Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
hledání sebe sama
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 42 let a nějak si nevím rady sama se sebou. Jsem vdaná a mám dvě dcery a řeším problémy a starosti týkající se chodu rodiny , někdy jsou vážnější , někdy celkem prkotiny, nezáleží čeho se týkaj, ale mého postoje k nim. Já vím, že problém je, připustím si jej a během dne jej dokážu vytěsnit. Jenže večer před spaním se mysl automaticky začne stáčet k danému problému a já asi ze strachu z špatného rozhodnutí, z bolesti, místo přemýšlení začnu snít. Snít o naprosto nerálných věcech a situacích a dokážu tím opět problém vytěsnit. Další den už během dne vymýšlím téma nočního snění. Tím se můj problém samozřejmě nevyřeší, jen se sune přede mnou. Pak když už není zbytí jej během chvilky vyřeším, rozhodnu a většinou dobře, ale vím, že se chovám špatně, vadí mi to, ale nejde mi to odbourat. Vlastně utíkám do snů vždy když mi není dobře. Co s tím?
Sísa
hledání sebe sama
Ne že bych se omezovala ve svých koníčcích, ale zkrátka dělám partnerovi pomyšlení. Registrovala jsem, že občas ženám radíte být pro muže výzvou, vzbudit v nich nejistotu a vždy to zakončíte něčím ve smyslu "jistě si poradíte". Já ne :-) Uvést v sobě tu "potvoru" do praxe je pro mě španělská vesnice. Můžete prosím toto trochu konkretizovat? Myslím, že by mi to moc pomohlo, možná v záchraně vztahu nebo případně v nějakém dalším. Jsem od přírody spíš přímočará a jednoznačná :-) Děkuji Vám za odpověď, budu se těšít. Přeji příjemný den. Elen
Elena 2
hledání sebe sama
Dobrý den, nějaký čas už si pročítám Vaše reakce na dotazy a Váš přístup ve mně vzbudil důvěru právě k Vám :-) Je mi 33 let a zhruba do 30 ti let jsem neměla žádný vážný vztah a ty zkušenosti mi nyní dost chybí. V posledních skoro třech letech jsem měla dva vztahy, oba skončily podobně a to mě přivádí na myšlenku, že něco nedělám správně. S oběma bývalými partnery mám přátelské vztahy, s tím druhým je to poměrně čerstvá záležitost a já z některých signálů usuzuji, že je šance v budoucnu vztah posunout opět do partnerské roviny. Každopádně po důkladné "analýze" mám dojem, že moje "chyba" je v tom, že se vztahu příliš oddávám. Vždy muže na začátku velmi okouzlím a jakmile se objeví city z jeho strany, přestávám být výzvou, protože jsem asi příliš "hodná" a přizpůsobivá.
Elena 1
hledání sebe sama
Dobrý den,
je mi 38 let a mám problém s partnerskými vztahy. Vždy, když se seznámím s mužem, to nějakou dobu funguje, ale jakmile se zamiluju nebo začnu mít pocit, že by to mohlo být fajn, začne to váznout. Nemám pocit, že bych se chovala jinak, ale zřejmě ano, muž se stáhne a přestane komunikovat. Do té doby komunikujeme normálně, mejl střídá mejl, sms, telefony a najednou nic. Když se ozvu sama, je vše OK, ale sám se neozývá, nebo jen zřídka. A já, protože nechci tlačit na pilu, mu dám prostor a čekám, až se ozve sám. A tak to nějak vyšumí... Co dělám špatně, mám se neustále ozývat já? Díky za radu Dara
Darina
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko,rozvedla jsem se (nesporný rozvod, vše v poklidu) po 15l. vztahu, první láska,mně je 32,s exmanželem jsme přátelé,ve střídavé péči vychováváme syna.Potkala jsem v práci muže,do kterého jsem se zamilovala.Rok jsme byli milenci (manželství trvalo, on měl také přítelkyni),pak jsem přistoupila na rozvod.Bylo to moc těžké období,které milenec neustál,vzala jsem si čas,on si našel ihned jinou náruč.Bývalý manžel zvažuje návrat, prožíváme hezké chvíle,nicméně moje myšlenky se ubírají k milenci,který mi dával citovou podporu.Exmanžel je workholik,studený typ člověka,rodina je až na druhém místě.Potkala jsem jeho pravý opak a nedokážu z toho ven.Nevím, co bych měla a jak to všechno dopadne.Exmanžel říká, že jsem jeho fatální žena,nicméně mi neumí citově bohužel dát víc.Jinak je zodpovědný, spolehlivý, milující táta.A ja nevím,jak se zachovat,mám jej moc ráda,vím,že rozvod byl z důvodu mileneckého vztahu.Milenec byl naopak hodně citový.Děkuji vám za radu.A
Adéla
hledání sebe sama
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu, jak zvládnout jistou situaci. Vyrůstala jsem s pocitem, že mě nikdo nemá rád a navíc mně zneužíval můj příbuzný. Matka a nevlastní otec mně dokázali jen ponižovat, což jsem v 17 letech vyřešila odchodem z domova. Za svůj poměrně krátký život (31let) jsem prošla několika nevydařenými vztahy (bití, lži, nevěra) poslední vztah, který skončil cca před 14 měsíci byl opět plný ponižování, urážek a velmi mně vyčerpal). Nyní prožívám hezký vztah s mužem o 8 let starším, je fajn, mám ho moc ráda a oba si tvrdíme, že jsme našli toho pravého (samozřejmě nejsme ani jeden dokonalý a tak občas dojde na výměnu názoru - někdy opravdu zbytečně, ale oba víme, že je to špatně a snažíme se, aby se situace neopakovala. A teď to co mně trápí. Seznámili jsme se přes internet a oba máme své profili na lidé, facebook a přítel i jinde. Nicméně jsem před pár dny zjistila, že ho právě tam "balí" asi 20-ti letá slečna. (1.část)
Andrea H.
hledání sebe sama
Paní doktorko, 4 roky po svém rozvodu (vztahy s bývalým manželem jsou korektní, dokážeme ve prospěch společného syna spolupracovat) jsem nyní potkala zajímavého muže. Rozvíjí se vztah a já z ničeho nic cítím jakýsi prolbém sama v sobě. Nový partner se chová ke mně velmi citlivě a pozorně, nežijeme spolu, ale poznáváme se. Přesto jsem se zvládla po 3 měsících "odmilovat". Příčinou není jakákoliv změna na straně partnera (nezklamal mě, naopak), a já se jaksi ztrácím a nedokážu si tak rychlou odmilovanost vysvětlit. Je to prostě jen tím, že už mi není 16, ale 35 roků? Nerozumím tomu.
Jiřina K.
hledání sebe sama
Dobry den , je mi 38 roku , 18 let vdana z toho 4 roky manzel zije s jinou zenou ,opustil nas kdyz klukum bylo 14 let a 4mesicni miminko ,vlastne 2mesicni ,cele prazdniny jsem uz vedela ze se neco deje ,ale nenapadlo by me nikdy ze nas opusti. Manzel zije dva zivoty , k nam codi nekolikrat do tydne , vikendy strida , dovolene atd . Kluci maji tatu ,ale ja se jen trapim a nevim co delat . Sveho muze jsem milovala ,delal karieru, ja se starala o syna , delala veskery servis , zazemi.Manzel nechce nic resit , nastolil nam jeho jakoby pravidla , vim ze zneuziva me dobroty , velike tolerance , jenomze kdyz se otevrou dvere a vejde tatinek tak jsou kluci nadseni . Pro toho starsiho byl tata buh a chce zachovat jak to meli drive,jejich zajmy ,konicky a tak.Zijeme v cizine ,rodinu mam daleko .Uz jsem Vam psala jednou sms.Vsichni rikaji at hlavne myslim na sebe ,ale je to tak tezky. Delam vse pro deti ,ale zaroven si rikam jak jim asi skodim.Nevim jak z toho ven ,tahne se to uz 4 roky.dekuji
lenka
hledání sebe sama
Bohužel nedokážu říci, jak je možné, že s expřítelem mi nevadilo začít "oficiálně" chodit, i když jsem to tak úplně necítila, a s ostatními mi to problém dělá. Možná proto, že expřítel o tom mluvil jednou, a pak se ke mě choval moc hezky a už se k tomu nevracel a já cítila, že na mě netlačí. Přitom když j sem se s ním vídala první dva měsíce, tvrdila jsem kamarádkám, že to skončím, že je to ztráta času, že s ním stejně nechci být. Z mých přátel nikdo tenhle problém nemá, většinou se zamilují brzo a jsou spokojení. Další můj problém je v tom, že bývalý přítel a poté i další muži, se kterými jsem měla povrchní vztahy, byli velmi vysocí, 190+. Já jsem naopak malá, asi 165 cm. Nedávno jsem potkala někoho moc sympatického, se kým si rozumím, ale je vysoký jen 178 cm a to mi vadí. Stydím se, vím, že je to povrchní. Vím, že na výšce nezáleží. Přitom do té doby, než jsem měla vážný vztah s expartnerem jsem toto neřešila. Děkuji za Váš názor
Andrea
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, můj problém se týká navazování dlouhodobých vztahů. Je mi 26 let, můj první vážný vztah trval 6 let a skončil před dvěma lety. Od té doby mám samé povrchní známosti. S expřítelem to bylo složité, vídali jsme se nějakou dobu jako přátelé, potom jsme spolu začali oficiálně chodit, ale první půlrok vztahu jsem měla ráda někoho jiného. Poté mě to přešlo a začala jsem milovat onoho současného partnera. Nyní řeším podobný problém, s někým se často scházím, je mi s ním dobře, líbí se mi, ale když začne řešit, že se vídáme dlouho, a jestli to tedy vztah je nebo ne, tak vycouvám. Na jednu stranu chápu, že chce vědět, na čem je, na druhou stranu nechci říkat, že jde o vztah, když k tomu někomu necítím něco víc, co by ve vztahu mělo být. Takže to dopadá tak, že se s někým seznámím, vídáme se dvakrát týdně a za měsíc nebo za měsíc a půl to skončí, protože potřebuji k zamilování delší dobu a hlavně to, aby na mě nikdo netlačil s tím, jak to mezi námi je.
Andrea
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko,
je mi 20 let a nikdy jsem neměla vztah. Mám pocit (v důsledku poznámek a otázek mých příbuzných a známých), že asi nejsem normální, že jsem ještě ve 20 sama a panna. Mám z toho deprese, které se ještě zhoršily poté co jsem prodělala anorexii, která se vyvinula v bulimii a dnes trpím velmi častými záchvaty přejídání. Přibrala jsem docela dost kil. Jsem docela zoufalá...nevím, co mám dříve řešit. Kamarádkám se svěřit nemůžu, protože by to nepochopily (a také bych se před nimi styděla, říkat jim co jsem všechno schopna během záchvatu sníst) a když to chci řešit se svými rodiči tak citím, že je to obtěžuje. Chápu, že si zvykli na to, že jsem si vždycky všechno vyřešila sama v sobě a s nimi to neřešila, ale teď když potřebuji pomoc, tak mě nevnímají. Vůbec netuším jak to mám řešit....A navíc studuji obor, kde se vyžaduje štíhlost a ne moje velká nadváha.... Prosím poraďte mi...čím bych měla začít??
Evka
hledání sebe sama
reakce: Dobrý den, jestli to dobře chápu, tak když se mi podaří zvednout si sebevědomí (a že ho nejspíš snížené mám), tak všechny tyto malichernosti budu "přehlížet" a budu mít život jednodušší a nezdravící lidi mě jen tak nerozhodí? Děkuji moc za vaše odpovědi, jsou přínosné :-)
reakce na odpověď 2
hledání sebe sama
hledání sebe sama: Dobrý den, proč jsem vždycky "hotová" z toho když mě lidi který mě normálně zdraví (při pravidelné návštěvě MŠ) nepozdraví a s lidmi se kterými si tykají se v ten samý okamžik normálně pozdraví? Celý den nad tím pořád přemýšlím a nevím proč se tak děje. Kdyby nepozdravili nikoho tak si řeknu, že nad něčím přemýšlí ale tohle!!! Jsou snad špatně vychovaní? Děkuji za odpověď
MartinaODPOVĚĎ: Dobrý den, Martino. Jste hodně senzitivní, hodně věcí si berete osobně, ač s vámi nemusejí mít příliš společného. Je to hlavně váš problém. Dobře tomu rozumím, myslím, že je pochopitelné, že vás to někdy trápí. Říkáte sama, že nad tím přemýšlíte celý den. Možná byste to jiný den nechala bez povšimnutí, protože byste prostě byla jinak nastavená, měla dobrou náladu, jiné priority. Jste křehká, možná si moc nevěříte, potřebovasla byste se vnitřně posílit. To je jediné, co vám k tomu mohu takto od stolu říci.
reakce: v 2 díle....
reakce na odpověď 1
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, mám vztah s partnerem skoro 6 let a myslím, že nás to pamalu ničí. Chtěla bych poradit .....mám docela velký problém, bez partnera v ložnici neusnu. Připadám si jako blázen, ale pokud není v posteli, tak bohužel neusnu a skoro nikdy. Partner je "sova" a pracuje (možná pracuje) v noci, klidně i do 4 do rána. A mě to užířá. Užírá mě pocit, proč nejde spát, proč musí pracovat tak dlouho, vždyt ví že bude zítra unavený a tak. Četla jsem, že dnešní ženy jsou emočně závislé, tak si říkám jestli nepatřím mezi ně. Prosím o radu. děkuji moc
jája
hledání sebe sama
Dobrý den, proč jsem vždycky "hotová" z toho když mě lidi který mě normálně zdraví (při pravidelné návštěvě MŠ) nepozdraví a s lidmi se kterými si tykají se v ten samý okamžik normálně pozdraví? Celý den nad tím pořád přemýšlím a nevím proč se tak děje. Kdyby nepozdravili nikoho tak si řeknu, že nad něčím přemýšlí ale tohle!!! Jsou snad špatně vychovaní?
Děkuji za odpověď
Martina
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, můj problém bych nazvala "ve stínu mého muže". Jsem několik let vdaná, mám 3 dospívající děti, hodného manžela a mám se dobře. Ale ve skutečnosti mi něco chybí a nedokážu se s tím poprat. Můj muž je úspěšný ve svém zaměstnání, je často služebně mimo domov, má spoustu známých a kamarádů. Svůj život si dokáže užít a vychutnat si ho. Já nemám nikoho z kým bych mohla občas vypadnout z domova a odreagovat se od rodiny. Nemám žádné kamarádky, v zaměstnání nemá žádná zájem si někam vyrazit, protože mají své známé. Svůj život jsem podřídila rodině a dnes vidím, že to byla chyba, když jsem zapomněla na sebe. Nemáme ani žádné známé, se kterýma bychom se navštěvovali, vždycky jsme si vystačili sami. Jako rodina jezdíme na výlety ale já sama nikam nechodím jen z práce domů a naopak, nemám šanci nikde poznat nové lidi, v poslední době se neumím už ani smát, nic mě nebaví.Nedokážu se radovat z maličkostí, doma jsem na všechny zlá, ale nedokážu si pomoci. Hezký den
Veronika
hledání sebe sama
Dobrý den, poslední dobou se přistihuju, že mám pořád myšlenky na minulost. Přemítám si co jsem udělala dobře, co špatně. Co bych mohla udělat jinak. Docela mě to zatěžuju, ale nějak se toho nemůžu zbavit. Myslíte si že by to mohlo být tím, že se současným životem nejsem moc spokojená? Děkuji
Martina 3.11.
hledání sebe sama
je ten kluk pryč...Dával sice celou dobu najevo víc jak přátelské sympatie, sliboval, jak oslavíme zkoušky, budeme hrát na kytaru, nebo jsme spolu byli denně a povídali si, oboustranně to jiskřilo, ale najednou vycouvá. U mě následuje začarovaný kruh lítosti nad ztrátou, naštváním na sebe, pocitů viny. Analýzu, proč to tak mám, proč jsou pro mě bezpečný partner.vztahy jen z určitý vzdálenosti, to mám. Ale nevím, co s tím. Aby mě neděsila situace, kdy se do mě zase nějaký kluk zamiluje a já mu budu vysvětlovat, že ho mám jako kamaráda, aby mě neděsilo, že o někoho stojím, a on mě nechce, abych se tím netrápila. Aby mě neděsilo jít do jednoho vztahu naplno, i když denně potkávám kluky ještě daleko přitažlivější. Jsem z toho fakt nešťastná, prosím, poraďte mi, díky. Claire.
Claire - 4. díl
hledání sebe sama
dobry den ne muzu otehotne protoze mam velkou nadvahu merim 162 cm a vazim 105 kg a dostala jsem do poruceni od pani doktorky ze vam mam napsat ze byjste me mohla poradit ,do unora mam aspon zhubnout 15 kg ale nevim jak jestli by jsteme poradila mam 3 smeny provoz mockrat dekuji
jana
hledání sebe sama
Pak přišla rána z nebes - dozvěděla jsem se (6 týdnů po rozchodu), že má novou známost. Vzalo mě to.. hlavně proto, že on se dokázal tak snadno znovu zamilovat, zatímco mě to stále nejde. Zatím jsem nepotkala nikoho, kdo by se alespoň přiblížil k laťce, kterou bývalý přítel položil tak vysoko. Začala jsem sice být v životě aktivní - našla si nové koníčky, poznávám nové lidi, začala cestovat tak, jak jsem vždycky chtěla (plánovali jsme cestování s bývalým přítelem, ale moc nám to nevycházelo). Ale postupně se mi v životě hroutí ideály, nějak ztrácím životní jistoty... Pořád to není ono, stále mi něco chybí. Vím, že dělám pokroky, posouvám se dál a rostu, měním se, dospívám... ale jako by byl bývalý přítel pořád o krok napřed. A já bych chtěla zase kráčet s ním. Cítím, že předtím musím vyrůst, najít sebe sama. Stále hledám, zkouším, poznávám... ale nenacházím:( Budu vděčná za jakoukoliv radu, za ukázání směru, kterým se vydat. Děkuji moc! 2/2
ester
hledání sebe sama
hledání sebe sama: Dobrý den, paní doktorko. Už je to 3/4 roku, co jsme se rozešli s přítelem, mou velkou první láskou. Měli jsme spolu nádherný 5-ti letý vztah, rozumněli jsme si a byli jsme si velmi blízcí. Poslední půlrok jsme však na sebe měli málo času, spoustu práce se školou (státnice) a mým novým zaměstnáním. Neměli jsme téměř žádné nové společné zážitky, přestali jsme si povídat a začali jsme se odcizovat. Ani jeden z nás tomu nezabránil. Snad i sílil ten neodbytný brouk v hlavě, který našeptával "co když je někde jinde něco lepšího...?" - pro nás oba to byl první vážný vztah. A tak se stalo, nebylo to jednoduché ani pro jednoho, ale domluvili jsme se, že se rozejdeme. Já byla iniciátor, on byl ten, který chtěl být svobodný... Všechno se najednou zdálo krásné, nové, dobrodružné... Začala jsem znovu poznávat samu sebe. Bylo to osvobozující, i když s nádechem hořkosti. Věděla jsem, že nechceme být spolu, ale pořád ho milovala... 1/2
ester
hledání sebe sama
Dobrý den, chtěla bych poděkovat za tuto rubriku a rady v ní. Po 15-ti letém manželství jsem 3 roky sama s dětmi a teprve nyní jsem si našla přítele. Vztah je pěkný a harmonický, jen mě trápí má vlastnost, to je role matky do které se časem ve vztazích přetransformuji a přílišné umetání cestiček svému partnerovi. Nevím, jak změnit sama sebe a neaplikovat to do nového a pěkného vztahu. Snažila jsem se hodně o této problematice si načíst, chápu to, rozumím tomu, ale pak se opět přistihnu, že s ním komunikuji jako se synem ( a ty mám dva ). Nechci to pokazit a to nejen proto, že je mi 40 let. Asi se to zdá být banalitou, ale právě manželství mi na tomhle ztroskotalo, manžel žil pro kamarády a alkohol, život s "matkou" byl nudný a domov a rodinu bral spíš jako námořník přístav. Děkuji za jakoukoliv radu, která by mě posunula by´t o malý krůček jinou cestou. Přeji Vám i čtenářům pěkný den. Lenka
Lenka
hledání sebe sama
Leo, píšete že máte 3 týdny staré miminko. Napadlo mne, jestli Vaše psychické problémy nemají původ v poporodní depresi. Přesně tohle jsem totiž slyšela od několika svých kamarádek - nějakou dobu po porodu přímo nesnášely své manžely, bez zjevného důvodu. Pak se všechno samo spravilo. Třeba není chyba ve Vás (ani ve Vašem partnerovi), ale jsou to jen hormony :-) Zkuste se poradit s nějakým chápavým lékařem... Hodně štěstí, Helimadoe
Pro Leu (nechová se hezky k partnerovi staršímu o 27 let)
hledání sebe sama
ahoj,mám problém ve vztahu ale sama se sebou.partner je starsi o 27let,dal mi a synovi potrebnou stabilitu kterou jsem postrádala.narodila se nam dcera pred 3týdny.jsem k nemu nepratelska,agresivní,vyhledavam chyby,jsem utocna.vadi mi to a bojuji s tim.partner se snazi o smirení.citim se jak v puberte,stale v opozici.nevim si s tim rady.
Lea
hledání sebe sama
Dobrý den,
mojí sestřenici je 36 let a pracuje na pěkné pozici, je hezká holka. NIkdy ale neměla intimně muže, protože ti, co se líbili jí, ji nechtěli a naopak. Před dvěma lety to konečně zajiskřilo na obou stranách s kolegou v práci, ale kdž mu po měsíci řekla, jak se věci mají, začal na ni řvát, že u tak krásné zeny to není možné, že lže a hraje a opustil ji. Nyní našla dalšího, kterému když to řekla, vysmál se jí a odešel. K psychologovi nechce, toto je její jediný problém. Jaké radíte řešení?
Julie
hledání sebe sama
Dobrý den, chtěla jsem se Vás zeptat na radu ohledně svého vztahu. Po osmi letech jsme se rozešli s partnerem, rozchod byl ošklivý a partner měl tendence inklinovat k o hodně mladším dívkám, takže mě nakonec i za takovou dívku vyměnil. Já jsem týden po rozchodu zašla náhodou na kávu s jistým mužem a další den již jsme zůstali spolu. Netušila jsem ani neplánovala nový vztah, ale když ten člověk mě zaujal a je mi s ním dobře. Jen nevím, jestli může mít takový vztah, který vznikne hned po dlouholetém vztahu, nějakou naději na budoucnost? Bojím se i, že moje zatrpklost vúči mladším dívkám, které se budou pohybovat v jeho okolí, díky mé dřívější zkušenosti přeroste a já se budu "trápit" dál. Děkuji za Vaši radu , Radana (29)
Radana
hledání sebe sama
Dobrý den, poslední dobou mám problém sama se sebou. S manželem jsem 12 let, máme dvě děti (5 a 2 roky). Když je manžel v práci jsem relativně v pohodě, starší dítko už chodí do školky, takže jsem doma s mladším. Když ale přijde manžel domů začnu být dost nervozní (víc nadávám, víc se rozčiluju a tak), ale nevím proč. Manžel je v pohodě, chodí s dětma ven, hraje si s nima, koupe je, čte jim před spaním. Tráví s nima relativně dost času. V něm problém nebude. Vůbec nevím proč tak jednám. Poslední dobou mám pocit, že mám dost nízké sebevědomí, v mnoha věcech si moc nevěřím. Myslíte, že by to mohlo být tím? Nebo je problém v něčem jiném?
Děkuji za odpověď
Marina 3.9.10
hledání sebe sama
Dobrý den,
se svým přítelech jsem rok a půl a nějak jsem na sobě zpozorovala, že už to není jako dřív. Začínají mi na něm vadit věci, ne-li dokonce vše co udělá mi vadí. Myslím si, že hledám záměrně jeho chyby, podvědomě si vymýšlím jeho nevěry apod.....Hrozně mi tato vlastnost na sobě vadí, nechci být zatrpklá semetrika a histerická štěkna :-( Jak se toho mám zbavit a jeho si začít vážit? On je skvělý.... Vím, chyba je u mne, ale jak se jí zbavit opravdu netuším ...
Helena
hledání sebe sama
A přesto, že jsem teď už byla spokojená, stejně jsem se kvůli něčemu do něj občas navezla,naposledy před týdnem-to už neskousl,napsal mi mail a přerušil všechny kontakty.Vím,že je to definitivní,napsal mi,ze máme rozdílné povahy a ze v tomhle věku to už nezměníme.Už s tím evidentně nic neudělám a je mi hrozně smutno a špatně-ze sebe,ze jsem ho tak zase urazila,i když jsem už mohla být šťastná. A taky, že to není po prvé,co mi takhle skončil vztah.Kamarádky říkají,že si mám najít konečně „dospělého muže“,ke kterému si nic nedovolím,ale já se bojím,že jsem prostě taková a zůstanu sama, protože kdo by se semnou páral.. Ještě pár info o mně: Moje rodiče se rozvedli,když mi bylo 14,oba si našli někoho jiného,já zůstala s otcem,který o mě pak přestal kvůli novému vztahu projevovat zájem.Doteď se s ním nevídám a stejně tak s matkou,protože má asi vůči mně zášť,že jsem kdysi neodešla s ní a pořád se semnou hádá. Předem děkuji za odpověď!
Selma 2
hledání sebe sama
Pak se snažím vypořádat s tím, že jsem ztratila vztah s druhým přítelem, kterého stále miluji a chtěla bych to napravit, ale současně se neumím vzdát přátelství a těsného pouta s tím předchozím. Zamotané, že? Přemýšlím, jestli se nevrátit k tomu předchozímu, když ten pro mě stále tolik znamená, i když ho nemiluji, zda hluboké přátelství není víc než láska. Nebo se z toho vztahu vymanit a zkusit ještě, byť zřejmě zbytečně, bojovat o druhého, kterého miluji. A k tomu všemu si hledám vlastní bydlení a snažím se přežít den za dnem samotu, kterou jsem od dětství nenáviděla a kterou si sice umím naplnit, ale ne tak, aby mě to uspokojovalo. Důležitý je pro mě vztah s mužem, kterého miluji a případně děti, ale nic z toho teď nemám a zřejmě ani v dohledné době nebudu mít. Už mnoho měsíců chodím k psycholožce, ale nemám pocit, že by to někom vedlo. Prosila bych Vás tak o jednoduchou, rychlou a účinnou radu Dělám si teď legraci, ale do smíchu mi už několik let není…Děkuji.
Trdlo 2. část
hledání sebe sama
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych Vás poprosila o radu, jde-li to. Je mi 34 let a před dvěma lety mou vinou skončil dlouholetý vztah. Mého bývalého přítele mám stále velmi ráda, jeden pro druhého jsme stále, i po rozchodu, nejbližšími přáteli, trochu si naším vztahem i nahrazujeme naše nefungující rodiče a stále spolu trávíme hodně času. Vím, že ho již nemiluji, ale současně je mým nejbližším a nejdůležitějším přítelem. Vztah s ním byl velmi zajímavý, ale také velmi svérázný a složitý a já odešla, protože jsem s ním už nedokázala žít "běžný" život, i když jsem ho stále milovala. Pak jsem si našla jiného přítele, o kterého jsem hodně stála, ale vztah skončil, protože ten neunesl můj netypický vztah s přítelem bývalým. Teď mám již několik měsíců pocit, že bojuji na všech frontách. Doléhá na mě můj věk, kdy bych už chtěla mít vlastní rodinu a uvědomuji si, že už je mi dost let a že najít si zodpovědně muže, se kterým bych chtěla rodinu založit, není jen tak.
Trdlo 1. část
hledání sebe sama
...ale ta nenaplněnost je silná. Asi před devíti měsíci na srazu spolužáků se něco stalo, s mým nynější vedoucím a bývalým spolužákem jsme strávili večer a zjistili že k sobě něco cítíme, vlastně celou tu dobu co jsem nastoupila do zaměstnání a až teď to projevili. Došlo k něžnostem ale bez sexu, protože on je také ženatý i když neštastně. Nabídl mi sex po internetu a od té doby se scházíme ve virtuálním prostředí, částečně nás to oba uspokojuje ale ta touha je čímdál větší. Nevím co v téhle situaci dělat, oba to tajíme před okolím a já si nevěřím jestli bych se ovládla pokud bychom se setkali o samotě, možná že bych to i chtěla, ale co výčitky svědomí vůči muži a co by bylo potom? Myslíte že bych mu měla o tom všem co cítím říci? Jsem z toho zmatená a nevím proč tohle všechno dělám, když bych měla být spokojená v doposud fungujícím manželství. Děkuji za odpověď.
Janka
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, obracím se na vás opět se svým dotazem již několikátým.V životě začínám mít čímdál větší chaos a nevím si rady. Jsem vdaná 16 let, děti odrůstají. Manžel je téměř vzorový a hodný, dobře si rozumíme jako kamarádi, ale nikdy jsem v našem vztahu necítila vášeň a také neměla žádného jiného muže. Asi před dvěma roky jsem si psala o radu kvůli prožitému flirtu s mužem ze zaměstnání. Prožili jsme krátký románek i když bez jakéhokoliv sexu a něžností. On musel odejít, chvíli jsme si psali,nakonec vše zkončilo, ale něco se ve mě změnilo a já jsem se začala chovat zvláštně. Jinak se oblékat, byla mi příjemná pozornost mužů, bavit se, více si užívat života a angažovala jsem se kde se dalo jen abych vyplnila čas a zapoměla na všechno co jsem prožila. Podařilo se mi to překlenout a moje manželství fungovalo dál, ale stejně mě pořád mučily představy jaké by bylo milovat se s někým jiným, alespoň jednou to vyzkoušet. Nejsem ten typ člověka který to dělá...
Janka
hledání sebe sama
Dobrý den, obracím se na vás s netradičním dotazem. Trápí mě moje babičkovství.Lépe řečeno můj vztah k němu.Moje manželství bylo před rozpadem,chystala jsem se odejít k příteli, když mě syn oznámil, že se musí ženit.Mladí s tím měli dost problémů, snažila jsem se pomoci, přítele odstrčila na vedlejší kolej.Manžel situace trochu využil, zaradoval se a snaží si mne přes vnučku a její hlídání udržet.Vztah s přítelem se pokazil.Těšila jsem se, že jednou budu babička,ale ne tak brzo a netušila jsem, jak moc mi to zasáhne do života.Vnučku mám ráda, když ji hlídám, je to fajn, přesto se snažím nehlídat ji příliš často. Do celé vztahu se mi vloudil pocit hořkosti.Vím, že jsem ztratila přítele, kterého jsem milovala.Neumím ten pocit oddělit a neumím se radovat jako správná babička.přebolí to?
jarka
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, píšu s poměrně obyčejným dotazem - cítím, že v poslední době "stagnuju", resp. nemůžu se odrazit k tomu, abych nacházela ve svém běžném životě radost, částečně vím (a dost taky nevím:), co by mi ji přinášelo, ale nějak se "sabotuju", asi z důvodů malého sebevědomí, ke kterému ale objektivně nejsou důvody, jenom se ho nemůžu zbavit. Je to trošku začarovaný kruh i v tom, že po rozchodu s partnerem (2 roky) se mi i díky nespokojenosti se sebou nepodařilo potkat nového muže, a tím ta nespokojenost zase narůstá... Říkám si, že ve svém věku (32) bych takové hlouposti už neměla řešit, ale buď nemám vytrvalost "pozitivně" myslet, nebo nedokážu přijít na to, kde je chyba, abych se konečně cítila dobře... Děkuji za radu.
Silvie
hledání sebe sama
Musím říct, že na to asi trochu žárlím, protože technický jsme na tom víceméně stejně. Jsem docela rozpolcená, na jednu stranu si uvědomuju, že nemám ty vůdci schopnosti, ale na druhou stranu mě to docela žere. Mám ještě šanci se změnit? Co si o tom myslíte? Děkuji moc.
Magdalena -II
hledání sebe sama
Míla paní doktorko. Mám asi neobvyklý dotaz. Je mi 31 let. Jsem jedináček, již od dětství jsem byla uzavřenější, byla jsem zvyklá si hrát sama, nikdy jsem příliš společnost nevyhledávala, dokázala jsem se zabavit o samotě. Mám partnera, ale toho jsem si našla až ve 28 letech a předtím jsem ani po vztahů s mužem netoužila, spíš jsem počítala, že zůstanu se svou povahou sama. Nikdy mi to příliš nevadilo, až v poslední době si začínám uvědomovat, že to asi úplně v pořádku není. Vysvětlím na příkladě: moje práce tak trochu souvisí s podporou uživatelů. A mám v týmu kolegů, který je dost společenský a upovídaný, lehce navazuje kontakty s lidmi. Lidí za ním chodí se svými problémy, vyhledávají ho, on jim pomáhá. Je taky ambiciózní, a má zamířeno na šéfa našeho menšího týmu, přestože je ve firmě kratší dobu, než já. Pokracovani
Magdalena- I
hledání sebe sama
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o nasměrování. Je mi 27let, během studií jsem měla 3x2leté vztahy. Všechny jsem ukončila, nebyla jsem spokojená. 3x jsem byla za hranicemi, pracovat. Vždy po 2letech, jsem chtěla změnu. Zaměstnání střídám cca po roce. Potřebuji si pořád něco dokazovat. Moje sebevědomí je jednou nahoře a jednou na bodu mrazu. V 2007 jsem odjela do zahraničí, kde jsem poznala svoje partnera, Čecha,35let.Prožili jsme 2 pěkné roky. Nyní se vracíme domu, ale partnerovi se po 7letech vůbec nechce, dělá to kvůli mě, protože já chci zase změnu.Občas mi to vyčte.Chci zjistit, zda náš vztah bude fungovat i v českých poměrech. Řeší pořád peníze. Chtěla bych už miminko, ale mám zase pocit, že partner je nevyhovující nebo já fakt nevím, co se v té mé palici honí.Sebevědomí je na bodu mrazu, hodně jsem přibrala (občas mi to připomene jaká jsem byla štíhlá), jsem rok bez práce. Přítel není lichotník, ale zase vím, že se vždy postará, spolehlivý.Děkuji za radu.
nepochopení se:
hledání sebe sama
no a mám strach, že muž podlehne nějaké té klasické ženě což už se nám taky stalo. Okamžitě jí opustil, ale podlehl . Když já jsem se fakt snažila být ta roztomilá, načinčaná, ženská, ale já si pak přijdu že jsem trapná a nejsem to já . Já prostě na ty emoce nejsem, Džíny , vleké triko, vlasy do ohonu , pekny parfem, pohoda smích a klid jsou jediné mé přednosti . těžko konkurovat ženám co o sebe dbají v posilkách a používají tzv ženské zbraně.Obzvlášt bych se nepokořila nějakým divadlem jak bez něho bych byla bezradná, to mi přijde jako podraz vůči partnerovi, kterého si přirozeně vážím. Děkuji za odpově´d a radu . BTW. Se ženským kolektivem nevycházím, proto i v práci se držím stranou, ale to je fajn, uznání dostávám a nemusím se otravovat cizími porblémy
Simona2
hledání sebe sama
Zdravím. Mám pocit že jsem divná. Ve vztazích kde jsem uspěšná se vždy jedná v podstatě o kamarádství se sexem. Neznám, neumím, nechápu romantiku v podstatě je pro mě směšná jako většina ženských vlastností . Když jsem absolvovala seminář typologie osobnosti vyšlo mi že jsem prométheus , což je pro ženu velice těžké, ale opravdu vše na mě sedí. Samozřejmě že mám emoce, ale třeba ve folmu, knihách mě nudí . Seriály typu rodinná pouta neudrží mou pozornost ani 5 minut . čtu pouze literaturu faktu a historii. Nejvíc dívám přednost criminalistice , te se dokážu věnovat dlohé hodiny. Baví mě seriály typu myšlenky zločince, Fringe , kde jsou vztahy výhradně pracovní, přátelské . Jakmile se jedná o nějaké vztahové motanice vypínám , odchazím. Taky jsem velký fanda do PC her, ale ne do farmaření , ale hry na hrdiny apod. Připadám si jako žena poněkud divná a myslím že i mé manželství je jak vztah dvou kamarádů a někdy je mi líto že nezažívám ty emoce, taky se bojím že muž snadno podlehne
Simona
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko, chci Vám nejdříve velice poděkovat za Vaší pomoc, radu a ochotu.Obracím se na Vás z jednoho mého osobního problému, který mě dost dlouho, spíše roky trápí. Je mi 27 let a již několik let se pokouším v podstatě najít sebe samu a cestu k sobě. Pořád nad sebou pochybuji, hodně se sleduji, jak jednám s lidmi v zaměstnání, v obchodě ... a pozoruji druhé, že jsou lepší, přirozenější, uvolněnější. Možná pro ostatní jsem sympatická, ale sama nevěřím tomu, co druzí říkají, hned mám v hlavě myšlenku, která nahlodává všechno mínění okolo mě. Prosila bych Vás moc o radu, jak se dá naučit se mít ráda. Vím, že sebe samu strašně stresuju, necítím se uvolněně a porovnávám se s ostatními. Nechci mít už v sobě to napětí, které mi brání normálně se brát takovou jaká jsem. Děkuji. Hana
Hana
hledání sebe sama
Milá paní doktorko, prosím o radu. Je mi 35. Mám přítele, fajn práci, pár dobrých přátel, jsem spokojená, jak žiju. Poslední dobou ale sílí tlak mého okolí včetně gynekologa, že bych měla mít dítě. Uvědomuju si, že je nejvyšší čas, ale... já prostě nevím, jestli chci děti. Biologické hodiny v sobě asi nemám. Bojím se, že budu jednou litovat, ale žádnou touhu, nic takového necítím, děti mně nedojímají - nevadí mi, nejsem ten typ, co říká: Dítě? Nikdy! Ale pořád mám pocit, že ještě ne... Že možná ano, ale později. Poraďte mi, co s tím? Nechci si pořídit dítě jen proto, že bych ho měla mít. Bojím se ale, že jestli ho budu někdy chtít, bude pozdě. A bojím se, že ho budu mít víc kvůli strachu, že už to nepůjde.... Jsem zmatená, nevím, co dělat... (Partner tohle nechává na mně, má 2děti z předchozího manželství, dítě by se mnou chtěl mít, pokud bych chtěla, ale ochotně přijme i to, když žádné nebude). Děkuji za vaši pomoc. Lucija
Lucija
hledání sebe sama
Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu. Je mi 18 let a jsem s přítelem téměř 4 roky. Poslední cca půl rok to mezi náma moc nefunguje.Hádka, usmíření atd..pořád dokola. Asi před 3 měsíci jsem dokonce odmítala s ním spát, prostě jsem se na cokoliv vymlouvala, jen aby k tomu nedošlo. Už jsem se na něj ani netěšila, nic. Tohle vše asi přispělo k tomu, že jsme si dali pauzu. Během pauzy mě přítel absolutně ignoroval, napsal mi snad 2 strohé sms a to bylo vše. Probrečela jsem x nocí a chtěla ho zpět. Nakonec jsme se tedy domluvili na schůzce a přítel mi oznámil, že má čistou hlavu a že se chce vrátit.. Teď se mi opět honí hlavou, že ho nechci. Bojím se, že se zas budu trápit kvůli hádkám a tak.. Připadám si jak největší podrazák, když ho mám jistého, tak ho nechci. Není to jen závislost na něm? Pocit, že už neumím žít sama? Jinak když jsme spolu vše je ok, rozumíme si, blbneme.. Děkuji za radu, Sofie
Sofie
hledání sebe sama
Paní doktorko, hledám sama sebe. Po 13 letech intenzívního, dle obchodních výsledků a hodnocení nadřízených, úspěšného zaměstnání v bance, jsem se rozhodla jej ukončit. Navzdory nabízeným skvělým podmínkám, osobním závazkům, krizi na trhu práce, nízkého sebevědomí, zda brzy najdu další pracovní směr.... V bance jsem pracovala od svých 20 let a při svém vzdělání dosáhla všeho, čeho jsem dosáhnout mohla. Přesto cítím obrovské vyhoření a hluboko v srdci vím, že už vůči klientům byla moje volba správná. Tu práci jsem milovala, hodně mi dala a já jí. Nyní jsou účty srovnané. (Na vyvážené účty v životě hodně věřím). Mám dotaz - existují nějaké poradny či kaučové, kteří by mi pomohli klást si ty správné otázky a nasměrovali by mě?
Děkuji za odpověď, Ela.
Ela
hledání sebe sama
3/3 Je možné, že jsem nezralá a neschopná vzít zodpovědnost za své rozhodnutí nebo to chce jen čas? Díky Vám za všechny náměty a rady k přemýšlení.
Barča
hledání sebe sama
2/3 Ale co moje sny a touhy (které se netýkají pouze cestování)? Mám se jich vzdát a být třeba později frustrovaná a kompenzovat to někde jinde? Týká se to i partnerství. Nikdy předtím jsem neměla pořádný vztah, je to v podstatě moje první velká láska, a já cítím, že bych chtěla poznávat i jinde a jinak. A tím neříkám, že to bude lepší/horší, prostě to bude jiné. Popravdě mě děsí dlouhodobé vztahy-asi proto, že u mých pra/rodičů jsou vztahy stereotypní, dalo by se říct klasické, kdy se spolu moc nebaví o svých pocitech, řeší se jen provozní záležitosti a nejde moc poznat, jestli jsou spolu ze stereotypu nebo proto, že se mají rádi. A já se bojím, aby podobná situace nenastala i u mě. Hodně o tom přemýšlím, ale mám dojem, že se spíš motám v bludném kruhu. Jednou převáží to a podruhé zase ono a nejsem schopná udělat rozhodnutí, za kterým bych si stála a věděla, že jsem udělala dobře i kdybych o něco přišla.
Barča
hledání sebe sama
1/3 Dobrý den, je mi 24, studuju vš, mám 5.rokem přítele (30), se kterým si rozumíme a když si rozumět přestaneme, jsme oba schopní se o tom pobavit (i když u sebe cítím jisté rezervy v komunikaci s ním). Můj přítel má vlastnosti, které jsem vždy od svého protějšku chtěla - je milý, ochotný, citlivý, komunikativní, hodný a hlavně si v pro nás zásadních živ.otázkách rozumíme. Náš vztah nebyl vždcky ideální a jednu dobu to vypadalo hodně špatně, ale byli jsme schopní i ochotní to řešit. Poslední dva roky se náš vztah urovnal, uklidnil. Chodíme se spolu bavit, spíme spolu, povídáme si, ale přece jen cítím vnitřní neklid. Zřejmě pramení z toho, že stojím na určité křižovatce ve svém životě: přítel si mě chce vzít a mít se mnou děti a já chci na druhou stranu ještě studovat a cestovat, bavit se. Představa, že budu mít děti se mi líbí, protože budeme stavět na tom, co jsme vybudovali, víme o sobě a svých nedostatcích a snažíme se na sobě pracovat, a to není málo.
Barča
hledání sebe sama
Dobrý den. Jmenuji se Jirka. Chodím se svou přítelkyní již rok a půl a nadevše ji miluji a nikdy bych ji neublížil, nijak. Jednoho dne jsem šel s kamarádem do města na pivo a zvrtlo se to tak, že jsem byl hrozně opilí, o pulnoci jsem se rozhodl jít domů, cestou zpátky jsem narazil na jednu holčinu a ani nevím proč líbal jsem se s ní a následně mě zatáhla a udělala mi "dobře". Od té doby je mi na nic a mam v sobě hroznej pocit kterej ale nechci nijak ventilovat ven, ale ten pocit je hroznej. Byl jsem opilí jako nikdy a ted nevím co dělat. Svou přítelkyni miluji hrozně moc a nechci o ni nikdy přijít. Prosím o radu děkuji.
Jirka
hledání sebe sama
Dobry den, je mi 24 let a v zivote jsem nemela vztah. Nejak necitim tu potrebu, nemam cas a cim jsem starsi, tim mene se mi do toho chce. Nechce se mi s nikym seznamovat, pripada mi to jako ztrata casu, ktery bych mohla vyuzit jinak. Zamilovana jinak nez platonicky jsem v zivote nebyla - netreba zminovat, ze jsem panna, a fyzicky kontakt me absolutne nelaka. Je mozne, ze jsem asexual? Nebo je to dano necim jinym? Partnerstvi teda nehledam - jediny duvod, proc se na Vas s timto obracim, je ten, ze vetsina mych vrstevniku je v dlouhodobem vztahu a kdo ne, tak je vyvrhel a divnej. Zvlaste pokud vubec jeste nikdy nemel partnera. Je se mnou neco v neporadku, ze nemam vubec potrebu?
Fontanela
hledání sebe sama
Dobrý večer, děkuji za předchozí odpověď, radila jste mi zúčastnit se vašich pražských kurzů, protože ale žiji v zahraničí, nešlo to..ale mám tu pokračování mého vyprávění..minule jsem vám psala o všech neseriozních mužích, kteří o mne mají zájem (většinou jsou hezcí, chytří, celkem úspěšní a hledají jen tak někoho na občasnou zábavu, alspoň já z toho mám ten pocit). Když si s nimi něco začnu (po jejich naléhání) tak vztah logicky skončí za pár měsíců...nevím, jiní mě ale nebalí, pořád dokola ti samí..před pár dny jsem byla opět pozvaná na skleničku, bylo to příjemné, zábavné, ale on se mne pokusil během večera několikrát líbat, no co si o tom myslíte, paní doktorko??:) já už opravdu nevím..kde jsou nějací seriozní muži?musím dodat , že žiji v zahraničí a střet různých kultur také asi dělá své , ale stejně to nějak nechápu..
hanka
| předchozí | ... 10 11 12 13 14 15 16 ... | další |
