pár doplňků...

Zajímavý je, že spinning, kde makáte nonstop na hubnutí dle autorů článku moc není, ale kolo, kde 1/3 času nešlapete, protože využíváte získané rychlosti nebo jedete z kopce na hubnutí je. Ve skutečnosti je to naopak, více se zhubne na spinningu - možná to lze pochopit dle počtu spálených kalorií - ty jsou jako pokaždé nějaké jiné nebo co?

Dál je třeba zmínit, že tělo v krvi dost cukrů na cca 40 minut intenzivní aerobní aktivity. Tuky pálí, až když cukr klesne pod určitou mez. Cvičíte-li kratčeji, nehubnete, sorry. Tento čas lze zkrátit cvičením na lačno, kdy je hladina cukrů co nejmenší. Z tohoto důvodu před cvičením nejezte a při něm nepijte sladké šťávy.

Ještě lze hubnout tzv. anaerobně - těžkou námahou - cvičením s činkami, stěhováním nebo třeba nošením klád:-) Tělo pak mírně hubne cca 2 dny po cvičení.

Základem je ovšem dlouhodobá změna jídelníčku. Ne hladovění, ne extremismus ale nenásilně přejít na to, co je méně kalorické.

Ne moc odborně napsané - dva postřehy

K spinningu. Pokud někdo pojede silově, posílí svaly nohou. Málokdy to vede k zesílení svalů na dolních končetinách. Cyklisti mají zpravidla relativně štíhlé nohy. Ale i kdyby k zesílení došlo nevadí. Některé ženy mají širší pánev a boky a velmi štíhlé nohy - jak stehna, tak lýtka. Takže užší boky, a zesílení stehen a lýtek - pokud byly velmi hubené, vůbec nevadí. Kolo vč. stacionárního není kulturistické cvičení, taže nedojde k velkému nárůstu svalové hmoty.

Jinak kolo a stačionární kolo - to je dost podobná námaha. Jedna je přirozená, druhé je cvičení pro cvičení. Takže se dá dobře dělat v zimě, za deště, nebo u televize. Jinak to je na zblbnutí. Kdežto vyjížka na kole je docela zábava, to je ten rozdíl.

Re: pár doplňků...

Je to tak, jak se píše v článku. troufám si říct, že je to jeden z mála dobře zdejších napsaných článků týkajících se hubnutí.

Jak píšete, při spinningu spálíte více kalorií než na kole, to je pravda. Pokračuji Vaší otázkou - "ty (kalorie) jsou pokaždé jiné?"- ano, jsou, a právě v tom je zakopán pes. Klasické hodiny spinningu se odehrávají ve velké intenzitě, což vede sice ke spálení mnoha energie, ale získané především ze sacharidů. Nejprve je odebrána glukóza z krve, při delší intenzivní zátěži se získává štěpením glykogenu pocházejícím ze svaloviny. Energie získaná z tuků je minimální. Navíc pokles glukózy v krvi znamená pro tělo silný signál pro doplnění zásob - ty si doplní hned při první příležitosti (chápejte - při první žranici), protože glukóza je jediným zdrojem energie pro mozek a červené krvinky, takže je nutná k životu a její pokles bere tělo jako stav ohrožení. 

Re: Re: pár doplňků...

Pokud se ona příležitost nenaskytne během první hodiny, dvou po ukončení zátěže, získá tělo glukózu přeměnou z bílkovin svaloviny. Jinak řečeno dochází k odbourávaní svalů.

Pro hubnutí je tedy lepší kolo - i když část času nešlapete (ale i tak se málo trénovaní pohybují v zóně spalování tuku). Samozřejmě, pokud si vyjedete do kopců, bude účinek stejný jako u spinningu - spáleno více kalrií, ale především z cukrů.

S tím, že tělo na počátku sportování spaluje, i přes málo intenzivní pohyb, spíše cukry, taky souhlasím. I s tím, že na délce cvičení záleží, ideální je hodinka a více. Ale se zbytkem opět nesouhlasím. Pokud je intenzita cvičení přliš veliká, tělo pálí v podstatě jen cukry po celou dobu cvičení, od počátku do konce. S výsledkem viz první odstavec. pokud je intenzita cvičení přiměřená, pálí ze začátku víc cukry - ty jsou totiž nutné pro "zažehnutí", nastartování spalování tuků. S nízku intenzitou pohybu je posléze spaolávní především tuků nahrazeno spalováním tuků.

Re: Re: Re: pár doplňků...

Nesouhlasím s Vámi v tom, že to se děje až po poklesu cukru pod určitou mez, tak to není. Trénovaný člověk (myšleno trénovaný vytrvalostně - tj. v pohybu s nízkou intenzitou) toto spalování tuků nastartuje dřív (třeba už po 15 minutách) než netrénovaný, kterému to může trvat i Vámi zmiňovaných 40 minut, ve většině případů ale spíše kolem půlhodiny.

Další odstavec - "anaerobní hubnutí". Anaerobní znamená bez přístupu vzduchu, bez přístupu vzduchu dochází ke spalování cukrů. Anaerobní metabolismus je tedy to, o čem tu celou dobu píšu - vysoká intenzita, "pálení cukrů". Anaerobní cvičení je dobré především pro zvýšení kondice, pro zvětšení síly, pro zvýšení svaloviny (v které se následně při aerboním cvičení pálí tuk).

Další odstavec - "anaerobní hubnutí". Anaerobní znamená bez přístupu vzduchu, bez přístupu vzduchu dochází ke spalování cukrů. Anaerobní metabolismus je tedy to, o čem tu celou dobu píšu - vysoká intenzita, "pálení cukrů".

Re: Re: Re: Re: pár doplňků...

V protikladu k anaerobnímu metabolismu je metabolismus aerobní, tedy za přístupu vzduchu. Za přístupu vzduchu se "pálí" právě tuk. Takže jinak řečeno - pokud je intenzita příliš velká, jsou buňky málo zásobeny kyslíkem, nastartuje se spalování cukrů, které nevede k hubnutí, ale k posílení kondice může vést. Pokud je intenzita přiměřená (pro začátečníky je dobrá pomůcka ta, že při přiměřené intenzitě jsou schopní dýchat nosem a nepřerušovaně mluvit), k buňkám putuje dostatek kyslíku a po určité době se nastartuje spalování tuků.

Re: Re: Re: Re: Re: pár doplňků...

Tyjo to je mnostvi teorie... Proc je ale hubnuti anaerobnim zpusobem efektivnejsi? :) Mohl byste se prosim vyjadrit alespon k tomuto clanku, nebo k nekteremu abstraktu nekde nize v mem prispevku?

http://www.musclewithattitude.com/article/training/step_away_from_the_treadmill

Re: Re: Re: Re: Re: Re: pár doplňků...

Přiznávám na rovinu, že neumím anglicky natolik dobře, abych správně porozuměla odbornému (?) textu. Nerozumím ani věcem kolem kulturistiky, včetně výživy a principům tréninku. Mohu jen říci, že s tvrzením, že anaerobní metabolismus vede k efektivnějšímu hubnutí, se setkávám prvně.

Jako reálné možnosti vidím za prvé to, ža tím je míněno lepší hubnutí pomocí následného aerobního spalování tuků. Že se anaerobním posilováním vytvoří více svaloviny, která pak následně při aerobním pohybu (rotoped apod) zvládá spalovat více tuku. Což je fakt. Čím více svaloviny, tím rychleji se pak při přiměřené intenzitě pohybu spaluje tuk. Navíc posilováním dochází k přestavbě tuků na svalovinu, nejen k zvětšení objemu stávajících. 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pár doplňků...

Druhá možnost, co mě napadá, je ta, že posilování tělo ani anaerobně nezatěžuje. K tomu nemám podklady, ráda je uvítám (v češtině :-)). Čistě jen selským rozumem usuzuju, že posilování je sice obrovská zátěž na tělo, klouby, vazy a člověk po cvičení jistě cítí bolest, ale zatížení kardiovaskulárního systému je spíše malé, akorát v zóně aerobní. Tahle moje domněnka může být úplně špatná, jak jsem už psala, v kulturistice se nevyznám. Ale i tak trvám na tom, co jsem napsala výše - tak tělo prostě funguje, viz základy fyziologie.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pár doplňků...

Ještě mě napadla další možnost - jiná interpretace pojmu hubnutí. :-) Běžně se tím míní zeštíhlení určitých partií a snížení váhy. Pokud jsem z toho mála, co jsem o posilování četla, viděla, zaslechla, pochopila správně, jde v případě kulturistiky o něco jinýho. A to o nabrání co největšího množství svalů - které přirozeně váhu zvyšují, protože vznikají buď "zvětšením" stávajících svalů nebo přeměnou tuku - a ten je lehčí než sval. při běžném hubnutí je také určitá přeměna tuků ve svalovinu žádoucí, protože svalovina pak pomáhá lepšímu pálení tuků. Ale jde pedevším o odbourání podkožního tuku jako takového, zbavení se ho tím, že se "spálí", ne tím, že se změní na svaly.