Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nedotažený rozchod
Dobrý den,

jsem čerstvě po rozchodu (cca týden) s partnerkou, se kterou jsem necelé 3 roky s tím, že 2,5 roku jsme spolu bydleli. Seznámili jsme se docela náhodou a poprvé jsem ve svých 21 letech pocítil opravdovou zamilovanost. Oba jsme do toho dávali maximum a objevovali nové pocity zamilovanosti, myslím, že to přerostlo v lásku a my jsme spolu plánovali zemřit. Bohužel po nějaké době se u nás obou projevili naše povahy (jsme oba dominantní a tvrdohlaví a začaly u nás s tímhle potíže, taky v tom sehrálo roli to, že to byl náš první vážný vztah a neměli jsme zkušenosti a řešili i nepodstatné věci). Každopádně jsme žili přes rok a půl v představě, naše potíže jsou normální, že se časem ustálí a oba uzrajeme a bude to jenom a jenom lepší, bohužel se tak nestalo a hádky byly pořád horší a častější.
Martin
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní Douchová,

děkuji moc za Vaši reakci a názor!

Žaneta38
Žaneta38
nedotažený rozchod
Mám o tu jeho lásku ještě bojovat? Říká mi že jestli máme být spolu tak nás osud spojí zase dohromady. Tak já nevím.
veronika
nedotažený rozchod
Dobrý den, jsou to už 2 týdny co mě přítel opustil. Mě je 23 a jemu 20. Byli jsme spolu 4,5 roku. Ano jsme mladý, pro nás oba to byla první láska. Jenže já sním plánovala budoucnost a byla jsem a stále jsem do něj dost zamilovaná. Bydleli jsem spolu rok. Poslední dobou jsme měli nějaké neshody. Ale vždy jsme se nějak usmířili. Opustil mě kvůli tomu že mi dal rok a půl šance abych zhubla a nějak dobře vypadala protože on je fitness trenér. Další důvod byl ten že jsem prý poslední dobou až moc náladová a dokázala jsem mu zkazit náladu každý den a že si chce užívat. Hrozně mě to ted mrzí, chtěla bych ho zpátky a dokázat mu že bychom stále mohli být spolu. On mě má prý pořád moc rád a chce zůstat kamarád. Nevím jestli to dokážu. Zatím se scházíme se jen kvůli sexu protože ten byl v našem vztahu výborný. Nevím co mám ted dělat, jsem neštastná a pořád brečím. Doma v bytě je mi smutno že sem tam nakonec zůstala úplně sama. Budu pokračovat dál...
Veronika
nedotažený rozchod
Neni schopny me nejak zaclenit,mezi sve kamarady. Kdyz k nemu jedu, rekne at te nikdo nevidi hlavne..Nemuzeme jet domu ani spolecnym autobusem ja musim jet treba az za 15 min. Vzdy kdyz mu vola nejaky kamarad nerekne mu ze je semnou. A ja uz nemuzu. Obetuju pro nej vse, dychala bych za nej. Myslim,ze jsem na nem citove zavisla, ale nevim co mam delat. Cekat ze se zmeni? Nebo přerušit kontakt uplne? Nikdy s nikym,jsem se tak dobre necítila,ale taky mi nikdo tak neublizil. Jinak se po 2 letech dozvidam, ze jsem nebyla jeho prvni. 2 roky zpatky me přesvědčoval a psal,jak je rad ze pockal na tu pravou na to poprve. A ted sem nasla jeho seznam holek, a predemnou uz někdo byl..a ja žila az doted v tom,ze je to pro nas poprve. Vychovavaji ho jeho prarodice a teta a jim taky nadava sproste jako mne a nevazi si jich. Prosim poradte mi jak mam zacit zase zit a oprostit se od nej. Porad ho mam strasne rada.Ale staci abych udelala sebemensi chybu a da mi to sezrat jako nikomu.(nebo ani ne chybu)
Jana1
nedotažený rozchod
Pokracovani. Uz sem to nevydrzela aže rekla jsem holkam, co semnou bydleli na pokoji, co se deje. Ti mi říkali porad,ze se chova jako idiot at na nej kaslu. Pozdej toho dne se semnou rozesel. Rekl mi ze si za vse muzu sama, ze nikdo o nem nebude vykladat, omlouvam se za ten vyraz ,ho*na,. Vsechno byla pravda co jsem holkam povedela ale on to poprel. Rekl,ze by me nikdy neuhodil,kdyz s nim jedna z nich mluvila..Ta mu to neverila. Par potom byla skola. Az doted temer se choval tak,ze si naschval zacinal s holkama ktere znam, dokonce i s jednou ,kamaradkou, bylo to ale jen na jednu noc vsechny ty jeho vztahy. Delal mi schvalnosti,kdyz sem rekla,ze me to trapi vysmal se co on s tim, ze za chyby se platí..(to myslel jak sem rekla holkam co se stalo). Nyni je to tak ze me porad otravuje se skolou at mu pomuzu,at mu pujcim penize, at přijedu (to chcel sex). Ale posledni dobou citim,ze by to mohlo byt jine, ja nikam nechodim,nedokazu zacat zase zit jako pred tim..ale on porad nejak neni schopn
Jana1
nedotažený rozchod
Dobrý den, mam problem asi uz pul roku. Pred pul rokem se semnou rozesel pritel, oboum nam je skoro 19 a jsme spolu ve tride. Byli jsme spolu pres 2 roky. Zacatky byly uzasne, byl muj poprve uplne ve vsem. Jenze asi po roce a pul vztahu prestal hrat fotbal, zacal se venovat misto fotbalu a me diskotekam a to kazdy patek a užíval si s kamarady. Zacal mi nadavat sproste, ponizoval me,kdyz jsem brecela vysmival se mi.Po 2 mesicich,kdy jsem takhle trpela se najednou zmenil zase zpatky a byl stejne skvely jako pred tim, jelikoz jsem odjela na par dnu pryc a kamaradi ho okradali a vykaslali se na nej. Nechapala jsem to ze dne na den me zas jak rikal, miloval.Jenze sem tam velice malo,ale prece jen mi nadaval i po dobu 3 mesicu.V rijnu jsme jeli na skolni vylet, tam se choval zase stejne osklive,chodil do strip baru,nebyl vubec semnou,kdyz jsem se trosku napila a brecela proc se tak chova, uhodil me a rekl,ze jsem ozrala devka(on pil cely vylet mimochodem).Hrone vycerpana a znicena jsem byla
Jana1
rozvod a děti
Pokračování:
No a pokud se ozvu, tak mě dá najevo, že to nemám řešit. To se mi nelíbí a tak se uklidím do kouta a mlčím, načež se mi už hodněkrát stalo, že se mi do očí vlijí slzy a mám rázem po náladě. Přítel je už z toho také nešťastný, protože on to nechápe, že mi to vadí.
Bohužel je to mojí povahou, jsem příliš emocionální. Nevím, jak v těchto situacích zareagovat a potřebuji poradit, nevím co s tím. Vnitru je to asi strach z toho, že má přítel větší zájem o handrkování se s bývalkou, i když je to kvůli malému, než aby se raději soustředil na náš vztah. Takováto rozepře pak může trvat třeba celý večer, že já nemluvím a on si řeší přes telefon jejich problémy, někdy mi i přijde, že ho to snad baví řešit, protože on chce vyhrát.

Potřebovala bych poradit, jak v takových situacích zareagovat, a jak s partnerem o tom hovořit tak, abych se nerozbrečela, zatím mi to moc nejde.

Musím ale zmínit, že pokud neřešíme tyto trable, tak si moc rozumíme a vztah je pěkný.
Ela
rozvod a děti
Dobrý den,

potřebovala bych se poradit, jsme s přítelem cca rok a půl. Našli jsme se navzájem, když jsme měli ještě oba bývalé partnery. U mě to bylo snazší já byla vdaná, takže proběhl rozvod a tím to haslo. Přítel nebyl ženatý, ale má dítě (kluk nyní mu jsou 3 roky), jeho bývalá se odstěhovala k mámě a odstěhovala se. Syna si bereme jednou za 2 týdny na víkend. Vše by bylo krásné, stále mě ujišťuje, jak mě miluje a že jsem skvělá a nádherná. Ale problém nastává ve chvíli, kdy se začnou přítel s jeho bývalou hádat po sms nebo chatu v mobilu. Můj muž má totiž celkem velké ego a tak si nenechá nic líbit, i když se snaží, aby vše bylo v dobru malého syna. Hned jak mu přijde zpráva, tak on je hned na příjmu, aby mohl argumentovat. Někdy se pohádají a pak když si volají je zase vše v pořádku a jsou kamarádi a takto se to stále střídá. Mě nejvíce štve to, že si přítel nenechá nic říct, když jsem mu radila, aby ji ignoroval, že to nemá smysl řešit, protože nic nevyřeší.
Ela
diskusní příspěvek
pro Renatu ze třeťáku
Dobrý den, dost mi to připomíná můj příběh, jen mému spolužákovi na průmce máma neumřela. Podobně jsme spolu laškovali, jiskřilo to, ale nechodili jsme spolu. Někteří kluci v tom věku nepotřebují vztah a asi ani já ho nepotřebovala a netlačila jsem na pilu. Ale bylo to fajn a ráda na to vzpomínám. Dnes se mi blíží padesátka, manžel, čtyři děti, spokojenost... Zdraví Jana
Jana Pinkasová
nejistota ve vztahu
Paní doktorko. Jsem rozvedená 4 roky. Před 2 lety jsem se sblížila s mužem, který má za ženu sestřenici mého bývalého muže. Znám ho tedy cca 25 let. Zamilovala jsem se do něj. Jenže ještě přede mnou měl vztah s ženou, se kterou je stále v kontaktu. Ona má sice přítele, kterého ,, prý údajně miluje". On už s ní nic nemá, jen mu ,, pomáhá" od bolestí zad ( je masérka). Je to asi měsíc, kdy zazvonil...zatajil se mi dech, hodila jsem mu klíče. K ničemu nedošlo. Měl na ruce náramek. Já se ptala, kdo mu ho dal a on, že jeho bývalá přítelkyně. Hrozně mě to ranilo a ponížilo..........kdysi jsem mu taky něco dávala, ale to nesměl nikdo vidět ( hlavně jeho žena nebo bývalá milenka), takže to buď zůstalo v šuplíku nebo mi to vrátil. Bylo mi strašně.....odešel. Psal mi, proč s ním zase nemluvím. Po telefonu jsem mu řekla, proč to udělal, že prý to není pro něj důležité, když ho nosí?? A já mu odpověděla, že nikdy nepřizná žádnou chybu a tohle byla chyba zásadní. ZLOMIL MI SRDCE.Váš názor, prosím. - otázka upravena poradcem
Radmila
sexualita
Dobrý den, prosím radu:)
Jsem s přítelem rok. Vysadila jsem HA a teĎ když nechce jednou pohlavní styk tak sem naštvaná a protivná. Úplně zuřím. Když sem bez něho tak se často ukojím i sama, někdy při videích..a t mě štve ještě víc, protože mám pak strašně špatný svědomí, vyčítám si to a někdy kvůli tomu i brečím. Chci se zeptat, je to špatné dělat se sama? Bojím se, že kdyby to na mě někdo zkusim že kývnu, ale nikdy to nechci dopustit! Nemůže to mít nějakou souvislost? Myslím, že sama se ukájím když můžu, ale snad před cizím by měl mít člověk nějaké zábrany ne? Prosím pomoc, jak vždy obvládnouty pocity když přítel nechce? A jak ovládnout touhu? Děkuji moc :-)
Áďa
nevyrovnaný vztah
.Byla chladná jako kdyby jsme nic spolu nezažili a nic ke mě necítila.Psali jsme si kamarádsky týden ale pak jsem to už neunesl a musel jsem za ní jet. Celých 14 dní jsem jí uháněl , protože jsem si nemohl pomoct. I když jsem si říkal , že jí nebudu psát tak jsem to pořád dělal. V zoufalé situaci z naštvanosti jsem ji poslal někam a jak mi to mohla všechno udělat. Po chvílí mě to mrzelo a dnes jsem jel za ní s velkou kyticí , který stal hodně peněz. Kytku si vzala , ale taky řekla, že už prostě dál nemůže , proč to pořád nechápu. Zablokovala si mě všude na mobilu a sociálních síti. Tak jsem odjel a teď vůbec nevím , co mám dělat. Zhubl jsem strašně moc a je to pro mě depresivní , protože dva roky jsem dělal kulturistiku a všechno je pryč. Nemám chuť jíst , v noci spím maximálně hodinu a z práce jsem již dvakrát odešel protože jsem to nezvládl. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Jan 3
nevyrovnaný vztah
Po 10 měsících to začalo opět drhnout. Neměla chuť do ničeho, pořád jsme leželi doma a nechtěla absolutně nic podnikat. Cokoliv jsem udělal nebo chtěl podniknout , nic se jí nelíbilo. Neustále jsme se hádali a vůbec jsme se k sobě neměli. Potom jsem měl problémy v práci a taky s šikanou na pracovišti. Chodil jsem zdeptaný z práce a chodil brzo spát . Pořád jsme se hádali i kvůli naprostým blbostem. V každé hádce padaly slova o rozchodu ale vždy se to nějak uklidnilo a shodli jsme se, že to bylo řečeno vždy s afektu. Mám silné deprese a vždy vidím vše černě takže je to i moje vina. Vždy vidím jen to nejhorší. Pak jsem zjistil, že se schází s bývalým přítelem a začal jsem žárlit. Vím, že k vůli němu se rozešla minule s jejím bývalým partnerem. Následoval definitivní rozchod, který jsem neunesl. Řekla mi, že nemá už na nic sílu a že dál nemůže jít., ale že mužem být kamarádi.Dva dny jsem to nechal uležet , ale pak mi to nedalo a musel jsem si s ní psát.(pokračovat budu v další otázce).
Jan 2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
než jsem si našel současnou přítelkyní , byl jsem sám asi 2 roky, protože jsem se vyrovnával z předešlého rozchodu.Až mě nakonec samota dohnala si najít novou přítelkyni . A tak se stalo. Ze začátku jsem měl pořád tendenci v hlavě srovnávat obě dvě, ale to skončilo po 2 měsících , kdy jsem se do současné partnerky zamiloval . Avšak následoval rozchod. Bylo mi řečeno , že se k sobě nehodíme a že každý chcem něco jiného. Bylo to v době, kdy ona teprve začínala chodit na diskotéky a já jsem už měl všechno za sebou a měl jsem rád spíše výlety a spíš se už usadit. Bylo jí 17 a mi 24 let. Byl jsem z toho celý špatný a těžce jsem to nesl , protože jsem se do ní zamiloval a už jsem prostě znova nechtěl zůstat sám. Za 14 dní mi napsala, že udělala blbost a jestli ji nedám ještě šanci. A tak vztah pokračoval. Naladila se na mou frekvenci a byli jsme šťastní. Jezdili jsme na večeře , měli jsme se k sobe, pořad jsme něco podnikali..(pokračovat budu v další otázce).
Jan
agresivita a vztah
DObrý den,

chtěl bych poradit. S partnerkou se neustále hádáme, někdy je to až příliš. Jsem si vědom, že důvod hádek je většinou má vina. Trápí mě ale, že když přítelkyni důrazně připomenu, aby na mě neřvala, ona se mě snaží fyzicky napadnout. Již se 3x stalo. Určitě chápete, že jako muž mám své ego a nerad bych jí taktéž fyzicky ublížil.

Můžete mi poradit jak zvládnout tyto situace? Samozřejmě kromě rozchodu.

Děkuji
Pavel
sexualita
Dobrý den, přítele sexuálně přitahuje moje kamarádka, dříve spolu chodili ale jen dva měsíce a nespali spolu.
Podle přítele má mnohem lepší zadek, mám nosit makeup jako ona, ona si děla každý den nějaké účesy a já jen rozpuštěné vlasy, tak bych si mohla taky nějaké účesy dělat. Přemlouval mě, abychom ji vzali do trojky, že je strašně sexy a když se ukájí, tak si to představuje.
Začala jsem hrozně žárlit a vše vyčítat, tak ji všechno řekl. Psali si o tom jaké nosí prádlo jestli tanga nebo brazilky, že ji občas klidně něco uvaří..Na to jsem přišla tak, že se mi už o tom zdálo a vlezla jsem mu do telefonu. Několikrát se mě ptal jestli by s ní nemohl ven. Ale moje kamarádka ho nemá tolik ráda jako on jí a vím, že by to neudělala. Navíc je zamilovaná už několik let do jiného.
Pořád si píšou.
Už si všiml, že mi to vadí. Oba vědí o mém žárlení.
Nevím jestli se přes tohle dostanu a jestli má vztah ještě smysl, vždyť možná chce spát s ní a ne se mnou, tak proč jsme spolu?
ANONYM
zamilovanost
Dobrý den, už rok a půl jsem zamilovaná do kluka, který je trochu slavnější než ostatní kluci. ( Byl v televizní soutěži v SuperStar, Dalibor Slepčík). Sice kdyby nebyl v televizi asi by jsme se nikdy nepoznali, ale já ho nepovažuju za slavného, považuju ho za úplně normálního kluka. Nebyla to láska na první pohled v televizi je mi sice moc líbil jak vzhledově, tak i jak se choval. Jenže když jsem ho poznala osobně, zamilovala jsem se do něho. Moc mě mrzí, že jsem ho nepoznala dříve. Pak jsem začala jezdit na jeho koncerty a začali jsme se k sobě pomalu sbližovat. I on mi dával velikou naději že by jsme spolu mohli být, choval se ke mně tak jako kdyby o mě stál. Úplně mi zamotal hlavu. A já se kvůli tomu už přes rok trápím. Přitom vím, že tak jako já, ho žádná jiná milovat nebude. Nevím, jestli se ho dokážu vzdát, protože pro mě znamená úplně Vše. Co mám dělat?
Natálie
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní Douchová, chtěla jsem Vás požádat, jak vidíte z vaší zkušenosti budoucnost vztahu. Jsem o téměř 20 let mladší, oba jsme rozvedení, partner se rozvedl kvůli mně, já už rozvedená byla. Bývalá manželka rozvod neunesla, dělá potíže už tři roky. Ale nějak jsme to ustáli. Zatím spolu nebydlíme, jezdíme za partnerovými přáteli, na dovolené, sex je krásný. Já mám dvě dospívající dcery, ty s námi nejezdí a až na výjimky se s nimi partner nesetkává,. Partner má tři děti - jedno nemanželské dnes již dospělé, ale s tím se od jeho narození vůbec nestýká, ani neví, kde žije, pak ještě další dvě dospělé. Se synem má kontakt docela dobrý, ale dcera je zmanipulovaná matkou, takže s otcem přerušila kontakt. tvrdí mimo jiné, že byla psychicky týrána, je fakt, že tam byly nějaké hospitalizace na psychiatrii a ona se sebepoškozovala. Sváděli vinu na partnera. V současnosti dcera ho například dala k soudu, že neplatí alimenty. A bývalá žena tvrdila, že neplatil alimenty i na nemanželské dítě, že to platila za něj. Partner dnes říká, že to byla jeho chyba, že ji to nechal platit, že mu to vyčítá. Partner umí být výbušný, je velmi společenský, je docela přísný k lidem okolo, je úspěšný podnikatel, ale ke mně se chová pěkně, miluje mne. Já ho miluji také. Kamarádka mi říká, že je divné, že se nestýká s dětmi, já jsem docela ráda, že se s nimi vůbec nepotkáváme, byly vždycky odtažité. Paní doktorko, spatřujete tedy nějaké riziko podle jeho vztahu k dětem, tak jak mne varuje kamarádka? Partner už má jen matku a o tu se snaží v rámci možností starat. Děkuji za vaši zkušenost a pohled.
Adela
rozvod a děti
paní doktorko, prosím, poradíte jak se mám vyrovnat s tímto: byli jsme manželé 19 let, poslední roky to bylo napjaté , ale nehádali jsme se, manžel byl doma nespokojený, rozhovory nic nepomáhalo. On si pak našel o hodně mladší rozvedenou ženu. celkem brzo to prasklo, já i děti jsme vyjádřili nesouhlas, on se začal vztekat, že musíme akceptovat jeho rozhodnutí a že je to jeho přítelkyně. Podala jsem žádost o rozvod a o rozdělení majetku. asi už předtím se pokoušel ukrýt majetek, úplně se mu to nepovedlo, není ochoten se dohodnout, není ochoten vyjít vstříc dětem, aby nepotkávaly jeho přítelkyni, nic. Přede mnou utíká, zapírá se, nezvedá telefon - ten si pak zablokoval, nereaguje na maily. Skoro ze dne na den. Všechno řešíme přes soudy a právníky - zbytečně. začal být i arogantní. Já se nějak nemůžu srovnat s tím, že téměř ze dne na den je konec s člověkem, s nímž jsem prožila velkou část života, vychovala děti a dlouho se snažila manželství udržet, i když už bylo asi nějakou dobu za čárou. Strašně mi chybí, přicházejí vzpomínky, stesk. On si mezitím užívá peníze z našich firem, k nimž nemám přístup, okolí říká, že je šťastný. Když ho vyhledám, snaží se přede mnou utéct, minule mě málem přejel autem, kdybych neuskočila. prostě překážím v jeho životě a navíc chci peníze (stejně tak i děti). Zákony a rozdělení SJM jsou pro něj jen cárem papíru. Co vlastně mám dělat? ne z pohledu právního, tam to už řeším, děkuji.
Monika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, chtěla jsem se s Vámi poradit, jestli má smysl pokoušet se měnit vnímání manžela. jestli to vůbec půjde. Známá je samoživitelka se dvěma dětmi a má velmi těžce nemocného toho mladšího. Ten byl na měsíční hospitalizaci v léčebném ústavu, v malém městečku, hodně mimo dopravní spoje. Ona nemá auto, autobusy tam o víkendu nejezdí, syn je malý, chtěla se s ním vidět. tak jsem jí nabídla, že ji tam odvezu (60 km jedna cesta). Zabralo mi to celé odpoledne až do večera, peníze na cestu jsem nechtěla, ona je na tom finančně špatně. Sice mě to moc nebavilo, ale vnímala jsem to jako pomoc někomu, kdo ji potřebuje. Známá byla šťastná a tak zaplatila za mne v cukrárně čaj (nechala jsem ji, aby se necítila hloupě, chtěla to jako odměnu za cestu). Doma jsem to vyprávěla manželovi, měla jsem dobrý pocit z pomoci, ale on se mi doslova vysmál, že to byl teda - ironicky - dobrý kšeft, promrhat celé odpoledne, projet benzín za 250 Kč a dostat za to čaj. Zůstala jsem jako opařená, ale začaly mi doklapávat nějaké věci, které se děly v posledních letech - pocit, že manžel musí na každém vydělat za každou cenu, tedy i na mně (dostala jsem před nedávnem nějaké nefinanční plnění jako odměnu za zprostředkování, nepotřebovala jsem ty věci, chtěla jsem je prodat, manžel podniká ve stejné branži, tak to prodal a nechal si polovinu peněz, těch příkladů bych mohla uvést víc). Bohužel se tento jeho princip začíná dostávat do našeho soukromého života - on doma pomůže jen, když recipročně něco chce dostat, jinak všechno přehazuje doma na nás a křičí, když například úklid není hotov. Dostala jsem se do fáze, že když začne něco doma dělat, že se už zase děsím, co za to bude chtít, ještě u toho sleduje, jestli náhodou on "nedal" víc. To poměřování mě stresuje snad ještě víc. Zkouším mu vysvětlit, že jsou věci, které člověk nedělá recipročně, ale protože chce pomoci nebo že toho druhého má rád. Jenže on to nevnímá nebo nechce vnímat. Má smysl se pokoušet mu to nějak vysvětlovat, má smysl navozovat nějaké situace, aby pochopil (je to dost pracné a zdlouhavé)? Anebo je to osobnostní nastavení a jen těžko s tím půjde pohnout? Děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Ada
nedotažený rozchod
Dobrý den, partner se se mnou rozešel po roce vztahu, a to jednou smskou. vše bylo v pohodě, jen měl někdy špatné nálady a já často netušila, čím jsem ho vlastně naštvala, bylo to pro mě neodhadnutelné. Tentokrát jsem měla pocit, že se mnou nepočítá na akci a napsala jsem mu to a zeptala se, zda tedy mám přijet /Zval mě den předem, ale v den akce to vůbec nezmínil, ačkoliv se mnou mlouvil/. On mi na to napsal sms, že je konec! Ještě jsem mu napsala a omluvila se, ale nereaguje. Ten den mi ještě ráno psal, že mě miluje... Potřebovala bych si s ním o tom alespon promluvit, rozejít se normálně, ale nemám vůbec šanci. připadám si hrozně.
Veronika
partnerský trojúhelník
Vždycky si velmi dlouze a přátelsky povídáme a můj pocit, že si velmi rozumíme nevymizel. Potom po 3 měsících "nesetkávání se" jsme spolu opět měli sex, bylo to jako dřív opět úžasné a ten pocit byl zpět. Pokusila jsem se mu několikrát napsat, ale stále nemá čas. Nerozumím jeho chování, je milý přátelský, sex s ním je báječný, mluví o budoucnosti a když mu ji navrhnu, tak nereaguje. Mluvila jsem už ze zoufalství s jeho přáteli a ti mi řekli, že možná má ze vztahu strach, že už je velmi dlouho sám. Jsem z toho zoufalá, vůbec mu nerozumím. Žiju stále se svým přítelem a velmi mě to trápí, protože jsem zamilovaná do jiného muže. A pořád čekám, jestli se situace nějak vyvine. Přítel na mě začal tlačit, že chce dítě, jenže já s ním za těchto okolností nedokážu vůbec plánovat nějakou budoucnost ani náš vztah zkusit nějak opravit. Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď, nevím, co mám dělat. - otázka upravena poradcem
miki
partnerský trojúhelník
Dobrý den, je mi 37 let, 4 roky žiju s přítelem, náš vztah není úplně ideální a spousty věcí mi v něm vadí, nejsme podle mě úplně kompatibilní v hlavně v trávení volného času a taky v sexu. Naší krizi jsem se snažila dlouho řešit, ale přítel nejevil moc zájem a říkal, že jen přeháním. Tak se stalo, že jsem asi před rokem potkala zcela neplánovaně jednoho muže. Velmi jsme si rozuměli a bohužel, asi kvůli mé touze po něčem, co mi doma chybí, jsme skončili spolu v posteli. Zpočátku jsem tomu nepřikládala žádný význam, jenže jsme se začali vídat a měli spolu pravidelný sex. Dokonce začal mluvit o budoucnosti se mnou a já mela pocit, že si velmi rozumíme i v ostatních věcech a že i je mi s ním fajn. Po třech měsících schovávání se, jsem mu řekla, že to takhle nechci, že se se svým přítelem rozejdu a že bych chtěla být s ním. Jenže on jakoby najednou začal couvat a že si není jistý a kontakt velmi omezil, občas se potkáme pracovně a občas při nějaké společenské akci. 1.část
miki
krize středního věku u mužů
Dobrý den, pročítala jsem Vaše odpovědi v sekci krize středního věku, protože tím taky doma procházíme. Pochopila jsem základní princip - chválit, ptát se, mít zájem. Jenže kde na to vzít sílu být pořád pozitivně naladěná, když on vrčí, vzteká se, vylévá si na nás po příchodu z práce zlost, na chválení odpoví akorát jo, dobrý a možná to ani nevnímá. prostě pán všechno vím, všechno znám, všichni mě musí poslouchat a hlavně nechci stárnout, chci být trvale mladý. Taky je to o tom, že když on si řekne, tak my musíme skákat, když nabízím společnou aktivitu, odmítá, protože to pro něj asi není dost atraktivní. A některé sporty, které dělají jen mladí kolem dvaceti let, eventuálně jsou silové - třeba kiting, zkoušet nechci, bojím se. Někdy mám pocit, aby člověk chodil po špičkách a stejně se nezavděčí. Chodím ke kadeřníkovi, občas si koupím něco nového, ale lákadlo mladého neokoukaného masa je asi silnější... Co vy na to?
Jitka
krize vztahu
reakce - Lucie - krize vztahu - pocit, kdy partner chybí, ale něco nedovolí mu napsat. Lucie, přesně jste popsala to, co já zažívám po 25 letech manželství. Intuitivně jsem udělala to, co radí paní doktorka - rozložit vše na prvočinitele: A ty jsou : hezké a dlouhé vzpomínky na fungující manželství, vize (dokonce jím slovně potvrzovaná) o společném stárnutí v pěkném domku, radost ze studií dětí, zážitky s přáteli, zajímavá oblast práce, jeho někde uvnitř dušička malého bázlivého dítěte. A teď to negativní - jeho zvyšující se agrese venku i doma, zhoršující se labilita nálad, jeho tvrdohlavost, pohrdání a lži v poslední době, přístup já jsem se rozhodl a vy musíte akceptovat. Jsou to prvočinitele? Co s tím dál? Mám to jako Lucie - jsem ráda, že přišel domů, ale zároveň se bojím co bude. I když v posledních týdnech - jsem ráda, že je, když zavolá, na druhou stranu se ho bojím kontaktovat, protože se dost dramaticky odstěhoval. Závislost tam asi taky je - máme děti, majetek, společnou historii - nechce se mi toho jen tak vzdát, neumím za sebou rychle spálit mosty.
Eva
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, co byste poradila. Začínali jsme z ničeho, manžel podnikal, já mu v rámci možností pomáhala, měl toho hodně, musela jsem se naučit být samostatná a umět si všechno zorganizovat. naučilo mě to chovat se efektivně a ekonomicky - systém v domácnosti, rodině, práci, abych stihla všechno a nikoho nezanedbávala. Bylo to vyčerpávající, ale já byla šťastná, že vše zvládám. Tohle trvalo asi 16 let, přidaly se úspěchy v práci, manželovi se taky dařilo a až na nemoc dcery i děti prospívaly dobře. Díky dceřině nemoci jsem musela asi po 4 roky se jí věnovat intenzívněji , byla v nemocnici, potřebovala přívětivější přístup, jenže zrovna tohle začalo být manželovi trnem v oku. A přidala se i nespokojenost se systémem doma, když mluvím o nějakých představách do budoucna, naříká, kde je prý on, když mu řeknu, že je tam s námi, nestačí mu to. Když s ním mluvím, co chce on, neví anebo je to pokaždé jinak, na co si zrovna vzpomene. Ve hře je i jeho představa stěhování zpět do jeho rodného města, kde si on nechal trvalé bydliště kvůli podnikání a máme tam ještě i přátele, ale školu, práci, zájmy, kamarády máme již tady, kde 16 let bydlíme. Systém doma nám vyhovuje, drobnosti na žádost měním, do zásadních věcí se nechci pouštět (mít třeba všechno ve sklepě, když se to v pohodě vejde do špížky a mám to při ruce - takových nepraktických změn on navrhuje víc a je nepříjemný, že je nechci realizovat). paní doktorko, mám mu jako malému dítěti pořád opakovat, že ho máme rádi (to, že udržuji zázemí a atmosféru domova on nevnímá jako projev lásky, to je prý normální a běžné), moc mi toto tedy nejde, vždyť je to člověk, který má skoro padesát. jak z něho dostat, co vlastně chce, když je to pokaždé jinak? Anebo je to nesrozumitelné? Tím jeho neustálým naléháním, někdy i víc agresívním se ho začínám bát, cítím, že se mi vzdaluje, nějak ztrácím chuť pro něj udělat něco navíc, což on asi vnímá a vyčítá zase. K svátku mu tedy koupím například výborné víno, ale už nepobíhám po obchodech, abych mu sehnala pěknou mikinu, on se na víno koukne a řekne, hm víno... Asi nastala nějaká krize, že? Jak z toho ven? Na něco kapacitu mám, na něco ne. Děkuji.
Jana
partnerský trojúhelník
* vážným a nebo ne. Přesto si říkám, jestli opravdu nepatříme k sobě a nebo jestli těch ran už bylo příliš a měla bych to nechat být se vším všudy i kdyby on se vzpamatoval. Vím že jsem tenhle kolotoč začala já, ale nyní si říkám, že já si to zkusila, on zkusí teď a když by měl ještě zájem .... jsou to hypotézy, jen si ráda poslechnu váš názor. Děkuji a mějte pěkný den
Simona
partnerský trojúhelník
1/2 Dobrý den, pokusím se co nejstručněji shrnout mou vztahovou situaci: byli jsme s přítele od 18-ti let, první vážný vztah, po 8 letech mě dostihla potřeba, zkusit něco nového, byla jsem partnerovi nevěrná, takzvaně jsem si anšla bokovku, chvíli mi dal postor, ať se rozhodnu s kým chci být, já v bouři hormonů nedokázala říct jasné stanovisko až nakonec odešel, bokovka se stala hlavním vztahem pouze na pár týdnů a pak byla dál jen čistě sexuálním vztahem a já byla opět v kontaktu s bývalým přítelem, po docela dlouhé době jsme se domluvili, že začneme znovu, já se snažila, co to šlo, možná až moc a on se nyní po 4 měsících od druhého pokusu sebral, že se necítí dobře a potkal v práci mladou kolegyni, která mu věnovala mnoho pozornosti. Přesto říká, že je zmatený, že mě má rád, že neví jak se srovnat. Já také nevím, co si o celé situaci myslet, nyní se snažím se věnovat sobě, přesto mi na něm záleží, nezbývá než mu nechat prostor, jestli se jeho vztah s kolegyní *
Simona
rozvod a děti
Dobrý den, špatně se srovnávám s rozvodem. Po rozvodu jsem se ocitla v jakési izolaci, protože hodně přátel jsme měli ze strany manžela, a ti měli doslova zakázáno se mnou mluvit anebo se začali stranit, aby neměli problémy - manžel je vznětlivý a i když byl s milenkou veřejně, vyhrožoval, pokud tok informací šel ke mně. On komunikovat nechtěl a stále nechce, nezvedá telefony, zapírá se, bojkotuje rozdělení majetku, svému okolí i u soudu lže. O hodně mladší přítelkyně mne vpodstatě v té naší společnosti nahradila. Těšila jsem se, že po letech výchovy dětí a šetření či bezplatné pomoci manželovi v podnikání bude trochu klid, nebudeme muset šetřit, pojedeme do zahraničí - to teď má jiná paní. Do práce chodím, takže nějaké peníze mám, ty však spotřebuje domácnost a děti, takže na třeba hory v zahraničí mi nevychází. A ani není najednou s kým. Můj život se v posledních dvou letech vpodstatě zastavil - bojuji o majetek (bude trvat ještě minimálně 6 let), zuby nehty držím dětem nějaký domov, ale manžel děti uplácí, takže jejich vztah je taky složitý, ocitla jsem se v určité chudobě a izolaci. Zkouším si najít přítele, jenže se mi daří najít jen lidi s minimálním finančním zabezpečení, kteří spíš očekávají ode mne, že je budu živit anebo vím, že by mne do konce života čekalo jen ježdění na kole po okolí, protože na víc by prostě nebylo. Rozdělení majetku nedopadne spravedlivě, to mi už právník sdělil, bývalý manžel nám znemožnil přístup do některých rodinných míst, kde jsme byli 20 let zvyklí, kde děti prožili dětství, se zvířaty, vzal klíče, vyměnil zámky. Moje vydělané peníze jsme spotřebovali (projedli, oblečení, dovolené, vybavení domácnosti), manžel investoval a nechával si psát vše na sebe. Teď se tím ohání a bohužel soudy mu dávají za pravdu. Paní doktorko, asi závidím té jeho nové partnerce, jenže co mám dělat? Ona se o nic nezasloužila a vlastně spotřebovává "moje" peníze. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Vilma
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s partnerem jsme se začali stýkat před 3lety. 2 roky z toho měl ovšem paralelně i jiný vztah, který částečně mlžil, částečně přiznával.A také mne za ty 2 roky nic vážného nesliboval.Tento nevztah,kdy jsem se od něj snažila odpoutat,rozejít a opět vrátit, skončil tím,že jsem mu dala rezolutně rozhodnout, zda já či ona.Rozhodl se pro mne,ale pak s ní po měsíci ještě jednou byl,což jsem zjistila zpětně a on to označil za chybu a omlouval se.Od té doby jsme spolu třičtvrtě roku.Chová se mile,plni moje přání,plánujeme rodinu,vše funguje,jak má,ale před dvěmi měsíci se asi on ozval své bejvalce a začali se semtam stýkat(oběd či káva v restauraci).Když jsem to zjistila,mluvili jsme o tom a byla jsem rozhodnuta ho opustit,protože jsem nechtěla zažít pokračování nevztahu z minulosti.Řekl,že s ní nechce nic začínat,že ona má jiního,ale je mu prostě blízká a rád s ní mluví,že mi vždy řekne předem,že s ní půjde cca jednou za týden,což dělá. Přesto nevím,zda to akceptovat.Nedůvěruji mu.
Žaneta38
nejistota ve vztahu
část 3: držel mě několikrát pod krkem s pěstí u pusy, lomcoval se mnou, když jsem před ním utekla, prorazil dveře koupelny pěstí. Před dětmi mě ponižuje, křičí na mě lhářko prolhaná apod.Pak zase naopak lituje, slibuje, brečí, hroutí se, zahrnuje mě neskutečným množstvím zpráv o pravé lásce, nápravě manželského soužití, řeči o víře, bohu...Sám se přiznal k nevěře před svatbou (svatbou si ji odpustil - manželský slib je pro něj posvátný),mě si prý vzal stejně s tím, že ho budu podvádět, začal si psát s nějakou Evičkou a několikrát o ní mluví.Do toho mi v afektech vyhrožuje že při rozvodu mi vezme děti...Mě je čím dál odpornější,nechci aby se mě dotýkal, cítím se od něj znásilněná, teď se bojím mu zároveň odporovat, ale nechci prostě...Bojím se ho.CHodím k terapeutce,on také začal chodit na terapii.Má i psychoter.výcivk.Chodíme do poradny,ale mě je pořád hůř...A nemám sílu odejít...tlačí abych zůstala, že chce děti se mnou vychovávat, vidět je vyrůstat a mě bolí srdce.Prostě nevím co dál
Lada
nejistota ve vztahu
2 část: abych se necítila sama (protože jsem nemohla ani nikam chodit, když jsem někam šla, tak mi psal, volal, vzkazoval ať si seženu hlídání, zároveň nechtěl aby hlídala moje mamka, apod. - docela jsem v tom plavala) založila jsem na vesnici Mateřské centrum a začala se věnovat jeho aktivitám. Na to opět žárlil a vyčítal mi to.Samozřejmě on sám byl pod tlakem - fiannční situace, do toho mu zemřel před dvěma lety otec. Po té začal být ještě horší,dává mě a mojí rodině za vinu, že se s ním dostatečně nerozloučil a stále to vytahuje...Já už byla na tom dost mizerně, protože poslední rok se nadávky a ponižování dělo minimálně každý měsíc, někdy i víkrát za sebou.Poznala jsem jiného muže, zamilovala se, viděla jsem, že by mohlo být všechno jiné, že jsem si vzala nesprávného... chtěla jsem to manželovi říct, ale on se začal snažit, jakoby něco tušil...bylo mi ze mě zle.Pak na to přišel a začal kolotoč neuvěřitelný, který trvá 4 měsíce.Nadávky, urážky, už i napadení fyzické.
Lada
nejistota ve vztahu
První část: Dobrý den, psala jsem sem již dotaz ale nevím, kde případně najdu odpověď a jestli byl zodpovězený. Nejsem si jistá, jestli jsem vyplnila jméno... Proto píši ještě jednou a asi na dvě zprávy... Jsem s manželem 8 let v manželství, 14 let jako partneři. Máme spolu dvě děti - syn 6 let a dcera 4 roky.Poslední 3 roky byl na měl manžel velmi sprostý, choval se ke mě (s různým časovým odstupem) velmi agresivně - nadávky různé, vyhrožování že příště ji už dostanu,že mě zabije...Přitom mi to přišlo jako za úplně blbosti (že syn běhal bez trika, že moji rodiče přišli pozdě na návštěvu). Navíc moje rodiče mi vyčítal a vyčítá stále, hodně vulgárně se vyjadřuje o mé matce a sestře.Bydlíme kousek od nich a nejvíc tedy problémů začlo s tím, že jsme začali stavět, můj otec nám řidil stavbu a k tomu nám dost oba rodiče mluvili do života.Manžel nadával za to mě a zároveň mi zakazoval s nimi cokoliv řešit, takže jsem byla docela v šachu a nespokojenost samozřejmě rostla.K tomu já na MD....
Lada
partnerský trojúhelník
On odešle,chápu že když mě někdo vyhodí tak jdu.
Paní doktorko,vím že nejsem 100%,ale velmi se snažím toto všechno pochopit a pracovat na tom abych to jeho divné chování vždy ustála s nadhledem a řekla bych že se mi daří čím dál lépe.Ale popravdě už si začínám připadat jak blázen,mám z něj pocit že vždy když se po přemlouvání vrátí,strašně moc chce a i se velmi snaží,pak ale přijde nějaký spouštěč a je to všechno v háji. ( Tvrdí že spouštěč je milenka která se vždy ozve). S milenkou vždy když odemne odešel podniká výlety ,dovolené a letos i vánoce a silvestr,protože odešle k ní týden před nimi. Asi budu ostatním návštěvníkům této stránky připadat jak sebemrskač ale můj dotaz zní : Vidíte nějakou šanci na nápravu ? Jak si v tomto pomoci,pomohou terapie,nebo vidíte hlubší problém který je neřešitelný.Musím říct že je u nás velký problém i čas,partner ho nemá nebo tvrdí že ho nemá,v prvních letech měl práce tři aby splatil dluhy po zemřelém otci. nyní má jednu,velmi slušnou.
M.
partnerský trojúhelník
Dohoda fungovala měsíc,než musel odjet na víkend k matce,protože ta se nemohla prý hýbat a potřebovala aby jí pomáhal.samozřejmě že to mezi námi udělalo zle. Nicméně došlo k vysvětlení a vše bylo dobré. Pak, údajně si chtěl odvézt věci aby jsme se znova sestěhovali a matka si postavila hlavu že prý ne,věci mu nedá,jsem s ním jen pro peníze a kvuli dítěti,byl tam týden a údajně jí přemlouval aby se umoudřila. Umoudřila se za tři tisíce korun měsíčně. ( kde je pravda nevím odmítá se mnou mluvit prý mi nemá co říct) milenku,zná a přiklání se na její stranu. Nicméně partner tedy odešle ke mě s polovinou věcí. Měsíc a půl bylo vše v pořádku,až posledních 14 dní začal zase jezdit pozdě a opakovat své podezřelé chování. Načeš milenka vypustila informaci,že jsou spolu,jsou štastní a vše funguje jak má. Přišlo mi to divné,říkat o někom kdo bydlí jinde že je s ním štastný a partnera jsem se na to zeptala....no a začalo to jeho divné chování,které jsem vydržela chvíli a nakonec mu řekla at jde.
M.
partnerský trojúhelník
Od té doby,v různě dlouhých intervalech cca 14dní tři týdny se ke mě neustále vrací a trvá to do ted. Je pravda že je ve mě tak velký pocit křivdy že vždy vydržím nevyčítat určitou dobu ale pak ,když opět poznám to jeho chování ( duchem nepřítomen,pozdní příchody z práce,tajemné sms) se začnu ptát zda se mu paní ozvala,on tvrdí že ne že je jen unaven z práce, do několika dnů se pohádáme a já ho odejdu.Znám jeho vztahy z minulých dob,i jsme se o nich bavily a vždy to probíhá podobně jako u nás ( parlerní vztah,prozrazení a konec). za poslední rok toto u nás proběhlo 10x. Zřejmě tam bude problém i s jeho matkou,nemají normální vztahy,ona ho atakuje neustále s finanční pomocí,mám pocit že po smrti manžela na něj tuto povinnost přenesla.její manžel před smrtí měl 8 let milenku,ona mu jí tolerovala,vždy říkala že žádná ....nebude mít její peníze.Náš poslední návrat byl v lednu,kdy partner měl obrovskou snahu něco s námi udělat,dle jedné partnerské poradny jsme sepsali dohodu,byl nadšený.
M.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko,již jsem se o svém problému radila,nyní jsem narazila na Vaší poradnu a ráda bych znala Váš názor. Mám vztah který trvá cca 7,5 roku. Za pul roku mi bude 39 let,děti nemám,partner nejdřív nechtěl,poslední rok mi odkýval že ano.On už jedno má,platí,slušnou částku jeho styk s dcerou je omezen na jednou za dva měsíce na jeden den ( vymlouvá se na práci prý není čas). tak a teď k nám. Dali jsme se dohromady způsobem že se ke mě asi po dvou měsících nastěhoval od přítelkyně s níž má již zmiňovanou dceru. Za našich 7,5 let měl tři paralerní vztahy ve kterých sliboval že odejde a bude s těmi ženami. První trval 3 roky,druhý rok a třetí trvá již 4tým rokem a skutečně ode mne k dotyčné odešel. Bylo to loni v létě a na můj popud,přišla jsem na to a zeptala se zda po tak dlouhé době paralerního vztahu si již vybral. Bylo mi řečeno že ano a že jí. Řekla jsem tedy že ok at tedy odejde. Toto mu vydrželo 3 dny,pak nastalo přesvědčování o návratu a uznání velké chyby. Pokračuji ....
M.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, již dlouhou dobu pociťuji nespokojenost v partner. životě . Když nadhodím něco, co bych ráda řešila a slyšela jeho názor, tak on mlčí. Nikdy mi k ničemu nic neřekne a jen mlčí. Pro mě je to velmi ubíjející a hlavně jsem pak na všechny problémy a starosti i o děti " sama" . Cítím se úplně psychicky vyčerpaná . Mám pocit, že vedle sebe pouze přežíváme, ale nic víc. Nejsem zastánce rozvodů, nechtěla bych to už jen kvůli dětem ( 8 a 12 let ) , ale zároveň jsem ve vztahu, kt. mi vůbec nic nepřináší, jen deptá. Nevím, co dělat, jak z toho ven . Navíc řeším změnu zaměstnání a nemám nikoho, s kým bych vše mohla probrat. Nesdílíme společné lože, protože on byl z domu zvyklý, že to u nich tak bylo " normální" . Sex se mi zhnusil, neb aby si mě všímal jen když má svoji potřebu , to mě spíš ponižovalo a cítila jsem se pak zneužitá . Nevím, jak dál. Kdybych neměla děti, dávno bych s ním nebyla a byla radši sama. Za případnou radu děkuji . - otázka upravena poradcem
Tifani
nejistota ve vztahu
Paní doktorko, chtěly bych Vás poprosit o radu. Žijeme s manželem a dětmi 200 km od obou rodičů - přišli jsme sem kvůli manželovu podnikání. Čili jsme naplavení se všemi negativy. Manžel zůstal díky práci v kontaktu s těmi původními a zároveň si tady dělá nové - je extrovert,tak mu to jde docela dobře. Já jsem díky jeho práci hodně vytížená rodinou a pracuji daleko od domova, tak jsem na tom hůř. Ale nové kamarády tu mám. Jenže manžel je takový průtokový - s někým se přátelí, pak si ho naštve anebo ti přátelé ho omrzí anebo nejsou pro něj dost dobří a hledá dál. Zpočátku jsem domů zvala své kolegy i obchodní klienty, jenže on se buď chlubil nereálnými představami (já pak dva roky vysvětlovala, že se nic nerealizuje) anebo i ztropil scénu a před návštěvou uražený odešel. Pár mých kamarádek zaměstnal a ty od něj po třeba dvou měsících utekly. tak jsem se zvaním přestala, nestojí mi to za to. On však začal naopak, že tu nemám žádné kamarády. Mám dojem, že se tu se mnou v poslední době nudí a začíná víc a víc utíkat do původního bydliště - schválně tam zůstává déle než kdysi - prý je to pracovně. Zčásti ano, zčásti si myslím, že ne. Já bych chtěla, aby bydlení tady s námi bylo pro něj atraktivnější, ale riskovat obchodní klienty anebo kolegy už nechci. Co byste mi poradila? Moc Vám děkuji.
Věrka
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, rozhodla jsem se Vám napsat o svých trablech s manželem. Manželství jsme měli docela dobré, i když manžel potřeboval hodně prostoru pro podnikání, hodně se to taky točilo kolem něho, ale mně to nevadilo, ráda jsem mu pomáhala - prací, finančně, protože to bylo zajímavé a něco jsme budovali - teda po posledních zkušenostech bych spíš řekla, že manžel by řekl, že budoval on. Po mnoha letech jsme se ale dostali do stádia, kdy on střídavě bydlí s námi, střídavě "ve svém", jak se mu to zrovna hodí. Já s tím v pohodě moc nejsem, ale čekám, až ho to přejde a bude se cítit sám. jenže jemu se asi "svobodný" život zalíbil a začal se ke mně chovat jako ke své přítelkyni na zavolání - doma s ničím nepomůže (ty máš svoje, já mám svoje), jednu chvíli přestal dávat i peníze, te´d jsem ho donutila posílat peníze alespoň dětem na účet, takže domácnost táhnu finančně i fyzicky sama. On jen přijede občas na oběd, případně pošle smajlíka nebo krátce zavolá, vpodstatě mě zná jen, když potřebuje někam doprovázet (vyžaduje, že mi to musí slušet) anebo na sex. A vlastně ovládá i celý rodinný majetek, najednou je všechno jenom jeho. Domluvit se s ním momentálně na něčem jiném nejde, všechno odmítá anebo si stanovuje nereálné podmínky. Být "milenkou" a táhnout celou rodinu sama se mi nechce, rizikem je i to, že si i někoho najde a já jako milenka budu stejně na vedlejší koleji. Přistěhovat se už zkoušel (dokonce sám od sebe), ale vždycky se najde nějaký moment, který je důvodem k jeho znovuodstěhování (když se na to ptám, neřekne anebo vymyslí záminky typu nebylo dostatečně uklizeno). Začal jezdit i sám s našimi přáteli na dovolené, když potřebuje obsadit dvojlůžák, oslovuje v pořadí - syn, syn, dcera, já. I tohle mě štve, jenže s tím nejsem schopná nic dělat. Přátelé to taky nechtějí řešit. Snažím se taky žít život, ale díky rodině, domácnosti a dětem nemám tolik času a finančních možností. je řešením rozchod/rozvod? Abych na tom nebyla ještě hůř. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radka
nejistota ve vztahu
Dobrý den, už delší dobu se nemůžu vyznat v mojí přítelkyni, jsme spolu 6 měsícem ale už jsme spolu byli před pár lety, zkusili jsme to zkrátka znova. Má 3.letou holčičku bydlí s matkou s kterou je to docela těžké, potřebovala by do práce, ale nemůže, jelikož malou ještě nevezmou do školky a babička prostě hlídat nechce, a ještě vyčítá že nepracuje, a tak dále, momentálně jsou na nože, takže je přítelkyně ve velkém stresu. Tak a teď k tomu z čím si nevím rady. je to teď mezi námi takové že je ke mě hodně odměřená, tvrdí že chce být sama že nemá na mě náladu, ale já si osobně myslím že v takové situaci by byla každá žena ráda za to že vedle má svého přítele. Stále mi předhazuje že myslím jen sám na sebe že jí nejsem oporou a že se nechovám jako chlap. Ale když chci jet za ní aby nebyla sama a nějak jí utěšil nebo něco tak odmítá, snažím se vymyslet řešení, furt je problém že tohle a tohle, a já už si nevím rady co si o tom mám myslet a co mám dělat, moje snaha mi přide ůplně zbytečná
Filko
psychické poruchy
Dobrý den nevím si rady má přítelkyně už týden nespí má strašně divné představy spojuje si nesmyslné věci v hlavě a z toho špatné mám strach ze je to na psychiatrii a nechtěl bych aby k tomu došlo pokud to nebylo nutné děkuji.za radu
Patrik Tousecky
nejistota ve vztahu
Dobrý den,již sem sem psala už ohledne toho kluka co pracuje v zahranici, a jak semnou chtěl být,a pak nevedel co chce...doufám že si me pamatujete:) potom sem se mi ozval asi po 8 dnech,napsal jen ahoj,pak jak se mám,napsala sem mu proč mi píšeš? on to už si nebudeme psát? je to špatne? ja: ne jen chtěl si cas ne? on: ano potrebuju,ale to neznamená že si nemůžeme psát normalne ne? napsala sem ok...on:chapu zkalaml sem te nastval sem te to je mi podobný vse zkazit...napsala sem mu že to pro me není jednoduchý když mi dene chodily sms,napsal: romi budu psát casteji jen potrebuju vážne cas,sem zmatenej,i přitom vsem na tebe myslim,nejsi mi volná...nevim co si o tom myslet? napsala sem mu snad se sejdeš pak i osobne až budeš doma,napsal ano sejdu a popovídáme si,nevim esi mu veřit,ale ráda bych se ho zeptala na pár věci,tak uvidim,fur doufám že je normalni aspoň trochu a furt mi nelže..nevim co si o tom myslíte vy? proč by mi rovnou nenapsal nechci konec?:(
Romana
nejistota ve vztahu
Dobrý den, před několika lety jsem udělala chybu a nevím, co dál. Ukončila jsem úspěšně nadstavbová studia , která mi manžel bohužel záviděl, u manžela se zhoršily dost podstatně jeho cholerické výpady, byl depresivní jak obvykle před Vámocemi býval, kulminovaly u něj vysoké příjmy (což jsem ale nevěděla, on sám to tajil), čili nahromadilo se hodně různých věcí do poměrně krátkého období. Už jsem nevěděla kudykam, měla jsem díky jeho tajení málo informací a strach, že se někde hodně zadlužil /tehdy to tak vypadalo) a navrhla rozdělení majetku. K tomu nedošlo, protože se mu manžel bránil. A místo aby měl strach, že se manželství rozpadne (i když to tak zpočátku vypadalo, že za něj bojuje, bylo to ale jen naoko), začal se potajmu zajišťovat. Jenže to jsem nevěděla. Dělal to tajně. Já byla ráda, že o manželství stojí (aspoň to tehdy tak říkal) a hodně se snažila, aby rodina fungovala jak byla zvyklá. Asi po roce a půl se najednou chová, jako kdyby mu bylo všechno jedno, jako kdyby se cítil jistý, že peníze má zabezpečené (na to jeho zajištění jsem přišla asi před měsícem). Hlídá každou korunu, synovi dokonce vynadal, že ho chtěl okrást (došlo k nějaké administrativní chybě, ale ne naší vinou, vinou úřednice zvenčí), za uspořené peníze dostal druhý syn maličký byt (platili zčásti moji rodiče) - zase bylo zle, že jsme ho okradli. Udělala jsem chybu, že jsem tehdy chtěla rozdělit majetek, ale bála jsem se, abychom nepřišli o střechu nad hlavou. manžel si totiž nabral úvěry (o nich jsem zčásti věděla). Manželovi jsem to sice řekla, ale on nevidí, neslyší a už je zase depresivní a vzteklý, zas o něco víc, než byl. Vzala jsem ho na večeři, že zjistím, co se skutečně děje, jestli opravdu nemá dluhy (s jistotou to říct neumím, nemám informace), ale on byl skoro jako by mimo a pořád se litoval. Paní doktorko, jak to mám zachránit? vypadá to, že on to jako kdyby zabalil nebo nevím. Nějak se v té situaci neumím zorientoval, ale cítím, že je zle. Děkuji Vám.
Marcela
problémy v komunikaci
Dobrý den. reaguji na příspěvek paní Kateřiny v sekci Problémy v komunikaci, kdy se její přítel vzteká a utíká. Radila jste podat pomocnou ruku a pak probrat pocity. Já mám podobného manžela. Když měl kam utíkat (rodiče bydleli kousek), odjel pod nějakou záminkou (práce v dílně) tam. pak třeba déle zůstával v práci - je soukromník, ale třeba byl celé odpoledne za kamarádem. Jindy zůstal ležet půl dne v posteli. Teď ty impulzy jsou větší a víc často. Je schopen zastavit auto a z auta utéct. Anebo z domu - zase už má kam. Kolikrát je příčinou nějaká banalita, něco fakt normálního, čeho si člověk ani nevšimne. nechávala jsem ho vždycky vytrucovat. Pak přicházel zpět. Teď nechodí - podle příspěvku té paní jsem si uvědomila, že asi taky čeká na pomocnou ruku. Jako malé děcko. Jenže já bych chtěla, aby se trochu ovládal, protože ty výbuchy jsou docela časté a hodně nám komplikují život. Mluvit o pocitech se bojím, protože z minulosti , když jsem ukázala, že mi na něčem záleží anebo mě něco bolí, tak pak mířil schválně tam anebo to používal proti mně. Takže zůstat "tvrdá" mi připadalo jako lepší obrana vůči budoucím jeho útokům. Abych nebyla nespravedlivá, někdy ty pocity respektuje a nějakou dobu se snaží, jenže pak to zase bouchne. A mně se už moc ta pomocná ruka podávat nechce. Je takový člověk si to někdy uvědomit, že třeba ta ruka nebude? Děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Marie
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 21 let, bydlím s kamarádkami, našla jsem si přítele, jsme spolu skoro půl roku. Problém je v tom, že i když je na to brzy, absolutně neplánuje nic do budoucnosti. Chce mě vidět maximálně jednou dvakrát do týdne, ale neustále mě ujišťuje, že mě miluje. Příjde večer, vyspíme se spolu a dopoledne odejde s tím, že má nějakou práci. Navíc má v plánu do roku odcestovat úplně z Evropy, beze mě, protože nemluvím plynule anglicky. Je nezaměstnaný, dokončil VŠ a věnuje se spíše koníčkům.
Chtěla bych vztah, kde se můžu cítit jistá, můžu začít časem plánovat společný život, pokud mu řeknu že bych se chtěla vídat víc a že mám z toho divný pocit, řekne mi, ať zase nehysterčim, ale že mi nemůže slíbit, že se mnou bude napořád. Pak mě opět začne ujišťovat, že mě miluje. Nerozumím tomu, navíc měl být manželský poradce, přijde mi, že spíš to by potřeboval a já také. Má to cenu?
Děkuji, hezký den!
Markéta
hledání sebe sama
Vážená paní doktorko,
mám pocit, že mi nikdo není dost dobrý. Měla jsem jeden vážný 4letý vztah, který skončil před 4 lety. Poté jsem měla půlroční se skvělým mužem, kterého jsem nebyla schopna si vážit – nebyla jsem odpoutaná od minulosti. Nyní jsem přes rok sama, psychicky připravená na další vztah. Minulost mě již netrápí, s bývalými partnery jsem si vše vyříkala, sobě ani jim nic nevyčítám. Snažím se jít lásce naproti, jsem aktivní na seznamce, v realitě se snažím být komunikativní, na druhou stranu urputně vztah nehledám a věnuji se hodně sobě a své práci. Mám však problém, že když jdu na schůzku s cizím mužem, pokaždé hledám chyby. Tento není dost galantní, s tím si nemám co říct, tady mi něco nesedí…přijde mi, že mi nikdo není dost dobrý, k nikomu necítím to pomyslné cosi, přitom se kolem mě motalo již spousta fajn chlapů, kteří mě měli rádi, kterým jsem se líbila. Čím to je? Co dělám špatně? Vím, co od muže a vztahu čekám, ale nemyslím si, že bych měla vysoké nároky. Děkuji
Lucie (25)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko..Manžel mě po 25 letech manželstvi začal podvádět.Zjistila jsem že to nebylo jen s jednou milenkou,Mezi kamarády razí motto že v dnešní době je normální mít manželku a více ženských najednou.Do doby než to na něj prasklo jsem nevnimala pipani mobilu a počítače.Ale teď mi to strašně vadí a nedokážu se přes to přenest.Do toho vyhledává anální sex.Jeho počítač je toho plný.Dokonce je i na některých seznamkách ohledně sexu. Nikdy před tím o tom nemluvil a ani jsme to neprovozovali nměl potřebu.Sex provozujeme celkem často..Mě se tenhle tip sexu nelíbí.Nevím co mám dělat nedá se s ním ani o tom bavit.
Petra
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
je mi 30 manželovi 33. Máme 2 syny 2 a 5 let.
Starám se o děti, v rámci možností pracuji na rodinné farmě a pomáhám v péči o manželovu ležící babičku.Vstávám ráno v půl 6 a celkově jsem aktivní spíše ráno.Manžel naopak večer.Když se večer doma potkáme mám vybité baterky a přemýšlím jak nejrychleji usnout a nabrat sílu na další den.Manželův zájem o sex s ním příliš nesdílím.Přestože se milujeme 1-2x týdně on by chtěl víc a mě by někdy stačila pouze jeho blízkost, obětí a pohlazení, což nechápe protože podle něj je sex jeden celek a nechápe proč z něj vyjímat pouze hlazení nebo objímání.Snažím se mu to vysvětlit ale nerozumí mi.Mluvení nepomáhá.Když se nám občas podaří najít si na sebe čas ráno když nejsem unavená je to lepší ale nesmí být doma děti, protože když je slyším ve vedlejší místnosti neumím se uvolnit a na milování nemám chuť.No a aby mi manžel doma pomohl s mojí prací jak někdy radíte nejde,protože celý den pracuje venku a chodí domů pozdě večer. Děkuji,Lenka
Lenka