Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové
Poradna
Na otázky odpovídá
Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.
Nejvíce se ptáte
reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| mám do toho jít?| ženské sebevědomí| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů
| všechny dotazy
jak se mám ve vztahu chovat?
pokračování: Vím, že nemám jistotu, že když budu čekat , a žít teď takto, nakonec vztah ustojíme. přemýšlím nad tím, jestli vůbec nějaká šance ještě je? Proč mě nechce nechat odejít? naši přátelé mi říkají ať mu ten čas dám,že sám se dostal do pasti neřešením svých problémů a že mě má rád. jenže jak se k tomu teď postavit, pokud bych vztah chtěla "zachránit"? Vídat se s ním i když v současné chvíli v rovině platonické i za cenu toho, že to bolí a nechat to plynout? Mírně přitlačit , připomínat se a nechat to plynout? Rozseknout to a třeba doufat, že se k sobě časem vrátíme? Kontaktovat ho nebo úplně se odmlčet. Teď cítím, že na jakoukoliv otázku o tom co bude reaguje podrážděně. Píšeme si tři roky každý den, když spolu nejsme vzkazy ráno i večer. teď jsem se odmlčela a dala si tři dny bez jakéhokoli v kontaktu, abych mu už nelezla na nervy. Mám pak v tom pokračovat? Aby alespoň tak o mně věděl? Je mi 40, ale cítím se jak na střední škole:-) Díky moc za radu a mějte se hezky! - otázka upravena poradcem
Klára
Dobrý den,
tady je každá rada drahá. Záleží na mnoha věcech, které nevím a možná nejsou známy ani vám. To, že přítel trvá na platonickém vztahu, by mohlo znamenat, že se vrátil k bývalce, třeba ho něčím zlanařila...ale to je samozřejmě jen jedna z možností. Každopádně se mi to zdá nepřirozené. I kdyby se cítil vystresovaný, vyčerpaný a měl obavy, že v posteli selže, stál by o fyzický kontakt a hlavně o to, být s vámi sám. Netikají vám sice žádné biologické hodiny, ale na druhou stranu - není-li schopen jasně se vyjádřit, co chce a jak to s vámi do budoucna vidí, nevidím smyslupné vázat se na něj. Klidně můžete zůstat v kontaktu, pokud vám to nebude škodit, nebudete tím trpět... jak jsem tady už mnohokrát psala, vztah musejí chtít oba, nikoli jen jeden....přeji vám zdárné vyřešení problému a hodně štěstí do budoucna.
tady je každá rada drahá. Záleží na mnoha věcech, které nevím a možná nejsou známy ani vám. To, že přítel trvá na platonickém vztahu, by mohlo znamenat, že se vrátil k bývalce, třeba ho něčím zlanařila...ale to je samozřejmě jen jedna z možností. Každopádně se mi to zdá nepřirozené. I kdyby se cítil vystresovaný, vyčerpaný a měl obavy, že v posteli selže, stál by o fyzický kontakt a hlavně o to, být s vámi sám. Netikají vám sice žádné biologické hodiny, ale na druhou stranu - není-li schopen jasně se vyjádřit, co chce a jak to s vámi do budoucna vidí, nevidím smyslupné vázat se na něj. Klidně můžete zůstat v kontaktu, pokud vám to nebude škodit, nebudete tím trpět... jak jsem tady už mnohokrát psala, vztah musejí chtít oba, nikoli jen jeden....přeji vám zdárné vyřešení problému a hodně štěstí do budoucna.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím o radu v mé situaci. S partnerem jsem tři roky, máme oba děti z předchozích, nežijeme spolu. Oba jsme se shodli na tom, že náš vztah byl pohodový,rozumíme si, sex nám klapal. Bohužel v současné době partner prochází osobní krizí způsobené nedořešenou situací v rodině i vlastními dětmi, což se promítlo i do vztahu mezi námi. Celá situace teď vypadá tak, že partner si není jistý ani vztahem mezi námi. Na jedné straně se cítí prázdný, chtěl by se znovu radovat ze života, těšit se na mě, rozbít stereotyp, znovu "to" nastartovat, na druhé straně mi řekne i to, že neví jestli se mnou ano nebo ne, je úplně vyhořelý. Chce tomu nechat volný průběh. nechce mě nechat odejít i když jsem mu tu možnost dala. Iniciuje akce,jak mě vidět, ovšem s kamarády, bojí se být se mnou v tuto chvíli sám - snad kvůli naléhání a případnému pitvání problému. Moc dobře nevím, jak se chovat. Chtěla bych vztah zachránit,vybojovat ho, záleží mi na partnerovi, ale nevím vlastně jak. - otázka upravena poradcem
Klára
Dobrý den,
tady je každá rada drahá. Záleží na mnoha věcech, které nevím a možná nejsou známy ani vám. To, že přítel trvá na platonickém vztahu, by mohlo znamenat, že se vrátil k bývalce, třeba ho něčím zlanařila...ale to je samozřejmě jen jedna z možností. Každopádně se mi to zdá nepřirozené. I kdyby se cítil vystresovaný, vyčerpaný a měl obavy, že v posteli selže, stál by o fyzický kontakt a hlavně o to, být s vámi sám. Netikají vám sice žádné biologické hodiny, ale na druhou stranu - není-li schopen jasně se vyjádřit, co chce a jak to s vámi do budoucna vidí, nevidím smyslupné vázat se na něj. Klidně můžete zůstat v kontaktu, pokud vám to nebude škodit, nebudete tím trpět... jak jsem tady už mnohokrát psala, vztah musejí chtít oba, nikoli jen jeden....přeji vám zdárné vyřešení problému a hodně štěstí do budoucna.
tady je každá rada drahá. Záleží na mnoha věcech, které nevím a možná nejsou známy ani vám. To, že přítel trvá na platonickém vztahu, by mohlo znamenat, že se vrátil k bývalce, třeba ho něčím zlanařila...ale to je samozřejmě jen jedna z možností. Každopádně se mi to zdá nepřirozené. I kdyby se cítil vystresovaný, vyčerpaný a měl obavy, že v posteli selže, stál by o fyzický kontakt a hlavně o to, být s vámi sám. Netikají vám sice žádné biologické hodiny, ale na druhou stranu - není-li schopen jasně se vyjádřit, co chce a jak to s vámi do budoucna vidí, nevidím smyslupné vázat se na něj. Klidně můžete zůstat v kontaktu, pokud vám to nebude škodit, nebudete tím trpět... jak jsem tady už mnohokrát psala, vztah musejí chtít oba, nikoli jen jeden....přeji vám zdárné vyřešení problému a hodně štěstí do budoucna.
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, moc prosím o radu, jak říct novému partnerovi, že mám cukrovku na inzulínu? Nevím jak to správně načasovat, samozřejmě se bojím, aby tím vztah neskončil...v předchozích vztazích to nevadilo, ale vím, že každý je jiný. Jinak na vztahy jsem opravdu ,,specialista,, nejsem asi vážně schopná si najít normálního chlapa, který by neměl rád jen sám sebe či svoje koníčky...chtěla bych rodinu, biologické hodiny tikají a čas letí, někdy mám tak strašnou krizi ...
salma
Dobrý den,
zdravotní stav partnerovi netajte, čím dříve mu to sdělíte, tím lépe. Má-li vás skutečně rád, nic to na vztahu nezmění... a kdyby to bylo jinak, je lepší, projeví-li se to hned. Držím palce a přeji vše dobré.
zdravotní stav partnerovi netajte, čím dříve mu to sdělíte, tím lépe. Má-li vás skutečně rád, nic to na vztahu nezmění... a kdyby to bylo jinak, je lepší, projeví-li se to hned. Držím palce a přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den ,
Jsem s přítelem 7 měsíců , oba studujeme tudíž se vidíme jen jednou týdně ,
za celou dobu jsme si každý den volali přes skype ,
nikdy jsme spolu neměli nějaká vážnější problém , pouze žabomyší války kvůli blbostem , žárlivosti atd.
vždy jsme měli vztah kdy jsem byla ta co poslouchala krásné komplimenty , sladké řeči a vlastně na tyhle věci jen pěkně odpovídala a čas od času něco pěkného též řekla .Chodil k nám a naše rodina ho měla ráda , byli jsme na sebe zvyklý po všech směrech a náš vztah byl něco jako nejlepší přátelství a láska.
Nikdy jsem se nemusela bát že by mě podvedl či se semnou dokonce rozešel , ale před cca měsícem a půl nastaly nehorázné problémy díky mé rodině a matce , kdy zjistili že jsem s ním již měla pohlavní styk , moje rodina je na tohle dosti citlivá a chtěly mu hodně vynadat , něměli by jistě právo ho udat či něco podobného , jelikož já již nejsem pod zákonem ani on není..On ale od těchto problémů začal být nepříjemný a prohodili jsme si role..
Jsem s přítelem 7 měsíců , oba studujeme tudíž se vidíme jen jednou týdně ,
za celou dobu jsme si každý den volali přes skype ,
nikdy jsme spolu neměli nějaká vážnější problém , pouze žabomyší války kvůli blbostem , žárlivosti atd.
vždy jsme měli vztah kdy jsem byla ta co poslouchala krásné komplimenty , sladké řeči a vlastně na tyhle věci jen pěkně odpovídala a čas od času něco pěkného též řekla .Chodil k nám a naše rodina ho měla ráda , byli jsme na sebe zvyklý po všech směrech a náš vztah byl něco jako nejlepší přátelství a láska.
Nikdy jsem se nemusela bát že by mě podvedl či se semnou dokonce rozešel , ale před cca měsícem a půl nastaly nehorázné problémy díky mé rodině a matce , kdy zjistili že jsem s ním již měla pohlavní styk , moje rodina je na tohle dosti citlivá a chtěly mu hodně vynadat , něměli by jistě právo ho udat či něco podobného , jelikož já již nejsem pod zákonem ani on není..On ale od těchto problémů začal být nepříjemný a prohodili jsme si role..
-
Dobrý den,
vašemu sdělení chybí otázka. Co chcete vědět? Jak se nyní zachovat? Asi to nechat být. Bude-li chtít, přijde sám. Možná si potřebuje leccos ujasnit a popřemýšlet. To je v tomhle věku úplně normální...přeji vše dobré.
vašemu sdělení chybí otázka. Co chcete vědět? Jak se nyní zachovat? Asi to nechat být. Bude-li chtít, přijde sám. Možná si potřebuje leccos ujasnit a popřemýšlet. To je v tomhle věku úplně normální...přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, s manželem jsme se po odluce k sobě zase vraceli. Důvodem byla jeho nespokojenost ve vztahu, pocit, že není doceněn, měl výhrady k domácnosti, k dětem, ke mně, ale spíš to vypadalo, že má nějaký vnitřní problém sám se sebou, protože spousta z toho se ukázala jako záminka. Vozila jsem mu obědy na víkend či on jezdil k nám, on mi posílal fotografie, psal mailové dopisy, chtěl se mnou plánovat letní dovolené. Mezitím byl přes známé seznámen s rozvedenou paní, o téměř 20 let mladší, se dvěma dětmi. Ona ucítila příležitost a začala mu velice nadbíhat - sama, bez dětí, ty dala bývalému manželovi. Neměla jsem vůbec šanci, po pár týdnech byl jako v transu. Odjel s ní na dovolené, se mnou nevěděl, co dál - jednak nechtěl být, ale jednak vnímal dlouhou společnou historii a děti.Paní to asi vycítila a začala proti mně velice brojit, manipulovat s ním, posléze do toho zahrnula i děti. Manžel bohužel podlehl a vztahy mezi jím a dětmi se velice pokazily. Lžím milenky manžel uvěřil (dozvěděla jsem se později, co vše vyprávěla) a v tuto chvíli je to de facto patová situace. Jsem z toho zoufalá, nevím, co mám dělat. Jeho ovládá milenka a páchá nenapravitelné škody. Myslíte, že to půjde ještě nějak spravit? Děkuji Vám.
Zuzana
Dobrý den,
jestliže je váš manžel zcela pod vlivem manipulativní milenky, doporučovala bych nezabývat se myšlenkami na to, jak vztah spravit (on o to zřejmě vůbec nestojí), ale jak zabránit nenapravitelným škodám, které zmiňujete. To je ovšem téma, které přesahuje možnosti internetové proadny a vyžaduje posouzení "živého" odborníka. Přeji vše dobré.
jestliže je váš manžel zcela pod vlivem manipulativní milenky, doporučovala bych nezabývat se myšlenkami na to, jak vztah spravit (on o to zřejmě vůbec nestojí), ale jak zabránit nenapravitelným škodám, které zmiňujete. To je ovšem téma, které přesahuje možnosti internetové proadny a vyžaduje posouzení "živého" odborníka. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, jak se díváte na názor týkající se nevěry - udělá jednou, udělá i příště. Může nevěra po dlouhých letech manželství odblokovat nějakou vnitřní brzdu a pak takový člověk to snáze zopakuje při nejbližší příležitosti (flirt ženy, pocit problému v manželství, nuda)? A může to být třeba i známka předchozích nevěr, o nichž partnerka neví? A co s člověkem, který zapříčinil takto rozpad vztahu, tvrdí, že nechce zůstat sám, ale do původního vztahu nechce "investovat", respektive nechce sám změnit svoje chování a změnu vyžaduje jen na ostatních? Děkuji za vaše zkušenosti. - otázka upravena poradcem
Květa
Dobrý den,
z vašeho popisu situace mi není jasné, jestli stále ještě žijete s mužem, který vás podvedl, nebo zda se jedná o jeho dřívější vztahy a nevěry. Je-li to tak, že se váš vztah rozpadl kvůli jeho milence, potom jste se k sobě vrátili, ale on je rezervovaný a nechce do vašeho vztahu investovat, bylo by asi rozumné si o tom upřímně popovídat a zvolit takovou formu vztahu (pokud vůbec nějakou), aby investování do vztahu bylo z obou stran stejné. Jinak to nefunguje....přeji vše dobré.
z vašeho popisu situace mi není jasné, jestli stále ještě žijete s mužem, který vás podvedl, nebo zda se jedná o jeho dřívější vztahy a nevěry. Je-li to tak, že se váš vztah rozpadl kvůli jeho milence, potom jste se k sobě vrátili, ale on je rezervovaný a nechce do vašeho vztahu investovat, bylo by asi rozumné si o tom upřímně popovídat a zvolit takovou formu vztahu (pokud vůbec nějakou), aby investování do vztahu bylo z obou stran stejné. Jinak to nefunguje....přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
paní Konopová, ráda si čtu vaše rady, zejména ty o nezávislosti na partnerovi a potřebě zdravé žárlivosti. Já někde dělám chybu, protože je to u nás jinak. Svobodu si manžel vyžaduje hlavně pro sebe (zdůvodňuje to živením rodiny, podnikáním), nechtěl ani hlídat děti 1 hodinu týdně , když jsem na MD chtěla chodit na španělštinu. Na večírku s jeho známými jsem jednou chtěla zůstat déle (on odešel spát), vrátil se naštvaný a agresivní, takže jsem s ním raději odešla. On na večírcích kolikrát zůstal, musela jsem pro něj pak ráno jezdit. Jak jsem začala chodit do práce, čas od času musím zůstat mimo domov - nějak to toleruje, ale vyvolal ve mně pocity viny (on musel hlídat, on nic nestihl), přitom odcházím do práce a mají vše připravené )navařeno, nakoupeno, uklizeno...). Na pánské jízdy jezdí manžel taky sám, recipročně jsem nikdy nebyla (netroufla jsem si). Někdy mám pocit, že se manžel snaží toto "přebít" aktivitou o level vyšší (být déle pryč, být více pryč) a vysvětluje to svým nárokem podnikatele. Když už neví , kudy kam, tak řekne, že má nárok jako muž. V rámci klidu se snažím nad tím mávnout rukou, ale zhoršuje se to. jak z toho ven?
děkuji - otázka upravena poradcem
děkuji - otázka upravena poradcem
Verča
Dobrý den,
při čtení vašeho dotazu mne napadá, jak to bylo dříve, než jste se vzali? Zastával váš manžel už tehdy postoj, že muž si z pozice "silnějšího pohlaví" může dovolit víc než žena? V dnešní době to zní takřka neuvěřitelně. Ale zřejmě se model "zakonzervovával" postupně, manžel si zvykl, že neprotestujete, nekladete vlastní požadavky....taková pro ženu nevýhodná pravidla se nastavují často v době jejího oslabení - např. během MD. Inklinuje-li muž k vládnutí a manipulaci, snadno si na to zvykne a začne toho zneužívat. Ale vztah určují oba partneři! Na změnu nikdy není pozdě a kdokoli může svého partnera kdykoli překvapit. Novým pohledem na věc, novými požadavky, elegantní revoltou. Hlavně sebevědomějším přístupem! Jiná možnost není, nechce-li se žena (ve většině případů je to právě ona) nechat totálně převálcovat. Jste nezávislá, máte vlastní práci, pravděpdobně i přátele, koníčky. Naučte se s manželem diskutovat o svých požadavcích, prosazovat své zájmy! Nechcete přece nic přemrštěného, vymykajícího se požadavkům normálně smýšlející moderní ženy! Kdybyste měla pocit, že to nezvládnete sama, obraťte se na odborníka. Přeji hodně štěstí!
při čtení vašeho dotazu mne napadá, jak to bylo dříve, než jste se vzali? Zastával váš manžel už tehdy postoj, že muž si z pozice "silnějšího pohlaví" může dovolit víc než žena? V dnešní době to zní takřka neuvěřitelně. Ale zřejmě se model "zakonzervovával" postupně, manžel si zvykl, že neprotestujete, nekladete vlastní požadavky....taková pro ženu nevýhodná pravidla se nastavují často v době jejího oslabení - např. během MD. Inklinuje-li muž k vládnutí a manipulaci, snadno si na to zvykne a začne toho zneužívat. Ale vztah určují oba partneři! Na změnu nikdy není pozdě a kdokoli může svého partnera kdykoli překvapit. Novým pohledem na věc, novými požadavky, elegantní revoltou. Hlavně sebevědomějším přístupem! Jiná možnost není, nechce-li se žena (ve většině případů je to právě ona) nechat totálně převálcovat. Jste nezávislá, máte vlastní práci, pravděpdobně i přátele, koníčky. Naučte se s manželem diskutovat o svých požadavcích, prosazovat své zájmy! Nechcete přece nic přemrštěného, vymykajícího se požadavkům normálně smýšlející moderní ženy! Kdybyste měla pocit, že to nezvládnete sama, obraťte se na odborníka. Přeji hodně štěstí!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, paní Konopová,
jsme dlouho manželé, máme dvě děti. Manžel se před Vánocemi neočekávaně odstěhoval. Dost nás to všechny zasáhlo, já jsem z toho byla hodně špatná, protože všechno nechal jen na mně. při občasných kontaktech později se on tvářil jako by nic a okolí si stěžoval, že jsem se u něj při návštěvě (provozní věci kolem domácnosti) nezdržela, že jsem rychle odjela. Občas mi zavolal, poslal sms, pak jsme se pomalu znovu začali scházet. byla jsem z toho vždy dost nervozní, nevěděla jsem, co bude. On jako by se chtěl asi vrátit, ale neříká nic, nerozumím tomu. Já se bojím cokoliv říct, navrhnout, jsem taky trochu naštvaná z toho, co udělal a jak mi zkomplikoval život. Proč to udělal - nikdy pořádně neřekl. Už jednou odešel a zase se vrátil. Tehdy jsem byla ráda, hodně jsem se snažila,, aby domácnost fungovala, ale stejně zničehonic zase odešel. A tak čekám, co bude. A bojím se. Mám mu dát nějaké ultimátum? Anebo zase počkat, až co udělá? děkuji Vám velmi.
jsme dlouho manželé, máme dvě děti. Manžel se před Vánocemi neočekávaně odstěhoval. Dost nás to všechny zasáhlo, já jsem z toho byla hodně špatná, protože všechno nechal jen na mně. při občasných kontaktech později se on tvářil jako by nic a okolí si stěžoval, že jsem se u něj při návštěvě (provozní věci kolem domácnosti) nezdržela, že jsem rychle odjela. Občas mi zavolal, poslal sms, pak jsme se pomalu znovu začali scházet. byla jsem z toho vždy dost nervozní, nevěděla jsem, co bude. On jako by se chtěl asi vrátit, ale neříká nic, nerozumím tomu. Já se bojím cokoliv říct, navrhnout, jsem taky trochu naštvaná z toho, co udělal a jak mi zkomplikoval život. Proč to udělal - nikdy pořádně neřekl. Už jednou odešel a zase se vrátil. Tehdy jsem byla ráda, hodně jsem se snažila,, aby domácnost fungovala, ale stejně zničehonic zase odešel. A tak čekám, co bude. A bojím se. Mám mu dát nějaké ultimátum? Anebo zase počkat, až co udělá? děkuji Vám velmi.
Jitka
Dobrý den,
než chodit kolem horké kaše, bylo by lepší na rovinu si promluvit. Jestliže jeden z manželů chápe společnou domácnost jako holubník, odkud může kdykoli odletět a zase se tam bez omluvy i vysvětlení vrátit, je někde chyba. Kde, to posoudit nemohu, to by musel vypátrat terapeut, jemuž by se manžel svěřil. Pokud on nic řešit nechce, nechává věci jen tak plynout, vás ale situace drtí, bylo by nejlepší, kdybyste vzala iniciativu do svých rukou a sjednala schůzku v poradně. Po zkušenostech, které s manželem máte, asi nelze očekávat, že by to udělal on nebo něco konstruktivního navrhl. Přeji hodně štěstí.
než chodit kolem horké kaše, bylo by lepší na rovinu si promluvit. Jestliže jeden z manželů chápe společnou domácnost jako holubník, odkud může kdykoli odletět a zase se tam bez omluvy i vysvětlení vrátit, je někde chyba. Kde, to posoudit nemohu, to by musel vypátrat terapeut, jemuž by se manžel svěřil. Pokud on nic řešit nechce, nechává věci jen tak plynout, vás ale situace drtí, bylo by nejlepší, kdybyste vzala iniciativu do svých rukou a sjednala schůzku v poradně. Po zkušenostech, které s manželem máte, asi nelze očekávat, že by to udělal on nebo něco konstruktivního navrhl. Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
po rozchodu jsem si našla přítele, který bydlí o cca 30 km dál v jiném městě. Já do zaměstnání dojíždím do jiného města než bydlím, takže můj život je docela hektický. Snažím se udržovat domácnost (děti, psi), ale také se setkávat s přítelem. Problém je v tom, že za ním musím dojíždět jenom já. Vzhledem k dětem nechci, aby u nás trvale přebýval, ale čas od času by klidně mohl. Chápu, že je to pro něj méně pohodlné, protože by musel kvůli tomu vstávat před pátou, aby stihl dojet do práce. Že dojíždím já, mu nevadí. Dokonce když jedeme někam na výlet odpoledne a máme se auty potkat třeba na půli cesty, vymýšlí důvody, proč to nejde a proč se musíme potkat blíže jeho bydlišti. Chápu, že nevydělává horentní sumy a benzín také něco stojí, začínám to však vnímat jako záminku pro jeho určitou pohodlnost. Jinak mi říká, že mě má rád. Začínám z toho být unavená, protože u něj v bytě jsem jen "na návštěvě", nemám tam žádné soukromí a chodit po parcích mě pořád nebaví. Když mám ještě večer nějakou práci, chce, abych si ji vzala k němu, pro mne je však nepohodlné to všechno balit a převážet. Společné bydlení je zatím z mého pohledu předčasné. děkuji. - otázka upravena poradcem
po rozchodu jsem si našla přítele, který bydlí o cca 30 km dál v jiném městě. Já do zaměstnání dojíždím do jiného města než bydlím, takže můj život je docela hektický. Snažím se udržovat domácnost (děti, psi), ale také se setkávat s přítelem. Problém je v tom, že za ním musím dojíždět jenom já. Vzhledem k dětem nechci, aby u nás trvale přebýval, ale čas od času by klidně mohl. Chápu, že je to pro něj méně pohodlné, protože by musel kvůli tomu vstávat před pátou, aby stihl dojet do práce. Že dojíždím já, mu nevadí. Dokonce když jedeme někam na výlet odpoledne a máme se auty potkat třeba na půli cesty, vymýšlí důvody, proč to nejde a proč se musíme potkat blíže jeho bydlišti. Chápu, že nevydělává horentní sumy a benzín také něco stojí, začínám to však vnímat jako záminku pro jeho určitou pohodlnost. Jinak mi říká, že mě má rád. Začínám z toho být unavená, protože u něj v bytě jsem jen "na návštěvě", nemám tam žádné soukromí a chodit po parcích mě pořád nebaví. Když mám ještě večer nějakou práci, chce, abych si ji vzala k němu, pro mne je však nepohodlné to všechno balit a převážet. Společné bydlení je zatím z mého pohledu předčasné. děkuji. - otázka upravena poradcem
Zdenka
Dobrý den,
je sice příjemné slyšet "mám tě rád", ale má-li někdo někoho opravdu rád, projevuje to i činy. Chtělo by to promluvit si s přítelem a dát mu jasně na srozuměnou, že vám zavedený model nevyhovuje. Jestliže už teď, na začátku vztahu, kalkuluje a vymýšlí důvody, jak si ulevit, jak by to vypadalo později? Nenechte se vmanipulovávat do stavu, který vás vyčerpává a nijak vám neimponuje. Přítel by měl pocítit, že nepřijede-li i on k vám, schůzka se jednoduše konat nebude. Neměl by mít v žádném případě dojem, že je pro vás natolik nepostradatelný, že uděláte cokoli, abyste se s ním viděla.
Vztah funguje tehdy, angažují-li se oba stejně. Přeji dobré pořízení.
je sice příjemné slyšet "mám tě rád", ale má-li někdo někoho opravdu rád, projevuje to i činy. Chtělo by to promluvit si s přítelem a dát mu jasně na srozuměnou, že vám zavedený model nevyhovuje. Jestliže už teď, na začátku vztahu, kalkuluje a vymýšlí důvody, jak si ulevit, jak by to vypadalo později? Nenechte se vmanipulovávat do stavu, který vás vyčerpává a nijak vám neimponuje. Přítel by měl pocítit, že nepřijede-li i on k vám, schůzka se jednoduše konat nebude. Neměl by mít v žádném případě dojem, že je pro vás natolik nepostradatelný, že uděláte cokoli, abyste se s ním viděla.
Vztah funguje tehdy, angažují-li se oba stejně. Přeji dobré pořízení.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, paní Konopová, jak byste viděla správný (v rámci možností :-))) postup v následující situaci: opustil nás s dětmi partner po mnoha letech soužití - či spíše se odstěhoval do nedalekého domu, který patří také rodině. Veškeré povinnosti nechal na mně. Sám si užívá volnosti (kamarádi, akce, dovolené). Nechala jsem to tak, neponižovala se, starala se o děti, domácnost, dům, zvířata. Občas jsme se začali vídat. Partner pak začal být nervozní a začal mi stav vyčítat (že bydlí sám, sám si musí vařit, nakupovat, prát, oblékat se), vyčítal i některé situace, ale vždy tak, že to je či byla moje vina. Myslím, že se chce vrátit, ale vynucuje si, aby bylo jen po jeho. Mluví s námi tak, že nás urazí, naštve, obviní, ze sebe udělá oběť - že on chce situaci řešit, že chce se setkat ("pokud budeš chtít uzavřít dohodu, jsem stále ještě ochoten se bavit" - citace z dopisu). Nevím, jak se mám zachovat. Jednak bych ráda vztah urovnala, jednak už nemám sílu ze způsobů jeho komunikace. Jednu šanci k návratu dostal, chvíli to bylo dobré, pak se zase vrátila do rodiny tenze. jak by měl podle Vás vypadat návrat? Anebo jsem už moc přecitlivělá? děkuji - otázka upravena poradcem
Lucie
Dobrý den,
ptáte se, jak by měl vypadat návrat. Zde záleží na tom, co bylo příčinou manželova odchodu, rozvratu. Dále i na tom, co si vlastně přejete vy? Jen vy víte nebo byste si měla ujasnit, jak by se měly vaše vztahy změnit, aby se vám oběma vedle sebe dobře žilo. Nikdo nemůže požadovat, aby bylo vždy po jeho. Vzah není totalita, ale demokracie. Měla byste přijít s vlastní koncepcí a dohodnout se na nějakém oboustranně vyhovujícím kompromisu. Vše je věc dohody. Pokud by k tomu z manželovy strany nebyla vůle, bylo by dobré navštívit společně poradnu. Přeji vše dobré.
ptáte se, jak by měl vypadat návrat. Zde záleží na tom, co bylo příčinou manželova odchodu, rozvratu. Dále i na tom, co si vlastně přejete vy? Jen vy víte nebo byste si měla ujasnit, jak by se měly vaše vztahy změnit, aby se vám oběma vedle sebe dobře žilo. Nikdo nemůže požadovat, aby bylo vždy po jeho. Vzah není totalita, ale demokracie. Měla byste přijít s vlastní koncepcí a dohodnout se na nějakém oboustranně vyhovujícím kompromisu. Vše je věc dohody. Pokud by k tomu z manželovy strany nebyla vůle, bylo by dobré navštívit společně poradnu. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Před více než týdnem byla poslán dotaz, ale bohužel bez odpovědi. Můžu čekat ještě odpověď?Díky
Jindra
Dobrý den,
na dotaz Jindry jsem odpovídala 8.4., kopíruji: Dobrý den,
co míníte tím, že jste se k manželce nechoval jako chlap? Ať je to jakkoli, bude lepší, řeknete-li jí to, co máte na srdci, vy. Jste ve výhodě - je-li zamilovaná a vaše sdělení bude působit věrohodně, uvěří spíš vám než manželce, s níž se rozvádíte. Kdyby ji kontaktovala dříve manželka, mohlo by to zviklat její důvěru. Ale i kdyby k tomu nedošlo - žít ve strachu, že se to jednou přece jen stane, asi není žádný med. Rozhodněte se ovšem sám, je to váš život a jen vy víte, jak situace vypadá.
na dotaz Jindry jsem odpovídala 8.4., kopíruji: Dobrý den,
co míníte tím, že jste se k manželce nechoval jako chlap? Ať je to jakkoli, bude lepší, řeknete-li jí to, co máte na srdci, vy. Jste ve výhodě - je-li zamilovaná a vaše sdělení bude působit věrohodně, uvěří spíš vám než manželce, s níž se rozvádíte. Kdyby ji kontaktovala dříve manželka, mohlo by to zviklat její důvěru. Ale i kdyby k tomu nedošlo - žít ve strachu, že se to jednou přece jen stane, asi není žádný med. Rozhodněte se ovšem sám, je to váš život a jen vy víte, jak situace vypadá.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, manžel má rysy hysterického partnera, manipulátora a vzhledem k andropauze je ještě emočně nestabilní. Jednání s ním jsou nesmírně konfliktní. Ví, že je vinen, a možná proto hned na začátku přechází do manipulace a útoku - například chce projednat nějakou situaci, kterou zavinil a první jeho věta je: "Tobě to vyhovuje, mně ne". přitom my v jeho okolí jsme jen trpělivě čekali, až ho to přejde a zabezpečili chod rodiny, byť s osobními oběťmi a často i potížemi. Neuměla jsem asertivně reagovat, bránila jsem se, snažila jsem trpělivě vysvětlovat, někdy se chytil do vlastní pasti (poukázala jsem na to, že třeba obdobnou věc dělal i on předtím - to shazoval často se slovy - To je něco jiného, já můžu, já jsem chlap...), někdy mě zatlačil do kouta - pak jsem třeba uhnula, přestala v komunikaci anebo mne třeba vyprovokoval a já se začala bránit. K mému překvapení se občas stávalo, zatímco já byla ze svého výpadu k.o., že on za nějakou dobu přišel, byl jak znovuzrozený a poukazoval na moje chování - já tehdy cítila často vinu anebo v sobě dusila vztek. Stejně to nikam nevedlo a náš vztah se rozpadá. Moje otázka je - Domníváte se, že striktně asertivní jednání by našemu vztahu pomohlo ho udržet? Či dokonce zlepšit? Cítím vinu za to, že jsem tuto techniku komunikace neuměla dřív a manželovi tím třeba nepomohla. Problém s manželem jsem se snažila řešit i přes odborníky - buď zahrál divadlo a obalamutil je anebo se za dva dny vrátil do starých kolejí. Děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Denisa
Dobrý den,
podle mého názoru byste měla usilovat o to, nebýt na manželovu chování tak závislá. Nenechat ho na sebe tak dalece působit. Naučit se řešit konflikty konstruktivně, bez emocí. Žít víc pro sebe, svůj život, než ten partnerský. Jen zdravá nezávislost vede k uspokojivému vztahu, o tom jsem hluboce přesvědčena. Přeji vám vše dobré.
podle mého názoru byste měla usilovat o to, nebýt na manželovu chování tak závislá. Nenechat ho na sebe tak dalece působit. Naučit se řešit konflikty konstruktivně, bez emocí. Žít víc pro sebe, svůj život, než ten partnerský. Jen zdravá nezávislost vede k uspokojivému vztahu, o tom jsem hluboce přesvědčena. Přeji vám vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,mám trošku podobný dotaz jako paní Monika.Je mi 46 let,jsem rozvedená a s přítelem se známe už dva roky.Je také rozvedený.Ne že by měl přede mnou nějaké tajemství jako ten Moničin partner, ale ten můj zase pořád pracuje. Má náročné povolání, dělá dispečera kamionové dopravy a v práci tráví šest dní v týdnu dvanáct hodin denně. Ze začátku vztahu se snažil, občas jsme zašli do kina nebo na večeři, ale poslední dobou jen přijede domů úplně vyřízený, nechce nikam jít, je podrážděný. Už jsem přes rok nikde nebyli. Vždycky jen přijedu k němu, nachystám něco k jídlu, chvilku si povídáme a jdeme spát. Za mnou přítel moc jezdit nechce, teda tvrdí, že by rád, ale časově mu to vůbec nevychází. Neměl čas mi ani koupit pořádný dárek k narozeninám, odbyl je jen kytkou a lahví vína. Já se pro něj snažím vymyslet vždy něco originálního, vařím mu jídla, která má rád, pomáhám s domácností, když k němu přijedu. On by rád, abych se přestěhovala k němu, ale mám svůj dům, kde bydlí staří rodiče.
Ludmila
Dobrý den,
jak sama píšete, ze začátku se váš přítel snažil. Jeho pracovní vytížení bylo pravděpodobně stejné, přesto si uměl udělat čas. Proč to teď, po dvou letech, vypadá jinak? Protože si zřejmě zvykl na to, že se angažujete, jezdíte za ním, pečujete o něj. Zkrátka - že vás má víceméně jistou, ačkoli se nijak nesnaží. Jestli na vás druhému záleží, otestujete nejlíp tím, že se stáhnete, ukážete, že umíte být i bez něj. Neprojeví-li ani tehdy iniciativu, pak je lepší začít se porozhlížet jinde...Každopádně děláte dobře, že se na něj nevážete a podnikáte akce s kamarádkami.
Až se zase bude divit, že neběžíte, jak pískne, promluvte si o tom. Jak to vidí, hlavně do budoucna. Nebojte se toho. Později by se vám to téma otevíralo ještě hůř. Hodně štěstí.
jak sama píšete, ze začátku se váš přítel snažil. Jeho pracovní vytížení bylo pravděpodobně stejné, přesto si uměl udělat čas. Proč to teď, po dvou letech, vypadá jinak? Protože si zřejmě zvykl na to, že se angažujete, jezdíte za ním, pečujete o něj. Zkrátka - že vás má víceméně jistou, ačkoli se nijak nesnaží. Jestli na vás druhému záleží, otestujete nejlíp tím, že se stáhnete, ukážete, že umíte být i bez něj. Neprojeví-li ani tehdy iniciativu, pak je lepší začít se porozhlížet jinde...Každopádně děláte dobře, že se na něj nevážete a podnikáte akce s kamarádkami.
Až se zase bude divit, že neběžíte, jak pískne, promluvte si o tom. Jak to vidí, hlavně do budoucna. Nebojte se toho. Později by se vám to téma otevíralo ještě hůř. Hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
2. část. Těžko bych zvládala jezdit pomáhat jim a ještě se starat o celou přítelovu domácnost, má velký dům a zahradu. Jeho bývalá žena se s ním rozešla, protože pořád pracoval a ona byla pořád sama, nikam prý nejezdili, žádné výlety, dovolené, našla si jiného muže. Já přítele vidívám stále méně, také jako ten Moničin mi napíše někdy na poslední chvíli, ať k němu nejezdím, že musí zůstat v práci déle. Někdy zase napíše, že se uvidíme a pak to změní, že to nejde. Nemůžu si kvůli tomu pořádně naplánovat svůj volný čas, protože pořád čekám, jestli se ozve a přijede z práce zavčas nebo ne. Takže si teď už často zařídím vlastní program, zajdu si zacvičit, někam sednout s kamarádkou, napíšu mu, že dnes nemůžu zase já, ale ho to pak mrzí, že prý on mohl a já ho nechtěla vidět. Jak mít vůbec vztah s takto přepracovaným mužem? Má to vůbec smysl? Také mám náročnou práci, ale nejen prací je přece člověk živ. Moc děkuji za Váš názor.
Ludmila
Dobrý den,
jak sama píšete, ze začátku se váš přítel snažil. Jeho pracovní vytížení bylo pravděpodobně stejné, přesto si uměl udělat čas. Proč to teď, po dvou letech, vypadá jinak? Protože si zřejmě zvykl na to, že se angažujete, jezdíte za ním, pečujete o něj. Zkrátka - že vás má víceméně jistou, ačkoli se nijak nesnaží. Jestli na vás druhému záleží, otestujete nejlíp tím, že se stáhnete, ukážete, že umíte být i bez něj. Neprojeví-li ani tehdy iniciativu, pak je lepší začít se porozhlížet jinde...Každopádně děláte dobře, že se na něj nevážete a podnikáte akce s kamarádkami.
Až se zase bude divit, že neběžíte, jak pískne, promluvte si o tom. Jak to vidí, hlavně do budoucna. Nebojte se toho. Později by se vám to téma otevíralo ještě hůř. Hodně štěstí.
jak sama píšete, ze začátku se váš přítel snažil. Jeho pracovní vytížení bylo pravděpodobně stejné, přesto si uměl udělat čas. Proč to teď, po dvou letech, vypadá jinak? Protože si zřejmě zvykl na to, že se angažujete, jezdíte za ním, pečujete o něj. Zkrátka - že vás má víceméně jistou, ačkoli se nijak nesnaží. Jestli na vás druhému záleží, otestujete nejlíp tím, že se stáhnete, ukážete, že umíte být i bez něj. Neprojeví-li ani tehdy iniciativu, pak je lepší začít se porozhlížet jinde...Každopádně děláte dobře, že se na něj nevážete a podnikáte akce s kamarádkami.
Až se zase bude divit, že neběžíte, jak pískne, promluvte si o tom. Jak to vidí, hlavně do budoucna. Nebojte se toho. Později by se vám to téma otevíralo ještě hůř. Hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, potřebovala bych poradit zda dělám dobře. S přítel jsem 8 let, ten se se mnou před Silvestrem rozešel. Stále spolu bydlíme, a fungujeme jako normální pár. Při rozchodu mi řekl, že jeho city ke mě nejsou jako dřív. Přesto na otázku o rozchodu řekne že se rozejít nechce. Já si ale myslím, že někoho má. Na telefonu si vypíná vyzvánění kam se vrtne bere telefon sebou, před tím to nikdy nedělal. O tomto pocitu jsem se snažila s ním mluvit, ale je z toho nevrlý. Našla jsem u něj v bundě přívěšek s dámským jménem. ( zakoupený pravděpodobně v hračkárně). Říkám si, že všechno možná jenom zveličuji. že jsou věci třeba jinak, na druhou stranu se říká ženy mají v tomto ohledu šestý smysl. Třeba to byl jenom úlet. nejhorší je že nevím jak na něj, aby jsme si o tom mohli nějak pohovořit, nechci se unáhlovat, a ani si nemyslím že nevěra je takový důvod k rozchodu ale nejhorší je ta nedůvěra.
Anonym
Dobrý den,
píšete, že se s vámi přítel přes Silvestrem rozešel, ale zůstali jste spolu. Co znamená, že "fungujete jako normální pár"? Podle toho, jak líčíte sitauci, to zřejmě chápe každý z vás jinak. On možná tak, že si bude žít víceméně po svém. Chozením kolem horké kaše nic nevyřešíte a jasno si neuděláte, čili by asi bylo dobré si sednout a promluvit si, jak to každý z vás vidí a co chce. Popovídat si o důvodech společného bydlení a event. jiné variantě v případě, že by to neklapalo. Nemá smysl namlouvat si něco, co není, ale ani vidět čerty tam, kde nejsou...Přeji vše dobré.
píšete, že se s vámi přítel přes Silvestrem rozešel, ale zůstali jste spolu. Co znamená, že "fungujete jako normální pár"? Podle toho, jak líčíte sitauci, to zřejmě chápe každý z vás jinak. On možná tak, že si bude žít víceméně po svém. Chozením kolem horké kaše nic nevyřešíte a jasno si neuděláte, čili by asi bylo dobré si sednout a promluvit si, jak to každý z vás vidí a co chce. Popovídat si o důvodech společného bydlení a event. jiné variantě v případě, že by to neklapalo. Nemá smysl namlouvat si něco, co není, ale ani vidět čerty tam, kde nejsou...Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, vždycky říkáte, že ve vztahu musí být trochu napětí (nejistoty). aby si ten druhý toho vážil. Pracovně musím občas mimo domov, nicméně manžel vždycky žárlil a snažil se "recipročně" udělat totéž anebo tě víc. Kdysi dokonce řekl, že to je jeho motto. Přitom nikdy neměl důvod, vedlejší vztahy nevyhledávám. Přesto se manžel snaží prosazovat svoji "moc" - nemám klíče od domu, který byl koupen za doby manželství, odmítl na mne přepsat část domu, který on sice dostal, ale jako ruinu a kompletně od základů jsme ho společně zrekonstruovali, postupně mě začal izolovat od jeho podnikatelských aktivit, v poslední době začal i rozhodovat, jestli pojedu s letitými přáteli na společné hory... V rodině se začal vymezovat - my kluci (se synem) a vy (já s dcerou). Syna prosazuje a všude s ním jezdí, my nemůžeme (je fakt, že v tomto je podporován přáteli, kteří mají také syny). Domácí práce začal vnímat jako automatické, když mu připomínám, že jsou, vždycky se naštve a bere to jako výčitky. protože on si přece zaplatil příspěvek do domácnosti. Co mám dělat? děkuji moc - otázka upravena poradcem
Eva
Dobrý den,
je potřeba rozlišovat mezi zdravou a nezdravou mírou nejistoty. Jde-li o systematkcé, plánovité, samoúčelné znejisťování nebo dokonce zastrašování, bylo by asi záhodno zamyslet se nad samotnou podstatou vztahu. Z toho, jak situaci líčíte, se zdá, že vás manžel čím dál tím vic zatlačuje kamsi do kouta. Fakt, že nemáte ani klíče od domu, kde společně bydlíte a který jste mu pomáhala rekonstruovat, je naprosto absurdní.... Proč si to necháváte líbit? Doporučovala bych vám promluvit si o tom s odborníkem. Mohu vám dát kontakt. Přeji vše dobré.
je potřeba rozlišovat mezi zdravou a nezdravou mírou nejistoty. Jde-li o systematkcé, plánovité, samoúčelné znejisťování nebo dokonce zastrašování, bylo by asi záhodno zamyslet se nad samotnou podstatou vztahu. Z toho, jak situaci líčíte, se zdá, že vás manžel čím dál tím vic zatlačuje kamsi do kouta. Fakt, že nemáte ani klíče od domu, kde společně bydlíte a který jste mu pomáhala rekonstruovat, je naprosto absurdní.... Proč si to necháváte líbit? Doporučovala bych vám promluvit si o tom s odborníkem. Mohu vám dát kontakt. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
2/2
...chová se ke mně hezky, jediné, co trochu hapruje, je líbání - to dělá příležitostně, ale je možné, že každý má více rád něco jiného a kromě toho málo říká hezké věci.
nevím, jak na to, aby občas něco řekl sám od sebe, protože nechci, aby to vypadalo, jako že tlačím na pilu a něco si vynucuji. Jenom mi je líto, že to nevychází z něj. Možná se snažím až moc, starám se o něj, o všechno tak, aby byl spokojený, hezké věci mu říkám, nevím moc, kde je chyba. Poraďte mi prosím, jak zjistit, zda cítí to samé co já tak, aby to nevypadalo, že po něm něco chci a jak se chovat tak, aby tonevypadalo, že o něj stojím až moc..
děkuji
sara
...chová se ke mně hezky, jediné, co trochu hapruje, je líbání - to dělá příležitostně, ale je možné, že každý má více rád něco jiného a kromě toho málo říká hezké věci.
nevím, jak na to, aby občas něco řekl sám od sebe, protože nechci, aby to vypadalo, jako že tlačím na pilu a něco si vynucuji. Jenom mi je líto, že to nevychází z něj. Možná se snažím až moc, starám se o něj, o všechno tak, aby byl spokojený, hezké věci mu říkám, nevím moc, kde je chyba. Poraďte mi prosím, jak zjistit, zda cítí to samé co já tak, aby to nevypadalo, že po něm něco chci a jak se chovat tak, aby tonevypadalo, že o něj stojím až moc..
děkuji
sara
sara
Dobrý den,
správně jste se rozhodla zatím se k příteli nestěhovat. Jste mladí, nezkušení, znáte se málo.
Jestliže máte už teď pocit, že vám nedává tolik, kolik vy jemu, je to jednoduché: přestaňte se angažovat a neobskakujte ho. Žádné vyznání lásky! Potom uvidíte, jestli se něco změní a začne se snažit i on. Nezačne-li, promluvte si a jestli ani potom k žádné změně nedojde, asi byste se měla začít poohlížet jinde. Přeji vše dobré.
správně jste se rozhodla zatím se k příteli nestěhovat. Jste mladí, nezkušení, znáte se málo.
Jestliže máte už teď pocit, že vám nedává tolik, kolik vy jemu, je to jednoduché: přestaňte se angažovat a neobskakujte ho. Žádné vyznání lásky! Potom uvidíte, jestli se něco změní a začne se snažit i on. Nezačne-li, promluvte si a jestli ani potom k žádné změně nedojde, asi byste se měla začít poohlížet jinde. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
1/1
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o radu.Jsem s přítelem teprve dva měsíce, ale známe se déle.Mně je 25 let, jemu 30.Je svobodný, bezdětný, předtím, než jsme se dali dohromady, byl rok sám a tři roky měl vztah na dálku s dívkou z Liberce,předtím dva roky na dálku s dívkou z Brna Mezitím asi probíhaly nějaké krátkodobější známosti, o tom nevím nic...Každopádně po krátké době mne seznámil se svými rodiči, krátce na to jsem dostala klíče od jeho bytu a začala jsem tam přebývat, načež mi nabídnul, jestli se k němu nechci nastěhovat.Přebývám tam, ale na přesunutí všech mých věcí je to podle mně ukvapené. Nikdy s nikým nebydlel, proto to od něj považuji za velký krok. Já mu řekla, že budu s někým natrvalo bydlet, až to bude vážnější.
Vztah je takřka ideální, vše probíhá hezky až na několik drobností, které řeším já - neříká mi, že mně má rád ani že je mu se mnou hezky. Jediný, kdo takové věci říká, jsem já. Sice mně hezky osloví - kočičko, zlatíčko atd.,ale ...pokračování v další části
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o radu.Jsem s přítelem teprve dva měsíce, ale známe se déle.Mně je 25 let, jemu 30.Je svobodný, bezdětný, předtím, než jsme se dali dohromady, byl rok sám a tři roky měl vztah na dálku s dívkou z Liberce,předtím dva roky na dálku s dívkou z Brna Mezitím asi probíhaly nějaké krátkodobější známosti, o tom nevím nic...Každopádně po krátké době mne seznámil se svými rodiči, krátce na to jsem dostala klíče od jeho bytu a začala jsem tam přebývat, načež mi nabídnul, jestli se k němu nechci nastěhovat.Přebývám tam, ale na přesunutí všech mých věcí je to podle mně ukvapené. Nikdy s nikým nebydlel, proto to od něj považuji za velký krok. Já mu řekla, že budu s někým natrvalo bydlet, až to bude vážnější.
Vztah je takřka ideální, vše probíhá hezky až na několik drobností, které řeším já - neříká mi, že mně má rád ani že je mu se mnou hezky. Jediný, kdo takové věci říká, jsem já. Sice mně hezky osloví - kočičko, zlatíčko atd.,ale ...pokračování v další části
sara
Dobrý den,
správně jste se rozhodla zatím se k příteli nestěhovat. Jste mladí, nezkušení, znáte se málo.
Jestliže máte už teď pocit, že vám nedává tolik, kolik vy jemu, je to jednoduché: přestaňte se angažovat a neobskakujte ho. Žádné vyznání lásky! Potom uvidíte, jestli se něco změní a začne se snažit i on. Nezačne-li, promluvte si a jestli ani potom k žádné změně nedojde, asi byste se měla začít poohlížet jinde. Přeji vše dobré.
správně jste se rozhodla zatím se k příteli nestěhovat. Jste mladí, nezkušení, znáte se málo.
Jestliže máte už teď pocit, že vám nedává tolik, kolik vy jemu, je to jednoduché: přestaňte se angažovat a neobskakujte ho. Žádné vyznání lásky! Potom uvidíte, jestli se něco změní a začne se snažit i on. Nezačne-li, promluvte si a jestli ani potom k žádné změně nedojde, asi byste se měla začít poohlížet jinde. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
.... omlouvám se nechtěně jsem odeslala nedopsaný email.. nejde nám spolu být a už vůbec spolu nebýt. Sme citový tornádo a někdy živelná pohroma. Jsme spolu něco ke 4 rokům. Přijde mi že každý den ho miluju mnohem víc než včera. On to cítí stejně. Navzájem se ničíme ale bez sebe umíráme. Prosíím o radu. Děkuji
eva
Dobrý den,
jestliže spolu oba chcete zůstat, potřebujete si někde opatřit návody a "nástroje", jak zlepšit/změnit komunikaci tak, aby nedocházelo ke střetům. Jste zřejmě oba impulzívní, neumíte ovládat své emoce, nevíte, jak spolu zacházet. Každopádně bych vám radila zamyslet se nad každou větou dříve, než ji vypustíte z úst. Vyběhat, rozchodit, rozdýchat každý nával vzteku. Pomáhá to. Ale než byste se event. rozhodli uzavřít manželství, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji vám hodně štěstí!
jestliže spolu oba chcete zůstat, potřebujete si někde opatřit návody a "nástroje", jak zlepšit/změnit komunikaci tak, aby nedocházelo ke střetům. Jste zřejmě oba impulzívní, neumíte ovládat své emoce, nevíte, jak spolu zacházet. Každopádně bych vám radila zamyslet se nad každou větou dříve, než ji vypustíte z úst. Vyběhat, rozchodit, rozdýchat každý nával vzteku. Pomáhá to. Ale než byste se event. rozhodli uzavřít manželství, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji vám hodně štěstí!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Už nevim co napsat abych vystihla náš vztah. Ale představte si ten neromantičtější film co jen může být. Tak takhle to s mou láskou máme, ale teď si představte nejúčinější návod jak zničit nepřítele. ..potom to zase máme tak. Rozcházíme se každou chvíli a zase se k sobě vrátíme, že bez sebe nemůžeme žít, protože bez sebe sme půlka. Milujeme se, pereme a psychicky týráme, pak pláčeme, nežijeme. Už sme byli i od sebe na půl roku, žádnej kontakt, ale nejde to bez sebe nejsme šťastný a sj
eva
Dobrý den,
jestliže spolu oba chcete zůstat, potřebujete si někde opatřit návody a "nástroje", jak zlepšit/změnit komunikaci tak, aby nedocházelo ke střetům. Jste zřejmě oba impulzívní, neumíte ovládat své emoce, nevíte, jak spolu zacházet. Každopádně bych vám radila zamyslet se nad každou větou dříve, než ji vypustíte z úst. Vyběhat, rozchodit, rozdýchat každý nával vzteku. Pomáhá to. Ale než byste se event. rozhodli uzavřít manželství, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji vám hodně štěstí!
jestliže spolu oba chcete zůstat, potřebujete si někde opatřit návody a "nástroje", jak zlepšit/změnit komunikaci tak, aby nedocházelo ke střetům. Jste zřejmě oba impulzívní, neumíte ovládat své emoce, nevíte, jak spolu zacházet. Každopádně bych vám radila zamyslet se nad každou větou dříve, než ji vypustíte z úst. Vyběhat, rozchodit, rozdýchat každý nával vzteku. Pomáhá to. Ale než byste se event. rozhodli uzavřít manželství, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji vám hodně štěstí!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Zajímal by mě Váš názor na moji situaci. Zažila jsem 4 vztahy, zatím žádný ve společné domácnosti. Až nyní, ten pátý je jiný. S přítelem jsem něco málo přes půl roku. Já 26, on 29. Už od začátku cítím, že mě partner miluje, že mi je oporou, že v něm mám vše, co jsem kdy po partnerovy chtěla. Je jen trochu nerozhodný, a člověk ho musí vždycky postrčit. Bohužel se mi stalo, že za tři měsíce musím pustit byt. On mi hned nabídl, že můžu k němu. Moje otázka zní: po jak dlouhé době vztahu si myslíte, že je dobré se sestěhovat? Mám z toho strach, že se všechno to dobré zničí, zároveň zase nechci být dlouhou dobu s někým a pak se dozvědět, že nemůžeme spolu ani bydlet. Zatím žádná těžká situace, rozhodování, hádky ani nic podobného jsme neřešili... Děkuji za odpověď, hezký den. Alice
Alice F.
Dobrý den,
společné bydlení můžete zkusit, ale čistě nezávazně. Měla byste mít ještě jinou alternativu pro případ, že by to nevyšlo a rozešli jste se. Každopádně pracujte na své nezávislosti, ta je pro dobře fungující vztah jedním z nejdůležitějších faktorů. Přeji vše dobré.
společné bydlení můžete zkusit, ale čistě nezávazně. Měla byste mít ještě jinou alternativu pro případ, že by to nevyšlo a rozešli jste se. Každopádně pracujte na své nezávislosti, ta je pro dobře fungující vztah jedním z nejdůležitějších faktorů. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, asi klasická situace - manžel (55 let) přišel díky známým velmi lehko k velkým penězům. Skoro zároveň to začalo doma neklapat - vztah k dceři, všechno jsme dělali špatně, jemu nenasloucháme, nikdo si ho nevšímá...). Negativně vnímal i drobné domácí povinnosti (i když i v minulosti jich byl víceméně zproštěn). Podotýkám, že servis a zázemí měl stále stejné. Pak docela dramaticky opustil rodinu. Skoro tři roky jsme se přesto stýkali, on s námi doma občas bydlel. A stejně to bylo dle něj špatně a vyčítal mi, co ze mě jako z partnerky má (přitom se pro tento model sám rozhodl). Občas se jako kdyby chtěl domluvit , co dál, ale po celou dobu si jezdil na dovolené sám, maximálně vzal syna (máme děti dvě). Nevěděla jsem si rady a tak jsem se rozhodla čekat a vzít celou starost o domácnost, dům a děti na sebe. Pak mi přestal dávat peníze s tím, že taky chodím do práce a že pokud chci peníze na domácnost mám si říct dětem. (děti jsou sice dospělé, ale studující a nevydělávající). Pak si našel přítelkyni o 18 let mladší (rozvedená, dvě relativně malé děti). Ta původně přišla kvůli brigádě, ale díky společným známým věděla, že je movitý. Na celé léto "odložila" děti a svojí "péčí" ho udolala. Pár svědků mi potvrdilo její plačící děti v telefonu, kterým lhala, že musí být do noci v práci a že mají vydržet do dalšího dne, kdy za nimi přijede. Její bratr se živí jako lichvář a je vyšetřován pro podvod a lichvu a pravděpodobně bude i odsouzen. Ona mu občasně v těchto podvodech pomáhá. Snažila jsem se urovnat situaci, ale manžel odmítl. Poté, co mi bratr jeho milenky začal do telefonu vyhrožovat, jsem se rozhodla pro razantní řešení. Bojím se totiž - o děti, sebe, majetek (vše je vesměs napsáno na manžela). Ale nemůžu se smířit s tím, co se stalo, že roky budování rodiny a zázemí mohou být během krátké doby pryč a že partner je schopen vše zahodit kvůli... kvůli čemu vlastně? A úplně nevím, co dělat dál? Vyřešit majetek a čekat, jestli se vrátí? Zůstat sama? děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Zdena
Dobrý den,
na základě dlouhodobých zkušeností sama moc dobře víte, jak se věci mají. Z tohoto důvodu jste se také již rozhodla pro určité řešení. Než špatný vztah, je lepší být nějakou dobu bez vztahu, ale v klidu. Zdraví je to nejcennější, nenechte si ho ničit. Navíc nejste sama, máte děti, které vám mohou být oporou. Co se ostatních otázek týče, bylo by dobré jít se poradit k odborníkovi. Přeji vám vše dobré a hodně štěstí.
na základě dlouhodobých zkušeností sama moc dobře víte, jak se věci mají. Z tohoto důvodu jste se také již rozhodla pro určité řešení. Než špatný vztah, je lepší být nějakou dobu bez vztahu, ale v klidu. Zdraví je to nejcennější, nenechte si ho ničit. Navíc nejste sama, máte děti, které vám mohou být oporou. Co se ostatních otázek týče, bylo by dobré jít se poradit k odborníkovi. Přeji vám vše dobré a hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, chci znát názor je to něco o čem jsem se s nikým nebavila. Mám přítele, který je rozvedený a z prvního manželství má holčičku se, kterou vycházíme velmi dobře z druhého manželství, kde právě probíhá rozvodové řizení má dvě dětí se kterými se stýká občas přes týden a velmi vyjímečně o víkendech. Vlastně jsem ty děti ani neviděla jeho první dítě, které s námi je o víkendech jsem přijala beru to tak, že to tak je a patří k němu, ale tyto dětí ne jsou to vetřelci. Já sama děti zatím nemám a nevím jak se vyrovnat s tím, že v naší společné domácnosti by bylo najednou tolik dětí, když navíc, už ted vím, že ty děti tu nechci ač za to nemohou. Moc bych si přála děti přítel zatím nechce věřím, že až budu mít vlastní změni se to. S přítelem jsme spolu 3 roky z toho 1,5 roku ve společné domácnosti.
Kateřina. S
Dobrý den,
jestliže máte přítele ráda, nemůžete jeho děti považovat za vetřelce! Patří k němu, je jejich otec, tudíž je v jeho zájmu, aby se s nimi vídal co nejčastěji. Potřebuje partnerku, která ho v tom bude podporovat, jinak jsou šance na harmonický vztah mizivé. Kdybyste se snažila přítele ovlivnit proti dětem, třeba v tom smyslu, aby k vám tak často nechodily, bylo by to silně nemorální a dříve či později by se to obrátilo proti vám. Píšete, že byste ráda měla vlastní dítě, příteli se do toho ale nechce, což je vzhledem k jeho 3 dětem celkem pochopitelné. Doporučuji upřímnou diskusi s přítelem na toto téma a podle toho zvážit, jestli ve vztahu zůstat či ne.
jestliže máte přítele ráda, nemůžete jeho děti považovat za vetřelce! Patří k němu, je jejich otec, tudíž je v jeho zájmu, aby se s nimi vídal co nejčastěji. Potřebuje partnerku, která ho v tom bude podporovat, jinak jsou šance na harmonický vztah mizivé. Kdybyste se snažila přítele ovlivnit proti dětem, třeba v tom smyslu, aby k vám tak často nechodily, bylo by to silně nemorální a dříve či později by se to obrátilo proti vám. Píšete, že byste ráda měla vlastní dítě, příteli se do toho ale nechce, což je vzhledem k jeho 3 dětem celkem pochopitelné. Doporučuji upřímnou diskusi s přítelem na toto téma a podle toho zvážit, jestli ve vztahu zůstat či ne.
jak se mám ve vztahu chovat?
Zároveň ale i on se chce od nich oddělit a mít vlastní vchod... Stále nevím, zda nebude pod jejich vlivem a já nebudu "jen poroučet", jak to řekl o bývalé. Chci to tam mít hezké, vím, že to stojí peníze, něco mám našetřeno, ale prostě si myslím, že mu to tak stačí a nechce se v tom dál pitvat - ať už kvůli sobě, nebo rodičům. Stále mám pocit, že ho musím do něčeho tlačit, že je flegmatik a je mu to fuk... Co myslíte, jak tu situaci vyřešit? Děkuji, Jitka - otázka upravena poradcem
Jitka K. (2)
Dobrý den,
při pročítání vašich řádek se nemohu zbavit dojmu, že jaksi předbíháte událostem....v úvodu sice píšete, že jste spolu půl roku a nevíte, jestli je to "ten pravý", další text je však jen o domě a jeho eventuálních úpravách....čili jako by bylo samozřejmostí, že spolu zůstanete a budete bydlet v tomto domě společně s rodiči partnera....neměla byste přítele nejdřív lépe poznat, například jak se chová v náročnějších situacích, kdy je odkázán sám na sebe, musí se rozhodnout, nebo by měl dokonce chránit vás? Řekla bych, že teprve potom je namístě uvažovat o společném bydlení, založení rodiny atd......Přeji jasnou hlavu, zdravý úsudek a do budoucna vše dobré!
při pročítání vašich řádek se nemohu zbavit dojmu, že jaksi předbíháte událostem....v úvodu sice píšete, že jste spolu půl roku a nevíte, jestli je to "ten pravý", další text je však jen o domě a jeho eventuálních úpravách....čili jako by bylo samozřejmostí, že spolu zůstanete a budete bydlet v tomto domě společně s rodiči partnera....neměla byste přítele nejdřív lépe poznat, například jak se chová v náročnějších situacích, kdy je odkázán sám na sebe, musí se rozhodnout, nebo by měl dokonce chránit vás? Řekla bych, že teprve potom je namístě uvažovat o společném bydlení, založení rodiny atd......Přeji jasnou hlavu, zdravý úsudek a do budoucna vše dobré!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová. Chtěla jsem se s Vámi poradit ohledně jedné věci. Je mi 26 let, příteli 30, jsme spolu půl roku a já stále nevím, zda je ten pravý. Problém je v tom, že bydlí s rodiči v domku. Přítel má mít horní patro, které je cca 25let staré, tudíž v budoucnu jsme domluvení, že budeme bydlet zde. Rodiče jsou zatím fajn, ale až moc hodní. Svěřil se mi, že jeho ex měla neshody s jeho tatínkem. Prý chtěla něco zařídit např. na zahradě nebo udělat nějaké úpravy na domku a byl oheň na střeše. Myslím si, že něco bylo oprávněné, něco ne. Z mého domu jsem zvyklá na velké prostory a chtěla bych vytvořit útulný domov. Jenže v tom je asi ten problém - vše mi u něj přijde malé, ztísněné, staré a necítím se tam dobře. Vždy když navedu řeč na rekonstrukci, jakoby uhýbá a řekne, že se to časem nějak udělá. Mám pocit, jako by se mu do toho nechtělo. Když se ho narovinu zeptám, tak mi řekne, že to opravit chce, ale něco že nejde, že to rodiče nechtějí. - otázka upravena poradcem
Jitka K. (1)
Dobrý den,
při pročítání vašich řádek se nemohu zbavit dojmu, že jaksi předbíháte událostem....v úvodu sice píšete, že jste spolu půl roku a nevíte, jestli je to "ten pravý", další text je však jen o domě a jeho eventuálních úpravách....čili jako by bylo samozřejmostí, že spolu zůstanete a budete bydlet v tomto domě společně s rodiči partnera....neměla byste přítele nejdřív lépe poznat, například jak se chová v náročnějších situacích, kdy je odkázán sám na sebe, musí se rozhodnout, nebo by měl dokonce chránit vás? Řekla bych, že teprve potom je namístě uvažovat o společném bydlení, založení rodiny atd......Přeji jasnou hlavu, zdravý úsudek a do budoucna vše dobré!
při pročítání vašich řádek se nemohu zbavit dojmu, že jaksi předbíháte událostem....v úvodu sice píšete, že jste spolu půl roku a nevíte, jestli je to "ten pravý", další text je však jen o domě a jeho eventuálních úpravách....čili jako by bylo samozřejmostí, že spolu zůstanete a budete bydlet v tomto domě společně s rodiči partnera....neměla byste přítele nejdřív lépe poznat, například jak se chová v náročnějších situacích, kdy je odkázán sám na sebe, musí se rozhodnout, nebo by měl dokonce chránit vás? Řekla bych, že teprve potom je namístě uvažovat o společném bydlení, založení rodiny atd......Přeji jasnou hlavu, zdravý úsudek a do budoucna vše dobré!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, mám problém... Asi před 8 měsíci jsem se poznala s jedním klukem přes internet, protože se čerstvě rozešel a hledal nové kamarády co by ho rozveselili... Tak jsem mu teda napsala.. Jenomže po nějakém čase jsem se do něj zamilovala a dala to i najevo.. Jenomže on mi řekl že mě bere jenom jako kamarátku, co teda moc nechápu protože někdy mi psal jak mě má rád, nebo posílal pusinky nebo tak.... Jenomže pořád tvrdil že mě má rád jenom jako kamarádku.. Tak a teď je tu ten problém... Asi u něj teda šanci nemám a chtěla bych se odmilovat.. Je to možné i tak že se budeme dále kamarádit nebo na něj musím úplně zapomenout? Děkuju za odpověď.
Simona
Dobrý den,
váš kamarád tehdy na nový vztah ještě vůbec nebyl zralý. Každý rozchod je třeba nejdříve zpracovat, teprve potom může vzniknout jiný vztah. Jakmile jste mu začala naslouchat, dobrovolně na sebe vzala roli vrby a utěšitelky, mělo vám být jasné, že u toho taky zůstane. Co s tím? Nechat ho plavat, nenaslouchat mu, ať si najde jinou utěšitelku. Vy se porozhlédněte jinde a najděte si muže, který se vám bude dvořit.
Přeji hodně štěstí!
váš kamarád tehdy na nový vztah ještě vůbec nebyl zralý. Každý rozchod je třeba nejdříve zpracovat, teprve potom může vzniknout jiný vztah. Jakmile jste mu začala naslouchat, dobrovolně na sebe vzala roli vrby a utěšitelky, mělo vám být jasné, že u toho taky zůstane. Co s tím? Nechat ho plavat, nenaslouchat mu, ať si najde jinou utěšitelku. Vy se porozhlédněte jinde a najděte si muže, který se vám bude dvořit.
Přeji hodně štěstí!
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Libuše, moc Vás zdravím a děkuji za prima poradnu! Často píšete, že žena nikdy nesmí vyznat city jako první a iniciativu má nechat na muži. Platí to za všech okolností? Jednak jsou muži plaší a neiniciativní, kteří potřebují trochu popostrčit, jinak by se nerozhoupali nikdy. A také jsou situace a vztahy, kdy možnost a frekvenci setkání určitě jeden z partnerů. Myslím konkrétně mimomanželský vztah vdané ženy a mladšího nezadaného muže. Není logické, když v takovém případě dá najevo zájem žena a má už z důvodu vlastní bezpečnosti vztah ve své režii? Tj. nenechává se kontaktovat, ale kontaktuje sama ve chvíli, kdy je to pro ni nejvhodnější, sama navrhuje termíny schůzek, protože partner může v podstatě kdykoli, ale ona ne, určuje pravidla chování na veřejnosti atd.? Je to špatně?
Aneta
Dobrý den,
všichni muži plaší nejsou. Mnoho, dokonce většina mužů, v sobě má navzdory různým civilizačním "neduhům" stále ještě funkční lovecký instinkt. Tito muži potřebují jen patřičně silný signál, vyslaný ženou, pak se chopí iniciativy sami....Ženy, které mužům nadbíhají, aniž by si byly jisty jejich zájmem, je odpuzují...to ale není váš případ, vaše situace je specifická. Vyhovuje-li vám i vašemu mladšímu příteli (alespoň zatím), že dění určujete vy, není co řešit. Nic není špatně, vyhovuje-li to oběma zúčastněným!
Přeji vše dobré a děkuji za pochvalu poradny!
všichni muži plaší nejsou. Mnoho, dokonce většina mužů, v sobě má navzdory různým civilizačním "neduhům" stále ještě funkční lovecký instinkt. Tito muži potřebují jen patřičně silný signál, vyslaný ženou, pak se chopí iniciativy sami....Ženy, které mužům nadbíhají, aniž by si byly jisty jejich zájmem, je odpuzují...to ale není váš případ, vaše situace je specifická. Vyhovuje-li vám i vašemu mladšímu příteli (alespoň zatím), že dění určujete vy, není co řešit. Nic není špatně, vyhovuje-li to oběma zúčastněným!
Přeji vše dobré a děkuji za pochvalu poradny!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o radu. Mám kamaráda, se kterým se znám už ze střední školy. Vždy když jsme byli společně s ostatními kamarády někde ve společnosti, tak jsme si skvěle rozuměli. Občas (většinou ale v opilosti) proběhly i nějaké polibky. Nikdy jsme to ale nijak zvlášť neřešili. Později jsem k němu začala pociťovat určitou náklonnost. Jenže jsem zbabělec a nikdy jsem se o nic nepokusila a nic nedala najevo. Pořád jsem jen přemýšlela, co si tak o mně asi myslí on. Asi před rokem mi ale "vyznal" lásku (bohužel to bylo také pod vlivem několika panáků). Byla jsem dost zaskočená, vůbec jsem to nečekala, ale zároveň nadšená. Poté už i on věděl, že mi není lhostejný. Jenže, z toho nikdy nic nebylo. Vyznání někam vyšumělo a my zas byli "jen" kamarádi. Od té doby jsme se ani jeden už nepokusili o žádný bližší kontakt. Bylo to zkrátka divné. Já ale o něj nikdy neztratila zájem, i když jsem normálně vedla svůj osobní život s jinými kluky. No, a poté jsme oba nastoupili na VŠ do stejného města a úplnou náhodou bydlíme asi 2 minuty od sebe. Začali jsme se tedy spolu více scházet, chodit ven, do hospody...Zjistila jsem, že si spolu opravdu dobře rozumíme, máme stejné názory na různé věci. Jsme opravdu dobří kamarádi. Potíž je v tom, že mé city k němu neochladly a mám pocit, že spíše vzrostly. Ale jsem zmatená. Nevím, co cítí on. Nedává moc svoje city najevo. Dlouho neměl ani žádnou slečnu. Myslíte, že může být do mě stále zamilovaný a jen se to bojí dát najevo, aby naše přátelství nepokazil nebo se bojí odmítnutí? Nedokážu si ale představit, že bych udělala ten první krok já a všechno mu řekla. Taky se bojím reakce a nechci ztratit kamaráda. Díky za radu! - otázka upravena poradcem
ráda bych Vás požádala o radu. Mám kamaráda, se kterým se znám už ze střední školy. Vždy když jsme byli společně s ostatními kamarády někde ve společnosti, tak jsme si skvěle rozuměli. Občas (většinou ale v opilosti) proběhly i nějaké polibky. Nikdy jsme to ale nijak zvlášť neřešili. Později jsem k němu začala pociťovat určitou náklonnost. Jenže jsem zbabělec a nikdy jsem se o nic nepokusila a nic nedala najevo. Pořád jsem jen přemýšlela, co si tak o mně asi myslí on. Asi před rokem mi ale "vyznal" lásku (bohužel to bylo také pod vlivem několika panáků). Byla jsem dost zaskočená, vůbec jsem to nečekala, ale zároveň nadšená. Poté už i on věděl, že mi není lhostejný. Jenže, z toho nikdy nic nebylo. Vyznání někam vyšumělo a my zas byli "jen" kamarádi. Od té doby jsme se ani jeden už nepokusili o žádný bližší kontakt. Bylo to zkrátka divné. Já ale o něj nikdy neztratila zájem, i když jsem normálně vedla svůj osobní život s jinými kluky. No, a poté jsme oba nastoupili na VŠ do stejného města a úplnou náhodou bydlíme asi 2 minuty od sebe. Začali jsme se tedy spolu více scházet, chodit ven, do hospody...Zjistila jsem, že si spolu opravdu dobře rozumíme, máme stejné názory na různé věci. Jsme opravdu dobří kamarádi. Potíž je v tom, že mé city k němu neochladly a mám pocit, že spíše vzrostly. Ale jsem zmatená. Nevím, co cítí on. Nedává moc svoje city najevo. Dlouho neměl ani žádnou slečnu. Myslíte, že může být do mě stále zamilovaný a jen se to bojí dát najevo, aby naše přátelství nepokazil nebo se bojí odmítnutí? Nedokážu si ale představit, že bych udělala ten první krok já a všechno mu řekla. Taky se bojím reakce a nechci ztratit kamaráda. Díky za radu! - otázka upravena poradcem
Zita
Dobrý den,
děláte dobře, že se držíte zpátky, žena nikdy nemá projevovat city jako první. Navíc je třeba si v tomto případě položit otázku, jestli nejde o zbytečnou emocionální "investici" a ztrátu času. Z vašich řádek vyplývá, že se znáte už pát let, přesto se ten mladík nikdy k ničemu nerozhoupal. Chcete-li tomu přijít na kloub, radila bych nějakou vtipnou provokaci nebo humorně znějící poznámku na téma, že si kladete otázku, co to vlastně mezi vámi je. Nesmí ovšem získat dojem, že vám na tom nějak enormně záleží, že se tím zabýváte. Neupínejte se k němu, nic si od toho neslibujte. Iniciativa vždy musí vycházet od muže. Přeji hodně štěstí.
děláte dobře, že se držíte zpátky, žena nikdy nemá projevovat city jako první. Navíc je třeba si v tomto případě položit otázku, jestli nejde o zbytečnou emocionální "investici" a ztrátu času. Z vašich řádek vyplývá, že se znáte už pát let, přesto se ten mladík nikdy k ničemu nerozhoupal. Chcete-li tomu přijít na kloub, radila bych nějakou vtipnou provokaci nebo humorně znějící poznámku na téma, že si kladete otázku, co to vlastně mezi vámi je. Nesmí ovšem získat dojem, že vám na tom nějak enormně záleží, že se tím zabýváte. Neupínejte se k němu, nic si od toho neslibujte. Iniciativa vždy musí vycházet od muže. Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý večer,
je mi 21 let a mám dvouletý vztah s mím klukem. Poslední dobou mi nedjí spát řeči jeho maminky. Pořád mluví o tom jak se ke mě přítel chová, je drzej a prý bych ho měla zkrotit. Neumím si ho vychovat říká. Opravdu ji záleží na tom aby náš vztah vydržel? Vycházíme si dobře a má mě ráda. Vím i to že mu domlouvala ať si to vše krásný se mnou nezkazí. Děkuju - otázka upravena poradcem
je mi 21 let a mám dvouletý vztah s mím klukem. Poslední dobou mi nedjí spát řeči jeho maminky. Pořád mluví o tom jak se ke mě přítel chová, je drzej a prý bych ho měla zkrotit. Neumím si ho vychovat říká. Opravdu ji záleží na tom aby náš vztah vydržel? Vycházíme si dobře a má mě ráda. Vím i to že mu domlouvala ať si to vše krásný se mnou nezkazí. Děkuju - otázka upravena poradcem
Simona
Dobrý den,
zdá se, že jste mamince přítele skutečně padla do oka a váš vztah podporuje. Slovo "výchova" se mi v souvislosti s partnerstvím nelíbí, spíš jde o to, abyste se vůči příteli uměla správně vymezit. Nenechala si líbit drzosti, aroganci a další negativní jevy. Jestliže by se k vám měl již na začátku vztahu chovat takovým způsobem, byl by to silně varovný signál. Posuďte sama, jestli je pro vás ten mladík vhodný a neřítíte se do neštěstí. Přeji vše dobré.
zdá se, že jste mamince přítele skutečně padla do oka a váš vztah podporuje. Slovo "výchova" se mi v souvislosti s partnerstvím nelíbí, spíš jde o to, abyste se vůči příteli uměla správně vymezit. Nenechala si líbit drzosti, aroganci a další negativní jevy. Jestliže by se k vám měl již na začátku vztahu chovat takovým způsobem, byl by to silně varovný signál. Posuďte sama, jestli je pro vás ten mladík vhodný a neřítíte se do neštěstí. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, Mirce a Janě, které mají problém s údajně nevěrnými partnery bych ráda vzkázala, že všechno není vždy tak, jak to vypadá. Muži mnohdy koketují s jinými proto, že mají nedostatek sebevědomí a dělá ji dobře, když partnerka žárlí. Sama jsem něco podobného zažila. Být tazatelkami, nedám nic najevo, už vůbec ne žárlivost, naopak, byla bych tajemná a nedostupná, příp. flirtovala s jinými ať pánové dostanou za vyučenou. Muž si NIKDY nesmí být partnerkou jistý.
Kamila Vebrova
Dobrý den,
souhlasím, že muž si partnerkou nesmí být nikdy stoprocentně jist. Stává se tím pro něj nezajímavou. Flirtování s jinými před partnerem je ovšem riskantní. Může se, krom jiného, stát záminkou plánovaného rozchodu. Lepší je pěstovat si vnitřní nezávislost a nenechat až tak moc nahlížet do svého soukromí.
souhlasím, že muž si partnerkou nesmí být nikdy stoprocentně jist. Stává se tím pro něj nezajímavou. Flirtování s jinými před partnerem je ovšem riskantní. Může se, krom jiného, stát záminkou plánovaného rozchodu. Lepší je pěstovat si vnitřní nezávislost a nenechat až tak moc nahlížet do svého soukromí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, tak nějak nevím, co dělat. Manžel má 54, jsme manželé více než 23 let. Vždycky se snažil soutěžit - že víc vydělá, že je víc doma (pracoval z domova, zatímco já byla zaměstnaná), domácí a další práce taky ležely na mně. Zrekonstruovali jsme dům (je napsaný na něj, polovinu přepsat na několikrát odmítl), daří se mu v podnikání (spíše díky přátelům nežli jemu samému). Bohužel se vzrůstajícím věkem se zvýrazňuje jeho hysterická složka - emoční labilita, vynucování si obdivu, deptání lidí okolo...Začal mne i izolovat od letitých známých (např. na hory si objednal ubytování pouze pro sebe a syna) i od podnikatelských aktivit (to tě nebude zajímat, to je firmy). Zvyšuje se i jeho lakotnost. Snažím se chovat podle rad z příruček - aby neměl publikum pro svoje výlevy, snažím se o konstruktivní rozhovory (asi ne vždy se zadaří), nemluvím o svých úspěších (nesnesl by je) i neúspěších (hned by mi je vrátil) a čekám, jestli se to spraví. Teď nás nově začal opouštět - prý abychom viděli, jak je to bez něj těžké a je to za mé chování (nikdy však neřekl, co konkrétně). Mám být ještě trpělivá? Nebo bude ještě hůř? Úplný rozchod, milenka, finanční problémy (majetek je napsán z velké části pouze na něj)... Děkuji moc.
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Lydie
Dobrý den,
bylo by nanejvýš žádoucí "zajistit se", čímž mám na mysli hlavně materiální stránku. Jinak se samozřejmě nenechte deptat a tlačit do kouta, mějte svůj život, své přátele, finanční nezávislost. Vzhledem k chování manžela bych vám doporučovala obrátit se na odborníka z oblasti práva, najdete ho i zde v poradnách, a s ním se domluvit, jaké kroky by bylo záhodno podniknout. I kdyby nenastal hororový scénář, jaký popisujete v poslední větě, bylo by dobré, hlavně pro váš duševní klid, kdybyste věděla, že o vás bude za všech okolností postaráno. Přeji vše dobré!
bylo by nanejvýš žádoucí "zajistit se", čímž mám na mysli hlavně materiální stránku. Jinak se samozřejmě nenechte deptat a tlačit do kouta, mějte svůj život, své přátele, finanční nezávislost. Vzhledem k chování manžela bych vám doporučovala obrátit se na odborníka z oblasti práva, najdete ho i zde v poradnách, a s ním se domluvit, jaké kroky by bylo záhodno podniknout. I kdyby nenastal hororový scénář, jaký popisujete v poslední větě, bylo by dobré, hlavně pro váš duševní klid, kdybyste věděla, že o vás bude za všech okolností postaráno. Přeji vše dobré!
jak se mám ve vztahu chovat?
2. část
dokonce i mé pokusy o internetové seznámení dopadla vždy jen nabídkami k erotickému povyražení :-(. S tím, že když jsem odmítla, tak jsem nafoukaná kráva, co nerozumí mužům....Jsem z toho unavená a zklamaná. Nechápu co dělám špatně, že nemohu mít to co moje okolí, vztah, kde o sobe partneři stojí a chtějí spolu žít a mít rodin. Moc děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
dokonce i mé pokusy o internetové seznámení dopadla vždy jen nabídkami k erotickému povyražení :-(. S tím, že když jsem odmítla, tak jsem nafoukaná kráva, co nerozumí mužům....Jsem z toho unavená a zklamaná. Nechápu co dělám špatně, že nemohu mít to co moje okolí, vztah, kde o sobe partneři stojí a chtějí spolu žít a mít rodin. Moc děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Tereza
Dobrý den,
na to, abych posoudila, kde je chyba, co děláte špatně, bych s vámi musela mluvit osobně. Chcete-li, kontaktujte mne na 4ego.cz a trochu to rozebereme. Děkuji za pochvalu poradny.
na to, abych posoudila, kde je chyba, co děláte špatně, bych s vámi musela mluvit osobně. Chcete-li, kontaktujte mne na 4ego.cz a trochu to rozebereme. Děkuji za pochvalu poradny.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová,
velice se mi líbí Vaše poradna, a proto jsem se rozhodla obrátit se na Vás, je mi necelých 31 a jsem rok sama, přítele si nedokážu udržet déle jak dva roky, kdy z naprostého okouzlení mojí osobou přejdou do absolutní lhostejnosti. Nedokážu říct proč. Před rokem těsně po rozchodu s partnerem, který mi sdělil, že si nedokáže představit se mnou zestárnout jsem nastoupila do nové práce, kde je téměř výhradně mužský kolektiv, říkala jsem si, že to bude fajn nový začátek něčeho třeba i hezkého v part. oblasti. Ale přicházejí mi stále jen nabídky na sex s mými ženatými kolegy, což je na jednu stranu lichotivé a na druhou stranu pro mě urážející....že jsem dobrá jen jako milenka. Jednomu takovému tlaku jsem podlehla, byť jsem byla upozorněna, že je to absolutně bez budoucnosti, ale i tak mám jakási nepochopitelná očekávání ...nesplněná jak jinak....takže výsledkem je pocit totální opuštěnosti, bezmoci a nízkýho sebevědomí a únavy...1. část - otázka upravena poradcem
velice se mi líbí Vaše poradna, a proto jsem se rozhodla obrátit se na Vás, je mi necelých 31 a jsem rok sama, přítele si nedokážu udržet déle jak dva roky, kdy z naprostého okouzlení mojí osobou přejdou do absolutní lhostejnosti. Nedokážu říct proč. Před rokem těsně po rozchodu s partnerem, který mi sdělil, že si nedokáže představit se mnou zestárnout jsem nastoupila do nové práce, kde je téměř výhradně mužský kolektiv, říkala jsem si, že to bude fajn nový začátek něčeho třeba i hezkého v part. oblasti. Ale přicházejí mi stále jen nabídky na sex s mými ženatými kolegy, což je na jednu stranu lichotivé a na druhou stranu pro mě urážející....že jsem dobrá jen jako milenka. Jednomu takovému tlaku jsem podlehla, byť jsem byla upozorněna, že je to absolutně bez budoucnosti, ale i tak mám jakási nepochopitelná očekávání ...nesplněná jak jinak....takže výsledkem je pocit totální opuštěnosti, bezmoci a nízkýho sebevědomí a únavy...1. část - otázka upravena poradcem
Tereza
Dobrý den,
na to, abych posoudila, kde je chyba, co děláte špatně, bych s vámi musela mluvit osobně. Chcete-li, kontaktujte mne na 4ego.cz a trochu to rozebereme. Děkuji za pochvalu poradny.
na to, abych posoudila, kde je chyba, co děláte špatně, bych s vámi musela mluvit osobně. Chcete-li, kontaktujte mne na 4ego.cz a trochu to rozebereme. Děkuji za pochvalu poradny.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, chtěla bych Vás i já poprosit o radu, protože jste úžasná, všem skvěle radíte, jste přímá, žádné tanečky okolo. Jsme s přítelem 11 let, oba před čtyřicítkou, máme 1 syna. Před nedávnem o mého přítele velmi usilovala jeho kolegyně z práce (samozřejmě mladší, bezdětná). Neustále s ním flirtovala a koketovala. Přítel sice tvrdil, že s ní nic nemá, ale vím, že mu není úplně lhostejná. Nic sice nenaznačuje, že spolu něco mají, ale jsou samozřejmě pravidelně v kontaktu v práci. U nás jinak všechno funguje, rozumíme si, a to i včetně suprového sexu. Jen mě žere představa, že se s ní denně vidí. Prosím, poraďte, co mám dělat, ať se tohoto nepříjemného pocitu zbavím. Vždy si řeknu "vykašli se na to", ale to nefunguje. Děkuji moc na odpověď. - otázka upravena poradcem
Jolana
Dobrý den,
moc děkuji za pochvalu! Ale nyní k vaší situaci. Víte, každému se někdy v životě stane, že mu imponuje někdo jiný, záleží ovšem na tom, jak se to zvládne...a na tom se podílí celá řada faktorů. Jestliže si rozumíte po všech stránkách, navíc máte společného syna, je asi zbytečné se zneklidňovat, tím byste stejně ničemu neprospěla....Některé pochyby sice lze vymýtit dobře vedeným rozhovorem v příjemné atmosféře, ale nedoporučovala bych dávat najevo (verbalizovat) žárlivost, spíš naopak, rozjasnit se, žít v pohodě, mít i vlastní svět /kamarády, aktivity/, aby přítel neměl pocit, že na něm příliš lpíte....lehkostí lze docílit více než tlakem, ten je kontraproduktivní. Pokud se někdo s někým cítí dobře, chodí rád domů, má pocit blízkosti a důvěry, nemá tendenci měnit....mějte se krásně a držím palce!
moc děkuji za pochvalu! Ale nyní k vaší situaci. Víte, každému se někdy v životě stane, že mu imponuje někdo jiný, záleží ovšem na tom, jak se to zvládne...a na tom se podílí celá řada faktorů. Jestliže si rozumíte po všech stránkách, navíc máte společného syna, je asi zbytečné se zneklidňovat, tím byste stejně ničemu neprospěla....Některé pochyby sice lze vymýtit dobře vedeným rozhovorem v příjemné atmosféře, ale nedoporučovala bych dávat najevo (verbalizovat) žárlivost, spíš naopak, rozjasnit se, žít v pohodě, mít i vlastní svět /kamarády, aktivity/, aby přítel neměl pocit, že na něm příliš lpíte....lehkostí lze docílit více než tlakem, ten je kontraproduktivní. Pokud se někdo s někým cítí dobře, chodí rád domů, má pocit blízkosti a důvěry, nemá tendenci měnit....mějte se krásně a držím palce!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den. Přibližně 3 roky se střídavě scházím s jedním mužem. Vždy jsme si dobře rozuměli, ale naše schůzky byly vždy jen za účelem sexu. Hodně mě to trápí, protože ho mám opravdu moc ráda, jen se bojím, že to není oboustranné. Chtěla jsem se zeptat, na nějakou radu co dělat, když bych náš vztah ráda posunula dál, ale nemám na to odvahu. Děkuji
Lenka
Dobrý den,
tohle je zbožné přání mnoha žen /aby si i muž přál víc než jen sex/...jenže to nelze. Není-li to oboustranné, je jakékoli tlačení na pilu kontraproduktivní. Zde bych vám radila začít se poohlížet jinde, je patrné, že vám čistě sexuální vztah nesedí, zatímco tento muž nic jiného nechce....ale tak to často bývá, že si oba na začátku řeknou - bude to jen tělesné, muž si nezávislost zachová, ale žena do toho časem spadne. Znám sice i opačné případy, těch je ovšem v porovnání s touto "klasikou" daleko méně.
tohle je zbožné přání mnoha žen /aby si i muž přál víc než jen sex/...jenže to nelze. Není-li to oboustranné, je jakékoli tlačení na pilu kontraproduktivní. Zde bych vám radila začít se poohlížet jinde, je patrné, že vám čistě sexuální vztah nesedí, zatímco tento muž nic jiného nechce....ale tak to často bývá, že si oba na začátku řeknou - bude to jen tělesné, muž si nezávislost zachová, ale žena do toho časem spadne. Znám sice i opačné případy, těch je ovšem v porovnání s touto "klasikou" daleko méně.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, ráda bych vás požádala o radu, jak se chovat. Je mi 30 let a jsem svobodná a nějakou dobu bez partnera. Mám za sebou 2 dlouhodobé, z mé strany vážné vztahy. V obou případech šlo o muže ženaté a z jejich strany spíše šlo spíše o milenecký mimomanželský poměr. Což já jsem nechápala a do vztahu jsem šla vždy srdcem a po hlavě. V obou případech jsem se z toho dlouho dostávala a teď nevím jak dál. Bojím se dalšího ublížení a zřejmě se chovám jako ledová královna, jak mi nedávno řekl kolega. To mě zarazilo - ano nebyla jsem nikdy žádná koketa, ale… nevím, jak si pustit k sobě chlapa, aby to nebylo jen o sexu. Jde mi především o vztah. Poraďte mi prosím, jak se chovat, abych nebyla za tu ledovou královnu, ale současně abych nevypadala jako nějaká podbízivka. Děkuji Petra
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Petra
Dobrý den, bylo z vaší strany poměrně dost nerozvážné
navazovat v tomto věku vztahy s ženatými muži. Je to nejen ztráta
času, ale především se tak sama ničíte a místo obohacování
se vlastně ochuzujete o to nejcennější, co k tomuto věku patří!
A to ještě (zcela záměrně) vynechávám moralizující
stanovisko, které zde asi většinu čtenářek napadne na prvním
místě. Ovšem moralizování není moje parketa ani úloha zde...je
pochopitelné, že po psychiku i emoce devastujících vztazích s
ženáči máte strach a nasazujete si masku ledové královny.
Chcete být nepřístupná, bojíte se připustit si někoho moc
rychle k tělu. Skočit hned do postele ve snaze pojistit si partnera
je chyba, muži si těchto žen neváží a jednají s nimi podle
toho. Až poznáte potenciálního vhodného parnera, postupujte
pomalu, krok za krokem, dělejte se vzácnou, zároveň ale buďte
zajímavá, aby muž měl motivaci vás poznat blíže! Muži jsou
lovci, musejí mít možnost ženu dobývat – nezapomínejte na to!
Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Hezky večer, prosim vas o radu. Je mi 18 let, memu příteli bude 20. Jsme spolu přes rok. Rozešli jsme se, ale opět se vratil ze beze me nemůže byt. Ma hodně vyřízeny čas, sportu je a je moc unavený. Dříve to bylo tak, ze mi každy tyden nosil květinu, porad se mazlil a posilal zamilované zprávy. Ted tomu tak není, rika, ze toho ma strašně, což samozřejmě chápu, je to pravda. Asi je to i tim, ze ví, ze uz me ma jistou a ja jsem ta která se prad ptá, zda me miluje a píšu zamilované zprávy ja. To je asi špatně ze? Poraďte mi prosim, jak opět ziskat zpet toho starého kluka, který se o m bude zase starat a byt porad u me. Jde to vůbec? Dekuji
Aaaa
Dobrý den,
oba jste velmi mladí, teprve hledáte sami sebe - i potenciálního vhodného partnera. Zhruba po roce je romantické stadium pryč a vztah se posouvá jinam. Faktem ovšem je, že to, kam se posouvá, ovlivňují oba aktéři. Jestliže si neustále vyžadujete potvrzení lásky, dáváte tím příteli jasný signál, že jste na něm závislá. Nemusí se tudíž o nic snažit a jak správně píšete, má vás jistou. To může být nuda. Zkuste to jinak! Pár dní se neozývat, mít vlastní program, dát příteli najevo, že i vy máte své přátele, koníčky!
oba jste velmi mladí, teprve hledáte sami sebe - i potenciálního vhodného partnera. Zhruba po roce je romantické stadium pryč a vztah se posouvá jinam. Faktem ovšem je, že to, kam se posouvá, ovlivňují oba aktéři. Jestliže si neustále vyžadujete potvrzení lásky, dáváte tím příteli jasný signál, že jste na něm závislá. Nemusí se tudíž o nic snažit a jak správně píšete, má vás jistou. To může být nuda. Zkuste to jinak! Pár dní se neozývat, mít vlastní program, dát příteli najevo, že i vy máte své přátele, koníčky!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,je mi 42 let,rozvedená,mám tři roky přítele.Včera večer jsme si s přítelem telefonovali,povídali jsme si o běžných věcech,pak najednou mi přítel začal říkat,jak se ho jeho nadřízený v práci ptal,odkud prý pocházím,jestli jsem Ruska, Ukrajinka, Němka,že nějak divně mluvím,nějakým dialektem.Přítel mi řekl,že mi občas taky nerozumí když něco říkám,ale že ten můj hendikep už ani moc nevnímá.
Hodně mě to zarazilo, vůbec si nejsem vědoma nějakých problémů při mluvení,nikdy mi nikdo nic neřekl ani nenaznačil,přitom v práci jsem neustále v kontaktu jak osobním tak telefonickém se zákazníky..nikdy se mi nestalo,že by mi někdo nerozuměl nebo se pozastavoval nad mým dialektem.
Nejvíc mě zamrzelo od přítele to slovo HENDIKEP, nepřipadám si nijak hendikepovaná a mrzí mě, že on mě tak bere.
Vůbec jsem kvůli tomu nemohla usnout, teď jsem v práci úplně mimo a pořád na to musím myslet. Co si o tom myslíte Vy,děkuji. - otázka upravena poradcem
Hodně mě to zarazilo, vůbec si nejsem vědoma nějakých problémů při mluvení,nikdy mi nikdo nic neřekl ani nenaznačil,přitom v práci jsem neustále v kontaktu jak osobním tak telefonickém se zákazníky..nikdy se mi nestalo,že by mi někdo nerozuměl nebo se pozastavoval nad mým dialektem.
Nejvíc mě zamrzelo od přítele to slovo HENDIKEP, nepřipadám si nijak hendikepovaná a mrzí mě, že on mě tak bere.
Vůbec jsem kvůli tomu nemohla usnout, teď jsem v práci úplně mimo a pořád na to musím myslet. Co si o tom myslíte Vy,děkuji. - otázka upravena poradcem
Milada
Dobrý den,
nenechte se nijak zneklidňovat! I Ať přítelův šéf tou poznámkou sledoval cokoli /je to opravdu poněkud zvláštní/, neměl by se přítel nechávat ovlivňovat, měl by mít vlastní názor. Opak ukazuje slabou, manipulovatelnou osobnost. Ukážete-li vy, že je vám to jedno a jste si sebou jista, bude klid a už vás příště s podobnými poznámkami nebude obtěžovat /neměl by.../.
Přeji vše dobré!
nenechte se nijak zneklidňovat! I Ať přítelův šéf tou poznámkou sledoval cokoli /je to opravdu poněkud zvláštní/, neměl by se přítel nechávat ovlivňovat, měl by mít vlastní názor. Opak ukazuje slabou, manipulovatelnou osobnost. Ukážete-li vy, že je vám to jedno a jste si sebou jista, bude klid a už vás příště s podobnými poznámkami nebude obtěžovat /neměl by.../.
Přeji vše dobré!
jak se mám ve vztahu chovat?
Teď naposled měl jeho syn narozeniny, já mu za sebe koupila dárky asi za 500Kč, tak kupuji i svým dětem, na víc bohužel nemám, i když bych ráda. Přítel mě poprosil, jestli bych nekoupila nějaký dárek pro syna i pro něj, že on nemá čas, koupila jsem, ale peníze mi za něj přítel nedal, řekl jen, že mi to dluží, ale je to už měsíc a nic, a mě je trapný si o ně říkat. Přitom přítel o peníze rozhodně nouzi nemá. Nechci kazit náš vztah penězma, ale poslední dobou začínám mít takový blbý pocit nespokojenosti, že já přítele nestojím takřka skoro nic a on si asi nějak neuvědomuje nebo nevidí, jak na tom jsem já. Co s tím? Kdybych těch penízků měla víc, tak toto vůbec neřeším..děkuji za názor.
Irena
Posuďte sama, jestli vám přítel koupi dárku pro jeho syna nějak vykompenzuje, ale v případě, že se to nestane, klidně si o peníze řekněte. Nenechat se zneužívat je známkou zdravého sebevědomí, nesebevědomé ženy ve vztahu jen trpí. Muži si jich neváží, chovají se k nim s despektem a časem je úplně převálcují...doporučovala bych otevřenou debatu, jak si oba představujete budoucnost vztahu.
Přeji vám, aby se vše vyvíjelo k vaší spokojenosti.
Přeji vám, aby se vše vyvíjelo k vaší spokojenosti.
jak se mám ve vztahu chovat?
Poslední dobou mě začíná dost unavovat jednat to dojíždění za ním, přece jen bydlí kus ode mě a jednak nějak nevycházím s penězi. Jsme zvyklí si hodně telefonovat a smskovat, on má mobil služební, ale mě to stojí kolem 500 měsíčně. Pak benzín, moje antikoncepce, bohužel snesu jen tu dražší, jídlo, které vždy dovezu k němu a nachystám oběd nebo večeři taky není zadarmo. Pokud jdeme na večeři někam ven, tak to vždycky zaplatí on, to zase ano, i lístky do kina, jenže v kině jsme nebyli už přes rok a v reastauraci naposled loni na podzim. K narozeninám jsem dostala kytku a láhev vína, jinak mi žádný dárky nekupuje. Když jsem u něj začala přespávat, koupila jsem peřinu, on tam měl jen starou deku, platila jsem ji já. Dovezl čtyři lahve medu, ptala jsem se, co jsem mu dlužná, řekl, ať to nechám, no dala jsem mu na stůl pětistovku, přítel si ji vzal, nedal mi ji zpátky..
Irena
Dva roky už je doba dost dlouhá na to, abyste měli jasno, jak bude vypadat budoucnost vašeho vztahu.
Pokud spolu nebydlíte a nehospodaříte společně, neměl by po vás přítel požadovat, abyste pro něj a jeho děti nakupovala. Vztah funguje pouze tehdy, investují-li do něj oba partneři stejně, což samozřejmě neobnáší pouze finance. Důležité je, aby oba měli pocit, že se podílejí stejnou měrou....a to zřejmě, aspoň dle popisu, není váš případ.
Pokud spolu nebydlíte a nehospodaříte společně, neměl by po vás přítel požadovat, abyste pro něj a jeho děti nakupovala. Vztah funguje pouze tehdy, investují-li do něj oba partneři stejně, což samozřejmě neobnáší pouze finance. Důležité je, aby oba měli pocit, že se podílejí stejnou měrou....a to zřejmě, aspoň dle popisu, není váš případ.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Libuško,je mi 41let, z manželství mám syna a dceru, kteří ještě oba studují. Manžel si našel jinou a odešel od nás. Žiji na vesnici v malém rodinném domku, po rozvodu dům zůstal mě, ale část zařízení a taky veškeré peníze z účtu jsem musela dát na vyrovnání s manželem. Naštěstí mám práci, ale žiji v kraji s vysokou nezaměstnaností a platy jsou tady malé a práce nejistá. Obě děti studují vysokou školu a ještě čtyři roky budou studovat. Opravdu počítám každou korunu do výplaty, abysme nějak vyšli. Už skoro dva roky mám přítele. Mám ho moc ráda, rozumíme si, je také rozvedený, děti má už z domu.
Přítel hodně pracuje, ze začátku jsme chodili aspoň občas někam na kafe, do kina, nyní to vypadá tak, že za ním jezdím většinou já, jednak on pracuje až do večera, o víkendu má zase práci kolem baráku a já mám navíc doma dceru, která se učí do školy, tak aby měla klid, mám jen opravdu malý byt a přítel bydlí sám ve velkém domě.. - otázka upravena poradcem
Přítel hodně pracuje, ze začátku jsme chodili aspoň občas někam na kafe, do kina, nyní to vypadá tak, že za ním jezdím většinou já, jednak on pracuje až do večera, o víkendu má zase práci kolem baráku a já mám navíc doma dceru, která se učí do školy, tak aby měla klid, mám jen opravdu malý byt a přítel bydlí sám ve velkém domě.. - otázka upravena poradcem
Irena
Dobrý den,
zdá se, že přímo úměrně s vašimi stoupajícími aktivitami pro vztah se ty přítelovy vytrácejí. Jak sama píšete, zpočátku jste společně chodili za kulturou a do kaváren, dnes se tak neděje a přítel si zvykl, dokonce počítá s tím, že budete jezdit za ním a že vám to bude stačit....
zdá se, že přímo úměrně s vašimi stoupajícími aktivitami pro vztah se ty přítelovy vytrácejí. Jak sama píšete, zpočátku jste společně chodili za kulturou a do kaváren, dnes se tak neděje a přítel si zvykl, dokonce počítá s tím, že budete jezdit za ním a že vám to bude stačit....
jak se mám ve vztahu chovat?
2.část V listopadu se neslavily moje narozeniny, protože tento kamarád měl kulatiny, partner zrušil naší objednanou oslavu a koukala jsem do tří do rána na opilce místo oslavy svých narozenin. Jak se mám zachovat. Mám toho totiž už po krk. Partner si volno udělá jen na svoje aktivity a když jedeme někam na víkend musíme domu v neděli ráno protože má od oběda svoje hobby. Nedělní pohoda u nás neexistuje a když partnera dotlačím k tomu, abychom někam odjeli je jedovatý a dokola poslouchám že jsme furt spolu a co vlastně chci. Že spolu nikdo není jako my. Je to legrační protože všichni v mém okolí se těší domů a spěchají k sobě z práce, u nás je to tak, že krásně kdy sedím po práci doma a zírám na bazén, než chlap příjde, vykoupe se a nají běží akorát zprávy, kdy sleduje všechny sportovní kanály přepínáním a pak povětšinou usne u televize. Víkendy se mnou ho nudí. Co s tím? Mám rušit páteční oslavu nebo mám na sushi a parník jet s někým jiným a jeho nechat ať se baví, to nejspíš uvítá?
marie
Chápu, že vás rušení oslav vašich narozenin a výročí mrzí, ale je zapotřebí vzít v úvahu, jak fungují další aspekty vašeho vztahu. Je-li v něm dost jiných pozitiv, dává-li vám přítel hodnoty, o něž nechcete přijít, může to dopadnout tak, že si budete žít každý po svém. Co se sushi večera týče, nenaléhejte na něj, aby šel s vámi, kdyby tam jen otráveně seděl, bylo by to kontraproduktivní. Lepší by asi bylo jít s někým jiným. Uvidí-li, že nesedíte doma a nečekáte na něj /obecně, nejen tento večer/, možná zbystří a sám něco navrhne. Ale nenechte si vnucovat aktivity, které vám nevyhovují, např. večer s opilými kamarády. Žijte svůj život!
Přeji vše dobré!
Přeji vše dobré!
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, děkuji za vaší poradnu a prosila bych o jednu poměrně konkrétní radu. Mám přítele, nejsme žádní zajíčci /45 a 48 let/. On má náročnou práci celý týden se dostává domů kolem 19 hodiny, oba jsme úplně samostatní a žijeme u mě v domě. Přítel má navíc spousty aktivit, tři druhy sportu, které mu zaplnují například celou neděli, pravidelně páteční /jak já se na ten večer po pracovním týdni těším nemusím říkat / a středeční večer. Po každém sportu se jde na pivko a domu kolem půlnoci a tak to je prý normální. Ted konečně k mojí otázce. Tento pátek máme výročí seznámení dostala jsem pěkný šperk a já jsem koupila na páteční večer sushi vláček s neomezenou konzumací. Na tom večeru jsme se domluvili dva týdny předem. Moc se na to teším. Dnes v uterý přišel ovšem partner s tím, že jde zapíjet svobodu jednoho kamaráda a že tedy mám páteční večírek zrušit. 2.část
marie
Dobrý den,
nepíšete, jak dlouho s přítelem žijete, z popisu to na mne působí dojmem, že jste spolu již delší dobu. Podobné příběhy slýchám od žen často. Stěžují si, že s nimi muži nelmuví nebo jen o provozních věcech, že odmítají trávit s nimi volný čas a jednoznačně dávají přednost kamarádům a vlastní aktivitám, ať už je to vysedávání v restauraci nebo sport....Pokud spolu máte žít bez konfliktů, asi by bylo dobré vyříkat si, kolik času spolu budete trávit a jakým způsobem. Pokud se na něčem domluvíte, jako např. na tomto sushi večeru, nemělo by se to rušit, není-li k tomu žádný závažný důvod.
nepíšete, jak dlouho s přítelem žijete, z popisu to na mne působí dojmem, že jste spolu již delší dobu. Podobné příběhy slýchám od žen často. Stěžují si, že s nimi muži nelmuví nebo jen o provozních věcech, že odmítají trávit s nimi volný čas a jednoznačně dávají přednost kamarádům a vlastní aktivitám, ať už je to vysedávání v restauraci nebo sport....Pokud spolu máte žít bez konfliktů, asi by bylo dobré vyříkat si, kolik času spolu budete trávit a jakým způsobem. Pokud se na něčem domluvíte, jako např. na tomto sushi večeru, nemělo by se to rušit, není-li k tomu žádný závažný důvod.
jak se mám ve vztahu chovat?
2:Snažila jsem se to příteli vysvětlit,všechny moje důvody,ale nelíbí se mu to prý chce být se mnou že si mám zkusit najít jinou práci někde blíž což je ale velký problém v našem kraji.Navíc práci mám dobrou a moc se mi nechce ji měnit,mám strach musím živit dceru která bude ještě víc jak čtyři roky studovat.
Navíc bych bydlela u přítele v jeho domě, přítel si představuje že bysme dům společně opečovávali a zvelebovali,mě by tam samozřejmě nic nepatřilo a ještě bych měla podotknout že přítel se ženit prý už nikdy nechce.Docela mě tlačí do toho abych se přestěhovala ale on by nic měnit nemusel jako já, mám z toho všeho strach jestli bych to zvládala.Navíc ale nechci o přítele přijít.Co byste dělala Vy?Prosím o Váš názor a přeji hezký den. - otázka upravena poradcem
Navíc bych bydlela u přítele v jeho domě, přítel si představuje že bysme dům společně opečovávali a zvelebovali,mě by tam samozřejmě nic nepatřilo a ještě bych měla podotknout že přítel se ženit prý už nikdy nechce.Docela mě tlačí do toho abych se přestěhovala ale on by nic měnit nemusel jako já, mám z toho všeho strach jestli bych to zvládala.Navíc ale nechci o přítele přijít.Co byste dělala Vy?Prosím o Váš názor a přeji hezký den. - otázka upravena poradcem
Pavlína
Proč byste měla přistupovat na jeho podmínky? Vydávat se z peněz (benzín), opouštět své jistoty, např. dobrou práci? To by bylo velmi riskantní! Vztah musí být založen na vzájemném respektu a nikdo nikoho nesmí do ničeho tlačit. Už to samo o sobě nevěstí nic dobrého, nehledě na to, že mezi tím, co po vás chce a tím, co vám za to nabízí, je propastný rozdíl. Prakticky nabízí jen to, že se budete moci těšit z jeho ctěné společnosti, tím to ale končí...Je samozřejmě na vás, jak se svým životem naložíte, ale ptáte-li se mne, co bych udělala já, odpovím, že bych se svých jistot kvůli žádnému muži nevzdávala. Má-li vás rád, pochopí to a navrhne něco, co bude vyhovovat vám oběma. Přeji hodně štěstí!
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,obracím se na Vás, pro radu.Je mi 40, jsem 20 let vdaná a máme 2 dosp.děti.Manžel byl moje první známost a VŠ jsem nedokončila, protože jsem se „chtěla vdávat“.Manžel je hodný člověk, trochu bohém a ve mě – vzbudil pocity pečovatelství a ochranitelství (vyrůstal s prarodiči). Zpětně koukám, že jsem si ho brala s tím, že ne já budu mít dobře s ním,ale on potřebuje mě. Za spol. 20 let to bylo nahoru dolů,ale on žádná opora není, spíš si připadám jako jeho matka. Ve všem (účty, zařiz. ohledně bytu..) se spoléhá na mě.Dřív mě to přišlo v pořádku, ale najednou jsem ze všeho strašně vyčerpaná. 5 let mám se léčím se ŠŽ, a z kdysi atraktivní slečny jsem ušoupaná chudinka.Mám dojem, že jsem se obětovala někomu, kdo mě nyní jde akorát na nervy.Myslíte, že má smysl zachraňovat manželství? Děkuji Andrea
Andrea
Dobrý den,
lidé se spojují na základě vzájemné potřebnosti. Když jste si tehdy před mnoha lety partnera brala, imponovalo vám zřejmě jeho bohémství, jemu zase vaše praktičnost. Na tom není nic špatného, partneři se obvykle doplňují, málokdy se berou jedinci stejného ražení a je běžné, že ekonomiku domácnosti řídí žena! Vy ale áte pocit, že víc dáváte než dostáváte, že je toho na vás moc, partner vás přestává bavit. Než si však pohrávat s myšlenou na ukončení jinak dobrého manželství by bylo smysluplné změnit pravidla, nešlapat v navyklém a pro vás nevyhovujícím rytmu. Zkuste se domluvit na jiném rozdělení rolí, jeďtě do lázní nebo na dovolenou s kamarádkou, dělejte víc pro sebe! Uvidíte, že se vám zlepší nálada i pohled na manžela. Přeji vše dobré.
lidé se spojují na základě vzájemné potřebnosti. Když jste si tehdy před mnoha lety partnera brala, imponovalo vám zřejmě jeho bohémství, jemu zase vaše praktičnost. Na tom není nic špatného, partneři se obvykle doplňují, málokdy se berou jedinci stejného ražení a je běžné, že ekonomiku domácnosti řídí žena! Vy ale áte pocit, že víc dáváte než dostáváte, že je toho na vás moc, partner vás přestává bavit. Než si však pohrávat s myšlenou na ukončení jinak dobrého manželství by bylo smysluplné změnit pravidla, nešlapat v navyklém a pro vás nevyhovujícím rytmu. Zkuste se domluvit na jiném rozdělení rolí, jeďtě do lázní nebo na dovolenou s kamarádkou, dělejte víc pro sebe! Uvidíte, že se vám zlepší nálada i pohled na manžela. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
1:Dobrý den,už delší dobu řeším problém s kterým si nevím rady.Jsem rozvedená je mi 43 let mám 19 letou dceru která studuje.Bydlíme v domečku na vesnici který mi po rozvodu zůstal.Mám dva roky přítele který bydlí asi půl hodinky autem od mě.Má velký dům žijí tam s ním jeho dvě dospělé děti které ale většinou bývají doma jen na víkendy, někdy ani to ne.Přítele mám moc ráda, rozumíme si.Teď to funguje tak že za ním jezdím asi dvakrát týdně.Mám časově náročnou práci, na starosti svůj dům, přítel by chtěl, abych se nastěhovala k němu a bydlela u něj.Jenže to bych pak do práce dojížděla kolem 70 minut jednu cestu autem a kolik bych dala za benzín ani raději nepočítám.A samozřejmě bych to špatně zvládala i časově a navíc by dcera musela zůstat bydlet sama v našem domečku což nechci.Stěhovat se mnou by se nechtěla, i kvůli dojíždění do školy a přítel s tím ani nějak nepočítá.
Pavlína
Dobrý den,
zdá se, že jste si s přítelem nastavili pravidla ve váš neprospěch....proč například nejezdí on za vámi? Aspoň občas? Kvůli dceři, která bydlí s vámi? Má-li vás rád a chce-li s vámi žít, měl by se snažit s ní vyjít, stejně si časem najde partnera a je dost pravděpodobné, že odejde bydlet jinam, jako většina dětí. Dělá to na mne dojem, že příteli chybí v jeho domě ženská ruka a vy byste se mu k tomuto účelu výborně hodila. Nic proti tomu, partneři si mají pomáhat, jenže to musí být oboustranně výhodné, což zde evidentně není.
zdá se, že jste si s přítelem nastavili pravidla ve váš neprospěch....proč například nejezdí on za vámi? Aspoň občas? Kvůli dceři, která bydlí s vámi? Má-li vás rád a chce-li s vámi žít, měl by se snažit s ní vyjít, stejně si časem najde partnera a je dost pravděpodobné, že odejde bydlet jinam, jako většina dětí. Dělá to na mne dojem, že příteli chybí v jeho domě ženská ruka a vy byste se mu k tomuto účelu výborně hodila. Nic proti tomu, partneři si mají pomáhat, jenže to musí být oboustranně výhodné, což zde evidentně není.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den,
moc by mě zajímalo jak muži vnímají své bývalé partnerky. Já jsem s přítelem už druhý rok a přede mnou měl velice vážný ale krátkodobý vztah. Dotyčná mu tehdy darovala polštář a on s ním doteď spává i když jsem u něho. Když jsem se ptala proč ho nevyhodí, vždyť je to tak dávná láska, jen odpovědel že nic v tom není a jen se s ním dobrě spí. Jak je to vlastně? Rád si jí ním připomíná? Ďekuju - otázka upravena poradcem
moc by mě zajímalo jak muži vnímají své bývalé partnerky. Já jsem s přítelem už druhý rok a přede mnou měl velice vážný ale krátkodobý vztah. Dotyčná mu tehdy darovala polštář a on s ním doteď spává i když jsem u něho. Když jsem se ptala proč ho nevyhodí, vždyť je to tak dávná láska, jen odpovědel že nic v tom není a jen se s ním dobrě spí. Jak je to vlastně? Rád si jí ním připomíná? Ďekuju - otázka upravena poradcem
Lucie
Dobrý den,
to je různé, záleží na intenzitě vztahu, jak dalece ho ta žena "zasáhla". Bylo-li to v jeho případě vážné, na délce vztahu nezáleží. Ale je zbytečné bojovat s minulostí, lepší je zapsat se do partnerova života něčím jiným, jedinečným. Na pováženou by to bylo jen tehdy, kdyby vám dával najevo, že té bývalé partnerce nesaháte ani po paty... ale tak tomu zřejmě není, soudě dle vašich řádek. Čili se netrapte se a žijte!
Přeji vše dobré.
to je různé, záleží na intenzitě vztahu, jak dalece ho ta žena "zasáhla". Bylo-li to v jeho případě vážné, na délce vztahu nezáleží. Ale je zbytečné bojovat s minulostí, lepší je zapsat se do partnerova života něčím jiným, jedinečným. Na pováženou by to bylo jen tehdy, kdyby vám dával najevo, že té bývalé partnerce nesaháte ani po paty... ale tak tomu zřejmě není, soudě dle vašich řádek. Čili se netrapte se a žijte!
Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, před nějakým měsícem jsem zde psala dotaz pod názvem "zamilovala jsem se do nevěrníka", můj zadaný milenec se nyní rozešel se svou dlouholetou přítelkyní, aby mohl být semnou - je to teprve pár dní. Místo abych byla štěstím bez sebe, jsem ve večném strachu, že si to zase rozmyslí. Je na něm vidět, že ho ten rozchod trochu drtí (rodiče na něj tlačí aby se k původní dívce vrátil). Jak se teď mám chovat, abych si ho udržela? mám chutˇ hned plánovat společné chvíle, ale on se o tom vůbec nechce bavit :( moc tomu nerozumím. - otázka upravena poradcem
Vlaďka
Dobrý den,
záleží na tom, co ho k přítelkyni vázalo nebo ještě váže. Ono je něco jiného plánovat rozchod a realizovat ho...člověk předem neví, jak se pak bude cítit. Můžná na ni byl zvyklý víc, než si chtěl přiznat, možná je v tom ještě něco jiného. Tím, že na něj budete tlačit a nutit ho k nějakým aktivitám, asi nic nezískáte, spíš by se hodilo v klidu vše probrat a vyptat se na skutečný stav věcí....Na informace tohoto druhu máte právo, měla byste vědět, na čem jste. To by vám měl říct...jenže muži neradi mluví jak o citových záležitostech, tak o konfliktních tématech....asi neuškodí, když to necháte pár dní plavat, až se sitauce zklidní...pak uvidíte a pokud záhady nezmizí, zeptejte se na rovinu. Přeji vše dobré.
záleží na tom, co ho k přítelkyni vázalo nebo ještě váže. Ono je něco jiného plánovat rozchod a realizovat ho...člověk předem neví, jak se pak bude cítit. Můžná na ni byl zvyklý víc, než si chtěl přiznat, možná je v tom ještě něco jiného. Tím, že na něj budete tlačit a nutit ho k nějakým aktivitám, asi nic nezískáte, spíš by se hodilo v klidu vše probrat a vyptat se na skutečný stav věcí....Na informace tohoto druhu máte právo, měla byste vědět, na čem jste. To by vám měl říct...jenže muži neradi mluví jak o citových záležitostech, tak o konfliktních tématech....asi neuškodí, když to necháte pár dní plavat, až se sitauce zklidní...pak uvidíte a pokud záhady nezmizí, zeptejte se na rovinu. Přeji vše dobré.
jak se mám ve vztahu chovat?
Může mi to vyjít s mojí životní láskou po 20 letech(byli jsme v kontaktu neustále), když byl agresivní a zlý v předchozím vztahu k partnerce, že si to zasloužila, že ho provokovala. Může se takový člověk vůbec změnit v novém vztahu, když si budeme rozumět a budu milá, klidná. Teď je moc hodný, pozorný.Nebo to je jen otázka času. Děkuji za odpověď.
Irena
Dobrý den,
nevěřte tvrzením, že si to nějaká žena zasloužila. I kdyby provokovala sebevíc, může od ní odejít, aniž by ji bil. Jsou to typické výroky každého agresora. I alkohoik, když přijde domů opilý, často argumentuje tím, že by byl nepil, kdyby jídlo nebylo přesolené, hrnek nestál nahoře, ale dole, kdyby děti nezlobily, atd....absurdní vytáčky, zakrývající vlastní agresi, slabost. To, že je partnerka milá, obvykle nic neřeší. Řešením je jen práce na sobě, léčba /agresivního jedince/. Buďte opatrná. Přeji hodně štěstí a zdravý úsudek.
nevěřte tvrzením, že si to nějaká žena zasloužila. I kdyby provokovala sebevíc, může od ní odejít, aniž by ji bil. Jsou to typické výroky každého agresora. I alkohoik, když přijde domů opilý, často argumentuje tím, že by byl nepil, kdyby jídlo nebylo přesolené, hrnek nestál nahoře, ale dole, kdyby děti nezlobily, atd....absurdní vytáčky, zakrývající vlastní agresi, slabost. To, že je partnerka milá, obvykle nic neřeší. Řešením je jen práce na sobě, léčba /agresivního jedince/. Buďte opatrná. Přeji hodně štěstí a zdravý úsudek.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, zajímalo by mě, jak to je se vztahy ve druhém manželství. Zda opravdu to bude jak se říká "za čas úplně stejné" jako v prvním vztahu (když je člověk línější, unavenější, vulgární, nedával znát city najevo)zůstane stejný, nebo ten člověk se změní kvůli novému partnerovi a bude lepším člověkem než ve vztahu předchozím. A nebo když zůstane stejný, jak se dokáže takto na začátku vztahu před novým partnerem přetvařovat a dělat se lepším? Díky za odpověď.. - otázka upravena poradcem
Jana
Dobrý večer,
je známá věc, že ze sebe lidé během námluv dávají to nejlepší. Nejde o nějaké vědomé přetvařování, ale o snahu co nejvíc zaimponovat. Někdy je druhé manželství ještě horší než první a dotyčný zjístí, že jeho bývalý partner/ka byl/a hotový skvost v porovnání s druhou volbou, ale nelze generalizovat...Je dobré vyvarovat se stejných chyb, lépe si všímat toho, co vadí nebo by později mohlo vadit. Je třeba vytěžit ze zkušeností, ale v dobrém smyslu....
je známá věc, že ze sebe lidé během námluv dávají to nejlepší. Nejde o nějaké vědomé přetvařování, ale o snahu co nejvíc zaimponovat. Někdy je druhé manželství ještě horší než první a dotyčný zjístí, že jeho bývalý partner/ka byl/a hotový skvost v porovnání s druhou volbou, ale nelze generalizovat...Je dobré vyvarovat se stejných chyb, lépe si všímat toho, co vadí nebo by později mohlo vadit. Je třeba vytěžit ze zkušeností, ale v dobrém smyslu....
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
