Neda mi to, abych se nepodelila o naprosto opacny 'problem', ktery se me uz nastesti netyka.

Muj byvaly pritel byl od dost starsi a ma celkem ctyri mensi deti, ne ve sve peci. A jelikoz je diky svym prijmum dost odtrzeny od reality, vzdycky svym detem koupil naprosto vsechno, co si do seznamu pro Jeziska napsaly. Vetsinou ho psaly a doplnovaly podle toho, jak reklama zrovna bezela v televizi. Vetsinou ho jen pro deti vysly Vanoce na sto az dveste tisic. Chodit s nim behem Vanoc po obchodech byl des, protoze jsem se vzdycky snazila presvedcit, ze opravdu nemusi kupovat kazdou kravinu, ale on to nechapal a rekl, ze kdyz si to tam deti napsaly, ze to prece musi opravdu chtit. Pritom deti kolikrat samy nevedely, co kde psaly, protoze to pri jine reklame zase zapomnely. Bylo mi z toho kolikrat smutno, protoze jsem si na takovou extremni konzumnost a materialismus nemohla zvyknout a vzdycky jsem vzpominala na krasne Vanoce v nasi rodine, kdy jsme darecku meli min, ale vladla nadherna rodinna atmosfera, hrali jsme na housle koledy, zpivali a meli se tak obycejne radi.

A samozrejme mi i predem bylo lito deti, ktere se pak budou s takovymi detmi, jak jsou popsane ty vyse, ve skole porovnavat. Pritom jim opravdu neni co zavidet.

No a tak jste ho teda pořádně pumpla nebo jak?

Ne, nejsem tak vychovana a dokazu si na sebe vydelat sama. Navic mam trochu jinou predstavu o tom, co udela radost a sama davam i dostavam nejradsi zazitky, ktere jsou na cely zivot. Takze si koupim letenku a neco objevuji a i sve blizke nejradsi obdarovavam takhle. Kazdy ma asi sve preference, co se tyce darku vseobecne, ale zatim se mi nestalo, ze bych nekoho nepotesila a to je hlavni