, jestli každý za sebe, jestli pak pojedeme nezávazně na sobě domů a řekl, že tam jdeme spolu, tak jako pár spolu odejdeme. U něj doma jsme chystali výhry na tombolu apod. Na plese to probíhalo tak, že jsme vlastně všichni byli v páru, seděli jsme 4 páry. Problém nastal v tom, že přítel je extrovert, je rád středem pozornosti, bavič atd. Já jsem spíše klidnější typ, tím ale nemyslím, že se neumím bavit, jen asi nepotřebuji okatý obdiv apod.
Pavla část II.
nedotažený rozchod
Paní doktorko moc děkuji za reakci a omlouvám se, že jsem svůj dotaz napsala zmateně a že jste nevěděla o koho se jedná. Bohužel nejsem z Prahy, ale opačné strany republiky, takže osobní schůzka je pro mě nesplnitelná věc.Jestli mohu, shrnu Vám vše. Nejprve jsem Vám psala že je přítel o 15 let starší a že se se mnou rozešel a nechal u mě klíče, své věci, Psala jste mi, že pokud byl rozchod takový, tak že to svědčí o tom, že se pravděpodobně nechce definitivně rozejít. Moje minulá zpráva se týkala obav, toho že tápu, protože nemáme určeny žádné pravidla, že chce všemu dát volný průběh, ale kontaktoval mě, chtěl mě vídat, ale já jsem nevěděla, zda jsme ve vztahu, jak to celé mám brát, když mě navíc pozval na ples. Byl milý občas volal a situace je nyní taková: předminulý víkend jsme se domluvili, že spolu strávíme příjemnou sobotu, dívali jsme se na film, přítel uvařil a já to brala tak nějak že budeme spolu, nastavila jsem si, že to necháme plynout, nebudu tlačit.
Pavla
krize vztahu
Dobrý den, s manželem máme veliký problém. Již od porodu naší dcery vznikly první problémy, které se neustále stupňují. On je o 7 let starší než já, já jsem z početné rodiny, on je jedináček. Já bych ráda si vedla mou rodinu-manžela a dceru nějkým smerem. Bohužel ikdyž jsme finančně nezávislí, naopak tchyně je finančně závislá na nás-manželovo příjmech, ještě k tomu mi ruší komunikaci s manželem. On nechce naslouchat mým potřebám, naslouchá jen a jen jí. Předělávají nám potom společné plány a dohody. Tchýni mi nastějhoval po nás do domu, ikdyž jsem se ani celá neostěhovala. Ona samozřejmě mi od porodu vyčítá, že žiji v bordelu, můžu za smrt jejího manžela a že nevydělávám. Já si opravdu myslím, že ani jedno, ani druhé není pravda, i mám pádné argumenty. Nicméně pořád mi to trápí a ještě ji manžel přiblížil a nastěhoval mi ji za roh. Sice není součástí naší domácnosti, ale v podstatě je, protože mi organizuje mrazáky, ledničky, chodí v mých pantoflích,vše, co jsem ještě nestačila vystěhovat, přebírá a mně je to strašně nepříjemné. Ikdyž manžela na veškerá rizika ohrožení našeho vztahu upozorňuji dopředu, nedá na mě a cítí se výše postavený než já, svobodný jako pták. Jedná jen za sebe a na mě a mé názory nehledí. Opravdu nevím, co mám dělat, díky tomu se nám ztratila veškerá touha mezi námi a jediné, co v posteli děláme, snažíme se otočit tak daleko, abychom se sebe nedotkli-tedy já-aby mi zase neublížil.
Nevím, jak b\ste mi mo´hli poradit. Můj manžel i já to řešíme dost alkoholem-já pravidelně s mírou, on nepravidelně do extrémů. Pak mu vyčítám, když vydechne, jak potom s dcerou dýcháme vše, co stačil za večer vypít. Nechce se bavit, bojí se toho, utíká před problémy. Já nevím opravdu, jak dopadneme, ale chci to řešt, protože je to pořád vážnější. Díky za každou radu.
Nevím, jak b\ste mi mo´hli poradit. Můj manžel i já to řešíme dost alkoholem-já pravidelně s mírou, on nepravidelně do extrémů. Pak mu vyčítám, když vydechne, jak potom s dcerou dýcháme vše, co stačil za večer vypít. Nechce se bavit, bojí se toho, utíká před problémy. Já nevím opravdu, jak dopadneme, ale chci to řešt, protože je to pořád vážnější. Díky za každou radu.
Anonym Anonym
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, paní doktorko. Chtěla bych znát Váš názor na tuto situaci: Manžel má o 4 roky mladšího bratra, je mu sice už 50let, ale je stále rodiči protěžován a mají pocit, že mu musí celá rodina pomáhat. V minulosti jsme mu několikrát vypomáhali finančně a byly to částky v řádech statisíců, protože bratr se svým přítelem např. chtěli byt v centru Prahy. Nikdy peníze nevracel. V r.2014 koupili domek a od mého manžela, který je stavebník si nechali provést úplnou rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že naše finanční situace už není taková, abychom si mohli dovolit rekonstrukci sponzorovat, chtěli jsme od bratra po ukončení prací zaplatit výdaje. Výsledek je takový, že o tom nechce on ani rodiče vůbec ani slyšet, ale všechnu práci pohaněli a ukončili s námi veškeré styky. Nikoho z nich nezajímá, že jsme si na to museli vzít kontokorent a vydali se zcela z peněz :( Samozřejmě bylo vše postaveno na důvěře, takže žádné smlouvy ani jiné náležitosti nejsou.Co dělat? Poraďte prosím...Eva
Eva Z.
krize vztahu
Dobrý večer, jsem 30 let vdaná. mám stejný problém jako paní Marie. Vychovala jsem 3 děti, dcery jsou dospělé, syn studuje a bydlí s námi. Manžel na mne vždy žárlil i když neměl důvod. Dokud jsem jen trávila čas s dětmi a do společnosti chodila jen sním, bylo vše v pohodě. Před 5 roky měl manžel vážný úraz, psychicky byl na tom špatně, děti i já jsme tím trpělyi, ale byli jsme mu velkou oporou. Asi v té době mě začal více pozorovat a časem vůbec nesnesl, že si jdu popovídat s kamarádkami. Sám přestal chodit s kamarády např. na pivo, jako kdyby mu dělalo dobře, že mne může psychicky deptat. Vždy po návratu domů si stěžuje syn, jak na mne nadával tak, že sedí v jiné místnosti než syn a mluví o mě škaredě, se vším na co sáhne bouchá. Se mnou se po návratu nebaví. Z počátku jsem tomu nevěnovala pozornost, ale jeho chování bylo horší a horší. Začal tajně pít alkohol a tak u nás jednou v noci byla rychlá pomoc, protože upadl. Po mé domluvě slíbil, že se bude s žárlivostí ovládat, což netrvalo ani měsíc. Chtěl mne přinutit žárlit, tak s mou kamarádkou vymysleli, že si budou zamilovaně psát, dokud na to nepřijdu. Nejhorší na tom bylo to, že na tyto zprávy přišel můj syn, kterému se nezdálo, že taťkovi někdo píše večer, když nejsem doma. Opět sliby manžela a po čase mi řekl, že je to vše má vina. V manželství nám to neklape, zklamal mne a nějak se s tím nedokážu smířit.
Sylva
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko!
Máme s přítelem před sebou jednu choulostivou věc, která snad zde nebyla řešena, tak jsem se Vám rozhodl napsat. Je mi 33 let a zhruba 4 roky mám vztah s 52 letým mužem. Moje okolí vše tak nějak "tuší" a nemá s tím evidentně problém ( i kdyby mělo je to můj život a já si ho chci užít :-) ). Bydlím vždy týden s přítelem a týden se svojí dcerou, které jsou 4 roky. Můj přítel má z předešlého vztahu 15 letou dcerou. Má dcera přítele zná a má ho moc ráda (samozřejmě nemá z takových věcí rozum). Přítelova dcera se rozhodla částečně odstěhovat od matky a začít bydlet s tatínkem. Rádi bychom před ní náš vztah "legalizovali", ale nevíme, jak to s ní citelně probrat....zda jí to dávkovat po částech nebo si s ní sednout a říct jí vše rovnou na rovinu....holčička je v pubertě a já bych nerad pokazil jejich hezký vztah s otcem, ale zároveň bychom s přítelem rádi trávili čas ve čtyřech. Moc Vám děkuji za radu! Tomáš - otázka upravena poradcem
Máme s přítelem před sebou jednu choulostivou věc, která snad zde nebyla řešena, tak jsem se Vám rozhodl napsat. Je mi 33 let a zhruba 4 roky mám vztah s 52 letým mužem. Moje okolí vše tak nějak "tuší" a nemá s tím evidentně problém ( i kdyby mělo je to můj život a já si ho chci užít :-) ). Bydlím vždy týden s přítelem a týden se svojí dcerou, které jsou 4 roky. Můj přítel má z předešlého vztahu 15 letou dcerou. Má dcera přítele zná a má ho moc ráda (samozřejmě nemá z takových věcí rozum). Přítelova dcera se rozhodla částečně odstěhovat od matky a začít bydlet s tatínkem. Rádi bychom před ní náš vztah "legalizovali", ale nevíme, jak to s ní citelně probrat....zda jí to dávkovat po částech nebo si s ní sednout a říct jí vše rovnou na rovinu....holčička je v pubertě a já bych nerad pokazil jejich hezký vztah s otcem, ale zároveň bychom s přítelem rádi trávili čas ve čtyřech. Moc Vám děkuji za radu! Tomáš - otázka upravena poradcem
Tomáš
nejistota ve vztahu
Dobrý den, bude mi v dubnu 20, příteli v květnu také tak. Já mám 19-ti měsíční dceru s mužem, který se "ozve" cca jednou za 4_6 týdnů, bydlím u svých rodičů, přítel také. Oba studujeme VŠ a chodíme spolu necelé 4 měsíce, ale známe se 9 let, chodili jsme do jedné třidy na osmiletém gymplu. K malé se chová moc hezky, umí se o ní postarat, chápe. co ona pro mě zanená. Přesto z něj vypadlo něco, čemu velmi rozumím, ale nechapu, proč se to jal řešit teď. Řekl mi, že se necítí na to dělat Anežce "tátu". Já osobně jeho odpověď v 19ti chápu, ale občas se bavíme i o "budoucím čase" a ja si nedokážu představit žít s někým, kdo by malou nevzal za "vlastní". Je mi jasné, že to říká i z důvodů, žese o nás nebude moc ještě x let finančně postarat atd. Jak můžu tady ty jeho názory brát, ja věřím, že dát tomu víc jak 4 měsíce, tak se to bude vyvíjet, ale teď me to dost hryže v hlavě...Je v pořádu nechat do Teď v tom, že je kamarád co si sní hraje a jak se náš vztah bude vyvíjet tak se uvidí?
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Martina
otázky početí, těhotenství
Dobrý den paní Douchová. Je mi 30 let a v poslední době přemýšlím o dítěti. Mám za sebou několik vážnějších vztahů, ve kterých jsem ale nebyla příliš spokojená, přišlo mi, že se partneři chovali sobecky. Můj poslední vztah jsem ukončila po třech letech - místo toho, abychom s partnerem řešili otázku zázemí a rodiny, zajímaly partnera pouze jeho koníčky a kam pojede na dovolenou a vztah podle mě nikam nesměřoval - když jsem se nespokojila s tím figurovat v něm jako "módní doplněk" - podotýkám, že se jednalo o svobodného, bezdětného skoro čtyřicátníka. Já jsem aspoň jedno dítě chtěla vždy, a jelikož jsem se v mladším věku léčila i s onkologickým onemocněním, začínám být z této situace na "partnerském trhu" dost v rozpacích. Vždy jsem chtěla úplnou rodinu, i když dítě chci asi od 17 ti, snažila jsem se o zodpovědnost. Nyní ale zvažuji nabídku mého zadaného kamaráda, že budeme mít dítě spolu, pakliže to bude "má záležitost". Znám ho 8 let a mám ho moc ráda. Co si o tom myslíte? Děkuju - otázka upravena poradcem
Linda
děti partnerů
Dobrý den, potřebuji radu, už nevím odkud kam! :-(
Mám syna z prvního vztahu, bude mít 10 let. Mám manžela, který po něm dost jede, nadá mu i za uplné hlouposti. Máme spolu dceru 1.5roku o tu se syn stará, hlídá, krmí, hraje si vše co je potřeba... Nenutím ho, jde a sám od sebe pečuje o sestříčku... Tam problém není, ale s manželem šíleně bojuje. Manžel bohužel je trošku složité povahy, cokoli se mu řekne uráží se a hned všechno vztahuje na sebe, už mám strach mu cokoliv říct, aby se neurazil a nehádali se. Syn když jsem v práci mi píše, volá, že se doma nudí a ja s práce to nevyřším. Manžel nadává na to, že sedí u PC nebo mobilu, ale manžel dělá to samé, nadá mu za vše, že je línej, že dělá něco blbě. Jenže jak to dítě má dělat co chce, když mu nejde vzorem??? A jen mu nadává za to co dělá špatně a jak je línej atd. atd. A mluví s ním tak arogantně a hnusně, že kluk má strach se ho na něco zeptat, nebo mu něco říct!!!
Děkuji za radu a odpověď Monika
Mám syna z prvního vztahu, bude mít 10 let. Mám manžela, který po něm dost jede, nadá mu i za uplné hlouposti. Máme spolu dceru 1.5roku o tu se syn stará, hlídá, krmí, hraje si vše co je potřeba... Nenutím ho, jde a sám od sebe pečuje o sestříčku... Tam problém není, ale s manželem šíleně bojuje. Manžel bohužel je trošku složité povahy, cokoli se mu řekne uráží se a hned všechno vztahuje na sebe, už mám strach mu cokoliv říct, aby se neurazil a nehádali se. Syn když jsem v práci mi píše, volá, že se doma nudí a ja s práce to nevyřším. Manžel nadává na to, že sedí u PC nebo mobilu, ale manžel dělá to samé, nadá mu za vše, že je línej, že dělá něco blbě. Jenže jak to dítě má dělat co chce, když mu nejde vzorem??? A jen mu nadává za to co dělá špatně a jak je línej atd. atd. A mluví s ním tak arogantně a hnusně, že kluk má strach se ho na něco zeptat, nebo mu něco říct!!!
Děkuji za radu a odpověď Monika
Monika
hledání sebe sama
Dobrý den. Mám uvnitř sebe spousta problémů, nejistot, úzkostí. Vždy, když někoho miluju, velmi se na něho citově upínám. Ten dotyčný o tom snad nijak neví, snad ho nijak neomezuju ani neobtěžuju, ale je to uvnitř mě. Ať už se jedná o lásku k muži tak o přátelství z mé strany. Často se chci někomu podobat, současně si ale dávám pozor, aby to dotyčný nezjistil. Taky když nejsem s dotyčným člověkem, nebo necítím jeho sympatie ke mně, jsem z toho strašně smutá a upadám do depresí. Jistě mi odpovíte, že jsem závislá, ale neumím to jinak, své emoce velmi silně prožívám a nemohu to nijak změnit, i když se s danou osobou delší dobu nevidím, trápím se tím víc, ačkoliv se snažím dělat jiné věci, je to stále ve mně. Nikdy jsem neměla žádný vztah (partnerský), všechno to prožívám intenzivně v sobě, ale bojím se odmítnutí. Chodím k psychologovi, ale asi mi nerozumí. Nedal mi radu, co s tím. Děkuju.
Marie
žárlivost
Dobrý den,
jsme s přítelem rok a půl. A já mám dost velký problém s žárlivostí - moc si nevěřím a myslím, že i tím by to mohlo být. Vadí mi, když přítele JEN někdo pozdraví a udělám neskutečnou scénu - mám chuť mu něco udělat a nebo i té dotyčné. Tento problém jsem měla i u ex, ale u toho jsem zjistila nevěru a od té doby jako kdybych nebyla nic - začal se přátelit jak s holkama, tak klukama a na mě neměl vůbec čas.. Pořád byl s nějakýma jinýma a když jsme spolu už nebyli, tak mi řekl, že spal s hodně holkama a s jednou je doteď. Nevím jestli to s tím je nějak spojené s tou mojí žárlivostí? Když mě ex ještě nepodváděl a poprvé ho pozdravila nějaká holka, tak jsem to nedokázala překousnout.. Nechápu, proč to tak mám a proč mi to tak strašně moc vadí...vím, že mám malou sebedůvěru a holky ve škole mě šikanovali... A mám pocit, že je to čím dál horší...jen ho nějaká pozdraví a já mám chuť zabíjet... Všichni mi říkají ať si najdu odbornou pomoc, ale mám z toho strach...Děkuji za odp.
jsme s přítelem rok a půl. A já mám dost velký problém s žárlivostí - moc si nevěřím a myslím, že i tím by to mohlo být. Vadí mi, když přítele JEN někdo pozdraví a udělám neskutečnou scénu - mám chuť mu něco udělat a nebo i té dotyčné. Tento problém jsem měla i u ex, ale u toho jsem zjistila nevěru a od té doby jako kdybych nebyla nic - začal se přátelit jak s holkama, tak klukama a na mě neměl vůbec čas.. Pořád byl s nějakýma jinýma a když jsme spolu už nebyli, tak mi řekl, že spal s hodně holkama a s jednou je doteď. Nevím jestli to s tím je nějak spojené s tou mojí žárlivostí? Když mě ex ještě nepodváděl a poprvé ho pozdravila nějaká holka, tak jsem to nedokázala překousnout.. Nechápu, proč to tak mám a proč mi to tak strašně moc vadí...vím, že mám malou sebedůvěru a holky ve škole mě šikanovali... A mám pocit, že je to čím dál horší...jen ho nějaká pozdraví a já mám chuť zabíjet... Všichni mi říkají ať si najdu odbornou pomoc, ale mám z toho strach...Děkuji za odp.
Dominika
hledání sebe sama
Dobrý den, chtěla bych reagovat na příspěvek p. Magdy. Je mi 40 let. Zůstala jsem také sama. Nikdo mě nikdy nechtěl. Snila jsem o pohodové rodině a dětech. Bohužel mi nevyšlo vůbec nic. Zkoušela jsem všechno možné, všechno bylo stejně marné. Po několika neúspěších jsem již neměla silu ani chuť cokoliv zkoušet. Vytvořila jsem si blok, který mě chrání před dalším poškozením. Nejtěžší období mám již za sebou, což bylo v době, kdy se mé vrstevnice vdávaly a rodily děti. Nesmírně mě to bolelo, že oni mají něco co já nikdy nemůžu mít. Všechno jsem již vzdala, neboť ať jsem dělala co jsem dělala všechno bylo zbytečné. Maximálně mě to znovu zranilo. Učím se mužské práce, abych byla schopna v životě co nejlépe obstát. Na všechno si člověk zvykne i na šibenici jak se říká. Přeji mnoho sil a jde to si na všechno zvyknout. Pohodový večer
Nikola
problémy s tchyní
Dobrý den, paní doktorko, je mi 50 a rok žiji s novým přítelem, který je o rok starší. Je jedináček, který vyrůstal od 6 let jen s matkou, která je dominantní manipulátorka. Nemá kamarádky a veškerý kontakt se světem má přes přítele, vyčítá, že na ní kašle, že za ní málo jezdí, nepomáhá, a když, tak špatně... myslela jsem, že jí jen chybí společnost, nabízela se, že za ní zajdu, promluvím, ale ona stojí jen o syna. Jenže přítele takový (podle mého patologický) vztah s matkou dost ničí. Nedávno ho prosila, aby jí pomohl umřít...měl pak těžkou migrénu, vysoký tlak. Mám o něj strach. Můžu pro něj něco udělat?
Ivana M.
psychický teror ve vztahu
Dobrý den. S partnerem jsme spolu 6 let a máme 4 roky syna. 2.5 dceru. u něj nastane záchvat vzteku proti mě, který je provázený nejhrubšími nadávkami, urážkami a bolestným ponižováním a fyzickým násilím . náš život je nelehký a plný stresu.člověk vydrží hodně kvůli dětem syn tíhne k otci .mám dvě dcery z minulého vztahu kde bylo též psychické týráni kde jsem odešla .kde dcery zůstali u bývalého a ted chtějí žít se mnou.ale jak?když opět není vše tak jak má být.. Vždycky je chvilku klid a pak to zase přijde, chtěla jsem rozvod, ale stále mě nenechá návraty do baráku výmluvy a dělání jako by se nic nestalo .nevím kudy kam .
natalie
nejistota ve vztahu
a nakonec jsem náhodou zjistil, že ji vyzvedla mamka od přítelkyně. Když jsem se jí na to zeptal, řekla mi, že se potkali na půl cesty, vzala si malou, aby si mohla zajít do města něco koupit. Mám obrovské problémy s tím, uvěřit ji. Několikrát mi totiž lhala, aniž bych ji nějak upozorňoval, že vím, že to co mi říká není pravda. Jsem opravdu žárlivý typ a to co se teď děje mi vůbec k pohodě nepřispívá. Navíc mám docela dost stresující práci, proto jsem docela psychicky vyčerpán. Když jsem se ji zeptal, jestli mně podvedla, nebo jestli se s někým schází, říkala mně že ne a kdyby to tak bylo, tak by mi to řekla a odešla by..(vyznělo to, jako že by neunesla tíhu viny). Opravdu nevím, co si mám myslet, miluju ji a vím, že ona miluje mně, ale poslední dobou to nějak všechno ochablo. Snažím se znova dostat do vztahu nějakou jiskru, akorát mně připadá, že se snažím sám a ona si pokračuje v tom co dělala doposud.
Děkuji
Děkuji
Marek
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
chtěl bych se poradit ohledně mého vztahu. Mně je 30, přítelkyni 24. Máme 3 letou dcerku. S přítelkyní jsme přes 5 let a sem tam jsme se kvůli něčemu pohádali. Nedávno jsem zjistil, že si na sociální síti píše s "kamarády". Byli to lidi, které pořádně ani osobně nezná. Nedalo mi to a sem tam jsem si přečetl, to co nestačila vymazat. Začínalo to přáním k dobrému ránu přes pozývání na různé akce. Když jsem to už nevydržel a řekl jsem co vím, v podstatě mně okřikla, že se nic neděje a ať toho nechám. Trpěl jsem to delší dobu, než jsem zjistil, že si vyměnili tel. čísla, že si píšou smsky, volají. Když jsem ji sdělil, že mně toto její chování nedělá dobře, pokračovala v tom dál. Akorát si začala vypínat zvuk na tel. a hlavně si ho začala schovávat a brát všude sebou, abych neměl šanci něco zjistit. Podle mně se i sešli, protože často pracuji déle v práci a několikrát to co mi řekla, nesedělo s tím co třeba řekla později. Jako že např. měla v pátek vyzvednout dceru ze školky - otázka upravena poradcem
chtěl bych se poradit ohledně mého vztahu. Mně je 30, přítelkyni 24. Máme 3 letou dcerku. S přítelkyní jsme přes 5 let a sem tam jsme se kvůli něčemu pohádali. Nedávno jsem zjistil, že si na sociální síti píše s "kamarády". Byli to lidi, které pořádně ani osobně nezná. Nedalo mi to a sem tam jsem si přečetl, to co nestačila vymazat. Začínalo to přáním k dobrému ránu přes pozývání na různé akce. Když jsem to už nevydržel a řekl jsem co vím, v podstatě mně okřikla, že se nic neděje a ať toho nechám. Trpěl jsem to delší dobu, než jsem zjistil, že si vyměnili tel. čísla, že si píšou smsky, volají. Když jsem ji sdělil, že mně toto její chování nedělá dobře, pokračovala v tom dál. Akorát si začala vypínat zvuk na tel. a hlavně si ho začala schovávat a brát všude sebou, abych neměl šanci něco zjistit. Podle mně se i sešli, protože často pracuji déle v práci a několikrát to co mi řekla, nesedělo s tím co třeba řekla později. Jako že např. měla v pátek vyzvednout dceru ze školky - otázka upravena poradcem
Marek
bývalí partneři
Dobrý den,chtěla bych znát váš názor.Jsem velmi vztahovej člověk a stále mám citové pouto k ex partnerovi.To pouto je takové, že s ním nepotřebuji spát, ani chodit, ale jsem štastná když jsem s ním v kontaktu.Rozešli jsme se tenkrát proto,že jsme se spolu nedostali dále-nejezdili jsme nikam na dovolené,nebydleli jsme spolu,nevyřizovali jsme spolu běžný věci jako normální pár.Každý jsme si našli partnera,který vyhovoval našim požadavkům.Já si hledala partnera spíše rozumově.S ex bych ráda ale ráda komunikovala.Byla jsem štastná, když jsme spolu mluvili, komunikovali.Působil na mě vždy jako balzám na duši, prostě ho ke svému štěstí potřebuji tak to cítím.Mám ale dilema, jestli nedělám blbost,když ho kontaktuji.Nechci být vtěrka,ani dávat najevo, že ho potřebuji, ale zase na druhou stranu, ho vážně potřebuji.Mám ho kontaktovat a necítit se blbě,že dotírám?Blbě se ale cítím,když si komunikaci s ním zakazuji.On mi na mé podněty reaguje,ale sám od sebe mi nenapíše (že má hodně práce)..
Sandra P.
Rodič a dítě
Hezký den,
nemám dotaz, ale zkušenost. Je mi 26 a mám partnera, který je starší než já, je mu 40, jsme spolu rok a půl, bydlíme spolu rok. Vzali jsme si hypotéku a máme se rádi....
S tátou se moc nestýkám, protože máme velmi špatné vztahy, takže jsem rád, když s ním nejsem v kontaktu. Brácha to neví, máma už ano, od loňského září.
Přišla s tím sama, z ničeho nic se mě zeptala. Já zapíral, ale pak jsem jí vše řekl. Předtím měla nehezké narážky na gaye, neuznávala je.....ale jak se to dozvěděla o mě, tak úplně otočila.
Partner je ze Slovenska, s mámou si skvěle rozumí, často a dlouho si volají. Úplně se to obrátilo. Máma vypadá, že je s tím smířená, ale....je to tak doopravdy?
Nikdy jsem se jí na to neptal, ale zvládá, že jeden z jejích dvou synů je gay? Zvládá to, že mám o 15 let staršího chlapa? Co když je to jen dobrá přetvářka? ....
Máma mi jenom klade na srdce: "hlavně to prosímtě neříkej babičce, znáš ji, ona by to nepochopila". /Je jí skoro 80/. Lze žít v milosrdné lži? - otázka upravena poradcem
nemám dotaz, ale zkušenost. Je mi 26 a mám partnera, který je starší než já, je mu 40, jsme spolu rok a půl, bydlíme spolu rok. Vzali jsme si hypotéku a máme se rádi....
S tátou se moc nestýkám, protože máme velmi špatné vztahy, takže jsem rád, když s ním nejsem v kontaktu. Brácha to neví, máma už ano, od loňského září.
Přišla s tím sama, z ničeho nic se mě zeptala. Já zapíral, ale pak jsem jí vše řekl. Předtím měla nehezké narážky na gaye, neuznávala je.....ale jak se to dozvěděla o mě, tak úplně otočila.
Partner je ze Slovenska, s mámou si skvěle rozumí, často a dlouho si volají. Úplně se to obrátilo. Máma vypadá, že je s tím smířená, ale....je to tak doopravdy?
Nikdy jsem se jí na to neptal, ale zvládá, že jeden z jejích dvou synů je gay? Zvládá to, že mám o 15 let staršího chlapa? Co když je to jen dobrá přetvářka? ....
Máma mi jenom klade na srdce: "hlavně to prosímtě neříkej babičce, znáš ji, ona by to nepochopila". /Je jí skoro 80/. Lze žít v milosrdné lži? - otázka upravena poradcem
Jirka
hledání sebe sama
Paní Douchová, nemůžu se smířit s tím, že už asi zůstanu sama. Je mi 52, nejsem žádná kráska, nějaké kilo navíc, ale znám ženy, které jsou na tom ještě daleko hůře, ale své obdivovatele mají. Se mnou chce každý maximálně kamarádit a tím to končí, potom hledí po jiných a já jsem pořád jen "ta kamarádka, se kterou je legrace". Když pozoruju některé jiné ženy, nedělají nic, z mého pohledu jsou nudné a nezábavné, jen čekají, kdo je bude bavit, já jsem vtipná, zábavná, troufám si tvrdit, že snad i inteligentní, ale nechytá se na mě nikdo. Nevsázím na svůj vzhled, protože vím, že na něj sázet nemůžu, ale to ostatní taky nefunguje. Můžu být sebevtipnější, ale... Jeden kamarád mi řekl, že takhle to nefunguje, že musím na chlapy obdivně vzhlížet, jinak nemám šanci.No jo, ale mně to nejde, chci rovnocenný vztah, co s tím? - otázka upravena poradcem
Magda
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, v tomto dotazu nejde o mě, ale o mého přítele. Je mu 19 a bydlí s mamkou, otčímem a svými dvěma nevlastními sourozenci. Problém je ten, že s otčímem vůbec nevychází. Pořád se hádají, otčím na něj křičí a kritizuje ho. Oba jsou výbušné povahy a jejich neustálé hádky jsou nepříjemné pro mamku přítele, jeho malé sourozence i mě. Z vlastního pohledu vidím, že se přítel snaží, ale otčím ho zkritizuje úplně za cokoliv a i když to udělá jinak, pořád je to špatně. Vlatní byt si zatím nemůžeme dovolit a já už nevím, jak přítelovi pomoc. S jeho mamkou si rozumím, i ona se trápí, ale přijde mi, že má z otčíma strach, proto vždy při hádkách raději mlčí. Existuje alespoň nějaká rada, jak zabránit nebo alespoń omezit hádky, aby nás to všechny tolik netrápilo? Děkuji za odpověď.
Michaela
umění projevovat city
Dobrý den,
mám takový problém, s přítelkyní jsem velmi šťastný, jen prostě nedokáži jí vyjádřit tolik citu co by potřebovala. Týden se k ní chovám hezky, dám ji sám od sebe pusu, obejmu ji ale potom mám takové stavy, že mi dělá problém, když se ke mě přitulí, dá mi pusu atd... Rád bych se toho nějak zbavil ale opravdu nevím jak, nebylo by lepší zajít do nějaké z poradny, kde bych si s nimi o tom mohl povykládat a dokázali by mi nějak pomoci? O přítelkyni přijít nechci a proto vím, že se v tomhle musím změnit. Jakou poradnu by jste mi doporučila (manželská ....)?
mám takový problém, s přítelkyní jsem velmi šťastný, jen prostě nedokáži jí vyjádřit tolik citu co by potřebovala. Týden se k ní chovám hezky, dám ji sám od sebe pusu, obejmu ji ale potom mám takové stavy, že mi dělá problém, když se ke mě přitulí, dá mi pusu atd... Rád bych se toho nějak zbavil ale opravdu nevím jak, nebylo by lepší zajít do nějaké z poradny, kde bych si s nimi o tom mohl povykládat a dokázali by mi nějak pomoci? O přítelkyni přijít nechci a proto vím, že se v tomhle musím změnit. Jakou poradnu by jste mi doporučila (manželská ....)?
Uživatel
hledání sebe sama
Dobrý den, přečetla jsem si vzkaz Antonie a ráda bych jí tímto poslala pár slov: Myslím, že ze všeho nejdůležitější je mít se ráda. Když se budete mít ráda taková, jaká jste (a věřím, že ošklivá rozhodně nejste - na každé z nás je něco krásného!), budete vyzařovat i tu správnou energii, která lidi (nejen muže) přitahuje. Mějte se ráda, věřte si, dělejte věci, které Vás baví, přihlašte se třeba do nějakého kurzu (tam by se nějaká kamarádka mohla najít) a ono to vše přijde časem. Smějte se na svět, zakažte si negativní myšlenky a jakýkoliv hloupý lidi pošlete někam!;o)
Lucie
nedotažený rozchod
Dobry den můžete poradit.Můj věk je 54.let měl sem inzerát na který mě odpověděla žena přiměřeného věku.Po začali jsme scházet a navštěvovat ,a já se do ní za miloval a ona do mě .Po čase mě oznámila že přítele z kterým se seznámila 2 měsíce přede mnou a mě si drží jako rezervu kdy by jí to nevyšlo s přítelem. Mě se to nelíbilo tak sem se sní rozešel,ale stále jí milují.Rád bych jí měl jen pro sebe.Mám jí znovu oslovit když sem se sní rozešel?Děkují Pavel
Pavel
bývalí partneři
Dobrý den,
mám dotaz ohledně mé partnerky... je jí 22 ale stále řeší svého bývalého partnera, kterému je 45. Byli spolu necelé dva roky.. Ze začátku probíhalo všechno tak nějak v pohodě, ale postupem času přišly hádky skoro obden... částečně se nastěhovala ke mně, ale on jí teď bombarduje zprávama posílá jí kytky a žehlí všechno na poslední chvíli... ve finále sebe a jí objednal do partnerské poradny... Ona mi řekne, že s ním být nechce, že to nemá cenu... Ale proč s ním do té poradny jde? furt má pocit, že se on změní... ale přeci nemůže poradna změnit povahu člověka... děkuji za jakoukoliv radu nebo odpověď co dělat Jirka
mám dotaz ohledně mé partnerky... je jí 22 ale stále řeší svého bývalého partnera, kterému je 45. Byli spolu necelé dva roky.. Ze začátku probíhalo všechno tak nějak v pohodě, ale postupem času přišly hádky skoro obden... částečně se nastěhovala ke mně, ale on jí teď bombarduje zprávama posílá jí kytky a žehlí všechno na poslední chvíli... ve finále sebe a jí objednal do partnerské poradny... Ona mi řekne, že s ním být nechce, že to nemá cenu... Ale proč s ním do té poradny jde? furt má pocit, že se on změní... ale přeci nemůže poradna změnit povahu člověka... děkuji za jakoukoliv radu nebo odpověď co dělat Jirka
Jirka
| předchozí | ... 78 79 80 81 82 83 84 ... | další |
