Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

archiv|nejistota ve vztahu|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| diskusní příspěvek| rozchody| bývalí partneři| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| nešťastná láska| problémy v komunikaci| deprese a vztah| Rodič a dítě| zamilovanost| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| osamělost| sexualita| problematické vztahy s rodiči| fáze "namlouvání"| psychické poruchy| vztahové problénmy v širší rodině| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| rozvod a děti| stres| alkohol u jednoho z partnerů| vlastní právo na život podle sebe| agresivita a vztah| pauza ve vztahu| vztahy na pracovišti| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| první láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| snižování sexuálního apetitu v manželství| výchova| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| umění projevovat city| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| ekonomicky silnější žena| problematické manželství rodičů| kamarádi partnera...| sourozenecké vztahy| osudová láska| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| seznamování| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| sny| ženské přátelství| krize středního věku u mužů| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

rozchody
Lže mně, milence i dětem. Pauzu jsme už měli - vyhlásila jsem ji já a odešla jsem také já, během té nabral jeho vztah na větší oficialitě. Přesto vše máme mezi sebou silný sex. náboj, chemie funguje. Připadám si jako závislý blázen. Potřeboval bych asi si ho úplně zhnusit. Myslela jsem, že bychom se mohli rozejít slušně, ale nevypadá to. Také mám strach z budoucnosti, že se odstěhuji od dcery, že budu osamocená, že si v 50 nikoho nenajdu. Je mi smutno, jsem unavená a má strach z řešení...
unavená2
PhDr. Jitka Douchová
Je jasné, že jste z toho unavená, protože celá životní situace není vaše volba. Ale na vše jsou vždy dva, takže svůj podíl na krizi vztahu, která zůstala neřešená, máte oba. Někdy nám v životě nezbývá nic jiného, než bojovat o svá práva. A vaše práva jsou nyní primárně ta ekonomická. V 50 letech jste stále mladá žena, partnera určitě najít můžete. Ale ve vašem případě nejde tolik o strach z věku, jako celkově závislost na manželovi a strach ze samoty.
rozchody
Dobrý den paní doktorko, ve svých 50 stojím na prahu rozvodu. Velmi jsem to nechtěla. Měla jsem pěknou rodinu, na které jsem lpěla, okolí závidělo. Zjistila jsem, že manžel žije dvojí život. Když to prasklo, začal dělat více oficiální partnerku z milenky, vodit ji mezi známé, investovat do ní peníze, věnovat se jejím dětem i rodičům. Na rozvodu se dohodnout nechce, on se prý rozvádět nemusí. Přestože má svůj byt, odmítá odejít ze společného, byť jen dočasně, než by se vyřešil majetek. Já ho mám svým způsobem pořád ráda, ale už to svým způsobem považuji za psychické týrání. Nemůžu se s ním domluvit na alimentech ani na děti,ani na sebe, ale peníze máme, zatím na účtu nějaké zbyly. Řešení je asi na mě, ale já to takhle nechtěla! Myslela jsem si, že by měl požádat o rozvod, případně odejít a nechat se vyplatit, ale asi bude o náš dům bojovat, protože naše 18 letá dcera s námi bydlí a chce jí být na nablízku. Tak nějak je jasné, že zůstane doma, ať tam s ní zůstanu já nebo on.
unavená1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, unavená. Nejprve jdu číst dál.Je to podle vašeho popisu velmi komplikované jak vztahově, tak ekonomicky. Rozvod by byl asi řešením, v jehož rámci by se majetek vyřešil a vy byste měla svou jistotu ekonomickou, což potřebujete k tomu, abyste se odrazila dál. Buďte více asertivní. Není možné, aby měl manžel oficiální přítelkyni, ale odmítal rozvod kvůli problémům s dělením majetku...
rozchody
Dobry den pred 3 mesici me opustil partner po 13 letem souziti vymenil si telefoni cislo nevim kde bydli kdyz jsem se mu pokusila zavolat do prace a prosila jsem ho at se vrati domu ze oba potrebujeme partaka pro zivot na to mi jen rekl ze mi na to kasle ze on potrebuje zenskou do postele me je 49 jemu 55 let.Nemela jsem silu dal s nim neco resit ted po 3 masicich navstivil moji 85 letou matku a pospinil me tam a jeste se ji chlubil ze ma novy byt a ze si nechava delat zuby za 90 tisic ja uz nevim jak dal strasne me stve ze obtezuje mou matku a za mnou neprijde aby jsme si vsechno mohly virikat z oci do oci jsem psichicky na dne.
lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, lenko. To musel mít partner po 13 letém soužití hodně silný důvod, vás opustit, a ještě si změnit kvůli tomu kontakt na sebe. Můžete si být jistá, že vás v sobě pořád řeší, když navštívil i vaši matku a vše jí tam převyprávěl, a vám se záměrně zcela vyhýbá. Ale život jde dál, zkuste ten nevysvětlený rozchod přijmout jako fakt a žijte. Obnovte přátelské kontakty, své zájmy, prostě žijte. Co jiného můžete dělat?
rozchody
Dobrý den,
Chodila jsem s přítelem 3 roky byla to láska a rozuměli jsme si a myslela jsem že za 3 měsíce se spolu sestěhujeme a budeme spolu žít měl to být vážný vztah ale ten před 2 týdny se se mnou rozešel slovy "nemá to smysl" vlastně ani nechtěl vedět co si myslím já byl rozhodnutý a me to hrozně vzalo. Hráli v tom roli také jeho přátelé kteří nás pomlouvali, že on je "podpantoflák" a že s nimi nechodí tak časo ven jako kdysi ale všechno bylo tak nejak ok do té doby, než přítel přespal u jedné své "kamarádky" a od té doby začli hádky a nakonec jsem měla pocit že upřednostnil kamarády přede mnou a hrozně mě to vzalo pořád myslim na to hezké a jak me měl rád a nemůžu se zbavit toho pocitu zrady a celkového zklamání. Zkoušela jsem s ním mluvit i po rozchodu ale uplně jakoby mě vymazal ze dne na den z hlavy a ted už vůbec nemá zájem o sebemenší komunikaci a já nevím jak z toho ven. Vztah který se zdál vážným až že jsme spolu měli bydlet se změnit ze dne na den na nezájem. Co mam delat. - otázka upravena poradcem
LuAnn24
PhDr. Jitka Douchová
Milá LuAnn24. Vím, jak vám je, ale neporadím vám nyní žádnou strategii na to, jak jej získat zpět. Zdá se mi, že by tam mohla figurovat i kamarádka, kterou zmiňujete... Je otázka, zda rozchod z jeho strany je dočasný stav - zdá se mi, že ano, ale vy se zatím musíte postavit na vlastní nohy bez něj. Je to strašné, když jste plánoval již společné bydlení, možná, že jste se na to těšila vy více, než on, mohl z toho mít strach - ze ztráty svobody. A jestli to přiživovali kamarádi v době jeho vnitřních rozporů, kromě toho se tu objevila "kamarádka", pak kdoví. Ale každopádně zatím sice žijte bez něj, ale nevzdávejte do konce roku myšlenku, že se k sobě vrátíte. On by měl vědět, že tady zatím ještě jste, ale ne jako čekanka, která se doprošuje. Jako žena, která zná svou hodnotu, není na něm závislá, ale je zatím stále milující. 
rozchody
Dobrý den, před dvěma týdny se se mnou rozešel přítel. Stále to moc bolí. Náš vztah sice trval jen pět měsíců, ale na začátku jsme oba byli hodně zamilovaní a šťastní. Přítel mi připadal jako ztělesněný sen. Mé city se nijak nezměnily, ale už od poloviny vztahu jsem si všimla ochlazení ze strany přítele. On byl mou první láskou po čtyřech letech, teprve druhou velkou láskou v životě a první vážný vztah. Ano, pětiměsíční vztah jsem vnímala jako vážný, poprvé jsem uvažovala o společném bydlení, myslela jsem si, že je to ten pravý. Neplánovala jsem hned svatbu, děti a hypotéku, ale uměla jsem si to s ním představit – jednou, v budoucnu. Nám oběma je 28 let. Trávili jsme hodně času spolu a já byla šťastná, že mám partnera, kterého miluji. Bohužel jsem si pak všimla mizející náklonnosti z jeho strany a trápilo mě to, ale „sytý hladovému nevěří“ a tak jsem to různě omlouvala a hledala pro jeho chování výmluvy. Choval se vždy slušně a mile, ale nehladil mne, neobjal a začal se vyhýbat sexu. Přisuzovala jsem to zdravotním problémům. Byla jsem k němu něžná, zajímala jsem se o něj, snažila se ho potěšit, vyjít mu vstříc. Stále jsem doufala, že se to zlepší, ale marně. Nečekaně mi řekl, že už ke mně bohužel nic necítí a chce to skončit, že si dá od vztahů pauzu a bude si jen užívat. Snažil se říct to ohleduplně, ale mě to strašně zasáhlo a od té doby je mi zle. Nic mě netěší, nechutná mi jíst, pláču. Snažím se fungovat, scházet se s přáteli, chodit po nákupech, ale je to těžké. Rozum mi říká, že rozchod byl správná věc, ten muž není na vztah zralý a asi bych s ním nechtěla strávit život, ale srdce to odmítá přijmout. Je to obrovské zklamání. Tolik bych chtěla mít milujícího a milovaného partnera, ale momentálně si neumím nikoho jiného představit a bojím se, že už takového muže nepotkám. V mém okolí nikdo takový není, ani mezi známými, ani v práci, ani v sousedství. Seznamky mi přijdou moc křečovité. Občas přilétne myšlenka, že to zvládnu a zase bude dobře, ale ta zmizí a já smutním dál. Cítím se atraktivní, stále o sebe pečuji, myslím si, že jsem silná osobnost, ale nějak mě nic nebaví a někdy je mi opravdu mizerně. Jak si mohu pomoci? Děkuji.
Danča
PhDr. Jitka Douchová
Milá Dančo, vím moc dobře, o čem píšete, co prožíváte a cítíte. A také vím, že nějakou dobu tu bolest cítit budete, a prožívat tak ostře a bolavě, jako bolí zlomeniny - máte zlomené srdce, to je velký citový úraz. Neexistuje na to žádný recept, jak bolest zmírnit, každý si tím musí projít sám. Teď je nesmysl, abyste hledala někoho jiného, potřebujete čas, abyste si vše v sobě vyčistila. Možná jste po určité  době začala být na příteli víc citově závislá? Těžko posoudit, přijde mi, že by vám moc pomohla psychoterapie, kdybyste o sobě a svých citech mohla mluvit s empatickým člověkem, který je ale profesionál. Přátelé jsou v tomto ohledu strašně skvělí na možnost vyplakat se na rameni, ale přeci jen psychoterapeut je člověk, který vám může dát další nový rozměr...
rozchody
Rozvádím se po 24.letém manželství. Manžel si našel mladší rozvedenou milenku (kolegyně z práce, rozvedená s dvěma dětmi). My máme také dvě děti. Dozvěděla jsem se, že hned, jak budeme rozvedeni si ji chce vzít za ženu. Sice to moc nechápu, že po jejich známosti, která trvá půl roku už dospěli k takovému rychlému kroku, ale s tím už asi nic neudělám. S našimi dětmi se nestýká, stará se o ty její děti a přitom naše holky strašně miloval. Strašně zhubl, sportuje a jezdí po výletech. Jsem asi divná, ale nechápu, že zamilovanost dokáže z člověka udělat úplně jiného člověka, než jaký byl těch 24. let manželství. Ráda bych na něho zapomněla, hodně jezdím s rodinou na výlety, na chatu, začala jsem i po 15 letech opět řídit auto (což mu vadilo nejvíc, že neřídím auto a nelyžuji), což ona umí perfektně , je prostě dokonalá. Štve mě, jak ji vidí, jako bohyni a mě jen jako ženu, co nic neumí. Prosím radu, jak ho mám z té hlavy dostat a nemyslet na to, jak je on šťastný a já nešťastná.Diky Iveta B
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Milá Iveto B. Máte pravdu, s manželovým odchodem nic nyní neuděláte, co se týče jeho kontaktů s dětmi, tam byste měla být aktivní v tom, aby se dcerám věnoval. Zapomenout na něj nemůžete nikdy, hodně jste toho jako manželé prožili, máte spolu dcery, ale určitě se z toho vzpamatujete a budete žít nový, jiný život :-) Už teď vás to nakoplo k aktivitám, jimž jste se dřív nevěnovala, učíte se nové věci. Je to pro vás velké zklamání a bolest, ale i příležitost a výzva, šance na životní změnu. Kdyby to pro vás bylo těžké dlouho, moc doporučuji individuální psychoterapii u partnerského psychologa. Mnoha mým klientům v této životní fázi pomáhá i kniha Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody. Přeji vám vše dobré!
rozchody
Dobrý den. Přítel se se mnou rozešel. Nelíbilo se mu že se urážím a měl pocit, že si ho asi nevážím- to si myslím já, on jen řekl, že je to kvůli tomu, že řeším maličkosti a že jsme až moc jiní. Po 3 měsících mi řekl, že si myslí, že by nebylo dobré se k sobě vrátit, protože by si pamatoval jak to bylo před tím. Já se s ním často necítila milovaná, ale na druhou stranu jsem k němu byla i hodně pozorná, více než on ke mně, takže si myslím, že má i hezké vzpomínky, až na mé urážení a občasné vyčítání blbostí. To vše jsem ale dělala z nejistoty, z důvodu, že jsem potřebovala víc cítit lásku, abych jí mohla věřit. Zpětně jsem si uvědomila, že on dělal vše co mohl. Skoro, ale dělal toho opravdu dost, a mě to bylo málo, zejména protože mě ranila vždy jeho lenost, kdy mi řekl že se mu nechce tam a tam i když věděl že mě by to udělalo radost. Každopádně si uvědomuji svoji chybu, měla jsem to brát tak, že každý je prostě jiný a dává lásku najevo jinak. Myslíte, že máme ještě šanci k návratu?
Nikola
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nikolo, to nevím. Každopádně je to pro vás nesmírně důležitá zkušenost do vašeho dalšího partnerského života. Díky rozchodu jste zrekapitulovala vše z vašeho vztahu, došla jste k sebereflexi, jejíž výsledek je ten, že jsme každý jiný, a zrovna tak máme každý jak jiné očekávání od vztahu, tak i jinou kapacitu naplnovat vše, co si ten druhý přeje. Neposoudím šance vás dvou, ale vy se k ní raději nepoutejte, svazovala by vás v možnosti pokračovat ve svém životě dál. A když se zbavíte pozdě poznané závislosti, tak se vnitřně uvolníte a někdo se ve vašem životě objeví. Ať to bude váš ex přítel, nebo někdo nový :-)
rozchody
Dobry den, chcela by som sa poradit nad vyrovnanim sa s rozchodom. Mame aj s priatelom 34 rokov. Boli sme spolu rok. Mne sa spociatku nejak nepacil, nepritahoval ma, ale bolo mi s nim fajn. Casto som mu vycitala plno jeho nedostatkov a porovnavala s tym, co by som chcela ja. Mala som odstup a bala sa prejavovat city. Po roku odisiel s tym, ze si nasiel novu slecnu (maju spolocnu zalubu - profi jizda na kole a miluju oba sport, myslim ze si nasiel dobru polovicku). Po rozchode sa ku mne este po tyzdni vratil s ty, ze to skusime...vydrzalo to asi cca mesiac - posledny vikend krasny, prechadzky, kino, vzzety, milovanie. Po tomto vikende zavolal, ze je koniec a chce tu druhu. Plakal, mrzi ho to ale chce ist dalej. Ja som velmi neskoro pochopila ze ho uprimne lubim a bojim sa tak velmi sklamania, ze som mala strasne velky odstup a to on pochopil ako nezaujmom. Teraz sa velmi trapim a citim, ze ho uprimne lubim (bol prvy komu som toto povedala a mala som 3 dlhodobe vztahy). Dakujem
Andy
PhDr. Jitka Douchová
Milá Andy. Rada, jak se vyrovnat s rozchodem, neexistuje,  je to nyní vaše cesta, kterou před sebou máte, a kterou určitě zvládnete, nic jiného vám ani nezbývá :-)Ale ta cesta bude pro vás určitě v životě hodně důležitá - zminujete hodně podstatných momentů - váš strach se zamilovat, vedoucí k podvědomé nutnosti odstupu - neboli, váš strach z citů...Váš sen o tom, jaký by měl být váš ideální partner, který se asi nikdy nemůže úplně naplnit v reálném vztahu - vždy něco schází, jen si musíme být vědomi toho, co je opravdová priorita. Pokud je ta naplněna, můžeme zvládat nedostatky v uvozovkách oproti našim méně významným potřebám :-) Jeho krátký návrat po rozchodu i s milováním vám moc nepomohl, vrátil vás nazpět do naděje a zároven prudkého uvědomění si lásky, o niž jste ale přišla. Nic si nevyčítejte, vemte si z toho vztahu to dobré, to si v sobě noste a s tím žijte, ale váš život jde dál. Dokud budete žít single život, budete mít čas, probrat si vše sama v sobě - kdo jste, proč jste taková, jaká jste, jakou byste si přála být. Moc se vám to vyplatí do budoucna a dalšího vztahu :-) A ještě mne napadá - hodně lidem pomáhá v situaci rozchodu knížka Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody.
rozchody
Dobrý den. Prosím o radu. Přítel se se mnou rozešel. Dost jsme se hádali. Hádky jsem vyvolávala já, často se mi nelíbilo jak se chová. Jenže teď jde o to, že mám hrozné výčitky že jsem mu asi ubližovala, když mě opustil. Nakonec nejvíc ublížil on mě, když mě nechal, ale i tak je mi líto, že byl kvůli mě někdy smutný. Naopak teď se mi zdá v pořádku. Jakoby ani nebyl smutný. Je hodně takový rozumný, city má v ústraní a nedává na sobě nic moc zdát, ale zdá se mi, že se chová jakoby se mu právě nerozpadl vztah, jakoby mu to bylo jedno, jakobych mu já byla jedno. To mi to trochu ubližuje, ale hlavně mám výčitky, že jsem ho něčím ranila a on mě opustil.. ale zase se mi nezdálo že by z toho byl špatný, jsem tak zmatená, nevím jak se vyrovnat s rozchodem. Jsou to tři měsíce..
Verča
PhDr. Jitka Douchová
Milá Verčo, přítel nejspíš nad rozchodem přemýšlel delší dobu, jestliže se u vás stupnovaly hádky a nedorozumění. Měli jste spolu vleklé problémy v komunikaci. Když udělal konečné rozhodnutí, ulevilo se mu, ale určitě to delší dobu zvažoval ze všech stran a období rozhodování - aniž byste o tom věděla - bylo pro něj těžké. S rozchodem, pokud jsme milovali, se vždy člověk srovnává delší dobu, čeká na vás zvláštní fáze vašeho života, ale musíte žít dál, věnovat se tomu, co vás těší, být mezi lidmi. Nevyčítejte si to, nikdy není ve vztahu chyba jen na jedné straně...Délka vyrovnávání se s rozchodem je individuální, nejčastěji kolem půl roku, ale někdo to má mnohem kratší, někdo mnohem delší. Držím palce pro první variantu :-)
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, moc Vám děkuji za Vaši odpověď a radu…ano, chce to nadhled a rezervovanost….Bojím se, že chyba je ve mně, moje zklamání s manželem mi asi dost poničilo moje sebevědomí a jsem asi nyní dost podezíravá a žárlivá. Velmi se za to před sebou stydím….rozhodí mě například i to, že partner má škrábanec na těle nebo krku. Hned to ve mně vyvolá pocit podezření…, že udržuje ještě s někým sexuální poměr. Neumím to brát s tou rezervovaností. Už jsem mu řekla, že mě ty jeho škrábance vadí, že to vypadá všelijak a aby s tím něco dělal…Samozřejmě jsem se shodila, řekl mi, že jsem paranoidní….Velmi bych potřebovala být nad věcí….
Moc Vám děkuji za předchozí radu. Pomohla jste mi.
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Milá ariel. Super, držte se, ale zase neobvinujte jen sebe samu, to by byla vaše škoda:-)...
rozchody
...pokračování: Prosím o radu, jak se sebou naložit. Mám se v tomto případě nedůěry s partnerem raději ještě dokud je čas rozejít? Bojím se, aby to pak nebolelo víc. Nebo vše nechat plynout s tím, že to „nějak“ dopadne ?...
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Proč byste se měla rozcházet? Stačí jen vaše obezřetnost, opatrnost.Ano, asi jste se sestěhovali příliš brzy, je to velký zlom ve vašem životě. Ale už se stalo, tak to chce jen být rezervovaná, nic neslibovat, moc toho neočekávat, a ono se vše dál ukáže :-) Přeji vám, at vše dobře dopadne a jste v životě štastná.
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že partner není otevřen nějakým hovorům a na otázky ohledně jeho minulosti mlčí.., prostě se cítí asi vyslýchán…já se obávám, že on se zřejmě u mě necítí jistě, teprve se rozvádím, mé finanční problémy ho asi taky děsí, tak si podle mě udržuje nějaký vztah bokem, aby mohl odejít, pokud to bude možné…
Dále mě také znervozňuje, že mě neustále tlačí k tomu, abych si vzala úvěr na podnikání, které mám rozjeté, ale z finančních důvodů nemohu do něho investovat více, než je možné. Údajně mi bude polovinou přispívat na splátky. Opět moje nedůvěra…, nemohu se na to spolehnout.
Vím, že ten problém je spíše ve mně, ale partner u mě bydlí, mám ho ráda, ale tento určitý strach a nejistota, příliš krátká minulost mezi námi, to vše mě začalo sžírat a necítím se vždy dobře. Jinak si velice vážím toho, jak udržuje a stará se o dům, vše potřebné spraví, také do toho investuje své peníze, ačkoliv dům není jeho…
ariel
PhDr. Jitka Douchová
ariel, vaše nejistoty jsou realistické vidění různých rizik, která vyplývají z nově vzniklého života. Přijde mi jasné, že si jej někdy zkontrolujete, nebo že velmi zvažujete své investice. Oba se poznáváte a váš vztah je opravdu velmi krátký, přitom s mnohými závazky. Jdu na poslední část vašeho dotazu.
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že kromě toho mám dost velké starosti s tím, jak utáhnout náklady na dům a splátky na něho. Partner mi přispívá přiměřenou částkou na dům a jídlo. Moje nejistota mě dovedla k tomu, že jsem se mu podívala do mobilu a našla sms, v které mu nějaká žena píše, že se také těší. Poté jsem našla jeho staré diáře a zjistila, že v průběhu posledních čtyř let opravdu hojně střídal partnerky a dle jména jsem si spojila, že by jedna z nich mohla být ta, která mu do sms psala, že se také těší…., ano vím, že jsem udělala chybu, ale moje nejistota mě sžírá. Také mojí rodině partner pro svou uzavřenost moc nesedí. Asi jsme spolu začali bydlet příliš brzy, ale on pracuje ve městě, v kterém já bydlím, a chtěli jsme spolu být co nejvíce…Poté, co opustil pronajatý byt, v kterém bydlel, nastěhoval si všechny své věci ke mně.
Prosím o radu, co nyní mám dělat, abych našla nějaký klid a přestala pochybovat….
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
rozchody
Dobrý den, paní doktorko,

Již jsem do Vaší poradny psala během listopadu minulého roku, kdy jsem řešila problém s manželem, který dvacetiřech letech vztahu neustále vyhrožoval, že odejde. Nesla jsem to špatně, nakonec jsem využila rady vztahového poradce a docílila jsem toho, aby odešel. Manžel sice nejakou dobu v domě ještě bydlel, ale došlo k rozchodu. Nakonec se odstěhoval. Já jsem to nesla špatně, brala jsem antidepresiva. V nějakém pudu sebezáchovy jsem věděla, že se nesmím zavírat doma a dál žít….Dala jsem si inzerát na seznámení a po prožitém rozchodu jsem se po dvou měsících seznámila s mužem, s kterýn teď žiju. Musím říct, že mi to velmi pomohlo, poznala jsem to, co mi dříve hodně chybělo.
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, ariel. Jdu nejprve na vaše pokračování...
rozchody
Dobrý den! Jsem rok a půl sama po rozvodu se 2 dětmi, je mi 37. Na jednu stranu slovy jednoho svého milence jsem krásná, vtipná a "pružná" ;-), v práci mne mají rádi a jsem tam úspěšná, kamarádky mi říkají, jak jsem všechno zvládla a jak mi závidí, že mám spoustu volného času, exmanžel je na mne hodnej, chce se přátelit (rozešli jsme se kvůli jeho milence). Na druhou stranu jsem prostě rozbitá ... v práci a s klukama jsem v pohodě a vysmátá, ale jinak se stále cítím zrazená, osamělá, zklamaná ... možná hlavě kvůli klukům, ti přišli o rodinu a do jisté míry i o mne, kvůli práci mám v týdnu míň času ... nevěřím už na nějakou přidanou hodnotu chlapa, co potřebuju, to zvládnu, asi jsem tak nějak rezignovala ... ikdyž navenek, podle odezvy, působím asi dost šťastně a energicky. Nevím, budu ještě někdy šťastná? Snažím se bojovat co to dá, ale asi stále prohrávám ... Co mám dělat, když kluci jsou u otce, kamarádky s rodinama a já nevidím vůbec důvod vstávat z postele ...?Díky, Kristýna - otázka upravena poradcem
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kristýno, dobrý den. Jak byste se neměla cítit vevnitř  zrazená a rozbitá ? Kladete na sebe hodně vysoké nároky jako matka, jako ta, která nefňuká navenek druhým, snažíte se kolem sebe šířit optimismus pro druhé, a tak i pro sebe. Sama mluvíte o boji, napadlo by mne i bez této zmínky, že potřebujete bojovat a vyhrávat, tak jste jako osobnost udělaná, je to také váš hnací motor. Zkuste sebe samu někdy pustit víc k sobě a nahlédnout pod opravdovou pokličku vašich autentických emocí, které potlačujete. Ano, nepotřebujete přidanou hodnotu chlapa, ale porozumění, oporu a podporu, náruč, tu potřebujete rozhodně. Myslím, že ale k sobě hned tak někoho nepustíte.Já bych vás viděla na začátek na individuální terapii, a to přesto, že jste hrdá lvice :-)
rozchody
Milá paní doktorko a vaki, oběma Vám děkuji. Máte pravdu. Vlastně jsem věděla už dávno, že jediné řešení je se od něj odstřihnout, jen srdce mi v tom bránilo. Před třemi týdny to on rozhodl - našel si jinou. Což pro mě vlastně znamená vysvobození. Proplakala jsem pro něj tolik slz jako pro nikoho jiného, a on si přitom nezasloužil ani jednu jedinou. Kdyby ano, udělal by vše proto, abych pro něj neplakala. Čeká mě ještě dlouhá cesta rekonvalescence, ale vím, že je to poslední trápení pro něj, a to mě uklidňuje. Každý den je to o kousek lepší a věřím, že to zvládnu:o) Chtěla bych touto cestou vzkázat mnoha nešťastným ženám, které se sem obrací pro radu: pokud Vás někdo trápí, nestojí za to. Buďte silnější než já a nenechte se moc dlouho trápit. Ukončete to, protože je lepší strašný konec než utrpení bez konce. Prošla jsem si peklem a nikomu bych to nepřála.Buďte chytřejší;i)
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucie. Držím palce na vaší nové životní cestě, nebojte se o sebe:-)
rozchody
Dobrý den. Nedávno jsem Vám psala. Bylo to o rozchodu, o tom, jak to mezi mnou a partnerem bylo složité. Omlouvám se, ale moc se mi nelíbila Vaše reakce. Zdálo se mi, jakoby dle Vás bylo vše má chyba. Přitom přeci muž se má snažit ženu si získat, říkat jí hezké věci, v něčem jí občas vyhovět- romantický film, divadlo, i když ho to zrovna nebaví, nebo ne? Přítel toto první půl rok nedělal, a tak jsem mu po půl roce sdělila, že potřebuji více cítit zájem z jeho strany a že by občas neuškodilo romantické gesto. Podle Vás je to to špatně? Nechat člověka v klidu, vyčkávat a když stále nemáte, to co potřebuje, požádat, zeptat se, zda by toho byl schopen? On se ovšem ani po té příliš nezměnil, a já prostě nebyla šťastná, ale odejít jsem nedokázala, byl jinak moc milý ale nechápu proč pro milovanou osobu občas neudělal bez řečí něco, co ho příliš nelákalo, není i o tom vztah? Poznávat druhého, to co ho baví? Hledat společné koníčky? Mu by vyhovovalo sedět se mnou pořád doma, to je v pořádku?
Verča
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Verčo. Děkuji vám za zpětnou vazbu, jen se omlouvám, já si již na naši komunikaci nepamatuji a vyhledávání nazpět je časově náročné. Takže teď mohu reagovat na to, co píšete aktuálně, ale bude to na obecné rovině, bez předchozího kontextu. Souhlasím s vámi v tom, že muž má být gentleman a dobyvatel, jinak by se ale mělo jednat v ideální podobě o rovnocenně vyvážený vztah. Otevřená komunikace o tom, co kdo ve vztahu očekává, je předpokladem dobrého vývoje vztahu. Jestliže jste byli oba milující, pak byla chyba, že jste si nepovídali o svých vztahových potřebách. Víc k tomu nedokážu říct :-)
rozchody
jakou radu tu žádám, když sama sebe trápím tím, že miluji někoho kdo mě ne a člověk si musí poradit sám, ale je mi tak mizerně, že jsem to potřebovala vypsat. Děsí mě představa, že život ted bude složitý, ze si zase budu muset zvykat ze tu neni nekdo kdo mi dal pocit bezpeci a rikal mi ze jsem to, co si vzdy pral..Srdce si nevybírá do koho se zamiluje, i když ten věkový rozdíl a to, že jsem dál než on a mám o vztahu jiné představy je asi to co nás rozdělilo..Když sme se poznali bylo to jak osud. Říkám si, že vše je tak jak má být. To jediné mě uklidnuje, ale jsem citlivá povaha a člověk by řekl, že v mých letech budu mít rozum.. Ale ja nejsem z těch lidí, kteří víc myslí než cítí..Po roce a půl jsem pořád zamilovaná a asi si ho idealizuju, doufám, že brzy vše uvidím z jiné stránky. A přijde někdo, kdo o mojí lásku bude stát.
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Pavlo, co mám dodat? Vše říkáte sama. Nechci být za moudrou paní, která bude mluvit o síle času, moudrá jste vy sama za sebe. Jste emoční typ, rozum teď velký pomocník není, ale časem ano. Zkuste se opřít o to, co říkáte. Nikdo jiný vám nepomůže, než vy sama sobě. Moc vám držím palce, ať to zvládnete, nejlépe i s přáteli, se svými koníčky. Smysl života hledejte ve svém vlastním životě.
rozchody
Dobrý den, poprvé v životě jsem se vážně zamilovala, je mi 24 a přítelovi je 22, po roce a půl se se mnou rozešel s tím, že je na vztah mladý, že chce být ještě sám, že neví co chce a nechce mě trápit. Už dvakrát jsme měli pauzu ale vždy se k sobě vrátili. Tentokrat rozchod, při kterém mi řekl, že už mě nemiluje a že to zas tak vážně nemyslel ten vztah, viděla jsem už nějakou dobu, že se jeho chování nějak změnilo. Byl pro mě vyjímečný a bylo mi s ním jak s nikým považovala sem ho za někoho kdo ke mě patří. Jako bych ho znala celý život.Dal mi smysl života a nevím jak dál žít s tím že už to skončilo. Řekl mi, že na lásku se neumírá, já ale mám pocit že vnitřně umírám. Jsem na dně, psychicky jsem na tom špatně.Nevím, jak na něj zapomenout, všechno mi ho připomíná, je to dva týdny a nevím kdy to trápení přejde.S ním sem byla konečně štastná,i přes občasné hádky a jeho řeči typu že vztah nechce.Nevím jak dál.Miluji ho ale vím, že to není správné.Vymazal me, bavit se nechce. Ani nevím
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Milá Pavlo. Na lásku se někdy "umírá", když o ni přicházíme a najednou v sobě máme prázdno. Pokud byl přítel vaším smyslem života, bylo to pro vás nebezpečné, stala jste se pak hodně zranitelnou. Zvlášť, když jste prvně v životě poznala, co to je, milovat - ne jen, být zamilovaná. Jste po rozchodu 2 týdny, tak je to velmi čerstvé. Ale nejspíš by se to stalo později také. Během jednoho a půl roku trvání vztahu 2 pauzy, o něčem to vypovídá. Minimálně o jiném nastavení očekávání od vztahu. Teď to musíte zvládnout, a zvládnete to. Aler jdu si přečíst druhou část vašeho dotazu.
rozchody
Dobrý den,když jsem přečetla příspěvek paní Romany,měla jsem pocit,že jsem ho napsala já,bylo mi možné nás nějak propojit? Možná bychom si mohly vzájemně podržet a vypsat z bolesti.
nola
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, nolo a Romano - mohu vás propojit pouze takto. Poradna je anonymní, já nemám přístup k tazateli jiný, než prostě dotaz, který je zaslán pod jakoukoliv přezdívkou. 
rozchody
Dobry den, uz to bude skoro 2 roky co jsme se s manzelem rozvedli po 33 letech manzelstvi. 11 let udrzoval vztah s jinou zenou, me lhal kdyz jsem se ho zeptala proc je porad pryc, tak kamaradi potrebuji pomact nebo utikal na kolo, kdyz jsem s nim jela ja tak si pry se mnou nezajezdil a jel sam, nejspis za milenkou. Kdyz jsem na to prisla tak mi rekl, ze me nikdy nemiloval. Nejak to nemuzu pochopit, mame spolu 2 deti a ty jsou na strane tatinka, se mnou se nestykaji a ani nijak nejsou v kontaktu, s tatinkem resi vsechno. Ke me se muj ex chova jako kdybych byla prasiva a mela lepru. Rodina jeho milenku neprijala. Kdyz jsem mu rekla ze udelama za vsim tlustou caru a on se rozejde s milenkou, tak mi rekl, ze se mnou uz nic nechce mit, ze je rad ze jsem si konecne vsimla ze ma jiny vztah. Do posledni chvile nez jsem je nacapala tak se mnou spal. Proc jsou muzi tak strasne prolhani? Jak z toho vseho vseho vzpamatovat, hrozne to boli.
Romana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Romano. Ne všichni muži jsou prolhaní, nebylo by dobré, kdybyste zanevřela na všechny muže jako takové. Manžel nebyl v manželství nejspíš šťastný, dával to najevo, ale vy jste se možná snažila to nevidět. Zajímavý je postoj vašich dětí, ale to se bude určitě v průběhu času měnit. Ex manžel už své rozhodnutí nezmění, budete se muset měnit vy v tom, abyste si zvykla a po určité době našla i bonusy rozvodu. Musíte se cítit osamělá, když se od vás odklonily i děti, ale moc se v tom neutápějte. Život je boj a velkou výzvou - bojujte za svůj plnohodnotný a naplněný život, jen v jiné lince, než jakou jste si představovala. Ale nerezignujte, byla by to velká škoda!
rozchody
Paní psycholožko, chtěla bych Vás poprosit - jsem skoro tři roky po rozvodu, ale pořád se s tím nějak neumím srovnat. Majetkové vyrovnání se táhne.Je komplikované a pro mne nedopadne dobře - to vím už teď od právníka. Zatím všechny peníze z firem používá pro sebe bývalý manžel. Jezdí na dovolené, kupuje si věci, večírky, začal nové podnikání. Já sice příjem mám, ale na toto už mi nestačí. Navíc pečuju i o děti. On se o ně nestará, dceru neviděl už skoro rok - ona nechce a on taky ne - bere to jako jeho omezování, že by se jí musel přizpůsobit. Naopak spíš na ni křičel. Sice se pokouším k sobě někoho najít, ale nedaří se. Nějakou dobu jsem se s jedním pánem scházela, jenže on je nemocný a zvyklý na jiný styl života. On o vztah hodně stojí, já cítím, že se spíš propadám. Cítím se hodně sama, protože jsme tu měli hodně přátel spojených s manželem. Ti se teď odvrátili. Bojí se ho, on umí udělat lidem zle. A tak raději dělají, že mě neznají. Rozvod byl nutný, bývalý manžel se k nám doma v posledních letech choval jako k onucím. Nepřeháním. Myslela jsem si, že to zvládneme. Už to ale pak nešlo. Prostě se mi nějak zhroutil svět a nemám chuť do života.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová
Aneto, dobrý den. Snažím se na váš příběh dívat nezávisle, jako to dělám vždy se svými klienty v rámci psychoterapeutického sezení. Ale něco mi tam drhne, jako byste mi psala opakovaně v různých modifikacích váš život, v němž jste nešťastná. Aneto, to vše, co je obsaženo ve vašem mailu, je těžké, bolestivé, a měla byste si o tom povídat s psychologem na přímo, ne to "řešit" přes mailovou poradnu.Hodně důležité je to, že se cítíte sama, nemáte rozchod s manželem vůbec zpracovaný, zradil vás. Život je boj, a zvládnout jej? Ne, že musíme. Člověk vlastně nemusí nic, ale ve vašem dotaz je otázka na to, jak ŽÍT dál :-) A tak to je prostě výzva pro vás.  3 roky se pohybujete v něčem, co vás zklamalo. Jste dobrá! Ale pokud momentálně už nemáte síly,doporučuji opravdu individuální psychoterapii. Hodně štěstí, Aneto :-)
rozchody
Již jsem vám psala ohledně milenky mého manžela. Je to kolegyně z práce a strašně ji miluje a chce s ní být. Našel si pronájem kousek od jejího bydliště (je rozvedená a má dvě děti). My jsme spolu 24 let manželé a máme také dvě děti (23 let a 14 let). Odstěhoval se před měsícem. Finance, bydlení a péči o nezl.dceru máme vyřešeno. Řekl mi, že s ní chce zůstat a že podá žádost o rozvod. Má otázka je, jak se s tím mám vyrovnat, hrozně mě to bolí, snažím se být s dětmi, rodinou, přáteli, kamarádkami, ale stejně nespím a pořád o tom přemýšlím. Už to dál nechci, chci na něho zapomenout, ale nejde mi to. Děkuji za odpověď
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto B. Věřte tomu, že vám pomůže čas, za nějakou dobu z toho budete venku, těžko předpovědět, jak dlouho to bude trvat. Můžete nyní dělat především to, co děláte. Některým z mých klientů pomáhá kniha Jeronýma Klimeše o rozchodech. Je na trhu...
rozchody
Dobrý den,
mám prosbu. Dnes již bývalý manžel se dokáže urazit a třeba 14 dní nekomunikovat a taky dokáže, když má nějaký problém, to vytěsnit a reaguje až když ho něco dotlačí. Na to první jsem si nějak zvykla, to druhé jsem někdy za něj musela řešit, někdy ne - tak třeba platil alimenty na svoje první dítě, které se narodilo z nehody, avšak ho nikdy neviděl, ačkoliv se její rodina hodně snažila a dlouho se snažila i s dítětem jezdit k nim domů (k mému překvapení se k ignoraci tohoto vnoučete přiznala i tchýně).
Naše manželství se rozpadlo a já jsem v podobné situaci - měli bychom komunikovat kvůli dětem a kvůli majetku, ale on se zapírá, na maily či sms neodpovídá. Asi to zase "vytěsňuje". Jenže tentokrát to řešit musím a bez něj to taky nejde. To znamená, že nemůžu jít ani jednou cestou, na které jsem byla zvyklá - vyřešit to za něj anebo to nechat být. Podobně je na tom i můj právník - už přes rok se snažíme něčeho dosáhnout, on si vzal svého právníka, na kterého to všechno přehodil a zase je v klidu. A ten jeho právník jen bere od něj peníze a prodlužování mu teda vlastně vyhovuje, protože tím vydělá víc peněz. Napadá Vás, co by se ještě dalo dělat? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Nenapadá. Osobnost vašeho bývalého manžela neznám, ani důvody rozpadu vašeho manželství. Manžel je únikář a stále mu to procházelo, nejspíš jste ve vašem manželství tedy byla řešitelkou všeho vy. On je zvyklý na péči zvenčí, možná se řešení krizových situací bojí, co já vím. Ale musela bych znát zázemí toho všeho, takže nemohu kvalifikovaně reagovat. potřebujete jak právníka, tak psychologa, možná i mediátora, který bezkonfliktně sjednotí potřeby vás všech zúčastněných. Na pokračování společného vztahu samozřejmě můžete rezignovat, ale potřebujete vše uzavřít a vytvořit platformu pro možnost pokračování vztahu vás dvou jako rodičů, i jako ex partnerů. Začněte tím, že navštívíte partnerského psychologa sama, a vše s ním proberete. A pak má důležitou roli váš právník...
rozchody
Vzkaz pro Gabru:
Milá Gabro, také se nemohu vyrovnat s rozvodem, protože rodina je hodně důležitá. Ovšem nenechte se vmanipulovat do pocitů viny. Vaši nefunkční rodinu jste nerozbila vy. Manžela uspokojuje jen ponižování Vaší osoby a v tom přece nešlo pokračovat. Byla to prostě špatná volba partnera. Moc Vám přeju začít nový život. Marcela
Marcela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Marcelo, milá Gabro, propojuji vás :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás o radu jak zvládnout sebe samu, své emoce a vnitřní nejistotu. Téměř před rokem jsme se s manželem rozvedli po 17-ti letém manželství (1 dítě), rozvod byl z mé iniciativy, nedokázala jsem manželovi odpustit nevěru. Ta nevěra byla tzv. poslední kapkou v našem posledních několik let nefunkčním manželství. Manžel střídavě pil (tehdy nedělal nic jiného, choval se ke mně hrubě a vulgárně, ponižoval mě) a střídavě úplně abstinoval (tehdy pracoval na maximum na sobě). Neměl zájem o žádné společné aktivity, neměli jsme žádné společné přátele, nechodili jsme spolu do společnosti. Časem jsme začali spát odděleně, prakticky bez sexu. Mimomanželský vztah tak podle něj přišel logicky, neboť ode mně se mu nedostávalo podpory, citu a povzbuzení. Milenku přede mnou prezentoval zcela otevřeně, byl na sebe hrdý. Po 4 měsících od přiznání nevěry jsem podala žádost o rozvod. Když manžel zjistil, že jsem to opravdu udělala, poprosil mě o odpuštění s tím, že se s milenkou rozešel. Jenomže já jsem v té době neviděla neslyšela, cítila jsem se hrozně zrazená a na rozvodu trvala. Ještě před rozvodem se dali opět dohromady, úspěšně spolu pracují. A já se dodnes nemůžu vyrovnat s rozpadem rodiny, pronásledují mě pocity viny ze špatného rozhodnutí, z toho, že jsem vlastně já rozbila naši rodinu a že jsem se měla v minulosti více snažit naše soužití zlepšit, aby pak byl i partner spokojený. Stále se obracím do minulosti, mám stále snahu řešit, co jsem udělala špatně já a co manžel, a zároveň se obávám budoucnosti, připadám si opuštěná a mám pocit, že jsem potrestala jenom samu sebe. Je z toho cesta ven ke spokojenému životu nebo je to povahou, kterou nezměním? Děkuji za odpověď
Gabra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Gabro. V čem vám pomůže zpochybňování vašeho rozhodnutí v minulosti? Vše jste popsala poměrně zřetelně - mluvíte o několik let nefunkčním manželství, manželově střídavém alkoholismu a abstinenci, absenci sdílení něčeho společného v posledních letech, což vyústilo v jeho mimomanželský vztah. Nejvíce vás asi zasáhlo to, že to manžel nechtěl přijmout, že možná byla ještě nějaká šance na regeneraci vašeho manželství. Ale rozvod není definitiva, pokud budete oba cítit v budoucnu, že k sobě přeze vše patříte, vrátíte se k sobě. Teď je to otevřené a vy byste se potřebovala dle mého soustředit na budoucnost více, než na minulost. V tom, jak vše popisujete, obhajujete své rozhodnutí pro sebe samu, ale pak jej pro sebe samu zase znejisťujete. Neboli - cesta ven z toho rozhodně je, potřebujete čas, a podle mě i spolupráci s partnerským psychologem :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko, měla bych jeden dotaz. Jak má člověk získat silu jít dal po těžkém rozchodu. Byli jsem spolu 15 let, ke konci byly neshody, ale věřila jsem, že to zvládneme. Nevydržel a někoho si našel. Nikoho jiného jsem v životě neměla a byl pro mne ten jediný - pan ideální. Chci zapomenout a nevím jak. Bohužel s ním musím nějakou dobu ještě bydlet kvůli práci. Je to ale dost divné. Nemám sílu ani chuť k ničemu. Jen pláču a stačí být chvíli sama, propadám beznaději, vzteku a zoufalství. Rozum mi jasně říká, že už je konec, nech ho jít, oba si zasloužíme nový život a poznat i něco jiného, ale představa, že jsou spolu je šílená a srdce mě svírá.. Nevím jak začít nový život. Bojím se samoty, nikoho teď nechci, mám bouři v srdci. Rodinu a přátelé mám x stovek km daleko. Bolí to tak, že by se mi chtělo umřít.
Dita
PhDr. Jitka Douchová
Milá Dito, rozchod se zpočátku musí především citově přežít. Až pak je možné začít uvažovat i více racionálně nad tím, jaké zisky s sebou také přináší do dalšího života. Žijeme, a náš život bývá často provázený spoustou ztrát - ať je to rozchod, smrt blízkého člověka, ztráta přátelství, atd. Když je to čerstvé, je to bolest k nepřežití, ale postupem času se hroty otupují a dokážeme se opět odrazit ode dna. Vás to čeká, teď samozřejmě nemůžete potkat někoho jiného, nejdříve si musíte v sobě vše srovnat. Ale tím nejtěžším mi teď přijde to, že po rozpadu 15 let trvajícího vztahu máte žít společně v jednom bytě, byť se jedná o dočasné řešení. To byste měli vyřešit co nejdříve. A pak vám držím palce!
rozchody
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před půl rokem jsme se rozešli s partnerkou, důvodem byla nevěra z její strany. Možná vlivem odcezení, postavili jsme si krásný dům a mě to zaměstnávalo více než ji. Vychoval jsem její dcery , jedna od jednoho roku a druha od dvou a půl. Hned od začátku jsem si je plně získal. Táta od nich odešel za jinou ženou. O dětí jsem se staral jako o vlastní. Věnoval jsem se jim jako pravý táta, možná i víc, protože jsem viděl, jak je odchod táty zasáhl, hlavně tu starší. S partnerkou jsme si velice rozuměli a byli zamilovaní. Po rozchodu, který mě hodně zasáhl, se snažím udržet kontakt s nevlastními dcerami, ale je to složité. Partnerka se zamilovala do jiného a já jsem z tohoto důvodu musel odejít. Mám z právního hlediska nárok na schůzky? Nový partner je pro ně cizí. Holky mě mají mě rády a nechci je zklamat a ublížit jim. S partnerkou není rozumná domluva. Jak tuto situaci mám řešit dál, nejsme manželé - čtyřleté soužití. Rad jsem slyšel hodně... Děkuji.
Kristian
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristiane.Z právního hlediska nárok na schůzky s nevlastními dětmi nemáte. Z lidského hlediska ano, ale k tomu je nutná kooperace a komunikace s ex partnerkou. Je mi to líto, dovedu si představit, jak těžko vám je...
rozchody
Dobrý den, mám problém se svým manželem. Já se s ním chci rozvést, z důvodu fyzického napadání, nadávek a ponižování. Ještě než jsem to s ním stihla ukončit, jsem se dala dohromady s jeho bývalým kamarádem, a to je asi největší problém. Manžel absolutně nesouhlasí s rozvodem, chce se soudit o syna, předvádí strašné scény a vůbec se s tím nechce smířit. Násilím mě chce držet doma, brečí, škemrá, vyhrožuje sebevraždou, řekl mi buď s ním budu, nebo se zabije. Obávám se, že se u něj jedná o začínající depresi. Je možné ho nějak donutit k psychologovi, který by mu snad pomohl? Bojím se, aby se nestalo něco zlého. Děkuji
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Michaelo. Jestliže máte pádné důvody k rozvodu - ad domácí násilí fyzické i psychické, rozvod podejte. Manžel nesouhlasí a vyhrožuje prostřednictvím citového vydírání, určitě se cítí velmi psychicky diskomfortně, ale většinou ten, kdo vyhrožuje sebevraždou, nemá vážný úmysl ji realizovat. Nechci paušalizovat, ale manžel se snaží si vás udržet stůj, co stůj. Tím si moc nepomáhá. Samozřejmě, že by spolupráce s psychologem byla užitečná, ale pokud není někdo motivovaný, nemá to smysl. Můžete mu to navrhnout, ale rozhodnutí je na něm.
rozchody
cast 2
bohuzel je to komplikovane o me zdravi. V listopadu mi diagnostikovali zacinajici rakovinu delozniho cipku. Na zatacku brezna jsem byla tyden v nemocnici, kam se i pritel prisel podivat. Po navratu domu se nase vztahy vratili do hadek a ignorace. Jenze po poslednich testech doslo ke zhorseni a ja vim, ze v tom nechci byt sama. chapu ze uz ho muj stav dale nemusi zajimat. ale preci jen bz mel asi vsechny tyto veci vedet. rada bych na to znala vas nazor, dekuji Lucie
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Promiňte, Lucie. Při odpovědi jsem si nevšimla, že na mne čeká vaše pokračování. Lucie, je to na něm. Pokud by měl váš rozchod byl konečný, musíte se naučit žít bez něj i s tím, že jste nemocná. Vše bylo podchyceno v prvotní fázi, takže budete v pořádku, nemusíte se bát. Ale kulminace hádek v březnu byla jistě podmíněna stresem z rozchodu, vaším strachem o své zdraví. Nedalo se to nejspíš nijak zastavit, ale oba se cyklíte v kruhu, který není dál únosný. Kamarádi v této fázi být nemůžete. Buď partneři, nebo dočasně zcela bez sebe. 
rozchody
Dobrý den,
už jsem ze všeho zoufalá, a hledám cokoli by mi mohlo nějak pomoci. Proto se na Vás obracím. Byla jsem s expřítelem přes 3 roky. Milovali jsme se hlava nehlava. Bohužel za poslední rok jsme se více než 5x rozešli. Teď to bylo nějaký čas v klidu, dokonce jsme spolu i poslední tři měsíce žili. Bohužel nastal opět konec našeho vztahu. Náš rozchod byl velice ošklivý, bolestný, plný emocí, křiku a hádek. Dříve jsem věděla, že i přes odloučení mě má expřítel stále rád. Nyní už si tím nejsem tak jistá. Byl mou první velkou láskou, i já jeho. Když jsem ho poznala bylo to něco, co mě praštilo do nosu a já věděla že s ním chci strávit zbytek života. On ve mě taky cosi cítil. Někdy nám tu společnou harmonii ostatní záviděli. Ještě v prosinci jsme si říkali, že naše hádky jsou příšerné, že jsem urážlivá ale i přes to se oba milujeme a nedokážeme si svět bez sebe představit. Že spolu souzníme jako nikdo jiný v našem okolí.
Nyní jsem v koncích, přítel odešel na začátku ledna.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Váš vztah byl bouřlivý, plný vášnivých emocí - do plusu i do mínusu. Takovéto vztahy bývají vnímány jako osudové a těžko se opouštějí, protože se rozhodně nejednalo o "sterilní" rozumový vztah. Ale musel být díky emocím i vyčerpávající. Přítel odešel asi kvůli tomu, že již ty emoce nebyl schopen zvládnout. Teď nemůžete dělat nic, nekontaktujte jej, ale vyřešené to stejně nemáte ani jeden. Pokud byste svůj vztah chtěli obnovit po šesté, pak již v jiném modu - měli byste se začít snažit více ovládat negativní emoce, včas si udělat STOP, aby se to nerozjelo dál, než to unesete. Ke vztahu patří i úcta a respekt...
rozchody
Dobrý den,
před necelým půl rokem se semnou po pěti letech rozešla přítelkyně. Důvod byl takový, že už se dle ní "necítila zamilovaná ", měla pocit že náš vztah "vychladl a potkala někoho jiného. Dlouho jsem jsem přemýšlel co jsem udělal špatně, chtěl ji zpět atd. To už máš naštěstí za sebou. Chtěl bych si zase začít užívat život. Bohužel velkou část kamarádů jsem znal skrze přítelkyni a zároveň sní i oni zmizeli z mého života. I když mi sami říkali, že jim mám klidně napsat, většinou nemají čas (nebo to aspoň tvrdí). Je mi to zároveň dost trapné pořád se ozývat, nechci aby něco řekli třeba mé expřítelkyni a já byl v jejich očích ještě víc ponížen. Přátelům které znám mimo ex jsem málo věnoval během toho co jsem měl vztah a s velkou částí jsem ztratil společnou řeč, nebo už žijí vlastní životy a na mě si ani moc nepamatují. Kolikrát bych zašel na koncert, nebo něco podnikl ale nemám s kým, tak nechtě zůstávám doma a propadám se do deprese. Absolutně nevím jak z této situace ven. - otázka upravena poradcem
David
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Davide. Ano, rozchody přinášejí i další důsledky, jakými jsou ztráty přátel s partnerkou. To ale neznamená, že jste tu zůstal na světě sám. Je na vás, abyste byl aktivní a obnovoval kontakty, které zůstaly někde zasunuté. Co vám k tomu mohu říct víc? Chce to vaši aktivitu a chuť druhým něco nabídnout...:-)
rozchody
Dobrý den, paní doktorko
před 2 týdny jsem se rozešla s přítelem a ten to velice težce nese. Vyhrožuje mi že spáchá sebevraždu a já nevím co mám dělat. Každý den mi volá chodí zamnou a prosí abych ho vzala zpět. Nevím si rady a proto žádám o pomoc. Děkuji
Kamila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kamilo. Partner byl na vás nejspíš citově závislý a jeho závislost se ještě prohloubila oznámením rozchodu. Přítel neví, kudy kam, je oslabený a bezmocný. Ale bude si muset zvyknout na život bez vás a posléze na život s někým dalším, koho potká, až to přebolí. Pokud jste si rozchodem jistá, neberte jej zpět...
rozchody
Dobrý den,jsem rozvedený, necelý rok, mám dvě děti a já jsem rozvod nechtěl. Nicméně minulí rok těsně po rozvodu jsem zjistil,že svou ženu pořád miluji a tak se mi nějak podařilo, že jsme spolu nějaký čas spávali, chodili do kina atd.Ale ze strany ženy jsem po celou dobu cítil chlad, teda kromě sexu.Nikdy mě ale sama nedala jen tak pusu.Jednoho dne jsme byli v restauraci a já jsem to dal na FB, protože se mi tam moc líbilo. Jenže to se dozvěděla její sestra, která jí ihned volala. Do mojí ženy jako by někdo bodl nůž, ještě ten den to všechno ukončila a začala se chovat arogantně, ještě víc chladně,byl konec.Jenže já to pořád nemůžu rozdýchat, pořád na ni myslím a nedokážu si představit, že bude s jiným, je mi z toho zle. Krachují všechny moje vztahy, protože myslím pořád na mou ženu, i když vím, že je definitivní konec. Nevím,co mám dělat, jak ji mám vyhnat z hlavy?Proč se mi pořád v myšlenkách vrací?Od ukončení vztahu je to cca 8 měsíců.Prosím poraďte mi, co mám dělat? Děkuji
XY
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, XY. Určitě není bezvýznamné, že jste svůj dotaz posílal na Valentýna. S rozvodem , byť ne vámi inicovaném, se budete muset smířit, nic jiného vám nezbude. Čím více si budete vaši ženu zakazovat ve své mysli i v srdci, tím víc vás to k ní bude táhnout. Dejte si čas na přijetí faktu, že již nejste muž a žena v rámci manželství. Vy zatím mít nový vztah nemůžete. Jak byste mohl, když nejste z manželského vztahu venku. Zkuste si začít uvědomovat sebe sama, za sebe. Kým jste, kým byste si přál být. Buďte sám se sebou. Až rozvod přijmete jako součást vašeho života, můžete se začít dívat po dalších ženách a přemýšlet o možném dalším vztahu. Ale opravdu až tehdy, kdy ve vás bude mír.
rozchody
2)...a možná i z toho pramení jeho pocity. Já bych mu moc ráda nějak pomohla, aby se cítil líp, jenomže nevím jak. Ale myslím si, že kdybych si s ním pořadně promluvila, mohli bychom to ještě zkusit. Kromě rozchodu mluvil i o jakémsi volnějším období, nakonec padl rozchod, ale s tím, že kdykoli budu něco potřebovat, prý se na něj můžu obrátit. On je velmi složitá osobnost a má v hlavě zmatek, to vím už delší dobu, ale to, jak špatně se cítí, na mě doopravdy vybalil až v den rozchodu,tudíž mi to celé přijde trochu unáhlené. Ráda bych se tedy zeptala na Váš názor ohledně této situace. Kdybych mu dala větší prostor, aby neměl pocit, že náš vztah je tolik vážný,mohlo by to pomoci? Mohla by být řešením pauza?
A neměla byste nějakou radu,jak mu pomoci cítit se lépe a jak mu pořádně porozumět? Má hodně analytické myšlení a přemýšlí nad vším tak moc,až dochází k takovýmto závěrům, nemůže kvůli svým myšlenkám usnout a hrozně se tím trápí. A mě mrzí představa,že by náš vztah měl skončit úplně.
eM
PhDr. Jitka Douchová
Milá eM. Na váš věk mluvíte velmi rozumně a moudře, klobouk dolů :-) Asi by pauza byla nejlepší řešení, s tím, že si to tak oba pojmenujete a budete s tím tak počítat. Byli jste spolu 2 roky, ty zahodit ani nejde, jak píšete v první části dotazu. Jsou vaším intimním majetkem - vás obou. Ale jestliže se přítel rozhodl a pojmenoval své pocity, neutekl z toho nějakou výmluvou, pak to nyní musíte respektovat, i když vám z toho není dobře. Ženy často vyhlašují rozchod tehdy, kdy je vztah již vyhořelý a bolavý, ale očekávají od vyhlášení rozchodu boj o vztah, ne jeho přijetí. Muži to mají jinak. Dovedu si představit, že se na to přítel dlouho připaravoval a sbíral odvahu na jeho vyslovení nahlas. To vše, co jste napsala mně, můžete napsat i jemu - ale nevím, jestli s nabídkou vaší pomoci jemu... Navrhněte ještě jedno setkání, kde byste si pojmenovali možnost pauzy, pokud na ni on přistoupí. Držím palce.
rozchody
1)Dobrý den, po téměř dvou letech se se mnou rozešel přítel. Je mu 18, mně 19. Důvodem rozchodu bylo to, že se mu zdálo, že nám to už neklape a hlavně prý měl pořád různé znepokojivé myšlenky ohledně našeho vztahu- jako že jsme odlišní, že se bojí, že není dostatečně citlivý na to, abych já, naopak hodně citlivá, s ním mohla být šťastná a taky řekl, že když má takovéhle pocity teď, neví, jak by se cítil, kdyby přišel nějaký velký problém a že se bojí, že by mi jednou ublížil a příliš mu na mě záleží, než aby mi ubíral čas, kdy mohu být s někým podle něj lepším. Jenže i přes ty odlišnosti (kterých ale není tak mnoho a nejsou podle mě nepřekonatelné ), vím, že kluka jako je on bych našla těžko a nechci o něj přijít jen kvůli tomu, že prožívá složitý vnitřní boj. Zahodit všechno, co jsme spolu prožili, opravdu nechci a ten rozchod vážně hodně bolí. Ráda bych si s ním o tom znovu promluvila a pokusila se to napravit. Je pravda, že poslední dobou jsem nechovala vždy úplně nejlíp...
eM
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, eM.čeká na mne vaše pokračování, tak jdu na ně :-)
rozchody
Dobrý den..Jsem 3 měsíce po rozchodu s bývalým partnerem..Odešel k paní o 10 let starší s dítětem..Jeho kolegyně na pracovišti..Problém je v tom,že jsme spolu žili od mých 21 let...Jemu bylo 19 a mě 21.. Žili jsme spolu 4 roky..prošli jsme si různýma životníma situacema..zvládli jsme je..On byl úplně jiná povaha..mě stačilo být prostě s ním.. On potřeboval k životu kamarády a diskotéky..Moc jsem žárlila..Vše jsme dělali spolu..stejné směny,stejná práce..Vzala jsem si půjčku,kterou jemu neschválili,aby jsme se mohli nějak zařídit..teď nějak nevím,jak mám fungovat..Vzala jsem si do bytu spolubydlícího,ikdyž je to divný,ale nechtěla jsem být sama..ale je to stejné..Nespím..Vše,co mi dělalo radost,mě už nebaví..už jsem objednaná u psychologa,protože to není normální chování..nedokážu žít svým životem..vše jsem dělala pro něj a nás..a on teď odešel,že mě nemiluje..Jak se z toho mám dostat??do práce chodím,ale je to opravdu těžké..do toho ty svátky...jsem už na pokraji sil i z nevyspání..
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, milá Jano. Ano, rozchody po dlouhé době jsou opravdu vžd velká bolest, kterou musíme nějak přežít. Zvlášť pro vás to nebude jednoduché, pokud jste si smysl svého života spojila s vaším společným životem. V tom je to velmi zrádné. Nebojte, zvládnete to, ale potřebovala byste nejspíš pro začátek nejen spolupráci s psychologem, ale i antidepresiva. Proto bych vám moc radila se objednat u příslušného odborníka co nejdříve - věřte, že není žádná ostuda, brát dočasně léky, které vám ztlumí bolest a reaktivní depresivní stavy. Potřebujete normálně fungovat, hlavně se vyspat. Nevím, jestli spolubydlící ve vašem původně společném domově byl úplně dobrý nápad. Narušuje vaše soukromí, místo něj vidíte bývalého přítele. Musí to být dost těžké. Spíš by to chtělo obnovit více nezávislý život s přáteli, jimže jste se v době trvání vztahu tolik nevěnovala, obnovit i původní zájmy. Zkuste začít zase žít jako ta Jana předtím, než poznala svou lásku. Půjde to - chce to čas, pomáhající léky na začátek, a psychoterapii, v jejímž rámci můžete i objevit příčiny své partnerské závislosti. Přeji vám k tomu hodně sil a štěstí :-)
rozchody
Dobrý den, s přítelem jsme se rozešli před týdnem a půl. Byli jsme spolu skoro čtyři roky, z toho půl roku jsme spolu i bydleli. Důvodem rozchodu byly moje pocity - dlouho jsem věděla, že to není ono, bála jsem se mu to říct (nebyly to věci, které by mohl nějak změnit), nakonec se to ale stejně stalo. Když jsem mu řekla, že už ho nemiluji, zlomila jsem mu tím srdce. Domluvili jsme se ještě ten den, že se rozejdeme v dobrém a zůstaneme přátelé.
Oba se teď ale strašně trápíme, on proto, že mě miloval do poslední chvíle, já proto, že jsem mu tolik ublížila a pořád mi na něm moc záleží, byl mi nejbližším člověkem a já jemu. Přemýšlela jsem i, že bych to vzala zpátky, ale vím, že problémy by se tím nevyřešily. Nevím, jak mně ani jemu pomoct, mám pocit viny, že jsem mu zničila sny. Prosím, poraďte mi, jak teď spolu můžeme vycházet, nechci to ještě zhoršit. Děkuji
K.
PhDr. Jitka Douchová
Milá K. U rozchodu, aby mohl být přijat, musí být jasné vysvětlení,PROČ. Přeci se to děje, že se lidé postupně od sebe začnou odlišovat jako osobnosti a to se stalo i vám. Ten rozchod vám oběma pomohl. Ukončila jste vztah s mužem, kde jste v rámci vztahu s ním viděla problémy, neřešitelné. To je od vás fér. Chápu, že je pro vás těžké být svědkem toho, že se trápí. Ale všechno jednou přebolí. Tohle byl z vaší strany zodpovědný krok. Každý z vás se potká s někým jiným, s nímž vytvoříte více kompatibilní pár.
rozchody
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o radu. Rozešli jsme se s přítelem je to asi 14 dní. Vím, že se z toho dostanu a že to chce čas. Ale netrápí mě tak samotný rozchod ale spíš to, že jsme s party stejných kamarádů(jsou to samí kluci). Žiji na vesnici, všechny kamarádky co jsem tu měla se odstěhovali takže jsem tu zůstala sama v partě kluků se kterými jsem doposud trávila svůj volný čas. Nečekaně jsem se zamilovala do kamaráda a měli jsme vztah dva roky. Teď nevím jak situaci řešit. Kdykoliv chci za klukama jít je tam ex. Mám tři dobré kamarádky, ale ty na mě bohužel nemají tolik času jsou všechny zadané. To naprosto chápu. Takže mám jen kluky ale to můj ex bohužel taky. Bojím se, že kluci budou stejně dávat ex víc přednost přede mnou brát ho na akce a na mě se vykašlou. Je to logické že chlapi raději půjdou s chlapama. l Ikdyž jsme byli všichni kamarádi i před naším vztahem. Každý mě varoval ať si ten vztah rozmyslíme, co se bude dít když se náhodou rozejdeme a buch je to tady. Takže vůbec nevím jak tuto situaci řešit. Jsem nešťastná a mam hned depresi když sedím v sobotu doma nemam s kým být a vím, že kamarádi sedí někde s ex. Trápí mě, že nemam na vesnici kamarádky. Kdybych měla možná tuto situaci tak neřeším. Jsem hodně společenský člověk takže samotu vnímám strašně špatně. Přijde mi, že se mi bortí celý svět nevím jak se k tomuto problému postavit. Začít si hledat nové kamarády? ale jak? ani žádný koníček nemám takže výplň mého volného času je nulová. A ten strach že přijdu o své jediné kamarády na vesnici mě neustále užírá. Vůbec si nevím rady co dělat dál. Děkuji Vám za reakci.
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Veroniko. Buch, a je to tady. To se přeci děje, ale neznamená to, že byste kvůli tomu měla zrovna VY měnit své důležité společenské vazby. Myslíte, že nad tím přítel také tak přemýšlí? K rozchodům, pokud jsou čisté, patří i domluva na tom, jak dál. Někdy se jedná o rozchod s  kolegou na pracovišti, potkávání se dál je tedy nasnadě, někdy v rámci jedné party. Zkuste - pokud jste se rozešli jako přátelé, a ne ve zlém, domluvu na tom, jak to bude dál. Je to záležitost, která se týká vás dvou, ostatní přijmou jakýkoliv modus vivendi - fakt záleží na vás dvou, zda můžete společně chodit na akce, nebo ne...
rozchody
Dobrý den, zaslala jsem před zhruba 2 týdny dotaz sem do poradny. Zatím jsem ho zde nenašla. Je možné, že se ještě objeví? Nebo se zatoulal. Ani nevím, jestli hledám ve správné kategorii? S pozdravem
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Mirko, dobrý den. Právě jsem vám odepsala v rámci této kategorie. Na to kvantum dotazů při své pracovní vytíženosti nejsem schopná odpovídat rychle, je to rámcově do 3 týdnů nejpozději. Přeji vše dobré.
rozchody
Odešla jsem dřív, než by mě to zničilo. Když jsem se dozvěděla, že má holku a podle mé intuice ji už měl na konci našeho vztahu, napsala jsem mu, že je ubohej. Když jsme dodatečně řešili finanční věci, řekl, že nechápe, proč jsem mu to napsala, když ji našel až potom. Řekla jsem mu, že když partner řekne v jakýkoliv situaci, že by mi pomohl s kuframa k rodičům, je to sociální hovado. Vyčítám si, že jsem sklouzla k vulgaritě. Vím, měla jsem použít jiné slovo, třeba hulvát. Ale když on mi vyčetl, že jsem moc topila (měla jsem ledvinovou koliku), že ráno břinkám nádobím, když spí a že to si nepřeje a další. V tom by ani dítě vyrůstat nemohlo. Myslíte, že jsem udělala velkou chybu? Co když jsem si u něj zavřela tímto dveře? Děkuji.
MIrka
PhDr. Jitka Douchová
Mirko, těžko říct. Každý sklouzáváme ve vypjatých situacích k ostřejším slovům a urážkám. Ale teď jsou ty dveře zavřené. Nebyli jste vyrovnaný pár, on je ještě jinde, zatím není zralý na řešení budoucnosti v podobě "definitivy". Vy se posouvat dál ve svém životě zákonitě chcete. Až se od něj emočně odstřihnete, mějte oči otrvřené pro to,abyste kolem sebe viděla někoho, kdo to má v tomto ohledu podobné vám :-) Držím palce
rozchody
Dobrý den, rozešel se se mnou přítel a mně je to pořád tak moc líto a dávám vinu sobě. Předtím jsme byli kamarádi, pak jsme spolu začali bydlet a po měsíci chodit. Má dost kamarádů, každý den u nás někdo byl. Až toho bylo moc, tak jsem mu řekla, že by se to mohlo omezit. Čertil se, ale udělal to. Po roce jsem za ním přišla s tím, že si chci promluvit o budoucnosti a že bych chtěla miminko ( je mi 30 let, jemu 33). Vůbec to nerozdýchal a rozešel se se mnou. Že už musí myslet jen na to, jak ho podvedu s prášky. Řekl, že pokud bych přišla s těhotenským testem, že mi pomůže s kufry k rodičům. To jsem zase rozdýchávala já. Nemohla jsem uvěřit tomu, že šmahem smáznul náš vztah, který byl moc hezký, chovali jsme se k sobě pěkně. Někdy jsme se chytli, oba jsme náladoví. Zůstala jsem u něj bydlet, doufajíc, že možná změní názor. Začal být odtažitější a pokusy o komunikaci nevyšly. Řekl mi i, že jsem ho uhnala, dala mu nůž na krk, buďto mi udělá dítě on nebo někdo jiný, a že jsem s ním ztratila rok života. To jsem neřekla.
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Mirko, dobrý den. Podle vašeho psaní on nebyl na nic takového připravený, v rámci společného života jste začala omezovat jeho životní styl. On asi není celkově připravený na stabilní partnerský vztah, natož na rodinný život se vším všudy. O rodině a dítěti s vámi sám od sebe nemluvil, vy jste začala být iniciativní - chápu vás, ale je otázka, jakou formou a v jaké chvíli jste to řekla. Jestliže říkáte, že jste si s ním promluvila o budoucnosti a rovněž o miminku, pal to není úplně optimální varianta. Nejdříve by - pokud vás to spontánně v rámci vztahu nenapadne oba - se mohlo začít mluvit více obšírně o tom, jestli by si někdy představoval i manželství, rodinu - ale na obecnější rovině. Takto mám pocit, že to vnímal jako nátlak na sebe a přešel do vzdoru. Jdu číst dál.
rozchody
Dobrý den,mám problém a nevím, co s ním mám dělat. Jsem s přítelem necelé 4 roky. Hodně jsme toho spolu zažili, byl u toho, když jsem si procházela těžkým obdobím. Ale neustále mě kritizuje, zakazuje mi chodit ven s přáteli, vážně mi často hodně nadává a i když se vážně snažím, tak si vždycky něco na mě najde. Mám pocit, že už nemám sílu tohle všechno snášet. Jen nevím, jak mám vztah ukončit. Je hrozně těžký něco takového udělat. Skončí jedna kapitola mýho života a nějak nemohu najít odvahu to udělat.
LR
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucko Rose. Resentiment je jedna věc, potřeba osvobodit se od něčeho, co nám ubírá energii, je druhá věc. Zkuste si pro sebe  pořídit seznam pozitiv, která nastanou ve chvíli, když se rozejdete. Pak to nechte aspoť pár dní ležet mimo a až se na to podíváte znovu, můžete si seznam zkorigovat. Rozchody jsou těžká věc, ale některé opravdu pomohou člověku opět se postavit na nohy a vydechnout. Pokud je to váš příběh, pak se tomu nebraňte, i když nejdřív samozřejmě nastane fáze pochybností, stýskání, atd. Je důležité překonat první měsíc, s dotyčným absolutně přerušit kontakty. Pozor-  mluvím o tom, kdy člověk vlastně ví, že mu rozchod pomůže, že vztah dlouhodobě stagnuje, nebo dokonce ubližuje.
rozchody
Dobrý den,
rozešla se se mnou moje přítelkyně, se kterou jsem byl 3,5roku, z toho jsme spolu 1rok bydleli. Rozešla se se mnou náhle a nečekaně, protože nějak prý zjistila že už mě nemiluje - ze dne na den. Prostě mi řekla, že už nebude s někým koho nemiluje. Podotýkám, že společné bydlení jsme měli zařízeno asi 300km od rodiny a veškerých přátel, protože přítelkyně zde studovala VŠ a já zde pracoval. Teď přestupuje na jinou VŠ. Já ale nevím co dál. Dojedu do bytu a stále jen vidím svoji přítelkyni, která zde vše pěkně zařídila a všechno mi ji připomíná. Nevím, jak to zvládnout, když jsem skoro vše dělal pro ni a teď mi ji vše připomíná. V noci se často budím, protože bych ji chtěl chytit za ruku, ale ona tady prostě není. Nevím, jak se hnout z místa.
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Milý Martine. Každý rozchod hodně bolí a člověk potřebuje čas na to, aby se opět do života nadechnul. Neočekávaný a nevysvětlený rozchod bolí ještě více. Přesto vám nikdo nedá radu, jak to zvládnout, jak se se smutkem neprobouzet v najednou prázdné posteli, nemít se koho chytnout za ruku, bez možnosti se s někým blízkým obejmout. Po každém rozchodu, pokud jsme milovali, nastává pocit prázdnoty a bolest. Ale zvládnout se to s časem dá. Ten čas si pro sebe dejte a teď hlavně nezůstávejte sám. Buďte hodně s lidmi, které máte rád a je vám s nimi dobře. Držím vám palce, ať to vše zvládnete brzy a hlavně dobře.
rozchody
Dobrý den, rozešla jsem se s klukem po 5 letech. Hlavním důvodem byla jeho žárlivost na mě a na mé kamarádky a byl majetnický, chtěl mě mít jen pro sebe. Minulý týden jsem se od něj stěhovala. Včera jsem si do bytu vracela ještě pro pár věcí. Nešlo si nevšimnout, že všude po bytě byly moje nebo naše společné fotky. Mám mít z něčeho (z něj) strach? On se ještě s rozchodem nesmířil. Podotýkám, že mi nikdy fyzicky neublížil.
Petra S1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petro 51. Je jasné, že se přítel nemohl po týdnu od vašeho rozchodu s rozchodem smířit. Nezvládl by to tak brzy ani tehdy, kdyby na vás nebyl tak závislý. Řekla bych, že se můžete připravit na jeho prosby, abyste se vrátila, že si všechny chyby uvědomil a že se změní, že bez vás nemůže žít. Bude to pro něj teď těžké bdobí. Jestli jste se ale rozhodla jednoznačně, naději mu nesmíte dávat - to by ubližovalo vám, i jemu. Ty fotky chápu, ale nebála bch se stalkingu, či něčeho podobného.
rozchody
02) Asi dva roky to v sobě dusila a spíš jen naznačovala. Čas nevrátím, ale vím, že bych to dokázal změnit. Nijak jsem jí neublížil, nepodvedl prostě až rozchod mi otevřel oči. I jsem jí to tak říkal, ale čím víc jsem naléhal, tím víc odmítala a k tomu ještě ten druhej. Rád bych se tedy zeptal na názor odborníka, jakou mám šanci, že si třeba za pár měsíců uvědomí, co jsem pro ní všechno udělal, že mi na ní záleží a přehodnotí svůj postoj. Kdekdo mi říká, ať se na ní vykašlu, ale já prostě bytostně cítím, že mám být s ní. Se všemi nedostatky, prostě to vím. Chtěla zůstat v kontaktu, bere mě jako dobrého kamaráda. Ale já to prostě nesnesu. Smazal jsem jí z facebooku, měsíc a půl jí už nepíšu, s tím, že až to překonám, třeba se ozvu. Třeba ne. Ona doufá, že se časem ozvu. Prý mi nechce ničit život a přeje mi, ať jsem šťastný. Ale nedokáže pochopit, že bez ní nemůžu. Ona si užívá života a já se o to pokouším, ale prostě nejde to. Děkuju předem
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Martine, nic jiného, než v předchozí odpovědi, nevymyslím. Jste ve fázi bolestného loučení, které jste si nevybral. Ale dál byste měl jít a půjdete. Potřebujete na to čas :-) Nebojím se o vás...
rozchody
01) Dobrý den, přítelkyně se se mnou po 8 letech rozešla s tím, že se potřebuje vybouřit a něco jí utíká a už mě prostě ani nemiluje. (byla se mnou od 14, ale byl to vztah na dálku) Asi dva měsíce po rozchodu to dala dohromady s jiným klukem, s kterým je šťastná. Cítí se s ním prostě volněji než se mnou. Já jí nikdy nijak neublížil, ale asi jsem jí mohl dávat víc najevo lásku. Chyběly tam takové ty spontánní doteky a prostě to co buduje vášeň a touhu. No abych to zkrátil. Měsíc dva jsem se pokoušel jí dát najevo, že na sobě pracuju, že jsem si to neuvědomoval a tak, ale už je prý pozdě a teď má tohohle a přes kamaráda vím, že prý by byla hloupá, kdyby se ho vzdala. Holt je teď zamilovaná a s tím nehnu. Ale také mi říkala, že kdyby byla zas sama, že mi druhou šanci dá. Že zapomene na negativa a dokázala by začít s čistým štítem. I zdůraznila, že to myslí vážně. Já bych o to moc stál, i když je to vlastně nedůstojné. Chyby byly i na mé straně.
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Martine, co říct? Váš vztah byl přetažený, ona potřebovala nový impuls. Pro vás byl novým impulsem rozchod - díky němu jste si začal více uvědomovat hodnotu vašeho vztahu a to, co jste mohl dělat jinak. Ale nevyčítejte si to. Vztah od jejích 14 a na dálku? Jakou mohl mít šanci na další pozitivní dlouhodobou perspektivu? I vy potkáte jinou dívku, kde bude vše nové :-)
rozchody
Dobrý den, je to 2 měsíce, co se se mnou exmanžel po 6 letech rozešel. Byla v tom žena, s kterou se i nadále vídá. Měli jsme komplikovaný vztah a máme spolu malého syna. Oboustranně se mají moc rádi a vídají se. Já ale stále doufám, že se ke mě vrátí. I když odpověď na tuhle otázku už patrně znám. Zajímalo by mě, jak se s tím vyrovnat. Nespím a trápím se. Měla jsem ho moc ráda, prosila jsem, aby se vrátil, ale on už je zdá se pevně rozmyšlený. Jak najít cestu se od něj odpoutat, když se s ním musím pravidelně vídat a komunikovat kvůli synovi? Děkuji za odpověď. Lucie
Lucie A.
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucie A. Kdyby existovaly univerzální návody na to, jak se vyrovnat s rozchodem, bylo by to úžasné. Ale každý to máme jinak. Vás čeká delší cesta k přijetí toho, že manžel je zamilovaný jinde. Je otázka, jestli příčinou jeho odchodu byla delší krize vašeho manželství, nebo objevení se nové ženy na scéně. Někdy je nový vztah důsledek rozpadu vztahu, někdy příčina rozpadu spokojeného vztahu. Teď jste důležitá vy, jak pro syna, tak hlavně i sama pro sebe. Nespavost, trápení se - patří to k reaktivním depresím, které vznikají na základě ztráty podstaty důležitých věcí v našem životě. Je dobré mít na začátek psychoterapeutickou i medikamentózní léčbu. Objednejte se u partnerského psychologa brzy, mluvte s ním o sobě. Pomáhá to. Je to profesionál, nemusíte mít pocit, že svými emocemi někoho zatěžujete. Pomůže čas a dobrá terapie. Život jde dál a po určité diobě se můžete těšit na to, co na vás čeká. Přeji vám přeze vše hezké léto!
rozchody
Dobrý den potreboval bych poradit.Chodil jsem s holkou 5 měsícu a pred týdnem mi řekla že není ve vztahu spokojená a že se chce rozejít.Když jsem se zeptal co ji vadilo tak řekla že jsem byl moc žárlivy a porád jsem se o ni bavil s jejíma kamaradama a kamarádkama.Když jsem se ji zeptal jestli mám ještě šanci tak řekla že neví.Pak jsme se pohadali na chatu a smazala si mě.Po tydnu jsem ji napsal omluvil se a ona si mě zase zpatky přidala a chatujeme.Myslíte že je nějaka naděje že bych ji mohl získat zpátky? Její kamarádky řikaji že pry at se už nesnažím že mě nechce.Je nam oboum 18let děkuji za odpověd
M
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, M. Vaše slečna vám to řekla poměrně jasně a zřetelně, vysvětlila důvody, vědí to i její přátelé,. Na vašem místě bych to vzdala. Asi jste ji dusil svou závislostí, přestala si vás vážit, přestal jste jí jako kluk imponovat. Nějak si to v sobě utřiďte, smiřte se s tím, a v dalším vztahu se snažte o větší míru nezávislosti ( pozor, to neznamená menší míru lásky )
rozchody
Dobrý den, asi před 3 rokama jsem se seznámil s jednou dívkou, která je ode mě 300 km. Zhruba před rokem a půl to naše obyčejný kamarádství vplanulo na vztah, který trval tak nějak ten rok a půl. Byl to tedy vztah na dálku, který klapal v pořádku, jezdili jsme k sobě a tak. Ale před týdnem mi z minuty na minutu napsala, že potřebuje pauzu. Neřekla, proč, trpěl jsem 4 dny depresemi, než mi to teda řekla a pak jsem se rozešli. Prý se objevil jiný, v její blízkosti. Docela mě ale vyšokoval ten její přístup k tomu a i když je to už týden zpátky, stále mám deprese, pořád žárlím na toho jejího novýho a pořád jsem ve stresu. A já nevím, jak se z toho stresu nějak dostat, protože už mě to nebaví takto pořád trpět. Nejde přestat na to myslet a to mi právě ubližuje, ale nejde to prostě. Poradíte nějaký způsoby, jak se z toho stresu dostat a vyrovnat se s tím? Děkuji.
Zdeněk
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdeňku. Budete to muset zvládnout - vztahy na dálku jsou složité a nemohou být tak živenné a naplňované, jako ty, kde spolu mohou dva lidé být nablízko. Přesto, vaše slečna mluvila o pauze a ne o definitivním rozchodu. Chápu, že se trápíte, že žárlíte, to je přirozená reakce. K rozchodům bolest patří.Deprese se budou postupně snižovat ( jejich intenzita ), čas je největší lék. Buďte hodně s lidmi, s nimiž vás život baví, podnikejte hodně věcí - prázdninové období k tomu láká. Zvládněte to brzy, přeji hodně sil :-)





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.