Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Mimoškolní aktivity
Dobrý den Kateřino,
chtěla bych Vás požádat o odborný názor a radu ve dvou otázkách. Máme holčičku - ted necelých devět měsíců – zajímalo, jak je pro děti v tomto věku (a dále v horizontu cca 2-3 let) důležité navštěvovat různé „kroužky“ – hudební školičky, plavání, cvičení, angličtina apod? Sama mám Aspergerův syndrom, sociální kontakty nijak nevyhledávám, ale malou o to nechci ochudit, je pravda že momentálně se cizích lidí občas bojí, protože je pouze se mnou, tatínkem a občas s babičkou. Věnuji se ji samozřejmě maximálně. Druhá otázka – čekáme druhé miminko, děti od sebe budou cca 12měsíců, mohla byste mi prosím poradit, jak se alespoň teoreticky připravit na péči o dvě takto malé děti najednou, jak podpořit jejich sourozenecké vztah apod.? Předem velice děkuji. Petra
Petra
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Petro,


děkuji za váš dotaz. Malé děti jsou biologicky vybavené, aby objevovaly svět, aby se učily, zkoumaly. Mají velkou chuť (motivaci) se učit. A to vlastním tempem a způsobem. Vůbec nepotřebují žádné kroužky. Potřebují vás – svojí mámu, potřebují chodit ven, do lesa, na procházku a objevovat a zkoumat. Je fajn zajít například na hřiště, kde jsou i ostatní děti, ale rozhodně nepotřebují plavání, hudební školičku, cvičení, angličtinu, tenis, keramiku, judo, kreslení. Můžete si kreslit s dcerou, matlat modelínu, hrát si s čočkou, hrachem, fazolemi (to milovaly moje děti – mísu pohanky a v tom schované různé malé předměty a stále dokola je nacházely). Některými aktivitami se lze inspirovat například v montessori přístupu. Děti budou šťastné a spokojené i bez kroužků. Tím jsem si 100% jistá. Otázka je jak to zvládnou rodiče.


Z dětí, které mají odmalička vše naplánované a nalajnované, vyrůstají přestimulované děti, které se nedovednou samy zabavit.


Gratuluji k dalšímu členovi rodiny. Pokud jsou děti takto blízko u sebe – bere se to ještě jako dvojčata. Obecně platí si vše připravit co nejvíce dopředu. Ideální je mít i v mrazáku před nástupem do porodnice něco navařeno do zásoby. Vyplatí se nemít moc velké ambice (ano cesta na nákup a zpět může trvat i 2 hodiny a co) – prostě s dětmi být, užívat si je (zpětně to děsně uteklo) a některé činnosti synchronizovat.


Jejich sourozenecký vztah nejvíce podpoříte tím, že jim do toho nebude zasahovat. Sourozenecký systém je první sociální laboratoř na experimentování se vztahy s vrstevníky. V tomto kontextu se děti podporují, vyčleňují, učí se navzájem, bojují, milují, hrají role - oběť, viník, útočník, poražený. Učí se spolupracovat, vyhrávat a prohrávat, přátelit i odcizovat. Naučí se, jak získat uznání druhého a zažít ten pocit prohrát. To všechno potřebují k dalšímu životu ve společnosti. Pokud jim rodiče umožní s respektem se takto ve vztahu “vzdělávat” a nezasahují, dají svým dětem do dalších vztahů velký dar.

 

Pokud máte sourozence, tak vaše zážitky a zkušenosti z dětství budete promítat do vztahu vašich dětí, to je třeba zreflektovat. Často tak moc chceme, aby naše děti měly hezký sourozenecký vztah, že svými vstupy mezi ně způsobíme opak.


A ještě jeden tip – je fajn přemýšlet o každém dítěti zvlášť. Každé bude jiné a s každým mít samostatný vztah, nikdo se necítí milován v páru nebo ve skupině!!!


Téma sourozenci – je docela široké (na seminářích akademie rodičovství se mu věnujeme 3 hodiny) a neumím zde v písemné podobě přinést vše. Vytáhla jsem to nejvíc nejdůležitější a nejméně diskutované či psané.


Když budete chtít cokoliv v budoucnu probrat – budu tady či v poradně Akademie rodičovství.


Přeji vše dobré. Především hodně zdraví vám i celé vaší rodině. 

Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství

Mimoškolní aktivity
Ještě bych ráda dodala, že se věnujeme i jiným sportům. Chodíme lyžovat, bruslit, v létě kolo. Snažíme se syna rozvíjet všestranně. I když máme hokej velice rádi, syna do ničeho netlačíme, vše vychází z něj.Snažíme se mu vysvětlit, že hokej se hraje na stadionu, takže pokud je ve školce, má dělat věci, které mu zadají paní učitelky a hokej si nechat na jindy. Ještě jednou děkuji
Pavla podruhé - pokračování
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...
Dobrý den Pavlo,
odpověď jsem připojila k první části vašeho dotazu. Pokud jsem něco napsala nesrozumitelně - klidně se ptejte, zkusím vysvětlit znovu. Díky za pochopení. Katka
Mimoškolní aktivity
Dobrý den, mám dotaz týkající se našeho syna, který má 5,5 roku. Je velice šikovný, počítá, čte, má velký přehled. Co nás trápí je jeho "posedlost" ledním hokejem. Já i manžel mám tento sport velice rádi, syn s námi jezdí sledovat zápasy, což je v průměru jednou týdně. Má velký přehled o hokeji, miluje brankáře, takže zná veškeré jeho pohyby, grimasy, čísla, výstroj - že má jinou barvu hokejky než měl minule.....na jednu stranu je to fajn, že má takový zájem, ale trápí nás to, že to řeší i ve školce. Minulý týden se paní učitelka zmínila, že jakmile má chvíli "volna", tak si najde jakýkoliv předmět, hračku, udělá si z něj brankářské vybavení a hraje hokej. Doma se snažíme tomu předcházet, hrajeme různé hry, kreslí si, skládá lego...ale je jasné, že pořád se mu člověk věnovat nemůže, takže jakmile má volno, hraje hokej. Chodí do Sokola, do fotbalu, aby měl jiné aktivity a nemyslel na to. Nechceme mu to vyloženě zakázat,
ale všeho moc škodí. Máte nějakou radu? děkuji za reakci - otázka upravena poradcem
Pavla
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Pavlo,


děkuji za váš dotaz. Většinu rodičů trápí opačný problém, že jejich děti nic nebaví krom počítačů/tabletu a hraní her na nich. Píšete, že máte rádi hokej a syn jej miluje stejně jako vy. Je to krásná ukázka v praxi – kdy, když něco v rodině žijeme děti to přejímají a motivace pak vychází z nich. Jako nejde být tak trochu těhotná…nejde být posedlí hokejem jenom někdy – doma ano a ve školce ne.


Napadlo mě, zda-li by syn chtěl hrát hokej? Chodit na tréninky, učit se bruslit…atd. Ptali jste se syna zda-li by chtěl chodit hrát hokej? Nechtěl by místo fotbalu či Sokola hrát hokej na stadionu? Vím, že píšete o obavách jednostranného zaměření syna a že se v maximální míře snažíte nabízet synovi aktivity – aby na hokej tolik nemyslel. Nevím, z čeho vaše obavy vycházejí, ale trochu to vypadá, že vaše rodina žije hokejem (jednou týdně sledujeme všichni zápasy) a syn moc chce být součástí rodiny. Chce být součástí toho, co je podle vás rodičů důležité/zajímavé… Takže jedna cesta může být – hokej se hraje na stadionu – chceš se učit hrát hokej? Umožnit mu hrát hokej na tom stadionu, protože dívat se není ono, syn chce hokej prožívat (přirozený způsob učení se pro děti). 


Další možností je nechat věcem volný průběh. Píšete, že syn ve školce hraje hokej, když má „volno“, ne že ignoruje program ve školce.


A do třetice – nevím, jak synovi vysvětlujete, že „hokej se hraje na stadionu, takže pokud je ve školce, má dělat věci, které mu zadají paní učitelky a hokej si nechat na jindy“. Tak tady my mohlo pomoci ještě k tomu doplnit – jak to syn zařídí, že bude naplňovat program ve školce a na kdy si nechá hokej. To na kdy si nechá hokej, nechť si vymyslí sám.


Snad si z nabízených možností vyberete. Přeji vše dobré, a především hodně zdraví.

Srdečně, Katka

Mimoškolní aktivity
Díky, teď už je mě to jasné:-) Přeji hezký den.
Karolína
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Děkuji. Krásný adventní čas a hodně zdraví a pohody celé vaší rodině. S úctou Katka

Mimoškolní aktivity
Díky moc za odpověď, opravdu o žádný paradox fakt nejde, mě to unavuje spíš duševně, ale dám to , to není problém, jde o to že slyšíte pořád : mami mě se nechce na angličťinu a apod, no a moje jedna půlka matky vlčice by jí hned odhlásila a ta druhá vysvětluje pozitiva, v podstatě její názory zatím ignoruji a nevím do cca kolika let to mám dělat....?.
Karolína
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den,
ano to jsem tím přesně myslela "moje jedna půlka matky vlčice by jí hned odhlásila a ta druhá vysvětluje pozitiva". A dcera "jedna její půlka na kroužek jít nechce a ta druhá si ho pak užívá".


K tomu, aby děti byly úspěšné potřebují:
1. mít pocit sounáležitosti s ostatními
2. pocit sebedůvěry (mít možnost spolurozhodovat o věcech, zažívat pocity, že jsou dobré a schopny se o sebe postarat, řešit problémy – aniž bychom nálepkovali)
3. se cítit důležití (významní).

Moje doporučení je přestat ignorovat její názory dnes a začít se ptát na její pocity, názory, nápady. Podpoříte tak její sebedůvěru (která je pro její život klíčová), dcera se bude cítit jako důležitý člen vaší rodiny. Vzájemný respekt by měl být udržován stále a je důležitý pro vztahy v rodině i mimo ni.


Děkuji za váš doplňující dotaz – snad nyní je má odpověď jasnější. S úctou Katka

Mimoškolní aktivity
Dobrý den, do kolika let je dobré motivovat dítě k mimoškolním aktivitám a kdy už to nechat na nich? Dcera 8 let nechce nikam (asi to má genetické, její bratránek je to samé), nechce ale musí (chodí od pěti let, má dva sportovní a jeden jazykový kroužek,3x týdně dohromady) když jde z kroužku tak je nadšená, ale mě už to unavuje, já musela chodit až do 13 let do hudebky (nesnášela jsem jí,bavil mě sport), nechtěla bych jí dělat to samé, ale zase když vidím co vyrostlo z toho jejího příbuzného, tak si říkám že je fajn něco umět, mít zažité nějaké základy. Snažím se jí co nejvíce z našeho světa tak nějak ukázat..i mimo kroužky, ale i do kola, bruslí apod jí musím ukecávat, pak je nadšená a spokojená, a chce znovu. V jakém věku jí dát možnost výběru? Třeba tancování místo gymnastiky apod., aby už z toho měla rozum? Děkuji, přeji hezký den.
Karolína
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Karolíno,

líbí se mi, že se snažíte dát vaší dceři rozhled a nabídnout jí možnosti, které dnes jsou.


Malé děti mají dané to, že chtějí a zajímají se o vše kolem sebe – učit se je pro ně přirozené. Jsou motivované naučit se lézt, chodit, psát… Stejně tak se maximálně snaží najít způsob, jak zapadnout do své rodiny, aby se jim dostalo péče, kterou potřebují. Z tohoto důvodu jsem přesvědčena, že to, že dcera nikam nechce není genetické.


Když čtu váš příběh napadá mě, že dcera žije ve vašem zmatku/paradoxu vaší snahy, aby někam chodila a toho že vás to unavuje. Vašeho strachu, že vy jste hudebku nesnášela a nechcete jí dělat to samé. Že má někam chodit, ale asi má geneticky dané, že se jí nechce…Ona pak již toto chování/paradox nevědomě napodobuje – na začátku se jí nechce, ale pak je to fajn – kroužek jí baví.  


Dcera je nyní ve věku, kdy je schopná si vybrat co by jí bavilo. Zároveň hledá, zkouší, objevuje, testuje. Do budoucna bude velmi potřebovat mít schopnost vybírat si z velkého množství možností a informací – dnes je ideální doba s tím začít.


Moje nabídka vám je, zkuste se prosím zamyslet nad tím, jak by to vyhovovalo vám. Kolik aktivit týdně zvládnete, aby vás to neunavovalo – abyste vy byla v pohodě. Je 2x týdně maximum? Pro toto období a vztah matka x dcera je fajn mít i naplánované jedno odpoledne/podvečer s domácím kinem/pečením/vařením/šitím…cokoliv na pohodu a trochu lenošení, ale i nabídnout dceři ten náš ženský svět.


Jakmile budete mít jasno vy – předneste své představy dceři. Tím jí dáte určitý rámec / hranice. Například: „dnešní doma nabízí mnoho možností. Moc ráda bych ti je nabídla a poskytla. Chápu, že jsi ve věku zkoušení a hledání co tě bude bavit – a to je v pohodě. Chtěla bych, aby ses věnovala jazyku 1x týdně – v dnešní době nezbytná nutnost. Další kroužek, aby byl sportovní.  Co by tě bavilo? Co bys chtěla toto pololetí zkusit. Pokud tě to po skončení pololetí bude bavit – budeš pokračovat, pokud ne můžeme zkusit jiný sportovní kroužek na další kurzové období.“ Nebo ještě volněji – 1x jazykový a další je na tobě – chceš sport nebo umělecký směr (hudebka, keramika, malování…).


A hodně si s dcerou povídejte o tom, co jí baví, v čem si myslí ona, že je dobrá, co jí jde. Učíte jí tak pojmenovávat její silné stránky a nezávislost v hodnocení na autoritách.  Tím se hodně naučí a zároveň bude mít zažité zásady – vč. dotahování věci do konce.


Děkuji vám a pokud by vás cokoliv dalšího zajímalo – jsem vám k dispozici. S úctou Katka