Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,moc by mi zajímal Váš názor.Je mi 27,mému partnerovi se kterým jsme spolu 6 let je 45.Vychováváme spolu sedmiletého syna,kterého mám z předchozího vztahu a čtyřletou dceru.Ačkoliv malýho vychovává od mala,jejich vztah hezký moc neni.Dcera je u něj vždy na prvním místě,může vše!I mezi námi to poslední rok a půl neklape.Rád se napije,nadává mi i před dětma a nekolikrát mi i fyzicky napadl.Před třemi měsíci jsem si na úkor jeho chování našla na netu přítele.Je mi s ním fajn,je o dva roky starší než já,děti má moc rád a mě taky.Plánuje se mnou společnou budoucnost,tlačí mi abych od něj odešla.... Ale já nevím,měla bych se rozhodnout,žiju dva životy a už mi to nebaví.Mám risknout vztah s nekým koho neznám moc dlouho a nebo zůstat ve vztahu,kde je to jednou tak a podruhé onak.Když se nenapije,je vše v pořádku,doma zastane všechny domácí práce.Toho si vážim,jen mě mrzí že si k synovi cestičku už asi nenajde a že se po alkoholu neumí kontrolovat ....
Lenka
zvažování smyslu vztahu
zvazovani vztahu:
Dobry den rada bych se zeptala na radu.Mam partnerku 41 a me 25 zname se 5 mesicu a nas vztah zacal dost hezky plny nadseni lasky ale ona prozila velke zklamani ve vztahu ktery trval 7let uz je to ale 2 roky co v nem neni a ted se boji si nekoho pripustit skoro vubec se nevidime a to bydli odemne 23 kilometru svadi to na to ze ma porad spoustu prace ano je dost casove vytizena to chapu,ale ona kdyz uz ten cas muze stravit semnou tak spi a nebo pije alkohol a nebo je sama vymluva..a me to nebavi a rekla jsem ji narovinu ze pokud clovek do vztahu nic nedava tak ho nema smysl udrzovat a ona mi rekla ze me ma rada abych ji dala cas ze potrebuje holt vice casu nez se z toho dostane..trpi na deprese je porad protivna a vybusna ja se snazim byt trpeliva,ale ona je tak strasne sobecka na me potreby..kdyz ji potrebuju tak me neumi podporit a nebo je proste jina,ale kdyz ona potrebuje tak ja jsem tu vzdy pro ni a to by melo byt i naopak.chci to ukoncit
Zvazovani smyslu vztahu
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, paní doktorko!Se svym o 17let jsem jiz s prestavkami, kdy jsme oba meli jine pertnery, temer 6 let. Po poslednim navratu vsak zjistuji, ze se nam do vztahu vkradla nuda a vse se toci kolem jeho deti, penez nebo prace. Nezijeme spolu a vidame se cca 1 tydne o vikendech. Pres tyden si spolu casto telefonujeme nebo piseme, ale kdyz jsme spolu, tak komunikace vazne. Pripada mi, ze jsem to porad jen ja kdo se ve vztahu snazi. O vikendech pouze sedime u televize a je tezke ho nekam vytahnout. Je mi 28 a nebavi mne sedet v obyvacim pokoji s jeho detmi za zady. V posledni dobe sice pravidelne v patky vyrazime do baru s jeho kamarady, ale tam se take potkavam se svym byvalym pritelem, ktery mi imponuje daleko vice a jeho zajem o mne je evidentni, i kdyz jsme se rozesli jiz pred vice nez 2 lety. Nevim, zda muj nynejsi vztah ma nadale cenu, protoze mi snazeni se bere moc energie, kteru nedostavam zpet. Dekuji za odpoved.
Jarka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám odtaz ohledně řešení své situace. Mám partnerku se kterou jsem 19 let, před 6 lety jsme se vzali a asi ŕok po svatbě se zamilovala do kolegy z práce. Z počátku to vypadalo, že se rozejdeme. Nakonec ale otočila, kolega byl ženatý a nerozvedl by se. Po roce se nám narodil chlapeček. Bohužel vztah ochladl a já jsem cítil potřebu mít pocit, že mě někdo miluje. A tak jsem si našel vdanou paní (milenku), abych pravdu řekl, poznal jsem co je to být milován, prostě úžasný pocit .Do toho jsem odhalil pokračující nevěru (mail). V současné době chci vztah ukončit. Manželku už nemiluji a určitě bych jí neustále podváděl. Moc si jí vážím jako člověka a nerad bych se k ní choval ne fér, myslim že se mnou není taky štastná. Doma jedeme čistě provozně. Jinak mám novou známost, paní je rozvedená a miluje mě.Chtěl bych to zkusit a vice se jí věnovat, ne jen jako milence, myslim že po tom hodně touží. Co vy na to?
David
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné budovat a vybudovat vztah s mužem, který není schopen vyrovnat se s minulostí, stále ho rozcitlivují věci spojené s minulými vztahy, i když ty vztahy skončily dávno, např.před 15 lety. Vrší v sobě bolesti, nese v sobě pocity provinění, nervuje se, bojí se, že se situace bude opakovat. Nejvyšší metou je mu mravnost, stále poměřuje své skutky podle toho, jestli jsou dostatečně dobré, je na sebe podle mého názoru příliš přísný. Složitě se to dá vysvětlit, dotaz možná vyznívá banálně. Říkám si, že moje láska mu potvrzuje, že je dostatečně dobrý, že nemusí hrotit nároky na sebe, ale nepomáhá mu to, alespoň se mi to tak jeví. Psychologickou pomoc odmítá.Děkuji.
Ida
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Jsem moc ráda, že jsem narazila na tuto stránku, protože by mě zajímal Váš názor. Za dva týdny budu chodit s přítelem rok. Ve vztahu mi ale schází jiskra a ani se na něj netěším, když se sním mám setkat. Je ale moc hodný, zodpovědný tolerantní a má i jiné dobré vlastnosti. Velký problém je ale v tom, že se s ním hodně nudím. Naše zájmy ani nejsou společné. Nevím, zda náš vztah má smysl. Už několik týdnů přemýšlím nad rozchodem a trápí mě, že se nemohu rozhodnout. Kdybych možná nevěděla, jak mu rozchodem ublížím, tak už jsem to ale udělala. Prosím poraďte, jestli má cenu ve vztahu setrvat. Děkuji
Lenka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, je mi 26 let a s přítelem už jsme spolu 8 let. Před ním jsem neměla žádný jíný vztah, tohle je můj první sexuální partner. Asi před půl rokem jsem potkala jiného muže a kontaktu s ním jsem se raději bránila, protože jsem cítila, že mě přitahuje. Bohužel jsem tomu podlehla a svého přítele podvedla. Tajně jsem se s tím druhým asi půl roku scházela. Pak jsem se rozhodla odejít od stávajícího přítele a zkusit něco nového. Vztah už mi přišel stereotypní, s přítelem už nemám chuť se milovat. Všechno jsem mu řekla, ale on mě nakonec přemluvil, abych neodešla, že náš vztah oživíme. Nevím, jestli jsem teď udělala správně a na toho druhého je těžké zapomenout.Do sexu s přítelem se musím nutit.Trápím se já, přítel se trápí tím,co jsem mu udělala,asi mi tolik nevěří, ten druhý na mě pořád čeká. Nevím, jestli je to normální, že mě po tak dlouhé době láká něco jiného..i když vím, že po několika letech by to nejspíš spadlo zase do stereotypu. Mohu Vás poprosit o nějaký názor?
Elena
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,zajímal by mě Váš názor na mou situaci:Je mi 23 let a nyní přišel návrh na pravidelné schůzky od poměrně staršího pána...je mým bývalým zaměstnavatelem..je mu o 20 let víc než mě...Je atraktivní,slušný..otevřený...až možná moc upřímný...Od svých 17let žiji s partnerem.Je to už dávno boj..nepřitahuje mě,jak by to asi mělo být..Utekla bych dřív,ale má finanční situace mi to nedovoluje..tento pán na obzoru ve m hlavněě po dlouhé době vyvolává představu o tom,jak dobře bych se mohla zase cítit...Problém je,že je ženatý a má dvě dcery téměř dospělého věku.
Ai když mi tvrdí,že si ženu vzal hlavně kvůli tomu,že otěhotněla a nechtěl být za slabocha...Cítím v tom trochu vyčůranost,že si chce užívat..nechci být hračka-začíná mi na něm žáležet.Je galantní,velmi pozorný..drží mě za ruku a objímá s takovou samozřejmostí jako by mu nic nehrozilo.Od známých o něm vím,že už jednou-je to pár let odešel z domu k jiné,ale pak jim to nevyšlo,vrátil se a manželka dodnes neví.Pryč od toho?
Romana
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, ráda bych se optala, zda je člověk schopen udělat tlustou čáru za vším co se mezi dvěma ve vztahu událo a začít znovu? Je možné začít znovu milovat, vážit si, obdivovat druhého, když vše už vyprchalo včetně lásky a úcty? S partnerem jsme 6 let a máme 4 leté dítě. V době mateřské mě psychicky týral a láska z mé strany prostě odešla. Dvakrát jsem se dcerou i odstěhovala, ale jeho neustálý nátlak a sliby nás opět svedly do společného života. Fungujeme teď jako nikdy, stará se, pomáhá v domácnosti, hraje si s dcerou..naprosto jiný člověk...ale jen mé city se bohužel nezměnily. Někdy mi to přijde i líto,proč to nemohlo být takto dříve. Ale já už nechci dělat nic, co necítím a nechci. Nemohu se ho ani dotknout.On samozřejmě neustále naléhá a teď tlačí i do rozhodnutí, zda spolu zůstat či ne.Lze znovu najít zalíbení v někom, kdo vám hodně ublížil? Dcera ho také začala mít ráda a když jako matka vidím, jak to relativně funguje, tak mi je do breku...ale svým citům neporučím:-( Děkuji
Markéta
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, před půl rokem jsme s přítelem společně pořídili byt v jeho bydlišti. Po pořízení bytu za mnou přestal dojíždět .Tak teď půl roku jezdím já za ním. Za 14 dní bychom se měli stěhovat do našeho nového bytu. Mám 15 zdravého syna a 21 syna se středně těžkou mentální retardací a zrakovou vadou. Ten samozřejmě díky svému postižení kde co upatlá nebo nadrobí atd. Mému příteli to v novém bytě velmi vadí. Snaží se ovládat, ale je nevrlý, což vzbuzuje nelibost a špatnou náladu i u mého syna. Chápu, že život s postiženým člověkem každý nemusí zvládnout, ale přítel znal mého syna delší dobu a o společné bydlení mu velice šlo. V poslední době mě ubíjí takovými nesmysli jako je např. to že mu vadí, že jsem neutrhla toaletní papír v perforaci a byl příliš odmotaný. Jednou jsem před ním bezmyšlenkovitě otřela kachličky ručníkem a mohl se zbláznit. Včera se mě ptal, co jsme dělali s toal.papírem, že ho tam je málo. Přítele mám ráda, ale mám chuť vše skončit. Nepanikařím zbytečně?
Jitka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám 2měs. syna a loni v červnu jsem si vzala po 4letém vztahu muže, se kterým jsme v zimě před tím prožili docela velkou krizi .překonali jsme ji a z toho pak vzešla svatba i syn,ale já jsem si ještě na jaře začala takový flirt s kolegeou z práce. Nejdřív jsme si jen psali,ale po čase jsem šla i k němu domů...bylo to bez sexu,ale přesto hodně intimní,krásné. Při schůzkách jsem se jeden o druhém hodně dozvěděli. Já jsem se do něho zamilovala a on do mě taky. Schůzky trvaly i během těhotenství, pak jsme se na čas přestali vídat, ale teď jsme se zase viděli a pořád po sobě toužíme a on kvůli mě odmítá i ženy, které by o něj měli zájem...svého muže mám ráda a žijeme celkem spokojeně, ale přesto náš vztah tak trochu pohasl, asi od té krize už to není ono...ten druhý chce být teď se mnou a dokonce mi řekl ať si sbalím svoje věci a odejdu k němu i se synem...nevím co mám dělat?Vždyť já bych byla ten kdo rozvrací rodinu, já bych byla mrcha a všichni nás mají za spokojenou rodinu!
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, poslední dobou pořád častěji přemýšlím o svém vztahu. Jsem rozvedená a mám tři děti, z toho dvě dospělé. S přítelem jsem se seznámila před 5ti roky v době kdy jsme se rozcházeli s manželem a já nejspíš potřebovala berli o kterou se můžu opřít. Přítel mi pomohl a musím uznat je to moc hodný člověk a má mě moc rád. Problém je v tom, že je pro mě kamarádem, ale co se sexu týká od začátku to není to pravé. Doufala jsem, že se to nějak zlepší, že se jeden druhému přizpůsobíme, že když o tom budeme mluvit tak to vyřešíme, ale nějak to pořád nepříchází. Sex mě s ním nebaví a čím to déle trvá, tím víc je to pro mě nepříjemné až odpuzující. Nevím co mám dělat. Navíc už druhý rok nemá práci a já tak nějak vše táhnu sama. Trápí mě to, z jedné strany si připadám nevděčná a z druhé mám pocit, že nežiji svůj život. Myslíte, že tenhle vztah má smysl? Je to normální a všude tenhle problém? Je lepší zatnout zuby?Je kamarádství ve vztahu víc než uspokojení? Děkuji moc Berta
Berta
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, ja 31, pritel 36, ma syna 10 let, je anglican v anglii, ja v cechach. Plan je, ze se prestehuje za mnou.Nesouhlasim s jeho nekter. vychovnymi postupy.Napr. dnes vzal syna ven na motorku,kde je husty automobil.provoz,coz je dle me nebezpecne a nezodpovedne,u meho ditete bych to nesnesla(deti chceme),on zna muj nazor.Jiz to udelal asi 2x v minulosti a rekl, ze uz to nikdy neudela, mne i synovi. Jenze udelal.Proto pochybuju o jeho otcovskych kvalitach,jednak, ze vystavi dite nebezpecne situaci,a hlavne, ze nedodrzi slovo jako muz.Nevim, jak mu mam nadale verit, ze by to v budoucnu uz neudelal.Bohuzel musim rict,ze vymezovani hranic u syna mu dela obecne problemy,nedodrzuje co rekne, vi,ze to je spatne, ale stejne to dela.Meli jsme dnes vecer telefonovat,ale kdyz zjistil po sms, ze mam problem s tim,co udelal,rekl,ze tedy se mnou mluvit nebude,protoze chce klidny vecer,ja odepsala,ze je zbabelec.V mych ocich se nechova jako chlap.Co si o tom myslite?Jsou me obavy opravnene?Diky
Hanka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, jsme manželé 7 let, dvě děti(1+3).Na začátku jsme si užívali báječný sex, pak jsme spolu začali bydlet a zjistili, že to nefunguje,rozešli se a po 3 měsících se k sobě zase vrátili.Z mé strany to už nikdy nebylo ono a odrazilo se to v mé nechuti na sex s ním.Dnes už vím, že tyto první problémy jsme neměli přehlížet,postupem času se ještě prohloubily. Kvůli klidu jsem se do sexu s ním nutila, manžel byl náladový,nic ho nezajímalo, zodpovědnost za vše byla na mně.Bohužel jsem neměla odvahu od něho odejít,bylo mi ho líto,našla jsem si milence.Manžel se o něm nedávno dozvěděl,řekl mi,že si nedovede,představit,že by přišel o děti,že mě miluje a začal o nás jako o rodinu bojovat. Změnil se,je aktivní,dobře naladěný,prostě se snaží.Tak dlouho jsem se odhodlávala,že odejdu a jsem zase na začátku.Mám právo odejít, rozbít rodinu, vzít mu děti?Nechci odejít kvůli milenci ani za ním, chci odejít, protože jsme se velmi dlouho s manželem oba trápili.Nebo mu dát ještě šanci?Děkuji Šarlota
Šarlota
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, žiji necelé 4 roky s mužem (oba máme vlastní bydlení), který bydlí u mne. Zpočátku byl skvělým partnerem. Zvláště po té, když jsem onemocněla a chtěla se rozejít, abych jej v budoucnu nevázala. Mám RS. Za krátko se ale jeho chování změnilo, nepodílí se na chodu domácnosti ani finančně, ani jinak.Pokud nakupujeme, nechá mne nákup zaplatit (ale vynese jej do schodů) V citové oblasti odmítá, abych se k němu jen přitulila, (nejednalo by se o sex), nechce mne obejmout, stojí přede mnou, ruce svěšené podél těla. Jsem optimista a veselý člověk, beru životní situace s nadhledem, ale přesto.. Nechci zůstat sama, ale tahle citová sahara mne ubíjí. Když jedeme do města, kde bydlí jeho maminka, nezastaví se za ní. (Nemá na ni náladu) Je tu spousta dalších věcí, ale v rámci "klidu" to neřeším.Jednou jsme se pohádali, odešel s tím, že jsem hrdá, že se se mnou nedá mluvit. Pak se s omluvou týž den vrátil, že se změní. Nestalo se. Je mi 50 a jemu 58. Má smysl spolu být? Aja1
Aja1
zvažování smyslu vztahu
Dobry vecer. Mam problem s mym pritelem, jsme spolu 8 mesicu, kazdy zijeme v jinem meste vzdalenych od sebe cca 80km. Domluvili jsme se s pritelem, ze po dovolene pujdu k nemu nastalo, ma svuj byt, jinak nas vztah na dalku nebude mit cenu, coz oba dobre vime. Ja dala kvuli nemu vypoved, ze pujdu za nim a on se ted nejak nema k tomu aby si me tam konecne vzal, ale pise jak me miluje a chybim mu ale ze si potrebuje jeste neco yresit. Ma tri letou dceru s byvalou partnerkou a ta se nedavno teprve od nej stehovala, ac nerada. Vzdy kdyz mame byt spolu, tak se vymluvi na to, ze bud prijede jeho byvala s malou a ze si potrebuje neco zaridit a tak tam kolikrat i prespi. Vse dela kvuli maly mi pak oznami a ja vzdy kdyz prijede jeho byvala mam smulu a ji tam u sebe necha a ja jsm doma. Dle meho nazoru, nevi co chce akoho, i kdyz mi rika, ze chce me a miluje me. Jeho jednani se mi zacina pricit, mam uz toho plne zuby, zaroven jsem zoufala, jelikoz ho miluji. Asi bych mela ale vztah ukoncit.
Lucie
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko.
Jsem 5 let ve vztahu. Mně je 41 a partnerovi 56. Nebydlíme spolu, vídáme se o víkendech. Přítel mě bere na dovolené i mně částečně finančně vypomáhá. Ale....... Je hodně agresivní, nadává mi a dost ponižuje. On se strašně rychle oklepe a nedokáže pochopit, že se mě jeho sprostá slova dotýkají a nedokážu se s ním hned bavit. Pak mi začne nadávat, že jsem nevděčná, ničeho si nevážím a že snad toho pro mě dělá dost. Jenže já se k němu po jeho slovních útocích nedokážu přitulit. Myslím, že už ho ani nemám ráda. Ale přesto v tomto vztahu zůstávám. Opravdu se moc trápím. Mluvit se s ním o tomhle nedá, hned útočí, že za vše můžu já. Vlastně, podle něj můžu úplně za vše. Nikdy se mi za nic neomluvil. Vážně si nevím rady. Paní doktorko, myslíte, že mám v tomto vztahu dál setrvávat? Moc se vším trápím. Děkuji za odpověď.
Lenka
Lenka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den.je mi teprv 14 let a mému klukovi 16 a půl. Chodíme spolu už 11 měsíců máme se velmi rádi,i když nám je jen tak málo. Je to zvláštní vztah. Moje mamka nechce baxch chodila s někým,když mi je jen 14,ale my se máme oprvadu moc rádi ,poslední dobou byly problémy.Naši s eměli rozvádět,ale nakonec se udobřili a můj kluk si myslí ,že to bylo taky kvůli nám... Pak to bylo takvé ,že obadva jsem toho měli hodně na srdci ,ale ani jeden nevěděl jak to říct. Navrhl pauzu,ale druhý den ji ztáhl,že je to blbost a,že mě moc miluje. Mně by ta pauza si vyhovovala,protože toho bylo opravdu moc... pak jsem si ,ale řekla,že ho můžu ztratit a to nechci... Nevím co mám dělat.dát si pauzu nebo rovnou rozchod? jsem už unavená z toho všeho. Musím myslet na školu!! Je mi sice jen 14 a možná to příliš hrotím,ale problém je ,že tohle už je problém,protože nikdo mi nedokáže pomoc.....:( Toho kluka... rodiče znají osobně a nikdy jsme spolu nespali a ani se nic takového neplánuje!
smutná
zvažování smyslu vztahu
dobry den žiji ve společne domacnosti s přitelem 3roky mne 48 let jemu take . posledni dobu neni snim k vydrženi všude na sebe upozornuje at jeto ve společnosti atd všechno musi byt podle nej at jeto zarizeni bytu atd kompromis neni skoro žadny .dřive to alespon šlo trochu . nevim jestli to ma vubec pokračovat . moc dekuji za odpoved petra
petra
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu již 8 let, ale v posledních letech jsem ztratila zájem o sex s ním. Je to moc hodný člověk, vím, že mu na mě moc záleží, ale fyzicky mě nepřitahuje. Před pár měsíci jsem se zamilovala do jiného muže a užívala si s ním skvělý sex. Nyní jsem kontakt přerušila, stále na něho ale myslím... Jsem bez energie a nic mě nebaví. Nemám sílu přítele opustit a takhle moc mu ublížit, říkám si, že se to třeba časem spraví... Ale není to tak, že láska a sex jdou společně ruku v ruce, není to tak, že pokud mě přestal přitahovat a netoužím po tom trávit s ním čas, že jsem ho přestala milovat? Děkuji za Váš názor.
Bára
zvažování smyslu vztahu
můj manžel mi potají vybral 15x 20000 během měsíce a půl, už delší dobu má problémy se svým uplatněním, podnikání se mu nedaří a zaměstnání,dle jeho přestav, se mu za 8 měsíců taky nepodařilo najít.Tak celé dny tráví na PC.Už si nevím rady, všechno co mne napadlo jsem vyskoušela.JSME SPOJU 21LETi když teď spiše vedle sepe.Máme spolu3 děti - nezaopatřené. Po podvodu se cítím, že mu už nikdy nemůžu věřit a už vůbec si ho jako člověka přestávám vážit.K VŮLI DĚTEM chci, aby rodina fungovala, ale jak dál vůbec nevím????
sisi
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den Jitko, před rokem jsem Vám již psala, vratila jsem se totiz ke svemu priteli s krerym mam 2letou holcicku, ale ne kvuli sobe, ale kvuli nemu a dceri. Odesla jsem tenkrat od neho protoze jsem byla ve vztahu citove nenaplnena a on mel svuj svet, mohla jsem delat cokoliv, ale byly jsme vzdycky na 2. miste, ale nasim odchodem si vsechno uvedomil a vsechno nam chce ted vynahradit, ja ale nemam vubec zajem, ta laska co jsem k nemu citila vyhasla a jeste k tomu myslim porad na jineho muze, u ktereho jsem vzajemny cit nasla. Chodila jsem i k psycholozce, ale ta byla zjevne naklonena k tomu, abych zachovala vztah kvuli diteti a pomoc jsem u ni nenasla. Rozhodnuti je na me a tiha toho je moc velika... bojim se, ze by mi to pak dcera mohla vycitat az by byla starsi, vim ze by to i dost ublizilo jejimu otci..., necitim se stastna, ale jak poznam co je dobre a co ne? jestli mam odejit, nebo zustat.Moji rodice maji po 40 let hezci vztah nez ja, ja na tom pracovala 7 let a ted mi to nejde.
Ivana
zvažování smyslu vztahu
Dobry den ráda bych se zeptala jsem vdana po druhy 19 let zda ma cenu udrzovat manzelstvi ktere je jen ze zvyku kvůli detem problem je ten na 7mesiců jsme se rozesli ale dal jsme bydleli spolu v domě ale kazdy na jednom patre strasná situace - pak se manzel po tech 7měsících prestehoval zpátky dolů do prizemí jenom proto že neměl kam jinam (jedno z detí dům neumyslne zapalilo) premíslim nad tím zda ma toto jeste cenu panuje mezi nama urcita averze sexuálni zivot vůbec a celkove dusná atmosféra na druhou stranku mam strach odejit protoze se bojim te nejistoty co mne čeká děkuji za odpověd
ivana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,můj problém se týká soužití s partnerem.Jsme spolu téměř 9 let (mne je 27,jemu 29) a nejsme oddáni ani spolu v podstatě nebydlíme-část věcí má u mne,ale většinu ještě u rodičů a jsme spolu tak 1/2 tydne.Chtěla jsem,aby se ke mne nastěhoval,ale on nechtěl jít bydlet do paneláku,chtěla jsem,abychom se vzali,ale on si připadal mladý.Nejhorší je,že on by si mne teď vzal a bydlel se mnou,ale já si nejsem jistá,jestli chci (jsem v podstatě ráda,když nepřijede)-chtěla bych být zase zamilovaná a jakmile někoho potkám,platonicky se do něj zamiluju-zatím jsem to vždy ustála,ale jsem z toho nešťastná.S přítelem si přijdu spíš jak s kamarádem.Jinak si spolu ale rozumíme,přítel je hodný,spolehlivý.Nemáme sice společné zájmy,ale to by šlo řešit-jenže já jsem jak praštěná a nemám k tomu chuť.Bojím se ale,že když se spřítelem rozejdu,nakonec přeberu.Na druhou stranu mi přijde,že ho mám jako jistotu-když o mne nikdo nemá zájem,je mi dobrý,když má někdo zájem,ztrácím hlavu.
Zuzana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,paní doktorko. Je mě 41let a manželce 34 a máme dvě děti 14 a 11 let. Už 3 roky máme krizi ve vztahu,který trvá 18 let. Nejdříve začali hádky ohledně,výchovy dětí,kdo co doma neudělal a posléze jsem ženě vyčítal jak vypadá,nadával jí i synovi a co mě chybělo byl sex. Vše vyvrcholilo tím,že jsem se zamiloval do kolegyně o 15 let mladší a odešel od rodiny. S novou přítelkyní jsme plánovali spol.budoucnost,ale pak jsem si uvědomil,že žít 200 km od dětí nemohu a dojíždět do práce,takovou dálku také nechci a tak jsme se rozešli a já se vrátil po 5 měsících zpět. Zpočátku bylo vše dobré,ale pak se to vrátilo do starých kolejí a já opět odešel k rodičům,abych si vše ujasnil o našem vztahu. Když jsem jsem se chtěl opět vrátit,tak mě žena sdělila, že má milence z ukrajiny o 10 let mladšího než ona(vztah trvá 2 měsíce) a mě už nechce,protože jsem pozdě pochopil, co chtěla(omluvu za něvěru). Teď stojíme před rozvodem,ale ona zatím nespěchá. Má smysl něco zachraňovat?Děkuji Zdeněk
Zdeněk
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat . Žiji se svým přítelem (mě 20let, příteli 23let) 5rokem. Přítel je závislý na hracích automatech,ale on sám v tom problém nevidí. Bydlíme u mých rodičů a já po maturitě nastupuji na Vš. přítel sice chodí do práce,ale jeho závislost ho přípravuje téměř o jeho celý plat. Půjčuje si i od mých rodičů a známých a dluhy se stále prohlubují. Chtěla bych mu pomoci ,ať se léčí,ale on o tom slyšet nechce, vždy na mne vyjede.jeho koníčkem je fotbal,ale společné zájmy nějak začínám postrádat. Jinak je na mne hodný,ale toto mne do budoucna trápí.Nejsem jista zda ho ještě miluji, nebo se jedná jen o to, že jsme spolu dlouho. Vím, že ráda ho mám,ale poslední dobou jsem zmatená. Chtěla bych slyšet váš názor na náš vztah a případně poradit jak dál. Děkuji Lenina
Lenina
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, dá se ještě něco dělat? Jsem vdaná přes 15 let (2 deti, 3 a 9 let). Již na počátku našeho manzelství jsem věděla, že bude jiné než ostatní. Manžel má postižené rodiče, závislé na jeho pomoci a navíc je u něj velké citové pouto k matce. Manžel se mě za celou dobu nidky před rodiči nezastal. Volný čas si neorganizujeme my, ale přizpůsobuji se potřebám manžela, kterému volný čas organizuje jeho máma. Jsem vlastně na druhé koleji. Po 15letech si stále více uvědomuji, že jsem víc a víc sama. Milostný vztah je ukončen z mého popudu, protože smířit se s pocitem, že až si na mě někdo vzpomene, že existuji, mě ponižuje. Chodím do práce,starám se o domáctnost-nikdo mi s ničím nepomůže, dohlížím na prospěch dětí ve škole, věnuji se jim. Nemám za celý týden chvilku sama pro sebe. S manželem si pomalu nemám co říci, krom profesních věcí. Prosit se manžela, ať si udělá chvilku na rodinný výlet mi připadá ponižující. On většinou volný čas tráví se svými rodiči. Začarovaný kruh??
Helena
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, měla jsem krásnou práci, ale na naléhání manžela jsme se přestěhovali, aby byl blíž ke své matce. ta je rozvedená, má tři syny a je na ně až nezdravě upnutá. Problém je v tom, že zde nemohu sehant práci, ač jsem VŠ.Muž mi vyčítá lenost a neaktivnost. Máme dvě děti- chodí do školky a školy. On je odmítá tam vodit, přitom by mu v práci vyšli vstříc. Tchyně mi s dětmi nepomůže a navíc mezi mnou a ní je dusno. Muž je sobec a myslí jen na svou karieru, přičemž jeho plat mnohdy nestačí. Já mám strach, že vhodnou práci nenajdu, protože se musím sama starat o děti. Jsem z toho unavená, na vše jsem sama. Uvažuji s rozvodem a přestěhováním jinam a začít znovu. Ale nedopadnu ještě hůř? Mezi mnou a mužem to taky neklape, jen se hádáme. Děkuji
Bety
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, mám dokonalého manžela a ideální život. S maželem jsme spolu od střední školy, již 12 let. Zatím nemáme děti. Všechny "rozumové" aspekty výborně fungují (společné bydlení, cíle života, koníčky,...). Nemám nic,co bych našemu vztahu , životu,ani jemu vytkla, jen to, že se z mého manžela pro mě stal kamarád, nejlepší kamarád. Nezájem o intimní soužití z mé strany pociťuji již několik let. Řídila jsem se tím, že nikdy nic nemůže být 100% a když funguje vše ostatní, tak s tím dokážu žít. Ale vždy jsem podvědomě věděla, že mi něco chybí a to, mít v manželovi také milence. Před několika měsíci jsem potkala člověka, se kterým právě toto víc než dokonale funguje... Navíc si výborně rozumíme, máme se hodně rádi a je nezadaný. Vůbec nevím, jak situaci řešit a jak se rozhodnout. Na jedné straně výborně fungující život a dokonalý manžel, na druhé straně to, že intimní život může být moc hezký. Děkuji moc za radu.
Janča
zvažování smyslu vztahu
A také myšlenky na bývalého přítele a co by kdyby... On má nyní vztah s o 10 let mladší dívkou (studentka VŠ), bydlí spolu, ale z okolí vím, že si každý tak trochu žije svůj život. Od kamarádky, která je s ním v kontaktu vím, že na mě občas myslí. Já na něj také, nepřestala jsem ho mít ráda. Současného přítele mám velice ráda, on mne také, ale najednou nevím, co dál. Svému příteli jsem se se všemi pochybami svěřila, ale neřekla jsem mu, že z velké části za to může i setkání s bývalým (měla bych mu to říct? nechci mu ublížit). Nic jsme však nevyřešili, nedospěli jsme k rozhodnutí o změně v plánech či snaze o oživení sex. stránky - nechává vše na mě. Nyní nevím, zda s ním chci strávit zbytek života a už teď se k tomu zavázat společnou nemovitostí, když mj. za rok se mi v zaměstnání mohou otevřít jiné možnosti a pohled na život. Mám se pokusit kontaktovat bývalého přítele a ukončit definitivně co bylo? Mám se o pochybách a nevyjasněnostech o bývalém vztahu svěřit současnému příteli?děkuji
Barbora, III. část
zvažování smyslu vztahu
Asi poslední rok a půl pozoruji úpadek po sex.stránce, posledních 6 měsíců už společný sex nevyhledávám, někdy je mi i nepříjemný (nemyslím fyzicky), ale snažím se partnerovi vycházet alepoň trochu vstříc. V našem okolí pozorujeme četné sňatky a plození potomstva mezi našimy kamarády a známými, do toho tlaky jeho rodiny, moje studium na VŠ (výhledově časově značně náročná práce) a výhled vážného závazku společného majetku v podobě pozemku a stavby domu. Můj problém spočívá v nejistotě, kterou jsem s ohledem na výše uvedené před nedávnem pocítila. Nejsem kariéristka, ale vím, že pro mě bude náročné získat práci a praxi v ooboru, proto bych tomu měla věnovat dost pozornosti. Nedávno jsem po několika letech opět potkala moji první lásku (zmiňuji na začátku).Oba jsme byli dost vykolejení, že se vidíme. Když jsme se potkávali dříve, několikrát mi naznačoval, že ke mě stále něco cítí. Já jsem na pochybách. Nedávné setkání podnítilo pochyby o současném vztahu a jeho pokračování v manželství.
Barbora, II.část
zvažování smyslu vztahu
Vážená paní doktorko, prosím Vás tímto o Váš názor. S přítelem jsme spolu 7 let (2 roky zasnoubení). Před naším vztahem on pár přítelkyní měl, ale nic vážného, já chodila krátkou dobu je s jedním chlapcem (starší o 8 let), ale náš rozchod vyšel do ztracena. Je mi 23 let, rok do konce studia VŠ, jemu je 32 let. Oba žijeme v téže vesnici u svých rodičů (z ekonomických důvodů). Sňatek plánujeme cca za 3 roky, nyní jednáme o koupi pozemku a chceme asi za rok začít stavět dům. Moji rodiče na nás v žádném ohledu nevyvíjejí tlak, ale jeho ano (resp. na mého přítele). Jeho matka už se co by čerstvá důchodkyně vidí s vnoučaty a jeho otec (přítel je z praktikující katolické rodiny) by si přál, abychom uvedli náš vztah do pořádku z pohledu katolické církve (řádní manželé). S přítelem si rozumíme téměř ve všech ohledech, máme společné koníčky, přátele a témata k hovoru i podobné rodinné zázemí (až na náboženské založení jeho rodiny), poslední dobou mám ale pocit, že jsme spíš jen přátelé.
Barbora, I.část
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,s přítelem jsme spolu 7 let.Ze začátku jsme spolu pořád někam jezdili,měli si toho tolik co říct.Po 4 letech chození mi dal utimátum a donutil abych se k němu nastěhovala(a k jeho rodině do RD).Ač jsem věděla,že tam nebudu spokojená(s částí jeho rodiny jsme si nesedli,jeho bratr má na něj veliký vliv),nastěhovala se.Kvůli němu,měla jsem ho přece ráda.Ale nyní po 3 letech bydlení u nich,jsem na konci sil.Nikam nejezdíme,nemáme si co říct,max.o práci.Nebaví mě to tam.Nic ho nebaví,jen práce na RD,kamarády nemá.A nechce poznávat ty moje.Je ke mně chladný,žádné pohlazení,jen sex.Také jsem si myslela,že když spolu budeme žít,tak se o něj budu starat,ale vzhledem k tomu,že bydlíme v bytě s jeho matkou,tak se o vše stará ona,já jen uklízím.On je tak spokojený.Cítím se tam navíc a nepotřebná,již jsme o tom mluvili,bezvýznamně.Není schopen vymyslet aktivitu.Nechci mu křivdit,když něco potřebuji,tak zařídí-ale radši bych pohlazení.Bojím se odejít a být sama.Děkuji za radu.
lenka
zvažování smyslu vztahu
zvážení smyslu vztahu: Vážená paní doktorko, jsem 21 let vdaná (je mi 42 let),21 letou dceru. Manželství začínalo za dramatických okolností (rodiče byli proti). S dcerou bydlím u mých rodičů (nebyla jiná možnost bydlení). Prvních 10 let manžel dojížděl do zaměstnání a vracel se pozdě večer.Posledních 10 let intezivně podniká mimo společné bydliště ....víkendové manželství(nikdy neměl zájem řešit společné bydlení, byť jsem ho k tomu nutila). V průběhu manželství mě manžel 3x donutil k interupci. S tou poslední před 4 roky jsem se dosud nedokázala vyrovnat. .....výčitky...... obviňování sebe samu, partnere. Připadám si, že jsem v bludném kruhu z kterého nedokážu vykročit. Toužila jsem po druhém dítěti .... manžel má vzácný dar manipulovat s lidmi......( na manželovi jsem finančně závislá i přez to, že pracuji,dcera studuje). Dopracovala jsem se k častým depresím a vnímání, stavu bezvýchodné situace. Navštívit psychologa? Děkuji za odpověď.
Jarka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, reaguji na Moniku M. - zvažování smyslu vztahu. Moniko, jistotu, že vám vydrží jedno manželství až do smrti, nebudete mít nikdy. Určitě vám jednou se vztahem pohnou děti, budou se vám i partnerovi líbit jiné protějšky, přijde všednost... to je ale normální a čekalo by vás to jednou s kýmkoli byste byla vdaná. Proto buďte radši vdaná s prima chlapem, myslím si, že takoví se taky nepotkávají každý den. Jsme s mužem zrovna ten případ, co zmiňuje paní doktorka - známe se od mých 17-ti a jeho 18-ti let. Ustáli jsme odloučení při studiu na VŠ, vojnu, děti. Známe se 30 roků, začínáme 24. rok v manželství a za sebe říkám - pořád dobrý. Přesně rozumím vašim pochybnostem - měla jsem je taky. Ideální stav neexistuje, myslím si ale, že "zlatá hřivna" se pro iluzi z rukou nepouští, když si spolu dobře rozumíte už takhle dlouho, je to signál. Hodně štěstí, ať už se rozhodnete jakkoli.
Helena
zvažování smyslu vztahu
Navíc žijeme velice aktivně a nevím jak by případné mimčo "narušilo" náš vztah (i vzhledm k financím a z nich plynoucímu omezení hlavně jeho koníčků). Poslední dobou vnímám i jiné muže (dřív mě to ani nenapadlo), trochu tápu a bojím se zda má náš vztah šanci vydržet. Z přítele občas cítím, že má pocit, že ho dostatečně nedoceňuji (vážím si toho jaký je, že je schopný postarat se o domácnost, když je potřeba, je nezávislý, ale zároveň je mi oporou, když potřebuji...), ale unavuje mě ho pořád chválit za "běžné" věci...možná má pocit, že by ho jiná ocenila víc (když se o tom bavíme, říká, že ne, ale zároveň mi pak řekne co vadí jemu na mě - většinou se mně to dotkne, i když má třeba pravdu - ale nikdo nejsme dokonalí, že?!:)). Bojím se toho, že si budu já nebo on chtít zkusit i něco jiného a nevím si s tím moc rady...
Monika M. 2/2
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, chtěla bych požádat o vnější náhled. S přítelem jsme 9 let (oba 27), 7 let spolu žijeme. Přítel je z mého pohledu téměř ideální partner, fyzicky se velmi přitahujeme, sexuální život máme stále bohatý i když vyloženě vášeň už prožívám jen občas a oproti prvním společným letům je to celkově mnohem stereotypnější. Můžu se na něho spolehnout, je samostatný, optimistický, máme dost společných zájmů i když i dost odlišných a každý jinou povahu (on je hodně společenský, má spoustu známých i přátel, městský typ, já spíš naopak). Myslím, že jsem velice tolerantní co se týče jeho volného času a zájmů (to je oboustranné), nijak se vzájemně neomezujeme, myslím že jsme si celou dobu věrní. Začali jsme se bavit o rodině a myslím, že z něho bude dobrý otec, není v dohledné době proti. Já zatím biologické hodiny necítím, ale děti nechci nechávat na "poslední chvíli" (zní to asi divně :o)). Problém je, že pro oba je náš vztah jediný vážný.
Monika M. 1/2
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let se svým partnerem chodím skoro 10 let. Za dva měsíce se máme brát a já i přesto,že jsem svatbu chtěla najednou přemýšlím zda on je ten pravý na celý život,protože byl jediný s kterým jsem kdy byla. Před 14 dny jsem byla v rámci práce na konferenci a tam se zamilovala do jednoho kolegy. Strašně mě přitahuje, hlavně po té sexuální stránce na rozdíl od svého přítele,který mě nepřitahuje už nějakou dobu vůbec. Současný přítel mě miluje, udělal by pro mě první poslední a já mám pocit,že jsem hrozná mrcha. Zároveň po mě,ale partner chce abychom měli hned po svatbě děti což já nechci. Zatím se na to nějak necítím a on to nedokáže pochopit, čimž mě strašně tlačí dokouta a já mám pocit,že z toho vztahu musím utéct.
Eva
zvažování smyslu vztahu
ale nejako sa z nášho vzťahu vytratilo to čaro.Zdá sa mi,že som s priateľom len zo zvyku, z obavy z nového vzťahu, z pohodovosti. Pritom nová známosť mi toho tak veľa ponúka, až sa toho asi bojím.Neviem, ako sa rozhodnúť. Nedokážem priateľa opustiť, lebo viem, že ma veľmi miluje a snaží sa zmeniť odkedy o tomto vie, ale ja nejako nič necítim k nemu, len nejaké kamarátstvo, ľútosť. Neviem, ako to ukončiť, aby som nikomu neublížila..Teraz sa máme z bytu odsťahovať, ísť bývať obaja k svojim rodičom.myslím si, že to bude jednoduchšie, ale neviem, či to ozaj chcem. Vopred Vám ďakujem za Váš názor na danú situáciu. S pozdravom Mischell (23r, priateľ 23)
Mischell
zvažování smyslu vztahu
Dobrý deň pani Dr. Douchová. S priateľom sme spolu 6 rokov, bývame spolu vyše roka v podnájme, v meste, kde ja študujem na vš posledný rok a on pracuje. Doteraz nám všetko ako-tak fungovalo, rozumeli sme si. No asi posledný polrok som začala pociťovať nejako smútok, tieseň, pocit, že si ma už nevšíma tak, ako kedysi, že si ma neobíma, nebozkáva...je stále unavený,uprednostňuje televízor pred nehou...Veľakrát som mu povedala,že mi chýba láska,objatie, nežnôstky,čo boli kedysi.No zasmial sa mi a nič sa nezmenilo. Teraz som práve pred štátnicami,potrebovala by som viac pozornosti. Začala som chodiť na internet, na pokec, kde som stretla jedného úžasného človeka. Rozumieme si,máme rovnaké názory,zaujíma sa o mňa,o moje problémy,radosť, podporuje ma v učení,dáva mi energiu.Stretli sme sa 2x a veľmi to medzi nami iskrilo.Za pár hodín mi prejavil toľko lásky,čo v poslednej dobe môj priateľ nie. Priateľovi som povedala,že akonáhle ukončím školu,chcem sa s ním rozísť.Sme už 2 roky zasnúbení
Mischell
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní Douchová.
Je mi 37 let a jsem 7 let vdaná, máme skoro 6 letou holčičku. Můj muž od počátku jezdil do zahraničí pracovat. Tak jsme se viděli jen o prázdninách kdy měli prázdniny. Malou viděl den po porodu a pak se vrátil a malá měla tři měsíce. Poslední dva roky už je doma každý den, co je perfektní, ale žijeme spolu jako dva nejlepší kamarádi (nespíme spolu 3 roky). Mám taky milence, který si mě i malou chce vzít, ale je hrozný cholerik, ale sex je naprosto úžasný. Nevím co dělat? Rozvést či zůstat? karla
karla
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Chtěla bych Vás poprosit o názor. Se svým manželem jsem spolu 15 let, z toho 5 let manželé. Mám nejvyšší čas počít miminko, ale můj manžel se mnou vůbec nespí, i když děti by chtěl taky. Již jsem si od jeho dotyků odvykla, dokonce se mi staly nepříjemné. Manžel mi začíná vadit i v jiných zásadních oblastech, ale je mi stále velmi dobrým kamarádem a mám ho ráda a on mě. Má touha po dítěti je stále silnější. Nevím zda si najít milence a počít dítě s ním nebo odejít od manžela, kterého mám ale stále ráda, ale pro nedostatek příležitostí se obávám, že seznámení s jiným mužem bude složité. Děkuji za názor.
Jitka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, vracím se ke svému dotazu nedošla vám první část mého dotazu. Jsem s manželem od 16let a je mi 33, dospěli jsme spolu, žila jsem jen pro něj. Po 7letech vztahu jsme se vzali a máme 7letého chlapečka.Ale muž před 5lety dostal pocit, že si nic neužil, chtěl odejít,ale neodešl, celou tu dobu nemáme sex, žádné dotyky. Náhodou jsem potkala přítele,který mi hodně dal po citové stránce,ale nejprve mu vadil syn, přítel je o 4roky mladší,ale pak mu kupoval hračky atd. Muž se nyní uklidnil,ale žijem jen vedle sebe . Muž vše zařídí plní,ale citově nic.Před 2roky jsem jela s rodinou na dovolenou a přítele to velmi rozhořčilo a vyčítal mi to další 2roky, nechápe že nemůžu žít dva životy, chci at se mu věnuji vyčíta,ale nikam to sam nesměřuje, manžela mám ráda,ale bez pohlazení také žít nechci, odejít od něj nechici ted ne,ale po 5letém odloučení sexualním si to s ním nedokážu představit. Blíží se léto a já pojedu na dovču, přítel se odmlčel a já už na něj nereaguji. má manželství smysl?
Lenka
zvažování smyslu vztahu
Mila pi Douchova, na vase doporuceni a ve snaze posunout se nekam kupredu jsem navstivila terapeuta,který mi poradil, at poslu vsem velikonocni pohlednici,coz nevim jak souvisi s tim,co bych moc rada vyresila,jak se rozhodnout (opustit stareho pritele a jit do noveho a tim trochu nejisteho,nebo zustat a pokusit se o reaktivaci naseho vztahu).Když ale mate zkusenost,ze lze tezko zaridit,aby me partner zacal znovu pritahovat,a ze bez sexu vztah fungovat nemuze,prestavam tam nejakou nadeji,potazmo smysl na vylepseni,videt.Chapu z toho,ze cesta je jedina: pryc z toho,je to tak?Jen si nevim rady,jak to zaridit.Nejsnadnejsi by bylo mu o milenci rict,ale to nikdy nikomu nedoporucujete,a ja ho mam rada, nechci mu ublizovat. Jenze on my slova „konec“, nemá to cenu atd nebere vazne, tak cim to strvdit? Nebo myslite, ze při radikalnich zmenach se vztah da zachranit? Jak poznam, jestli to vůbec chci?Moc vam dekuju za vas cas a trpelivost se mnou a budu se tesit na vasi odpoved.(k dotazu z 13.3.09)
janicka
zvažování smyslu vztahu
Dekuji za vasi odpoved na dotaz ze dne 28/2/09. Nerozhodnost je mou slabou strankou, vim, i si uvedomuji, ze svého staleho partnera neresenim situace okradam o cas. Ze trapim oba vim, rada bych to uz vyresila, ale je to slozitejsi, nez se da popsat. S mym pocitem zodpovednosti vuci nemu mate také pravdu (v případě rozchodu by prisel o vse – bydleni, práce, partner, znami). Oba se ve vztahu trapime, ale nikdo z nas neudela konecny krok. V jakem pripade existuje cesta zpet (naucit se sex.apetitu k druhemu, obnovit spolec.program atd.) a kdy je jiste, ze uz není, ze nemá smysl o něco usilovat? Blby je, ze stary partner nemá vůbec chut cokoli resit, at rozchod nebo druhy pokus. Myslite, ze navsteva psychologa by mela nejaky vyznam? Diky za odpoved a hezky den.
janicka
zvažování smyslu vztahu
Je mi 32 let,s partnerem jsem 15 let,zaroven spolu pracujem.Nas vztah je 6-7let nefunkcni.Zijem spis jako sourozenci,nehadame se,ale sexualne spolu přes 6 let nezijeme (mne to nejde).Partner je dost lenivy a nezodpovedny.Ma i kladne stranky,jinak bychom spolu nevydrzeli takovou dobu.Před 5 lety jsem se zamilovala do pritele (svobodny, bezdetny), s kterym – zda se, by vztah mohl lepe fungovat, dovedu si jej i predstavit jako zodpovedneho otce, ale tezko hodnotit,kdyz spolu nezijem.Partner o milenci nevi, ten druhy o partnerovi ano.Nedovedu dlouhodoby „vztah“ s partnerem ukoncit. Tak si rikam, jestli když to tak nejak „samo“ nejde, jestli me city k partnerovi nejsou hlubsi nez si priznavam a nejedna se u nas o jakousi pokrocilou formu lasky, nebo zda-li je silnejsi zvyk, pohodlnost nebo setrvacnost ci jak to pojmenovat. Jak se to pozna? A cim se ridit v takoveto situaci? Nechat tomu cas?
janicka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní Douchová, co radíte svým klientkám, když od nich slyšíte, že si nejsou jisty, jestli jim vztah stojí za to. Myslím, že to je věc, kterou si musí vyřešit každý osobně, proto bych chtěla vědět, které otázky si klást, jak se sebe správně ptát. Nechci moc rozepisovat, proč se ptám, ani nemám moc času procházet předchozí příspěvky. Je mi 27 let, bezdětná, svobodná, v práci úspěšná. 27 není ani moc ani málo, ale samo sebou mě napadá, jestli nestrácím čas, jestli není ta pravá chvíle skončit něco bez významu, jestli je to opravdu bez významu.
Děkuji moc za radu.
Klára
zvažování smyslu vztahu
Hezký den paní doktorko,už jsem Vám psala ohledně mého vztahu s přítelem, je mu27, chová se majetnicky, závisle až dětinsky, začala jsem navštěvovat psycholožku a pracuji na sobě, ikdyž to velmi bolí (vztahy v rodině atd.). O tom jsem přiteli neřekla, nedokážu se mu s ničím svěřit. Minulý týden jsem k němu přijela, vše bylo jako vždy, všiml si že mi někdo volá (můj kamarád, nezvedla jsem to), pak jsem byla mimo pokoj a když, jsem se vrátila ptal se kdo mi to volal a zda si píšu s jinýma klukama atd, došlo mi že mi vlezl do telefonu, strašně mě to vzalo, omlouvil se, ve mě ale důvěra klesla pod bod mrazu, neměl důvod to udělat, sem věrná, byla sem smutná, a on pak říkal že se otho zas tolik nestalo, radši teď vše mažu aby neměl důvod něco říkat. Jsem hysterka paní doktorko,že sem bylaSmutná z toho že to udělal? Stále na to myslím, ublížilo mi to, tvrdí jak mě miluje a věří mi,a přitom tajně slídí?Jak si mám zvýšitSebedůvěruAodeslatHoDoHáje?Dusí mě a brzy asi vybouchnu.Děkuji :/
Terka (viz Zvažování vztahu, na 2.listu v této kategorii, 4 dotazy)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den.Mám přítele je mu 33 let, svobodný, bezdětný, žije u rodičů, mě je 32, mám 10letou dceru, jsem 8 let rozvedená, žiji sama ve svém bytě s dcerou. S přítelem máme 7 let vztah nevztah, opakovaně se rozcházíme, rok jsme spolu žili a on si přitom potají psal a volal se svou bývalou přítelkyní a mě lahal a zapíral, pak musel pomáhat bratrovi se stavbou domu a rodičům s chatou a na mě čas neměl, tak jsme se rozešli. Nadále mi psal a volal občas jsme se sešli, ale šlo mu jen o sex. Po dvou letech od rozchodu se začal snažit, zval mě na včeře, dovolenou, s dcerou na výlety atd. a přemlouval mě ať to zkusíme znovu, že už si vše uvědomil, vše byla jeho chyba a chce začít znovu. Tak se ke mě opět nastěhoval, ale jeho rodina byla proti tomu a vyvrcholilo to vánocemi, když na štědrý den mu neustále volali ať jede k nim a je s nima. Pohádali jsme se a on tam druhý den odjel a už u nich zůstal. Nemá zájem nic řešit a neví jak to bude dál, je opět u rodičů a já nevím jestli to má ještě smysl.
Katka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,chci poradit..Před třemi lety mě kontaktoval manžel tehdy údajné milenky mého muže,že je mi manžel nevěrný,rok nato mě kontaktovala přímo ona a potvrdila,že s ním byla 3 roky,manžel vše pořád popíral.Nakonec jsem zjistila,že celou dobu lhal,našla si přítele,odstěhovala se od něj.Otěhotněla chtěně,ale přítel si moc nerozuměl s mým synem a mě se začalo strašně stýskat po manželovi a než jsme se stačili rozvést a já porodit,vrátili jsme se k sobě.Udělala jsem čáru,manžel tvrdil totéž..Jenže s onou ženou se nakonec stýkal dále,mě neustále lhal.Po roce se sní rozešel (pravděpodobně) a na mě začal být zlý,všechno mu začalo vadit,nakonec mi vše vyčetl,dokonce že ho kontroluju.Taky řekl,že on se nemá za co omlouvat,takže náš návrat pochopil asi zcela jinak než já..Táhne se to dlouho a já už nemám sílu mu začít znova věřit.Má cenu zůstávat v takovém vztahu kvůli dětí a taky proto,že jsme spolu prožili 15 let života?Mám ho pořád ráda,nejsem si ale už jistá ničím.
Martina
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 ... | další |
