Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Tak v tom případě se obraťte na Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy a situaci řešte. Poradny jsou v každém oktresním městě.( viz www.amrp.cz)

Dobrý den, Vaše situace je dost těžká, rozhodně si myslím, že byste celou situaci měla řešit návštěvou v Poradně pro rodinu , manželství a mezilidské vztahy. Tyto poradny jsou většinou v každém okresním městě,jsou bezplatné( seznam najdete na www.amrp.cz )Váš muž by se ale k Vám neměl takto chovat, zvláště když jste těhotná. Proto je určitě vhodné i s ním celou situaci řešit ve zmíněné poradně, tak aby to pro Vás oba bylo přijatelné. Přeji Vám brzké vyřešení celé situace. S pozdravem a přáním všeho dobrého.Zdena Prokopová

Dobrý den, určitě je vhodné, až budete spolu o samotě, jí podpořit a domluvit schůzku v některé z pomáhajících organizací. Tentokrát to dopadlo tak, že má naraženou kostrč, bohužel příště to může být daleko vážnější.Samozřejmě to můžete jt nahlásit, ale to by jí v současné situaci asi nepomohlo (pokud by vše popřela).Nejdůležitěší je, aby někam docházela, dostala náhled na celou situaci a pochopila, že tento muž se nezmění, že je dost nebezpečný. Věřím, že se Vám to podaří. Zdena Prokopová

Dobrý den, předejte prosím Vaší sestře kontakty na organizace ,kde ji pomohou situaci řešit.Získá informace,a jaké jsou možnosti, co dělat v dané situaci. V každém krajském městě jsou tzv.Intervenční centra pro ohrožené osoby( seznam center je na www.domacinasili.cz), nebo pokud sestra žije v Praze či blízkém okolí se může obrátit na organizaci ROSA- centrum pro týrané a osamělé ženy( objednání na čísle 241432466, www.rosa-os.cz, či www.stopnasili.cz)či další organizace ( seznam najdete na www.koordona.cz), lze i volat na non stop linku DONA- na číslo 251511313, tu provozuje BKB ( viz www.bkb.cz), který má pobočky také po republice. Dle toho, co jste v krátkosti popsala je její přítel velmi nebezpečný( škrcení je dost závažné!)proto by Vaše sestra měla vyhledat pomoc. To neznamená, že se bude muset vrátit k rodičům - fungují i azylové domy pro týrané ženy,pokud jí přítel vyhrožuje, pak by tam mohla být v bezpečí.Nebo jsou i jiné možnosti mohla by být i v podnájmu, na ubytovně, u kamarádky. Domácí násilí je již trestným činem a může mít stupňující tendenci. Proto by Vaše sestra neměla nic podceňovat a než se rozhodne situaci řešit( třeba oznámením na Policii)je velmi vhodné, aby se o své situaci poradila s odborníky.Důležitá je i Vaše podpora, že jí pomůžete v krizové situaci, můžete jí doprovodit i na výše uvedené organizace.Mohla byste celou situaci ohlásit i Vy,ale nejdůležitější je vždy bezpečí Vaší sestry, teprve když není s násilným mužem ,lze pak případně vše ohlásit na Policii ČR. Přeji hodně štěstí! Zdena Prokopová

Dobrý den , je dobře že hledáte pomoc. Nevím ,kde žijete a kolik Vám je let, zda jste již plnoletá, či neplnoletá a závislá na svém otci.Určitě se prosím obraťe buď na školního psychologa, který by Vám pomohl řešit vaši situaci, nebo je také možné se obrátit na Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Tyto poradny jsou bezplatné a mlčenlivé a jsou v každém okresním městě( seznam najdete na www.amrp.cz ). Pokud nejste plnoletá - měla byste vše oznámit a hledat pomoc na Oddělení péče o děti( OSPOD- je vždy na příslušném Obvodním či obecním úřadě), kde by Vám měli dále pomoci. Jinak fungují linky důvěry non stop- na př.RIAPS-telefon 222 580 697, nebo CKI non stop 284 01 6666- kde s vámi mohou situaci probrat a přímo vám poradit.Také funguje non stop linka DONA( pro oběti domácího násilí-pokud se ho otec vůči vám dopouští)- telefon 251511313 Přeji hodně štěstí a rozhodně situaci řešte. S pozdravem a přáním všeho dobrého. Zdena Prokopová

Dobrý den, pokud jste manželé, máte nárok na stejnou životní úroveň jakou má Váš manžel.Myslím si ,že v této situaci byste se měla obrátit na Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy ( seznam najdete na www.amrp.cz), kde byste spolu s manželem mohli situaci řešit. Přeji Vám vše dobré . S pozdravem Zdena Prokopová

Dobrý den Šárko, děkuji za Váš dotaz. Určitě předejte vaší mamince telefony na pomáhající organiazce, kam se může obrátit o pomoc. Může se obrátit na tzv.Intervenční centra pro ohrožené osoby, která jsou v každém krajském městě,( seznam je na www.donalinka.cz ) či na organiazce, které se dlouhodobě zabývají domácím násilím v rodině.( více na www.koordona.cz ). Pokud žije maminka v Praze je možné se obrátit na organiazci ROSA, je ale nutné se předem objednat na čísle: 241432466, či další podobné organizace. Funguje také non stop telefon DONA - 251511313, kam může maminka volat. V každém případě by neměla svému partnerovi sdělovat své kroky, které chce učinit, mohlo by dojít ke zvýšení násilí.Jinak fungují i utajené azylové domy,pro ženy oběti domácího násilí. Předejte tedy mamince kontakty, kde by nalezla pomoc. Pokud Vy sama se chcete poradit, můžete se také u nás objednat. S přáním všeho dobrého. Zdena Prokopová

Je přirozené, že jste po špatných zkušenostech opatrná. Zkuste si najít psychoterapeuta, abyste se dokázala vyrovnat s traumaty, které vám způsobilo domácí násilí. Nebudete pro vás snadné a může to trvat i dost dlouho, ale možné to je. Nevzdávejte se předčasně.

Dobrý den Simono, z vašeho dotazu není jasné, jakou dohodu jste podepsali, zda o výživném pro syna, nebo o majetkovém vyrovnání. Je proto nutné, abyste váš dotaz upřesnila.

Dobrý den, pokud vám vaše finanční situace neumožňuje zálohu zaplatit, podejte k soudu žádost o osvobození od soudních poplatků. Pokud jste byla k zaplacení zálohy vyzvána usnesením soudu, podejte proti usnesení urychleně odvolání, abyste stihla odvolací lhůtu. Na podatelně soudu si vyzvedněte formulář Prohlášení o majetkových poměrech, který vyplňte a také podejte k soudu. Na veškerá podání soudu uvádějte příslušnou spisovou značku a na kopii listiny si nechejte vyznačit podací razítko podatelny.

Dobrý den, v dotazu neuvádíte, zda jsou dcery již zletilé či nikoli. Tato okolnost má však vliv pouze na procesní stránku soudního řízení. Pokud jsou vlastníkem domu výlučně dcery a otec se k vám chová agresivně, je možné podat žalobu o vyklizení nemovitosti, případně, pokud je situace akutní, můžete požádat Policii ČR o vykázání syna z bytu a podat návrh na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu (§ 76b). Vykázání trvá po dobu deseti dnů, podáním návrhu předběžného opatření se tato lhůta prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu. Předběžné opatření trvá po dobu jednoho měsíce od jeho vykonatelnosti, lhůtu však lze prodloužit podáním návrhu na prodloužení - pak neskončí lhůta dříve, než bude o návrhu rozhodnuto. Bylo-li před uplynutím doby výše uvedené zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření; vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení. Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání. Dále pak můžete podat na Policii ČR podnět k prošetření podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společném bytě nebo domě podle § 215a trestního zákona.

Dobrý den paní Antonie, žalobu o neplatnost závěti řeší soud. Lhůty pro vydání rozhodnutí nejsou stanoveny. Pokud jde o promlčení, uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. Upozorňuji, že tato poradna se dědickému právu nevěnuje, případné další dotazy proto prosím směřujte jinam.

Tato poradna se otázkám mezinárodního práva nevěnuje. Ohledně výživného pro dceru se obraťte na Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně.

Pokud vaše nezletilé děti byly svěřeny do vaší péče a váš bývalý manžel již není vlastníkem bytu, pak nemá možnost vás vystěhovat. Mohl by tak učinit pouze v vašich dětí, které jsou vlastníky bytu, pouze v případě, že by užívání bytu z vaší strany mělo pro děti nějaký negativní dopad. Vše by samozřejmě muselo probíhat formou soudního řízení.

Pokud by situace došla až do stadia provádění exekuce, je nutné počítat s tím, že exekutor půjde vždy tam, kde se domnívá, že by povinný mohl mít nějaký majetek. Běžně se řídí předpokladem, že se dlužník zdržuje v místě svého trvalého pobytu a že tam má i své věci. Ale na soukromý majetek jiné osoby než dlužníka exekutor nemůže - někdy ovšem může být docela problém dokázat, že některé věci nepatří do vlastnictví povinného. Pokud by tedy došlo k zabavení vašich věcí, je třeba ihned podat vylučovací žalobu (žalobu na vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí). V tomto soudním řízení byste musela prokázat, že jste vlastníkem těchto věcí. Než se rozhodne o této žalobě, bude provedení exekuce přerušeno. Nyní byste měla především zrušit trvalé bydliště bývalého manžela na adrese vašeho bytu. To lze na oddělení evidence obyvatel na městském úřadu podáním žádosti o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. K tomu je nutné doložit, že užívací právo osoby k bytu zaniklo (rozvodem) a že se již v bytě nezdržuje. Pokud jde o dědictví, dědic může dědictví odmítnout; musí tak učinit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o této možnosti a a o jejích následcích vyrozuměn, písemně nebo ústně u soudu. Toto prohlášení již nelze odvolat. Odpovědnost dědice vůči zůstavitelovým věřitelům je omezená cenou nabytého podílu z dědictví. Na druhé straně však soud v řízení, které bylo zahájeno na návrh věřitele proti dědicům o splnění zůstavitelova dluhu, není cenou zajištěnou v dědickém řízení vázán a otázku ceny zděděného majetku posuzuje soud samostatně, nezávisle na rozhodnutí v dědickém řízení. Věřitel tak může dokazovat, že stav dědictví je pro něho příznivější, neboť jednotlivé věci, které do něho spadají, mají vyšší cenu, než je uvedena v usnesení o obecné ceně majetku a čisté hodnotě dědictví. V případě předluženosti je také možné přenechat dědictví po dohodě věřitelům na úhradu jejich pohledávek.

Ve svém dotazu neuvádíte, zda se jedná o výživné pro děti, nebo výživné pro vás. V obou případech by však bylo v rámci soudního řízení o stanovení vyživovací povinnosti nutné, abyste prokázala, že k vyplacení výživného nedošlo a že jste potvrzení podepsala pouze pod nátlakem.

Zápis trvalého bydliště má pouze evidenční charakter a nezakládá právo užívání nemovitosti. I přesto může mít užívání nemovitosti na vaše vlastnictví nemovitosti určitý dopad. Jednou okolností jsou případné exekuce, vedené proti přítelkyni vašeho syna, neboť exekutor vyhledává majetek na všech místech, kde se povinný zdržuje a může tedy zabavit i věci v místnostech, které přítelkyně užívá. Pokud by se jednalo o vaše věci, nikoliv synovy přítelkyně, museli byste podat k soudu vylučovací žalobu. Další okolností je faktické vystěhování přítelkyně. Na základě pouhého trvalého pobytu jí nárok na náhradní bydlení nevzniká. Ovšem v případě, že by se z domu odmítala v případě nějakých neshod vystěhovat, musíte podat žalobu o vyklizení a v rámci tohoto řízení může soud rozhodnout, že jste jí povinni zajistit bytovou náhradu. S ohledem na okolnosti důvodu užívání však toto rozhodnutí nepředpokládám, a v případě, že by takto soud s ohledem na nezletilé děti rozhodl, jednalo by se nejspíše o zajištění pouze náhradního ubytování, např. formou zajištění bydlení v ubytovně.

S dotazem na sociální příspěvky se obraťte na příslušnou správu sociálního zabezpečení, kde vám poradí, na které dávky máte nárok a jaké doklady je nutné k žádosti předložit.

Doporučuji kontaktovat Intervenční centrum ve vašem kraji. Násilné chování bude pokračovat a bohužel se bude stupňovat, pokud někdo nebo něco násilníka nezabrzdí. Bez zásahu policie se to asi neobejde. Při opakovaném napadení může policie vykázat násilníka z bytu. Bude potřeba udělat kroky, aby se sestra od matky odstěhovala. I v tom vám poradí v IC nebo si můžete vzít advokáta a podat žalobu na vyklizení bytu. Rozhodně by jim matka neměla povolit v bytě trvalý pobyt. Tím by si všechno zkomplikovala.Nikdo to nemůže vyřešit za vaši matku. Sama by na to byla slabá. Při podpoře z vaší strany a odborné pomoci IC je situace řešitelná.

Souhlasím s Vámi, že pro další vývoj je zásadní, jak se k tomu postaví Váš manžel. Léčba z donucení nemá žádný efekt, nevkládejte do ní zbatečné naděje a neztrácejte čas.Také Vám doporučím rychlý rozvod, abyste zachránila, co se ještě zachránit dá. Dluhy, které manžel nadělal za dobu manželství spadají do společného jmění manželů, takže byste se o ně měli při rozvodu podělit. Kdo Vám pomůže, když se zruinujete zachraňováním manžela? Když se postavíte na vlastní nohy, budete mít možná větší možnost pomoci manželovi později.Chápu, že je težké být tvrdý vůči člověku, se kterým jste prožila tolik let a nejste k němu lhostejná. Když mu budete umožňovat dosavadní způsob života, tak mu spíš škodíte než pomáháte, protože se propadá stále hloub. Manžel je sám odpovědný za svůj život, ale je pohodlné hodit to na někoho jiného. Nevěřte tomu, že je to Vaše vina.Poraďte se s právníkem, abyste zbytečně neplatila , co nemusíte.V tomto směru se Vám právník vyplatí. Nešetřete na nepravém místě.

Pokuste se vyřešit samostatné bydlení. I za cenu , že se Vám dočasně zhorší podmínky. Důležité je, aby Vás nemohl exmanžel ovlivňovat. S jeho spoluprací nemůžete počítat. Když budete v klidu a bezpečí, budete i v lepší psychické pohodě a lépe budete hájit svoje zájmy. V podstatě to sama píšete. Věřím, že to pro Vás není snadné rozhodování, je to spojeno s řadou potíží, ale zkuste se podívat také na klady odchodu ze společné domácnosti. Byl by to zásadní krok ke klidnější budoucnosti.

Zkuste se obrátit na manželskou poradnu ve Vašem okolí. Obvykle je v každém bývalém okresním městě a za konzultace neplatíte. Váš přítel zřejmě nezvládá roli otce rodiny a chová se spíše jako trucující dítě. Životní oporou pro Vás asi není a pravděpodobně nikdy nebude, pokud si to neuvědomí a nezačne se sebou něco dělat. To je však málo pravděpodobné. Záleží tedy na Vás,jak chcete, aby Váš život vypadal.Nebuďte na všechno sama, svěřte se rodině a přátelům. Hlavně nevěřte tomu, že všechno je Vaše vina. Všichni se dopouštíme chyb, když si to uvědomíme, můžeme se snažit je napravit.pokud ale pohodlně hodíme odpovědnost na druhé, jako to dělá Váš přítel, můžeme stále pokračovat v chování, kterým své blízké trápíme. Vyhledejte odborníky a rozhodněte se podle toho, co je dobré pro Vás a pro děti. Pokud nic neuděláte, bude se přítel chovat čím dál hůř. Domluva s ním není pravděpodobná, protože nedokážoe respektovat partnera a chtějí výhody jen pro sebe.

O žádném formuláři na vydání takovéhoto předběžného opatření bohužel nevím. Dokonce pochybuji, že takovýto "formulář" vůbec existuje. Jde totiž o to, že každý případ se liší a nelze na něho vztáhnout jakýkoli "vzor". V tomto ohledu to budete mít těžné, ale alespoň v tomto se neostýchejte a zvolte právní radu a pomoc advokáta či advokátky. nejlépe z okruhu sídla předmětného soudu či Vašeho bydliště. Návrh na vydání předběžného opatření, zvláště takovéhoto druhu vyžaduje opravdu zkušenost a nikoli vzor. Věřte mi. Musí být perfektne odůvodněn, podložen a zvláště závěrečný petit usí být vykonavatelný. Zkrátka věc pro advokáta... Věk 2,5 roku nijak nebrání tomu, abyste dítě nemohl mít doma i přes noc. Zákon tomu samozřejmě vůbec nebrání. budete stále narážet na "hradbu názorů a postojů" soudkyně, opatrovnice a případně i znalce. tyto názory rozhodují. Nikoli Vaše přání jako otce. Bohužel...

Předně soudci skutečně není nic do toho, zda podáte návrh na zvýšení výživného dříve či později nebo zda ho budete požadovat až tři roky zpětně... To ani nesmí vykládat k Vaší tíži. Nikdy. Soudce musí zajímat jaký má otec majetek!!! Pokud o majetku otce víte, tak ho každopádně u soudu uveďte a případně požádejte soudce o součinnost s jeho zjištěním. Výpisy z KÚ jistě zvládnete sama (výpis z centrální evidence dle jeho r.č.). Lze též uvažovat o přizvání znalce, který by majetek otce ocenil a určil případné výnosy, které by otec mohl mít, kdyby je využíval.. takovéto případy nejsou žádnou výjimkou. Soudce, zvláště v případech výživného, musí zajímat, jaký má druhý rodič majetek. Je to základní premisa řízení o určení či zvýšení výživného !

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že na toto své chování nemá absolutně žádné právo. Je to sice velmi jednoduchá věta, ale je dobré si ji uvědomit. Pokud se nebudete nijak bránit, bude to ještě horší. jeho pocit nadřazenosti a pomyslné síly bude sílit. Pokud k bytu máte stále užívací právo, jak předpokládám, můžete se do bytu kdykoliv vrátit i s doprovodem a nechat vyměnit klíče od vchodových dveří. Přivolaný záměčník bude potřebovat jakýkoli doklad o právu byt užívat. Připravte si jej, nežli ho zavoláte. Doporučuji dveře otevřít v době kdy nebývá doma, ale v práci či kdekoli jinde. Poté odvezte své věci a stav bytu před a po vaší návštěvě každopádně vyfoťte!!! Nejlépe s datumem ve fotografii. vyhnete se tak jakémukoli budoucímu nařčení, že jste cokoli zcizila, poškodila apod. Jděte do bytu každopádně se svědkem či dvěma. Nedopouštíte se tímto jakéhokoli přestupku či tr.činu. Nevím, kdo je vlastníkem bytu. zda jde o vztah nájemní či vlastnický či spoluvlastnický... Podle toho bych poradil dále...

Pokud má jakýkoli příjem "na černo", není téměř jakákoli šance tento příjem zjistit. Soud si v soudním řízení o výživné může vyžádat zprávu od příslušné České správy soc.zabezpečení o výši jeho příjmu a informace od zaměstnavatele. Též je velmi důležitá informace od zdravotní pojišťovny jaké pojištění platí a zda existuje jakýkoi zaměstnavatel. Podle výši soc.odvodů a plateb zdravotního pojištění lze velmi snadno odvodit a dopočítat skutečný plat, poud nějaký má. Dále se využívá samozřejmě kopie daňových přiznání od příslušného finančního úřadu. Zkontrolujte si na www.justice.cz (odkaz obchodní rejstřík - vyhledávání fyzických osob vlevo dole) zda jeho osoba nefiguruje v nějaké obchodní společnosti. Dále si můžete ověřit zda není živnostníkem na www.mfcr.cz odkaz databáze ARES.

1) Nemůže Vám v žáném případě přikazovat či zakazovat ohledně dětí a bytu cokoliv. 2) Jakékoli platby i za jeho osobu můžete přičíst ve výši 1/2 k částce, kterou Vám případně bude nucen ve výsledku uhradit. 3) Ohledně oken a pojištění, pokud jste je zaplatila po dni kdy nabyl právní moci rozvodový rozsudek výlučně Vy, můžete samozřejmě podat žalobu na zaplacení. Pozor však na promlčecí lhůtu v délce 3 let ode dne, kdy jste okna a splátky platila. Soudní řízení o vypořádání SJM jsou jedna z nejkomplikovanějších a nejdéle trvajících soudních jednání. Osobně mi jsou známy případy delší deseti let... Bohužel.

1) Podejte novou žalobu na úpravu styku otce s dcerou. 2) Současně se žalobou podejte návrh na vydání předběžného opatření, že z důvodů, které doporučuji podrobně uvést a specifikovat navrhujete, aby do pravomocného ukončení Vámi zahájeného řízení se dcera svěřuje do Vaší výlučné péče a otci se stanovuje výživné ve výši ...Kč měsíčně. 3) Vše předtím projednejte s OSPOD (orgán sociální péče o děti = tzv.soc.odbor..) pak můžete do svého podání-žaloby spolu se s návrhem na vydání předběžného opatření tuto skutečnost zmínit a případně ulehčit soudci rozhodování, pokud OSPOD s takovýmto postupem bude souhlasit. Každopádně pokud se rozhodnete dceru otci nesvěřovat, otec se bude muset bránit soudně a to bude trvat vemi dlouho. Buďte na OSPODu Vy první a ať od Vás vyslechnou jaká je pravda.

V tomto ohledu pomohou pouze opakované urgence a žádsoti na příslušný soud o odstranění prodlev v jednání. Můžete požádat i předsedu soudu, aby Vám pomohl. Skutečnost, že nemohou doručit soudní obsílky je trochu výmluva. Jednak existují zákonné fikce doručení - do deseti dnů od uložení na poslední známou adresu se považuje zásilka za doručenou... Mimochodem. Dědické řízení navíc není řízením, kde by se u vše úkonů muselo nutně jednat výlučně ústně a kde by byla vždy vyžadována osobní účast Vašeho syna. Pokud bude nařízeno jednání a bude řádně obeslána bez omluvy se nedostaví, soud může dle občanského soudního řádu jednat. Soud má též možnost mu ustanovit opatrovníka... Vše jsou zkrátka buď výmluvy soudu nebo nekvalitní práce soudu. Možná oboje.

1) Bez prodlení podejte návrh na prodloužení předběžného opatření, které je nyní, doufám, stále platné. 2) V současnosti již platí taková judikatura, která Vás proti takovémuto chování, který Vám manžel vytváří bez vašeho vědomí dluhy, vlemi dobře chrání. Předpokladem soudního vypořádání je pravomocně uzavřený rozvod. 3) Na postup Policie ČR si stěžujte na Ministerstvu vnitra ČR. 4) Vy potřebujete advokáta (advokátku), který se zaměřuje na občanské právo. Kontakty najdete na www.cak.cz, kde je nahoře odkaz na seznam advokátů, kde si můžete vybrat nejen dle lokality, ale i dle specializace. 5) Trestní oznámení z Vaší strany bych podával písemně a na adresu státního zastupitelství dle příslušného okresu či obvodu.

Obratem, prosím, zavolejte na linku DONA pro oběti domácího násilí č.251 511 313. Tato linka funguje 24 hodin denně. Dále Vám doporučuji navštívit jakoukoli poradnu Bílého kruhu bezpečí : viz. www.bkb.cz. Omlouvám se, že Vám nejsem schopen odpověď kterou bych chtěl, ale mám nyní velmi málo informací. Vy potřebujete odpovědět na 100+1 otázku, která bude odpovídat přesně Vaší situaci (práce, rodina, místo bydliště, apod..).

VAše povinnosti se řídí smlouvou a zákonem. Pokud máte podepsánu smlouvu v té podobě, že je Vaše odměna závislá na konkrétní ceně za 1m2, pak záleží zcela na vás zda rozšířením plochy úklidu budete souhlasit či nikoli a tím pásem se Vám zvýší odměna. Pokud máte paušalizovanou odměnu na měsíc a hodinovou sazbu, pak je smlouva opět základním bodem odpovědi na Vaši otázku. Zkráceně řečeno, nikdo Vás nemůže nutit k tomu, abyste pracovala za nižší nežli smluvenou odměnu a delší, nežli smluvenou dobu. Jediné co Vás může v tomto případě "omezovat" je Vaše vnitřní rozhodnutí nepodvolit se takovémuto nátlaku. Odvěď na Vaši otázku je velmi jednoduchá :"Ne nemůže Vás nutnit k něčemu k čemu jste se nezavázala a k čemu Vás nemůže nutit ani zákon.".

Vy máte možnost vše písemně oznámit na příslušném Okresním státním zastupitelství. Na Policii ČR bych v tomto případě trestní oznámení (dále jen "TO") nepodával, neboť jejich postup by nebyl státním zastupitelstvím dozorován a mohl by dopadnout jako v případě TO syna. Každopádně doporučuji označit oběti a Vás jako oznamovatele. Oběti tak dostanou šanci vypovídat jako svědci a nokoli oznamovatelé. Podívejte se na www.bkb.cz ci www.domacinasili.cz kde je uvedeno vse co by melo byt v písemném TO uvedeno. V každém případě bych využil možnosti a doporučil všem obětem, aby požádali o vykázání násilníka z bytu. I kdyby v prvním případě nebylo tomuto návrhu vyhověno, zakládá to mnohem vyšší šanci při opakování této žádosti v budoucnu. Vašemu postavení se říká zachránce a je velmi dobré vědět, že je Vás skutečně a naštěstí mnoho (i když ne dost).

Za úhradu plateb vůči všem poskytovatelům energií apod. jsou odpovědni vlastníci (vlastník) bytu. Pokud jste 1/2 vlastníkem bytu, musíte platit 1/2 nákladů s ním spojených. Vůči Vašemu bratrovi můžete požadovat 1/2 nájemného. Doporučuji Vám uzavřít dohodu, že Váš bratr Vám bude 1/2 nákladů refundovat zpětně na Váš účet, ale doporučuji, abyste 1/2 nákladů hradila Vy ze svého účtu bezhotovostně.

Dle mého názoru se jedná o důležitou "překážku na straně zaměstnance" dle § 191 zákoníku práce: Zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle § 115 občanského zákoníku v případech podle § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle § 39 zákona o nemocenském pojištění 60) a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo v § 39 zákona o nemocenském pojištění 60) nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, b) kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, c) u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody. _____________________________ § 39 zákona o nemocenském pojištění (1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování 1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo 2. jiného člena domácnosti 29), jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo b) péče o dítě mladší 10 let, protože 1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, 2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo 3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. (2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1 žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé výchovy 30) obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. (3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu 31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. (4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování. (5) Nárok na ošetřovné nemají a) příslušníci, b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, c) domáčtí zaměstnanci, d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce, f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, h) zahraniční zaměstnanci. ______________________ HLAVA II Zákoníku práce SPOLEČNÉ USTANOVENÍ O PŘEKÁŽKÁCH V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE § 206 (1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. (2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. (3) Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. (4) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady. (5) Podle odstavce 4 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.

Váš problém se dá velmi elegantně vyřešit tím, že rodiče Vám v současnosti darují za svého života svůj podíl ny uvedeném bytu a zároveň ve smlouvě darovací zřídíte v jejich prospěch tzv.věcné břemeno doživotního bezlatného užívání. Tím vyloučíte skutečnost, že by v případě jejich úmrtí, či úmrtí kohokoliv z Vašich rodičů, připadl podíl na předmětném bytu do dědického řízení. Jinými slovy, zcela vyloučíte bratra z dědění ve vztahu k tomuto bytu. Od 1.1.2008 se v tomto případě neplatí darovací daň, takže je to pouze o poplatku ve výši 500,-Kč pro příslušný katastr.úřad. Do smlouvy uveďte, že cena věcného břemene je 10.000,-Kč za celou dobu jeho existence, abyste nemuseli zbytečně vynakládat další peníze za znalecký posudek. Z této částky vyměří fin.úřad příslušnou daň.

Jednoduchá odpověď :-) Dle § 91 zákona o rodině § 91 mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Pokud Váš manžel má příjem 50.000,-Kč a Vy jen 7.600,-Kč požadujte 17.400,-Kč. Částka se jistě v průběhu soudního řízení upraví o částky, které Váš manžel vynakládá na chod domácnosti, ale svůj návrh podejte co nejdříve. Důvodem je skutečnost, že jako zletilá nemůžete podat žalobu na Vaše výživné s požadavkem, aby Vám platil výživné zpětně (jako v případě nezletilých), ale pouze od data podání žaloby dále. Společné jmění manželů a vyživovací povinnost jsou dva rozdílné instituty. Běžnou vyživovací povinnost nelze realizovat z úspor, které se staly součástí společného jmění manželů. Smyslem žalob na stanovení výživného je vyrovnání rozdílné životní úrovně manželů. Jak podle dříve, tak nyní platného znění ustanovení § 143 občanského zákoníku do majetkového společenství patří kromě jiného realizovaný pracovní příjem a důchody, z nichž zejména jsou osobní potřeby manželů hrazeny. Vyživovací povinnost mezi manžely stanoví rozsah, v jakém mají být společné prostředky na úhradu potřeb každého z nich vynakládány. To znamená stanovení podílu, s kterým příjemce již není oprávněn nadále disponovat, ale je povinen jej předat druhému k uspokojení jeho potřeb, případně k jiné realizaci (úhrada potřeb rodiny, domácnosti, ale i vytvoření úspor). Ustanovení občanského zákoníku o způsobu užívání společného jmění a o řešení sporů, k nimž v tomto rámci může mezi manžely dojít, se uplatňují v plné míře jen vůči té části příjmu, která zbývá po zajištění úhrad osobních potřeb obou manželů. Za trvání manželství soud mezi ně nemůže rozdělit uspořenou peněžní sumu a určit, že manžel domáhající se výživného může spotřebovat tu její část, na níž se vlastnicky podílí s druhým manželem.3) Určení rozsahu vyživovací povinnosti se oprávněný manžel může v případě, že druhý z manželů neplní vzájemnou vyživovací povinnost, domáhat podle ust. § 91 odst. 2 zákona o rodině soudně. Místně příslušný je obecný soud odpůrce, věcně příslušný je v prvním stupni okresní soud. Soud rozhoduje rozsudkem. Pro uplatnění nároku není rozhodující, zda povinný manžel setrvává ve společné domácnosti nebo nikoli. Řízení je možné zahájit jen na návrh. Žalobní návrh musí být určitý a přesný, protože soud je jím vázán. V návrhu musí být uvedena výše požadovaného plnění a počátek doby, od kdy má být plněno. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, poplatková povinnost přechází na žalovaného a činí 1 % z kapitalizované hodnoty přiznané částky (pětinásobek ročního plnění), nejméně však 300,- Kč, nejvíce 10.000,- Kč. Při určení výše vyživovací povinnost se nejedná jen o zajištění samotné výživy oprávněného manžela, ale i o poskytnutí prostředků k úhradě ostatních osobních potřeb jako jsou potřeby zdravotní (nákup léků a zdravotních pomůcek, rehabilitační péče apod.), kulturní, rekreační atd. V řízení musí být prokázáno, jakou hmotnou i kulturní úroveň oba manželé mají, jakým způsobem je uspokojována, jaké jsou objektivně jejich potřeby, jaké jsou jejich příjmy a výdaje. Např. okolnost, že manželka již dosáhla důchodového věku, nestačí sama o sobě pro zjištění, že je celkem neschopná se sama živit, naopak pracuje-li manželka s přemáháním sil a na úkor svého zdraví, neztrácí tím ještě nárok alespoň na částečnou úhradu od svého manžela.4) Při rozhodování o přiznání nároku na výživné oprávněného manžela a jeho výši přihlíží soud v souladu s ust. § 91 odst. 2 zákona o rodině také k péči o společnou domácnost. S ohledem na ust. § 96 odst. 2 zákona o rodině nemůže soud výživné přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy.5) Jednalo by se např. o situaci, kdy by oprávněný manžel požadoval výživné poté, kdy svévolně opustil společnou domácnost a žil s druhem, nebo jiným závažným způsobem porušoval základní práva povinnosti stanovené manželům v § 18 zákona o rodině. Pro posouzení okolnosti spravedlnosti přiznání výživného je však rozhodující nejen to, jak došlo k rozvratu manželství, ale i další chování manžela. Rozhodnutí o povinnosti platit výživné manželky se stává neúčinným dnem právní moci rozvodu manželství. Naopak obnovení soužití manželů není samo o sobě důvodem pro pozbytí účinnosti rozhodnutí o výživném. Nárok na výživné manželů existuje vedle nároku na úhradu odpovídající části nákladů na společnou domácnost. Podle § 19 zákona o rodině jsou oba manželé povinni o uspokojování potřeb rodiny pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo z části vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti. Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud. Náklady společné domácnosti jsou zejména výdaje spojené s úhradou nákladů na bydlení, spotřeby energií, pojistného, zajišťování oprav a nákladů spojených s pořízením vybavení domácnosti atd. Tyto společné náklady vznikají pouze v době trvání manželství, tedy do doby zániku manželství rozvodem (event. prohlášením manželství za neplatné). Podmínkou pro poskytování prostředků na tyto náklady není společné bydlení manželů, avšak manžel, který žije odděleně a platí soudem určené výživné pro nezletilé děti a manželku, přispívá v rámci plnění vyživovacích povinností i na náklady bydlení členů rodiny; se zřetelem k tomu nemůže manželka uplatnit úspěšně s poukazem na ust. § 19 zákona o rodině ještě nárok na zvláštní příspěvek manžela na úhradu za užívání bytu rodiny (R 62/70).

VAše matka po Vás nemůže požadovat nic jiného, nežli čásstku, která odpovídá nákladům za Vaše bydlení v bytě spolu s ní. Žádnému vydírání se nepodrobujte, se synem se odstěhujte ke svému příteli a to co nejdříve, dokud vliv Vaší matky na Vašeho syna dosáhne míry, kterou již nebudete schopna dále korigovat. Vaše matka není zákonný zástupce Vašeho syna. Tím jste pouze Vy a otec Vašeho syna.

Vaší sestře bych vřele doporučil, aby se co nejdříve odstěhovala od svého manžela zpět do ČR. Zde by okamžitě po příjezdu nahlásila na příslušný soc.odbor tuto skutečnost, důvody, které jí k tomuto kroku vedly a nahlásila by i pobyt svůj i děti zde v ČR. Obratem bych zahájil po předchozí domluvě s právníkem v Německu opatrovnické řízení v Německu spolu s žádostí o vydání předběžného opatření, kterým by se svěřili obě nezl.děti do péče a výchovy matce. Tento samý krok bych zahájil i v ČR a požáal o vydání téhož předběžného opatření. Je to zoufalý krok v zoufalé situaci, ale je nutný k tomu, aby si děti a matka zachovala zdraví, život, důstojnost a dala hlavně příklad dětem , že takovéto chování není normální a nelze ho v žádném případě tolerovat.

Jediné co Vy můžete dělat je splnit svoji zákonnou oznamovací povinnost a podat tr.oznámení na druha bývalé přítelkyně Vašeho manžela. Budete vystupovat jako tzv."zachránci", jak se v tomto případě nazávají lidé, kterým není lhostejný život ostatních osob v takovýchto případech. Trestní oznámení může podat každý občan ČR na kterémkoli: • oddělení pořádkové služby Policie ČR • na pracovišti Služby kriminální policie a vyšetřování okresního (nebo obvodního) ředitelství Policie ČR • na státním zastupitelství Policie ČR či státní zástupce nemůže odmítnout přijetí žádného trestního oznámení. Trestní oznámení doporučuji podat písemně a vždy je nutné si vyžádat a uschovat doklad o jeho podání! Podejte tr.oznámení z důvodu podezření na spáchání tr.činu dle § 215a tr.zákona "Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě". § 215a tr.z. zní následovně : (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. Vhodné je vyžádat vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno (např. v písemném oznámení: „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno ve smyslu § 158, odstavce 2 trestního řádu"). Bez tohoto výslovného požadavku Policie ČR nemá ze zákona povinnost oznamovatele vyrozumět o výsledku svého šetření. Praktická doporučení: Pro oznámení závažného domácího násilí (ohrožení zdraví a života, násilí na dětech, znásilnění apod.) existují specializované útvary služby kriminální policie a vyšetřování. Případ oznámený přímo zde pak může být od počátku řešen diskrétně, kvalifikovaně a především s ohledem na nutnost hájit oprávněné zájmy oběti závažného násilného nebo mravnostního trestného činu. Co má obsahovat trestní oznámení? Forma a obsah trestního oznámeni nejsou stanoveny. Doporučuje se však trestní oznámeni formulovat srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé: kdo (s uvedením přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru trestní oznámeni podal. Kdo? Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci. Pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů. Kdy? Doba, kdy k události došlo (okamžik nebo období, pokud je událostí více, chronologicky seřazené s uvedením souvislostí), dobu možno i odhadnout podle jiných souběžných události – politických, sportovních, kulturních včetně TV programů apod. Kde? Místo nebo místa, kde k události nebo událostem došlo, případně kde trestný čin vyšel najevo nebo byl dokonán, případně jak lze místo vyhledat. Jak? Popis jednání všech zúčastněných osob Co? Následky události, především škoda na zdraví a majetku, ale i další. Čím? Předměty doličné – nástroje a zbraně, ale obecně veškeré důkazy, včetně listinných. Proč? Motiv jednání pachatele. Pokud oznamovatel na některou z výše uvedených sedmi otázek nezná odpověď, je třeba, aby to do trestního oznámení výslovně uvedl (například: „Proč tak pachatel učinil, mi není známo.").

Nárok na výživné synovi zaniká v okamžiku, kdy je schopen se sám živit. Pokud nestuduje a nehledá si zároveň zaměstnání, pak tento nárok ztrácí. Úspěšnost soudního vymáhání výživného od otce, pokud není vyživovací povinnost otce upravena soudně, je velmi problematická a úspěšnost nízká.

Přesnou a Vámi žádanou odpověď Vám bohužel neposkytnu. Pokusím se Vám napovědět. Problém je širší. Bohužel. I když je syn zletilý, je Vaše přítelkyně povinna svému synovi poskytovat výživné v případě, pokud studuje. To vše za jediné podmínky, že není schopen se sám živit. Z Vašeho dotazu jsem zcela do důsledku nepochopil, zda její syn pracuje či nikoli a pokud ano, zda je schopen se sám živit. Zcela pomíjím skutečnost, že své finanční prostředky vkládá do her typu letadlo apod. Pokud pracuje, je schopen se sám živit, tak není jediný důvod, aby za takovýchto podmínek trpěla takovéto chování. Problém bydlení je takový, že matka není ze zákona povinna, aby poskytovala ubytování synovi. Skutečnost, že má trvalý pobyt zapsán na adrese bytu který užívá matka není vůbec relevantní. Z údaje o trv.pobytu synovi nevyplývá jakékoli zákonné právo dotyčný byt užívat. Ze zákona o rodině (§ 31 odst.4) vyplývá povinnost syna následovná : Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny. Veškeré ostatní souvislosti jsou spíše v působnosti psychologa, ale je zřejmé, že syn by měl převzít plnou odpovědnost za své chování a nést odpovídající následky. Matka za jeho dluhy po dovršení jeho zletilosti nijak neodpovídá. MAtce doporučuji mít k dispozici veškeré doklady od vybavení bytu v případě, pokud se nerozhodne syna z bytu vykázat. Osobně bych doporučoval finanční podporu razantně omezit, pokud ne přímo zcela odepřít. Nejde ani o přestupek a ani o trestý čin. I kdyby se domáhal soudně výživného, je velmi nepravděpodobné, že by mu soud takovýto nárok za takovýchto podmínek přiznal. On je navíc zletilý, takže své případné výživné nemůže soudně uplatnit vůči matce zpětně jako v případě nezlaetilého.

Úplný zákaz ve vzathu k Vašim rodičům, aby se zcela přestali stýkat s Vaší dcerou nemůžete, ale můžete fakticky tomu zamezit a nechat je, aby se soudně domáhali svého práva se s jajich vnučkou stýkat. Bude to "boj" velmi dlouhý a namáhavý. Každopádně škola nesmí přes Váš výslovný zákaz poskytovat komukoli informace o Vaší dceři nebo umožnit jinému, aby ji vyzvedával ze školy. Zákon o rodině je v tomto ohledu velmi stručný a velmi obecný. Záleží na každém soudci jednotlivě, jak konkrétní případ posoudí a rozhodne.

Sice si opravdu nepamatuji svoji odpověď, ale technicky se soudní vystěhování provádí na základě pravomocného rozhodnutí soudu ve kterém je určena lhůta k vystěhování. Pokud ji nerespektujete, bude provedena fyzické vystěhování tak, že exekutor se svými pracovníky a policií zaklepe na dveře bytu a nedává předem vědět. Veškeré Vaše věci odveze do skladu a pouze na Vás záleží, kam půjdete. Technicky vztato je to velmi jednoduché, nákladné a pro povinného psychicky deprimující. Jak říkám, toto není Váš případ.

Je mi velmi líto, ale postoj soudce by měl být takový, že pokud někdo účelově a "naoko" mění druh svého zařazení aby na krátký čas změnšil své příjmy, nemnl by na toto brát žádný ohled. Pití alkoholu mu moc ve vztahu k výši výživného uškodit nemůže, ale na druhou stranu tuto informaci by měl soud samozřejmě mít k dispozici. Soud by se měl sám dotázat zaměstnavatele - případně to sama navrhněte v žádosti o součinnost soudu, aby soud vyžádal zprávu zaměstnavatele, zda ke změně druhu práce či jeho zařazení měla vliv žádost otce či jiné okolnosti. Vím, je to často bitva s větrnými mlýny. Univerzální odpověď prostě neexistuje.

Toto je případ tzv."stalkingu", neboli pronásledování, které u nás není, bohužel, trestné. Policie v naší zemi má velmi málo - ba přímo nedostatek - informací o těchto formách obtěžování, neexistují instrukce ani metodické pokyny jak v těchto případech postupovat (na rozdíl třeba od domácího násilí) a tím policie nemusí vzniklé nebezpečí správně vyhodnotit. Také v podstatě ani neumí kvalifikovaně poradit oběti. Důsledky pronásledování fyzické osoby, které nemá další projevy, není v našem právním řádu zakotveno. Pokud tedy v praxi dojde k pronásledování, může naplnit znaky trestnéhlo činu pouze s dalšími projevy útočníka. Z pohledu občanskoprávního by se pak mohlo jednat o porušování práva na ochranu osobnosti. Z pohledu trestního zákona by mohlo jít např. o trestný čin omezování osobní svobody, (event. porušování domovní svobody), také např. o týrání osoby žijící ve společném bytě nebo domě. Některé z uvedených tr. činů mohou být právě stalkingem doprovázeny, avšak stalking jako takový (samostatně) trestný není. Ani jiné evropské státy na tom nejsou o moc lépe, snad jen s výjimkou Německa, kde se legislativa připravuje. Obecné rady : - přímo a jednoznačně dejte stalkerovi na vědomí, že nemáte o jeho projevy zájem. Současně se bez výjimky vyhněte schůzkám, esemeskování apod. nové a nové kontakty stalkera jen posilují, neboť s jídlem roste chuť - pokud jste obětí obtěžování, využijte policii - uchovejte si všechny projevy a důkazy obtěžování (záznamy telef. hovorů, dopisy, e-maily, SMS zprávy…) - po dobu obtěžování změňte své chování a zvyky (výměna zámků, změna nákupního střediska, pohybujte se po jiných trasách apod.) - mimo domov se pohybujte s dalším členem rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobou. Domluvte si vzájemný postup v případě, že nastane krizová situace - noste u sebe legální prostředky pro svoji obranu (pepřový sprej, alarm, noste u sebe mobilní telefon pro případ přivolání pomoci)

Vystěhování Vašeho manžela z bytu bude velký problém, protože tomu musí předcházet a) dohoda nebo b) vypořádání majetku soudní žalobou, které musí předcházet 1)pravomocné vyřešení opatrovnického řízení, jehož předmětem je výchova a výživa dětí, 2) pravomocné rozhodnutí o rozvodu Vašeho manželství. Není možné, aby bez jakékoli kompenzace ztratil Váš manžel možnost bydlení. Jedinou rychlou variantou, která ale samozřejmě neřeší trvale Váš problém je vykázání manžela z bytu policejním rozhodnutím či rozhodnutím soudu. Prosím, podívejte se již na zodpovězené otázky, které se vztahují k vykázání z bytu v této poradně. V jejich seznamu najdete poměrně podrobné odpovědi na otázku, která se tohoto problému týká.

Pokud Vaši rodiče darovali za života Vašemu bratrovi chalupu a on jim na zákadě smlouvy svolil k zřízení tzv.věcného břemene doživotního bezplatného užívání, pak s takovouto situací nemůžete nic dělat. Vaši rodiče si mohou za svého života nakládat se svým majetkem jak chtějí. Dle § 484 občanského zákoníku soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování. Jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2 (t.j.nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci), započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 (nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků) neodůvodněně zvýhodněn. K vašemu vydědění by došlo pouze na základě listiny o vydědění či tak, že by Vás rodiče zcela opomněli v své závěti. Pokud žádnou závěť po sobě nezanechají, budete dědit dle zákona.

Nejen že by měl platit výživné zpětně, ale soud se musí zabývat i tím, proč se najednou v době rozhodování soudu "zbavil" výhodného zaměstnání. Takovýto krok by měl být zcela jednoznačně vykládán k tíži otce a považován za účelový. Pokud soud hodnověrně nezjistí proč k tomuto došlo a neprovede žádné dokazování, je takováto skutečnost samozřejmě odvolacím důvodem. I kdyby bylo otci přiznáno nižší výživné a soud by takovýmto způsobem selhal, přičemž by později byl jeho "příjem" obnoven, jde o podstatnou změnu poměrů na straně otce a měla byste podat ihned návrh na změnu výživného.

Nikoli. Tato Vaše povinnost není nikde zákonem stanovena. V takovýchto případech je vypravován skromný a anonymní pohřeb. Samozřejmě za předpokladu, že jste jediným zůstavitelem a příbuzným, přičemž nikdo z příbuzných se na pohřeb nedostaví. Pokud odmítnete i případné dědictví, neodpovídáte ani za cenu pohřebních služeb. § 470 ObčZ (1) Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. (2) Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. ____________ § 472 ObčZ (1) Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic. (2) Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.