Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
vztahové problénmy v širší rodině
4) koniec.
Všetci sa zastávajú mami, lebo sa podľa nich snaží veľa. Ale ja vidím, že len sedí pred televizi alebo v kuchyni a potom ešte do práce. Nekontroluje súrodencov či sa učia a aké majú známky. a čí sú vôbec doma. pár krát som započula mamu ako o mne vraví súrodencom úplne bludy. a ja vidím na nich že sa ku mne inak správajú. moja mama chcela opustiť deti pred 4rokmi a vtedy najmladšia sestra mala 10 rokov. a ked som s nimi začala bývať tak mi povedala mama že by už najradšej odišla od nich do zahraničia. lebo deti sú už veľké a poradia si sami podľa nej. povedzte mi čo je to to za druh materskej lásky? ako mám mať rada mamu po tomto? ako mám s nimi všetkými vychádzať? ako im dokázať, že mi na nich skutočne záleží, aby sa mali v živote dobre a boli šťastní a dobrí ľudia?
Všetci sa zastávajú mami, lebo sa podľa nich snaží veľa. Ale ja vidím, že len sedí pred televizi alebo v kuchyni a potom ešte do práce. Nekontroluje súrodencov či sa učia a aké majú známky. a čí sú vôbec doma. pár krát som započula mamu ako o mne vraví súrodencom úplne bludy. a ja vidím na nich že sa ku mne inak správajú. moja mama chcela opustiť deti pred 4rokmi a vtedy najmladšia sestra mala 10 rokov. a ked som s nimi začala bývať tak mi povedala mama že by už najradšej odišla od nich do zahraničia. lebo deti sú už veľké a poradia si sami podľa nej. povedzte mi čo je to to za druh materskej lásky? ako mám mať rada mamu po tomto? ako mám s nimi všetkými vychádzať? ako im dokázať, že mi na nich skutočne záleží, aby sa mali v živote dobre a boli šťastní a dobrí ľudia?
P
vztahové problénmy v širší rodině
3) napr. že brat v opilosti nabúral. že sa sestra zle učí. Sama som sa snažila doučovať sestru cez skype, ale videla som, že chyba je niekde inde. Teraz ked som doma, tak vidím, že mame záleží na tom či je umyté nádobí ako na tom, že sestra 14r. nie je doma niekoľko hodín. Sestra fajčí, pije, chodí po za školu. Po konfrontacií s mamou bolo povedané že ani moja babka sa nestarala do mojej mami a neajko to mama už dotiahla. Že doba sa mení a deti v jej veku môžu do noci chodiť po vonku. že školu dáko dokončí, a že drogy u nich v dedine nenájde. Pri tejto hláške mi zostali prázdne slová. neviem ako reagovať a porozprávať sa s mamou. pár krát som jej v tichosti povedala že rodičovstvo je aj o výchove a starostlivosti ale nakoniec to vykecala mojej dalšej sestre, ktorá mi to vyčítala, že som k mame zlá Táto dalšia sestra má svoju dcérku, ktorej síce kúpi všetko počom zatúži ale ju bije a nádáva jej že hnusná ako jej otec. Parkrát mi chcela zbiť synka, lebo sa jej niečo nepáčilo.
P
vztahové problénmy v širší rodině
2) pred odchodom do zahraničia som zariadila mame bývanie aby sa mohla od otca odlúčiť. čo sa aj podarilo. bývala tam aj s mojimi malými sestrami. môj otec sa ako zázrakom po 30 rokoch pitia stal ukážkovým abstinentom a svoj život zmenil k lepšiemu. čo sa ale o mame nedá povedať. po čase si našla milencov cez fb, kvôli ktorým bola ochotná opustiť svoje dcéry. (milenci pochádzali z azíjských krajín, kam sa chystala odsťahovať. ale to nakoniec nevyšlo.. ) v istej chvíli som bola rozhodnutá že si sestry adoptujem aby som o ne neprišla. otec sa medzičasom chystal získať mamine srdce späť, čo sa mu aj podarilo, a mama s ním začala opäť žiť. ja som sa do nich moc nestarala. aj ked sa otec neskôr začal stažoval na mamu, snažila som sa mu vysvetliť, že sú tam také a také veci a preto nemôže čakať ani on zázraky. Teraz po návrate zo zahraničia som odkázaná na mojich rodičov, prvýkrát po 12 rokov. žijem s nimi, aj so súrodencami ale naše vzťahy začali škrípať. zatajovali mi kopec vecí.
P
vztahové problénmy v širší rodině
1) dobrý deň, som najstaršia sestra zo 6 súrodencov, mám 30 rok a mám problémy v rodine ohľadom vzťahov so súrodencami a hlavne mamou. nikdy som necítila z jej strany neakú lásku. a vždy som počúvala ako deti jej zničili život. že chcela cestovať atd a potom stretla nášho otca. takže sa jej nečudujem že je sklamaná že si nenaplnila svoje sny. Nikdy neoslavovala naše narodeniny, nezagratulovala nám. môj otec pil a bil moju mamu, ale ten mi aspoň zavolal k narodeninám ked už som s nimi nežila. takže si mama toho veľa odniesla. ale vždy som ju bránila. od malička.. a napriek tomu, mám pocit že tento môj dôkaz lásky k nej sa nedostal. Vždy som sa cítila iná ako celá moja rodina. Než som dokončila strednú školu pár krát ma vyhodila z domu, pretože sa jej nepáčilo že mám priateľa. Učila som sa výborne. popri práci som si spravila aj vysokú školu. Všetko som zvládla bez podpory rodičov. Vzorom mi boli kolegyne, rodičia priateľov. Žila som v zahraničí odkiaľ som si doniesla domov môjho synka.
P
nevyrovnaný vztah
Paní Douchová, co byste poradila? Manžel je ten, kdo je hlava rodiny (vynutil si to a tuto polohu podpořili i tcháni, bydlíme kousek a byla jsem "donucena" to respektovat, jinak se se mnou tam nikdo nebavil). Asi by mi to ani nevadilo, jsem člověk, který umí být cílevědomý, ale zároveň se umí podřídit a hodně pomáhat. Potíž je v tom, že je potřeba nastavovat hranice (ty moje ani ne, já si cestu nacházím, ale kvůli dětem), jenže to se samozřejmě setkává s odporem manžela (je to trochu komplikovaná osobnost - hysterický po mámě, cholerik). A on to vnímá jako zhoršení vztahu, což také říká - že už to není jako dřív. A teď co s tím? Začít se mu víc podřizovat, aby byl spokojený? Já si umím najít svůj život i v tomto "režimu", ale děti s ním narážejí. Anebo trvat na hranicích, i za cenu jeho "odcizení"? Marně mu s dětmi vysvětlujeme, že ho máme rádi, že případné ženy okolo půjdou jen po penězích, nechce slyšet, nechce vidět, prostě nemáme ho rádi. Už ho zajímají jen jeho kamarádi a obchodní partneři, rodina je něco, co ho obtěžuje, zdržuje, chce peníze a zná ji, když nkdo z kamarádů není k dispozici. Kde jsem udělala chybu? Jak dál? Děkuji - otázka upravena poradcem
Marcela
nejistota ve vztahu
Pro Frantu: Milý Franto, nedá mi to, na jednu stranu jste mne pobavil, na druhou nadzvedl ze židle. Kulantně se snažíte nezmínit obsah oné videonahrávky, ale asi je všem jasné, že nešlo o záznam z poslanecké sněmovny, ani o stažené obyč porno s anonymními herci. Ano, lézt do cizího počítače a prolamovat hesla se nedělá. A dělá se v manželství to, co máte na té nahrávce?? Kdybych něco takového vypátrala já, asi bych Vás taky vyhodila. Asi ani ne pro nevěru, ale pro tu absolutní neúctu ke mně, že TOHLE byla jediná možnost, jak se mnou žít, a ještě si to natočíte a uložíte. A nakonec se snažíte udělat viníka z toho, kdo se na to kouknul.:) Ale třeba se mýlím, možná je na tom videu fakt jen záznam školního představení vašich dětí (které Vaše žena porodila a starala se o ně), abyste měla čas na svá filmařská hobby..:-D
Anet
vztahové problénmy v širší rodině
Vážená paní doktorko.Jsem po druhé vdaná a manželství trvá 4.rokem.Ve vztahu s manželem je vše v pořádku."Bohužel" žijeme v těsné blízkosti s jeho vdanou sestrou a jeho rodiči.Sice každý v jiné domě,ale ve vzdálenosti několika metrů.V domě,který si manžel musel od své rodiny odkoupit vyrůstala babička.Tedy zbytek rodiny,hlavně manželů otec a manželova sestra si nedělají starosti s tím,aby respektovali naše soukromí a do našeho domu chodí bez zazvonění (jako do chlíva).Já si na dům nároky nedělám,jsem náplava,jak mi sestra s oblibou dává najevo.Nikdy se ještě nestalo,aby řekla,že je to náš domov (můj a manželův),ale je to pouze jeho domov.Necítím se tam jako doma!Sestra využívá manžela i rodiče.Když je nějaké posezení,nic nepřinese a čeká,co jsme donesli my.Bohužel, zastání u manžela nemám,nechce si s rodinou dělat problémy,tak já tiše trpím.Ale už začínám být nepříjemná i na manžela,když vidím,jak ho využívají a on to snáší a omlouvá.Nevím,jak to ještě dlouho vydržím. Děkuji - otázka upravena poradcem
Maja
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
jsem rozvedená s 2 dětmi, a vídám se s milencem asi půl roku..problém je v tom, že ze začátku se snažil, byl moc pozorný a pak se třeba i tři týdny neozval..a právě tohle je můj dotaz-chtěla bych znát Váš názor, když nenapíši já jemu, tak on mě ne :( a když napíšu, že ho chci vidět, tak odpoví někdy i za 4 dny. Má v péči svojí 7letou dceru, chápu, že je časově zaneprázdněn..ale najít si chvilku by snad pro mě mohl? Bydlí kousek ode mě. Kdykoliv se chci vidět mimo postel, tak se nějak vymluví. ..ted je to zase 14dní co jsme sinenapsali ani řádku..sám od sebe mi nenapíše a nezeptá se ani jak se mám.. Na soc.síti mě sleduje, kouká mi na profil atd... nikdy jsem tohle nezažila, vždy měli o mě chlapy zájem a psali mi sami od sebe.. Nevím co dělat a jak se od toho muže odpoutat. Prosím poradte kde se stala chyba. Děkuji
jsem rozvedená s 2 dětmi, a vídám se s milencem asi půl roku..problém je v tom, že ze začátku se snažil, byl moc pozorný a pak se třeba i tři týdny neozval..a právě tohle je můj dotaz-chtěla bych znát Váš názor, když nenapíši já jemu, tak on mě ne :( a když napíšu, že ho chci vidět, tak odpoví někdy i za 4 dny. Má v péči svojí 7letou dceru, chápu, že je časově zaneprázdněn..ale najít si chvilku by snad pro mě mohl? Bydlí kousek ode mě. Kdykoliv se chci vidět mimo postel, tak se nějak vymluví. ..ted je to zase 14dní co jsme sinenapsali ani řádku..sám od sebe mi nenapíše a nezeptá se ani jak se mám.. Na soc.síti mě sleduje, kouká mi na profil atd... nikdy jsem tohle nezažila, vždy měli o mě chlapy zájem a psali mi sami od sebe.. Nevím co dělat a jak se od toho muže odpoutat. Prosím poradte kde se stala chyba. Děkuji
Helena
nejistota ve vztahu
Odejít nebo neodejít s ním? Paní Douchová, s manželem jsme kdysi odešli kvůli jeho podnikání z velkého města do menšího, několikrát se stěhovali, až jsem nakonec zakotvili a zůstali 20 let v rodinném domku, který jsme si opravili. Děti tu chodí do školy, já tu mám práci, manžel tady podniká, máme tu přátele. Jenže manžel se tu pořád vyvyšuje, že on sem nepatří, že je z velkého města a že jen tam je dobře. Schválně si tam nechal i sídlo firmy, takže tam jezdí na úřady a za rodiči - jedna cesta 200 km. A samozřejmě za kamrády, kteří mu tam z dětství zůstali. A cítí se tam dostatečně důlažitě, na rozdíl od místa, kde te´d bydlíme, protože mám pocit, že si to tady oškliví čím dál víc - čím dál víc mu něco tady vadí. Minulý týden přišel, že mám tady nechat děti a odejít s ním do města. Že si tam najdu jinou práci než tady a že on chce být tam. Znamenalo by to opustit dům a jít do malého bytu na rušné ulici. Znamenalo by to opustit ve vyšším věku práci a možná už podobnou nikdy nezískat. Děti chtějí zůstat tady, nejsou však ještě zletilé, i když brzy ano. manžel to staví jako buď já nebo děti. A že když nepůjdu já, že si najde jinou, která s ním půjde. Co mám dělat? Jak se rozhodnout? Je to šílené. Děkuji
Zuzana
výchova
Dobrý deň prajem,
chcel by som sa spýtať čo mám robiť keď sa rýchlo vytočím na deti synovia 14 a 10 rokov, keď neposlúchajú, nepočúvajú keď im niečo poviem (správam sa hrozne - kričím a nervačím ako cholerik a niekedy ich aj chytím a dám facku a nadávam. Osobne sa mi to nepáči a aj sa potom nemôžem pozrieť na seba do zrkadla a nemôžem pomaly ani zaspať (a hovorím si, že to už nemôžem urobiť)ale keď opäť nepočúvajú tak sa zase rozčúlim kričím a niekedy nadávam. Chcem sa spýtať či sú nejaké cvičenia na ukľudnenie alebo či mám navštíviť psychológa aby mi poradil ako mám výbuch hnevu kontrolovať. Niekedy ma vedia rozčúliť aj maličkosti ale v práci ani s priateľmi nemám žiadny problém. Neviem čím to je že doma vybuchnem keď si chalani nerobia čo sa im povie ale nepáči sa mi to a chcel by som to nejako potlačiť aby deti nemali zlý príklad od svojho otca.
Ďakujem za Vaše rady, ktoré si určite zoberiem k srdcu aby si mohli deti povedať, že toto je ten správny otec a nie že je nervák.
chcel by som sa spýtať čo mám robiť keď sa rýchlo vytočím na deti synovia 14 a 10 rokov, keď neposlúchajú, nepočúvajú keď im niečo poviem (správam sa hrozne - kričím a nervačím ako cholerik a niekedy ich aj chytím a dám facku a nadávam. Osobne sa mi to nepáči a aj sa potom nemôžem pozrieť na seba do zrkadla a nemôžem pomaly ani zaspať (a hovorím si, že to už nemôžem urobiť)ale keď opäť nepočúvajú tak sa zase rozčúlim kričím a niekedy nadávam. Chcem sa spýtať či sú nejaké cvičenia na ukľudnenie alebo či mám navštíviť psychológa aby mi poradil ako mám výbuch hnevu kontrolovať. Niekedy ma vedia rozčúliť aj maličkosti ale v práci ani s priateľmi nemám žiadny problém. Neviem čím to je že doma vybuchnem keď si chalani nerobia čo sa im povie ale nepáči sa mi to a chcel by som to nejako potlačiť aby deti nemali zlý príklad od svojho otca.
Ďakujem za Vaše rady, ktoré si určite zoberiem k srdcu aby si mohli deti povedať, že toto je ten správny otec a nie že je nervák.
Elo
krize vztahu
5. pokr. Stále na něho myslím, trpím úzkostí a strachem z osamělosti. Byla jsem i u psychologa, ale návštěvy pomohly jen na chvíli. Strašně trpím, kdy se manžel staví za dětmi, vezme je ke svým rodičům a já vidím, jak je spokojený beze mě. Sice mi občas zavolá, ale řešíme jen provozní a finanční věci skrze děti. Jako partnerku mě úplně odsunul. Neumím si to vysvětlit - když tedy tvrdí, že s onou milenkou není a neplánuje budoucnost, proč se tedy nevrátil ke mně?? Nebo mi lže, ale proč by to dělal? Je spousta chlapů, co mají milenky, ale ti to tají, takže jejich ženy nic nevědí a žijí v sladké nevědomosti.Manžel ví, že o něj stojím, sex bych s ním neodmítala, dříve jsme jezdili na dovolené, výlety, na různé akce a k mým rodičům, dokud žili, k mé sestře na prázdniny, ale to vše je už minulost a při vzpomínkách na toto všechno se mi chce jen brečet. Nic mě nebaví, momentálně jsem i bez práce, takže si připadám k ničemu. Poradíte mi, jak se z toho dostat a jak se mám se vším vyrovnat?
Danča
krize vztahu
4. pokr byla v koncích, kdy mi trochu povolily nervy. Manžel mi např.vyčetl, že jsem s ním po porodu dětí nespala - na moji obhajobu - mám 2 císaře a stále srůsty, sex byl pro mě bolestivý a dost často jsem trpěla na záněty močáku, takže to nešlo. Jenže dětem je 16 a 14 let, takže je to už stará historie. Byly hodně problémy v komunikaci, protože se dost často uráží a vše vidí jen černobíle. Kdybych teď řekla, že bych se ráda podívala např. do Afriky, tak by mě vzal za slovo jako že tam doopravdy jedu a byl by naštvaný, proč jsem ještě neodletěla. Takto ke všemu přistupuje. Dám nějaký návrh a on to bere, že to už na 100 % platí. Ale zpět k problému. Musím se smířit s tím, že už je definitivně pryč? Žijeme jako bychom byli rozvedení, ale on návrh na rozvod nechce podat.Myslíte, že je malá naděje, že by se přece jen vrátil? Já chci žít, ne přežívat, šance, že bych si někoho našla, je mizivá ( je mi už 47 let), navíc mám jeho v srdci. Mám deprese, prakticky celé ty roky jen pláču.
Danča
krize vztahu
3. pokr. údajná milenka. Ovšem manžel tvrdí, že s ní není, že jsou jen kamarádi a že ji předtím jen občas navštívil. Myslím si, že lže, protože ke mně se chová velice odtažitě, nekoukne se mi do očí a mluví velice vyhýbavě. Jeho činy mluví jinak. Chodil se mnou i do poradny, ale to bylo jen alibisticky, zkrátka nedodržel, co jsme měli za úkoly, takže ztráta času.Jen byl schopný mi vyčíst vše špatné, co jsem za 20 let manželství udělala, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Vím, že jsem dělala chyby, ale slíbila jsem, že to mohu napravit a za vším udělat tlustou čáru - ale on už nechce, prý nevěří, že by nám to klapalo. Vlastně nevím, co by jako mělo klapat, hodně jsem žila pro rodinu, měl volnost, nejsem semetrika. takže na můj přímý dotaz, jestli se ke mně vrátí - řekl, že už nikdy. Ví, že ho miluji a chci zpět, několikrát jsem mu to řekla, ale on nevidí neslyší. Snažím se být vstřícná a milá, ale asi je pozdě. Nic nevyčítám - dříve jsem to trochu ( oprávněně) dělala. Ale to už jsem
Danča
krize vztahu
2. pokr. zase odjel pryč, protože po - pá pracoval v jiném regionu. Poté dostal práci na pobočce u nás, takže jsem myslela, že už budeme spolu. Bohužel, šel bydlet k rodičům a u nás doma se stavoval jen někdy v týdnu za dětmi a o víkendech jsem ho vůbec neviděla, údajně ale jezdil za onou slečnou. Občas jsem nahodila téma, jak si to představuje, prý jsou jen kamarádi a na dotaz, zda se vrátí k nám domů, odpovídal, že zatím bude u rodičů a že neví. Nicméně z jeho chování bylo jasné, že je stále s ní. Takže to byla taková dvouletá pauza, kdy jsem stále doufala, že se vrátí. Rozvod odmítl, že nemá důvod, ale prý pokud ho podám já, že mi to podepíše. Za celou dobu jsme spolu nikde nebyli, alůe chodil mi pomáhat, pokud jsem něco potřebovala a celkem se choval ke mně neutrálně a korektně. Ovšem bez citů, jako bych byla cizí. Zkrátka mě ze svého života vyškrtl. Odvezl si i skoro všechny věci. Před Vánocemi přišla další rána - znovu se prý vrací do původní práce do města, kde žije jeho
Danča
krize vztahu
1. Dobrý večer, ráda bych znala Váš názor. Jsem 20 let v manželství, 2 děti. Před 4 lety nás semlela krize: problémy v práci - oba, smrt mého táty,úraz manžela. V té době ale také víkendové manželství. Byla jsem na dně a občas jsem manželovi, který mimochodem na mě místo podpory kašlal, řekla pár ošklivých slov z důvodu nahromaděné frustrace. Urazil se, nekomunikoval, byť jsem se omluvila, tak si myslel, že ho nechci a že je mezi námi konec. Špatně si moje slova vyložil. No a našel si přítelkyni. Šíleně se do ní zamiloval a bral ji jako oficiální partnerku na různé akce, děti k ní vzal a seznámil ji s dalšími příbuznými. Byli na dovolené a welnessu. Všechno jsem si poté s mužem vyříkala, omluvila se, ale on ten vztah neukončil. Prý nemá co ukončovat, protože jsou jen kamarádi a nespí spolu. Tomu nevěřím, protože od té doby přestal spát se mnou a vlastně se mě úplně přestal dotýkat. Když měl přijet domů, tak přijel až v sobotu ráno, pak jel k rodičům, kde přespal a v neděli ráno
Danča
otázky početí, těhotenství
Dobry den,uz jsem tu jednou psala,je mi 28 let a pritel je o dvanact let starsi,budeme spolu letos deset let.Dtale odklada deti a vi ze po nich uz pet let touzim,pred pul rokem jsem se s nim chtela rozejit protoze se deti nevzdam a nebavilo me jak se ke me choval( same poucovani,narizovani,zakazovani)Ale slibil ze se polepsi,tak je to o neco lepsi,ale deti neustale odklada,rekl mi ze je chce ale ne ted.Ja mam gynekologicke problemy a doktori mi nekolikrat doporucovali otehotnet co nejdriv,pritel i přesto deti odklada.Vim ze asi neni statny kdyz na neho tlacim porad,ale cekat pet let na to az bude konecne chtit deti,je ubijejici,stresujici a fakt psychicky narocne.Dokonce mi doktorka musela napsat leky na uzkosti.Nevim co s nim,kdyz se zeptam ceho se boji,tak rekne ze niceho,ze az.bude chtit,tak se to hned povede,ale tomu neverim ja.Je mu ctyricet,chodi semtam do hospody a moc zdrave nezije.A ja do toho ty problemy,praskaji mi cysty,bojim se aby mi to uvnitr nejak neposkodily.dekuji
M
krize vztahu
Problemy to zpusobje v tom, ze se na toto tema nemuzeme shodnout a muj manzel se jich pokazde ale opravdu pokazde zastava. V podstate svoji puvodni rodinu neumi videt s odstupem, nicemu se tam neumi zasmat, je tam spoustu lzi a manipulace. A to je proti mym hodnotam. Pokud se ma rozhodnout mezi mnou a jeho sestrou, napriklad, vzdycky da prednost ji. Moc bych si prala, aby mel alespon nejake kamarady a ja mu mohla take doprovazet v jeho socialnich vztazich, ale on naleha jen na dulezitost rodiny. Zijeme v zemi meho manzela a ja si tu pripadam strasne sama. Bylo by to jine, kdybych mohla zbalit deti a jit ke sve rodine, jenze i ta je nefunkcni. V podstate jsem si ho pritahla, protoze jsem na takovu lasku, ktera boli, byla zvykla. Ted prochazim psychoterapii a obavam se, ze potrebuji neco jineho. Co s tim. Rada bych tento vztah ukoncila, ale moc se bojim, ze zranim nase tri deti. Mam pockat, az vyrostou ? Ktery vek je nejlepsi na rozchod ? Dekuji moc za radu.
Olga 2
krize vztahu
Dobry den pani Douchova, psala jsem jiz pred casem ohledne manzelske krize. Doporucila jste nam manzelskou terapii. Zapomnela jsem napsat, ze na manzelske terapii uz jsme byli, ale k nicemu to nevedlo. Muj manzel tomu bud nerozumel, co mu ten psycholog rikal, nebo to mezitim zapomnel anebo proste neni dokonaly, podle jeho slov. Zkratka menit se nebude. Ja mam za cela ta leta pocit, ze on se vlastne nikdy neodpoutal od sve rodiny. A z druhe strany, jeho rodina nas nikdy nechtela videt jako par. Predevsim jeho matka a jeho vlastni sestra, nevlastni, adoptovna sestra s jeho rodinou moc nevida. Jeho matka nam neprisla na svatbu, kdyz jsme potrebovali pohlidat deti, tak nekdy prisla, nekdy delala, ze je nemocna, ale nejhur se hlavne ke mne chovala, kdyz videla, ze jsme stastni. Ona sama je nestastna, protoze jeji manzel miluje jinou zenu. Ale pry se dohodli, ze budou spolu. Konec koncu problem mych tchanu by se nas netykal, prestoze vim, jak toho meho muze zranuje. Stejne jako permanentni nepritomnost jeho otce.
Olga 1
alkohol u jednoho z partnerů
Dobrý den paní doktorko. S přítelem (29) jsem (24) víc než rok, nebydlíme spolu. Přítel je inteligentní(VŠ), pracující, hodný, vtipný, ale vadí mi jeho konzumace alkoholu. Denně pije min 2-3 piva, klidně by si dal i víc, víno,.. Pil i v práci. Když je den bez alkoholu, bývá někdy podrážděný. Když je opilý, není agresivní.
Nedávno jsem zjistila, že pochází z rodiny alkoholiků. V minulosti docházel k terapeutovi a rok nepil. Pak se ale k pití vrátil, prý je bez pití nuda. Pro něj je normální tolik pít, pro mě ne. Prý jeho pití moc řeším. Vždy však v klidu, konstruktivně. Nejraději má gauč, pivo a mobil, domácí práce v podstatě 0. To podle mě není dobrý vzor pro děti v budoucnu. Pivo mu prý chutná a je tak šťastný. V pití ho podporují i kamarádi.
Zatím ho miluji, on má asi radši alkohol než mě. Ráda bych, aby konzumaci ještě snížil. Bojím se o jeho zdraví a budoucnost.
Iniciativa našich rozhovorů a aktivit je téměř jen na mě. Má cenu do vztahu investovat a mé obavy přehnané?
Děkuji :)
Nedávno jsem zjistila, že pochází z rodiny alkoholiků. V minulosti docházel k terapeutovi a rok nepil. Pak se ale k pití vrátil, prý je bez pití nuda. Pro něj je normální tolik pít, pro mě ne. Prý jeho pití moc řeším. Vždy však v klidu, konstruktivně. Nejraději má gauč, pivo a mobil, domácí práce v podstatě 0. To podle mě není dobrý vzor pro děti v budoucnu. Pivo mu prý chutná a je tak šťastný. V pití ho podporují i kamarádi.
Zatím ho miluji, on má asi radši alkohol než mě. Ráda bych, aby konzumaci ještě snížil. Bojím se o jeho zdraví a budoucnost.
Iniciativa našich rozhovorů a aktivit je téměř jen na mě. Má cenu do vztahu investovat a mé obavy přehnané?
Děkuji :)
Petra
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko,ještě by asi bylo dobré trochu charakterizovat manžela, protože takto to vypadá,že já jsem náročná a on normální.Nikdy v životě jsem od něj necítila žádnou podporu.Při mateřské jsem mu řekla,že by bylo dobré,kdyby on platil víc,když mám 11.tis.mateřskou,řekl,že nevidí důvod,že mám našetřeno dost.Když kupuji oblečení,boty synovi,tak mi nepřispívá,protože tvrdí,že pak to stejně prodám.Nikdy se nezajímal,jestli zvládnu dojet na gynekologii 40km v 38.tt.,řekl,že mě může zavést bratr,když má volno,že on pracuje.Nemluví žádným jazykem,nikdy nevybere dovolenou,nic nedomluví,nic nezařídí.A přijde mu to normální,ještě mi nadává,že já se nesnažím,že on se snaží,aby nám to klapalo.Když vidím všechny kolem,jak si rozumí,je mi k pláči,perfektně nastartovaná kariéra,úžasný zdravý syn a přitom tak neštastná.Jsem vlastně už rozhonutá odejít,jen potřebuju postrčit,aby mi někdo řekl,že dělám dobře,že to nikdy nebude lepší,což samozřejmě nikdo neudělá. Děkuji Vám za odpověď.
Diana Semerádová
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko,chci Vás požádat o radu.Jsem 9 let vdaná,máme 6ti letého syna.Jsem vysokoškolačka,můj manžel vyučen.Poznala jsem ho půl roku před mou promocí,předtím jsem dlouho byla sama.Půl roku po seznámení jsme spolu začali bydlet, pak začali stavit dům.Rodičům se to moc nepozdávalo vzhledem k rozdílnému vzdělání a zájmům,ale byl hodný slušný kluk,začali ho mít rádi,tak mi až tak nebránili..ze začátku jsme si rozuměli,protože jsem byla zamilovaná,měla klapky na očích,narodil se syn,po roce a půl jsem se vrátila do práce a tam to začalo. Jsem obklopena samými inteligentními kolegy,čtou,cestují,chodí do kina,sledují zprávy.Já přijdu domů,kde manžel sleduje Soudkyni barbaru,irituje mě jeho omezenost na pivo,sex a drby.Už téměř tři roky řeším,že odejdu,protože jsem opravdu nešťastná,ale mám ho ráda, vím,že ublížím jemu i synovi,který ho zbožnuje,ale zároveň vím,že to nejde napravit,že on se nezmění.Je hodný,vlastně i úspěšný podnikatel,ale ta propast ve vzdělání je nepřekonatelná.
Diana Semerádová
ekonomicky silnější žena
1/2 Nějak se nedokážu s ním rozejít, ale obávám se společné budoucnosti
Darina
ekonomicky silnější žena
Dobrý den, je mi 53 let a příteli 59. Jsme spolu témeř 4 roky. Já jsem vdova a on rozvedený, oba máme již dospělé děti i když to moje ve 20 letech studuje a bydlí se mnou. Ze začátku byl vztah pohodový, tedy aspoň se mi to zdálo. Po půl roce jsem partnera upozornila na to, že vím, že má dluhy a vypsala mu jeho exekuce, ale nic s nimi nedělal. Ve třetím roku vztahu jsem to udělal znovu a donutila ho jít do insolvence, která nyní čeká na schválení. Přitel pracoval jako OSVČ a firmy mu platili nepravidelně, chápu, že v takové situaci je těžké splácet dluhy, domluvili jsme se, že se nechá zaměstnat i to učinil. Jenže já mu nedokážu věřit, že vše dotáhne až do konce. Když mu řeknu, že se v minulosti choval nezodpovědně, nadělal si dluhy, nespořil na horší časy a pod. vyčítá mi, že já jsem situaci vyřešila vdovským důchodem a že za to, že mám nějakou částku našetřenou nemohu já, ale můj manžel. To ovšem není pravdou ještě za života manžela jsem spořila. Nevím jak dál
darina
ženské přátelství
Mám všem položit jasnou otázku, jestli se se mnou vůbec kamarádit chtějí a když ne, najít si jiné kamarádky. Že to nebude nic těžkého, když se ráda seznamuji. Jenže to není tak jednoduché. Já znám ty kamarády a kamarádky léta a mám je ráda i s jejich " mouchami", ale je pravda, že některé věci mi už vadí čím dál víc. Např. před pár lety jsem jela s kamarádkou na koncert jedné kapely. Až nyní jsem se dozvěděla, že tu kapelu nemá ráda. Tak proč tam tedy potom se mnu jezdila? Nebo se mi nelíbí, když např. společně vymyslíme, že by jsme mohli jet třeba do Krkonoš a první reakce je: Jo, to by jsme mohli a pak to začne: A jak tam chceš jet, copak máš auto? a vypočítávání, kolik to všechno bude stát.Dopravu, ubytování atd. zjišťuji jen já, nikdo se nenamáhá. V samotném závěru je mi pak řečeno, že všechno je drahé a nikam se nejede. Pak se mi kdekdo diví, že jezdí převážně všude sama, ale co mám dělat, když všichni preferují sezení doma? - otázka upravena poradcem
Lejla 2. část
ženské přátelství
Dobrý den, poslední dobou čím dál víc zjišťuji, že mám kamarády a kamarádky na baterky. Neustále se na něco vymlouvají ( na práci, děti, počasí) a nic není, jako dřív. Jedna kamarádka se se mnou sejde 1 za měsíc nebo 2 na kafe a konec. Další kamarádka má na mě čas jen kolem Vánoc, kamarád nanejvýš 2 x - 3 x ročně. Další mí kamarádi se mně vždycky ptali, kdy se zase uvidíme a kde a teď už to neřeknou. Za dalšími kamarádkami musím dojíždět, ale teď je otázka, jestli o to vůbec stojí. Vždycky jedu já za nimi, oni za mnou vůbec. Vymlouvají se na čas strávený ve vlaku a na peníze, jak, kdyby mě to snad nic nestálo.Už jsem si řekla, že to nemůžu jen já se chtít s někým vídat, ale, že to taky musí chtít i protistrana a že nebudu nikoho obtěžovat nějakým setkáním, dokud to nebude sám chtít. Jenže to se asi nikdy nezmění. Nikdo mě nikam nepozve, nikam se mnou nepojede. Přitom přes internet se mnou pokecají hodiny, ale osobní setkání asi nepreferují.Mamka mi radí to skončit.
Lejla 1. část
nejistota ve vztahu
Dobrý den,s mým partnerem jsme spolu 7 měsicu ,partner má 40 let a já 27 roku,řekla bych,že nám to ve všem klape,rozumíme si až na par vyjimek ale to jen protože je partner straší a bohužel je asi 2 roky po rozvodu ,kde byla nevěra (ex manželka) a ma ve své péči dvě deti . Mého partnera opravdu miluji a ráda bych s nim planovala nějakou budoucnost ,ale partner už nechce(blbé zkušenosti z manželsví ).Už parkrát za tu dobu co jsme spolu jsem mu řekla že ho miluji ale nikdy mi na to neodpoveděl což jsem nejdříve neřešila ,když měl blbé zkušenosti ,ale žadná odpověd nepřícházela i po čase a nějak jsem z něj spíše cítila ,že mě má rad a né ,že mě miluje .Asi před 3 tydny ,jsem se ho po pár sklenickách narovinu zeptala ,jestli mě miluje a odveděl "ne" dost mě to zaskočilo a zklamalo a když jsem se ho zeptala "proč jsme tedy spolu?" odpověděl že mu to takhle mezi nami vyhovuje.Dost mě to trápi a nemužu se s tim smiřit i když se snažim.Nevim zda to má mezi nami vubec cenu.Děkuji za odpověd. - otázka upravena poradcem
Petra
žárlivost
Dobry den s partnerem jsme rok,strasne me hlida nesmim vůbec nic odrizl me od kamaradek od vseho jen peklo co udelam je spatne proste si mysli ze je vsemocny miluji ho ale tohle se neda dal snášet dekuji za radu
jita
nejistota ve vztahu
paní doktorko, oslovilo mě jak píšete o uzavřené komnatě a právě na soukromí. Manželka se chce rozvádět protože není sto se vyrovnat s tím co objevila po bezprecedentním porušením mého soukromí. Manželka mi vlezla do počítače a otevřela videosoubor opatřený heslem. To co tam je, považuje za jasný důkaz nevěry. Nikdy si na nic v manželství nestěžovala a (jak ona řekla) byla v něm šťastná. Pro mně byla jediná možnost jak s ní zůstat něco zamknout do uzavřené komnaty. Jestli to nechce pochopit budiž rozvod. Nicméně jsem připravený ji odpustit a pracovat na lepším vztahu. Doufam, že pochopí, že náš vztah je důležitější jako jednorázové zamčené věci, které navíc neměli na její život vliv. Myslite, že by jste jí a nám mohla pomoci nastavit lepší vztah, a právo na soukromí?
Franta
hledání sebe sama
Dobrý den,
co dělám špatně, že mě již ve třetím zaměstnání šikanovali? Jen se snažím pracovat a vždycky potkám nějakého brzdiče, který mi dělá dusno. Nejhorší na tom je, že když si postěžuju vedení, tak z práce vyhodí mě. Pak jdu na výběrko do nové práce a zase jsem ta špatná já, jiní lépe odpovídají, přitom jsem mívala ve škole jedničky a mám praxi v prestižních firmách odkud mě ale vyštípali. Co mám dělat, nemohu v noci spát, pálí a tíží mě na hrudi, dělá se mi vyrážka v obličeji, musím vzít podřadnou práci, kde se budu cítit trapně. Jak z toho kruhu ven a cítit se sebevědomě? Když mě sebevědomou nikdo brát nechce?
co dělám špatně, že mě již ve třetím zaměstnání šikanovali? Jen se snažím pracovat a vždycky potkám nějakého brzdiče, který mi dělá dusno. Nejhorší na tom je, že když si postěžuju vedení, tak z práce vyhodí mě. Pak jdu na výběrko do nové práce a zase jsem ta špatná já, jiní lépe odpovídají, přitom jsem mívala ve škole jedničky a mám praxi v prestižních firmách odkud mě ale vyštípali. Co mám dělat, nemohu v noci spát, pálí a tíží mě na hrudi, dělá se mi vyrážka v obličeji, musím vzít podřadnou práci, kde se budu cítit trapně. Jak z toho kruhu ven a cítit se sebevědomě? Když mě sebevědomou nikdo brát nechce?
Silvie
rozchody
Dobrý den,
už bojuji 2 měsíce s rozchodem, který jsem zavinila já a strašně si to vyčítám. Vzápětí si uvědomuji, že pokud by mě ten člověk miloval, tak by se přece vrátil, protože mi to došlo hned, co odešel....
Víte, nikdy jsme se nepodvedli, nikdy jsme si nelhali, nemlatili se.. I přes to všechno se lidi k sobě vrací.
Nemohu bez něj žít, každý den je pro mé zoufalství.
Udělala jsem pro něj první, poslední.. Byl u mě v bytě, vařila jsem mu každý den, prala, žehlila, dělala svačiny.. Nikdy mi nedal ani korunu. Byli jsme spolu rok.
A prostě si jen tak odejde a já mu vůbec nechybím? Já pláču každý den a cítím se, jako bych ztratila to nejlepší v životě.
Jak se s tím mám naučit žít?
Bylo toho na mě už moc, protože toho předtím jsem tak nějak taky živila. A jen jsem chtěla,aby mi trošku pomohl.
On mi napsal, že si chce radši dělat, co chce a kdy chce.Jsem jenom taková příťež, ale hrozně ho miluju a tolik mi chybí. Vyčítám si to každý celý den.
Jak se z toho probudit a zapomenout?
Měla jsem se jen víc smát, ale bylo toho na mě moc a já selhala. Přála bych si to tolik vrátit, napravit to.Ale já už ho nezajímam. Jsou pro něj důležitější věci, jako auto a kamarádi.
už bojuji 2 měsíce s rozchodem, který jsem zavinila já a strašně si to vyčítám. Vzápětí si uvědomuji, že pokud by mě ten člověk miloval, tak by se přece vrátil, protože mi to došlo hned, co odešel....
Víte, nikdy jsme se nepodvedli, nikdy jsme si nelhali, nemlatili se.. I přes to všechno se lidi k sobě vrací.
Nemohu bez něj žít, každý den je pro mé zoufalství.
Udělala jsem pro něj první, poslední.. Byl u mě v bytě, vařila jsem mu každý den, prala, žehlila, dělala svačiny.. Nikdy mi nedal ani korunu. Byli jsme spolu rok.
A prostě si jen tak odejde a já mu vůbec nechybím? Já pláču každý den a cítím se, jako bych ztratila to nejlepší v životě.
Jak se s tím mám naučit žít?
Bylo toho na mě už moc, protože toho předtím jsem tak nějak taky živila. A jen jsem chtěla,aby mi trošku pomohl.
On mi napsal, že si chce radši dělat, co chce a kdy chce.Jsem jenom taková příťež, ale hrozně ho miluju a tolik mi chybí. Vyčítám si to každý celý den.
Jak se z toho probudit a zapomenout?
Měla jsem se jen víc smát, ale bylo toho na mě moc a já selhala. Přála bych si to tolik vrátit, napravit to.Ale já už ho nezajímam. Jsou pro něj důležitější věci, jako auto a kamarádi.
Lucie
alkohol u jednoho z partnerů
hezky den, prosim o radu jsem zavisla na alkoholu mrzi me to a i kvuli manzelovi, jen hledam nejakou pomoc , nejsem vozrala, ale denne si popiju, stydim se za to a chci s tim skoncit
snad me pomuzete, jsem z Plzne jihu
snad me pomuzete, jsem z Plzne jihu
nany5
krize vztahu
Paní psycholožko, chtěla bych radu holedně postupu. Jsme manželé 25 let, děti studují VŠ. Manželství vcelku spokojené, jsme téměř poslední mezi manželovými kamarády, kdo není rozvedený. On trochu cholerik, já často ustoupím, aby byl klid a najdu cestu, jak věci udělat bez něj. Prostě jsem se naučila vedle něj žít. jenže on po 52. roce začal, jak kdyby byl konec světa - jednak jsem zachytila maily, jak mu jeho kamarád, který je pro něj vzorem, píše, že je třeba žít, jednak se podařilo vydělat velké peníze. Ze dne na den se jednou odstěhoval, na jednu stranu si dělá, co chce, na druhou stranu je však sám a to mi vyčítá. Chce, abych se sklonila a žadonila, aby se vrátil zpět - takhle to znal se svojí mámou. To já neudělám, chci, aby se vrátil ze svého rozhodnutí a ne bay mi naopak dal ultimata. Jenže se objevila o 20 let mladší. najednou - to je jiný svět, nechci se vracet, zamilovaný, výlety, večírky, drahé zahraniční dovolené (mnoho z toho mi nikdy nedopřál, začínali jsme z nuly a s jeho dluhy). Domluvit se nechce, vyhýbá se, vzkázal, že si všichni musíme zvyknout, že má novou přítelkyni. Ta se mezitím začala zabydlovat v jedné z našich nemovitostí, on nám od toho domu sebral klíče a nesmíme tam. Řekla bych, počkám, jenže paní je oslněná majetkem, takže to asi nebude jen krátká záležitost. Už se jednou rozešli (on je cholerik), ale ona se oklepala a dělá přesně to, co já ne - dolézá, doprošuje se. Že přestal financovat rodinu, to asi ani nemusím psát. Když jsem ho žádala o platby dětem na školu, řekl, že bude financovat jen syna a dcera ať si najde jiný zdroj. prosím, co dál? Děkuji za Váš názor.
Lucie
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, prosím, udělejte výjimku, jde o vztahy mezi kolegy. Nastoupila jsem do práce, kde jsem po stránce pracovní zdaleka nejzkušenější (20 let versus 1 rok oproti kolegyním), věkem jsou některé starší, některé mladší. Navenek jsou vztahy docela dobré, ale jedna z kolegyň živí takovéto pomlouvání a propírání a zároveň i uvádí nepravdivé situace o různých lidech, což už několikrát způsobilo dost velký problém a muselo se to řešit. Zjistila jsem, že lže většina lidí, a to i v situacích, kdy musí vědět, že je to prokazatelné. Stejná kolegyně také na různých místech prohlašuje, jak ona jediná pracuje a my ostatní tomu nerozumíme a nic neděláme (je to naopak). Protože její výsledky nebyly zcela dobré, nerespektovala strukturu pracoviště a zašla přímo za majitelem, kdy se dožadovala klientů ode mne a od jedné kolegyně, díky kterým by se jí hodně zlepšil pracovní výsledek - a nám dvěma by připadli klienti, za nimiž je nutné daleko dojíždět, dokonce s přespáním, a z nichž nic není - tedy co se týče plnění plánu na tom díky této "výměně" budeme mnohem hůř. K mému překvapení (kolegyně umí být pěkně "hustá" a navíc naslibovala hory doly) majitel firmy s tímto souhlasil. Ačkoliv jsme se s kolegyní bránily, nebylo nám to nic platné. Cítím bezmoc - lži, intriky, teď i změna klientů, pro ni sobecky k mnohem lepšímu a bez práce, pro nás k horšímu. Majitel sice asi ví, že byl trochu obelstěn, ale už to nechce řešit, že prý uvidíme. Jenže nás s kolegyní čeká nyní dusno díky propadu obchodních výsledků, samozřejmě méně peněz a dalších výhod, které se vážou k určitým objemům. Máte pro nás nějaké řešení? - otázka upravena poradcem
Verča
zvažování smyslu vztahu
Pro Martinu: martino, jak kdybych četla o sobě a své rodině. Jen s tím rozdílem, že mě ve Vašich letech nic nebolelo a energie jsem měla na rozdávání. Myslím si, že ony překonané krize byly ústupky od Vás a to, že jste všechno vzala na Vaše bedra. Tímto byla krize "zažehnaná" a jelo se dál. Jenže teď už jedete na hraně. Já se ve vaší situaci "kousla" a fungovala dál stejně, aby byl klid. A snažila jsem se alespoň některé povinnosi v domácnosti posunout na manžela (vynesení těžkého koše s prádlem do patra apod.). Jenomže on mezitím "zapracoval" na přesunu svých minimalizovaných povinností na děti (sekání trávy), takže doma nedělal už vůbec nic a toto ho "ponižovalo". Takže se rozhodl odejít, časem přibyly milenky, rozvod... Obávám se, že v tomto věku, kdy se žena snaží komunikovat a žádá o pomoc v domácnosti, stává se "tou, kterou jsem musel opustit, protože se s ní nedalo žít". A milenky? Aby ukázaly, že nejsou tak "hrozné" jako ta bývalá, tak uklízely, posluhovaly, vařily, platily dovolené... než přišly na to, že je zneužívá a opustily ho. Jenže těch mladších, co rády skočí na lep dneska už předdůchodovému, ale zklamanému, protože žil s takovou megerou, která ještě ke všemu ho chce oškubat na majetku, je bohužel pořád ve frontě dost... Moje rada. Myslete na sebe, udělejte si finanční rezervu, kdyby to u Vás mělo stejný průběh, ať nezůstanete bez prostředků a na dně, jak jsem byla já. Vyhrabat se z toho je otázkou mniha let a velké spousty energie - škoda života. - otázka upravena poradcem
Hanka
sny
Dobrý den.Zdava se mi podivný sen.Tedy zatím dvakrát.A vždy,když spím u mého přítele.Zda se mi o jeho bývalé přítelkyni (viděla jsem ji jen jednou, na jedné oslavě).Bývá to takový "živý"sen.Kdy přijde k posteli a uléhá mezi nás.Strcim ji dolů a chce se mi volat,vzbudit přítele,ale nejde to.Pak mám pocit,že se probouzim,ale bojím se jít i na záchod,aby tam někde opravdu nebyla...Když se znovu ponořím do spánku, opět ji tam cítím,odstraňuje mi ruce z přítelovi půlky postele.Uz se tam bojím spát.Rozesli se dávno před tím,bez jsme se dali dohromady Takže k fyzickému kontaktu nikdy mezi náma nedošlo.Ani jsme spolu nikdy nemluvily.Jen,že jsem ji jednou kdysi zahlédla.Napadlo mne(směšné),že by měla klíče od bytu a skutečně tam byla,tak byl sen živý.Ale možné to není,klíče necháváme v zámku.Chodi mne ve snech strašit.Bojim se toho snu.Nikdy jsem o ní nepřemýšlela,tak nevím,proč se mi to zdá. - otázka upravena poradcem
Hanka
krize vztahu
Vzkaz pro Oldřicha
Oldřichu,zkuste začít sám,jezte zdravěji,cvičte,zhubněte.Třeba to Vaši ženu "strhne",když bude vidět že vy se sebou něco děláte a že Vás to baví.Vždyť to děláte i pro sebe a pro svůj poci.A třeba si uvědomí,že o vás taky jednou může přijít,a začne se snažit s vámi trávit více času jen ve dvou.
Jen takový nápad - co by asi fungovalo na mě,nezlobte se - otázka upravena poradcem
Oldřichu,zkuste začít sám,jezte zdravěji,cvičte,zhubněte.Třeba to Vaši ženu "strhne",když bude vidět že vy se sebou něco děláte a že Vás to baví.Vždyť to děláte i pro sebe a pro svůj poci.A třeba si uvědomí,že o vás taky jednou může přijít,a začne se snažit s vámi trávit více času jen ve dvou.
Jen takový nápad - co by asi fungovalo na mě,nezlobte se - otázka upravena poradcem
Zlatka
ženské přátelství
Ještě mě tak napadlo se jí zeptat, co hodlá říct jeho holce, pokud se o tom dozví a bude po ní požadovat vysvětlení. Že prý jí řekne, že není povinná jí něco vysvětlovat nebo, že co z toho dělá vědu, když o žádnou nevěru nejde. Nevím, ale působí to celé na mě, jako by jen chtěla otestovat jeho věrnost.
Jarka 3. část
ženské přátelství
Řekla jsem jí, ať mi řekne na rovinu, co by od něj chtěla. Řekla, že s ním nemusí nutně chodit, že by jí bohatě stačilo, kdyby s ním mohla strávit jedinou noc nebo se jen líbat. Já na to, že jak by si to jako představovala. Prý až spolu budou někde sami v baru ( on moc času se svou holkou netráví), pozve ho na panáka a až bude opilý, tak ho začne líbat a až to bude řešit, tak řekne, že byla taky opilá. Že opilý nepozná, jestli je nebo není opilý ten druhý. Řekla jsem, že bych na to nevsázela a že by jí taky mohl dát pořádnou facku. On by prý ženu neuhodil, řekla. No, tak ji může třeba napadnout slovně. Ne, že prý mu řekne, že se nechala unést a že kdyby po ní snad začal řvát, tak mu řekne, že o co mu jde, že líbání snad není nevěra. A že by ji také zajímalo, proč by měl najednou dělat výstup, když celou dobu podváděl a vodil si milenky do postele a najednou by z jednoho líbání dělal vědu. No, já nevím, podle mně se pouští na velmi tenký led.
Jarka 2. část
ženské přátelství
Dobrý den, nevím, zda to nazvat problémem, ale týká se to mé kamarádky. Zamilovala se do kluka, který je bohužel zadaný a kdekdo jí říká, že je jím posedlá nebo, že je do něj zamilovaná jen platonicky. Nechápu proč, když své city nedává vůbec najevo,spíš je skrývá a o tom klukovi mluví jen, když už je toho na ni zkrátka moc. Např. řekne, že jen ona ho miluje celým svým srdcem. Vždycky se zamilovávala do zadaných kluků, kteří se jí pak za to vysmáli, když se to dozvěděli. Myslím si, že v tomto případě to bude stejné, protože ten kluk to zřejmě poznal a jakoby naschvál všude zveřejňuje fotky a videa se svou holkou. Skoro to působí, jako výsměch. Naštvala jsem se a napsala mu,aby si cokoliv o svém vztahu nechal pro sebe a neprezentoval nám to, že na to nejsme zvědaví. Odpověděl mi, že se nemám starat,co sdílí. Na jednu stranu má pravdu, na druhou nechápu, co od něj kamarádka vlastně očekává. Nikdy nebude jeho holka, natož milenka, i když, copak je to snad nějaká pocta být něčí milenka?
Jarka 1. část
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám problém s přítelem. Při každém pípnutí mého telefonu chce vidět kdo mi píše a když mu odpovím, proč to chce vidět, odpoví mi "ty jsi to taky dělala"...a to není jen v tomto, ve všem mi vždy odpoví "Ty taky, ty jsi to udělala taky, ty to děláš taky"...já už nevím jak se slovně bránit, co je to za vlastnost? Jak to řešit? Chová se jak malé dítě. Děkuji - otázka upravena poradcem
Denisa
nešťastná láska
vzkaz pro Sáru, jsem na tom úplně stejně, asi je třeba čas, bolí to hodně, hlavně je potřeba si ho nepřipomínat, je to těžké,ale asi jediná cesta kterou ani já nedělám :-(
Jirka
žárlivost
Manžel po 11 letech vztahu nabyl dojmu, že právě před 11,10, lety jsem ho údajně na několika akcích podvedla. Poslouchám výčitky o tom, že si nevzpomínám na události, na které si vzpomíná on a že tudíž se mnou není něco v pořádku. Já si trvám na svém, že události jsou založené na smyšlených faktech. V současnosti dochází na psychoterapii, ale řeší jiná témata (dětství apod). Jsem s ním od svých 15 let, máme 2 děti. Je toto chování po takových letech normální? Nebo je skutečně problém ve mě, že nedokážu poskládat vzpomínku do pro něj přijatelné podoby? Žárlivý byl vždy, ale nepřikládala jsem tomu velký význam, nikdy to nepřesáhlo únosnou míru. Děkuju za odpověď.
Anna
nejistota ve vztahu
Dobrý deň, má, problém s jedným mužom. Nie sme vo vzťahu, skôr by som mala záujem len priateľstvo s benefitmi.. Spali sme spolu len raz, dohodli sme sa, že spolu budeme mať sex, kým si nenájdeme partnerov. Vraví, že som pre neho atraktívna, ale od prvého razu so mnou sex už nechce. Nerozumiem, kde je problém. Má 23 rokov, takže si nemyslím, že by tam bol nejaký sexuálny blok. Hanblivý tiež nie je. Ďakujem za Vašu odpoveď
Daniela
nevěra
Manžel měl milenku , udržoval to nepravidelně, střídala se doba, kdy sní komunikoval , pak zase 3 měsíce ne a znovu a znovu rozcházeli, že budou jen přáteli apodobně, trvalo to zhruba rok a půl. Teď na něj uhodila i ona milenka, že s tím musí něco dělat, že nejde žít nadále , jak na houpačce. Manžel po tomto opakovaném nátlaku milenky vztah s ní ukončil, "navždy". Uběhlo 14 dnů a má z toho asi deprese, neustále po návratu z práce pospává a odmítá hovořit. Co s tím?
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
JANA
partnerský trojúhelník
Dobrý den, prosím o radu a předem děkuji. Je mi 25 let a 7 let jsem s přítelem (30 let), ale ve vztahu nám vyprchala vášeň a zamilovanost (z mé strany). Manžel je spíše flegmatické povahy a já jsem spíš opak. Ale bylo a je mi s ním hezky a mám ho ráda a byla jsem smířená, že prostě takové to prvotní nadšení vždy vyprchá a mám někoho, kdo je na mě hodný, je vtipný a rozumíme si a neublížil by mi, neboť jsem předtím měla agresora, co mi psychicky i fyzicky ubližoval. Loni mě požádal o ruku a já na to kývla. Ale pak se objevily velké sympatie s mým kolegou v práci. Inteligentně jsme na podobné úrovni, rozumíme si a často spolupracujeme. Neskutečně mě jeho intelekt, charisma a schopnost zařídit věci přitahuje. Jelikož je o 10 let starší a má dvě děti, přišlo mi nemožné, abych s ním byla, i když se oba moc milujeme, dáváme si to najevo přes zprávy, i fyzicky, když je možnost (nejsem na to pyšná a i přes bránění se, se to stalo). Přesto jsem si myslela, že mojí svatbou to prostě skončí. Jenže už to bude rok, co to mezi námi je a ani jeden nevíme, jak to vyřešit, nemůžeme být bez sebe, ukončit kontakt, nepsat si a trápíme se. Když opustím manžela, on přítelkyni opustí taky, ale jinak ne, nechce zůstat sám a rozbít rodinu kvůli sobě, ale já nevím, zda jsem schopná opustit manžela. Děsí mě i představa cizích dětí a beru ohled i na okolí, ostatní lidi, kolegy v práci (manžel a jeho i moji příbuzní). S manželem je to však z mé strany na kamarádské úrovni, on o sex moc nestojí a mě je po něm strašně smutno, i brečím. Já jsem spíše ta, co vše zařídí, on je šikovný manuálně, ale to ostatní vyřizování (papírování, maily, telefony, rozhodování) nechá na mě. Někdy mám pocit, že ho musím vodit za ručičku jak malé dítě. Řešila jsem to s ním, ale marně, i když se snaží. Mám hodně ráda svého manžela, ale miluji svého kolegu, oba můžeme moc ztratit, když nám to nevyjde. Ale s manželem mám pocit přežívání, neocení, že o sebe dbám a jak vypadám, s kolegou mám pocit, že žiju, jsem sexy, ocení mě, úplně mě čas s ním i psaní pohlcuje. Kolega je pro mě prostě CHLAP.
Marika
krize vztahu
...málo proti tomu o co bych tím přišel, ale nevěřím, že bych v takové chvíli dokázal uvažovat rozumně.
Děkuji za jakoukoli radu.
Děkuji za jakoukoli radu.
Oldřich
krize vztahu
...nikdy nevyhledávala, takže je to její obvyklé chování, i když si myslím, že nedělá dobře a navíc to poškozuje náš vztah, což si ona asi nechce připustit, nebo jí to (ze zvyku) nevadí. Dalším důvodem jejího odmítání je prý také její (a myslím si, že i moje) tloušťka. Oba jsme přibrali (oba asi po dětech), ale nedokážu jí vysvětlit, že to pro mě není problém. Samozřejmě bych rád shodil, už se mi to jednou podařilo, takže vím jak na to, rád bych, abychom se do toho pustili společně, jenže ani k tomu se mi jí zřejmě nepodaří přemluvit, protože by musela upozadit děti, což striktně odmítá. Nevím si už rady, co dělat. Jak mám přesvědčit někoho, kdo je tak tvrdohlavý. Mám jediné štěstí, a to je to že jsem opravdu při těle a celkem tuctový typ, o něhož ženy nejeví žádný zvláštní zájem. Protože si myslím, že kdyby ho nějaká žena projevila, asi bych ve své slabosti podlehl, protože by mi tím dala to jediné, co mi doma chybí. A to je zájem o mě jako o muže a partnera, což je sice velmi (3)...
Oldřich
krize vztahu
...tohle téma příliš často by jí spíš ještě víc zatvrdilo, takže se o tom snažím mluvit jen tehdy, když cítím, že je vhodná chvilka. Těch ale bohužel také moc není. Rekonstruujeme totiž dům, ve kterém zároveň i bydlíme, takže starost o děti i o většinu domácnosti leží na bedrech ženy a vidím na ní, jak je už unavená a podrážděná. Obdivuju jí za výdrž být 24 hodin mámou našich úžasných dětí, což jí i říkám, chápu jak je to pro ni psychicky náročné, ale já bych chtěl aspoň občas mít vedle sebe svou ženu, ne jen matku našich dětí. Navrhoval jsem ji, aby si odpočinula, aby vyrazila třeba jen se sestrou na víkend někam do wellness centra, aby měla čas opravdu jen na sebe, že se o děti postarám. Zkoušel jsem ji přesvědčit, abychom zašli někam jen spolu (hlídání není problém), prostě abychom měli čas taky na sebe, ale všechno marně. Vždy mě odbyde tím, že nikam nechce, odpočinout si nepotřebuje a je jí líto nechat doma děti samotné. Manželka je introvert a společnost nebo nějakou zábavu (2)..
Oldřich
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Se ženou jsme již 9 let, máme 2 malé děti ve věku 4 a 2 roky. Vztah nemáme ani špatný ani dobrý, řešíme zkrátka běžné problémy, jako každý druhý. Problém je pouze v našem sexuálním životě, který je na nule od početí druhého potomka. Dlouho jsem si myslel, že mě má žena zkrátka nemiluje, že jsem byl pro ni jen prostředník k dosažení cíle (mít děti), protože tak je to správné a „tak by to měla každá slušná dívka mít v životě zařízené“. Sám sebe jsem se snažil přesvědčit, že svou ženu vlastně také nemiluji a že kromě dětí mi na ničem jiném nezáleží. Nedávno jsem si ale uvědomil, že nic není tak černobílé. Na ženě mi hodně záleží a jsem si jistý, že i jí na mě. Bohužel na jakémkoliv bližším fyzickém kontaktu to nic nezměnilo. Neobejmeme se, nepolíbíme, prostě žádné něžnosti ani intimnosti. Pravda, ani jeden z nás není žádný romantik, ale pořád mám své potřeby a všechno tohle mi chybí. Když to ženě řeknu, tak si to sice poslechne, ale nijak nereaguje a nadnášet.(1).
Se ženou jsme již 9 let, máme 2 malé děti ve věku 4 a 2 roky. Vztah nemáme ani špatný ani dobrý, řešíme zkrátka běžné problémy, jako každý druhý. Problém je pouze v našem sexuálním životě, který je na nule od početí druhého potomka. Dlouho jsem si myslel, že mě má žena zkrátka nemiluje, že jsem byl pro ni jen prostředník k dosažení cíle (mít děti), protože tak je to správné a „tak by to měla každá slušná dívka mít v životě zařízené“. Sám sebe jsem se snažil přesvědčit, že svou ženu vlastně také nemiluji a že kromě dětí mi na ničem jiném nezáleží. Nedávno jsem si ale uvědomil, že nic není tak černobílé. Na ženě mi hodně záleží a jsem si jistý, že i jí na mě. Bohužel na jakémkoliv bližším fyzickém kontaktu to nic nezměnilo. Neobejmeme se, nepolíbíme, prostě žádné něžnosti ani intimnosti. Pravda, ani jeden z nás není žádný romantik, ale pořád mám své potřeby a všechno tohle mi chybí. Když to ženě řeknu, tak si to sice poslechne, ale nijak nereaguje a nadnášet.(1).
Oldřich
diskusní příspěvek
Jitko, vaše repliky jsem nechápala, proto jsem byla u psychologa, aby mi je vysvětlil. Dala jsem mu stejný text a potvrdil, že mluvíte z cesty. Např když tvrdíte, že se původní téma překlopilo. Vysvětlil mi, že jste v odpovědi předvedla několik logických faulů a manipulací. Např. Prej Slámoveho panáka při tvrzeni kolem "udělejte A a bude z toho zaručeně B". Taky mi řekl, že váš obranný postoj je směšně šarlatanský: "když klient odejde rychle je klient nezrpelivy a hledá rychlé řešení a když zůstává tak je to problém klienta, že neodešel dříve." Prej jste ukázkový příklad falešné kolegiality, kdy není možné připustit nedostatek vlastní ani jiného. Taky řekl, že "vaše názory na nevěru jsou ovlivněny odchodem vašeho otce a z toho pramenícím (zdá se) nezpracovanym konfliktem. Člověk jako vy nikdy nepřizná chybu to se spíš na něco vymluvi. Pro většinu lidí prej nejste vhodná na zvládnutí krize z nevěry. Snad pro lidi, kteří by terapii ani nepozrebovali." - otázka upravena poradcem
Marie
| předchozí | ... 15 16 17 18 19 20 21 ... | další |
