Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
rozchody
Dobrý den, rozešel se se mnou přítel a mně je to pořád tak moc líto a dávám vinu sobě. Předtím jsme byli kamarádi, pak jsme spolu začali bydlet a po měsíci chodit. Má dost kamarádů, každý den u nás někdo byl. Až toho bylo moc, tak jsem mu řekla, že by se to mohlo omezit. Čertil se, ale udělal to. Po roce jsem za ním přišla s tím, že si chci promluvit o budoucnosti a že bych chtěla miminko ( je mi 30 let, jemu 33). Vůbec to nerozdýchal a rozešel se se mnou. Že už musí myslet jen na to, jak ho podvedu s prášky. Řekl, že pokud bych přišla s těhotenským testem, že mi pomůže s kufry k rodičům. To jsem zase rozdýchávala já. Nemohla jsem uvěřit tomu, že šmahem smáznul náš vztah, který byl moc hezký, chovali jsme se k sobě pěkně. Někdy jsme se chytli, oba jsme náladoví. Zůstala jsem u něj bydlet, doufajíc, že možná změní názor. Začal být odtažitější a pokusy o komunikaci nevyšly. Řekl mi i, že jsem ho uhnala, dala mu nůž na krk, buďto mi udělá dítě on nebo někdo jiný, a že jsem s ním ztratila rok života. To jsem neřekla.
Mirka
rozchody
Dobrý den,mám problém a nevím, co s ním mám dělat. Jsem s přítelem necelé 4 roky. Hodně jsme toho spolu zažili, byl u toho, když jsem si procházela těžkým obdobím. Ale neustále mě kritizuje, zakazuje mi chodit ven s přáteli, vážně mi často hodně nadává a i když se vážně snažím, tak si vždycky něco na mě najde. Mám pocit, že už nemám sílu tohle všechno snášet. Jen nevím, jak mám vztah ukončit. Je hrozně těžký něco takového udělat. Skončí jedna kapitola mýho života a nějak nemohu najít odvahu to udělat.
LR
rozchody
Dobrý den,
rozešla se se mnou moje přítelkyně, se kterou jsem byl 3,5roku, z toho jsme spolu 1rok bydleli. Rozešla se se mnou náhle a nečekaně, protože nějak prý zjistila že už mě nemiluje - ze dne na den. Prostě mi řekla, že už nebude s někým koho nemiluje. Podotýkám, že společné bydlení jsme měli zařízeno asi 300km od rodiny a veškerých přátel, protože přítelkyně zde studovala VŠ a já zde pracoval. Teď přestupuje na jinou VŠ. Já ale nevím co dál. Dojedu do bytu a stále jen vidím svoji přítelkyni, která zde vše pěkně zařídila a všechno mi ji připomíná. Nevím, jak to zvládnout, když jsem skoro vše dělal pro ni a teď mi ji vše připomíná. V noci se často budím, protože bych ji chtěl chytit za ruku, ale ona tady prostě není. Nevím, jak se hnout z místa.
Martin
rozchody
Dobrý den, rozešla jsem se s klukem po 5 letech. Hlavním důvodem byla jeho žárlivost na mě a na mé kamarádky a byl majetnický, chtěl mě mít jen pro sebe. Minulý týden jsem se od něj stěhovala. Včera jsem si do bytu vracela ještě pro pár věcí. Nešlo si nevšimnout, že všude po bytě byly moje nebo naše společné fotky. Mám mít z něčeho (z něj) strach? On se ještě s rozchodem nesmířil. Podotýkám, že mi nikdy fyzicky neublížil.
Petra S1
rozchody
02) Asi dva roky to v sobě dusila a spíš jen naznačovala. Čas nevrátím, ale vím, že bych to dokázal změnit. Nijak jsem jí neublížil, nepodvedl prostě až rozchod mi otevřel oči. I jsem jí to tak říkal, ale čím víc jsem naléhal, tím víc odmítala a k tomu ještě ten druhej. Rád bych se tedy zeptal na názor odborníka, jakou mám šanci, že si třeba za pár měsíců uvědomí, co jsem pro ní všechno udělal, že mi na ní záleží a přehodnotí svůj postoj. Kdekdo mi říká, ať se na ní vykašlu, ale já prostě bytostně cítím, že mám být s ní. Se všemi nedostatky, prostě to vím. Chtěla zůstat v kontaktu, bere mě jako dobrého kamaráda. Ale já to prostě nesnesu. Smazal jsem jí z facebooku, měsíc a půl jí už nepíšu, s tím, že až to překonám, třeba se ozvu. Třeba ne. Ona doufá, že se časem ozvu. Prý mi nechce ničit život a přeje mi, ať jsem šťastný. Ale nedokáže pochopit, že bez ní nemůžu. Ona si užívá života a já se o to pokouším, ale prostě nejde to. Děkuju předem
Martin
rozchody
01) Dobrý den, přítelkyně se se mnou po 8 letech rozešla s tím, že se potřebuje vybouřit a něco jí utíká a už mě prostě ani nemiluje. (byla se mnou od 14, ale byl to vztah na dálku) Asi dva měsíce po rozchodu to dala dohromady s jiným klukem, s kterým je šťastná. Cítí se s ním prostě volněji než se mnou. Já jí nikdy nijak neublížil, ale asi jsem jí mohl dávat víc najevo lásku. Chyběly tam takové ty spontánní doteky a prostě to co buduje vášeň a touhu. No abych to zkrátil. Měsíc dva jsem se pokoušel jí dát najevo, že na sobě pracuju, že jsem si to neuvědomoval a tak, ale už je prý pozdě a teď má tohohle a přes kamaráda vím, že prý by byla hloupá, kdyby se ho vzdala. Holt je teď zamilovaná a s tím nehnu. Ale také mi říkala, že kdyby byla zas sama, že mi druhou šanci dá. Že zapomene na negativa a dokázala by začít s čistým štítem. I zdůraznila, že to myslí vážně. Já bych o to moc stál, i když je to vlastně nedůstojné. Chyby byly i na mé straně.
Martin
rozchody
Dobrý den, je to 2 měsíce, co se se mnou exmanžel po 6 letech rozešel. Byla v tom žena, s kterou se i nadále vídá. Měli jsme komplikovaný vztah a máme spolu malého syna. Oboustranně se mají moc rádi a vídají se. Já ale stále doufám, že se ke mě vrátí. I když odpověď na tuhle otázku už patrně znám. Zajímalo by mě, jak se s tím vyrovnat. Nespím a trápím se. Měla jsem ho moc ráda, prosila jsem, aby se vrátil, ale on už je zdá se pevně rozmyšlený. Jak najít cestu se od něj odpoutat, když se s ním musím pravidelně vídat a komunikovat kvůli synovi? Děkuji za odpověď. Lucie
Lucie A.
rozchody
Dobrý den potreboval bych poradit.Chodil jsem s holkou 5 měsícu a pred týdnem mi řekla že není ve vztahu spokojená a že se chce rozejít.Když jsem se zeptal co ji vadilo tak řekla že jsem byl moc žárlivy a porád jsem se o ni bavil s jejíma kamaradama a kamarádkama.Když jsem se ji zeptal jestli mám ještě šanci tak řekla že neví.Pak jsme se pohadali na chatu a smazala si mě.Po tydnu jsem ji napsal omluvil se a ona si mě zase zpatky přidala a chatujeme.Myslíte že je nějaka naděje že bych ji mohl získat zpátky? Její kamarádky řikaji že pry at se už nesnažím že mě nechce.Je nam oboum 18let děkuji za odpověd
M
rozchody
Dobrý den, asi před 3 rokama jsem se seznámil s jednou dívkou, která je ode mě 300 km. Zhruba před rokem a půl to naše obyčejný kamarádství vplanulo na vztah, který trval tak nějak ten rok a půl. Byl to tedy vztah na dálku, který klapal v pořádku, jezdili jsme k sobě a tak. Ale před týdnem mi z minuty na minutu napsala, že potřebuje pauzu. Neřekla, proč, trpěl jsem 4 dny depresemi, než mi to teda řekla a pak jsem se rozešli. Prý se objevil jiný, v její blízkosti. Docela mě ale vyšokoval ten její přístup k tomu a i když je to už týden zpátky, stále mám deprese, pořád žárlím na toho jejího novýho a pořád jsem ve stresu. A já nevím, jak se z toho stresu nějak dostat, protože už mě to nebaví takto pořád trpět. Nejde přestat na to myslet a to mi právě ubližuje, ale nejde to prostě. Poradíte nějaký způsoby, jak se z toho stresu dostat a vyrovnat se s tím? Děkuji.
Zdeněk
rozchody
Dobrý den,

jsem po rozvodu s manželem, naše manželství vydrželo skoro 26 let. Manžel byl psychický agresor, zejména vůči dvěma dětmi a posléze i mně. třetí dítě si k sobě naopak připoutal skrze peníze. Roky jsem se snažila rodinu udržet v přijatelných mezích soužití, poslední roky se agrese manžela zvyšovala a já už jen pasívně vyčkávala, co bude, případně ještě zkoušela vše rovnat. Velmi jsem se bála momentu, kdy přijdu o jedny (děti) anebo o druhého (manžela). manžel to pak vpodstatě sám rozhodnul krokem, který pro mne nebyl akceptovatelný. Rozvod, který jsem podala já, akceleroval jeho velmi agresivní chování k nám, které trvá. Doufala jsem, že se k situaci postaví čelem, ale došlo k pravému opaku. jsem zdevastovaná tím, že se mi nepodařilo nakonec manželství udržet, ničí mne současný stav (ignorace z jeho strany, naschvály, podvody, agresivita, on sám si dělá, co chce) a bojím se, jak to bude dál pokračovat. Kde na to vzít sílu? Kde se zastaví jeho velmi nepříjemné chování k nám? Myšlenku společného soužití někdy v budoucnosti s manželem, "který pochopil", pomalu opouštím, vůbec nevím, jaký impuls by to mohl způsobit. Normalizaci vztahů bych si velmi přála. Děkuji za Váš pohled - otázka upravena poradcem
Lila
rozchody
Dobrý den,

manželova matka je osobnost s hysterickými rysy, manžel vyprávěl, jak zažíval situace, kdy se složitě dostávali do koupelny, kde ona vyhrožovala sebevraždou, honili ji kolem rybníka (chtěla se utopit), na výletech autem jim vyčítala kde co (nemohli utéct) a ještě nějaké další věci. Navíc je tchyně lakotná, všichni jí museli své peníze odevzdávat, ona by si pro korunu nechala vrtat koleno. Když měla diváky (v kostele, před koledníky), tak byla štědrá až příliš. Manžel rysy bohužel zdědil. Dlouho to nebylo příliš znát anebo jsem to ztolerovala anebo si nějak nahradila. Bohužel po mnoha letech soužití se manželův v dětství získaný problematický vztah k ženám prohloubil, protože začal startovat i na maličkosti, které by běžnému člověku nepřišly ničím zvláštní, začal velmi nevycházet s dcerou, zatlačoval ve vztahu i mě. Roky jsem nabízela pomoc se zprostředkováním léčby, odmítal, párkrát jsem ho někam dostala, nemělo to smysl, protože se přetvařoval. Zároveň poměrně dost zbohatl v podnikání, a to umocnilo celé jeho chování - vztah k ženám, k rodinným příslušníkům, k penězům. Jekyll - Hyde. Navenek úžasný, uvnitř manipulátor, často agresor. Že nám ubližuje, věděl (zjistila jsem až mnohem později, přiiznal se), stejně tak si uvědomoval i chyby, které v chování k nám dělal (různé podvůdky, finanční represe, záměrné verbální ubližování... dělalo mu radost, že má tzv. navrch). Někdy se asi i cítil vinen, jenomže vinu přiznat nechtěl, a tak zase útočil - záměrně vyhledával vinu u jiných. Korunoval to mimomanželským vztahem. Manželství se rozpadlo. Dva roky jsem v tom plavala, psychicky jsem byla na dně, protože do poslední chvíle jsem se snažila to vydržet, ustupovala jsem, jeho excesy jsem přehlížela ve snaze vydržet (pro sebe to vzal jako že si ho dostatečně nevšímáme a nevážíme si ho), přečetla jsem spoustu literatury a dneska vím, že jsem měla být více asertivní (i když pomohlo by to?) a že v řadě případů šlo o jeho zdegenerovanou komunikaci. Momentálně je to pořád velice špatné, spíš se to prohlubuje. Ráda bych však s ním alespoň trochu mluvila, myslím, že není šťastný a propadá se víc, ale on nechce, protože se asi cítí mnohem více vinen (rozpad vztahu, obrovské podvody s majetkem, s milenkou to není svět až tak úžasný - asi se okoukala...). Je z toho nějaká cesta ven? Pořád ho vnímám jako dloholetého partnera a otce mých dětí. Děkuji Vám moc.
Šárka
rozchody
Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně mé situace, 5 let jsem s přítelem a z toho rok jsem měla poměr s milencem. Nyní jsem pouze s přítelem,ale oba jsme si promluvily a nevíme zda pokračovat , bohužel už k němu necítím lásku a myslím stále na milence.Přítel by chtěl zachránit vztah,ale oba cítíme že se spíše odcizujeme. Jsem ze všeho zmatená a nevím co dělat. Chtěla jsem být s milencem a i se pro něj rozhodla, on už nemohl situaci unést,ale ještě to vypadalo nadějně, psal třeba,že věří že spolu budeme a chtěl mi dát čas,ale postupem přestal komunikovat a když jsme se viděli rozešel se ošklivým způsobem,jen říkal proč spolu nemůžeme být, že mě nemiluje tak jak by chtěl,že jsme každý jiný. Nějak se snažím s tím vyrovnat ale nechápu ten rozchod, ten obrat najednou jakoby mě nesnášel a měl na mě vztek,že srdce by chtělo ale hlava nemůže říkal. a i když jsem před ním brečela tak mi stejně dokázal říct ošklivé věci. Nevím jestli jsem netlačila moc na pilu,děkuji za odpověď.
Hana Č.
rozchody
Dobrý den,

došlo u nás k rozvodu - manžela pohltilo podnikání, začal se ještě víc sebeprosazovat, upřednostňovat syna, jezdit i na akce jen sám - nešlo to změnit, vždy si našel výmluvu, například že ostatní manželky taky nejedou. Střídaly se spíše špatná období (neviděl na nás nic dobrého) a lepšími (šli jsme na večeři, musela jsem za ním přijet - bydlel tehdy ve "firemním", odvézt ho, zaplatit ji, byla jsem vlastně jako host na návštěvě, i když firma patřila naší rodině, necítila jsem se dobře, manžel mi dával najevo, že to má on, nikoliv my). Pak stejně odešel úplně. Se vším majetkem (proces dělení bojkotuje již rok a půl), stará se jen o sebe a své podnikání, s dětmi mluví, jen když on chce a ony dělají to, co on chce (střídá známosti), okázale dává najevo, že je bohatý, flirtuje se všemi ženami okolo, my s dětmi jsme vzduch či dokonce naopak jej obtěžujeme - on dává svolení k tomu, zda-li za ním mohu přijet projednat rozvodové věci apod. Přiznám se, že mě to jednak uráží (není to tak dávno, co jsem ho naprosto zdevastovaného vezla z nemocnice a pečovala o něj, než se mu udělalo lépe) a bolí zároveň - po letech péče o něj, domácnost, děti, rodinu jako takovou, řešila jsem konflikty mezí jím a dětmi, mezíi jím a zaměstnanci...Paní doktorko, kde se v lidech bere takový obrat k takovému chování? Co mohu dělat, abych se neutrápila? Tíží mne i složitá finanční situace. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Kamila
rozchody
Paní Douchová,

po mnoha letech manželství se náš vztah rozpadl kvůli osobní krizi manžela, kterou jsme nezvládli, a následně jeho nevěře, s níž odmítl skončit (v období jeho krize jsem zvolila taktiku vyčkávání, aby měl čas si ujasnit, co v životě chce, a on si zvolil milenku, asi jsem měla být razantnější v přístupu a v trvání na společných aktivitách, nevím). Proběhl rozvod, který jsem podala z obavy ze ztráty společného majetku (obavy se částečně vyplnily, SJM ještě není a hned tak nebude dořešeno). Ačkoliv manžel celkem k mému překvapení snadno svolil k rozvodu (byl k tomu tlačen milenkou a její rodinou), rozdělení SJM je něco, co bohužel v této chvíli asi náš společný vztah úplně dorazilo. již po odhalení nevěry se mnou manžel přestal naprosto komunikovat (měl asi strach, že ho budu přemlouvat k návratu - na dvou schůzkách jsem se s ním pokoušela domluvit, co bude s námi dál, vše vetoval), teď je to zapykané úplně. Je to pro mne hrozná situace, s níž si nevím rady. Velmi ráda bych se začala pokoušet o nějaké narovnání, ale nevím, jestli je to vůbec reálné a má-li to vůbec smysl do toho vkládat energii. Děkuji velmi.
Zlata
rozchody
Dobrý den, po 6 letech se semnou rozešel přítel. S vysvětlením, že bohužel náš vztah nevidí napořád ( 3 roky jsme spolu bydleli) a že už nemáme společné zájmy ( což není pravda společné zájmy jako cestování, kolo, přátelé mi nepřipadá jako málo společných zájmů) rozchod pro mě i pro naše okolí byl velký šok. Nikomu se o tom, že to chce skončit nesvěřil ani nejlepšímu kamarádovi. No ale teď měsíc po rozchodu začal chodit se svou kolegyní. A já vůbec nevím jak to mám překousnout. Jinak mě je 23 a bývalému 30.
Tereza
rozchody
Začala jsem se dozvídat,že můj partner kradl a podv áděl mě mezitím,co se po nocích chodíval bavit a já zatím čekala jeho dítě,za které tak moc bojoval. Neunesla jsem to.Z každé strany jsem slyšela ať ho nechám být,že mě ztáhne ke dnu.Náš vztah se úplně propadl.Začaly podvody, výčitky, hádky, urážky, z obou stran.Já jsem ho ponižovala a shazovala při každé možné příležitosti.Nabíralo to obrovských rozměrů.Přišlo pár rozchodů,ale touha po rodině byla u obou silnější.Ale ani jeden z nás nevěděl jak na to.Nakonec docházelo až k domácímu násilí i výjezdům policie.Až po šesti letech jsem vztah ukončila a odstěhovala se do jiného města.Teď to byl rok,co jsme od sebe.Já si však začínám uvědomovat,že mi partner chybí,že já s malou a bez něj nejsme úplné.Uvědomuji si i svoje chyby i to,že jsem vše řešila s horkou hlavou.Místo abych se snažila nám pomoci.Můj bývalý partner mi stále píše,a chce abychom se to pokusili zachránit dříve než v příštím životě. Myslíte, že je to možné? Děkuji
Mila2
rozchody
Dobrý den,chci se poradit.S mým bývalým partnerem jsme se poznali před 7 lety.Mu bylo 16 a mě 18.Byl mezi námi věkový rozdíl a navíc měl pouze základní vzdělání.Ze strany rodinných příslušníků mých i jeho,jsme byli neustále pod tlakem.Byli jsme spolu 2 roky a až na jeho silnou žárlivost bylo vše v podstatě v pořádku.Po dvou letech jsem otěhotněla.Studovala jsem VŠ a zvažovala jsem potrat.Partnerovi ovšem velmi záleželo na tom,abychom spolu založili rodinu.Slíbil,že vše zvládneme a oznámil to mé rodině,která nakonec souhlasila s ním.Těhotenství probíhalo fajn,zvládala jsem i studium i domácnost.Pak ovšem nastal zlom a zdálo se,jako by můj partner nebral miminko jako nový začátek ale jako konec dosavadního bezstarostného života.Začal pít,chodil se bavit a kolikrát nepřišel vůbec domů.Začal hrát automaty.Úplně o mě ztratil zájem.Po porodu se na čas vše uklidnilo.Když se nám narodila dcerka, stáli jsme u postýlky a společně nad tou krásou plakali.Jenže já se začala dozvídat o tom,jak můj
Mila
rozchody
Dobrý den,paní doktorko,dostal jsem se do problémů,po 30 letech spokojeného manželství mi manželka zdělila ,že náš vztah vyhořel a že si našla milence.Po 2 měsíční známosti mi v lednu oznámila,že se k němu odstěhuje.Před měsícem k tomu došlo,milenec je o 3 roky mladší než ona a ona si ho kupuje různými dárky.Se stěhováním musela čekat až se od něj odstěhuje jeho bývalá přítelkyně,je 2x rozvedený a partnerky dost střídá,někdy vede i dva vztahy současně.Tohoto muže znám a něco mi o něm pověděli i lidé co ho znají déle než já.Dost často vysedává v restauraci kam za ním manželka jezdila každý den,když se neměli kde scházet.Vychovali jsme dvě děti,které už s námí nebydlí.Svoji manželku mám neustále rád a dokážu ji i toto odpustit,stále na ní myslím,byl jsem na ni dost závislý,chodím jak tělo bez duše a doufám že se vrátí.Prosím o Vaší radu s tímto problémem.
milan
rozchody
Dobrý den,
je to měsíc, co jsem se poněkolikáté rozešli s přítelem, zpočátku jsem o něj bojovala, chtěla ho zpátky, pak jsem si to rozmyslela, jenže teď o mě bojuje zase on, říká, že si uvědomil, jak jsem pro něj důležitá a že se chce změnit, že si uvědomuje jak špatné jeho chování bylo. Celý náš vztah provázejí hádky, hádky kvůli hloupostem, ale jsme oba příliš hrdí, abysme z hádky vystoupili první a často to dopadlo rozchodem, jen z principu, aby ten druhý vyhrál hádku, hned po rozchodu jsme se k sobě vrátili, ale tentokrát to bylo jiné, už jsme od sebe měsíc, nechci o něj přijít, ale bojím se dalšího zklamání. Chtěla bych to s ním ještě jednou zkusit, ale bojím se reakce mé rodiny a přátel, přece jen už to tady bylo tolikrát.
Hana
rozchody
na nic koncentrovat. Myslíte, že je ještě naděje, že k sobě někdy najdeme cestu? Děkuji.
Kateřina
rozchody
Dobrý den. Před třemi týdny mě opustil přítel. Je pravda, že jsme se už delší dobu jenom hádali a rozchod byl na spadnutí, ale vždy mě přesvědčil, že stojí za to bojovat za to, co jsme spolu za ty čtyři roky mezi sebou vytvořili. Následkem toho jsem si na léto nedělala žádné plány, chtěli jsme být spolu a odmítla se zúčastnit Erasmu. Náhle přišel on s tím, že už to mezi námi neklape a je čas jít dál a ze dne na den se mnou přerušil kontakt. Společným kamarádům tvrdí, že už je tohle uzavřená minulost a ve svém životě mě už v žádném případě nechce. Nedávno jsem zjistila, že odlétá na léto za sestrou do Kanady a pak odjíždí na půl roku na stáž do Anglie se svoji spolužačkou. Připadám si podvedená, ale i přesto mi chybí a chtěla bych to vrátit zpátky. Obávám se ale, že jeho nové zážitky mi ho ještě víc vzdálí. Sama bych také nejraději někam vycestovala, ale díky jeho přání společného léta a příštího půl roku jsem si o Erasmus nezažádala a nyní už to není možné. Nespím, nejím a nedokážu se
Kateřina
rozchody
Dobrý den, po 5 letech jsme se rozešli s přítelem. Vztah od začátku byl hodně divoký,samá hádka, neshody, ale i tak jsme se měli rádi a prožili spolu řadu hezkých chvil.Rozchod přišel, ale z ničeho nic, kdy jeden den byl přítel milý a druhý den oznámil, že je konece, že to semnou již nemůže vydržet. Bohužel to přišlo v nevhodnou dobu - 3 týdny před mýmy státanicemi. Nevím jak dál,nemohu se soustředit na učení. Ačkoliv jsme se už nemilovali a poslední dobou šlo jen o sex, mám ho i tak ráda. Proč, když už to nebyla láska to tolik bolí.
Lucie
rozchody
Paní psycholožko,

manželje psychicky trochu labilnější a vyžaduje větší pozornost a obdiv než je obvyklé (standartní provoz v rodině vnímá jako to, že se mu nikdo nevěnuje). O pozornost tedy velice stojí, ale vynucuje si jí velice nešťastně - jako malé děcko, které někdy neví, co chce a zlobí (bouchne, vzteká se, uráží se...). Bohužel se po mnoha letech náš vztah kvůli tomu rozpadl - manžel překročil hranici a našel si mimomanželský vztah a velmi okázale a nešetrně vůči nám to dával najevo. Možná je to divné (všichni kolem kroutí hlavou), ale já bych stála o vztah dál - možná jsem příliš konzervativní,možná se neumím odpouztat od minulosti, kdy to bylo docela dobré. Jaký je váš názor a co byste mi poradila, co pro to mohu udělat.Manžel je pořád uražený (jsme rozvedeni), dělá ze sebe oběť. Děkuji.
Alice
rozchody
Dobrý den,

po 30 letech se mi rozpadlo manželství. Prvních 23 let bylo pěkných, i když tíže balancování vztahu byla ležela na mně, ale dělala jsem to ráda, domov s dětmi v úplné rodině mě hodně naplňoval. Dalších 7 let se situace začala zhoršovat - manžel povýšil, začal vydělávat víc peněz, začal vymrzovat, přestal do rodiny investovat - peníze, energii, čas, jen očekával, že bude brát. Našel si pro sebe důvod, že si ho nevšímáme a že je v domě nepořádek (obojí nebyla pravda). Zatímco já vnímám rozvod jako prohru, on se staví do role oběti. Teď cca měsíc všem začal vyprávět, jak je to vlastně skvělé, jak se té hrozné manželky zbavil. Fakt jsou ti chlapi tak splachovací anebo je to póza? Opravdu nemají pocit, že o něco hodně důležitého přišli?
Zita
rozchody
Paní doktorko, rozpadlo se nám manželství. Manžel začal být nespokojený, hledal na všem chyby, začal se různě vymezovat (např. při obědě dlouze přemýšlel, jestli si má dát polévku, z jídla si dal jen část - třeba jen maso), nakonec se rozhodl odstěhovat. Našel si o dost mladší přítelkyni, s níž občasně jezdí na výlety se svými přáteli, koupil si drahé auto. S dětmi má konfliktní vztah. Bojkotuje porozvodové procesy, zejména majetkové vyrovnání, nechce rozdělit firmy, z nichž jsme měli příjem. Lze říci, že rozvodem se pro něj nic nezměnilo, naopak -- je to pro něj lepší, protože se zbavil starostí o domácnost, financování rodiny. A on sám to říká i ostatním - mám se skvěle jak nikdy, cvičím, zhubl jsem, super život, už si budu jen užívat. Vinu za rozvod dává mně. Já naopak prožívám lítostivé pocity ze ztráty manželství, velkých investic do zázemí, vztahu, toho, jestli jsem nemohla dělat víc (do poradny a k psychologovi jsem ho dostala jen dvakrát, pak odmítal, další odbornou pomoc nechtěl, prosila jsem ho mockrát, on se obhajuje tím, že mi psal maily, to však byly jen výčitky a vzkazy typu, když nebude po mém, tak se rozejdeme - interpretace psychologa, s nímž jsem to konzultovala), s penězmi vycházíme tak tak. Jak se znovu nadechnout? A lze se vrátit ještě zpět? Děkuji za Váš názor.
Zuzana
rozchody
Paní doktorko, Vaše poradna je skvělá, ráda si ve vašich odpovědích čtu a občas - přiznám - hledám i odpovědi, když je to problém v něčem trochu podobný mému. Mám na Vás dotaz jiný: kolik lidí, kteří se rozvedli, se k sobě zase vrátilo? Existují nějaká čísla, zkušenosti? případně jak dlouho jim trvalo, než se jinde "poučili" a spolu se zase "našli"? Dojdou ti lidé k nějakému poznání? Změně hodnot, vidění? Děkuji a moc Vám držím palce. - otázka upravena poradcem
Milada
rozchody
Dobrý den. Před 3 týdny jsme se s přítelem rozešli po 6 letech vztahu.Nikdy jsme se nepohádali,ve všem si rozumíme,společně se smějeme.Přišlo to náhle,když jsem zmínila společné bydlení.Do teď to nebylo možné,jelikož jsem studovala.Najednou mi řekl,že se stěhovat nechce a mám si raději najít jiného.Poté jsme si psali a dozvědela jsem se,že by si rád ještě užíval života.Chce cestovat po Africe atd. kam já se bojím.Vždy jsem ho v tom podporovala.Řekl mi,že ho napadla myšlenka,jaké by to bylo s jinou,více aktivní.Jelikož o mně pochyboval,považoval za rozumné mi to říct a zbytečně mi nedávat naděje,že se společně přestěhujeme.Také se v našem okolí hodně řešila svatba,prý po 6 letech bychom měli.Mě je 23 a jemu 27.Já ale děti ani svatbu nechci.Také jsem se měla přestěhovat do jeho bydliště.Řekl mi,že se bál,že tam nikoho neznám a měl by mě denně ,,na krku,, a přišel i o poslední soukromí.Ovšem i teď jsme s sobě slušní a v kontaktu.Je možné,že se jen lekl a po čase se k sobě opět vrátíme?
Justýna
rozchody
Dobrý den, po 3 letech se se mnou rozešel přítel. Celou dobu bylo vše v pořádku a až poslední měsíc jsme se začali hádat. Já jsem často kvůli hádkám brečela a na to mi řekl, že se se mnou rozchází, protože mě dál nechce trápit. Problém je v tom, že spolu stále bydlíme, stěhuji se za týden a on se ke mě chová, jako by se nic nestalo. Pohladí mě, řekne mi, že jsem krásná,atd. Po 3 týdnech rozchodu jsem se ho zeptala, jestli tomu nedáme ještě šanci, protože ho stále miluji. Na to mi odpověděl, že mu teď nic nechybí, že mu musím dát čas, aby si vše uvědomil, a že mě má stále hodně rád a nikoho teď nechce. Já jsem úplně na dně, každý den probrečím a nevím, co mám dělat. Nechává mě v naději, ve kterou stále doufám. Hrozně mi stále chybí.. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Děkuji
Katka
rozchody
Dobrý den, paní doktorko. Rozpadlo se mi po mnoha letech manželství, manžel se stýká s výrazně mladší ženou. Úplně zpřetrhal kontakty, nemluví s námi, bydlí odděleně. Byl to pro mne šok, bolest, pád na úplné dno. Manžel sice prožíval nějaké chmury padesátníků, ale já doufala v to, že to přejde a přežívala asi s nějakou iluzí. Potíž je v tom, že se nemohu zbavit citové závislosti na něm a doufání, že se to obrátí, on se vrátí a bude líp. Neustále přemítám, kde jsem udělala chybu, kde se to zlomilo, že se rozhodl odejít (asi už nějakou dobu hledal) a hodně mluvím s kamarádkou o tom. Ta si všimla jedné věci - že z mého vyprávění čiší mnohde strach z manžela (život s ním nebyl zrovna růžový, často jsem rezignovala, k mnoha věcem byla tolerantní, některé věci mu proto snadno procházely, mávla jsem rukou, neřešila, bylo to jednodušší). Myslíte, že strach může být tím, co mne k němu poutá? děkuji
Jana
rozchody
Dobrý den, paní doktorko. obracím se na vás s prosbou o radu. Jsem mladý student a nemám s rozchody moc zkušeností. Dnes jsem se po dvouletém vztahu se stejně starou přítelkyní rozešel. Rozchod proběhl po telefonu během 15 minut. Rozchod není reakcí na nějakou hádku či neshodu, ale je z důvodu dlouhodobých problémů. Myslím že z mého chování rozchod podvědomě čekala, ale jsem její první partner a myslím že jsem ji hodně ranil. Během rozchodu mě zkoušela přemlouvat. Navrhovala "pauzu" nebo aby jsme se občas alespoň vídali nebo si jen psali a volali. Vše jsem odmítal s tím, že to nepřinese nic dobrého. Jediné co jsem uznal za vhodné je, že by se ráda rozloučila s mou rodinou, která ji má mimochodem ráda. Když už jsem ji zodpověděl všechny otázky co na mě měla a došlo na pláč, tak jsem se s ní rozloučil. Teď mi několikrát volala (ukončil jsem to pokaždé) a píše mi, že má další otázky a prosí o hovor. Mám na to reagovat nebo je pro nás oba lepší si zachovávat odstup? Děkuji za odpověd. - otázka upravena poradcem
petr
rozchody
Dobrý den, velice se trápím. Rozvedli jsme se po dlouholetém manželství, manžel si našel mladší přítelkyni. Ze dne na den to "usekl" a nekomunikoval, a ani teď to není lepší. Celé roky se mnou manipuloval, podřizovala jsem se. Dělal to hlavně v posledních letech, například z nepříjemné situace, kterou zavinil on, mne obvinil slovy - tobě to vyhovuje, mně ne - a hned mi za to vynadal, jaká jsem, přitom to nebyla pravda, já jsem tak tak přežívala, spíš on zažíval období volnosti a svobody. Psycholožka, která ho zná, řekla, že se nezmění a že neví, co chce. Rozvod mne neskutečně bolel, spadla jsem de facto na dno a tři měsíce tam byla. Manžel mezitím zažíval šťastné okamžiky s milenkou, s přáteli, na cestách, při dalších aktivitách. Můj problém je to, že sice začínám vnímat, jak mi ubližoval a ublížil, ale vpodstatě denně na něho a náš společný život myslím, lituji ztracených přátel a známých, závidím jim i manželovi spokojený život a sama se potýkám s řadou problémů, které na mně po rozvodu zůstaly - děti, peníze,, zvířata, dům, který potřebuje opravy... Jak se mám zbavit svého závislého vztahu na manželovi, který se asi už stejně nevrátí? velice mne to omezuje, neumím se soustředit na důležité věci, propadám depresím, lítosti, pláči... Děkuji - otázka upravena poradcem
Sabina
rozchody
Dobrý den,je mi trapné si psát o radu,ale už nevím co dělat. Nevím jestli mám deprese,ale sem pořád smutná,nic se mi nechce,když zrovna nepracuju tak nejraději ležim doma..sama,začalo to po rozchodu s přítelem,kterého pořád strašně miluju ,byl dokonalý ,vždycky sem si takového přála,s ním sem byla princezna..postupem času se měnil...hádky,nevěnoval se mi.sebral se a odešel,pak sme se k sobě tisíckrát vrátili, klapal sex a všechno,ale přišla sem mu na podvody,za mnou jezdil jen na sex a nic víc.... nejsme spolu ale neumim bez něj být,vim že se ponižuju ,každý mi říká,že takový za to nestojí...ale nejsem schopná bez něj fungovat... on tvrdí,že ve mě chyba neni,že on se cítí nevyřáděný...je mu27,mě 21,vím ,že s ním nemůžu být,utrápil by mě,ale nevím jak se zbavit svých úzkostlivých stavů,pořád pláču,nedokážu pořádně pracovat,bavit se s lidmi,špatně spím,cítím ,jako by mi mělo každou chvilkou prasknout něco na hrudi...myslím jen na něj, už to vše trvá přes půl roku
zuzana
rozchody
Dobrý den, jsem po rozpadu dlouholetého vztahu (26 let) a bolí to velmi. Poslední roky s ním nebyly jednoduché - potřeboval si na nás uplatňovat moc, ukrýval peníze anebo se snažil vydělávat i na nás (např. jsem pomohla prodat nějaké víno - dostala jsem provizi - ale ve víně. manžel se nabídl, že ho prodá kamarádům, ale nechal si z toho polovinu peněz.), nevěděl, jestli odejít nebo zůstat, pořád mu něco vadilo, a vůbec mám pocit, že nevěděl, co sám se sebou. Našel si jinou, o hodně mladší, tvrdí celému okolí i dětem, že ona je lepší než já. Známí říkají, že to s ním asi umí líp. Ale co? A že on se asi změnil. Ale v čem? Změní se starší člověk ve skrblictví? V touze po moci nad druhým? Zhojí se mu komplexy méněcennosti? Přestane používat zdegenerovanou komunikaci? Přestane mít výkyvy nálad? Depresivní stavy? Přestal chodit na angličtinu (škoda, to mu docela prospívalo), přestal jíst (zhubl za 3/4 roku 8 kg), prý chodí běhat (to vydržet vždy jen párkrát), ale asi to není zcela podle jeho představ. Jen se strašně bojí, aby nebyl sám.
Paní doktorko, z Vašich zkušeností, jak se to asi bude vyvíjet dál? Potřebujeme se domluvit s manželem na nějakých věcech, ale on se vyhýbá... děkuji
Karolina
rozchody
Dobrý den, už nevím, kudy kam. Manžel odešel ze společné domácnosti, bydlí jinde (sice sám, ale vlastně v našem společném). Nechal mě v domě se studujícími dětmi, které jsou přes část týdne ve škole. Přestal mi dávat i peníze. Mám náročné zaměstnání a musím zajišťovat chod celého domu i se zvířaty. Manžel si našel výrazně mladší přítelkyni, nebydlí s ní, ale vodí si ji tam, kde bydlí.Navíc se oba chovají velice neohleduplně. Děti ji nesnášejí, a tudíž jsou hlavně se mnou.Dětem jsem v jejich šoku z otce slíbila, že dům bude jejich zázemím a domovem a že jim tam nikoho nepřivedu. Zejména dcery se otcovo chování velice dotklo. Jsem z toho však velmi unavená a jsem na tom vlastně hůř než ženy, které mají nezletilé děti - děti mohou dát otci buď do střídavé péče nebo na střídačku o víkendech mají volno. Děti za otcem jít nechtějí, takže péče o ně zůstala jenom na mně. manžel si uživá s milenlkou svobodného a volného života, navíc manžel si nechal všechny naše peníze. A přiznám se, že i závidím. A jsem velice unavená. Stres dětí ze situace totiž zůstává jenom na mně. Děkuji za Vaši pomoc.
Jarka
rozchody
Dobrý den, poté, co jsem nastoupil do nového zaměstnání, jsem potkal slečnu a ihned jsme si padli do oka. Má přítele, ale přesto jsme spolu asi půl roku chodili ven s spali spolu. V léťe to ale ukončila, ale ted se potkáváme každý den a ja bych ji moc chtěl zpět, mám ji pořád moc rád. Vubec nevím co mam delat, uz jsem zoufalý. Na to ze bych si nasel nejakou jinou vubec nemam pomyšelní děkuji za odpověď.
Adam
rozchody
Paní doktorko,

jak mám vysvětlit manželovi, že "jím" vydělané peníze (stejně jako "mnou" vydělané peníze) patří do společného jmění manželů bez ohledu na to, kdo kolik přispěl? Dělíme po rozvodu majetek a manžel to pojal tak, že on není ten, kdo požaduje, ale který musí dávat. Bohužel manžel je lakomý celý život a peníze, které mi dával na domácnost, bral jako "platbu za služby". Ke konci manželství mi pak přestal na domácnost přispívat a dával mi pouze miniaturní peníze "na psy". A když jsem se po příspěvku ptala, řekl, že pokud něco chci, mám si říct dětem (sice žijícím se mnou v domácnosti, ale studujícím). Vyrovnání řeší právník, ale domluvy s manželem jsou velice manipulativní z jeho strany, pro mne únavné a nepříjemné. Děkuji za Vaši radu. - otázka upravena poradcem
Renata
rozchody
Dobrý den, manžel odešel za paní o 16 let mladší. Nějak se s tím srovnávám, co mě však velice bolí je to, že celému okolí vypráví, že ode mne odejít MUSEL, protože se se mnou nedalo domluvit (opak byl pravdou, dostal tři šance a všechny promarnil). Nyní dětem vypráví, že s novou paní je to LEPŠÍí než se mnou, že se už nevrátí (nebydlí spolu, ona za ním jezdí párkrát do měsíce, je usměvavá, milá, protože nemusí řešit běžné problémy a on se tu chvíli snaží) a jaká já jsem hrozná. Paní s ním asi manipuluje proti nám, protože nám začíná dělat naschvály, dospělé dceři přikazuje, že se musí k paní slušně chovat, případně ji vyhazuje z našeho bydlení, kam ona za ním jezdí, případně dceři vyhrožuje, že nám začne dělat problémy, pokud tomu tak nebude. Jak se můžeme bránit? děkuji
Alena
rozchody
Takže jsme tedy "přátelé". Bývalý je pomalu lepší kamarád jak přítel, do teď se mu svěřuju se spoustou věcí, skoro každý víkend mi napíše jestli nezajdem na pivo nebo tak, často si píšeme, jenže já do něj nepřestala být zamilovaná, což je samozřejmě problém. A já bych byla opravdu ráda kdybychom mohli být skuteční přátelé. Mám ho moc ráda a nechci, aby mi úplně zmizel ze života a pokud podle něj nemůžeme být partneři, tak bych se s ním ráda přátelila a vím, že on určitě taky. Co ale nevím, můžou být bývalí kamarádi, asi jak kdy, jak kdo? A co si tak o tom vše myslíte, ráda bych znala názor někoho, kdo má se vztahy zkušenosti. Moc děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Tereza
rozchody
Dobrý den, paní doktorko. Je to asi 2 měsíce, co se se mnou přítel rozešel, a i když jsme spolu nebyli dlouho, byl moje první opravdová láska (on tedy za sebou má mnohem více vztahů jak já, a když jsme se dali dohromady, řekl mi, že se chtěl už na ženské vykašlat, dokud nepotkal mě), takže byl pro mě rozchod těžký. O to víc, že přišel náhle a pro mě z dost zvláštních důvodů. Bylo mi řečeno, že chce něco jiného, že má momentálně nějaké problémy a že by nás jen trápil. Neříkám, že náš vztah byl ideální, ex je komplikovaná povaha - náladový, já jsem s ním bývala nejistá, jelikož se v něm nešlo vyznat. No zároveň mi imponovalo, jak inteligentní je, hodně to mezi námi jiskřilo a umí být velmi pozorný, a i když mívám problém lidem věřit, jemu jsem důvěřovala velice. Nakonec by to byl běžný rozchod,jenže my se vídáme dál, jelikož máme stejné přátele a ani jeden se nedokážeme od toho druhého úplně odpoutat.Já se snažila s ním přerušit kontakt, stejně jsme se, ale potkali na nějakém koncertě...
Tereza
rozchody
Dobrý den, . S přítelem jsme spolu pouze 3 měsíce. Ale on tvrdí jak mě strašně moc miluje. Já jeho ne...mám ho ráda, ale nemiluji ho. Chci se s ním rozejít. Ale on je strašně labilní člověk...bojím se, že by po rozchodu mohl spáchat sebevraždu. Nevydírá mě tím, ale já ho nějakou dobu znám- byl by toho schopen. Nechci mu ublížit, ale nemiluju ho. Prosím co mám dělat? Předem děkuji
kikas
rozchody
Dobrý den, s manželem jsme se rozvedli kvůli jeho milence - odmítl jakoukoliv debatu o návratu zpět, pořád mluvil o novém světě, v kterém je. Bydlí sám, jeho o 18 let mladší rozvedená milenka se dvěma dětmi bydlí také ve svém. Spolu tráví pouze některé víkendy, většinou bez dětí., manžel ji vozí na výlety, dovolené, za známými. Nemohu se zbavit lítosti (a možná i žárlivosti), že konečně po letech intenzivního provozu v domácnosti, kolem výchovy dětí a omezování se i finančně, najednou výsledky z podnikání konzumuje jiná žena, která se na ničem nepodílela, Je to z velké části i proto, že má kolem sebe velké zázemí babiček a má kde nechat děti, zatímco já tu s manželem žila sama bez rodiny a od dětí jsem si nikdy nedovolila odejít. Zpočátku manželství jsme také ´jezdili po výletech - vždy celá rodina, ale já jsem musela všechno připravit, naplánovat a případně odřídit, manžel vyžadoval pasivní roli a nechal se přemlouvat. Pak mi začaly docházet síly a výletování jsme trochu utlumili. Změní se člověk v letech a může se najednou pro novou ženu přetrhnout? Anebo si byl mnou příliš jist a pasoval mne do role jakési služky? A jak se s tím teď vyrovnat, abych se mohla znovu nadechnout? Podotýkám, že manžel začal podvodně schovávat většinu majetku a odmítá spravedlivé vyrovnání SJM. Děkuji
Valerie
rozchody
Dobrý den,
s bývalým přítelem jsem se rozešla před čtyřmi lety. Chvíli poté jsem si našla nového přítele, se kterým jsem dodnes. Bývalý přítel mi cca půl roku po rozchodu začal vyhrožovat, obtěžoval sms zprávami mmě i mého přítele, chodil za mnou do bývalé práce atd. Zablokovala jsem si jeho číslo a všechno ustalo. Před rokem přes známé zjistil místo mého nového pracovištěpracoviště a začal vysedávatvysedávat před mojí prací. Vždy několik dní za sebou, a pak je na dva tři měsíce klid. Nejsem schopná pochopit, co jo k tomuto chování vede, mám i strach aby neobtěžoval znovu mého přítele na sociálních sítích (těsně po rozchodu mu například psal, že ho podvadím). Jak mám na toto chování reagovat aby nám dál pokoj?
Lenka
rozchody
Dobrý den, již několikrát jsem sem psala ale odpověď jsem nedostala, tak to zkusím znovu. Minulý rok se se mnou rozešel přítel po pěti letech vztahu. Důvodem byla jiná slečna. Byl to hodně zlý rozchod kdy jsem se psychicky zhroutila. Pomalu jsem se z toho dostala a s ex jsme nyní kamarádi. On je schizofrenik Teď je sám, já jsem si po půl roce našla nového partnera. Bohužel ani tento vztah mi nevydržel a v pondělí jsme se rozešli. Důvodem bylo to, že on mi nebyl ochoten věnovat moc času, byl psychicky nemocný (deprese, úzkosti), já mám to samé také deprese a úzkosti. Oba se léčíme a pobíráme invalidní důchod. On ani nebyl schopný mi dát vědět, když zrušil schůzku. Nechal mě klidně čekat a nepřišel. Rozumem vím, že je to vlastně dobře, ale srdíčko bolí. Bojím se, že už si nenajdu lásku. Zdraví chlapi mě nechtějí a psychicky nemocní, to je ode zdi ke zdi. Je mi 26, vrstevnice už mají své rodiny, jen mě muži opouštějí. Začínám propadat beznaději. Děkuji za odpověď.
Jitka
rozchody
Dobrý den, prosím poraďte mi, jak se vyrovnat s ponížením ze strany manžela. byli jsme spolu přes 26 let, vychovali dvě děti (ještě studují). Chvíle dobré střídaly chvíle horší, občas měl manžel potřebu jednat zvláštně, například mi řekl, že by nechal dát nové vchodové dveře, ale protože se nechovám dobře, neudělá to. Když jsem se ptala, co mu vadí, buď si něco našel nebo to bylo hodně obecné. Pak se najednou odstěhoval do nedalekého bydlení. Vůbec jsme netušili. Protože se mi předtím nezdál v pořádku, vzala jsem ho na večeři, abychom si v klidu promluvili. byl zahleděný jen do sebe, pořád mluvil jen o sobě, jak on se má špatně, na moje otázky, co my vůbec nereagoval. Tři roky to bylo jak na houpačce - vracel se a odcházel, chtěl se "domluvit", pak zase vyčítal věci, pro které se vlastně sám rozhodl (sám si musím vařit a uklízet), průběžně mi psal dopisy, že mě miluje a že jsem žena jeho života, pak zase že pochopil, že už do mého života nepatří... Říkala jsem si, že ho to snad už přejde a trpělivě čekala a obhospodařovala celou domácnost s dětmi, zvířaty, domem a zahradou (nepomohl nám s ničím, jen se jezdil dívat, jak natíráme plot, přitom dům je psaný na něj a patří mu). Týden po takovémto skoro zamilovaném dopise, v němž psal, že je třeba si naplánovat dovolenou a letní cesty, si našel milenku - podstatně mladší rozvedenou paní a za cca 1,5 měsíce se to provalilo, protože se s ní ani neskrýval, naopak. Byl to pro nás všechny šok, já zažívám pocity ponížení, protože paní okamžitě zaujmula "moje" místo, prožívám i lítost, protože jsem mu věřila, že fakt si potřebuje promyslet, co dál, vzala jsem na sebe tíhu celé domácnosti a čekala... Manžel se mnou přerušil kontakt, nezvedá telefony, na maily nereaguje, jen jsme se dvakrát sešli a on odmítl se vrátit a mluvil o novém jiném životě a o našich společných vzpomínkách a dětech. Jako kdyby si chtěl udržet "jistotu" věrné manželky, ale s mladou milenkou se ukazovat a užívat si dovolené, na které pak odjeli. Podotýkám, že mi už přes rok nedává peníze na domácnost, ale dětem nějaké peníze posílá. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Hedvika
rozchody
Myslím že i jeho to všechno zaskočilo, nečekal že se to tak zamotá, byl to náš první vztah. Dokonce mi říkal že to ještě zkusil spíš z lítosti, než že by opravdu čekal že se v něm něco pohne. Vím že je to asi blbost v porovnání s problémy co řeší ostatní, ale už bych se přes to chtěla přenést a tohle mi v tom brání... Děkuju za pomoc :)
Anonymní 3
rozchody
Když se na to dívám zpětně, vím, že jsem tehdy neměla šanci to slepit a tehdy jsem to i cítila, ale i na rady ostatních jsem prostě jednala takto...A teď si zoufám že jsem udělala blbost, že jsem si tím zavřela případně vrátka. Také jsem měla zdravotní problémy a celkově jsem se s tím srovnávala hodně těžko a to on ví...Zajímá mě, jestli má tady to chování po rozchodu nějaký vliv na případný návrat? Že se třeba z hlediska psychologie nebude chtít vrátit ke slabému jedinci nebo k někomu, kdo se ho pořád snažil přesvědčit? Byla jsem i protivná na kamarády a ti před ním utrousili pár poznámek. Mrzí mě, že jsem se ukázala v takovém světle. V kontaktu nejsme, takže to nemůžu nijak napravit a bojím se že díky těm událostem už v kontaktu ani nikdy nebudeme... Vzpomene si člověk na takové věci nebo po čase na porozchodové období zapomene a zůstane spíš to dobré?
Anonymní 2
rozchody
Dobrý den paní doktorko, mám asi trochu zvláštní dotaz. Přítel se se mnou rozešel s tím, že pokud jsme pro sebe ti praví, tak se stejně dáme znovu dohromady. On plakal ale já to tehdy přijmula celkem v klidu. Ale bylo tu ještě pár nevyříkaných věcí, které k tomu rozchodu vedly a já jsem hned druhý den začala vysvětlovat a prosit jestli bychom tomu ještě nedali šanci. Asi týden jsme si ještě psali, ale bylo to čím dál chladnější a on ke konci týdne prý najednou pochopil proč má takový problém dát tomu poslední šanci a že je v tom asi někdo třetí. Tak jsem to ukončila, po pár dnech mi to přišlo líto a ještě zkusila napsat dopis, na to samozřejmě negativní odpověď a po 14 dnech jsem za ním ještě jela s omluvou za některé věci z minulosti. Jenže on už pár dní chodil s novou přítelkyní a řekl, že to chápe, že mi to odpustil ale nechce teď rozhodně nic vracet.
Anonymní 1
rozchody
(Část 2) Myslela jsem si, že to rozumově zvládnu, že o něj skutečně nestojím, ale potřebuji, aby zaujal nějakou pozici. Na cokoliv se ho zeptám, tak neví. Jednou je v klidu, podruhé jdu do divadla (sama) a když přijdu domů, tak mává majetkovým vyrovnáním. Za tři dny zase je vše v pořádku. Jeho milenka (líp ji nazvat neumím) je vdaná, on neví, jestli jde o sex nebo lásku. Problémy jsme měli i před tím, ale nějak jsme se naučili spolu žít, bez hádek, v klidu. Proto ani teď nedělám scény, on také moc ne. Potřebovala bych jít dál, nerozumím jeho chování. Každopádně mě mrzí, že se neomluvil za nevěru, že k ní nezaujal stanovisko. Děkuji za názor, stojím na místě...
Lenka
rozchody
Dobrý den,
s manželem jsme se před měsícem po devíti letech rozešli. Máme spolu dvě děti chodící do školky. Přišla jsem mu na krátkodobou nevěru s kolegyní. Kdyby se k tomu postavil jinak, než že mi oznámil, že si přece nerozumíme, mohlo to být jiné. Takhle jsem mu sbalila kufry a bydlí u rodičů. Když jsem s ním zkoušela mluvit, proč k tomu došlo, tak má jedinou odpověď: Žijeme vedle sebe, nečteš stejné knížky, neposloucháš stejnou hudbu. Mám Tě rád, ale chci něco jiného. Má možnost pracovat v Praze, chce dle mého svobodu, rodina ho omezuje. Dávala jsem mu dost volnosti, ale když se vrátil domů, tak musel něco dělat, což mu vadilo. Pracuje v IT firmě, stále se dívá do mobilu, i když je u dětí. Těm překvapivě ani moc nechybí. Rodiče mu říkaji, že dělá chybu a asi ho "donutili" nad tím přemýšlet (nebo to dělá kvůli nim, nevím), tak když hlídal děti, najednou doma uklidil. Občas mi píše sms, které jsou nedůležité a vydrží půl dne, než se třeba uvidíme a předáme si děti. (Čast 1) - otázka upravena poradcem
Lenka
rozchody
Paní doktorko, v jedné z odpovědí píšete o problémech vyplývajících z přílišných požadavků manželů na domácnost. U nás to nakonec došlo k rozvodu - manžel se nechtěl účastnit na domácích pracích, respektive je vždy "rozdal" mezi ostatní členy rodiny s tím, že on vydělává a přináší peníze (já ne? děti měly také vlastně "práci", protože chodily do školy). Pak opustil rodinu a návrat podmiňoval právě "úklidovými" požadavky, případně tlačit na to, abych dala výpověď v práci a věnovala se pouze domácnosti (mám VŠ), označoval to jako nenaslouchání jeho požadavkům... Myslím, že je to pouze záminka mužů a snaha ženu takto podřídit, případně ji tyranizovat a manipulovat, protože v domácnosti s více dětmi, několka zvířaty, velkým domem a zahradou se vždycky něco najde. Pro manžela to byl důvod najít si milenku a rozbít dlouholeté manželství. Přitom je úplně stejný nepořádník jako všichni ostatní a v jeho novém bydlení to taky není stoprocentní (spíš naopak). Jaký je Váš názor na tyto požadavky? děkuji. - otázka upravena poradcem
Alice