Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Milá Gino, velmi děkuji za typ na knihu,rada přečtu a přeji Vám brzke vyřešení situace k Vaší spokojenosti!Vám,pani doktorkou velké díky,ze JSTE!

pro Ella:
Dobrý den Ello, právě procházím dlouhodobým a komplikovaným rozchodem, kdy manžel se mnou odmítá cokoli podnikat, pomalu i hovořit, i když si přeje, aby se náš vztah zlepšil (prý to tak necítí a nebude se do ničeho nutit). Ale zároveň mě nenechá odejít a z toho vztahu se vymanit, i když už prohlásil, že to mezi námi fungovat nebude a je tedy asi konec. Stále mě chodí pusinkovat a objímat, ale nic víc.
Velmi mi pomohla kniha od Jeronýma Klimeše "Partneři a rozchody", jsou zde popsané jednotlivé fáze rozchodů, chování účastníků rozchodu i jejich obranné reakce. Pomohlo mi, že jsem zjistila, proč se v některých situacích chovám tak, že výsledkem je pravý opak toho, co chci. Zkuste přečist, třeba pomůže. - otázka upravena poradcem

Právě jsem se dozvěděla, že o víkendu seznámil paní a její dceru se svou matkou. Dosti mě to zasáhlo. Tolik bych chtěla manžela zpět a mám pocit, že bych pro to měla něco dělat, ale vím, že mohu pracovat jen na sobě, že?! Mám pocit, že mezi námi je stále nějaký náboj, ale nejsem si jistá, zda si to nenamlouvám. Měli jsme velmi harmonický a tolerantní vztah ( 11 let). Jaký máte prosím názor na to, když mu čas od času napíšu ( když už si opravdu nemohu pomoci), že mi chybí ( milování s ním nebo povídání...) . Dnes jsem mu po "provozním" telefonátu musela napsat , že jsem ráda že spolu můžeme komunikovat v klidu, ale o to více mě to bolí a asi bych se potřebovala zamilovat jinde nebo odmilovat. Nemohu si pomoci a cítím, že mu to musím napsat a tak to dělám spontálně a hned. Většinou nereaguje. A pak si říkám, zda ho od sebe ještě více neodpuzuji a zda je vůbec šance získat ho zpět. Nevím zda činit přání, aby byl opět šťastný se mnou anebo pracovat na odpoutání se "odmilování". Děkuji. - otázka upravena poradcem

Vážená a milá paní doktorko, již dříve jsem Vám psala dotaz ohledně manžele který se před ( dnes již) 5 měsíci zamiloval a před 4 se přestěhoval ke druhé. Snažím se být statečná, pracovat sama na sobě, hlavně ve smyslu být dobrou a klidnou mámou 11 leté dceři. Bohužel navzdory všemu co mi muž "provedl" ho stále miluju a nyní jsme ve stádiu, kdy máme jasně domluvená pravidla ohledně manželova styku s dcerou, ta finanční se spíše řeší. Hovoříme spolu v klidu, nehádáme se, ale o to více mě to bolí. Avšak mám pocit, že se mi čím dál tím méně dívá do očí, dokonce nabývám pocitu, že se mi vyhýbá. Přitom naposledy před měsícem "podvedl" paní se mnou Je mi z toho smutno. Manžel koupil další auto, to dosavadní které mi nechal zatím platí a i jinak se finančně zatím podílí, ale občas se dosti nehezky vyjádří, že nechci slevit ze své úrovně, Nutno dodat, že odešel z krásného domu který jsme si vybudovali do 70 metrového bytu, kde jsou nyní 4 dospělí a 1 dítě. - otázka upravena poradcem

Paní psycholožko, prosím vás o radu. manžel se se svým životem v poslední době pral. Tak nějak se střídaly dobré a špatné chvíle. Když bylo špatně, tak se hádal s dětma, doma všude viděl chyby, když bylo dobře, jeli jsme na kolo, za známými. Pak se rozhodl, že chce žít odděleně a pořídil si jiné bydlení. My tam ale normálně chodili, děti měly klíče, i já občas přespala. Rozhovory s ním nikam nevedly. Asi cítí vinu za svoje chyby (nepopsala jsem všechno), omlouvat se nechce (je hrdý, ale já to ani po něm nechci), tak to hází na mě nebo je hodně útočný. Před měsícem si našel jiný vztah. Paní nesnáší naše děti, navádí ho proti nim (už se stalo, že díky výčitkám a navádění té paní dceru tak zdeptal, že jsem myslela, že budu volat pohotovost, v jakém stavu byla, syn mi neustále vzkazuje, že si mám někoho najít - natolik manžela znám, že vím, že to není z jeho hlavy, paní si diktuje, že chce s ním být bez dětí, že prý já jsem rozbila rodinu, oni ne...). On věří jí, mně ne. Vždycky spíš věřil cizím, teď je i asi zamilovaný. Manžel se začal vyhýbat, telefony nebere, na sms nedopovídá anebo třeba až za týden. Dohodnout se s ním nejde. myslím, že ta jeho milenka s ním hodně manipuluje a všechno se strašně ničí. Pomohlo by třeba, kdybych za ní zajela? Rozpadají se i zbytky toho pěkného, co ještě zbylo. A hlavně se strašně kazí vztah mezí ním a dětmi.

Dobrý den,
chtěl bych Vám poděkovat za odpověď na mou minulou otázku. Ptal jsem se na nejistotu ve vztahu a naději na návrat poté, co mě opustila má přítelkyně. Radila jste zeptat se jí narovinu. To jsem udělal. Po delším odloučení jsme byli schopni si promluvit narovinu a být k sobě hodně upřímní. Ona řekla, že už to má v sobě všechno uzavřené a je teď spokojené. A myslím, že už o obnovu vztahu nemá zájem. Že jsem ale pro ni důležitý a nerada by o mě přišla a chce být se mnou kamarádka. To já ale teď nedokážu. Pořád ji moc miluji a chci být s ní. Myslíte, že už je opravdu konec a že už neexistuje žádná šance aby se vrátila a znovu se do mě zamilovala? Moc o ni stojím a jsem přesvědčen, že k sobě patříme, že jsme pro sebe stvořeni a že se mně nepodaří už najít tak vhodná partnerka jako je ona.:( Kdy mám přestat doufat? A pokud se mnou opravdu nechce být, tak jak to přijmout, jak ji mám přestat milovat a dokázat žít bez ní? Jak si připustit, že to je definitivní? Děkuji.

Dobrý den,
s přítelkyní jsme byli ve šťastném vztahu 7 let, během kterých ona absolvovala náročnou VŠ. Kvůli ní a únavě neměla chuť na intimnosti, docházelo k nim cca jednou za 2-3 měsíce. Mně to nestačilo a bohužel na ni kvůli tomu tlačil, ale zvyknul jsem si. Posledních 8 měsíců vztahu ke mně ochladla uplně. Já se začal snažit až moc a zachraňovat to. Jenže už mně ani nedokázala odpovědět na otázku,jestli se mnou chce dál být. Dohodli jsme se na rozchodu, během nějž jsem ale zjistil, že mně byla toho posledního půl roku nevěrná. Tvrdila, že ho nemiluje a že to ukončili. Dal jsem jí nabídku, že na všechno zapomenu a chci ji zpátky, že ji miluji. Odpovídala jen dej mi čas, ale nečekej na mě. Čas jsem jí dal, už to je 4 měsíce bez kontaktu. Teď jsem se ale dozvěděl, že se s ním asi pořád stýká a asi do něj bude i zamilovaná. Jak to mám řešit?Mám čekat? Já teď pořád doufám, že se vrátí, ale strašně moc mě to trápí a bolí a už nedokážu asi čekat dál, chci jasně vědět jak to se mnou má.:(

Dobrý den.S přítelem jsme spolu byli 4 roky.Měli jsme několik rozchodů.Asi před pul rokem jsme se zase dali dohromady a vzal si mě k sobě.Bylo nám dobře,pak mě štvalo jeho chování,doma nic neuklidil,byl na mě hnusný a nevážil si mě.Má docela velký dluh a hodně starostía. To vše se odráželo v našem vztahu.Když jsem mu řekla nějakou pravdu na jeho osobu,byl problém. Neumí unést pravdu.Asi jsem to sama zkazila,ale doufala jsem,že si to uvědomí.Nemyslela jsem to zle.:/(Dělala jsem pro něj první poslední. Možná jsem si ho i sama rozmazlila a proto jsem byla nespokojená).Vyhodil mě z bytu,že mě už nemiluje,jen mě má rád.Jenže já jsem hloupá a stále ho miluju přes to všechno.Myslím na něj,jak mu je,říkám si,kdy mu začnu chybět a jestli se ozve.Je taky sobecký a arogantní a nechtěl nic dělat pro to,aby jsme se nehádali.Vždycky jsem se přišla udobřit já,on je tvrdohlavý.Je možné,aby se láska z jeho strany obnovila?Popřípadě jak na to?On je můj život,i přesto,jaký je.Nedokážu se od něj odpoutat.

pokračovaní... Už mi jde hlava kolem jak nad tím pořád přemýšlím...Vím,že už tak sobě podobného nikomu nevratím.Jen já s ním mám jisté zábrany,už se asi nedokažu tak otevřit? Bojím se,? Otázka je co dál...Představoval si,že když mě znova vyhledá budu taková jakou mě opustil...Jenže já nejsem..už jsem šla dál i bez něj a byla celkem štastná:-( mám ho poslat dál,? nebo do toho jít a snad se láska a vášen vratí,? nebo dokážeme zustat přátele,? Moc si ho jako člověka i přes to všechno važím :( poradte prosím.. ex přítel má 28 let a já 23. Děkuji

pokračovaní... přítel teda cca za 14 dnu od našeho rozchodu začal chodit s novou slečnou jenže byl štastný jen chvíli.. A ta slečna momentalně pláče,že ji opustil protože ona ho miluje.Jen on s ní není štastný. Před 14 dny mi napsal email s tím,že ho všechno mrzí a jak všeho lituje a prosí at ho vyslechnu.S ex přítelem jsem se sešla ale je to jiné..
Jako kdyby tomu už něco chybělo....Láska a vášen,? strašně se mi za tu dobu odcizil.Říkal mi,že kouká na moje zelené oči a jsou prázdné.Že ho mám už nemám v srdci ale jen v hlavě..Svým způsobem mě to strašně mrzí.I přes to všechno je to užasný člověk se kterým jsem si strašně rozuměla a moc jsem ho milovala.Lze vratit do toho vztahu ještě nějakou lásku a vašen když ho momentálně vnímám jako kamaráda,? Nechci o něj přijít uplně jako o člověka.Ráda bych abychombyli přátele a na to mi řekl,že by měl celý život na očích to o co přišel... Upřímně nevím co mam dělat,? Je to člověk,na kterého se podívám a nemusím mluvit,protože on chápe...

Dobrý den,ráda bych se zeptala na názor.
Žila jsem s přítelem necelé 3 roky ve společné domácnosti s jeho otcem. Vztah byl velmi hezký,tolerantní,upřímný a často úsměvný:) Bohužel po čase se do našeho vztahu vradl stereotyp a málo komunikace.Jelikož jsme stejné povahy tak jsme vše brali jako samozřejmost.Já málo mluvila a partner nepečoval o vztah.Často hrál hry a já byla na vše sama... Začala jsem zapomínat na sebe samotnou,své kamarády,koníčky a žila jen přítelem. Situace začla gradovat letos v lednu kdy jsem měla naročné zkouškové období a začla být na pžítele protivná,nespokojená a vše co udělal mi vadilo. Nevěděli jsme co s tím dělat tak jsem navrhla,že pojedu zpátky k rodičum a za par dní až si od sebe odpočineme se vratím...Jenže už jsem se nevratila,chodila jsem si balit věci když byl přítel v práci. Vztah jsme ukončili tak uboze přes facebook...po 3 letech! On nepřiznal pravdu a já také ne(naše hrdé povahy). Přítel po rozchodu cca za 14 dnů začal chodit s jinou slečnou ..

Dobrý den, prosím o radu. Před dvěma měsíci jsem se seznámila s mužem, který se rozváděl. S manželkou má dvě děti. Ona se ho poslední dva roky snažila zbavit, nakonec ho dá se říct vyhodila z bytu. Byla mu i nevěrná. Odešel bydlet k rodičům. To vše koncem minulého roku. Pak se seznámil se mnou. Hodně se na mě upnul, bylo nám spolu moc fajn, i s jeho dětmi jsme si rozuměli, on i s mými. Už dokonce vyklidili společný byt, aby ho mohli prodat a najednou přišel a řekl, že jeho manželka se chce vrátit a on neví, co chce. Že spolu mají děti a omlouvá se mi, že mi nechtěl ublížit. Já ho však mám moc ráda a neodkážu se s tím smířit. Nechápu to. Tak moc na ni nadával, jak je mu z ní zle atd. A teď tohle. Jak se s tím vyrovnat? Po tom všem, co mu udělala, jak s ní ještě může být? Nedovedu to pochopit, moc mi ublížil. Jsme spolu, je nám moc fajn a najednou tohle? Jak mi to mohl udělat? Nedokážu se s tím srovnat. Nevěřím, že jim to vyjde. Cítím se podvedená, zklamaná a naivní.

Dobrý den, s přítelem jsem se rozešla kvůli tomu, že neměl sex tak rád jako já. Jeho frekvence byla o hodně nižší, po orálním sexu odmítal líbání - což mě velmi vzrušuje. Jiné praxtiky v sexu rád také neměl. Na holení jsme měli také odlišný názor. Jenže ve všem ostatním mi vyhovoval! Mám pocit, že je to z mé strany špatné. Jenže se bojím, že bych nebyla v budoucnu spokojená a na nevěru nejsem. Asi není moc žen jako já. Je to špatně?

Dobrý den,
asi před měsícem jsem Vás prosil o radu. Chtěl bych Vám poděkovat, protože jste to uhadla naprosto presne. Bohužel se ukázalo, že bývala přítelkyně se zamilovala do muže v práci staršího o 20 let. Je mi jasne, že jsem ji do te cizí náruče defacto poslal. Uzavřel jsem to i když s tim mám velke problémy. Vracejí se mi neustále momenty ze začátku vztahu a je to dost vysilujici. S ex mame společného psa, kterého si vemu já. A v tom mám další problém, chci se odstřihnout, ale nevím jak. Kontakt se psem ji určitě odepirat nebudu. Když jsem ji říkal, že se odstrihnu a nebudme se vídat psát nebudeme přátele na sociálních sítích, tak mi řekla, že to není dobrý nápad. Navíc jsem zjistil, že sleduje muj profil na Facebooku resp. kamarádky, ktere mám v přátelích. To už vůbec nechápu. Rozchod chtěla ona, protože nebyla se mnou spokojena a navíc jak mi řekla je zamilovana až po uši. To moc nechápu. Co mám dělat? Odstřihnout se nebo zůstat v kontaktu? Děkuji moc za radu.

Dobry den, potrebovala bych poradit. Necele 3 roky jsem byla s pritelem 43 let, ktery je rozvedeny a ma deti na stridavou peci(po celem tydnu) - holcicku 12 a kluka 9. Ja 37 vlastni deti nemam,ale uz bych chtela a uz jsem si malovala budoucnost...S detmi jsem ze zacatku vychazela prekvapive dobre. Bohuzel se muj vztah k nim hlavne dcerce zhorsil, obcas jsem na ne vylitla az prilis a zbytecne...Bylo to hlavne kvuli mym zdravotnim problemum, ze jsem byla vice nastvana, negativni atd...Bohuzel uz celkove nas vztach s pritelem upadal( pry jsem sobecka, myslim stale na sebe,nestaram se o domacnnost...) a vyustilo to v to, ze pritel se se mnou rozesel, ze uz to takhle dal nejde a uz neciti ze bychom meli spolecnou budoucnost.(jako kamaradku na kolo, lyze to pry muzu zustat) Chtela bych se k nemu i detem vratit,ale ted nevim, zda by se to vse jeste dalo zachranit a jak znovu ziskat pritelovu lasku a jeho deti...

Dobrý den,

ráda bych znala váš názor na mou situaci.Před třemi měsíce jsem poznala o 12 let staršího muže. Zamilovali jsme se a já se rozešla se svým bývalým přítelem a nastěhovala se rovnou k němu.On bych čerstvě po rozchodu se svou přítelkyní, která ho podváděla a on jí to nějakou dobu toleroval a trápil se.Když potkal mě, tvrdil jak jsem úžasná a že takovou holku hledal dlouho ale že by měl být po rozchodu nějakou dobu sám, nechtěl ze vztahu do vztahu ale nechtěl o mě přijít a tak mi nabídl, ať se k němu rovnou přestěhuji.Netušili jsme , že problém našeho počátečního vztahu se bude týkat sexu. Přítel semnou nechtěl spát, nebo spíše na to neměl chuť a nemohl přijít k erekci.Já jsem z toho byla nešťastná a nechápala jsem v čem je problém.On taky nemohl přijít na tom v čem by to mohlo být, snažil se hledat důvody. Mezi těmi důvody mohla být jeho bývalá, která mu něvěrou velmi ublížila, myslel si, že to má pořád v hlavě a říkal že na sex asi nemá chuť, že ho měl poslední dobou s bývalou moc, a že jejich poslední fáze vztahu byla jen o sexu,a aten s ní byl prý úžasný. Ona ho měla asi jen na ten sex ale když byla s ním , tvářila se zamilovaně a poté ho v Praze podváděla, začala tancovat ve strip baru a pak šel celý vztah do háje.On, protože ji miloval, tak jí to nějakou dobu toleroval ale později už to nedával a rozešel se s ní. Den předtím potkal mě a tvrdil že jsem mu dala sílu se rozhodnout a rozejít se s ní. Tvrdil, že je rád že mě potkal a že lepší holku nepoznal.Byl také nešťasný z jeho nepovedých předchozích vztahů.Nehtěl se zamilovat více než já, tvrdil, že vždy, když byl zamilovaný více, tak vztah nevydržel a přítelkyně od něj odešli.Problémy nám ale přetrvávali a ikdyž jsme si výborně rozuměli,a měli společné názory, morální hodnoty a oba jme v sobě nacházeli ideální partnery, tak příteli erekce přicházela velmi pomalu, když vůbec přišla.Lepšilo se to jen velmi zřídka, nikdy se nepovedlo, aby přítel vyvrcholil, erekce mu vydržela sotva pár minut.Přemýšleli jsme , zda nemá nějaký blok z bývalé přítelkyně nebo jestli v horším případě ho nepřitahuju já. Tvrdil ale že se mu líbim a že problém není ve mě a že možná tam necítí chemii mezi námi ale že neví jestli je to tento problém, Problém s erekcí dřív prý neměl.Zkoušeli jsme toho hodně, orální ex, ale při něm mu také stál jen chvíli a k vyvrcholení nedošlo. Zkoušeli jsme se uspokojovat každý sám před sebou a koukat při tom na pornonahrávky ale nedosáhl vyvrcholení, až potom co jsem u toho nebyla. Mně je 26 a jemu 38 let, měl v posteli už spoustu žen, myslím, ale že ani já nejsem nezkušená a nikdy jsem neměla v sexu problém, pro opačné pohlaví jsem přitažlivá, nikdy jsem se s takovým problémem nesetkala a moc mě to trápí. Miluji ho a on tvrdí, že miluje mě. Tvrdí že o mě nechce přijít ale že neví co s stím, že k psychologovi jít nechce, nevěří jim a nevěří, že by mu přinesli vzrušení a jeho netouha ke mě by se změnila.Moc mě trápilo, že na mě nemá chuť a nedokázala jsem svou touhu po něm ani krotit. Ani viagra pro něj není řešení, prý to má v hlavě a když hlava nechce, tak to takle nemůže řešit.Tvrdil, že si byl schopný představit sex s jinýma, i když poslední dobou na to takové myšlenky ani nemá.Já jsem z toho velmi nešťatná,začala jsem se s ním víc a víc hádat a už jsem to nemohla unést a museli jsme se rozejít.Velmi si chybíme ale vím, že u něj bydlet nemůžu, protože by mě jeho netouha ke mě velmi trápila.

Dobrý deň. Chcem sa opýtať , či môžem niečo spraviť ja, alebo ako sa mám obrániť pred svojím ex priateľom. Už takmer 2 roky spolu nie sme partneri, no občas sme sa po rozchode stretli a zdal sa byť v poriadku,akože zostať priateľmi. Potom som úplne prerušila kontakt ,ja už nekomunikujem , mám nový vzťah 1 rok. On má tiež vzťah. No napriek tomu mi tak zbežne do mesiaca posiela nejaké maily, čo som ja jemu kedysi písala, o tom ako ma miluje , posiela mi moje fotky v čase vzťahu nafotené atď. Úprimne ma to veľmi desí. Mám obavu čoho je schopný raz. Ja som hneď po rozchode všetky fotky vymazala, vymazala maily, sms. Desí ma , že on má všetko poukladané, že sa denne k tomu vracia. Neviem ,či to robí mne naprieky, že ma tak snaží sa zdeptať,alebo či je chorý a môže postupne prísť aj ku mne domov.. Neviem ako sa brániť a som už zúfala z toho..

Dobrý den. Přítelkyně se mnou začala chodit asi 3 týdny po rozchodu se svým expřítelem, se kterým zůstala kamarádka. Byla trošku méně angažovaná, ale já jsem byl hluchý a slepý.. Asi po půl roce se se mnou rozešla s tím, že ke mně necítí to, co by měla. Pro mě to byl tvrdý pád, ze kterého jsem se zatím nevzpamatoval.. Nemám úplně nouzi o slečny - jsem komunikativní, student, sportuji, a při škole i úspěšně podnikám. Ať ale byla slečna sebelepší, po pár schůzkách jsem to vždycky ukončil - nedokázal jsem to brát ani trošku vážně, stále jsem myslel na bývalou přítelkyni a proto jsem všechno skončil ještě dříve, než to mohlo začít. Teď jsme se po dlouhé době potkali na společenské akci. Neustále se ke mně vracela, byla usměvavá, komunikativní.. Pak napsala sms že by si chtěla promluvit.. Napadlo mě, že by se třeba mohla chtít vrátit. Měl bych na takový návrh kývnout, kdyby přišel? Srdce by chtělo, hlava říká NE! Když mě před tím podle svých slov nemilovala, jak by mohla teď?

Dobrý den, necelé 3 roky jsem byla s přítelem, rok a půl jsme spolu bydleli, před 4 měsíci se semnou rozešel, že se zamiloval jinde, odstěhovala jsem se a změnila se hodně i co se týče pohledu na muže, vídáme se pořád a poslední dva měsíce funguji jako jeho milenka. Když je v práci tak mi volá, min. 1 týdně za mnou jezdí, říká mi jak mě má rád a jak spolu třeba jednou budeme, ale pořád má tamtu slečnu. Včera mi například řekl, proč jsme se vůbec rozcházeli. Prý si rozumí víc semnou než s ní a tedka si neumí představit život s nikým jiným než semnou. Dnes ráno se na sociální síti objevila jejich fotka s názvem: Jedna rodinná. Strašně mě to ranilo po tom co včera říkal mě. Už nevím co si o tom mám myslet, ale stále ho miluji a nechci o něj přijít. Poradte mi prosím co mám dělat. Děkuji předem.

Dobrý den,
Před asi třemi lety jsem poznal svou přítelkyni. Ze začátku jsme byli nejlepší přátelé a byli si opravdu blízcí. Jednou jsme se spolu pomilovali a od té doby jsme spolu chodili a poslední rok aji společně bydleli. Necelý týden zpátky mi řekla, že už necítí to co dřív a rozchází se se mnou. Nakonec dodala, že se mnou chce být ta nejlepší kamarádka jako dřív. Odstěhovala se a opravdu mě bere jako kamaráda, ale vždy jak jsme šli třeba spolu do kina tak se na mě vrhla a skončili spolu. Podle ní z kamarádství a podle mě z lásky, ale to už je vedlejší. Prostě teď si našla přítele a já zůstal jak kdyby uplně sám. Přátele, které jsem měl na mě asi už zapomněli a ona mi občas napíše. Opravdu nevím jak z toho ven, protože k ní asi pořád něco cítím a nedokážu ji říct ať už mě nechá na pokoji. Jsem z toho opravdu nešťastný nechci být bez ní ale zároveň mě zabíjí ten pocit že je s jiným...

Dobrý den,
včera jsme se rozešli s přítelem se kterým se znám přes čtyři roky a chodila jsem skoro dva roky.. Jsme oba mladí, je to vlastně moje první láska, ale myslela jsem si, že se k sobě hodíme víc než kdokoli.. Pořád ho miluju a nedokážu si představit, že by to tak nebylo a vím, že on mě taky. Problém je v tom, že on na mě prostě neměl čas - chodíme spolu do školy do třídy (dokonce vedle sebe sedíme), tak se vidíme tam, ale to je jediný, možná tak jednou za měsíc spolu jdeme si sednout do obchodního centra nebo jednou za půl roku třeba do kina, ale to je všechno..a on říká, že se podlě něj vídáme dost, já nemám tolik aktivit jako on a nechtěla jsem, ať je se mnou pořád, ale ať spolu aspoň 1x týdně někam jdeme.. Teď, když jsme se rozešli - nevím, jak to dělat s tím, že jsme spolu ve třídě? Bylo by lepší, kdybychom se nějakou dobu vůbec neviděli, takhle je to hrozně bolestivý.. Chci ho zpátky, ale bojím se, že to bude to samý.. A pokud spolu nebudeme, nevím, co v tý třídě..

Dobrý den,poznala jsem přítele před pěti rokama,byl dva měsíce po rozchodu,tvrdí,ze byl do me zamilovaný,cele roky jsme se rozcházeli a scházeli,,nyní jsme od sebe od léta ,ale vídáme se a voláme je mi bez něj smutno je možné ze jsem jen prevoznici.?Už byl i zamilovaný do jiné ale ona ho nechtěla já ho z toho dostala a odpustila ale žít semnou nechce jsem z toho zoufalá jsem v depresích a nechci zase začínat znova je mi 48.

3
a teď mi to docela pomáhá. Možná je to jen zkouška čekat až vyspěje. Nebo k sobě prostě nepatříme. Nevím. Já jsem navíc tip co nikdy nechtěla mít svatbu, možná až budu stará, ani do vztahu se nehrnula. U něj jsem to překonala a on udělal tohle. Nemám ani moc sebevědomí, ale teď hubnu a zase ho nabírám, to by taky mohlo přispět. Neměl by mě tak jistou, kdyby se za mnou kluci otáčeli (otáčí se i teď, ale po HA jsem hodně přibrala). Myslíte že náš vztah má ještě šanci? On jinak byl podle mých měřítek super, přesně můj typ, nekouří, hezký, vysoký, gentleman (to se u kluků jeho věku už moc nevyskytuje). Napsala jsem mu jen den po rozchodu, jinak mu už vůbec nepíšu. Vím že potřebuje svůj čas si vše v hlavě rozložit a uvědomit si jestli mu bylo vážně beze mě líp a nebo ne. Největší strach mám z toho že už prostě nenapíše a bude mu doopravdy beze mě líp a třeba si najde nějakou jinou. Byla jsem jeho první vážný vztah, jinak měl přede mnou asi 15 holek z toho dvě na měsíc. Děkuji za odpověď.

2
odpověděl "nevim no, takovej neutral". To mě hodně ranilo... Řekl že mi to chtěl ten den říct, aby se nerozcházel přes mobil, ale už nebylo třeba. Takhle příšerně jsem se v životě necítila, řvala jsem, měla záchvat breku, klepala se a nemohla mluvit asi 3 hodiny, potom jsem usnula. Další den se probudila a brečela znovu a takhle celý den, různě přerušovaně. Teď je to týden a já tomu pořád dávám šanci, sice teď jedu na měsíc pryč, ale doufám dál. Byla jsem na něm moc upnutá a během té pauzy jsem si to uvědomila a chtěla to změnit, jenže on už mi právě nedal ani šanci... Možná to je důvod proč to chci zkusit dál, protože jsme nezkusili jaké by to bylo po změně. Rozhodně bych mu ke krku neskočila hned, podala bych mu otázku "Proč? Proč bych se k tobě měla vrátit? Přece si to takhle rozhodl sám". On je sice o rok starší, ale já jsem mnohem vyspělejší a on je ještě nedozrálý. Taky moc neumí projevovat city, ale to bych zvládla. Čtu knihu "Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše" a teď to - otázka upravena poradcem

1
Dobrý den paní doktorko,
možná Vás překvapí proč píšu s problémem, když je mi teprve 17. Ale je to tak... Před týdnem se se mnou rozešel můj úplně první vztah, byli jsme spolu třičtvrtě roku, což je na puberťáky docela hodně. Vždy mi říkal že ho opustit mohu jen já, že to on nikdy neudělá. Udělal tak už jednou, ale to bylo hodně divné a za tři dny se připlazil zpátky. Asi za dva týdny poté jsme se pohádali (možná mi lhal, lhal mi už dvakrát tak jsem si ted už nebyla jistá) a on navrhl pauzu, týdenní. Napsal ale dřív, o dva dny, tak jsem si myslela že mu chybím a bude vše v pořádku. On mi napsal, že se další den uvidíme jenže pak v ten den napsal, že jde někam s rodiči. Ani teď nevím jestli tomu mám věřit, nebo se tomu jen chtěl ještě vyhnout. Problém je v tom, že jak už jsme si přes ten den psali, měla jsem několik otázek a tak... Proto jsem také přišla na to, že pauzu udělal jen abych si od něj odvykla a rozchod pro mě nebyl tak těžký. Také na otázku "Bylo ti beze mě ten týden líp?" - otázka upravena poradcem

Dobrý den, před měsícem se se mnou rozešel přítel a to bez pádného důvodu. Stále opakoval, že mi nechce ublížit, tak to radši ukončíme a chce být kamarád. A nechtěl, abych se mu kvůli tomu začala vyhýbat. Protože jsem do něho stále zamilovaná a nechtěla jsem ho úplně ztratit, tak jsem s kamarádstvím souhlasila. Jenže se začal vyhýbat on mně. Nechtěl se vůbec vídat. Po 14 dnech mi napsal, že se chce sejít. Byli jsme asi hodinu venku. Provokoval mě, přitahoval k sobě, objímal, říkal, že by mě strašně chtěl, ale nechce mi ublížit. Při odchodu mi dal pusu. Ještě ten den mi pak psal, že ho to mrzí, ale že bude vážně lepší být kamarády. A opět se mi na to začal vyhýbat. Chvíli na to si našel přítelkyni. A teď před pár dny se se mnou chtěl zase sejít. Tak jsem souhlasila. S tou novou přítelkyní stále je, skoro u ní bydlí. Tentokrát už to bylo bez objímání a bez pusy na rozloučenou, ale z jeho pohledu jsem něco cítila. Jak mám tohle jeho chování chápat? Chtěla bych ho zpět, ale je teď zadaný.

2.část
a jako druhá varianta je že jí přestanu kontaktovat a ukážu jí že umím žít i bez ní... při té druhé variantě mám strach že se do svého nového přítele bude zamilovávat víc a víc a už to pro nás skončí navždycky....teď mám ještě pocit že to není uplně ztracené protože když jsme si dnes psali řekl jsem jí že mám pocit že jednou spolu budeme a budeme zase štastní a ona mi napsala jen uvidíme co bude :)
podle mě by něco takového ani nepřipustila kdyby ke mě pořád něco necítila... ještě je potřeba dodat že když jsem se byl bavit se známou žárlila a dělala scény... je to asi měsíc zpět... díky za radu doufám že jsem to ještě neztratil navždycky a že mi vaše rada pomůže získat jí zpět díky

prosím o radu,
Rozešli jsme se s přítelkyní před 3 měsíci po 3 letém nádhernem vztahu kdy byli občas problémy s mojí leností,nedostatkem pozornosti a při večírcích hádek z mé strany.
po rozchodu jsem se snažil vše napravit a zdárně jsem se změnil nepiju jsem aktivní a rodina i okolí to ocenili.
bohužel mi celé 3 měsíce říkala že čím více jí píšu a tlačím tím to zhoršuju a já to nerespektoval a v depresích jí psal a tlačil...ještě před 14 dny kdy jsem se rozhodl odjet do zahraničí jsme si v pláči řekli že se milujeme a bude se nám stýskat...řekli jsme si že se nebude kontaktovat a že nám to může pomoct... já bych to vydržel ale ona hned druhý den po příletu napsala a chtěla se jen zeptat jak se mi daří...já to blbec vzal jako naději a začal jí znovu tlačit a psát.. minulí týden si našla přítele a říká že už jí nechybím a že začala odznovu...chtěl bych poradit jak jí získat zpět :( napadají mě jen 2 varianty... psát si s ní jako by se nic nestalo a být jako její kamarád...konec 1.časti

Dobrý den, v prosinci což budou 3 měsíce zpět jsme se rozešli s přítelkyní po 3 letech,ze začátku to bylo vzájemné ale potom jsem si uvědomil jak velkou chybu jsem udělal a i teď po 3 měsících jí miluji jako první den...chyba byla na mé straně nebyl jsem dost pozorný ,a když jsem pil často jsme se ošklivě hádali... udělal jsem všechno možné abych jí získal zpět..opravdu jsem se změnil za což jsem rád protože jsem přestal pít začal být více aktivní a vidím že to rodina a okolí ocenuje...2 měsíce mi vysvětlovala že tlačením to jen zhoršuju ale i přes to všechno jsem si nemohl pomoct a dělal vše pro to aby se to dalo dopořádku... bál jsem se že když jí ukážu že jsem s toho venku tak bude jen ráda a nebude mě chtít zpět i když by to tak bylo už jen podle toho že před 14ti dny jsem se odstehoval do zahraničí abych jí opravdu dal pokoj a ona o nás přemýšlela když jsme se loučili řekli jsme i že se milujeme a hned druhý den po příletu mi psala že jí chybím...bohužel jsem v tom videl nadeji..

Dobrý den paní doktorko,

asi před rokem jsem se seznámila s milým člověkem.
Posledních devět měsíců jsme spolu trávili docela dost času, chodili do kina, divadla, jezdili na výlety. Neplánovali jsme budoucnost, prostě jsme brali a užívali si každý pěkný den.
Měli jsme naplánován společný víkend. V den odjezdu mi přišla ráno smska, že naše životní cesty jsou rozdílné, tzn. nemá smysl ani společný víkend, Žádné další vysvětlení. Odpověděla jsem mailem, že takové věci se neřeší smskou, že bych čekala osobní setkání.
Žádné další vysvětlení se nekonalo, žádné setkání ani telefonát.

Před tím jsme si volali skoro každý den, v klidu se domlouvali na společných aktivitách.

Nemohu pochopit mužskou logiku. Je to pro mě velké zklamání.
Ale já volat ani osobní setkání iniciovat nebudu.
Děkuji za odpověď.

Dobrý den, chci se zeptat sme s pritelkyni 6 roku ,me 27 ji 22 ,meli sme nejake problemy spise ty same chtela at mene zarlim a davam vice lasky ,par krat sme se rozesli ,a vratila se vzdy dala mi sanci.
Ted sme od sebe pry me miluje ale uz mi neveri vzdy sem ji sliboval ze se zemnim y zmenil sem se jen na mesic a pak zase sem to vratil do starych koleji, jen nejaka sance jeste nebo uz to nema cenu ,chteli sme jit do poradny ale nedoslo na to. Ja ted chodim do psycholozky ale asi mam uz smulu ze .

Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat zda jde obnovit láska u druhého partnera a jak se chovat, aby k tomu došlo. S partnerem jsme spolu byli velmi šťastní, ale až poslední měsíc jsme se začali hádat, protože jsme toho oba měli hodně a na náš vztah nezbýval čas. Oba nás to hodně trápilo, já byla žárlivá a on zase ochladl, co se týče citů ke mně. Chtěli jsme tuhle krizi zvládnout, ale nepovedlo se nám to a nedávno jsme se rozešli. On mi řekl, že už mě nemiluje, ale k rozchodu jsem musela udělat první krok já, protože takhle to dál nešlo. Strašně mi chybí a miluju ho a ta doba, co jsme od sebe mi ukázala, že ten vztah opravdu stál za to ho udržet. Chtěla bych se zeptat a poradit, jestli je možné, aby jsme to s partnerem dali zase dohromady, popřípadě jak to udělat. Opravdu mi na tom záleží a pořad nějak doufám, že si uvědomí co ke mně cítí a to co mi řekl, bylo ovlivněno tím, jak jsme se hádali a měli navzájem plný zuby. Děkuju za jakoukoliv radu.

Dobrý den. Před 4 měsíci jsem se rozešel po 4 letech s přítelkyní. Od té doby jsme byli dobrými přáteli. Teď si našla přítele, začala mi lhát a dělat naschvály..Proto jsem ji řekl, že už s ní nechci mít nic společného a nadobro to ukončit. Řekl jsem ji, že si nepřeji,aby nového tahala do mé rodiny. Bohužel rodina to nechápe a chce se s ní proti mé vůli scházet. Dalo by se říci, že dali přednost jí přede mnou.. Přijde Vám to normální? Mám právo požadovat ukončení kontaktů směrem rodina-bývalá přítelkyně? Jak mám ukončit rozchod, když budu vědět že se za mými zády schází.. Navíc jsem se doslechl o tom, jak mě pomlouvají. Přítelkyně se najednou tváří jako bych ji 4 roky mučil.. Jak z této situace ven? Začínám si myslet, že nakonec budu muset ukončit kontakt se svoji rodinou, abych se "zbavil" bývalé přítelkyně... - otázka upravena poradcem

Spolecne fotky a psal jak jsme to vsechno pokazili a proc jsme si vse nemohli rict. Ze sice ma pritelkyni ale neni to s ni ono.Ze smenou to bylo jine a ze me opravdu miloval. Soucasnou pritelkyni ma pouze rad.chtel se semnou sejit. Klasicky druhy den to zrusil. Pak se opet neozval par dni a na to konti jsme ho kontaktovala ja s tim jestli plati nase setkani a aby se rozhodl co chce. Rekl ze chce dat sanci novemu vztahu. Ze si vybral a ze na me chce zapomenout a ze vse co mi psal bylo uprimne ale proste chce zlusit neco noveho. Je to stale nekonecny pribeh. Mel uz vice partnerek a s tadnou nevydrzel a vetsinou se mi neozve tyden a potom me zase bombarduje smskama. Napriklad i v 5 rano. Obtezuje me to protoze mi dava nadeje a jak vidi ze bych byla ochotna se s nim sejit tak couvne. Nevim uz jak z toho kola ven a co by pomohlo aby otevrel oci. Citim ze rad me ma ale jakoby se bal ze to nebude fungovat. Predem dekuji za odpoved.

Dobry den, rada bych se dozvedela Vas nazor na moji situaci,ve ktere se nachazim jiz 5 rokem.zazila jsem 3 vazne vztahy a ten posledni je pro me nejvyznamnejsi. Poznala jsem skveleho muze,choval se tak jak by si prala kazda zena,byl chapavy,vtipny,hezky,vsimavy,dokazal me potesit a delal me ve vsech smerech stastnou,meli jsme krasny vztah.Bohuzel prisla na radu velka hadka(skrz moji kamaradku ktera ho svadela a on se nenechal-pouze se s ni bavil) a ja udelala z komara velblouda a prestala mu duverovat a zacala ve vsem hledat problem a hadala jsem se.Takze byly vyhrocene situace a nastaly rozchody a pak zase spoustu navratu.Milovali jsme se ale vzdy jsme byli moc hrdi na to to zkusit znovu. Dnes je to 5 let co jsme stale v kontaktu.Ja se pokusila si s nim promluvit a snazila se k nemu vratit ale on to nechtel resit, byl zly a vulgarni a tak jsem se na to uz vyklaslala. Po dvou mesicih co jsme se nekontaktovali si nasel pritelkyni a sam od sebe mi zacal psat a posilat nase spolecne fotky

cast 4
Moc me to mrzi a trapi me to, protoze ho miluji a vim ze on me take. Nevim jestli je to jeho strach ze zavazku, ze se jeste nevyrovnal s rozvodem a ma strach, ze to opet nevyjde. Do toho stres z prace. Nejsme spolu v kontaktu, mam stavy kdy mu chci napsat, ze mi moc chybi a ze chci nas vztah obnovit. Pak mam zase stav, kdy si rikam, ze je to lepsi nez spolu byt dalsi rok a pak mi rekne ze deti vubec nechce. Ale moc rada bych, aby to doslo jemu a on se ozval, ze me chce zpet. Ale chapu, ze nutit ho do toho mit deti je hloupost, ale odpoved ze nevi je pro me zvlastni a hlavne mu neni 20 a je to chytry clovek. Je tu nejaka nadeje ze akorat potrebuje cas si to vse rozmyslet a ze budeme opet spolu? Mam se mu za cas ozvat jak se ma a podle toho jak bude reagovat se snazit nebo naopat se tim ujistit, ze to nema cenu a jit dal?

cast 3
Ze chape moji touhu ale on proste nevi co chce a jestli vubec chce a ze ma nejake duvody ale nerekl mi jake. Tak jsem se ho ptala co tedy budeme delat. Jeho odpoved - nevim. Tak jsem se sbalila a odstehovala, protoze nemelo cenu dal resit, kdyz jsem z nej citila, ze ani nevi jak to resit. Az od naseho spolecneho znameho jsem se dozvedela, ze se neciti dostatecne financne zajisteny, i kdyz ma velmi dobre placenou praci a ja take vydelavam slusne. Ze pro me chce a chtel jen to nejlepsi a kdyz mi to nemuze splnit, tak je lepsi ze jsme se rozesli, aby me neokradal o cas.Protoze nevi co chce.

cast2
Nicmene jsem myslela, ze vse zle uz mame za sebou a na jedne veceri co jsme byli jsem nadhodila tema "deti". Oba na to mame vek a ja vim, ze ho miluji a vim ze by byl skvely a zodpovedny tata. Jeho reakce me ale velmi prekvapila a zklamala. Na zacatku vztahu mi rekl, ze deti chce nicmene po me lehce v zertu otazce, kdy tedy zacneme planovat rodinu se velmi rozcilil a ze ani nevi jestli vubec deti chce a co po nem vlastne chci. To byla pro me ledova sprcha. Pak odjel na sluzebni cestu a ja ho poprosila, aby behem doby co bude pryc o tom premyslel, ze to je dost dulezite tema. Vratil se ale diskuzi jsme se vyhybali - on o takovych vecech ma problem komunikovat. Nicmene rozchod po Vanocich byl s tim duvodem, ze mi rekl ze je mu jasne, ze ja deti chci a on nevi co chce. Sice nerekl nic o rozchodu, ale naznacoval ze "deti" je ten problem, a ze on ani za pul roku/za rok nebude vedet co chce a ze se budeme akorat trapit a ze s nim budu akorat ztracet cas. - otázka upravena poradcem

Dobry den pani doktorko,
Prosim o vas nazor a radu jak se zachovat. S pritelem (on 42, ja 33) jsme se pred mesicem rozesli po 2 letech vztahu. Prozili jsme toho hodne a nas vztah byl moc hezky. Ale byli tam problemy na jeho strane - resil rozvod, tahanice o majetek, o sveho psa, nova prace kde je velmi vytizeny a ve stresu. Ve vsem jsem ho podporovala a snazila se mu byt oporou. Meli jsme par krizi, kdy me mrzelo ze se ke me nechova jako partner, ale vim ze za tim byly vsechny ty situace co musel resit. Vim,ze me mel/ma uprimne rad, ale je takovy co nedava emoce moc najevo. Ale kdyz byl v pohode, tak se o me hezky staral a delal vse pro to aby me potesil. Duvod proc jsme se rozesli je ted pro me nelogicky. Po tom co se rozvedl, jsem se k nemu prestehovala, starala se o dum, o psa ktereho vysoudil po rozvodu, to trvalo pres leto, kdy z nej opadl stres z rozvodu. Pak opet prisel stres z prace a opet byl naladovy a zacal trpet i nas intimni zivot. cast1

Dobrý den, pora´dte, jak to překonat a zvládnout. odešel od nás manžel, našel si o hodně mladší ženu, začal s ní jezdit za společnými známými, do zahraničí (s námi jezdit nechtěl, protože - nemá čas a musí pracovat, je to drahé, či případně pokud jsem zájezd zaplatila, několik dnů před odjezdem ztropil scénu a odmítl jet) či třeba jede sám na měsíc do Asie provozovat adrenalinoivé sporty. Všechno tu zůstalo na mně, on nás s dětmi zcela ignoruje, odmítá komunikovat, ještě tak se synem trochu, odešel se všemi penězmi, na domácnost nepřispívá. Řekl, že chce do jiného světa. je mu 56. Já nás nějak uživím, ale strašně to bolí, možná mu i závidím, že si to může dovolit - má peníze, honí mladé ženské, hodně se te´d stýká s muží, kteří mají děti, ale nestarají se o ně a jen si užívají. Za poslední rok jsem ho viděla jen třikrát a vždycky byl protivný a obviňoval mě, jak za všechno můžu, měl doma servis, všechno, pak už na domě nedělal vůbec nic, ani mužské práce. Co vlastně můžu dělat? Děkuji.

Dobrý den. Mám dotaz. Měla jsem vztah, kde všechno fungovalo, všechno bylo krásné. Ten vztah trval asi měsíc. Denně jsme si psali, vždy napsal první on. Vídali jsme se občasv práci, chodili do kina, plavat, prostě spolu podnikali různé aktivity. Když jsme zrovna nebyli spolu, psal mi, jak mu chybím, jak mě chce mít u sebe, jak mě má rád. Je mi 24, on je o 6 let starší. Před rokem měl autonehodu, která nedopadla moc dobře, a varoval mě, že čím více se bude blížit "výročí" té nehody, může se stát, že bude v depresích. A taky se tak stalo. Poslední týden byl stále bez nálady, nechtěl se se mnou stýkat, začal se mi stranit a přestal psát. Chtěla jsem mu být oporou, ale i to odmítal. Po necelém týdnu tohoto stavu se se mnou rozešel s tím, že mě má sice rád, ale nemůže mě teď milovat, že mi nechce ublížit a bude lepší se rozejít. Chce zůstat kamarád, s čím jsem souhlasila. Já ho ale miluju. Otázkou je, existuje šance, že bychom se k sobě mohli časem vrátit? Až se přes to všechno přenese? - otázka upravena poradcem

Dobrý den, jsem dva týdny po rozchodu s přítelem, byli jsme spolu pouze měsíc. Podle mě to byl úžasný vztah, i když jsme se vídali zřídka, jelikož bývalý přítel má velmi náročnou práci ale pokaždé když přijel mi to uměl vynahradit. Poslední týden našeho vztahu se mi přestal ozývat. Myslela jsem, že když mu napíšu SMS, že to tedy mezi námi nemá cenu, jelikož tohle dělal celkem pravidelně, že se mnou přerušoval kontakt, tudíž já neměla ve vztahu žádnou jistotu. Na SMS tedy nereagoval. Když jsem zapla doma internet všimla jsem si, že je online, tak jsem mu napsala, vše si přečetl a ignoroval, napsala jsem mu ošklivé věci a už jsem se mu omluvila. Napsal mi, že mě miluje a že se se mu líbím a že to nemá mezi námi cenu. Druhý den mi zavolal, že přijede v neděli, v neděli mi napsal, že se mu nechce, tak nepřijede. Nyní už mě zase ignoruje, pomáhá mi hodně jeho kamarád ale on je jak male dítě. Už nevím co dělat, jak ho donutit, aby se se mnou sešel a o všem si promluvil? Poradíte mi? Děkuji - otázka upravena poradcem

4 posledni cast.(dodatek)
P.S. A nechapu, ze po celkem dlouhe dobe(3 a pul roku) se mnou, muze hned po tak kratke dobe navazovat nejake kontakty. Tolik me miloval. To ho to uz neboli? a je mozny ze tak rychle? Jsem vazne moc zoufala. Chvili jsem na nej strasne nastvana a pak mi zase moc chybi. Uz nevim co dal. Dekuju.

3. část Aby se do mě zase znovu zamiloval jako dříve? Mám pocit, že už nedokážu jiného milovat. Na každém vidím to co nemají. Vše co měl můj přítel mi strašně vyhovovalo, byl to můj muž snů. A nikdy si neodpustím, že jsem o něj přišla. Ale jsem absolutně bezradná. Byla bych ráda za jakoukoliv radu. Děkuji moc.

2. část. Snažím se na něho nemyslet, ale když ho potkávám nedá se to. Hlavně když ho potkám s ní. :/ zatím spolu nic nemají ale představa toho, že budou mě absolutně děsí. Asi zbytečně, ale stále doufám, že se k sobě vrátíme. nemůžu bez něho být. Spousta mužů o mě projevilo zájem, ale já prostě nemůžu a nechci.
Nechci také aby to vyznělo nějak povrchně, ale absolutně nechápu co můj ex přítel na té holce vidí. Je dost ošklivá a oddaná bohu, že sex bude mít až po svatbě. Příteli o sex nikdy nějak nešlo, ale co spolu budou asi tak dělat? neříkám, že sex je důležitý ale přece jenom.
Myslíte si, že by byla ještě nějaká šance, aby jsme se k sobě vrátili, náš vztah byl vážně skvělý, plánovali jsme spolu i budoucnost. Jen nevím jak začít, aby to nevypadalo že se vtírám. Nevím ani jestli mám chuť se mu ozvat, když už si našel jinou "zábavu". Ale moc bych si přála, aby jsme se k sobě vrátili. Nemáte nějakou radu, jak postupovat opatrně, aby viděl, že jsem stále ta, kterou miloval? - otázka upravena poradcem

I. část. Dobrý den, přibližně před měsícem se se mnou rozešel přítel po 3,5 letém vztahu. Stále je mi z toho úzko a není mi psychicky moc dobře, ale je to lepší než na začátku. Důvod rozchodu není přesně jistý, bylo to strašně nečekaný a rychlý. Prý jsme si přestali rozumnět. Na přítele jsem dost žárlila a myslím, že ho to už prostě přestalo bavit, Dodnes si to vyčítám. Celou dobu po rozchodu jsme udržovali kontakt, bavili se volali, zašli jsme i do restaurace a všechno bylo celkem fajn. Řekl mi, že to že jsme se rozešli neznamená že se nemůlžeme bavit. Známe se od mala a vždy jsme spolu vycházeli.Prý mě má stále rád a záleží mu na mě. Nedávno se začal stýkat s jednou holkou, do které byl dříve zamilovaný. To už jsem si řekla, že nemá cenu se dál kontaktovat. Bylo mi ještě hůře. Tu holku nemůžu absolutně vystát a už jsem přestala mít i chuť se s přítelem dál bavit, Asi před týdnem jsme tedy absolutně omezili kontakt. Pouze se zdravíme když se potkáme.

Dobrý den paní doktorko. Skoro po 12 letech jsme se s partnerkou rozešli a ona mi napsala, že se jsme se ted spolu rozešli a ted jde jestli se k sobě někdy vratíme. Naše neshody trvají skoro tři měsíce a ona si přala , aby jsem ji nevolal a nepsal což jsem nevydržel až ted a skoro pět tydnů ji nekontaktuji, dělám co si přeje. Zbytečně jsem žarlil ale dost jsem na sobě zapracoval a vím , kde jsem udělal chyby. Myslíte, že ma cenu čekat jestli se ozve sama a nebo ji mam zkusit kontaktovat sam, ale něco jsem ji slibil a chci to dodržet. Vím, že nikoho nemá a nechce a chce ted klid. Co mám dělat a jak tahle situace může ještě trvat? Mám ji rád.
Děkuji za názor i odpověd. Mirek

Dobrý den,
S přítelkyní jsme spolu byli tři roky a vztah to byl opravdu nádherný, oba jsme cítili, že jsme spřízněné duše. Opravdu vztah to byl krásný. Bohužel se u mě objevili psychické problémy opravdu velké, které jsem pořád řešil a neměl jsem na přítelkyni už v hlavě místo. Přestal jsem jí dokazovat lásku a byl jsem s ní více doma, takhle to trvalo asi půl roku. Láska tam byla velká, jen u mě byla zakrytá pod psychickými problémy. Její problém byl tom, že o problémech neumí mluvit, ale dusí je v sobě. Přeteklo to v ní a podvedla mě. Začalo jí to hrozně mrzet a však já jí to nedokázal odpustit, furt sem jí vyslýchal a podezíral i když se mi mnohokrát omluvila. Pořád jsem to řešil a neustále jsem to zkoumal. Začala z toho být unavená a rozešli jsme se. Já jí chci hrozně zpátky, protože vím, že jí miluju, ale ona zjistila, že je po rozchodu mnohem štastnější, že nemusí nic řešit. Zpátky nechce. Prý třeba až za půl roku. Neřiká to jen tak? mám šanci na její návrat? Co mám dělat?Děkuj

Dobrý den,

Je mi 29 let. Před třemi lety jsem se rozešla s přítelem, byli jsme spolu 6 let. Měli jsme hezký vztah, bez hádek, ale také bez náboje. Byla jsem jednou z těch, které "něco" chybělo. Vyspala jsem se s někým jiným - a pak jsem se s přítelem rozešla. Doteď to neví, nechtěla jsem ho ještě víc ranit. Rozchod to byl moc těžký, myslela jsem že tím dělám správnou věc. Ale teď po třech letech si uvědomuju že to asi byla chyba. Už to nevrátím a mám problém se přes to, co jsem provedla, přenést. Nemůžu zapomenout, mám stále výčitky a další vztahy v podstatě sabotuju. Také mám pocit že už si s nikým stejně tak nerozumím. Bojím se, že doplatím na své činy a trestem pro mě bude, že budu sama. Jak se posunout dál od minulosti? Už je to příliš dlouho. - otázka upravena poradcem

Dobrý den paní Douchová, prosím o radu. Partner se se mnou rozešel po 4 letech soužití (já 42let, on 50, 4 děti, společně žádné. Opustila jsem své bydliště a odstěhovala jsem se 30km za ním. Každý den jsem 30km vozila své děti do školy, odjížděla ráno o půl sedmé a vracela se kolem 8smé večer. Po celou tu dobu jsme stáli vždy při sobě, pár hádek typu, kde je nabíječka atd. (cca 4 ročně). Vztahově děti-rodiče naprosto v pořádku. Společné výlety, společenské hry po obědě(víkendy), neustále plný a živý dům. Od začátku jeden problém a to s erekcí partnera. Ze začátku mi říkal, že si musí zvyknout na mě jako ženu( špatná předešlá zkušenost) . Plynule to přešlo v to, že neumím připravit podmínky pro partnera. Dostala jsem se tak daleko, že mé sebevědomí jako ženy kleslo na nulu. A každé milování bylo dřina. Vyvrcholilo to po vánocích(které byly nádherné, u štědrovečerního stolu 10lidí, krásné dárky...já prstýnek, košilku a pobyt do lázní). Po té odjezd na 3 dny na hory....bohužel jsme se nemilovali a vznikla hádka....po 5 dnech rozchod...řekla jsem že je třeba se léčit...má cukrovku, křečové žíly a paradentózu...a že to v kombinaci způsobuje impotenci...a bylo to...řekl, že ho nemiluju a že mi nevěří...nevím co mám dělat...