Umíte žít s potížisty?

Řeknu, že jestli se nezklidní, půjdu domů. Když se tak nestane, stejně počkám do konce schůzky a na další už nepůjdu.

Zvednu se, zaplatím svou útratu, obsluze se omluvím a odejdu. A další rande už samozřejmě nebude.

Je mi trapně, ale vydržím, nechci ještě víc hrotit situaci. Navíc si říkám, že tohle chování pro můj protějšek přece nemusí být typické, raději si to ještě ověřím při dalších společných schůzkách.