Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
zvažování smyslu vztahu
Paní doktorko, jsem12let rozvedená, je mi38let,mám půl roku přítele 47let (svobod.mládenec), zatím ne intimního.Vídáme se 1x za 14 dnů, jezdíváme na i s mým 14letým synem na výlety. První společný víkend dopadl hrozně, syn žárlí a dělá scény.Ten výlet měl být na oslavu mých narozenin, dárek jsem od přítele ale žádný nedostala. Jako dárek jsem měla brát to, že za mě a syna zaplatil ubytování,já platila narozenin.večeři v restauraci. Přítel tvrdí, že mě má rád.Nejsem si ale jistá.Když jsme spolu sami, tak sedíme na lavičce v parku, nebo se procházíme městem, přítel mě nikam na čaj nepozve.Když jsme u nás doma, tak celé odpoledne sedíme v obýváku nebo se jdeme na chvíli i se synem projít.Čekala jsem, že mi třeba nabídne pomoc okolo domku apod, i když zatím zvládám všechno dělat sama. Jde mi spíš o to, že tu pomoc sám nabídne. Když jsme na výletě,tak za nás oběd zaplatí,ale stačí přitom připomenout,že my máme větší porci.Nejsem si jista, jestli je to pravé,co jsem od vztahu čekala.Děkuji
Karlička38
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, pani doktorko. Mam ricz sve kamaradce, ze mi jeji kluk dela navrhy? Nechci, aby si nabila hubu, ale zas se bojim, ze budu posel spatnych zprav, on se z toho vylze (to mu jde) a ja budu za mrchu, co rozvraci vztah.. Mam dilema! Kdykoliv mne vidi, a to je tam ta jeho holka, saha mi na kolinko, vrka do ouska a vcera dokonce rekl, ze az na nej ta jeho vyrukuje s predmanzelskou smlouvou, coz on odmita a ona chce, a az ja se nedomluvim s mym pritelem, kde se usadit (kazdy jsme narozen 400km od sebe), tak ze to dame do kupy. Ja se tomu jen smala a zirala. Nechci kamaradku ranit, ale taky nechci, aby si vzala takovyho s prominutim hajzla! Co delat? Jemu reknu, at hodu zpatecku, ze je kluk moji kamaradky, ale co s ni? Rikat ji neco ci nedelat radeji nic? Jsou spolu 2 roky a vzajemne si je jejich rodiny oblibily-je to vaznej vztah. Poradte prosim. Dekuji moc.
Gabina
zvažování smyslu vztahu
Pokračování: Zatím se spolu jen scházíme. On by rád něco víc, ale já mám zatím stále pochybnosti o budoucnosti takového vztahu. Po fyzické stránce se mu hodně líbím. Mě zatím moc fyzicky nepřitahuje. Nějaké krátkodobé vztahy jsem měla. Nechci hledat ideál, vím, že není, ale na jistotu, protože mi tikají biologické hodiny, jít také nechci. Ráda bych měla rodinu a děti, ale zatím jsem nepotkala muže, se kterým bych cítila, že by to ten pravý mohl být. Jak nepřebrat, ale zároveň nejít na tu "jistotu"? Vztah s tímto partnerem by možná klapal po "praktické stránce" (zajištění rodiny, chod domácnosti), ale nebude ve mně hledat další "maminku"? Zajímá mě, co se dá očekávat ve vztahu s takovým mužem. Děkuji
Marcela 2
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, seznámila jsem se s mužem (34)na internetu (mně je 29). Je milý, pracovitý, asi i šikovný, což mně připadá užitečné pro život. Je zvyklý spoustu věcí zařídit a řešit. Má to jeden háček: nikdy neměl přítelkyni, dosud žije s maminkou - prý z ekonom.důvodů a nechtěl nechat maminku samotnou po rozvodu rodičů (rozvedli se, když byl malý, s otcem se stýká minimálně). Vždy v jeho rodině byly spíš jen samé ženy (maminka, sestra - vdala se a odstěhovala, teta a babička - již zemřela). To, že neměl nikdy vážný vztah se ženou se odráží i v jeho přístupu ke mně. Působí neohrabaně při dotycích, při políbení . Víc si netroufl. Mám ráda sex, je pro mě důležitý jako součást partner. nebo manžel. života. Se ženou asi nikdy nespal. Mluvíme spolu dost otevřeně. Náznaky, že by mohl leccos ve svém životě změnit tam jsou (zajištění bytu a odstěhování se od maminky atd.)
Marcela 1
zvažování smyslu vztahu
Dobrý deń, pani doktorka, chcem vás aj ja poprosiť o radu: 7 rokov žijem s partnerom o 16 rokov starším, manželstvo mu skrachovalo už dávno predtým ako sme sa spoznali, stále ale nie je rozvedený - proste na to nemá peniaze. Chce deťom každý mesiac posielť 10.000, bez ohľadu na to, koľko by mu prisúdili výživné, lebo to je vraj suma, ktorú decká potrebujú. Nevadí mi to, ale problém je, že ho prepustili z práce, už 2 mesiace hľadá novú, ale nič. Hrozí, že sa bude musieť vrátiť do rodného mesta, kde má aj deti, my teraz spolu bývame v Bratislave. Lenže ja tu mám prácu, byt, on ak odíde, lebo doma by prácu hned zohnal cez kamarátov, asi by sme sa rozišli..Z platu, ktorý mu ponúkajú tu, aj doma, by neuživil dve rodiny. Ďalšia vec: včera sa mi vydávala najlepšia kamoška, celý večer som preplakala, aj ja by som chcela.. navyše ordičia mi vyčítajú, že sa za mňa hanbia, aký to vediem život.. prosím vás,čo mám robiť? S partnerom sa ľúbime, ale chápem, že uživiť deti je pre neho prvoradé.dakujem
gréta
zvažování smyslu vztahu
vážená paní douchová, máme smanželem problémy. Pracuje jako živnostník a v tom je problém. Nestále mi lže, řekne, že jde pracovat, ale sedí v hospodě. Dá si třeba jen jedno pivo, ale občas hodí něco i do automatu, pak se pohádáme, že ho špehuji. Před 2 lety jsme měli krizi, nechodil do práce, ale ustáli jsme to, vyříkali jsme si to a já mu odpustila. asi 1 rok spolu nespíme /vím je tomá vina/ ale jsem ve stresu z jeho podnikání /zákazníci neplatí, nebo říká, že nelatí/ a já těžko vyjdu. máme 18ti letého syna, který na něm dost visí. Teď přišel s tím, že se rozvede, že ho stále buzeruji, že má nervy jen jedny. Já se rozvádět nechci, ale chdi aby žil normálně a už nevím jak dál. Prosím o odpověď. 11. července jste mi na toto neodepsala. Moc děkuji.
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,v 17 letech jsem měla platonickou lásku,před 3 roky jsme se setkali po 11 letech.Má rodinu a oba stále cítíme to stejné.Milujeme se,rozumíme si,je semnou denně se vším mi pomáhá a chce mít se mnou jednou i dítě.Nevím jak dál,vím není to správné,sama jsem z rozvedené rodiny a byla jsem vždy proti této špatné věci,ale je to silnější.Už jsem se i dvakrát rozešla,dala mu "ultimátum"nemůžu už dál čekat a zároveň chci být s ním.Poraďte prosím.Děkuji
iveta
zvažování smyslu vztahu
pokračování : Zjistila sem, že si s ním rozumím, máme na věci stejný názor, je citlivý, udělal pro mě věci, které by současný přítel asi neudělal. Prostě mi zamotal hlavu a já teď myslím jen na něj a nevím kudy kam…. Potíž je v tom, že nás dělí 250km, což není zrovna malá vzdálenost. Navíc je hodně pracovně vytížený takže nemá ani moc času. Můj rozum mi říká zůstat se svým současným přítelem - protože rozejít se s ním kvůli jinému, se kterým by byl vztah pro tu dálku a nedostatek času jen utrpením - není asi nejlepší řešení. Ale moje srdce mi říká něco jiného… Nevím, třeba to je jenom zamilovanost, která mi dočasně popletla hlavu a já se za měsíc probudím a budu ráda, že sem to vše neřešila nějak radikálně. Ale třeba mě to nepřejde ani za ten měsíc. Nepoznávám se, to je ten největší problém. Vždy ostatním kolem sebe radím co mají dělat, jak se zachovat a teď si nedokážu poradit sama se svým životem. Dokážete mi poradit Vy, paní doktorko?
Simona
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, potřebovala bych poradit se svým současným vztahem – dostala sem se do jakési slepé uličky a nedokážu se z ní vymotat. Jsem s přítelem přes rok, spolu zatím nebydlíme nicméně jsme spolu prakticky každý den. Náš vztah není žádná vášnivá láska, bláznivá zamilovanost ani hluboký cit. Jsme spolu, protože nám je spolu dobře, spojují nás i blízké koníčky, zájmy, názory. Začali jsme řešit otázku bydlení a protože chceme jít už do „svého“ a nebydlet v podnájmu, rozhodli jsme se, že si pořídíme na hypotéku byt – což také ale znamená velký závazek ve vztahu. V poslední době si ale často sama sobě kladu otázku jestli má náš vztah vůbec cenu – jestli se svým současným přítelem chci strávit zbytek života. Dost často se poslední dobou hádáme, kvůli obyčejným prkotinám a mě připadá, že mě už vytáčí každá věc kterou udělá… Navíc sem nedávno potkala muže, který mi zamotal hlavu. Zprvu sem o něho nejevila zájem, ale snažil se stále víc.
Simona
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Psala jsem Vám již 28.nebo 29.6.2007, ale odpověď jsem nenašla. Prosím o radu. S manželem jsem již přes 20 let. Mě je přes 40 a jemu 50.let. Máme jedno dítě - syna (18.let)Posledního půlroku si s manželem nerozumím. On mne podezírá z nevěry. Nikoho však nemám. Vzal si to prostě do hlavy, dokonce se léčí u psychiatra, má i tablety. Neustále mě podezírá a já už nemám sílu mu to vyvracet. Chci odejít do podnájmu (sama se synem). Mám z něj totiž strach. Zvažuji i rozvod. Poraďte mi prosím.
mimi
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko.Mam problem ze svym partnerem.Kdyz jsme se seznamili bylo vse v poradku.Casem jsem si na hypoteku opravila baracek,do toho se nam narodil chlapecek,a aby tech vydaju nebylo malo,pritel zacal prohravat penize v kartach.Ted jsem v situaci ze vubec nevim jak dal.Nejradeji bych se s nim rozesla ale jsem na materske a sama bych to neutahla,rodice jsou daleko,nemuzou mi pomoci zs synem abych si mohla privydelat.Pritel vidi ze jsem na nem zavysla,kdyz prohraje,slybuje ale do tydne o nicem nevi.Vim ze tento vztah nema cenu ale nevim jak s toho ven aby na to nedoplacel muj syn,aby mohl normalne vyrustat,a nemuseli jsme se na ukor tatinka vecne omezovat.Tento dotaz asi vyzni zmatene,ale prosim o radu.,
Katka30
zvažování smyslu vztahu
Navic tady obcas flirtuji i s jinymi muzi,ale to jen pro zabavu,nikdy nedojde ani k polibku.Prijde mi,ze bych si blizsi vztah mohla utvorit ke komukoli.K lidem se chovam velmi otevrene,jsem vyrovnana a myslim,ze pusobim v pohode.Zdaji se mi priserne zmatene sny,nocni mury,mam uzkostne stavy a nekdy resim stres prejidanim.Byla jsem doposud zvykla zit sama,bez zodpovednosti vuci jinym.Vazne si vubec nerozumim,nikdy jsem takova nebyla,prijde mi to moc udalosti najednou a nekdy mam pocit,ze se divam na život nekoho jineho,ze tohle preci vubec nejsem ja.Poradila byste mi nejaky recept na to,jak se srovnat?Omlouvam se za delku dotazu a dekuju Vam predem moc za sebemensi radu.
Marketa, 26 let - 3.pokrac.-konec
zvažování smyslu vztahu
Citim,ze i pro nej je to tezke,ale sel do toho,to ocenuji.Jenze ja jsem ted pryc,v miste,kde bydli muj osudovy cizinec,udelala jsem to, jak jste mi radila,proste jsem se tu objevila.Sem tam ho potkavam,nikdy nejsme sami,takze nedoslo na rozhovor,ale je videt,ze je zvedavy,co tu delam-jednou zacal rozhovor na chatu,ale byla jsem odmerena.Navic ma pritelkyni,ta tedy mozna odjede-je tu jen na semestr.Muj dotaz je nasledujici:Mam hroznou krizi,me se tady libi-na doktorandskem,mam tu pratele,kamaradky,nasla jsem si tu praci,ale jsem nestastna,zdaji se mi priserne sny,porad myslim na cizince-myslim,ze je to pro me magnet hlavne telesny,dusevne ho bohuzel neznam,ani on me(ale mam pocit,ze ted konecne bych i před nim mohla byt sama sebou!uz ho neberu jako idol-nevim,zda bych mu mela rict,ze nekoho mam,pokud se zepta-co myslite?)a když mi Cech napise,ze me ma rad,brecim.Skoro nikdo tady nevi,ze s nekym v Cechach chodim,ale ja vlastne nevim,jestli to je takto na dalku chozeni:-(
Marketa, 26 let - 2.pokrac.
zvažování smyslu vztahu
Milá paní doktorko,pisu vam po 3 mesicich.Stalo se něco podobného,co jste ´predpovidala´v odpovedi ze 7.6.Tesne před mym odjezdem–koncem cervna(v Praze jsem se nakonec s mym cizincem nesesla)jsem se dala dohromady s mym kamaradem,Cechem,se kterym jsme se znali 5 mesicu.Zacalo něco jako vztah.Tedy ted,když jsem v Nemecku(odjela jsem zac.cervence a mam to do konce prosince–je to takove na dalku,ale i tak se to vyviji.Je to clovek,ktereho mam rada,libil se mi od zacatku,ale bylo mi lito,ze on nic neciti, nic jsem mu nenaznacovala, byli jsme znami,co spolu obcas zajdou za kulturou,byli jsme v kontaktu přes chat.Zvykla jsem si,ze je to kamos/napr.mi vypravel peripetie s holkama.Ted si zvykam,ze to je něco vic.Jsme oba zamilovani,jak nactileti.Je to verny a hodny typ.Ale život s nim asi nebude jednoduchy.Ke me se ale chova jako k princezne,je to moc hezke,zazivam to poprve(i v sexu to vypada zatím podle naznaku,ze by to mohlo skvele klapat).Projevuju iniciativu-jezdim domu,abychom se videli.
Marketa, 26 let - 1.pokrac.
zvažování smyslu vztahu
Vždy odešel na hon,na střel.soutěž nebo do hospody,nebo na nějakou spol.akci,i když jsem se s ním snažila domluvit na nějakém rozumném kompromisu.Návrat poté kránu,zvracení.Pak jsme spolu nemluvili,začas mě to přešlo a všchno se pořád opakovalo,až jsme spolu zhruba před okem přestali komunikovat úplně.Jen se pozdravíme,spíme každý zvlášť a před dětmi se lehce přetváříme.Manžel situaci vůbec neřeší,snad mu to i vyhovuje-má teď větší volnost bez výčitek.Já se během té doby sblížila s přítelem vdovcem,jak už jsem Vám psala.Plánujeme spol.budoucnost.Jen je ve mně velký strach,že se to bude opakovat-napřed soulad a časem to,co jsem už zažila a ještě vlastně i zažívám,protože pořád společně bydlíme.Připadám si jako kdybych měla nohy zalité v betonu a pro ten strach a nerozhodnost se bojím cokoliv udělat.Trochu mě děsí i lehký nesoulad s přítelovo st.dcerou,má hodně komplikovanou povahu /obdiv stále/a někdy ani on sám na ní nestačí.Ráda bych také ještě měla dítě i on,jen těch obav je moc.
Lentilka 3
zvažování smyslu vztahu
Děkuji moc za Váš čas a odpovědi/také odpověd Lenka-podkolenka byla pro mě/Často ve vaší reakci používáte otazníky a já chápu,že z tak krátkého popisu mé situace se nedá napsat a poradit nic bližšího.Sexuál.násilí se na mně manžel doustil po návratu k němu zpět,kdy jsem byla s dětmi asi měsíc odstěhovaná z domu pro stejné problémy,které byly pak i dál./nevěra,pití,nezájem o rodinu,problémy s jeho vedle bydlícími rodiči a absencí zájmu o řešení situace./Chodil za námi občas do podnájmu a protože jsme tam s dětmi celkem trpěly-rádi jsme se vrátily pro to pohodlí,co nám náš dům skýtá.Mně se hodně ulevilo,že jsem zase tam,kde jsme byly zvyklé.Jenže pak následovalo,co jsem již popisovala.Situace se už vleče 5let.S mužem jsme spolu od 17let,tenkrát jsme si rozuměli,ale postupem doby jsme šli každý jinam.Já rodinou cestou a on ve svých koníčcích,zábavě,nechtěl se nám podřizovat,nikdy neupřednostnil rodinou akci před svými zájmy.Marně pátrám v paměti,ale opravdu si nevzpomínám.Pokračování
Lentilka 2.část
zvažování smyslu vztahu
Jsem vdaná sedm let a mám dvě dcery.Je mi 30 let.s manželem nemáme sex skoro rok.Mám přítele,který je manželův kamarád.Povídáme si spolu,ale spali jsme spolu pouze dvakrát.Náš vztah trvá asi rok.Moc si s ním rozumím a cítím,že je to zřejmě láska.Přítel nechce abych opustila manžela,ale zároveň říká že by se mnou chtěl být a že mě má moc rád.S manželem se stále více odcizujeme a řešíme už jen běžné věci denního života.Nevím jak vyřešit celou situaci a nikomu tím neublížit a zároveň být šťastná v dalším životě.
hedvika
zvažování smyslu vztahu
Dobrý dn paní doktorko, Můj přítel měl poslední rok problém s alkoholem,vždy se opil,nadělal ostudy,byl na mě zlý,říkal věci,které mi hrozně ubližovali.K tomu si ještě občas zakouří trávu a je ve svém delíriju.Je to člověk vysoce postavený a moc chytrý.Říká,že skrz problémy v práci a v os.životě se do toho kolotoče dostal.Trávu koupří od mlada.Já se od něho před 14dny odstěhovala,že potřebuji čas,jinak ve mě vše zničí.Začal mě prosit ať se vrátím,že už 100%pít nebude.Ale těch slibů už bylo..moc mu už nevěřím a moje city dost ochladly.Já mám domov jinde,daleko a je mi tu lépe.Druhý problém je,že mám koníčka,který je časově náročný a mě dává hrozně moc,on ho takhle tolerovat nemíní.Je mi teprve 23let,mu 32.Díky němu jsem svému věku možná dost napřed,ale pořád mám pocit,že pokud se teď vzdám něčeho, co muluji(mám koně),tak budu jen trpět a nikdy nebudu úpně štastná. Přítel má z minulého vztahu dceru, kterou já musím také akceptovat. Já jsem panna a on Váha.Moc Vám děkuji za Váš názor
Zuzka
zvažování smyslu vztahu
4.část Již takhle by byla situace změny země, bydliště, práce velkou změnou a to již podruhé v mém životě.Prosím tedy o radu,jak situaci řešit,jak se na ni podívat očima někoho jiného.A jak se zachovat k manželovi.Naléhá na nějaké rychlé rozhodnutí.Ale to jsem učinila již před 9 lety rychlím sňatkem a přestěhováním do zahraničí, takže to rychlé rozhodnutí nechci opakovat.Velmi děkuji za radu a pohled na mou situaci.
Katka P.
zvažování smyslu vztahu
Přítel mě má velmi rád,myslím,že by velmi rád měl se mnou společnou budoucnost,ale také si musí vyřešit nejdříve všechny pochybnosti ve svém životě.Opravdu nevím,co dělat.Nikdy bych si nemyslela,že mě takováto situace potká,vždy jsem nevěru odsuzovala a musím říci,že je to opravdu nápor na psychiku.Manžel naléhá,abych se definitivně rozhodla a více mu neubližovala,což chápu,ale ubližovat nikomu nechci.On mě zahrnuje vzkazy a dopisy s vyjádřením své lásky,ale já cítím,že se asi něco zlomilo a vím,že ho nemiluji.Cítím respekt a mám ho ráda jako člověka,kterému jsem věnovala 10let svého života,ale rodinu bych s ním v zahraničí zakládat nechtěla a protože ji založit chci,tak nevidím řešení.Bohužel vím,že neřešená situace(má nespokojenost,nostalgie a prostředí v místě bydliště) v našem manželství způsobila postupné ochladnutí vztahů(intimních již dlouhodobě).Jediné co nechci,abych nakonec po rozchodu s manželem a přítelovým řešením svých životních problémů a prac.odjezdem nezůstala sama.3.č
Katka P.
zvažování smyslu vztahu
Bohužel manžel zjistil,že existuje nějaký muž,nebyl z toho samozřejmě nadšený,ale začal se trápit,zhubl několik kg a pak tedy navrhl,že by byl nejlepší rozchod.Já jsem v tomto mezidobí 2 měsíců chtěla dotyčnou osobu poznat co nejvíce a stále více vím,že bych s ním chtěla mít společnou budoucnost.Ale jelikož nejsem naivní a vím,že každý začátek vztahu je krásný a také jsem si začala představovat život bez manžela,nebyla a nejsem 100%rozhodnuta,jak svou situaci vyřešit.Kdybych měla říci,co bych chtěla,byl by to rozchod s manželem(i když ho mám ráda,ale nemiluji ho),přestěhování do ČR a společný život se založením rodiny s novým přítelem.Je zde ale komplikace,neboť přítel není bez závazků,žije odděleně od manželky(ale je zde velmi malé dítě,u kterého jsou pochybnosti o otci)a navíc by měl na delší dobu být pracovně mimo ČR,i když se snaží svému odjezdu zabránit.Zní to složitě a složité to je.2.část
Katka P.
zvažování smyslu vztahu
(13.7.)Dobrý den paní doktorko,děkuji za březnovou odpověď na můj dotaz ohledně zvažování smyslu vztahu(žiji v zahraničí a chtěla bych ale žít v ČR).Je neuvěřitelné,jak se během krátké doby v lidském životě stane tolik změn.Jelikož manžel celých 9 let vždy prohlašoval,že do ČR z prac.a jazyk.důvodů nemůže,brala jsem to bohužel jako fakt,se kterým těžko mohu něco dělat.V březnu,kdy jsem tedy uvažovala o definitivním konci vztahu,mi do života vstoupil muž,se kterým bych chtěla být a založit rodinu (poznala jsem ho v zahraničí,ale žije v ČR).Situace se tedy po mé změně chování v domácnosti vyhrotila a manžel mi po 9 letech navrhl,že by do ČR se mnou šel,uvědomil si,že mě nechce ztratit,ale já jsem byla a jsem pořád již myšlenkami někde jinde a i díky velkému stresu a pracovnímu vytížení jsem nereagovala tak,jak by si manžel byl představoval.Tedy souhlas s přestěhováním do ČR s ním.Je to neuvěřitelné,ale to,na co jsem tolik let čekala,mi najednou bylo jedno.1.část
Katka P.
zvažování smyslu vztahu
Prosím o Váš názor k problému, který řeším. Jsem svob.matka, žiju sama s 12 letou dcerou a maminkou. Prakticky celých těch 12 let jsem žila jen pro ty moje holky, navíc jsem vždycky tvrdila, že už žádného mužského nechci... Jenže jsem poznala muže, který mě má rád, chtěl by žít se mnou (s námi). Vím, že je ženatý, taky vím, že to manželství už pár let nefunguje (známe se dost dlouho), přesto mám pocit viny, že já jsem ta, která ubližuje - jak těm svým holkám, tak jeho ženě. Oba už máme něco za sebou, rozumíme si i beze slov, ale není to takové to klasické bezhlavé zamilování. Mezi námi je 15 let věkový rozdíl. Mám myslet na sebe nebo na ostatní a raději ten vztah ukončit?
Inka
zvažování smyslu vztahu
Dborý den, nikdy jsem do podobné poradny nepsal, ale řekl jsem si, proč to nezkusit. Mám takový menší problém. Před 4 měsíci jsem poznal svoji přítelkyni, vídáme se zatím prakticky jen o víkendech, co se týče našich zájmů, báječně si rozumíme. Však zatím mezi námi nic intimějšího nebylo. Když jsme se spolu bavili o tom, co k sobě cítíme, přiznala, že zatím ona o nějaké zamilovanosti mluvit nemůže. Měla v životě velké zklamání a sama neví, zda bude schopna znovu někoho milovat, i když tvrdí, že upřímně čeká, že se všechny pocity časem dostaví.Že nyní má ke mě vztah spíše jako k dobrému kamarádovi či dokonce bráchovi.Nevím co si mám o tom myslet. Ukončit náš vztah k vůli tomu nechcem, já jsem do ni moc zamilovaný, ale nevím, jak dlouho to takto vydržím. Myslíte, že se někdo může do někoho zamilovat až po poměrně dlouhé době známosti? Já osobně jsem to vždy poznal po pár schůzkách a věděl jsem , zda chci s tím člověkem začít něco vážného nebo to z mé strany nemá smysl. Děkuji za Váš názor
Pavel 28
zvažování smyslu vztahu
Můj muž mě po požití léků na spaní/v období umírání mé matky/opakovaně anál.znásilnil.Probudila jsem se,ale nebyla jsem v úpl.bdělosti,abych se ubránila.Opakovalo se to několikrát,poprvé mi i nabídnul,že mi přinese vodu na zapití a pak se ještě několikrát zeptal,jesli už spím.Ráno mi přinesl snídani do postele s dětmi za zády,aby mě to dojalo.Dělal,že se nic nestalo a čekal,jestli si na něco vzpomenu sama.A když jsem to s ním rozebírala proč to udělal,tak mi odpověděl,že myslel že se nevzbudím.Anál.sex mi je nepříjemný-nicméně jsem se mu snažila občas i dobrovolně vyhovět.Krom tohoto mě ještě také po požití léků fotil nahou.Fotky do dnes nevím kde jsou,on tvrdí,že je smazal.Bojím se jestli je nedal na net.Pije,nemá odpovědnost,též opak.nevěry.Byla už jsem v manž.por.,u psych.a teď bych se chtěla rozvést,ale nevím,zda dostanu odvahu.Máme spolu r.dům u jeho rodičů.Dvojčata holky 11 let.Já skoro rok trvající vztah s vdovcem v rámci možností pěkný,on též 2 dcery /3,11/.Co Vy na to?
Lentilka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,po nevydařeném manželství jsem se seznámila na internetu s mužem,vdovcem,kterému téměř před rokem zemřela žena a dcera /7let/při dopr.nehodě.Dobře si rozumíme,spojuje nás prožité neštěstí a spousta podobných zálib a zážitků.Náš vztah trvá 8 měsíců.On má 2 dcery 3,11 já též-dvojčata 11.Jeho mladší dcera mě začíná považovat za svou maminku, ikdyž jsme jí situaci vysvětlili a dohodli se,že si budeme říkat křestními jmény,se starší derou se také docela v rámci možností a věku shodneme.Můj hlavní problém je,že se bojím,že nepřekročím stín jeho zemřelé ženy./Různá idealizace ve stres.chvílých atd./Měli hezké manželství,3 děti.Mockrát jsme o všem mluvili a aktivně hledáme řešení všech strastiplných situací.On se opravdu moc snaží a dává mi najevo,že nehledá náhradu a ani matku k dětem,ale někoho do konce života a na aktivní stáří.Oběma nám je 31 let.Ráda bych věděla,jaký zaujmout k celé situaci postoj.Jestli mají taková manželství obecně cenu nebo dobré vyhlídky.Děkuji za Váš čas.
Lenka-Podkolenka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Řešíme s manželem krizi. Jsme manželé 21 let, + 3 roky jsme spolu žili. Oba pracujeme. Máme syna 17 let. V únoru 2007 v podvečer došlo ke konfliktu, kdy mne manžel fyzicky napadl - shodil mě ze židle u počítače - žárlí na počítač a internet. Syn byl toho svědkem, plakal a otci řekl, že to přehnal. O půlnoci mě manžel vyhodil z bytu. Bydlela jsem 14 dní u sestry, nechápala jsem co se děje, a zůstala na nemocenské s nervami. Své lékařce vše řekla. Manžel se také zhroutil, chodil a i nadále chodí k psychologovi. Během těch 14 dnů mi manžel psal stále SMS, že se omlouvá, neví co se to s ním stalo, ať se se synem vrátíme, že bez nás nechce žít. V březnu jsem se vrátila domů, ale jen já. Syn zanevřel - bydlí teď u babičky (mé matky), nechce se vrátit nikdy. Se synem jsem téměř v denním kontaktu. Manžel i já jsme teď spolu, ale já cítím, že s ním nemohu zůstat, velmi mě vysává jeho negativní energie, a mám z něj i strach. Bojím se mu říct, že od něj odcházím. Prosím poraďte.
Mír
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den – pro Karolínu (odpověď 23.července). Chtěla bych Vám nabídnout kontakt na sebe protože to, co jste popisovala Vy- já osobně i s pomocí této poradny řeším rok a půl a z podobného bludného kruhu jsem ještě nevyšla. Pokud budete mít zájem napsat - peccy.d@seznam.cz.
Peccy
zvažování smyslu vztahu
pro Karolínu z 23.7. - milá Karolíno máte tak krýsný věk, kdy život je ještě celý před Vámi, udělejte tlustou čáru a začněte nový život, děti nemáte, tak je to mnohem jednoduší. Pokud k němu cíte to co popisujete - jiné už to nebude věřte mi. Užívejte života třeba i nějakou dobu sama. Držím Vám palce.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Pro Karolinu z 23,7,. prominte mi upřímnost, ale ja sama bych s takoým člověkem nechtěla ani bydlet , natož pak sdílet manželský vztah. Ještě jednou prominte. Preju hodne sil a odvahy k řešení. Stoji to za to. věřte. život Vám zkrásní.
Jitka
zvažování smyslu vztahu
čekám na zázrak...možná bych byla ráda, kdyby rozhodl on za mě, jenže on mě nechce za žádnou cenu ztratit..i za cenu ponižování se s dožadováním se sexu...prostě mám obavy z budoucnosti v tomhle věku...vlastně ani nevím, jaký je můj dotaz, asi jsem jen potřebovala tohle napsat...jinak v poradně jsme byli 2x, další návštěvu manžel odmítl s tím, že si to přece vyřešíme sami...jak můžu dál žít s člověkem, který se mi svým přístupem a chováním ke mě a k okolnímu světu natolik zprotivil, že mě přestal fyzicky přitahovat....mezi námi nikdy nebyla ta pravá vášeň, ta správná jiskra, ale v době na počátku vztahu jsem to nepovažovala za tak důležité a vážila jsem si ho za jiné věci...prostě mě mrzí, že před 2 roky jsem věděla, co chci a najednou se mi to všechno rozpadá a že nemůžu poručit citům, které tam z mojí strany nejsou...Hezký víkend :-)
Karolína 3. část
zvažování smyslu vztahu
on s odloučením zásadně nesouhlasil a požadoval, abysme se aspoň vídali, chodili do kina apod. Já nedokázala říct ne a z lítosti jsem se s ním vídala..nemůžu říct, že by se mi po něm vůbec nestýskalo, ale na druhou stranu mi bylo dobře....dokonce jsme navštívili i poradnu, kde mu p. doktor řekl některé věci, které on stejně nepochopil....v květnu jsme se domluvili na tom, že se nastěhuju částečně zpátky - částečně ve smyslu, že nepouštím podnájem....můj problém je, že jsem na něho začala být alergická a hlavně mě úplně přestal fyzicky přitahovat, takže neprovozujeme ani sex a ani nejsem schopná mu prokázat jakoukoliv přízeň v podobě dotyků, pohlazení...prostě jsem se totálně zablokovala...uvažuji o rozvodu, ale dostala jsem se do stádia, kdy mám hrozný strach být sama, řešit rozvod, řešit prodej našeho bytu...je mi 37 let, manželovi 43 let, jsem jeho druhá žena...zlobím se sama na sebe, že jsem srab a setrvávám ve vztahu, na kterém mi přestalo záležet a neumím to radikálně řešit a
Karolína 2. část
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, nevím, jak vlastně přesně formulovat můj problém...s manželem jsme spolu celkově skoro 6 let, manželství je bezdětné. Už přes rok mě trápí myšlenka, jestli žiju s člověkem, s kterým vlastně žít chci. Manžel si začal krátce po svatbě neuvěřitelným způsobem vymáhat důkazy a projevy mojí lásky, pořád po mě chtěl pohladit, obejmout, jako malé dítě si vyžadoval mojí přítomnost..na druhou stranu byly dny, kdy se mnou jednal jako s "debilem", kdy cokoliv jsem řekla, cokoliv udělala, bylo špatně. Je strašný "buzerant" - do všeho mi mluví, nemůžu ani v klidu zalít kytky, aby mě nedával instrukce, jak je mám zalít, žárlí...začal být děsně kritický k ostatním lidem, všichni jsou špatní, hrozní, komentuje každou reklamu, kritizuje všechno v televizi...několikrát jsem s ním o tom mluvila, co mi vadí, jak se chová, proč se tak chová, že mě svým chováním od sebe akorát odpuzuje..v lednu jsem měla všeho po krk a odstěhovala jsem se do podnájmu s tím,
Karolína 1.část
zvažování smyslu vztahu
Mám přítele(2,5roku),mám ho ráda, máme stejné zájmy,humor.Asi po roce vztahu se mi přiznal,že v minulosti(3roky zpět)hrál výherní automaty,nadělal dluhy,rodiče ho poslali na léčení(měsíc dojížděl)-vše si tam urovnalDluhy téměř splatil(tvrdil)Našel si pevnou práci(dříve podnikal na ŽL)Já se rozhodla postavit domek, vzala jsem si úvěr, koupila pozemek a vyběhala stav.povolení(vše mám jen na sebe)Snaží se,jeho tatínek zedník staví,on pomáhá jak můžeAsi před 1/2 rokem se přiznal, že znovu hrálDomek jsme zrovna začínali stavětZhroutil se mi světŘekla jsem si ale,že to zvládnu,jeho odvezla k paní doktorce-po3sezeních byl opět přesvědč.že už nikdy, posílá mi celou výplatu,spořím mu,splácím zbývající dluh(27tis),řídím se dle rady-musí mít motivaci a nemít čas na automaty-OK-Až zase teďNedostali jsme druhý úvěr, kt. jsem chtěla na oba,zjistila jsem,že má dluh bance(80tisíc)Lhal mi,že už je tenhle dluh splacenýOpět mě zklamal Nevěřím muDá se žít ve vztahu,kde není důvěra a je strach ze zklamání?
Jana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,chtěla jsem se s vámi poradit, co mám dělat.Je to 3měsíce,co se o mě začal zajímat bývalý kolega z práce.Říká, že mě má rád,do postele mi dostal,ale k prospěchu jeho ne mého od té doby si jen voláme,slibuje,že mi vezme na ryby až bude mít auto.Poraďte mi,jestli mám dál pokračovat v tomto vztahu,oba jsme:on ženatý,já vdaná a navíc on je ještě o 12let starší.Díky za odpověď.
Jitka P.
zvažování smyslu vztahu
Dobry den chtela bych se zeptat jestli ma vztah jeste dal pokracovat kdyz si muz zavede svuj ucet,nekomunikuje s manzelkou ale stara se o chod rodiny ale nechce sni zit..Problem je jedinej ze chce rozvod ale mabzelka na tom netotrva.. Proto se tedy ptam jestli to ma jeste cenu takhle dal zit,, dekuji za odpoved...
Peta
zvažování smyslu vztahu
dobrý den,chtěla jsem se vás zeptat,mám známého,je to bývalý spolupracovník a je o 12let starší.Projevil o mě zájem ,ale nevím,jak se mám zachovat.Sice už jsem byla u něho doma,ale sex se z jeho strany nepovedl.Já jse vdaná on ženatý a nechcem to pokazit.Zatím si dopisujem mobilem,pokud to je jen trochu možné,tak se sejdem.Chci se vás zeptat,jestli má cenu udržovat takový vztah za každou cenu,přestože mi řekl,že mi miluje a moc.
anonym 4.6.
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Rozešla jsem se po letitém vztahu s partnerem, mám dvě děti 16 a 11 let. Seznámila jsem se díky nedorozumění s ženatým mužem, který hledal vedlejší (milenecký vztah). Jelikož se mi velmi líbil a cítila jsem se sama, řešila jsem tak momentální situaci a byli jsme domluveni, že až si najdu toho pravého, prostě to ukončíme. Jak naivní. Scházíme se 7 měsíců, dokonce pojedeme na dovolenou. Zjistila jsem, že bych s ním mohla žít jako s pevným partnerem. Jeho manželství trvá 20 let a k vedlejšímu vztahu se prý rozhodoval pár let. Má dospělého ač studujícího syna. Čím dál tím víc cítím, že potřebuji k sobě pevného partnera a nikoli dvě tři schůzky týdně, byť velmi příjemné. Jsem si jistá, že mne má velmi rád. Často vede poznámky typu - až odejdu.... Odpovědi mu neusnadňuji, cítím, že vztah doma si musí ujasnit sám. Nevím, jak se nyní k situaci postavit. Ukončit tento vztah a začít hledat jiného (při něm to nedokážu)i přes bolest nebo nějaký čas počkat, jak se vše vyvine? Děkuji.
Naďa
zvažování smyslu vztahu
Nejsem nejak schopna vztah s nim ukoncit,prijit a rict,je konec.Mam ho stale rada a bojim se, ze zacne napr. pit..nebude se umet o sebe a domacnost postarat. Vsichni mi rikaji,ze mi to muze byt jedno,ale ja ho mam stale rada a myslim si,ze rozchodem mu velmi ublizim.Vzdy se ke me choval velmi hezky adodnes mu na me velmi zalezi.Ted je to napor na psychiku,ponevadz vztah s druhym muzem trva temer rok.Muzete mi prosim poradit,jak pristupovat k rozchodu?nevim,jestli nemam k tomu odvahu, jsme srab...k mistu,kde s nim ziju mam velmi silny vztah,mozna take proto se nedokazu nejak "rozhoupat".dekuji.
Kristyna, 29
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,paní doktorko. Jsem v situaci,kdy mam za sebou 8lety vztah s pritelem,ale nektere veci jiz od zacatku nefungovaly(intimni zivot,chod domacnosti-vse bylo na me..jeho lenost a ne prilisna prakticnost..),ale presto jsem ho velmi milovala a prozila s nim vesmes krasnych 8let.Poznala jsem vsak nekoho,kdo ma vlastnosti,kterymi muj soucasny partner neoplývá,je zodpovedny,pracovity..dovedu s s nim predstavit mit rodinu,coz s mym pritelem ne.neni to samozrejme tak cerno-bile...nejsem uz naivni a vim, ze v kazdem vztahu se objevi nejake neshody a problemy.
KRISTYNA,29
zvažování smyslu vztahu
Mám tříletý vztah s přítelem,který má doma jednu nezletilou dceru-13 let a jednu téměř 19tiletou dceru.Vztah se svou ženou je neutrální.Starší dcera začala trpět před 4 měsíci bulimií a tak navštívila se svou matkou léčitelku,která určila za původce tohoto onemocnění otce,který má vztah s jinou ženou-se mnou.Otec-můj přítel, se cítí vinen.Nechce přijít ani o svou dceru ani o mě.Do tohoto vztahu bych nešla,kdybychom již od počátku neplánovali budoucnost po odrostu nejmladší.Cítím však,že tento můj vztah končí,nicméně jsem to já,která se bude muset rozhodnout.Bude to tak správně?Cítím jistou závislost,ale také už i nejistotu.Nevím,jak se s tím vypořádat.Zda čekat, či se očistit a jít dál.Děkuji
Hanka
zvažování smyslu vztahu
Dobry den, pani doktorko. Chtela bych Vas poprosit o radu, co mam delat nebo nedelat pro nas vztah... jsem s pritelem 3 roky, ale posledni pulrok je hned rozcileny, o necem se s nim bavit to nema cenu, protoze hned vybouchne a serve me... ani me nenecha domluvit... stale mi predhazuje, ze ma kamarady a kamaradky, ktere ja moc nemusim, protoze jsou namyslene... A on si mysli, ze na ne zarlim... obcas mozna ano... Ale posledni hadka zacala po prichodu domu, kdy na me spustil, jak vypadam a proc cvicim, ze jsem stejna tlusta a hrozna a at se nad sebou zamyslim... prislo mi to dost lito, protoze takovy driv nebyl... bydlime spolu trictvrte roku, ale nevim, jestli se s nim nemam rozejit... miluji ho, ale mam take svoji hrdost a i kdyz jsme se bavili o detech a vecech do budoucna... tak nesnesu, aby mel tady ty vylevy... mne je 24 jemu 27... Dekuji za radu, Tereza
Tereza
zvažování smyslu vztahu
Paní psycholožko,mám už dlouhodobé trápení se svým partnerem a otcem našeho dítěte (2roky).Když jsem byla těhotná,choval se ke mně,jako bych neexistovala, měsíc před porodem mu bylo zatěžko mě vyzvednout na nádraží a odvézt domů (prý se musel učit na státnice a nesoustředil by se),když mi bylo zle,ani mi nedošel nakoupit,do porodnice mě odvezla jeho matka,týden před narozením ještě nevěděl,jestli bude souhlasit s jeho příjmením pro dítě atd.Těhotenství bylo neplánované,chtěl předtím vztah se mnou ukončit,ale nějak jsme to nedokázali dotáhnout.Po narození dcery žádná velká změna: byla jsem často u našich,malou třeba 5 týdnů vkuse neviděl.Letos v lednu jsem mu řekla,že už takto žít nechci:prý jsem sobec, máme dítě,nemohu si dělat, co chci.Poté jsme měli dlouhý rozhovor a vše se zdálo být na dobré cestě,obnovili jsme i intimní soužití.Nyní se vše zas vrací do starých kolejí.Povýšili ho, má málo času,s děckem má vztah hezký.Mám odejít? Znamená to vzdálenost 150 km.Děkuji za Vaši radu.
kája
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorko, poznala jsem v anglii sveho pritele(34) loni v unoru, v kvetnu privezl do anglie svou expritelkyni,ktera vubec neumela anglicky, poskytl ji azyl,bydli spolu doted.Tvrdi, ze spolu nic nemaji.Pred tim, nez me potkal meli v planu to skusit zase po trech letech spolu. Predtim byli spolu 10 let. Ja (21) jsem bydlela ve sve rodine.V rijdu jsem odjela zpet do cr pokracovat studium na vs.Vidame se co dva mesice tyden, telefonujeme si denne, ale delka hovoru se zkracuje a to nas oba trapi.Za mesic bych se knemu mela prestehovat.Da se nas vztah jeste zachranit nebo mam uz jen ocekavat cestu dolu????
Sarka
zvažování smyslu vztahu
Milá Hanko, myslím, že jsme si v něčem podobné. I já jsem řešila něco podobného a p. doktorka mi radila stejně - je to VÁŠ ŽIVOT. Také jsem byla příliš zodpovědná, manžel mě citově vydíral a vyhrožoval sebevraždou. Nedokázala jsem ho opustit a nakonec po několika letech žití-nežití osud rozhodl za nás oba. Teď bojuje s rakovinou a lékaři už mu nedávají příliš času. Tak dlouho mi vyhrožoval, že ze mě raději udělá vdovu, až se mu to opravdu podaří, i když to vlastně nikdy doopravdy nechtěl. Člověk by se asi neměl takhle rouhat. Kdyby byl přístupný rozumné dohodě, možná to ani nemuselo takhle dopadnout. Život ve stresu na obou stranách určitě nikomu na zdraví nepřidá a opustit ho v téhle situaci bych nemohla. To nejhorší mě teprve čeká a bojím se toho, přesto mu takový konec nepřeji. Seberte odvahu a jednejte. Život je krátký a měl by se žít, ne jenom přežívat...
Janka pro Hanku (z 31.5.07):
zvažování smyslu vztahu
Vzkaz pro vladku-zvažování smyslu vztahu Milá vladko,vím o čem píšeš,rozumím ti.Já zažila stejnou situaci,možná s tím rozdílem,že jsem se o dítěti dozvěděla až v den jeho narození.Do té doby mi manžel lhal a zapíral,že by to byla pravda.Myslím,že jsem tenkrát s manželem zůstala,protože jsem ho moc milovala,sami jsme měli 2 děti a on nechtěl odcházet.Dnes máme velké problémy jiného rázu,a všechno se vrátilo.Myslím,že se tenkrát ty problémy nevyřešily,něco se nedotáhlo,bylo to jen na mě se stím poprat,jak s dítětem tak se lhaním.Chlapi nic řešit nechcou,možná že jsi to měla stejně nedotažený a snaha udržet vztah byla prioritou.Přeju hodně štěstí
Dagi
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,jsem studentkou Vš,čekají mě státnice, hledám si zaměstnání,přemýšlím jak si zařídit život dál.Přítel je vyučený,30letý,chodíme spolu rok a půl.Mí rodiče jsou s výběrem partnera značně nespokojeni,i když ho nikdy neviděli,nechtějí ho poznat,stačí jim jen jeho dosažené vzdělání k tomu aby si udělali úsudek. S rodiči jsem měla dobré vztahy, ted se denně hádáme.Jenže to se promítá i do mého vztahu,s přítelem se vidíme málo,abych neměla víc problémů doma,a také na něm začínám hledat chyby,tlačím ho do dalšího studia(to odmítá).Přítel plánuje společné bydlení,ale já nejsem schopna udělat ten krok..nechci uplně ztratit rodinu a pořád přemýšlím jestli nemají kousek pravdy...jestli by se ke mně opravdu nehodil víc člověk stejného vzdělání.Už jsem přemýšlela nad rozchodem,ale mám ho pořád ráda a rozumíme si,je sečtělý,máme společné koníčky,je vnímavý.Cítí z mé strany nerozhodnost a tak se taky trápí...pomůžete mi prosím problém vyřešit? Děkuji
Johanka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, potřebovala bych poradit.žiji již rok s přítelem , který ještě není rozvedený a má 5 letou dceru, na které velmi lpí.Ta je v péči matky a on má možnost jí sem tam vídat, proto musí být neustále v kontaktu se svou ženou, která zavolá klidne i o pulnoci, že něco potřebuje a on ji s klidem vyhoví, aby neměl zle .Když se proti tomu ohradím, ještě mě vynadá.TEdkon je partner již 2 měsíce bez práce, a já táhnu domácnost.Nevydělávám málo, ale abych utáhla jeho splátky, nájem.atd musím být v práci skoro každý dem přes12 hodin. nemám čas na svůj osobní život.nic nestíhám a partner si hoví doma u televize, či si jede tam a tam.začínám toho mít plné zuby a nevím jak dál.je mi 21 a přestěhovala jsem se od rodiču do jiného města.mám strach, že když ho opustím, nezvládnu sama běžný život.prosím poradte
Barbora
zvažování smyslu vztahu
dobrý den paní doktorko.Jsem 10 let vdaná.S manželem jsme spolu celkově 16let. Nyní už pár let prochází manželství silnou krizí.Uvažujeme oba dva o rozvodu.Ale máme dvě malé děti,dům,a společné dluhy.Našla jsem si přítele, který žije v zahraničí a je o 17 let starší než já.Cítím,už řadu měsíců, že moje psychika upadá. Začala jsem užívat antidepresiva.Nevím jak se rozhodnout.Zůstat v manželství, kde mám pocit, že jen dávám, ale nic nedostávám.A nebo jít a změnit svoji životní cestu. A zůstat s dětmi sama? Přitel by jednou za měsíc přijel...Uvažuje, že by se i přestěhoval, když mu holky dostudují.Ale dříve než za 5let to nebude.Jenomže mám trošku strach, že nyní má 49let,za 5let to bude již 54.Neutíká ten život nějak rychle? S mým mužem nemáme skoro nic společného.Ani cíle ,ani zájmmy,ani přátele.Celý život jsme se hádali.Ani v oblasti intimní nám to nikdy neklapalo. Manžel tuto stránku vypouštěl.Nyní jsem na dně.Nevím, jak se odrazit.Mám strach se rozhodnout.Jsem vlastně plná strachu.
Petra
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, jsem rozvedená a našla jsem si ženatého přítele. Přítel a jeho manželka mají tzv. volné manželství. Vím z rozhovoru s manželkou že i ona má vedlejší vztah. Můj přítel se mnou tráví všechen volný čas, netají mně,ale stejně mi není dobře. Začínám se hluboce zamilovávat a s přítelem máme jen to hezké. Oba máme i vnoučata, nic netajíme, užíváme si ztřeštěné úlety,ale já nejsem šťastná.Připadám si jako trest za nepovedené manželství. Mám utéct?
Věra