ODPOVĚĎ: Věřím, že je to těžké, ale buďte trpělivá , výsledek se dostaví. Domluvte se s její matkou, jestli bude souhlasit, že holčičku dáte vždy do postýlky / i přes hysterický křik / a zůstanete vedle postýlky, můžete ji hladit a zazpívat nějaké klidné písničky či vyprávět potichu pohádky. Když bude dlouho křičet,vydržte, nevěnujte tomu pozornost nebo odveďte její pozornost něčím, co nezná. Například vezměte do ruky maňáška / obměňovat ho / a klidným hlasem dle fantazie sehrajte improvizované divadélko.Nebo si vezměte do ruky baterku a blikejte s ní. Zkrátka něco , co holčičku zaujme. Pravidelně zařazujte něco z výše uvedeného a věřte, že čas přinese ovoce.Zatím se mi to vždy osvědčilo.Hodně štěstí ve fantazírování. 26.7.2006 15:50

ODPOVĚĎ: Konkrétní odpověď na tuto otázku neznám. Ale já bych hledala telefonní číslo ve Zlatých stránkách nebo informace u dětské lékařky či nejlépe v Pedagogické psychologické poradně v místě vašeho bydliště. Ti by měli mít přehled nebo aspoň dát doporučení, na koho se obrátit. I já jako chůva bych se na ně obrátila. A jinak, jestli nejde o zdravotní problém, tak to chce hodně moc trpělivosti a klidu a hlavně vaší spolupráce s dcerou. Využívejte i literatury či fantastických příběhů, které si vymyslíte na toto téma nebo pomocí loutky sehrát divadélko . Budete dcerce vyprávět a tím ji postupně seznamovat a učit, že je to otázka času, aby se toho nebála a přesto to zkoušela. Měli jsme takový podobný případ ve školce a pomocí trpělivosti a vlastně příkladu ostatních dětí jsme nakonec výsledku dosáhli. Hlavně z toho nedělat před dcerou problém, ubezpečit ji, že není nemocná, ale že i toto se stává. Věřím, že vaším přístupem a hlavně vytvořením režimu, určit pravidelnou dobu / po domluvě s dcerou si říci dny a hodinu / , kdy se posadí na WC a bude to zkoušet. Ten negativismus je podporován i strachem a obavou z něčeho neznámého - pro ni zácpou. M 27.7.2006 13:35

ODPOVĚĎ: Zatím ho nic neodnaučujte, to je jenom časové období, kdy to bude používat. To samo časem odezní. Je to období uvědomování si samo sebe a tím dává najevo, že s ničím nesouhlasí, že jen to jeho je správné. Je to doopravd u tříletých dětí běžné. Čas toto vyřeší. Bude-li ho to držet déle než rok, pak to teprve řešit. Ale stává se to málokdy. Především to dříve odeznívá, když se pohybuje mezi svými vrstevníky, to je ve školce. Tam to používá méně a doma mnohem více.Mějte trpělivost. 31.7.2006 10:45

ODPOVĚĎ: Myslím si, že je to přesně tak, jak píšete. Je na váši rodinu hodně fixovaný, proto přes den vše zvládá, ale noc je pro něj nejistotou. Já bych ho v žádném případě zatím nenutila, aby musel být někde přes noc bez vás. Jestli to nutně nepotřebujete, aby zůstával někde přes noc, tak mu to tolerujte. I takové děti jsou a je třeba je respektovat. Až " dozraje" nebo až bude vedle něho jeho mladší sestra, tak lépe vše zvládne. Znala jsem dítě-chlapce / v naší rodině/ , který nechtěl být bez rodičů do svých 11 let. Vždyť to není žádný problém, osamostatnění takového dítěte určitě příjde, ale později. Takže odpověď zní - určitě se to časem upraví. Užívejte si jeho lásky a náchylkosti k vám. 31.7.2006 10:55

ODPOVĚĎ: Doporučujeme vám, dávat synovi z vaší strany jen takové úkoly, o kterých vy víte, že je určitě zvládne.Ať se zaměří ve své mimoškolní činnosti - zájmové činnosti, na takové, ve ktrých pouze vyniká. Život mu bude přinášet i ty co bude hůře zvládat ,ale tímto způsobem to bude vyrovnané. Přesto bychom vám doporučovaly navštívit Pedag. psychologickou poradnu, adresu zjistíte v základní škole. MOžná, že b y bylo dobré prokonzultovat tento problém i s třídní učitelkou /jak se jí jeví ve škole /. 31.7.2006 11:43

ODPOVĚĎ: Jestliže dříve nebyly žádné výchovné problémy, tak váš přístup je pravděpodobně správný. Děvče ale asi prochází procesem uvědomování sama sebe a chce prosazovat jen své názory. Doporučujeme vám doopravdy pouze velkou trpělivost, při jejích výstupech ji ignorovat, nevšímat se jí a až bude v klidu, ať vám popíše svoje pocity, proč se tak chová. Učte ji slovně vyjádřit její vzdor a buďte jí příkladem, že když vám něco není po vůli, tak jak to řešíte. Určitě si stůjte za svým a v žádném případě jí neustupujte. Ale nechte si to vždy vysvětlit a v klidu vy zaujměte svoje stanovisko. Když jdete nakupovat, tak ať si dcera vezme peníze ze své kasičky, a předem se domluvte, co si za to koupí ona a co si koupíte vy. Promluvte si o dceři ve škole se třídní učitelkou, zda se tam tak chová. MOžná, že je to jenom vůči Vám, a to by byla potom chyba ve vztazích ve vaší rodině /asi někde něco okoukala /. 31.7.2006 11:57

ODPOVĚĎ: Ve vaší výpovědi jsem se dočetla, jak reaguje vy, ale , co vaše dcera. Kdybyste si s ní v klidu sedla a ať vám ona řekne a vypráví, proč tak jedná, jak ji škola baví, co ji vadí a co by chtěla - to hlavně.Je to období puberty a v tomto období se musí mít velké pochopení pro jejich prožitky. Nepodceňovat to,aby se vám neodcizila. Zkuste ji začít brát jako "kamarádku". Zeptejte se jí, jak si to dále představuje a udělejte kompromisy z jejích požadavků a z vašich. Využijte spíše nějakou její kladnou- dobře se učící kamarádku, pozvěte ji k vám, ať ona se s ní připravuje. Já bych se možná obrátila i na třídního učitele v gymplu, jak on to vidí. Abyste to slyšela i z druhé strany. Víte, já mám také synovce / 16 let / a tak vím, o čem mluvíte a jaké jsou problémy. Chce to hodně pochopení a hlavně diskuse v klidu, aby člověk vůbec zjistil, jak takoví teenegeři myslí.Také píšete o zákazech, ale co potom dcera dělá? Nabídněte jí / zjistěte co by chtěla /, co od vás může očekávat, když reparát udělá. Šlo by o poslední možnost-něco za něco. Třeba vůbec tuto školu nechce studovat. Promluvte o budoucnosti. Jestliže reparát udělá, stanovte potom přesná pravidla,jak ji budete / i finančně - např. kapesné / podporovat a jakou máte vy a i ona představu.Sežeňte ji nějakého vysokoškoláka na přípravu zkoušky z chemie. Tato investice se vám vyplatí.Jsou studenti, kteří si tímto přivydělávají.Aby se dcera neučila sama/ ale jestli vůbec sstudovat chce /. To je ten největší předpoklad. 1.8.2006 8:25

ODPOVĚĎ: Pravděpodobně váš syn bude inteligentní, bude o všem hluboce přemýšlet a tak je zapotřebí k němu přistupovat, neodbývat ho, a jak vy píšete, přiměřeně jeho věku to vysvětlovat. Nejlepší je vždy k tomu využít i v hodnou literaturu - doporučuji vám navštívit knihkupectví Portál a tam si vybrat knihy s tématikou, kterou právě potřebujete. Je tam velký výběr. Nebo navštívit knihovnu a tam vám poradí, jaké knihy mají. O té smrti využijte Karafiátovy Bbroučky, tam je to jemně podáno.To že se sním dědeček takto loučí, to je lidské, ale váš syn bude , jak už jsem psala, o všem hluboce přemýšlet. Vy mu ale dejte najevo, že ve Vás má jistoty a bezpečí. 1.8.2006 8:31

ODPOVĚĎ: Nejvíce knih na téma výchovy dětí nejdete v knihkupectví Portálu. Píši Vám jen několik nabídek - E. Antier:Děti toho druhého, C. Archerová:Dítě v náhradní rodině, H.Smith: Děti a rozvod... Přeji Vám hodně trpělivosti a hlavně pochopení pro chování chlapce. 1.8.2006 8:34

ODPOVĚĎ: Když budete hrát nějakou hru, kde může prohrát, stanovte ještě před začátkem další pravidla, jak budete postupovat - a to, např. že ten, který prohraje, má právo dát všem ostatním nějaký úkol. A doplnit předem, že jde o to si spolu zahrát , být spolu, prožívat něco společně a ne o to, kdo prohraje a vyhraje. To vždy jen zůdraznit a určit ty další výhodná pravidla pro prohrávajícího. Nebo kdo prohraje, může si něco přát a kdo vyhraje, mu to splní,nebo kdo vyhraje, uklidí tomu prohranému hračky, a tak podobně. Myslím si, že to časem odezní. Je vidět z vašeho popisu, že váš syn bude chtít vždy hrát prim, že bude ctižádostivý a bude mít sebevědomí. Na tom není nic špatného, jen to korigujte vaším příkladem. Také bych k tomu využila vymyšlených pohádek - vyprávěla bych mu / třeba i pomocí maňásků / nějaký takový příběh, jednání , které popisujete a vždy bych našla ve vyprávění řešení, tak jak si ho správně představujete. Když mu vždy s obměnou budete před spaním něco takového vyprávět, určitě se časem výsledek dostaví.Také můžete použít nějakého staršího kamaráda, kterého znáte a požádat ho, zda-li by syna nevzal sebou mezi jeho kamarády. Ale to chce vaší přítomnost, někde poblíž. 1.8.2006 15:41

ODPOVĚĎ: Vše se vším souvisí. Ve kterém měsíci je např. narozen? Neměl dostat odklad školní docházky. Možná nebyl zralý - myslím po sociální stránce, na vstup do školy a teď se to projevuje. Ale s tím už se nedá nic dělat. Takže - jestli znáte jeho přání a názory, tak ať hlavně vykonává zájmové činnosti, ve kterých je dobrý, aby se tu důvěru v sebe získával.Zároveň vy doma mu dávejte takové úkoly, které perfektně zvládne a vy ho za to můžete chválit - vynést koš, nakreslit bráškovi obrázek nebo se o něj"postarat .apod...Zjistěte si jeho nejlepšího kamaráda, pozvěte ho k vám domů a povídejte si s nimi a oba dva chvalte stejně. Jen vaším přístupem a hodnocením v něm budete pěstovat sebejistotu. Také bych doporučovala, když bude mít mladší bratr nějaké oslavy, abyste staršího zapojila do vymýšlení nákupu dárku pro bratra a aby taky něco pro něj / a to navzájem /vyrobil sám - např. z papíru atd.. Jinak bych ve škole více spolupracovala s třídní učitelkou / např.se sešítkem / nebo právě s jeho kamarádem, aby bylo vždy možno zjistit, co ve škole bylo a co mají za úkol. Tím vším se syn bude učit zodpovědnosti. Nepůjde to rychle, ale časem by měla nastat změna, měl by mít pevný denní režim, což by přesně věděl , co kdy bude dělat a získával by jistotu a sebevědomí.Nenastane-li časem změna, tak bych se obrátila na školního psychologa a nechala ho vyšetřit a i tam si dát poradit. 2.8.2006 8:39

ODPOVĚĎ: Spolupracujte s učitelkami ze školky, sdělte jim svůj názor. Tam hlavně také připravují na školu a pomocí kamarádů se to lépe zvládá, když půjdou do stejné školy. Zjistěte si, zda-li má nějakého kamaráda se kterým bude odcházet do školy a můžete někdy odpoledne si jí společně prohlédnout školu, družinu a zahradu školy. Společně nakupujte předměty potřebné pro školu. Hlavně školou nestrašit. I doma si můžete hrát na školu a syna chválit. Připravujte pomalu i prostředí doma, např. úprava stolu, kde bude pracovat. Můžete mu koupit pracovní sešity typu Hurá do školy, Než půjdu do školy a s nimi pracovat a tím mu ukazovat, jak to v té škole bude vypadat. Strach je také proto u syna, protože neví, co ho čeká. Je to pro něj něco nového a velký životní zlom. I vy sama si můžete pomoci např. četbou knihy od Z. Matějčka- Co, kdy ja jak ve výchově dětí. 2.8.2006 8:54

ODPOVĚĎ: Záleží na vaší domluvě s učitelkou ze školky. Takovýchto příkladů znám nepřeberné množství. Doopravdy jde jen o vaši spolupráci s učitelkou. Například - může učitelka dokrmovat, když ji o to požádáte nebo když si nepřejete, aby jídlo které dcera nechce nejedla, tak ať jí to odnese a nenutí ji. Záleží jen na vás, jak vy si to představujete. Tak my to praktikujeme v naší školce. Když ale dceři vždy dáte své jídlo při vyzvedávání ze školky, tak na to bude spolehat, a ve školce nebude jíst. Také své dceři musíte dát jasně najevo, o co ji žádáte a že jí dáte pouze něco k jídlu, když se od pí. učitelky dozvíte, že ve školce jedla. Zde se jedná o důslednost. Proč by vaše dcera měla ve školce jíst, když vždy od vás něco dostane, když řekne, že má hlad. Jiné cesty není. Je správné, když to jinak nejde, dítě dokrmovat a určit mu pravidla, za jakých podmínek dostane něco, když bude mít hlad. Vy musíte určovat s učitelkou pravidla, a to rozumná pravidla. 15.8.2006 15:06

ODPOVĚĎ: Tady je také nutná spolupráce učitelka ze školky s vámi. Právě požádejte učitelku, aby dohlédla, jestli vás syn mluví pravdu, že kamarád to řeší stejně. Nebo můžete promluvit i s kamarádovo matkou. Pomocí toho kamaráda nebo jiných kamarádů se to dá řešit. Vždyť mohou jít na WC společně - ve školce. Mimo jiné, znám více takových dětí, které to praktikují stejně. Bohužel jde o vaši trpělivost, abyste pouze časem, tento problém vyřešili. Použijte k tomu i vhodných večerních příběhů, kde budete vyprávět o někom - pohádkové postavě, kterou má syn rád, jak je to správné...Zapojte svojí fantazii a takovýmto nenásilným způsobem můžete syna motivovat a vyprávět mu, jak to jeho oblíbené postavičky řeší. Syn si ani neuvědomí, že ho tím učíte správným hygienickým postupům. Lze použít i maňáska - jako loutkové divadlo. 15.8.2006 15:13

ODPOVĚĎ: Víte, pravděpodobně byla chyba z vaší strany již udělána dříve. Když ještě starší syn neměl sourozence. Byl jedináček a tak jste pravidla neurčovali vy jako rodiče , ale hodně bylo podle něho. Na to si zvykl, a teď to stále vyžaduje. To je nejčastější chyba rodičů, ale dá se pochopit, vždyť je to vaše dítě. Teď to bude trvat déle, než si zvykne, že je normální, že pravidla určují rodiče, že rodiče jsou pány domu. Chce to jen vaši trpělivost, a stát za tím, co řeknete. Jak ucítí, že vás tím zlobí, že tím upoutává vaší pozornost, tak v tom stále bude pokračovat. Je nutné říci požadavek jednou a stát za ním, až do jeho splnění. Vztekat se přestane, když nebude mít diváky / pro koho by se v vztekal?/. Nevěnujte jeho vzteku pozornost, jen ho sledujte po očku, aby si něco neudělal a trvejte na svém jasném požadavku. Pochvalte za jeho splnění. Víte, on také trochu žárlí a chce tímto způsobem na sebe strhávat vaši pozornost. Ten samý postup je nutný vyžadovat i na mladším synovi a když se starší vzteká, s mladším odejít do vedlejší místnosti. Určitě to neřešte bitím. To bývá bez výsledku, má to efekt chvilkový, ale ne stále. Také můžete odvést pozornost dítěte jinou motivací, nabídnout něco, co má rád. Jinou hru, hračku apod. 15.8.2006 15:22