Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, již poměrně dlouho řeším co udělat s 5- letým vztahem, který pomalu, ale jistě umírá a já nevím jestli mám a chci bojovat o záchranu anebo to celé ukončit a vše začít znovu.
Na začátku našeho vztahu fungovalo všechno tak jak si to každý představuje, prostě láska dělá divy, ale nyní se náš vztah změnil na nudné šedé denní epizodky se stejným scénářem. Postupně se vztah redukoval na to, že se spolu moc nebavíme, protože není o čem a když je nějaké téma na stole tak jsou to pouze pracovní problémy přítelkyně, které pravidelně poslouchám každý prac. den, již skoro rok.
Spíme spolu minimálně, výlety či návštěvy přírody, kina, restaurací jsou pro nás mimořádnou událostí a když už někam vyrazíme tak se skoro vždy pohádáme. Důvody hádek jsou přítelčina žárlivost, která se projevuje vyčítáním a nebavením se mnou. Bohužel jsem zjistil, že je lepší nechodit nikam, aby byl klid. Přítelkyně žárlí na každou slečnu s kterou se bavím a následně se se mnou nebaví třeba celý den.
Jaroslav část 1
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den.Jsem vdaná 18let,po velmi krátké známosti.Abychom mohli s manželem bydlet společně,musela jsem se vzdát zaměstnání,zázemí,kamarádů a odešla do jeho rodného města.Byla jsem těhotná a od začátku skoro pořád sama.Milovali jsme se a já věřila,že je to to pravé.Ze sebevědomé a schopné ženy se časem stala domácí puťka,za kterou rozhodoval manžel.Po druhém dítěti jsem nastoupila do zaměstnání,kde pracoval i můj muž,byla jsem neustále pod dohledem...do práce,školka,nákup a domů,na návštěvu jen za předpokladu,že je vše hotové.Manžel se ani dětem (17 a 14let)moc nevěnuje,se synem nemá téměř žádný vztah.Našla jsem si novou práci,nové známé a svět mi připadal najednou velký,krásný,bohatý.Z milování zbyl jen občasný sex.Na jednom zájezdu jsem poznala velmi příjemného muže(ženatý se 2 dětmi),je nežný,pozorný,o všem se mnou diskutuje,chce znát můj názor,plánuje naši společnou budoucnost.Vztah přerostl po více než roce v lásku a já zvažuji,zda mám odejít od manžela,kterého již nemiluji....?
Danča
zvažování smyslu vztahu
Cítím určitou únavu a stereotyp (to je asi pochopitelné) ve svém současném vztahu, zároveň je tu "pokušení" bývalého přítele... Tehdy se rozešel on se mnou - údajně byl naším vztahem dost unavený, byli jsme spolu skoro 2 roky. Nevím, jak se s tím vyrovnat, abych se znovu nespálila a nikomu neublížila... Děkuji za radu.
Iveta 2. část
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,paní doktorko,je mi 22 let, studentka VŠ, a jsem se svým současným přítelem už skoro 3 roky (z toho 2 roky společné bydlení) - myslím, že náš vztah vcelku klape, je milý, pozorný, stará se o mě, podporuje mě, ale jako obvykle je nějaké "ale". Před 2 měsíci odjel na 14 dní na služební cestu a já s překvapením (a obavami) zjistila, že těch 14 dní pro mě bylo úžasných, svobodných, skoro se mi nestýskalo (za což se snad skoro až stydím). Myslím, že žádné vážnější problémy nemáme,rozumíme se v řadě věcí,občas se chytneme,ale nic nepřekonatelného... i v sex. životě nám to poměrně klape. Možná jen není tak rozhodný a cílevědomý, jak bych si přála, ale nelze mít všechno... Ale stále myslím na to,jak jsem se cítila, když tu nebyl. Shodou okolností mě za posledního půl roku hodně kontaktoval můj předchozí přítel, psali jsme si v přátelském duchu, před nedávnem přišel s nabídkou "ať to ještě jednou zkusíme" - s žádnou z partnerek se necítil prý jako se mnou...
Iveta 1. část
zvažování smyslu vztahu
Milá Báro, ráda bych reagovala na Váš příspěvek. Když jsem ho četla, měla jsem pocit, že je to o mně. Manžel byl má první láska, citově jsme strádala, měla jsem milence, nedokázala jsem si představit, že s manželem vydržím celý život a měla jsem pocit, že zůstávám jen kvůli dětem....Ale dnes to vidím jinak. S manželem jsme si nějaké věci vyříkali, nebylo to jednoduché, řekla jsem mu, co potřebuji a on, ikdyž to nikdy nebude tak úplně "ono" se snaží mi aspoň trochu citů dát. Já si ho nesmírně vážím pro to jaký je člověk, mám v něm velkou oporu a už si dokážu představit, že s ním i zestárnu, ikdyž těch citů až tak od něj nedostanu....Chtěla jsem Vás jen povzbudit, abyste si vše dobře zvážila a předem nic nevzdávala. Držím Vám palce.
Markéta pro Báru
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,jsem vdaná 21 let.brali jsme se po 3 leté známosti.Máme dvě děti /10,14/.Jsme finančně zajištěni,manžel podniká,já dělám práci která mě baví.Máme slušný vztah,nehádáme se,povídáme si....jen spolu nespíme.Manžel řeší psychické problémy a ty jsou prý příčinou.Někdy mám pocit,že spolu žijeme jako sourozenci.Mám na starost celou domácnost i děti.Nevadí mi to,dělám to ráda.le někdy mě to štve.Manžel je buď v práci,nebo spí.Vztah s dětmi máme skvělý.Ale bojím se,co bude,až děti vyrostou a odejdou.Jak budeme žít? Kam se vytratila láska?Poslední dobou přemýšlím,zda je můj život to pravé,že bych chtěla třeba ještě něco hezkého zažít...nemáme žádný problém,jen mi to přijde někdy prázdné.děkuji
Jana P.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko, prosím Vás o radu v následující situaci: již dva roky jsem s přítelem, kterého mám ráda a někdy mám pocit, že ho miluji. Jenomže jsem se vůči němu několikrát dopustila nevěry. Když k ní došlo, necítila jsem žádnou vinu ani výčitky. To až třeba potom. Přítel mě zbožňuje a je na mně de facto citově závislý. Chce se mnou trávit co nejvíc času a snaží se mi plnit všechna přání. Já ale žiju dvojím životem. Nevěry jsou kořením, bez kterého bych se utopila v oceánu nudy a usedlého života, který s ním teď vedu. Chce děti a rodinu, je o deset let starší, mně je 27. Děti bych možná jednou chtěla, ale nedokážu si to představit s ním. Je to takový vhodný taťka typu "šup, šup, mazej".Jistě by se o děti dobře staral. Ale co já? Nechci být do konce života už jen manželka a matka. Jsem přece hlavně člověk. Zraňuju všechny kolem - ty, s kterýma páchám nevěru, přítele i sebe. Někteří o tom jen neví...
Anda
zvažování smyslu vztahu
(pokracovani) vztah, o kterem si kazda zena muze nechat zdat. Neni to zamilovanost, ktera prejde za rok. Manzela znam 3 roky a celou dobu byl nas vztah hlavne o kompromisech. Ja se priznam, ze jsem unavena hledanim klidneho zivota a poznavanim novych partneru. Kdyby se neobjevil tento muz, s mym manzelem bych se snazila navazat opet na alespon vztah, ve kterem clovek dokaze zit cely zivot, ale takto se neustale placam. Mam prerusit 2 mesicni vztah s muzem, na ktereho jsem nedokazala zapomenout cele ty roky a nejspis ani nezapomenu (vim ze bych se s tim v sobe poprala, zvladla jsem uz horsi veci, ale jen predstava jeho ztraty mi trha srdce na kousky) nebo mam zachranovat manzelstvi, ve kterem spokojena asi casem budu, ale nebudu stastna? Je to mozna komplikovane, ale nevim uz kudy kam. Asi vim, co chci, ale bojim se to rozhodnout, abych neublizila spouste lidi kolem sebe? Dekuji, pani doktorko.
Peťka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Chtěla bych vás poprosit o radu. Je mi 26 a jsem 1 a 1/2 vdana, deti nemame. S manzelem jsme prosli velkou krizi, uz 3/4 roku spolu intimne nezijeme a ja si nejsem nasim partnerským souzitim ani city k nemu jista, prosila jsem manzela at se odstehuje, ale stale bydlime spolu, delam ustupky, staram se, snad se bojim ztratit zazemi v jeho rodine, maji me hrozne radi, ale zaroven jsou katolici a tedy snatek nas dvou povazuji za snatek do smrti, stejne tak muj manzel a me tohle vnitrne desi, ze bych mela zit v necem, co nemohu opustit, abych neznicila zivot druhemu. Pred 3 mesici jsem opet potkala po 3 letech muze, ktereho jsem nesmirne milovala a on me, ale nebyli jsme spolu proto, ze jsme nechteli bourat vztahy, ktere jsme meli a ktere se stejne rozpadly. S timto muzem se schazim 2 mesice a byly to nejkrasnejsi 2 mesice v mem zivote. Tohoto muze znam skoro 6 roku, sedime si ve vsem, nemusime resit zadne kompromisy, (pokracovani)
Peťka
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní, doktorko, Vaše odpověď ze dne 10.12.2006 plně koresponduje s tím, co v sobě cítím. Dnes je již rozhodnuto, schůzka s právníkem naplánována a rozvodové řízení se rozběhne. Skutečně ve chvíli, kdy člověk sám v sobě učiní rozhodnutí, se mu značně uleví. Proč brát neustále ohledy na ostatní, můj život bych si měla řídit sama. Děkuji Vám a přeji hezké vánoční svátky a spokojený nový rok.
Pavlína
zvažování smyslu vztahu
Hezky vecer, pani doktorko, dekuji Vam za odpoved - z 10.12.2006 zvazovani smyslu vztahu. Souhlasim s Vami. Ja jsem pevne rozhodnuta vztah ukoncit. Psal mi abych k nemu prijela, ze mu je smutno a atd. Neprijela jsem a napsala jsem mu: at to bere uz za ukoncene a on jako posledni sms napsal: ze stejne jeste prijdu, ze to vi...Predtim psal, ze me ma rad...atd atd. Hledam spatne vlastnosti, mate pravdu, abych se drzela od nej dal. Ale oni jsou opravdu pricinou, ze s nim dale uz nechci byt. Nechce deti, rodinu, jen jsem mu slouzila a stale mluvi o jinych zenach a byvalych partnerkach...To me nekdy dost urazelo...Presne s vami souhlasim, ze chci JA ODEJIT, abych sebou nenesla jak pisete punc porazky...Takze kdyz ho ted stale odmitam a vysvetluji mu konec vztahu je to pro me sice bolestive ale ne tolik, jako kdyby mi to sdelil on...Dekuji za odpoved. S podzravem ...
Anonym
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám problém s přítelem, jsme spolu 5 let. Již dříve jsem zjistila, že mi lže do očí a psychicky mi ubližuje. Bývala jsem z toho moc smutná. Vždy mi tvrdil, že se to nebude opakovat, ale bylo to stále dokola. Teď mi tvrdí opět, že se doopravdy změnil a že si uvědomil, jak mi ubližoval, ale já už nevím, zda mu mám věřit. Pořád se trápím, tím co bylo dříve a mám pocit, že když už to jednou udělal, udělá to znovu. Děkuji
Maja
zvažování smyslu vztahu
Měla bych to ukončit,ale je těžké se vzdát něčeho,co mi celý život chybělo.Přitom si nejsem úplně jistá,že bych třeba s ním chtěla žít, to on si jistý je a má mě moc rád.Doma to za moc nestojí,snad by to ještě stálo za pokus, hlavně kvůli dcerce.Jen nechci dopadnout jako rodiče, kteří spolu zůstali ze setrvačnosti, a taky proto, že nebylo kam jít.Vím, že se musím rozhodnout sama, ale třeba mi Vaše rada napoví. Děkuju.
Bára
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,ráda bych znala Váš názor.Manžel byl moje první známost-jsme spolu 10 let. Nebyla to láska na první pohled, ale vztah fungoval velice dobře. Jen už tehdy byly jeho projevy něžností dost omezené,ale ve srovnání s mým tátou byl o tolik lepší.Máme 3letou dcerku,hlavně během těhotenství a pak i při mazlení s ní jsem si uvědomila,jak moc mi chybí projevy něžností(zvláštní,jak až teď), nijak zvlášť se neangažuje(v ničem) a já si postupně navykla vše zvládat sama.To jediné, co potřebuju-něhu a lásku-mi najevo nedává.Kdysi jsme o tom mluvili,moc to nechápe. Zamě%nuje i mazlení s dítětem s rozmazlováním.Zjistila jsem,že ho nepotřebuju.Už mě ani nebaví se o něčem bavit,mám pocit,že jsme se za ty roky změnili.Když o tom přemýšlím, chci být na něj příjemná,ale jen co ho vidím,tak cítím podrážděnost.Zkomlikovala jsem si to i s přítelem,vzniklo to asi před půl rokemprávě pro nedostatek něhy,které mi on dává opravdu hodně. pokr.
Bára
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,
můj problém zní asi banálně,ale nevím si už rady. Jde o to, že můj partner neustále večer usíná na gauči ( většinou u televize ).
Já pak špatně spím a snažím se ho probudit a dostat do postele ( chodím pro něj do obýváku třeba 4x za noc ) Řekne mi že přijde a pak spí zase dál.
Buď pak nepřijde vůbec nebo třeba až v pět ráno.
Zkoušela jsem to po dobrém i po zlém.Tvrdil, že když na něj budu naléhat, schválně si lehnout do postele nepůjde, tak jsem ho nechávala být a stejně jsem
se budila ráno v posteli sama.
Žijeme spolu skoro dva roky a za tu dobu jsem se už pokoušela mu několikrát vysvětlit, že je mi smutno když téměř každý večer usínám sama. Řekne mi, že to chápe, ale nic se nemění.
Už mi z toho rupou nervy,hádáme se pak proto, je mi to pak hloupé, ale neumím se s tímhle způsobem fungování smířit.Mám ho nechat být a doufat, že se to upraví ? Není nám ještě ani 30 let, tohle se mi zdá být trochu brzo...Děkuju, mějte moc se hezky, Šárka
Šárka
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko, jsem vdaná 20 let,mám tři děti.Vztah s manželem nebyl vždy ideální,v době výchovy dětí jsem se cítila velmi sama,manžel pracoval a často trávil svůj volný čas s přáteli. Já se naučila být samostatná a řešit vše bez něj. Když jsem po x letech nastoupila do práce,poznala jsem člověka,který změnil můj pohled na svět,na mne,na život. Vztah trval 7 let a budu z něj čerpat do konce života. Kromě fyzické souhry ( tu mám s manželem ale také) mne hlavně naplnil duševně. Manžela jsem si brala v 18 a myslím,že dnes jsme každý vyzrál jiným směrem. Vztah jsem ukončila kvůli příteli,bolelo mě,že žije život jen tím,že se mi stále přizpůsobuje. Od začátku jsme si řekli,že náš vztah bude jen milenecký,rodina a tři děti jsou velký závazek. Manžela si v mnoha věcech vážím,jako člověk je mi blízký,ale společné "dožití" bez dětí si představit neumím,intelektuálně jsme každý jinde. Mám své koníčky,ale ve dvou se prožívá vše jinak. Jaká je perspektiva takového manželství?
Božena
zvažování smyslu vztahu
Preji hezky den, pani doktorko. Jiz jsem Vam psala ohledne vztahu s muzem ze zamestnani. Vysoky vekovy rozdil. Chci a jsem plne rozhodnuta vztah ukoncit. Protoze po roce vztahu, partnera nechapu, nerozumim jeho chovani a uz se mi nelibi jeho vulgarni mluva. Nerozumim tomu, ze mi rika, at si najdu nekoho pro zivot,mladeho a stale se ujistuje, jestli ho mam rada a jestli jsem s nim rada. Jsem nyni 16 dni doma, nemocna. Minuly tyden volal i psal a tento tyden se VUBEC neozval. Z doslechu vim, ze ma hodne prace, to ma vzdycky. NECHAPU jeho jednani: jednou by se "rozdal", pak jakobych nebyla. A jedina moznost jak def. zapomenout, je asi odejit ze zamestnani, vidte? Totiz to mam v planu tak i tak. Mnohokrat dekuji za odpoved. S pozdravem
Anonym
zvažování smyslu vztahu
paní doktorko, nevím, jak svůj problém řešit, prosím o radu. Jsem 5 let vdaná, nedávno jsem poznala jiného muže, bylo to krásné, ale dozvěděla se to jeho manželka, takže se už nestýkáme. Myslím na něj téměř pořád. Neřekl definitivní konec, jen že si dáme pauzu, než se vše uklidní, ale smysl to zřejmě nemá.Můj manžel tuší, že něco není v pořádku, jenže já se nedokážu k němu vrátit zpět, tedy citově. Vztah nefungoval dávno před tím, nerozumíme si, stále se hádáme, leze mi na nervy. Nemám ho za co obdivovat.Čím víc se mu vzdaluji, tím víc on se snaží, jenže jeho přítomnost vnímám jako nesnesitelnou – vadí mi jeho smích, jeho průpovídky, jeho dotyky, nechci s ním spát ani s ním komunikovat. Nevím, jestli s ním chci dál zůstat, spíš mám pocit, že hledám někoho jiného, kdo mě učiní šťastnou, kdo mě bude milovat. Vím, že kdyby někdo takový přišel, od manžela bych odešla. Na druhou stranu je mi manžela líto. Má smysl zůstávat v takovém vztahu, vím, že manželovi ubližuji. Navíc máme dítě.
Mariana
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktörko, v mém více než 20 letém manželství si připadám jako vězeň a otrok. V poslední době si stále více uvědomuji, že do rodiny dávám mnohem více než manžel, atˇ už finančně nebo zodpovědností. Připadá mi, že manžel je třetím dítětem do rodiny. Nic sám nerozhodne, ale není schopen ani rodinu materiálně zabezpečit. Finančně ji táhnu já. V poslední době se cítím velmi unavená a mám strach, co by se stalo s dětmi (už téměř dospělými, ale přesto studenty), kdyby se se mnou něco stalo. Byla jsem i v manželské poradně, tam mi poradili rozvod, ale tak, abych nejprve majetek, který jsem obstarala pro děti (byty) na ně převedla. Celý týden pracuju pro zaměstnavatele a o víkendu ještě pro rodinu - to ale dělám jen z povinnosti, ne s radostí. Prosím poraďte mi, moje matka je rozvedená, vím jaké trauma to bylo, ale současná situace taky není nic moc.
Iveta
zvažování smyslu vztahu
pokr. Začal žárlit, doma je pořád pohodlný, bylo období, kdy jsem vážně přemýšlela o odchodu. Ale je mi líto, že by malá měla tátu jen občas, i když je fixovaná na mě. Nevím, jestli má náš vztah ještě šanci. Vlastně teď nevím, jestli to chci. Manžel nás má rád tím pohodlným způsobem (má rád své pohodlí a dítě mu je taky dost narušuje, když vyžaduje pozornost atd.). Já si jistá nejsem. Vždycky jsem chtěla fungující rodinu, ale teď mám pocit, že se rozhoduji rozumem. Je mi smutno být v 31 letech bez lásky.
Sára
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla bych poprosit o váš názor - jsem vdaná (je mi 31 let), s manželem jsem od mých 18, mám 4 letou dceru. Přibližně před 2 lety jsem byla srovnaná se životem, sice jsem se cítila sama, manžel neumí moc projevit něhu, city, pořád byl bez náladyzájmu, ani o dcerku se moc aktivně nezajímal, vše jsem zařizovala já. v té době jsem někoho potkala, během 1 roku jsme se viděli pracovně 2x, pak se spustila lavina (byla to taková láska na první pohled). Věděl o dítěti, ale až teď zjidtil, že jsem vdaná.Nechtěl bourat rodinu. navíc ještě studuje a nemohl by nás zabezpečit. Nic se tedy fakticky nestalo(jediný kontakt podání ruky), ale pro mě to byla ta nejhloupější podoba lásky-kila okamžitě dolů, myšlenky někde jinde, spousta slz. Dnes jsem ok.V té době jsem otěhotněla (hrozné při mých myšlenkách na někoho jiného), ale krátce na to potratila (podruhé po roce)-příčina genet.S manželem jsemse odcizila, intimně nežijeme.
Sára
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, chtěla bych poradit. Žiju 4 roky s přítelem, máme 3 letého syna. Poslední dobou asi tak 3/4 roku se náš vztah začal pomalu měnit.Jako bychom si zevšedněli. Ovšem největším problémem pro mně je,že přítel začal být velmi nervozní a svou zlost si vylévá na synovi. Neustále na něj křičí, má na něj přehnané požadavky a když to neplní,tak jej trestá. Přitom syn je opravdu velmi hodný a kdo z našeho okolí jej zná,tak říká že je poslušný. (nestranné hodnocení)Několikrát jsem příteli domlouvala,leč marně. Už si toho všimli i mí rodiče a známí co nás navštěvují. Na mně zlý není, jen mám pocit,že mu překáží náš syn. Přemýšlela jsem o rozchodu, ale pořád si říkám,jestli je lepší takový vztah a dítě má otce,nebo být sama,ale dítěti otce vlastně "vezmu". Syn je pro mně vším nechci aby mu někdo,ani jeho vlastní otec ubližoval.Děkuji za radu.Magdaléna z Plzně
Magdaléna
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, rada bych se s Vami poradila o svem zacinajicim vztahu. Je mi 39, jsem svobodna a bezdetna Vs,dosud jsem si zila pomerne spokojene sama, ale presto jsem se zacala bat samoty a na internetu potkala muze, kteremu je 35(vekovy rozdil nam nevadi). Je to muz, ktery zil az do nedavne doby u rodicu, nyni se osamostatnil a poridil si vlastni maly byt. Presto si moc neveri a nekdy mam dojem, ze se stale povazuje za velke dite, ale nechova se tak. Rodice navstevuje zridka. Je mily, hodny, ma zajem, ale mne moc neimponuje a nepritahuje, jsem asi narocnejsi. Presto vim, ze slusni muzi na stromech nerostou a vzhledem k dlouhodobym problemum se seznamovanim si ho tzv. vazim. Myslite ze ma nas vztah nadeji, mam to zkouset dal? Rikala jsem si - schazet se a nechat to nejak vyplynout. Zatim se mi do vetsiho sblizovani moc nechce, ale bojim se ho i ztratit - je mozne ze uz nepotkam nikoho tak uprimneho a s dobrou povahou. Deti zatim nechce, to je dalsi prekazka pro mou predstavu budoucnosti.
Monika
zvažování smyslu vztahu
/pokračování/Já mu hodně odpustím a hodně mu povolím, ale včera jsem snad poprvé za celý svůj život litovala, že jej známa tolik ho miluji.Jeho neustálá nedůvěra,podezřívání, a ublížování prostě došlo tak daleko, že jsem to nevydržela a ublížila si(abych byla přesnější, pořezala jsem se).Nejsem na to hrdá,ale vím, že popsychické stránce na tom nejsem nejlépe a on to ví, někdy se mi dokonce zdá,že toho využívá.Vyhledala jsem psychologa,ale zjístili to mí rodiče a zakázali mi k němu chodit,oni razí filozofii,že co je můj problém je jen můj probléma může mi pomoci tak maximálně má rodina.Dnešní den jsem stávila nad tím co mám dělat.Přítele neopustím,vím jak to dopadlo minule a ebyl to hezký pohled navíc jej silně velmi silně miluji ale už nechci trpět, zažila jsem si toho dost(znásilnění,psychické týraní ve škole,obtěžování od neznámých mužů a několik pokusů o znásilnění).Nemáte nějaký trik nebo tip co udělat abych se z toho nezbláznila nebo si více neublížila?
Kristýna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,ani nevím proč,ale musím se s někym poradit.Mám přitele se kterým jsme poměrně delší dobu, jednou jsem se rozešli a opět dali dohromady protože jsme zjístili, že v nás velký kus umřel. Mezi tou dobou já měla vztah založený pouze na sexu a on si stihl pořídit dítě.Tu,nevím jaký cit cítí k one ženě,ale ona na něj kašle a vzhledem k tomu, že si opět začal semnou myslím,že nic vážného to nebude.Jde o to, že všechno to bylo fajn až do nedávné doby,začala jsem chodit na vysokou na chlapecky obor jsem jedina v ročníku a tehdy začaly problémy.Včera to ale dosáhlo vrcholu.Už více jak 14 dnů pozoruji, že se s ním něco děje, nechtěl otom semnou mluvit a tento týden se úplě uzavřel, ptaal jsem se ho a dožadovala zjištění nebo jen čím ho mám potěšit(protože jsem vyzkoušela všechny možné způsoby potěšení které znám ale nezabíraly).Ohradil se na mě a byl jak to říct ošklivý.Já mu hodně odpustím a hodně mu povolím.....
Kristýna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, již 6 let mám vztah se ženatým mužem a máme spolu chtěné 2,5leté dítě (jeho rodina nic neví).Problém je vlastně v tom, že mi to vyhovuje a přitom vím, že to není správné. Vždy jsem měla obavu z "normálních" vztahů a přitom jsem toužila po vlastní rodině. Jsem z rozvedené rodiny, otec byl dost přelétavý a ani se o nás nestaral.Mám pocit, že se bojím toho, že jsou všichni muži stejní. Vždyť i ten "můj" se chová podobně. Jen s tím rozdílem, že se dokáže postarat o obě své rodiny. Máme se rádi a nechci se rozcházet, ale rozum mi velí, ať to ukončím a najdu si někoho volného. Mám ale strach z nového vztahu i kvůli malému. Asi nejsem normální, když se nedokážu rozhodnout. Děkuji Vám proto za každou radu.
Monika
zvažování smyslu vztahu
Paní psycholožko, žena je worholik, všechnu práci mi bere.Je nasleplá, a silně sklerotická.Poznasmenaná učiterlským povoláním. Co s tím.??
Obchodnik.s.destem
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,chtěla bych poradit se vztahem. Chodili jsme spolu s manželem 3 roky, potom jsme byli 2 roky od sebe, ale přátelili jsme se, měli jiné partnery, ale měli jsme spolu poměr, vztah ne...a já otěhotněla,tak jsme se vzali.Jsme manželé 3 roky a od začátku to nefunguje jak by mělo. Citově strádám, manžel je chladný,nemá rád líbání, objímání, sex je, ale bez předehry, vůbec mě s ním nebaví. Mám ho ráda,skoro vůbec se nehádáme, ale on žije jenom svůj život, nedělí se se mnou se svými starostmi, sny s ničím. Říká, že pokud to bude důležité, tak mi to řekne, ale partneři se přece baví i o nedůležitých věcech, nebo mám zkreslené představy o partnerství? Doma nepomáhá, připadám si jako uklizečka, vychovatelka a kuchařka...mluvili jsme o tom všem spolu několikrát, ale nepomohlo to, prý se chová tak,jak to cítí. Mě to hrozně trápí a nebaví mě takto žít. Mám se rozvést a hledat štěstí jinde? Děkuji moc za radu.
Jola
zvažování smyslu vztahu
Jsem ženatý 2 roky,předtím jsem s partnerou chodili 5 let,předěláváme rodinný dům, změnil jsem zaměstnání a teď včem je problém.Makám jako šroub jak v práci ,tak další směna na stavbě, vše kolem ní zařizuji ovíkendu chodím spát druhý den v 1 ráno ze začátku jsem byl i chvílemy na dně, ale teť se to stalo mojí drogou ,protožr jdeme do finále a já už vidím jak vše přibívá a mám z toho radost. Problém je vtom ,že jsem na to sám a ženy jako by se to netýkalo.Ze svých zálib a činností jsem musel kvůli domu hodně vyškrtout a ona ne.Jako by se nic nedělo.Chtěla děti , teď ji to nějak přešlo (věk 24.)v práci na ni je velký nátlak a podrazi , ale ona je nemůže opustit (nechce), její zaměstnání se hodně odráží v našem vztahu (povahově se hodně změnila)
Je makobiotička a když mi jde náhodou pomoct, tak ji to přestane bavit, nebo je vyčerpaná.Nekořím piji jen příležitostně snažim se pro ni hodně udělat, ale jí je to asi jedno.Už mám i myšlenky, že bych mohl žít i bez ní.Jezáchrana ,nebo to padne?
Láďa
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko,je mi 21let a se svým přítelem budem už téměř 5let,něco přes rok z toho žijeme spolu u jeho rodiču.S jeho rodiči si moc nerozumím,ale problém je v tom,že i nám to poslední dobou moc neklape.Bydlíme na vesnici přítel musí hned na pole,do dílny,někde něco opravovat a na mě mu nzbývá téměř žádný čas.Nikam nejdeme.Já pořád sedím doma a čekám až bude mit čas.Nechce se se mnou ani bavit o tom co mě se nelíbí a co bych chtěla změnit či jaké jsou mé sny a přání.On je spokojený a to mu stačí.Před nějakou dobou sem poznala příjemného kluka-máme spoustu společných zájmů.On o mém dlouhodobém příteli ví a nespěchá na mě.Plánuje kam by jsem mohli jít a já si myslím,že bych s ním mohla být opravdu šťastná-on mě má moc rád,ale je tu můj přítel neklape nám to,ale pořád ho mám ráda a na druhou stranu si nedovedu představit,že bych od něj odešla.Když si,ale nerozumíme a neklape nám to teď jak to bude vypadat třeba za dalších 5let?Nevím jak se rozhodnout a co dělat.Děkuji za odpověď
Marie
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,celý život jsem vyrůstala jen s mamčou a sestrou.Teď jsem s mužem,který je o 11 let starší(36).Zdá se mi,že muži po 30 už vědí,co od života chtějí a nikdy jsem si nerozumněla s muži,kterým bylo pod 30.V jeho případě však asi udělalo svoje,že i on vyrůstal bez otce a matka byla jednou z mála vyšších hodností na policii.Myslím,že toto se na jeho charakteru podepsalo.Ve svých 36 letech nedokáže opustit jeho matku,nechápe,proč já jezdím každých 14 dní za svou rodinou (100 km),neustále mi dává najevo,jak má majetek,já nic, nechce se mnou po 14 měsících zatím bydlet,o tom ani nemluvíme,na finance máme zcela odlišný názor,před druhými se ke mě chová zcela jinak oproti tomu,když jsme sami,máme naprosto jiné zájmy,on nezná význam slova zábava, jediné,co má v hlavě je slovo PRÁCE...vším mě hodně moc štve,a přesto ho miluji.Jenže kde a jak najít shodu?Nemohu pořád dělat ústupky a čekat na zázrak,že?Myslíte,že má tento náš vztah dále smysl udržovat?Děkuji za odpověď.Myška
Myška
zvažování smyslu vztahu
Za celou dobu se mnou byl max.2x, jinak trávil čas se svými rodiči.Upřímně cítím se tam jako parazit, úplně přebytečná.U přítele můžu přespat až když se vrátí domů, nemám ani klíče od branky a už vůbec ne od domu.Sprchovat se můžu až když se umyjí oni. Po nemoci mě to fakt naštvalo, mám chuť sbalit si své věci a okamžitě zmizet. Jeho matka mi odmítla i vyprat moje věci, takže jezdím za otcem a peru si je tam.Paní doktorko, co si o tom myslíte vy? Mám chuť se s ním rozejít,i když nám to celkem klapalo. Jsem pořád naštvaná a zároveň mi to přišlo líto.Proč se ke mně chová jako k podřadné osobě? Nebo si to jenom beru příliš osobně? Já se u nich cítím strašně, přítel může u mě doma zůstat kdykoliv chce a nikdo mu nedává najevo, že je obtížný hmyz.Myslím, že tohle je asi konec našeho vztahu, když mi dává najevo, kdo je u něj na prvním místě.Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Lidka - pokračování
zvažování smyslu vztahu
Za celou dobu se mnou byl max.2x, jinak trávil čas se svými rodiči.Upřímně cítím se tam jako parazit, úplně přebytečná.U přítele můžu přespat až když se vrátí domů, nemám ani klíče od branky a už vůbec ne od domu.Sprchovat se můžu až když se umyjí oni. Po nemoci mě to fakt naštvalo, mám chuť sbalit si své věci a okamžitě zmizet. Jeho matka mi odmítla i vyprat moje věci, takže jezdím za otcem a peru si je tam.Paní doktorko, co si o tom myslíte vy? Mám chuť se s ním rozejít,i když nám to celkem klapalo. Jsem pořád naštvaná a zároveň mi to přišlo líto.Proč se ke mně chová jako k podřadné osobě? Nebo si to jenom beru příliš osobně? Já se u nich cítím strašně, přítel může u mě doma zůstat kdykoliv chce a nikdo mu nedává najevo, že je obtížný hmyz.Myslím, že tohle je asi konec našeho vztahu, když mi dává najevo, kdo je u něj na prvním místě.Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Lidka - pokračování
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, potřebovala bych od Vás radu.S přítelem jsme spolu rok, zatím nám to klapalo až na drobné neshody. Nedávno jsme se vrátili ze společné dovolené a to byl chvílemi horor. Každý den několikrát psal své matce, neustále mluvil o tom, co dělala na dovolené jeho matka, přišlo mi, že mě s ní neustále srovnával.Z dovolené jsme se vrátili a já začala s přestavbou bytu. Potřebovala jsem na měsíc někde zůstat a přítel mi nabídl, abych bydlela po tu dobu u něj. Za pár dní mi ale řekl, že u nich zůstat nemůžu, protože i oni předělávají kuchyň v domě, kde bydlí se svou rodinou a že mám zůstat na ubytovně. Přišlo mi to jako výmluva a bylo mi to líto.Nakonec mě k sobě přestěhoval, většinu času ale trávím sama v jeho pokoji, zatímco on se baví se svou rodinou a hlavně s matkou. I když obědvají, tak on jí s nimi v jedné místnosti a jídlo mi přinese do druhého pokoje a zdůvodňuje to tím, že tam už není dostatek místa u stolu.O víkendu mi nebylo dobře a ležela jsem.
Lidka
zvažování smyslu vztahu
Mám přítele,který je ještě ženatý,ale rozvod neřeší.I když jsme s poznali v době kdy od manžely odešel před šsti lety.Je v Praze s rodinou se nestýká,ale ani bydlení si nezařizuje spí v práci.Platí ekzekuci.A zdá se mi,že nemá chuť něco řešit.Má takový vztah budoucnost.Ve všem spoléhá jen na mě.Já sama bydlím v podnájmu mám práci taky v Praze.A řeším i svoje problémy.Taky neumí hospodařit s penězi.Vždy všechno neuváženě utratí.Já mu pomohla.Vzala jsem na sebe půjčku,že ji bude platit on.Měl ty peníze na ubytovnu a na vyřízení občanky.Nic z toho neudělal a já teď tu půjčku platím.Prosím Vás paní doktorko o radu.Má vůbec cenu pokračovat v takovém vztahu?
´Jana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko,
chtěla bych znát váš názor, zda na našem vztahu má ještě smysl pracovat, nebo je lepší se rozejít. S mým přítelem se známe již 14 let. Nyní máme 4 letou holčičku. Poslední dobou to mezi námi vůbec neklape. Já dávám vinu jemu on zase mně. Partner je neustále naštvaný, uražený, podrážděný, má velké výbuchy vzteku (už došlo i na fyzické násilí). Neustále mi hrubě a sprostě nadává a uráží. Pak má zase období, kdy je milý a snaží se být v klidu. Došlo to tak daleko, že se bojím návratů domů z práce, protože nevím co se zase stane. Neustálé napětí a nejistota, kdy zase vybuchne a kdy se naštve určitě nepříznivě působí i na naši dceru. Ta ho má sice ráda, ale když jsme spolu sami, tak říká že bez táty je to lepší. Kolikrát jsem si s ním chtěla promluvit co mu vadí a včem bych se měla změnit, ale nidky jsem nedostala konkrétní odpověď.
Děkuji za Váš názor a radu.
Helena Adámková
zvažování smyslu vztahu
zdravím pí.Jitko,
známí potřeboval koupit byt a odlužit,pomohla jsem mu vyřídit vše potřebné.Umírala mu mamka,držela jsem ho za ruku.Toto nás citově zblížilo.Zkoušel na mě sebevraždu,alkohol,automaty,ztráty dokladů,rozchody a omluvy.Dnes ví,že to na mě neplatí,tak to víc neskouší.Jenže já jsem ochladla .Je pracovitý,něžný ,umí mě udělat štastnou,ale stále čekám nový nepříjemný překvapení.Když ho opustím,tak se utopí v chlastu a vše bylo zbytečné.Rodina mi tvrdí,že se mě nevzdá.Učím ho samostatnosti a on tuší .Je mi ho líto,chápu ho,ale neumím si s ním představit budoucnost.Co dál?
alena198
zvažování smyslu vztahu
zdravím pí.Jitko,
známí potřeboval koupit byt a odlužit,pomohla jsem mu vyřídit vše potřebné.Umírala mu mamka,držela jsem ho za ruku.Toto nás citově zblížilo.Zkoušel na mě sebevraždu,alkohol,automaty,ztráty dokladů,rozchody a omluvy.Dnes ví,že to na mě neplatí,tak to víc neskouší.Jenže já jsem ochladla .Je pracovitý,něžný ,umí mě udělat štastnou,ale stále čekám nový nepříjemný překvapení.Když ho opustím,tak se utopí v chlastu a vše bylo zbytečné.Rodina mi tvrdí,že se mě nevzdá.Učím ho samostatnosti a on tuší .Je mi ho líto,chápu ho,ale neumím si s ním představit budoucnost.Co dál?
alena198
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, jsem s přítelem 8 let. Před tím byl 16 let ženatý, má dvě děti, 18 a 22. Náš vztah byl tak trochu italský. Teď přišel s tím, že se vrátí k manželce, protože náš vztah nemá smysl, uvažoval o tom prý už dříve, teď mu to navrhly i děti s tím, že mamka by si to taky přála. Až teď z něj vylezlo, co mu na mně vadí, přiznávám, že někdy to se mnou není jednoduché a jsou věci, ve kterých má pravdu. Jsou to ale věci, které lze změnit. On však tvrdí, že už tomu nevěří a tam bude mít aspoň klid. Je o 13 let starší než já. Nechci ten vztah jen tak zahodit, ale nevím, jak mu vysvětlit, aby se vzpamatoval a o svém rozhodnutí přemýšlel.Jeho odpověď na vše je, že už se rozhodl a že to tak bude pro oba lepší. Díky za radu
Dana
zvažování smyslu vztahu
Pokrač. Tato dlouholetá známost zůstala na čas stranou (nevěděl kde jsem, ani že mám dítě). Potom mě znovu vyhledal a znovu jsme se vídali, chodili na vycházky s kočárkem... Pak jsem se rozešla s otcem dítěte a vrátila se k rodičům (2 roky). Doufala jsem, že je to šance právě pro tuto dlouholetou známost. Bohužel, po roce mi oznámil, že má nabídku pracovat v zahraničí a žít tam, zda půjdu s ním. Nešla jsem, synovi byly dva roky, bála jsem se nejistoty. Odjel tedy sám se svým synem. Potom jsem se seznámila s nynějším přítelem a po roce se k němu nastěhovala. Krátce po tom mi znovu začal psát, volat onen muž ze zahraničí. Byl vážně nemocný, prodělal několik operací, pak se zjistilo, že má leukemii. Téměř rok jsme si psali a volali, dodávala jsem mu naději, snad i víru a nechtěla aby to vzdal. Náš vztah se velice prohloubil, oba jsme zjistili, že byla chyba se takto míjet a neujasnit si co vlastně chceme. Promarnili jsme spoustu času, přesto jsme chtěli po ukončení jeho léčby žít spolu.
Kalina
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko, jsme s manželem 5 let a čtyři roky oddání, měli jsme opravdu pěkný vztah, jezdili na výlety, dovolené, bavili se apod. až do loňského roku, kdy začal podnikat. Od té doby, hlavně asi díky stresu, je občas vzteklý, nadává mi, ztrapňuje před známými apod. a stal se z něj tak trochu frajer, zezačátku jsem si říkala, že až se to rozjede, tak to bude lepší, ale rok uběhl a myslím, že jsme se spíše odcizili a každý už preferujeme trochu jiné hodnoty, on hlavně peníze a ode mě chce teplou večeři, vyprat a to je asi tak vše, mám ho sice pořád ráda a chtěla bych aby se to vrátilo do starých kolejí, ale to už asi není možné a teď přemýšlím, jestli s ním mám vůbec zůstat a bude ze mě pravď. služka anebo to za včasu dokud nemáme děti ukončit. A ještě se objevil další muž, který je hrozně fajn a hodný a myslím, že mě miluje, ale to byl můj manžel na počátku taky. Mám v tom asi zmatek, ale opravdu teď pořád přemýšlím jak dál co bude nejlepší, jinak je mi letos bude 27 let.
Přeji Vám hezký den a zkuste mi na to napsat Váš názor.
Děkuji Hanka
Hanka
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 | další |
