Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
hledání sebe sama
1.část: Po 15ti letém manželství jsem se rozvedla. Důvodem byly manželovo opakované mimomanželské vztahy (jednou od nás na 3 měsíce odešel, zase se vrátil, po pěti letech měl opět dlouhodobý vztah - tentokrát zapíral dokud mohl, zřejmě i v mezidobí nějaké nevěry proběhly). On odejít nechtěl, ale z mého pohledu po všem, co se stalo, nijak moc nebojoval. Pokud nebyl jinde zamilovaný, byl vlastně dokonalý-ke mně i k dětem se choval hezky, věnoval se nám, vše zařídil, vyřídil... Když měl vztah jinde, byl na nás vzteklý, zlý, byl pořád pryč,doma na všechno kašlal. Trvalo mi to dlouho, ale nakonec se mi podařilo vztah ukončit, rozvést se, bývalého mnažela vlastně vyhodit. Vše jsem udělala vlastně z rozume, ne od srdce. Věděla jsem, že by to tak bylo pořád a že já bych se jenom trápila. Asi v důsledku výčitek svědomí nebo jeho zodpovědnosti vůči nám, nám nechal úplně všechno. Myslela jsem si, že budu s dětmi sama (mám 3), možná časem, že najdu někoho na občas.
Markéta
hledání sebe sama
Naopak ten týpek mě obohatil fakt hodně. Ukázal mi úplně nový směr po mým ex proste. Jak mám potkat jeste jednou nekoho takovýho? Mám pocit, že tak zajímavýho a vášnivýho člověka už proste nepotkám. A nebaví mě ostatní lidi...Co s tím?
Erika Z. 4
hledání sebe sama
Teda byla jsem z toho dost nervózní, ale strašně se mi íbila tahle svoboda. Mám pocit, že je to hodně na důvěře a sebedůvěře nenechat se tímhle přístupem rozhodit. A já to trochu znám. No, nicméně odjel na dovolenou na 3 neděle rekapitulovat život, jel sám a vrátil a prostě ztratil ten ájem, co tam před jeho cestou byl. Bylo to tak měsíc po tom, co jsem ho potkala, když odjel. No, ale nicméně jsem ho pak viděla jseště párkrát a dopisovala jsem si s ním až do ledna asi, občas jsem ho zahlídla kolem. Ale styděla jsem se a byla jsem z něho dost rozhozená a frustrovaná a dělala jsem, že ho nevidím neměla jsem na to. Ted to pro změnu delá ten typek, kdyz ho nekde vidím, tak mě ignoruje jako kdyby mě nikdy nepotkal. Ale mě to prostě štve. Mám jednoho kamaráda, se kterým chodím ven, ale chybí tam jiskra. A pak novýho kamaráda, který mě ale nebaví, rptože mám pocit, že to už znám, moje komfortní zóna a on v ní, nic novýho mi to moc nedává.
Erika Z. 3
hledání sebe sama
Byl dost spontánní a rozlítaný a hodně rychlý a hodně intenzivní pocitově, měla jsem s ním pocit velkého propojení citového jako kdybych věděla i beze slov a to hodně rychle. Řikal mi o svém skončeném vztahu, co byl taky skoro před svatbou asi, nosil takový prstýnek, co vypadal jako snubní a dával pozor, abych se na něj nezeptala. Přišlo mi, že jsme se v tomhle potkali, podobná zkušenost a podobně drzný rozchod a zklamání. Přišel z mnou on, já s ním šla pak ven a dopadlo to neočekávaně, dost jsem se styděla, co dělám, ale asi asi jsem na něm viděla, že mě strašně zajímá, a měla jsem pocit, že by mě nikdy zajímat nepřestal. Že je v něčem stejný a něčem jiný, než co znám, ale co je mi taky blízký a zajímavý. Byl hodně chytrý a myslím, že si prošel svojí krizí a cítil se dost osvobozený v tý době. Bylo to před rokem. Byl o rok starší, než já, mě bylo 32. A hlavně, byl nezávazný, nikdy jsem nevěděla, když odcházel, jestli ho ještě uvidím, ale mě to nevadilo.
Erika Z. 2
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko,
ráda čtu příběhy poradny i vaše reflexe na ně a chtěla bych se tké zeptat. Mám pocit, že se nemůžu zase zamilovat. Měla jsem přítele dlouhou dobu a byl to vážný vztah skoro na svatbu a rozchod byl dost bolestný a dramatický a já vždycky věděla, že případně otevře věci, které budu muset sama řešit, což se stalo. Nicméně od rozchodu uplynuly tři roky. Já mezitím potkala minulý rok člověka, ze kterého jsem byla dost poblázněná - byl jako kdybych si ho vymyslela. A měl všechny klady, který mi na mým ex vadily, třeba, že jsem se s nim mohla cítit jemně a žensky a že byl starostlivý a klidný a pevný a měl i velkou vášeň v sobě. Navíc jsem si s ním rozuměla i v myšlení, přišel mi strašně vtipný, hodně mluvil a měl velkou fantazii a spoustu energie. Ve vtipu to bylo trochu složitější, nemluví česky, ale anglicky. A já se držela trochu zpátky, což mu vadilo. Chtěl toho na mě dost.
Erika Z.
hledání sebe sama
vztah: Dobrý den, nedávno jsem se rozešla a naskytl se novy "pritel". Kamarádím už s ním skoro půl roku a teď by se chtěl dát dohromady. Je hodný a i všichni to o něm říkají. Ex přítel takový není a tolik jsme si ani nepovídali ani nepsali. Ale já nevím. Docela se toho bojím, aby jsme si potom rozuměli stejně jako před tím. Co myslíte? Což mě přivádí k druhé otázce. Když si s klukama povídám a bavíme se je to v pohodě, ale jakmile by chtěl něco víc (vztah), tak já skoro automaticky couvám. Nevíte čím to může být? Děkuji za odpověď
Lucie
hledání sebe sama
Dobrý den, ráda bych se poradila,co dělat. Nevím, co od života chci, byla jsem nešťastná bez práce, teď jsem nešťastná v práci.Závidím ostatním, když se rozhodnu pro danou možnost, lituji, že jsem nezvolila tu druhou.Nevím co mě baví, co bych chtěla dělat.často proto brečím. Jak takové věci zjistit? Neustále se s někým srovnávám. Předem díky za radu.
Veronika
hledání sebe sama
Dobrý den
asi před 2měsíci jsem se rozešel se svou družkou.Je v 3měs.těhoenství a máme spolu 4letého syna.Ze začátku jsem dost bojoval o náš vztah,prosil se,hledal řešení,nakonec jsem se dokonce ponížil i před jejími přáteli v práci odkud jsem ji chtěl odvléct.na pár dnů jsme byli zase spolu ale nejspíše to nemyslela vážně. Tímhle rozchodem mne chce TRESTAT -vždy totiž přilezu s pláčem a zeptám se jinými slovy ...co jsem udělal? dostanu podmínky.. a ona se vráti. Teď když to píšu tak si připadám směšně.Tentokrát už to nechci udělat!!! Teď hraju tvrďáka a chodím si jen chladně pro syna.Nevolám,nepíšu a požádal jsem o souhlas zrušení dohody kterou jsem navrhl :nebudeme se 2měsíce scházet s jinými partnery.zdá se mi že toto zabralo...........................
prosím poraďte (jde mi i o děti jinak bych už dávno utekl)
Lukáš
hledání sebe sama
DOBRÝ VEČER MĚLA BYCH PROZBU PORADTE MI,MŮJ MANŽEL SE SCHÁZEL SE ŽENOU 2 a půl roku TED S NÍ ŽIJE MĚSÍC ONA MÁ 5 dětí! MANŽEL MÁ Z PRVÉHO MANŽELSTVÍ 2 děti které sním já jsem vichovávala a vichovávám. promintě za velké chyby jsem rozrušená. ZAMILOVAL SE AŽ PO UŠI CELÉ DVA ROKY MI ŘIKAL ŽE JI NECHÁ BYLA SNÍM 4 v jiném stavu ale pokaždé šla na potrat. ted má mého manžela doma u sebe,jsou štastný a já se trápím. chodí často za dětmi jedné je 13 a druhé 16 let,vichovala jsem si je jako mé vlastní a bojím se aby jeho přítelkyně nebo jak jí mám vlastně nazvat aby ho nedonutila aby mi holky vzal,byla by to má smrt! miluji ho moc a on to ví,několikrát mi už říkal že sám neví jak to bude říka mi že mě potřebuje také vidět dětem řekl že tu dotyčnou miluje nevím co mám dělat a na koho se obrátit prosím o radu děkuji Eva
EVA DEMETEROVÁ
hledání sebe sama
Dobry den, som v 16 rocnom manzelstve-teraz v rozvodovom konani, priatel v 20rocnom. Spolu sme 8 mesiacov. pri sexe som nestastne vyslovila meno svojho zakonneho manzela. Priatel to tazko predychava, povazuje to za neveru a stratu dovery. Neviem mu vysvetlit, preco sa to stalo. Velmi ho lubim a vo vela veciach si rozumieme. Otazka: preco som to vyslovila a ako si ziskam doveru priatela naspat?
duracelko
hledání sebe sama
Dobrý den. chtěla bych se zeptat, mám takový problém, už od mala nemám ráda a sex a děti, Vadími i když se mě partner dotýká na určitých místech v duchu mu nádávám, ať na mě nesahá nechá mě, vadí mi sex nevím čím to je.měla jsem tři roky opakovaně kvasinkovou nemoc k vůli naší vodě. ale přišla jsem na to že tím to nebude. Jelikož mě partner baví, ty začátky, ale pak mě to je už na obtíž, časem to už není takové, vydrží mi to tak rok, většinou když ten vztah začne být vážný, a partner chce v budoucnu děti, ale já je tak nenávidím, nemohla bych to mít v sobě, ani jeho,
Adéla
hledání sebe sama
Jsme v každodenním kontaktu denně se potkáváme a nevím jak dlouho ještě dokazeme dělat že se mezi namy nic neděje, že tam nic není když to tam prostě JE... ani nedokážu asi přesně říct z čeho mám strach ... asi je to dost zmatené možná hloupě napsané a nedává vám to smyls .... ale takhle se teď i cítím. Sem blázen? vím, že mi asi určitě nenapíšete ať se na to vykašlu nebo ať jdu do toho :) ale asi by mi postačil Váš názor. Jak se na to díváte co mě vlastně blokuje. fakt nevím myslim na něj ráno po probuzení celý den a večer když usínám, ale zase se probudí ten hlásek co mi tvrdí, že to není normální... :( děkuji za jakoukoliv odpověď
Lilie 3.část
hledání sebe sama
že jsem s někým kdo už si v životě prožil a prostě VÍ. vím, že určitě nejsem první ani poslední co by do takového vztahu šla. Vždy řikám, že věk je jen číslo, ale nadruhou stranu (teď to napíšu jak blbec s prominutím ) je ve mě jakoby něco/někdo kdo prostě tvrdí že to nejde.. někdo kdo neví jestli zvládne postavit se okolí a ustát si to svoje. Jsem strašně nerozhodná na jednu stranu je mi s ním krasně dokažu si představit všechno říkám si jo půjdu do toho konečně mi bude dobře s někym kdo mě přitahuje naplňuje bude nám dobře a pak prostě zas ten druhej hlasek a strach ze zklamaní reakce okolí. Vím že je to špatně jde o mě a o něj okolí ať se z toho zblazní ale mě to prostě stále vrtá hlavou. Občas si vážně připadám jak blázen na jednu stranu je mi fuk co si kdo řekne, ale nadruhou stranu nechci aby mě odsuzovali... jakoby se ve mě prali 2 různe osobnosti...
Lilie 2.část
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko,
potřebuju poradit nebo možná jen slyšet, že jsem se nezbláznila, ale před časem sem poznala muže který je o 21 let starší jak já. Je mi 20 a starší muži mě vždy přitahovali, ale nikdy se mi nestalo zatím že by mě přitahoval až tak starší muž rozumíme si suprově je nám spolu dobře já vím že ho přitahuji stejne jako on mě. Jen je ve mě prostě nějáký blok na jednu stranu mi je jedno co si myslí okolí ale nadruhou stranu vím že bych si to i dost brala jsem nezavislá a pracující ale on má hodně peněz a tak se i tak trochu bojím řečí že sem s ním pro peníze nebudu ho tu vychvalovat do nebes že je krasnej vypada na 30 je to rposte obycejny chlap ale má TO NĚCO co mě k němu neuvěřitelne přitahuje. Vím, že sem dost nerozhodná, ale nemám nikoho s kym bych si o tom mohla promluvit nikoho o kom vím že by to chápal ... byla sem 4 roky s pritelem ktery byl starsí o 5 let ale nevěděl co chce ikdyž tvrdil že ví nic pro to nedělal asi mě laka ta jistota ten pocit ze
Lilie 1.část
hledání sebe sama
Dobrý den paní Douchová, nejdříve Vám chci poděkovat za tuhle skvělou poradnu! A teď k mému problému. Je mi 40 let, mám dospělou dceru, která studuje mimo domov. Můj partner...ale je to vůbec partner...bydlí 300 km daleko, prakticky se vůbec nevidíme. Je to vztah, lépe řečeno nevztah, který se táhne 12 let, jen když on si vzpomene a vůbec nikam se za tu dobu nevyvinul, ale asi proto, ze to nikdy nebyl vztah.Asi jsem na něm začala být citově závislá. Teď, když dcera odešla, docela těžce to snáším..to, že jsem stále sama. Partner ví, že bych strašně chtěla dítě, i o tom mluví, že bychom do toho šli...ale jak, když se mnou nechce žít..přece kdyby ano, dávno by to tak bylo. Momentálně se nacházím ve fázi, že mám slzy v očích kdykoliv vidím kočárek nebo těhotnou maminku, nemyslím už na nic jiného a nevím jak z toho ven. Přijdu z práce, brečím. Jdu spát, brečím. Navenek se snažím být v pohodě, ale když přijdu domu, ko.Tak bych Vás ráda poprosila alespoň o nějakou radu. Moc děkuju. Dominika
dominika
hledání sebe sama
Milá paní doktorko,
mám takový problém.Je mi skoro 20 a bohužel nemám skoro žádné kamarády. Jsem stále sama, protože bydlím na ubytovně, kde si povídám tak akorát se zdí. Holky se se mnou moc nebaví.
Mám náročnou školu a zdá se mi, že už ani ta mě nenaplňuje. Jsem z toho všeho vyčerpaná. Minulý týden jsem byla plavat, protože mi připadalo, že potřebuju nutně pohyb. No ani nevím jak, pohádala jsem se se svojí extra citlivou mámou a ani rodina mi neodpovídá. Zdá se mi, že jí vadí jakákoli moje radost. V tom svém životě mi to její případ hodně napovídá. Začínám být stejná. Ale já jsem takto nešťastná. K tomu všemu jsem se ještě hrozně zamilovala do jednoho kluka a díky němu se nedokážu na nic soustředit. Párkrát jsem se ho na něco zeptala, usmívám se na něj a taky jsem si ho přidala do přátel na facebooku. On mě ne. Bojím se ho zeptat přímo, protože mám strach z odmítnutí.
Poraďte mi prosím, co mám dělat. Mám teď tak akorát chuť skočit pod vlak.
Já už nemůžu dál.
nešťastnice
hledání sebe sama
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám přítele, s nímž chci zůstat nejlépe napořád. Jsme každý z jiného města a nyní oba bydlíme v Praze. Přítelova matka se ke mně chovala velice nehezky (v době, kdy jsem šla za ním do jeho rodného města na školu,abych udržela náš vztah, terému dálka moc neprospívala). Vkládala jsem do ní velké naděje jako do náhrady mojí nefungující matky, zezačátku bylo všechno super, ale postupně jsem zjistila, že se paní tchýně umí chovat pěkně jedovatě. Odstěhovali jsme se s přítelem do Prahy a jeho matka ho teď neustále přemlouvá, aby se vrátil. On by i chtěl, ale pro mě je nemyslitelné být v její blízkosti, navíc se mi v Praze líbí. Ona není ochotná začít obnovovat náš vztah, tvrdí, že to je hlavně moje vina. Já k ní pociťuji silný odpor a i kdybych chtěla, nezměním její přístup ke mně (že já jsem mladší, hloupější a musím poslouchat a snášet, co mi řekne).Naprosto jsem omezila kontakt s ní, ale trápí mě nefungující vztahy. Poradíte, co bych mohla dělat?Děkuji
Já
hledání sebe sama
Jsem na prahu čtyřicítky, ten největší zápřah s dětmi je pryč, mám víc času pro sebe a přemýšlím, co s životem dál, zároveň se vracím do minulosti, vzpomínám... Je to protože mě manželství plně nenaplňuje, nebo je to v tomto věku normální, že člověk bilancuje ?
Lulu
hledání sebe sama
Dobrý den Jitko, před 14 lety jsem chodila krátce s klukem, který byl 3 roky můj spolužák na VŠ a až na konci školy jsme se dali dohromady a prožili spolu 3 měsíce, po VŠ jsme se ale oba vydali do ciziny a vztah jsem ukončila. Bylo to takové hektické období, plné emocí, chodila jsem tenkrát s přítelem, s kterým jsem se také rozcházela (ale ke kterému jsem se vrátila a teď jsme manželé 10 let a máme 3 děti). Nevím, co se se mnou děje, ale poslední dobou na něho intenzivně myslím, zdá se mi o něm, toužím se s ním vidět. Ve vyhlédavači jsem zadala jeho jméno, našla ho a kontaktovala. Odpověděl mi, ale je jasné, že to samé (sentiment ? ) necítí. Jsem taková zmatená, já nevím...stýská se mi po něm, chtěla bych ho vidět, držet ho za ruku. Představuju si , jaký by byl život s ním, kdybysme spolu bývali zůstali. Ale přitom si říkám, že to samé bych se sama sebe ptala, kdybych zůstala s ním a opustila mého - nyní - manžela. Jde o nějakou krizi, kterou teď prožívám ?
Lulu
hledání sebe sama
hezký den paní doktorko, nemám žádný partnerský problém, žiji s manželem 8 let a máme dvě děti, snažíme se o třetí. V září mám nastoupit do práce a zde je můj problém. Vím, že změnu pracovně i organizačně bez problémů zvládnu, v tom si věřím. Jde o to, že jsem pocitově zcela propadla svojí současné mateřské roli. Cítím, že práce pro mě v situaci, kdy jsou děti malé, není oblastí, kde bych se chtěla angažovat. Z tohoto důvodu pociťuji v souvislosti s návratem určité napětí. Zřejmě i proto se nám třetí dítě nedaří a to jen opět umocňuje pocity napětí a řekla bych i bezmoci ovlivnit svůj vlastní osud. Tak trochu se v tom nepoznávám, byla jsem vždy jiná, zvyklá realizovat své cíle podle svých představ. Nyní jsem ale zakletá v této situaci, která mě jakoby ovládá, a já nevím, co s tím.. Měla bych být šťastná, mám fungující vztah, zdravé děti, možnost pracovat. Chtěla bych se ještě věnovat dětem, mít ještě další, zřejmě to ale již není reálné. Děkuji že jsem mohla napsat do Vaší poradny
Monika
hledání sebe sama
2. část V současné chvíli vařím doma kašičky… manžel je hodný, ale…chybí mi jiskření, pocit, že jsem žádaná, což jsem v podstatě poznala až s ním. I v jeho případě došlo ke měnám. On opustil (slušně) svoji submisivní manželku a našel si vzdělanou, ambiciózní partnerku–ředitelku. Já se v tom plácám, místo abych byla ráda, že mám fungující rodinu, žárlím na jeho současnou a asi i bývalou partnerku. Poraďte prosím co s tím? Děkuji
Lucie
hledání sebe sama
Dobrý den, je mi 32 let, jsem 7 let vdaná, momentálně na MD, po předcházejících gyn. problémech mám zdravou holčičku, přesto se necítím šťastná. Byla jsem atraktivní žena, slušně vydělávající a zapojená v spol. a sportovním životě v našem městě. S manželem se známe od SŠ a jsme spíše kamarádi. Před otěhotněním jsem prožila krátký románek s mužem,se kterým jsme se zpočátku nemohli vystát.On ženatý, dobře situovaný a typický „macho“, já spíše emancipovaná Zajiskřilo to při nešťastné události - dopravní nehodě,kdy jsme celou akci koordinovali. Půl roku trval náš vztah. Bohužel oba jsme potřebovali mít navrh a vztah jsme ukončili poněkud emočně. Do toho všeho jsem otěhotněla, o což jsme se před „tím“ s manželem snažili, ale v dané situaci, to vyznělo strašně. 1část
Lucie
hledání sebe sama
Dobrý den,
paní doktorko můj problém spočívá v hledání sebe sma. Před 9 lety jsem se rozvedla po 16 letém manželství.Manželství bylo pohodové.Po čase jsem měla pocit že mi ve vztahu chybí láska,pocit zamilovanosti,radost a spestření našeho manželství. Několikrát jsem na to upozornovala svého muže, ale bohužel mi nedokázal své city dávat najevo. Byl velmi hodný, pro rodinu,staral se o nás, ale necítila jsem se vedle něj jako žena. Rozvod jsem chtěla já po dlouhém zvážení a musím říct že to velmi bolelo a bolí dodnes. I po těch letech mi stále chybí vyčítám si že jsem v životě udělala velkou chybu. Vycházíme spolu velmi dobře (máme spolu dcer), dokážeme si zavolat ohledně dcery a vše řešit v pohodě. Moc si ho vážím a je to skvělý táta! Moc se tím trápím a i po těch letech na to stále myslím a mám z toho úzkost. Nedokážu se stím vyrovnat a nevím jak mám jít dál a niž bych se tím už netrápila.Děkuji Vám za odpověd
Lili
hledání sebe sama
Dobrý den. S partnerem máme opravdu krásný vztah, bydlíme spolu a téměř ve všem si rozumíme,máme společné zájmy. Problém nastane, když se rozjedeme na víkend jednou-dvakrát za měsíc domů. Zatímco já ten víkend strávím v práci, tak on s přáteli, často holkami,které já neznám. Já jsem unavená z práce a on chodí po hospodách. Několikrát mne již zklamal,lhal mi, není ochoten přistoupit na kompromis,např. v kolik hodin přijde domů. Nedávno jsem mu našla na facebooku konverzaci starou, když jsme spolu byli pár měsíců, dost intimní s kamarádkou. Tvrdí mi, že se s ní takhle všichni normálně baví, že ona je prostě divná a dělají si z ní srandu.Ale já už mu nedokážu plně důvěřovat, nebyla to jediná "bota" a začala jsem být extrémně žárlivá, samotné mi to vadí. V těchto víkendech doma se pak vždy rozcházíme, i když zbytek měsíce je nádherný. Mám vrozené komplexy díky matce, která celé dětství upředňostňovala sestru a mám strach, že teď se to začalo odrážet na mém vztahu.Děkuji za radu
Dominika
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko,jsem s partnerem 6 let.Oba jsme rozvedeni.Vychováváme spolu mého syna z předchozího manželství a máme ještě společnou dcerku.Jak to tak bývá na začátku náš vztah byl úžasný.Časem jsem vycítila,že mého syna neuznává tak,jak bych si přála.Sem tam se chová fajn,jako otec.Ale bohužel většinou jako despota.Hodně syna kárá (až nezdravě).Stále řeší malichernosti.Syn se mu chce velmi zavděčit,ale bohužel to nějak nejde.Partner často vyzvedává naši společnou dcerku,rád se s ní mazlí a syna odstrkuje.Aby toho nebylo málo,chce po mně sex s průměrem 3x do týdne.Když to tak není,vyčítá mi,že jsem chladná a pod.Po mateřské jsem na ÚP.Navrhl,že ať si práci nehledám,že vyděllá dost a rád by další dítě.Sem tam však mi dává na jevo,že živitelem je ON.A tak jsem zmatená.Nevím,zda by bylo rozumné mít další dítě?Zda by nebylo lepší si raději najít práci?Stále ho miluji.Ale začínám si uvědomovat,že tu lásku ve mne zabíjí.Nechci být opět s dítětem-dětmi sama.Ale trápím se.
Jitka
hledání sebe sama
Dobrý den, mám jenom jednu otázku. Mám těsně před rozvodem manželka žije s dětmi a novým přítelem ve svém bytě a já ve svém. Tento stav trvá již rok. Já jsem se teď seznámil s dívkou stejného věku a koníčků která ovšem bydlí o 65km dále. Společně trávíme čas sobotou na horách. Můj bývalý vtah ve mě zanechal hlubokou ránu na srdci a mám strach se znova zamilovat a nechat se znova zranit. Oné slečně jsem naznačil že je fajn a že se mě líbí ale tak nějak se chci zeptat kdy je ta správná doba na to jak mě vlastně bere jestli jako kamaráda se kterým chodí po horách či člověka kterému chce věnovat více než jen kamarádství. Ona je bez dětí. Občas si připadám že procházím pubertou když se ptám na tyto věci. Své děti mám moc rád a proto každé vážné rozhodnutí je důležité. Děkuji.
Jirka
hledání sebe sama
Dobry den, prosim o radu s nasledujicim problemem. S manzelem jsme svoji 8 let a mame dve deti. Dokud jsme byli bezdetni, vztahy v rodine byly vicemene v poradku. Od te doby, co mame deti (4 roky) vsak nemohu vyjit s tchyni. Neustale mi naznacuje, ze jsem spatna matka, ze ona by to ci ono udelala jinak a samozrejme lepe...nekdy je to uz neunosne. Pro deti delam maximum, venuji se jim jak jen to jde, presto mi neustale opakuje, ze kdyby to byly jeji deti, nebyly by tak casto nemocne, se vsim by si poradila lepe,vsechno by stihala, neustale mi chce se vsim radit a pokud se jejimi radami neridim, je urazena a hodiny huci do manzela, aby byla sjednana naprava. Manzel bohuzel nedokaze matku usmernit, je jedinacek a je na ni dost fixovany. Kdyz jsme spolu sami, prizna, ze to matka prehani, ale rict ji to nedokaze. Vim, ze nejsem bez chyby, ale chovani tchyne mi opravdu ublizuje a urazi me. Poradite, co s tim? Dekuji.
Petra
hledání sebe sama
Dobrý den,mam zvláštní pocit že jsem bidexuálka. Kdysi jsem si to nechtěla ani přpustit,ale také jsem něco tušila.Jenže dneska jsme se pohádali s kamarádkou,a mně právě došlo,že jí asi miluju. Cítím hrozný pocit. Co mám dělat? Myslíte že je to jem dočasné nebo jsem asi fakt BI?
Alice
hledání sebe sama
Ahoj, jsem Terka a je mi skoro 18 let. Chtěla jsem se s vámi poradit a taky popovídat, protože už vážně nevím, komu se mám svěřit. Vždycky jsem přemýšlela nad otázkou homosexuality, hrozně jsem se bála, že bych mohla být lesbičkou. Asi v 16 letech jsem se začala sama uspokojovat a nějak jsem při tom pořád myslela na holky. Když nad tím ale přemýšlím, nikdy bych se s holkou nemohla vyspat ani třeba líbat. Přijde mi to nechutné. Naopak mě velice vzrušují muži. Pořád na to musím myslet a stydím se o tom s kýmkoliv mluvit, ale kdybych byla na holky prostě to nepřežiju. V jednu chvíli si říkám, že nemůžu být, že mám ráda kluky a v druhé to s chlapci vzdávám. Může to být způsobeno třeba tím, že nemám dobrý vztah s otcem, který od mého dětství pil a bil moji matku a vždy jsem ho brala jako špatný příklad všech mužů na světě? Mohlo by to znamenat, že se mužů bojím? Prosím, poraďte mi, jsem zoufalá.
Terka
hledání sebe sama
část 3: Nevím, zda mám čekat až potkám "toho pravého" nebo mám se pokusit nějak přemluvit k tomu, abych šla do vztahu s některým ze svých nápadníků (i když po pravdě se mi dělá špatně jen na to pomyslím), nebo mám mít různé muže "na vztah" a "na sex" (to ale nebude dlouhodobě únostný, vzledem k tomu, že toužím po harmonickém vztahu bez nevěr). S ex přítelem jsem tyto problémy nikdy neměla. Děkuji za Váš názor
Markéta
hledání sebe sama
část 2: Když jsem se snažila svoji reakci analyzovat, dospěla jsem k názoru, že tito muži mají společné jen to, že mě sexuálně nepřitahují (vždy se mi líbili vyloženě maskulinní muži, moje nápadníci jsou spíše intelektuální typy :). Pro mě je sexuální rovina vztahu důležitá, nepatřím k ženám, které by nebavil sex. Na druhou stranu jsou tu muži, kteří mě přitahují velmi, ale se kterými se dlouhodobý vztah opravdu neumím přestavit. Nevím, jak mám tuto situaci řešit, na jednu stranu odmítám jít do vztahu s člověkem, který mě nepřitahuje (byť je je hodný, pozorný bla bla bla), na druhou stranu se bojím, že nikdy nepotkám nikoho, kdo bude splňovat mé nároky na dlouhodobého přítele a zároveň mě bude sexuálně přitahovat.
Markéta
hledání sebe sama
část 1: Vážená paní doktorko, prosím Vás o radu či spíš názor na mou situaci. Můj problém se týká navazování vztahů s muži. Je mi 28 let, před rokem jsem se rozešla s dlouholetým přítelem (vztah byl "vyhořelý" a některé věci mi během posledního roku trvání vztahu nevyhovovaly). Nějaký čas po rozchodu jsem si užívala singl života a o nový vztah nestála. Po určité době jsem se přestala případnému novému vztahu bránit a začala jsem randit s muži. Troufám si říct, že jsem atraktivní a muži o mě mají zájem, takže si nemůžu stěžovat na nedostatek pozornosti. Problém spočívá v tom, že po prvním rande většinou přestanu o dotyčného muže stát (a o to víc se to prohlubuje, když dotyčný mě stále "nahání" - píše, volá atd.). Svoje chování chápu, když se mi na dotyčným něco nelíbí (velmi rozdílný pohled na život apod.), ale zaráží mě to u mužů, kterým nemůžu nic vytknout, které plně odpovídají mým představám o partneru a pro které by ostatní ženy "vraždily".
Markéta
hledání sebe sama
Nedokážu to pochopit, je opravdu velmi atraktivní a já jsem naprosto obyčejná. Pracuji s jeho mamkou, byl za ní již 2x a vždy se mile usmál. Tento týden mi jeho mamka vyřídila od něho pozdrav a že mě chtěl minule pozvat na kafe, ale "bál se" Myslím, že bude rozumný, žádný namyšlený frajírek, je mu 27. Pokud mne pozve, nevím, jak se dokážu chovat v klidu a případně později mu říci "mou pravdu". A jak vůbec poznám, zjistím, že s tím člověkem chci být celý život, že se nestane, že mne "bude bavit" jen ze začátku, a pak se budu ohlížet zase po jiných. Nemám takový typy lidí ráda, a sama jím snad jsem?...
Evča
hledání sebe sama
Dobrý den! Je mi 24 let a asi mým hlavním problémem je, že nevím co chci. Nemám žádnou představu o budoucnosti. Dodnes jsem neměla žádný vztah ani styk. Obávám se, jak na tohle sdělení jednou bude nějaký kluk reagovat a jak to vlastně říct, stydím se. Ale hlavně ani nevím, jestli vůbec dokážu mít vztah na celý život. Kdysi jsem snila o tom, že potkám toho "pravého" vdám se za něho, založíme rodinu a budeme šťastní. To, co kdysi bylo samozřejmostí, ale v dnešní době se tyto hodnoty vytrácejí. A možná i díky době, si nejsem jistá, že pokud bych překonala veškeré mé obavy z pro mne prvních tak blízkých a intimních věcí, zda bych byla schopná takové lásky. Už se mi líbilo mnoho kluků, ale já jim ne, prostě smůla, i když jsem měla pocit, že i já jim nejsem lhostejná, ale opak byl pravdou, asi jsem chtěla tak moc, aby to byla pravda, že jsem si jí v hlavě vytvořila, byla jsem prostě naivní a teď vypadá, že se objevil 1 kluk, kterýmu se líbím.
Evča
hledání sebe sama
Dobrý den, paní doktorko. Vždycky když se dozvím, že se někomu líbím, začnu se sama nutit do toho, aby se mi dotyčný líbil taky.
Začnu se mu podbízet, tlačit na něj, aby mě někam pozval atd. A to přesto, že je to třeba kolega z práce, se kterým jsem kdy prohodila sotva pár slov, nepřátelili jsme se, ani žádná jiskra nepřeskočila.
Jenže jakmile mi do hlavy přijde informace "někomu se líbíš", zblázním se a začnu si nalhávat, že něco cítím.
Jednou jsem z téhle situace opravdu přešla s dotyčným do vztahu a vypadalo to tak, že jsem se vykašlala na vlastní život a tak na něm visela, že jsem se bez něj pomalu ani nenajedla.
Nevíte co bych mohla udělat, abych tohle přestala dělat? Díky, Zuzana
Zuzana
hledání sebe sama
práci na plný úvazek jsem stále nesehnala, mohla bych učit, ale lidi se blbě shánějí a navíc ikdybych učila jak divá, tak po zdanění a zaplacení záloh mi nezbude ani minimální plat. Přítel stále říká, ať dělám co mě baví, ale já to ani ve svých 26letech prostě nevím, jsem ze sebe nešťastná, pořebovala bych vydělat peníze, jinak budeme čerpat z rezerv, ale nemůžu sehnat adekvátní práci. Mám strach z budoucnosti, protože nevím, co budu dělat, nevím jak se uživím, kdyby se příteli něco stalo. Chci dělat něco co umím, ale mám pocit že nic neumím dostatečně a že jsem vlastně k ničemu a neschopná, jediné co mě baví je starat se o domácnost a ruční práce, ale to mě neuživí. Mám fajn partnera, milou rodinu, ale nemám radost ze života protože neustále myslím, že bych si měla najít práci co mě uživí a to mě straší už i ve snech, je to moje první myšlenka po ránu i poslední při usínání. Několikrát denně si přeju, abych nebyla, abych umřela a nemusela to řešit a neustále se bát.
Lida II
hledání sebe sama
Dobrý den, mám pocit, že nejsem stvořená pro dnešní rychlý a úspěšný svět. Vystudovala jsem lektorství a už během studia jsem byla nešťastná z toho, jak jsem pořád na někom finančně závislá. Po škole jsem nastoupila na help desk s cizim jazykem, ovšem práci jsem psychicky nezvládla a po 3 měsících jsem skončila, pak jsem dělala na půl úvazku v kavárně s tím, že k tomu budu učit, ale nedokázala jsem si ani připravit nějaké hodiny natož najít studenty (stále člověk řešil jiné věci, z dnešního pohledu nedůležité). Teď musím v kavárně skončit kvůli stěhování,
Lida I
hledání sebe sama
Dobrý den, už něco přes rok znám jednoho kluka. Dřívě, když jsem ho tak dobře neznala, jsem do něj byla zamilovaná až po uši, ale když jsem se blíže poznali, bylo to v pohodě a postupem času se z něj stal můj nejlepší přítel, kterému řeknu všechno a prožiju úplně vše. Párkrát jsme spolu ulítli, ale nikdy ne nic vážného a já nyní zjišťuji, že moje předešlé city stále platí. On není dokonalý princ, nejkrásnější ani to, ale tím, že ho tak dobře znám, přijde mi hodně jako partner. Nejsem kvůli němu schopná se zamilovat do někoho jiného a dopadá to jako večerní úlety po akci. Psychicky mě to hrozně vyčerpává, protože si to nechci přiznat a zároveň vím, že vztah s ním by mi vyhovoval víc než s jiným. Dokonce jsem mu něco takového naznačila, ale on má nyní přítelkyni. Má snad cenu si dál lhát, předstírat a být nevázaná, když jsem stále nešťastná? Naopak, nemůžu na nikoho hrát takovou faleš a být s ním, když toužím být s ním. Budu ráda už jen, když se mi nějak vyjádříte, děkuji :)
Radka
hledání sebe sama
Je mi 32, nemám miminko, mám úvěr na bydlení, ale rozhodla jsem se opustit psychicky náročnou práci a tak jsem byt pronajala někomu z rodiny – a zjistila, že platí bez problémů, ale jinak spolu moc nevycházíme…bydlím ve svých letech zpět u rodičů – v rodinném domě, jsem bez partnera, bez práce, mám úvěr – sice byt pronajatý, ale moc se na to necítím…pracovní vyhlídky se rýsují, ale jsem introvert, a docela se bojím.. bojím se všeho… znovu přemýšlím o návratu k bývalému partnerovi, bojím se, že už nenajdu muže a nebudu mít dítě…i když s tou depresí se také bojím mít dítě.. nevím jak dál a nevidím budoucnost.. psychologa jsem navštěvovala, ale moc nepomohl… spíše si pamatuji, že říkal- pokud nejste spokojená s partnerem ani s prací, tak nemáte pro co žít…bojím se budoucnosti, protože ji nevidím.. dříve jsem dokázala být i veselá, ted jen sklesle sedím…jen jsem se chtěla vypsat ze svých pocitů…
J.
hledání sebe sama
Raději anonymně napíši, že se mi vůbec nelíbí na světě. Mám pocit, že je můj život k ničemu a nikam nevede asi tak čtyři roky.. Myslím, že mám deprese a myšlenky na sebevraždu se objevují více než často. Od sedmnácti jsem měla partnera, často říkal děti ještě ne, až za deset let..byla jsem s ním do svých 28 let. Pak jsem začala vyvádět, že chci svatbu na což mi řekl, že by si mě stejně nevzal, protože jsem moc ambiciozní…asi jsem na něj tlačila a on měl jiné představy. Také jsem po těch letech přemýšlela, že už mi nepřitahuje a že ho nemiluji, atd.. nevím proč..Poznala jsem někoho jiného, ale asi jsem mu jen pomohla ze vztahu, který měl a nebyl v něm spokojený… tot vše.. Měla jsem psychicky náročnou profesi a pak přišla nabídka na jinou práci, ale tehdejší přítel žárlil, tak jsem zůstala tam, kde jsem byla…s dlouholetým přítelem jsem se rozešla, ale jsem s ním v kontaktu, ještě mám u něj nějaké věci…
J.
hledání sebe sama
Dobry den, je mi 34 let a nejspis prozivam krizi stredniho veku......pred 3.5 lety jsem se rozesla s dlouholetym pritelem - cizincem, duvody byly nakonec jasne - odlisna mentalita - on z Argentiny, ja Ceska, byla to velka laska, ale nakonec zvitezila realita a jina vychova, jak moje tak jeho...po rozchodu jsem byla snad nejvyrovnanejsi clovek pod sluncem, ale postupem casu a s dalsimi pribyvajicimi zkusenostmi s muzi, bohuzel negativnimi, jsem se dostala az tam, kde jsem ted, nulova sebeduvera, biologicke hodiny tikaji, zadny partner a tryznici samota, kterou momentalne prozivam, samotou trpim nejvice, pratele mam, jelikoz hodne cestuji, tak jich mam spoustu i v jinych zemich, ale uvedomuji si, jak jsem ve skutecnosti sama, po poslednim nezdaru s partnerem, ktery mi hodne ublizil, jsem se navic citove uzavrela sama do sebe a vytvorila si krunyr, do ktereho jsem se ted zabredla vic, nez jsem chtela a mam pocit, ze nejsem schopna rozpoznat realitu....vic premyslim nez jednam......
Lucie
hledání sebe sama
Dobrý den, s přítelem jsme spolu přes čtyři roky. Stále ho miluji a nechci ho ztratit, ale někdy jsou chvíle, kdy to tak nemusí vypadat. Bohužel je to v poslední době častější (1X týdně), kdy mě rozčílí nějaká maličkost, a pak jsem jak v amoku.Např. přítel dostal od rodičů k Vánocům pantofle.Na to jsem mu řekla, že ty které dostal od nich minulý rok nosí a ty ode mě nenosí vůbec. V hlavě mi začnou létat myšlenky, jako že mě nemá rád, že se mu dárky ode mě nelíbí atd.Na tu maličkost se začnou nabalovat další věci, až se to vyhrotí v podobu, kdy mu řeknu, ať ode mě odjede. (zatím spolu nebydlíme). Přitom ho chci vedle sebe a nechci, aby odjížděl. On přesto vedle mě sedí a já do něho stále ryji. Řekne, že se mu mé chování nelíbí a já mu řeknu, ať tedy odjede, když se mu to nelíbí a on se sbalí a odjíždí. V té chvíli dostanu strach. Balím věci od něho k Vánocům a házím je na chodbu. Proč to tak je? Jak těmto situacím předcházet? Nechci,aby se to dělo, ale přesto je to znova a znova. Děkuji
Monča,22 let
hledání sebe sama
Dobrý den, mám velký problém s navazováním nových vztahů. Dokážu se strašně rychle zamilovat a když necítím zájem z druhé strany, začnu mít obavy a chlapa doslova uháním... samozřejmě, že se mu tím zprotivím a on raději vycouvá. Vím, co dělám špatně, ale nedokážu se tomu prostě ubránit, strašně se trápím a mám nutkání ho neustále kontaktovat.,už jsem tím odradila nejednoho chlapa, jak se toho zbavit, dřív jsem s tím problém nikdy neměla. Pak mi bylo ve vztahu hodně ublíženo, ale už je to pryč a teď už rok je to pořád dokola. Někoho poznám, zamiluji se, stačí aby se trošku zmírnil jeho zájem a okamžitě se začnu trápit, mám strach a neustále potřebuju dokazovat, že o mě má opravdu zájem. Už nevím, jak dál, poraďte mi, prosím, kde je problém. Je mi 24. Díky...
Gabriela
hledání sebe sama
Dobrý den už třetí rokem s přestávkama třeba 3měsíce a nebo teď naposledy půl roku jsem sama a nemůžu stále najít partnera co by mi vyhovoval.Také zjišťuji, že prstě je to asi tím, že nemám žádné koníčky, jsme z neúplné rodiny a hledám už 30let sama sebe a nevím ani čím bych chtěla být a co bych chtěla.Může mi někdo vůbec poradit, jak to najít, jak najít to co by mě bavilo.Prostě jsem komplikovaná osobnost a nejsem schopná si poradit.K psycholožce jsme chodila, ale příjde mi že neřeší můj problém a u psychiatričky jsem taky kdysi byla, ale s problémem potratu a odchod partnera a taky neřešila problém co má, jen mi řekla, co řešíte ženská jste krásná mladá, takových můžete mít a dala mi prášky a to nechci.A tak prosím o radu co dál ze svým životem, kde začít hledat a nebo si nechat poradit.Děkuji Dominika
Dominika
hledání sebe sama
Vážená paní doktorko, můj problém patří asi do rubriky hledání sebe sama, ale je to i o kontaktu s ostatními i partnerem. Jsem učitel,celé dny se věnuju ostatním ale v soukromí vítám samotu a věnování se sobě. Moje schopnost( možná ochota) se přizpůsobovat je už dneska hodně snížená, v podstatě se už asi jen tak nezařadím. Chodím na profesní kurzy a mám štěstí na ty dost svéhlavé a nekomunikativní lektory,ten typ, já jsem autorita a dost. Teď jsem byla opět,na rozdíl od ostatních nejsem začátečník a můj odpor narostl tak, že jsem musela odejít. Pokoušela jsem se s lektorkou osamotě mluvit, (zbytečně), když jsem si vzala neurol, nebyla jsem schopna zas dělat žádná cvičení,ostatní mě poučovali a utěšovali, že se to jednou naučím(!). Dost to jde do peněz, tohle odcházení a další kvalifikaci potřebuju. Mám silný odpor k nekomunikativnosti a hlouposti a k překračování mých hranic. To se děje i s mužem, on moc nechápe, tak s ním moc nemluvím, ale on klidně mluví se mnou, aniž to chci.
Kateřina
hledání sebe sama
Dobrý den,mám vztah s mojí pritelkyni 5 měsíců, ale problem je že když jsem sní,tak se sní cítim jako bych byl prave vedle kamarada..necitim nejakou stastnost ani nic,libí se mi fyzický kontakt sní, i jsem hodněkrát dost žárlil když měla jit s nejakym klukem ven, a bál jsem se o ní,seznámil jsem se sní přes seznamku(internetovou,psali sme si asi týden, od rána do večera, a byl jsem nejštastnejší človek..mel jsem pocit štěstí,a dokonce jsem cítil že je to ta pravá, když jsem doma,těšim se na ni a chci byt sní,ale když sní sem,tak me to přejde,a cítím se zas uplně normalně..žadný pocit lásky.. čim by to mohlo být? a jak to vyřešit? moc mi na ní záleží.. děkuji. je mi 18 let.
jakub
hledání sebe sama
je mi 20 let a v hlavě mi běží neustále otázka jak je to vlastně s mojí sexuální orientací. Ani už nevím, kdy mě tahle otázka začla trápit. Až do svých 19 let jsem měl samé partnerky a žádný takový problém jsem neřešil. Před rokem jsem měl dlouhodobý vážný vztah který trval rok a tři čvtrtě. Po tomto vztahu jsem dlouhou dobu nemohl najít žádnou ideální ženu,která by mě něčím zaujala nebo přitahovala. Později jsem měl pár vztahů, které netrvali dlouho. Dá se řící, že i k těmto partnerkám jsem necitíl to co dříve... Možná tady se odvijí moje otázka jak je to vlastně semnou? Začal i přemýšlet o své orientaci.. ale vždy se mi líbili holky... teď mě nevzrušuje ani porno či nahé fotky... ani nevím možná je to Jen nějaký psychický blok, který sem si sám vytvořil? ...přemýšlel jsem o tom, že navštívim i psychologa..nicméně teď se tím zaobírám každý den a rád bych už vědel jak to semnou je...Děkuji za odpověď
Tomáš
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, nevím na koho se obrátit o radu, tak to zkouším u Vás. Můj problém je asi banální oproti tomu všemu co tu čtu, ale trápí mě to. Jsem vdaná podruhé, vse je v pohode, jsme spolu 14 let, ale neříkám svému muži jménem. Nedělala jsem to ani v minulém manželství. Vadi mi to, připadám si jako cvok, prostě mi to přes tu pusu neproleze, nevím proč. Muž říká ze mu to nevadí, ale mě jo... Můžete mi něco poradit? Je mi 41. Děkuji a přeji krásný den!
Aja
hledání sebe sama
Mila pani Jitko, mam podobny pocity jako Veronika, 33.Jsem 5 let doma z detmi, mam silny pocit vyhoreni, deprese, vyustilo to nakonec v mou aktivitu, nasla jsem si skolu a zacinam studovat, presto se citim jako by mi neco chybelo, chtela bych zpet svuj zivot. Vadi mi moje zavislost na muzi, nemam vlastni penize, trpim osamelosti a jsem frustrovana z zivota v zahranici,pratelstvi se tu navazuji tezce, nemam tu rodinu ani pratele. S muzem si rozumime, vztah z rozumu, uzemnuje me, chybi ovsem sex a vasen, je chladny.Chtela bych nejake uznani od muzu, ale prijde mi jako bych byla neviditelna.Je mi 30 a citim, ze zacinam starnou, ale dusi jsem stale mlada 24leta holka. Nejsem spokojena se svym zivotem. Snazim se o zmenu,citim se ovsem uveznena v zivote.Odchazet ani nic borit nechci. Jsem s muzem spokojena,mame se dobre,o deti se hezky stara.Jen ten chlad mi vadi.Jsem vycerpana z deti,i kdyz je miluju.Nemam na sebe cas,ani cas s partnerem.Jak se mam dostat z teto krize?Moc dekuji za odpoved!
Nora
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, děkuji za odpověď, když jsem psala, že jsem vyzkoušela snad všechno, myslela jsem tím, že jsem krátce po rozchodu začala navštěvovat psycholožku a na její doporučení i psychiatričku, asi rok jsem užívala antidepresiva, které mně v první fázi po rozchodu velmi pomohly. Měla jsem i pár pokusů o nový vztah, ale ani jeden nevyšel. Mám dost zájmů, hodně cestuji, začala jsem si doplňovat vzdělání - snažím se dodělat PhD., mám kolem sebe relativně velký okruh známých a kamarádů, ale přesto je situace taková jaká je. :-( Nyní po více než 3 letech se mně bývalý přítel po rozchodu s již zmiňovanou slečnou, ozval a začali jsme se vídat, vídáme se denně a je to fajn, ale přesto jiné, strach z prožité bolesti ve mně zůstal, určité rány v duši také, proto se snažím být opatrná a určitá opatrnost je znát i z jeho strany, vše je na jedné straně tak známé a zdá se být pevné jako dřív, přesto tolik nové a křehké. Děkuji Vám za odpověď, hezký den Danča
Danča
| předchozí | ... 7 8 9 10 11 12 13 ... | další |
