OTÁZKA: Mám 11letou dceru se kterou žji už 3roky sama.Manžel od nás odešel k jiné ženě.O dceru se každý víkend střídáme.Obě jsme s dcerou doufaly,že se k nám jednou táta vrátí,ale nestalo se.Jak dcera tráví víkendy se svým tátou nevím,protože o tom nemluví.Možná proto, aby mi neublížila a taky proto,že jsem se jí ze začátku i bála zeptat.Teď když se zeptám,tak mluví jenom o tátovi,ale o té jeho přítelkyni a jejím synovi toho moc neřekne.Ze začátku chodila dcera k tátovi někdy i v týdnu,ale teď to nějak ustalo.Příjde mi, jako by žila dvojí život.Jeden se mnou a jeden se svým tátou.U mě je svá a uvolněná a když jde k němu musí být dokonalá.(nezlobí,neodmlouvá,neukazuje mu špatné známky)zkrátka je taková jakou by si jí tatínek přál mít.Ráda ho má,to co řekne,je pro ni svaté,ale jak mi sama řekla"ten víkend u nich mi bohatě stačí,celý týden bych tam u nich být nemusela" Problém je taky i v tom,že jsem si teď našla přítele,ona o něm ví a nemůže ho nějak skousnout.On k nám zatím chodí,jen když dcera není doma nebo se scházíme mimo náš byt.Ona potom udělá žárlivou scénu,že už jsem měla být dávno doma.Nechce o něm ani slyšet,natož o něm mluvit.Když navrhnu společný výlet,řekne,že se jí nechce,nebo že radši půjde k tatínkovi,nebo k babičce.Nevím si s ní vůbec rady,nevím jak s ní dál?Zajímavé je,že její tatínek si přítelkyni najít mohl,ale mě to dovolit nechce. Iva

OTÁZKA: dobry den pani Evo,mam dvouletou dceru a vubec si s ni nevim rady.Mam jeste tri dcery,ale ty uz jsou dospele.Nikdy jsem nemela problemy u zadne s jejich vychovou,ale tu posledni proste nezvladam.Nechce vubec poslouchat,dela,ze me nevnima,porad se jen vzteka a dela same naschvaly.Vse si vynucuje.Kdyz ji chci neco vysvetlit,nechce me poslouchat,proste ignoruje me.Obcas jsem ji uz musela placnout,ale zjistila jsem,ze je to uplne zbytecne.Zatvrdi se a zrovna to neudela.AT ji poprosim,ze ma uklidit hracky,nebo treba rozkazu,proste me nevnima a nebo proste nebude uklizet a vetsinou se rozciluje.Dela jen to co ona chce.Hlavne na ulici. Kdyz ji pustim,tak mi utika a je ji jedno kam,jako by to delala schvalne.Nechce se drzet a zacne se strasne vztekat.A ja nezmuzu vubec nic. Je strasne tvrdohlava a uz vazne nevim co by na ni platilo.POrad si vse vynucuje a jen se vzt eka.Prosim o radu,nebot uz to vazne nezvladam a je mi to moc lito.predem dekuji. jitka

OTÁZKA: mila chuvo,obracim se na Vas s prozbou o pomoc.Mam dvouletou dceru,je moc hezka a ja ji moc miluju.Jenze uz si s ni nevim rady.Jsem starsi a mam jeste deti ktere jsou uz velke a nemela jsem s nimi zadne problemy.Proto me zaskocilo chovani me male dcery.Je strasne neposedna,bere veci ktere nesmi a vse rada nici,treba trha nebo s tim hazi.Snazim se ji to vysvetlit,ale nechce me poslouchat a zacne se vztekat.Naucila se chodit na nocnik,ale je lina si na nej dojit,nebo spis,kdyz je zabrana do neceho,tak to asi nevnima,ze cura jinam nez do nocniku.Obcas se stane,ze kdyz se vycura,tak se v tom macha a vsude rozliva.A to jsou vsechno mziky,nestiham doma nic udelat ,nebot ji musim stale hlidat.Snazim se ji to vsechno vysvetlovat,co je spravne a co neni,ale kdyz uz me posloucha,tak jde a za chvili to treba udela znova.Mam tu vse pocurane a plenu si sunda,ze ji nechce.Kdyz ji dam jist,tak vetsinou chce sama,ale to je pak hruza.Neji a rozmazava mi to po sobe a kolem sebe.Jakekoliv jidlo rozdelava a rozmackava.Dela ji dobre se hrabat ve spine.Zkousela jsem vse jak dokluvit tak i placnuti ,ale vse zbytecne.Jako by me ignorovala,kdyz ji chci pochovat,tak nechce,jen vecer po koupani,kdyz chce septat do ouska,tak posloucha.Hned toho vyuziju a zacnu ji septat proc me zlobi a ze nesmi delat takove veci,ale to me hned odstrci.Jako kdyz nechce slyset co je spravne a co neni.Kdyz jsme venku,tak jenom utika,nebo si sedne na zem a hraje si s tim co najde na zemi a beda jak ji to vezmu a chci ji postavit,Silene sceny,vztekani rvani,proste strasna ostuda.Ja jsem uz tak unavena,nebot nemam chvilicku klid.Dokonce obcas krici ,kdyz vidi jak se nekdo objima,nebo drzi za ruce nebo se k sobe priblizi a je jedno jestli jsem to ja nebo nekdo cizi.Je to proste chovani,ktere neznam a tudiz si nevim rady.Je mi to moc lito, ze je tak zla a ja to s ni neumim.P rosim tedy o radu co delam spatne a jak bych na ni mela jit.Dekuji. vanessa

OTÁZKA: Dobrý den,mám 2 syny 12 a 8 let a 3letou dceru.Nejstarší syn má LMD, od 4 let s ním chodím k psycholožce, snažím se dodržovat všechny její rady, ale stále mám pocit, že je to boj s větrnými mlýny.Pravidla a meze máme stanoveny, ale on je odmítá dodržovat, přestože následuje trest, který zná dopředu.Nikdy se nepoučí.Mluvím s ním o tom, proč to nebo ono dělá nebo nedělá, vždy jen řekne, že neví nebo že zapomněl. Poraďte,prosím, co s tím. Navíc mladší syn ho kopíruje, takže to mám někdy dvakrát. Za odpověď děkuji. Katy

OTÁZKA: Dobrý den. Náš šestiletý syn bez problémů zvládá pobyt ve školce (i přechod do náhradní školky o prázdninách), dokonce bez problémů zvládl v červnu i školku v přírodě. Problém nastane ve chvíli, kdy má jít do kroužku, který si sám vybral. V tu chvíli začne být nervozní, někdy ho i bolí bříško, začne se mi vymlouvat na kdeco. Teď si vyškemral, že chce chodit na fotbal. Při tréninku jsem ale u hřiště spolu s ostatními rodiči a on při každé nečekané situaci uteče z hřiště za mnou. Na tréninky chodit chce, ale tak aby dělal jen to co ho baví, což mi nepřijde zrovna vhodné, učit ho, že se z nepříjemné situace utíká. Když si o tom povídáme, tak vymýšlí taková vysvětlení, o kterých si myslí, že je nejlépe přijmeme. Připadá mi, že si nevěří a má strach že zklame. Nadruhou stranu, když se třeba kouká na ostatní, tak je mistr světa, umí nebo to bude umět taky a všechno dokáže nejlíp. Nevíme, jestli ho máme učit, že když se pro něco rozhodne, tak tam musí chodit. Když mu neustoupím a odvedu ho tam, tak je pak spokojený a povídáme si o tom, chválíme ho, chlubí se babičkám, co už umí nového. Ale jen do chvíle, než tam má jít za týden znovu. Máme strach, aby se, až půjde za rok do školy, nepřesunulo tohle i na školní docházku. Kdy dokáže dítě přijmout "následky" svého rozhodnutí a pochopit, že něco musí být i když z toho má obavy? Díky Veronika

OTÁZKA: Dobrý den, syn má 4,5 měsíce. Všude se píše, že bychom měli dětem nastavit pravidelný režim, aby se cítili spokojené a jisté - ale od jakého věku ? Nám se zatím podařil jen večerní rituál koupání - jídlo - spánek. Ale néé vždy ve stejnou dobu, protože zatím spí velice různě. Večer je to však většinou mezi 18,30 - 20h. A to je vlastně můj dotaz. Přes den mu nemohu určit pravidelné hodiny ke spánku a pak třeba vycházka, protože od spí přes den klidně i 5x a to po 30 minutách až 2h. Nic pravidelného. Zkoušela jsem ho udržet vzhůru a dát spinkat trošičku později, ale pak hůře usíná. TAKŽE MĚ ZAJÍMÁ, KDY JE MIMINKO SCHOPNO SPINKAT PRAVIDELNĚ ? Moc Vám děkuji. PS: Už jsem Vám psala jednou ohledně uspávání syna v náručí, když mu byli 3 měsíce tak se chci jen podělit o výsledek: Synovi se už asi týden chování na uspávání nelíbí a chce položit do postýlky na pravý bok a usnout jen za naší přítomnosti či držení za ruce :-)) Je to paráda. Asi jsme ho "uhoupali" k samostatnosti. Lucie

OTÁZKA: Dobrý den paní Popelková,mám dotaz a snad ho zvládnu ve zkratce popsat.Já rozvedená se synem 7 let,v současné době již 2 roky žijeme s přítelem ve společné domácnosti.Neustále mám problémy s extchýní a zrovna před chvílí přetekla poslední kapka.Stěžovala si,že jí můj syn řekl:"Babi,já Ti vykradu byt".Reagovala jsem na to tak,že jsem se jí snažila vysvětlit,že to určitě nemyslel vážně (v 7 letech.Znám svého syna,snad chtěl být zajímavý,tak to řekl.Babička na to reagovala stylem,že to aby se bála,že jí ten byt v budoucnu vykrade.Neustále od ní slyším,že můj syn je nějaký divný,že když jdou na procházku,tak se zastaví a čumí (neřekne dívá se),kde co lítá.Chtěla jsem zachovat dobré vztahy i po rozvodu,ale nemám sílu ani chuť pořád něco vysvětlovat a rozmlouvat tchýni její dedukce.Snad jen poznámka,že když má jít s ní na např. na zmrzlinu,tak pomalu brečí,že nechce.Co myslíte,mám si se synem promluvit,že babička "žalovala",ať mi to vysvětlí? Děkuji Katka Katka

OTÁZKA: Dobrý den,paní Popelková, mám dotaz.Starší dcera /13 let/se přímo nesnáší s otcem.Ten je na ni hrubý, nejednou ji uhodil,je pravda,že byla hubatá, ale praštila se hlavou o zeď.V 8 letech si dovolil do ní kopnout.To mu nemůže zapomenout,no a prostě ho nebere.I mladší dcera s ním nikam nechce chodit,jedině je ochotna si s ním hrát doma.Mě manžel pořád hubuje, vše dělám špatně,naše rodina je špatná atd.Oblečení a jiné musím dětem kupovat málem tajně. Nevím, jestli by nebylo lepší se rozejít,ale abych byla upřímná,nevím, jak bych to vše finančně zvládla.Ale byly bychom s děvčaty v klidu.Zdravím Jitka Jitka

OTÁZKA: Děkuji za odpověď, chůvičko (13.09.06 10.27h).Určitě to tak udělám.Ovšem nastává mi dilema co dělat, když mi nebudu chtít nic říct?Jak ho nenásilnou formou přinutit,aby mi sdělil své pocity? Je tam trošku nesdílný.Děkuji Katka Katka

OTÁZKA: Dobrý den, jsem vaší velkou fanynkou. Mám špatný pocit, ze svého syna (2roky a 4měs), který pěkně volá na čůrání, ale na kakání vůbec. Vždy, když myslím, že se mu chce kakat (na jedné nožičce si sedí a druhou má ohnutou v koleni), tak jej posadím na nočník nebo na záchod, ale jako bych mu to tím zarazila. Sedím sice u něj a ukazuji jak tlačit, ale po asi 9 měsíčním snažení pořád nic. Myslím si, že prostě tlačit neumí nebo se bojí bolesti (v minulosti míval opakované zácpy). Mou domněnku potvrzuje i to, že kaká na etapy několikrát denně a to i v případě, že si třeba nevšimnu jeho typického posedu a on si může v klidu vykonat potřebu. Potom, když mu utírám dupku, tak vidím, že v řitním otvoru ještě nějaké hovínko má. Myslíte si chůvičko, že se může jednat třeba taky o psychickou poruchu? Poraďte mi prosím. Děkuji. Martina Martina

OTÁZKA: Dobrý den paní Popelková. měla bych na Vás jeden dotaz. Mám dvouletou dceru a 7-měsíčního syna. I když moje dcera v kolektivu cizích dětí je naprosto nekonfliktní a bezproblémová, svému bratrovy neustále něco provádí. Například když si Honzík hraje s jednou malou (svojí) hračkou, přijde vezme mu jí a škodolibě ji položí o metr dále aby na nedosáhl. Tyto škodolibosti jsou celkem časté a mě to moc trápí. Nechci to řešit křikem nebo plácnutím ale někdy to nejde jinak. Myslím si že určitě žárlí, to vím ale snažím se opravdu každému věnovat stejný díl pozornosti. Ještě bych Vám měla napsat že jelikož jsem velmi zahlcená prací, nechodíme prakticky vůbec mezi jiné děti (max. 1 týdně). Můžete mi prosím poradit? Jana

OTÁZKA: Jsme oba s manželem dlouhodobě nezaměstnaní a se zdravotními problémy.Je nám přes 50 let.Syn (15) nás zesměšňuje a bere nám z peněženky peníze.Jak se zachovat? Zdeňka z Ostravy

OTÁZKA: Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Mám 8 letého syna, který nevyrží po celou noc spát sám v ětském pokojíčku a kykoliv se v noci probudí přijde k nám do postele. Vysvětlujeme mu, že se sním nevyspíme a řekne nám, že to tedy zkusí až do rána a v noci zace přijde. Jak máme postupovat? Děkuji Martina

OTÁZKA: Dobry den pani Evo, v jednom dile Chuvy v akci jste rodicum rikala, ze by nikdy nemeli pouzivat telesne tresty a zaroven (pokud si to dobre pamatuji) v jejich pravidlech bylo, ze pokud prekroci nejaka dohodnuta pravidla, tak ma prijit trest. Jake tresty jsou pro deti vhodne? Kdyz jim zakazu na tyden treba sport, tak si myslim, ze to pro ne neni dobre. Nebo domaci vezeni - vzdyt dite potrebuje nejaky cas byt venku. Dekuji moc za odpoved. anonym

OTÁZKA: Dobry den, chtela bych Vam moc podekovat za Vase pusobeni v poradu Chuva v akci. Nejsem zatim mama a nevim, jestli nekdy budu, ale deti mam neskutecne moc rada. Citim Vasi jistotu, pevnost a velkou laskavost s jakou k detem pristupujete. Zaroven opravdu ocenuji, ze jste uprimna a dokazete rict "toto jsem zpocatku neodhadla" apod. To jen podtrhuje Vasi opravdovost. Fakt Vam moc dekuji, dotykate se mne vic nez byste asi tusila... P.S.-omlouvam se, ze jstem vyuzila tohoto formulare pro otazky, ale chtela jsem Vam napsat a tady jsem nasla kontakt. ApoLenka