OTÁZKA: Dobrý den,můj syn 9 let je sice hodný kluk ale má problémi s chováním je provokatér provokuje tak dlouho až každýho dostane tam kam on chce a pak je spokojený a to se týka i ve škole.Nevím jesli nahodou mu nedáváme moc lásky najevo.V kolektivu myslí že je nejlepší hraje si na mistra. anonym

OTÁZKA: Dobrý den, nemůžeme se shodnout s manželem, zda mají děti právo mluvit do našeho volého času či nikoliv. On tvrdí, že ne, že my se musíme dohodout, co o volném víkendu budeme dělat a ony se přizpůsobí. Jenže dohoda podle něj znamená pokaždé to, že se pojede na chalupu. Někdy už nechci ani já (mám domácnost i v Praze), a pak dětem (kluci 12 a 10 let)dávám na výběr: chcete s tátou, anebo zůstanete se mnou doma? Skoro vždy chtějí zůstat. Manžel odjíždí sám a mně vyčítá, že děti "kvůli mně trčí v smradlavé Praze a že já je kazím, že se jich nemám ptát a že je mám s ním prostě poslat." Dělám chybu? Rozmazluju je? Přísnost?

OTÁZKA: Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je v pořádku, že mý dva synové (9, 5 let)téměř každý den k ránu chodí k nám do ložnice. Usínají každý ve své posteli v pokojíčku, ale ráno se často vzbudím a mám je u sebe. Zatím jsem jim to nijak nezakazovala, říkám si, že jsou to kluci a dlouho se mazlit nebudou, ale nevím, jestli nedělám chybu a jestli by jim to do budoucna nemohlo uškodit. S manželem máme manželství celkem v klidu, v ložnici spáváme oba. Děkuji za radu. Marta

OTÁZKA: Milá chůvo, ráda bych Vás požádala o radu. Moje 10 letá dcera má přibližně rok problém se ode mne odloučit. Jedu-li na školení, volá mi, bolí ji bříško. U babičky, kde spávala ráda již od mala, mají pěkný vztah-už spát nedokáže. V podvečer naní přijde lítostivost, začne se ptát po mně a chce jet domů. Když se jí někdo snaží vysvětlit-a ona to také ví-, že nejsme doma, také nepořídí,. Chytne ji histerický záchvat, chce utéct domů, je nezvládnutelná, křičí, že chce domů, neovládá se. Jakmile se jí toto přislíbí (opravdu až po dosti dlouhé době, kdy už je vyzkoušeno cokoli) uklidní se a je opět báječná až do okamžiku než pro ni máme přijet. Kdybychom nepřijeli-celé se to zopakuje. A spoustu věcí, které vyslovila nebo dělala zapomene, nevzpomíná ¨si na ně. Nemyslím si, že je to vydírání, jelikož je opravdui velmi rozumná, fajn holka. Dokonce než to na ni přijde chodí třeba půl hodiny po místnosti a přeasvědčuje sama sebe aby to vydržela, žer to není tak těžké. K mému šoku ji podobný stres chytil i letos na dovolené s námi. Ale tam zase chtěla na večer jezdit domů, klidně i beze mne, jen být doma. Přes den ale jí výlety a akce vyhovují, jen na noc chce domů. Když jsme se o tom spolu několikráýt bavily-máme pěkný vztah-sama tomu nerozumí, je ochoptná navštívit i psychologa, vidím na ní, že jí to samotné mrzí, ale neumí si poradit. Problé není a tátovi ani v bráškovi, tím si jsu jistá. Nejsu si vědoma ani ničeho, co toto mohlo nastartovat. Pouze přibližně od pololetí začala zapomínat, měla občasná okna, spadla se známkama ve škole, i když se opravdu snažila. V poradně sdělili, že má zkříženou lateritu, dávat jí více podnětů, to je vše. Neumíte mi alespoň trochu poradit? Děkuji Pavla

OTÁZKA: Dobrý den. Chtěla bych poradit jek odnaučit cucání palce. Dceři je 16.měs.Kdy s tím mám nejlépe začít? Děkuji. míla

OTÁZKA: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám syna 7 let , teď jde do školy. A dceru 2 roky. Kubík i přesto, že se mu někdo věnuje je neustále negativně naladěný, Terezce vše bere a nechová se k ní hezky. Myslím , že se snažím věnovat se oboum stejně. Nevím si sním rady ani po dobrém ani po zlém. Neustále musí být středem pozornosti a pokud není tak je zle. Nemáte nějakou radu , jak s tím naložit? Děkuji mockrát. Katka. Katka

OTÁZKA: Dobrý den, máme 19 měs. syna. Je velmi živý, vše prozkoumává a zkouší. Problém je v tom, že některé věci nechápe. Tahá nás za vlasy, piští, ječí, při přebalování kolem sebe kope a utíká. Často to bere jako zábavu. Nepomáhá nic, resp. zkoušeli jsme vysvětlování, názornou ukázku, co dělá (tahání za vlasy). Teď ho někdy i plácnu a pak je chvíli klid, ale příště je to to samé. Děkuji za radu Jana

OTÁZKA: Dobry den,mam 11rocneho syna,s ktorym su velke problemy.Zacalo to uz v skolke,kde nevychadzal s detmi.Potom v skole vyrusoval na hodinach,neskor zacal kradnut ako v skole tak vonku,ci doma.Teraz uz dva roky zijeme s novym otcom pre neho a jeho dvoma detmi (9r a 5r),tie su s nami 6 mesiacov.Ale problem je,ze su stale hadky,syn im nic nedovoli,sprava sa k nim ako general,nadava,...Ked sa mu nieco povie tak povie dobre,ale ako keby sa nic nepovedalo.Chodil aj k psychologovi,ale nepomohlo.Uz ozaj nevieme ani jeden ako dalej.Moj muz sa snazil,v skole nastalo zlepsenie,ale nie doma.teraz zacal oddelovat jeho deti od mojho,ale si myslim,ze to neni dobre riesenie.ale ozaj si nevieme rady.Dakujem za odpoved martina

OTÁZKA: Dakujem za odpoved,on ma diagnozu ADHD.Bral aj lieky,chodil k psychologovi ale nic nezaberalo.Zlepsenie nastalo trochu s mojim novym partnerom.Ale nie doma,iba v skole.Rozpravame sa s nim stale,ale on nam nevie vysvetlit preco to robi,na vsetko ma odpoved neviem.Uz sme vyskusali vselico,ale se v koncoch,nevieme ako dalej.Dakujem martina

OTÁZKA: Dobrý den, mám 15tiletého bratra, který se téměř každou noc budí kolem třetí, čtvrté hodiny a odchází spát za rodiči do ložnice, do jejich postele. Říká že se sám bojí, že s tím bojuje, ale vždy musí odejít. Myslíte že by měl navštívit psychologa. Neřekl bych že je to v jeho věku tak úplně v pořádku. Rodiče to nijak neřeší, nevadí jim to. Petra

OTÁZKA: Milá chůvičko, máme 6,5 letou dceru a ještě když chodila v červnu do školky, tak přišla s tím, že se bojí večer usnout a jestli se ráno probudí, to jsme si nakonec vysvětlili, protože jejímu kamarádovi zemřela prababička ve spánku a ona měla strach o sebe. Ale zároveň se začla ptát, jestli to na co sáhne a co sní není otrávené, to ji prý poradil ten kamarád. Pokud má činnost, je to dobré, ale z toho se třeba hodinu v kuse ptá. Teď už je to tak daleko, že i když se poškrábe kdekoliv na těle, vlasy se jí dotknou úst, tak se ptá jestli se jí něco nestane. Snažím se jí to vysvětlovat i udělat stejnou věc jako ona, ale nepomáhá to. Byla vždy citlivější a pokud měla večer spát u babičky velice špatně to prožívala i když jsme odešli plakala a to má jinak s babičkou velice pěkný vztah. Teď začala chodit do školy, tak mám obavy co bude tam. Moc děkuji za vaši radu. Iva

OTÁZKA: Mila chuvo, prosim o radu. Nemohli jsme mit vlastni deti, strasne jsme ale po diteti touzili a tak jsme adoptovali miminko. Dneska je synovi 12 let. Je to prima kluk, ale je prilis zivy, ve skole si vsichni ucitele stezuji, ze se dost nesoustredi na vyuku, coz mu se pak nekdy odrazi na znamkach. Ve skole ma vysledky dost nevyvazene. Jednou jej chvali za skvele provedeny projekt, jindy je schopny se ve stejnem predmetu zhorsit o dva stupne. Zijeme temer 10 let v cizine. Syn odmala dela skolu v cizim jazyce. Na skole dela dalsi dva jazyky. Jazyky mu jdou dobre, ale ma problem si pamatovat, co se naucil par dni predem. Pise test a jakoby to co umel zapomnel. Protoze si loni na konci roku zhorsil znamky, byli jsme s nim v poradne. Po vysetreni nam rekli, ze syn trpi ADHD. Byl to pro nas sok. Vzdycky jsme si jenom mysleli, ze je pouze velky extrovert - snadno se seznamuje s lidmi, je hodne vesely. Ve skole ale s detmi moc nevychazi, prestoze to mysli dobre. Zda se nam, jakoby spatne odhadoval situace, do kterych se dostava a pohyboval se v nich trochu jako "slon v porcelanu". Jinak je syn citlivy, prestoze je mu 12 let, rad se jeste mazli, je rad, kdyz jej hladim po vlasech a povidam si s nim. Zacal ted i dost odmlouvat, ale to bude zrejme ve spojitosti s pubertou. Hlavne nas trapi ty nevyvazene znamky ve skole, chteli bychom, aby pak dale studoval, ale nevim, zda s danou diagnozou je to vubec mozne. Taky je stale potreba dohlizet na ulohy, sedet u nej. Jinak ulohy dela rychle a ne vzdy dobre. Budeme moc vdecni, pokud poradite, jak dite zklidnit ve skole a jak mu pomoci se skolnimi povinnostmi. Predem moc dekuji. Marion

OTÁZKA: Dobrý den, máme 4-letého syna, který za námi chodí každou noc do ložnice. čekáme v dubnu další dítě a já mám strach, že miminko bude pláčem toho staršího budit. Další věc je, že od chvíle, kdy syn za námi přijde do postele, nemůžu dobře spát. Manžel navrhuje, až se narodí dítě, že bude spát se starším v pokojíčku, aby se necítil odstrčený.Já bych ho to však ráda odnaučila, ale taky se bojím, aby to nebral jako křivdu, už tak bude narození sourozence pro něj velká změna. Jak se tedy máme zachovat? Děkuji za odpověď. Marcela

OTÁZKA: Dobrý den paní Evo, chtěla bych Vás poprosit o radu, co dělat se svým starším synkem. Mám dva syny /5,5 a 4 roky/ a ten starší má občas záchvaty vzteku / to když mu něco zakážeme/ a začal nás i vydírat a to dost"silnými" slovy typu, že chce umřít a že si něco udělá. Dokonce i vezme nůž do ruky...Nevím, zda on přesně chápe význam toho, co říká a jak na to přišel. Poraďte, prosím, jak se v této situaci zachovat....jestli na to vůbec nereagovat nebo se snažit to nějak slovně vysvětlit. Vím, že nesmím reagovat výbušně, toho se straním. Děkuji za odpověď Markéta,35

OTÁZKA: dobrý den, máme tříletou dceru, která právě začala chodit do školky, prvních pár dnů plakala, teď už je jenom smutná, má pocit, že ji tam odkládáme, sedí a čeká až pro ni někdo přijde, nehraje si prostě čeká... když se ptáme jak se jí ve školce líbilo nechce o tom mluvit... chtěli jsme, aby se naučila být mezi dětmi, je hodně citlivá a trochu bojácná, jinak živá a pořád veselá...nevíme jestli by nebylo lepší nechat jí u babičky a počkat ještě rok díky mirek