Francie vlajková loď harmonizace rodinného a pracovního života? No tak dál už číst fakt nemusím, to asi nemluví o té Francii, kde děti jsou ve škole každý den do cca 17 hodin, kde k tomu mají tolik úkolů, že přes týden prakticky neexistují koníčky, kde se mnohde chodí do školy i v sobotu, tudíž vlastně je minimálně dlouhý víkend.

Kde matky chodí pracovat cca 3 měsíce po porodu a najímají si chůvy, atd.

Ano, štědrý sociální systém mají (tedy spíš měli, teď se jim to hroutí), ale harmonizaci života si fakt představuju o dost jinak.

Sociologicka v satockach v sede, sociologicka v satockach opreta o zabradlie...atd. - to by nestacila jedna jedina normalna fotka? Neposobi to na mna doveryhodne. Kapacity vo svojich oboroch nestracaju cas make-upom a podobnymi hlupostami.

Ještě mě na tomhle tématu fascinuje jedna věc. Když matka dá dvouleté dítě do soukromé školky, kde je individuální péče a vybavení pro malé děti, na dva tři dny v týdnu, s postupným zvykáním, je krkavčí karieristka. Ale když ho ve třech letech šoupne do státní školky na 10 hodin denně a vrátí se do práce na plný úvazek (protože částečné jsou nedostupné a zaměstnavatel místo déle držet nebude), tak nikdo nehne ani brvou. Mně osobně tenhle systém připadá krutější, než postupný návrat matek do práce od mladších dětí. Možná je to i důvod, proč se většina lidí (alespoň těch, co znám) dívá na školku jako na nutné zlo a nevnímá ji pozitivně.

Mně zase udivuje to, jaké tu vykládáte extrémy.

Až budou všechny matky dávat své dvouleté dítě do soukromé školky, kde je individuální péče a vybavení pro malé děti, na dva tři dny v týdnu, s postupným zvykáním, ... - a všechny matky těch tříletých je šoupnou do státní školky na 10 hodin denně a vrátí se do práce na plný úvazek, - tak to můžete porovnávat.

Ale protože to tak není, tak jen překrucujete.

Hlouposti.

Arbeit macht frei.

Oops! You are shooting ours!

Inu, někdo přece musí politikům říci, že řeší agendy, které nejsou poptávány.

Kdyby to bylo možné, měla bych třeba poloviční úvazek a byla se svým dítětem více třeba až do nástupu do školy, protože prostě chci být s ním, ale zase nechci být "v domácnosti" úplně, jenže ani tento kompromis nejde, prostě nevyžijeme z jednoho platu, ani z jednoho a půl

Přitom za první republiky dělník ve fabrice uživil ženu a 5 dětí.

Mnohé matky malých dětí by byly nejšťastnější, kdyby do práce nemusely a mohly se o děti starat. Všach ona by se tak zvedla i porodnost. Ale pro rodiny to není bohužel ekonomicky možné.

V 99% je to ekonomická volba.

To je právě hloupost. Ekonomická volba by právě byla vybrat rodičák co nejrychleji, vrazit batole do instituce a jít pracovat. Což lidi nedělaji i když můžou. O tom celý ten článek je.

Já sama jsem si užila mateřskou se svýma dětma - no co, bylo míň peněz, občas to bylo náročné, ale stálo to a to. Co je těch pár let doma při vyhlídce, že máte před sebou minimálně dalších 30 let v práci...A ty řeči, že vám v práci něco uteče? A co jako? Snad špičkovému vědci...ale i ten při dnešních možnostech elektronického přístupu k jakýmkoliv datům, ekonference....je neustále "in".

Být 'in' a udržet se ve vědě jsou dvě rozdílné věci. 1. neseženete místo když budete mít třeba 5 let díru v životopisu (a publikovat doma od počítače bez zázemí je ve většině odborů prakticky nemožné). 2. Jako vědec obvykle za prací cestujete po světě a nejste jen v česku. A v tu ránu narazíte na to, že jinde nejsou tři roky doma norma - i s rokem budete za neambiciózního exota. Ve vědě dělám, v technickém oboru, v téměř ciste mužském kolektivu, z tech nekolika žen, co tam máme, nemá žádná dítě. Já nastoupila na mateřskou a zárověň přišla o práci (smlouvy na dobu určitou jsou v západních zemích ve vědě norma a v těhotenství vám ji nikdo nreprodlouží) s tím, že zůstaneme v kontaktu, já budu pracovat z domu na doktorátu (bez naroku na jakekoliv peníze, samozřejmě), a pak se dohodneme. Vracela jsem se v roce věku syna, na 20 hodin týdně s tím, že třetinu z toho můžu odpracovat z domu. Nicméně mi hodne vyšli vstříc, takové podmínky nejsou zdaleka všude, často požadují rovnou plné nasazení - a mnohe dřív. Nevím, jestli to vyjde i s druhým dítětem nebo budu muset obor opustit. Takže ono to člověku vážně může utéct...