Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevím, co chci
Dobrý den, mám asi hloupí dotaz, ale jsem ve vztazích vcelku nováček. Je mi 21 a příteli 25. Je to můj první delší vztah. Jsme spolu skoro rok. Jde o to, že občas se mi stane, že do přítele už nejsem tolik zamilovaná a pak jsou zase chvíle, kdy ho velmi miluji. Občas zase velmi skrytě žárlím a občas mi je to jedno. To samé on, občas jsou mu některé věci jedno, občas zase zažárlí a hlídá mě. Mělo by to tak být? Jednou tak, podruhé jinak? Děkuji za odpověď.
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
 Zamilovanost je po roce pryč, láska je pak jiná, ale o to stabilnější (obecně) Reálné vztahy fungují jinak než romantické filmy....Zdá se, že se teprve hledáte, to je v tomto věku ještě běžné. Ten kluk je na tom podobně. Sepište si, jaké vlastnosti by měl mít partner, s nímž jednou budete žít a seznam porovnejte s tímto přítelem. V čem vyhovuje, v čem vůbec? 
Zkuste se trochu "uzemnit" a hodnotit vztah racionálně, nikoli filtrem emočních kotrmelců. 
Přeji hodně zdaru. 
     
nevím, co chci
Dobrý den, paní magistro. Všimla jsem si, že zde radíte i ohledně osobnostního rozvoje, chtěla bych Vás poprosit o radu. Je mi 25 a ještě při škole) jsem pracovala v oboru, byla jsem šťastná, ale potom jsem byla nucena z práce odejít kvůli velkým změnám k horšímu. Zkusila jsem odejít do většího města, kde jsem půl roku, zde si ale nemůžu zvyknout, necítím se tu, moje město mi chybí a ačkoli navazuji spoustu kontaktů, jsem často zklamaná, protože se jedná o lidi, kteří jsou navenek moc fajn, po bližším poznání ale zjistím, že je nic nezajímá a nijak se nerozvíjí, což já u sebe potřebuji a snažím se dělat. Rodina a blízcí mě prosí, ať už další změny v blízké době nedělám, že jich bylo dost a že by mě vyčerpaly, já už ale takhle dál nemůžu. Snažím se zde aktivně hledat práci v oboru, ale bez úspěchu. Co byste mi, prosím, poradila na téhle ,,křižovatce"? Zatnout zuby a vydržet? Nebo by měl člověk po takové době už usoudit, že tomu dal šanci a nikam to nevede? Díky předem za odpověď. - otázka upravena poradcem
Any
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, co opravdu chcete vy sama a nakolik podléháte vlivu okolí, které by vás rádo mělo zpátky. Řekla bych, že půl roku není až tak dlouhá doba a vidíte-li tady ve větším městě pro sebe nějakou perspektivu, možná by stálo za to ještě chvíli vydržet. Lidé taky nejsou všichni tak povrchní, časem určitě najdete někoho, s kým si budete rozumět....ale rozhodnutí je samozřejmě na vás. Přeji vše dobré. 
nevím, co chci
Dobrý den, prosím o Váš náhled.Jsem v novém městě a začínám se rozkoukávat. Jsem též v nové skupině lidí, která je laděna do přírody. Hrajeme hry, výletíme. Je tam asi 200lidí a počítám, že bych tam mohla někoho najít pro život. Mám ale strach, jak vůbec začít. Nechtěla bych být nepřístupná, ale chtěla bych se s každým bavit a poznávat. Pokud mne ale někdo osloví, doufám, pozve na schůzku, ale i tak bych si chtěla dát čas a prostor na potkání i někoho jiného, nevím, jak mám reagovat. Prostě nechci skočit do náruče jednomu, když by ten další mohl být lepší. Ale netuším, abych zase nepřebrala, jak se zachovat. Jít do prvního možného vztahu? Nebo jak dlouho se rozhlížet. Aby pak někdo na mne zůstal. Vím, že si to moc maluji a realita bude jiná. Nechci jich vyzkoušet 6 a nic z toho.. Jinak jsem celkem akční, vůdčí typ ženy a musím se začít asi držet na uzdě, abych hned neradila a nebyla ta chytrá, asi..?! Co myslíte, jak může žena zaujmout ve stejně laděné skupině turistů? Děkuji za radu.
Dobračisko
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děláte si zbytečné starosti, jak komunikovat a zaujmout. Řiďte se intuicí, buďte přirozená a přirozenou chutí poznávat. Samozřejmě že ten, s kým dříve či později začnete chodit, nemáte-li s muži žádné zkušenosti, nemusí být partnerem pro život.... ale to je přece v dnešní době úplně normální. Lepší je něco vyzkoušet, najít se ve vztazích, přijít na to, jaký typ partnera je vhodný, a tepve potom se vázet ve vážném vztahu.....přeji vše dobré.
nevím, co chci
Dobrý den, je mi teprve 16 let a stále nedokažu přestat myslet na bývalého přítele s kterým jsem byla 7 měsíců, byl moje první láska, rozešla jsem se s nim před rokem, protože jsem chtěla svobodu, bylo mi teprve 15 a já si chtěla užívat. On se prvních 6 měsíců trápil a teď se trápim já..Měl už 3 vztahy a s jednou mu to vyšlo, a asi jim to i klape, tu se kterou teď je v létě opustil na pár dní kvůli mě, ale pak mi lhal, že je sám ale byl s ní. Tak jsem se s nim rozešla po druhé. Asi ho furt miluju a nemůžu se hnout z místa. Už jsem pokazila tolik vztahů.
Amy
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
oba se teprve rozkoukáváte, učíte se poznávat lidi a trochu i flirtovat. Tvůj kamarád ještě ani nemůže vědět, co chce, s dívkami se teprve učí komunikovat. Netruchli kvůli tomu, že jste se rozešli, lepší teď než později. Co s klukem, který neví, kam patří, a lže...?
Dopřej si nějaký čas od vztahů klid a odstup, nemá smysl navazovat jeden za druhým ani se snažit si nějak "užívat", na to máš dost času, až budeš plnoletá. Pokud by ses měla tím klukem pořád trápit, obrať se na  linku psychologického poradenství pro mládež. Ale myslím, že to zvládneš. Přeju ti hodně štěstí!
nevím, co chci
Dobrý den. S bývalým jsme spolu byli přes 3 roky. Pak jsme udělali oba několik chyb,co zapříčinilo opakovaný rozchod. Už je to rok,co to bylo definitivní. Jenže očividně není. On (28) měl 2 vztahy,které skončily oba proto, že na mě (24)myslel a chyběla jsem mu natolik, že nedokázal dívky milovat. Já mám nyní vztah,spíš z rozumu. Přítel je úžasný ve všech směrech, co jsem si kdy přála a přesto, že jsem spokojená, nemiluji ho a vztah mě nenaplňuje. S bývalým jsme nyní v kontaktu a zjistili jsme, že jsme na tom s pocity velmi podobně. Rozumově víme,že není dobré vracet se do minulosti, ale srdce jasně říká ano. Ve skrytu srdce bychom si přáli zkusit to. Najít k sobě cestu, být tu zase jeden pro druhého, poučit se z chyb. Přesto jsme oba velmi zranění a obklopuje nás velký strach, že nás okolnosti (nenávist okolí, dlouhé odloučení, staré křivdy) poznamenají natolik, že se ještě více spálíme. Jsem s jiným a stále cítím, že patřím k němu. Máme šanci? Co máme dělat? Moc prosím poraďte.Děkuji
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste s bývalým přítelem zažila neshody a dokonce opakované rozchody, je pravděpodobnější, že by se to dělo znovu, než že byste vytvořili harmonický vztah. Co se vašeho současného přítele týče, není divu, že ho nemilujete a vztah vás nenaplňuje, když jste ještě nezpracovala vztah předchozí, kde jste byla citově silně angažovaná. Dejte tomu všem čas, není kam spěchat. Rozhlížejte se, poznávejte, srovnávejte... Třeba později poznáte někoho jiného, do něhož se zamilujete a ani rozum nebude proti. Přeji vše dobré.
nevím, co chci
1/2 Jeden čas nesmírně miluju, druhý čas zas tu lásku nedávám (a to samé platí v sexu).Vše cítí a snaží se mým rozpolc.pocitům,o kterých mu říkám, porozumět. Další věc je,že mám známost s ženat.mužem, který je o skoro 20let starší,má rodinu,zamiloval se do mě stejně jako já do něj.Opět má vše,co potřebuji a má i to,co nemá přítel,cítím u něj daleko víc oporu a mužnost,ale nevyhovuje mi opět zase v tom,že je ode mne o tolik starší se závazky.A navíc mi přijde, že i kdybych s ním žila, najdu něco,v čem nebudu spokojená i u něj..zas mi bude něco chybět.On mé pocity zná a nějakým způsobem respektuje i když kvůli mně byl ochoten udělat cokoli,je i přesto se mnou tímto způsobem dá..Co mám dělat–jak si pomoct,abych věděla,co chci a co je důležité,přijde mi,že ať bych měla kohokoli, vždy budu nespokojenájsem z toho nešťastná a moc mě mrzí, že kvůli mně je nešťastný i přítel, lepšího bych nenašla (proč tedy udržuju vztah i se ženatým?).Nebo není ten pravý,když mám stále také smíšené pocity?děku
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
rozporuplnost se vine celým vaším líčením situace. Na jednu stranu je přítel dokonalý a udělal by pro vás ckololi, na druhou stranu je nemužný. Totéž ženatý milenec. Zde si však nemůžu odpustit "kousavou" poznámku, že ten by pro vás s nejvyšší pravděpodobností všechno neudělal - např. rozvod. Nedivte se, že jste rozpolcená, když se v těchto pocitech vším, co děláte, utvrzujete. Zamyslela jsete se někdy sama nad sebou? Hlavně nad svými nedokonalostmi, které musejí muži tolerovat u vás? Vždycky je nejlepší začít od sebe. Snadno vidíme chyby u druhých, ale ty vlastní jako kdyby neexistovaly a pokud ano, považujeme za samozřejmost, že je druhý bude snášet. Takže vám vřele doporučuji udělat si malou sebekritickou analýzu a zamyslet se i nad tím, co vlastně v životě chcete. Sezením na dvou židlích čili dvěma paralelními vztahy to asi nezjistíte, jen se tím stále víc znejisťujete. Přestaňte hledat pohádkového prince, ten opravdu neexistuje, a začněte u sebe: co vás baví, co umíte, v čem se realizujete, co považujete za smysl svého života? Nezávisle na partnerství! Protože jen ten, kdo je sám se sebou srovnaný, vede šťastný život a má v sobě lásku (univerzální), je schopen dát ji i partnerovi. Přeji vám, abyste se co nejdříve našla. Pokud by se to nedařilo, bylo by dobré jít se někam poradit.
nevím, co chci
Dobrý den, jsem s přítelem něco málo přes půl roku, pracuje v cizině a vrací se pouze na jeden týden v měsíci, před měsícem práci k vůli nám ale změnil a je doma každý druhý týden. Mu je 37, mně 32 a já konečně cítím, že jsem našla vhodného partnera na celý život, který chce rodinu jako já. Pokud bych tento vztah měla srovnat s minulýma, nemůžu ani srovnávat, je proti nim dokonalý, šikovný chlap, který by pro mě udělal cokoliv, který žije pro nás....Vlastně je vše dokonalé, plánujem spolu bydlet, mít konečně dítě...jenže!!! Proč mám stále nejistotu, jestli je to ten pravý....proč mám stále rozpolcené pocity, kdy jednou jsem šťastná, že jsem s ním, nic mi nechybí a podruhé mi u něj něco chybí - možná mužnost, opora....Připadá mi, že chyba je ve mně, znamením jsem váha a přijde mi, že když už v něčem neváhám, tak mám problém v tom, že hledám nějakou dokonalost, které vlastně ani neexistuje.....nebo je problém v tom, že jsem málo tolerantní?
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
rozporuplnost se vine celým vaším líčením situace. Na jednu stranu je přítel dokonalý a udělal by pro vás ckololi, na druhou stranu je nemužný. Totéž ženatý milenec. Zde si však nemůžu odpustit "kousavou" poznámku, že ten by pro vás s nejvyšší pravděpodobností všechno neudělal - např. rozvod. Nedivte se, že jste rozpolcená, když se v těchto pocitech vším, co děláte, utvrzujete. Zamyslela jsete se někdy sama nad sebou? Hlavně nad svými nedokonalostmi, které musejí muži tolerovat u vás? Vždycky je nejlepší začít od sebe. Snadno vidíme chyby u druhých, ale ty vlastní jako kdyby neexistovaly a pokud ano, považujeme za samozřejmost, že je druhý bude snášet. Takže vám vřele doporučuji udělat si malou sebekritickou analýzu a zamyslet se i nad tím, co vlastně v životě chcete. Sezením na dvou židlích čili dvěma paralelními vztahy to asi nezjistíte, jen se tím stále víc znejisťujete. Přestaňte hledat pohádkového prince, ten opravdu neexistuje, a začněte u sebe: co vás baví, co umíte, v čem se realizujete, co považujete za smysl svého života? Nezávisle na partnerství! Protože jen ten, kdo je sám se sebou srovnaný, vede šťastný život a má v sobě lásku (univerzální), je schopen dát ji i partnerovi. Přeji vám, abyste se co nejdříve našla. Pokud by se to nedařilo, bylo by dobré jít se někam poradit.