Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
1část:žiji s přítelem, který je starší, věkový rozdíl je 23 let. Vždy mě přitahovali starší muži, viděla jsem vnich přeci jen rozumnější a zkušenější bytosti než, jak já říkám v ,,puberťácích''. Žijeme spolu 3 roky v pronajatém bytě. Přítel se živí, jako OSVČ má tedy nepravidelný a nejistý příjem. Což je v dnešní době problém. Celý nájem včetně energií musím hradit já. Přítel hradí pouze jídlo a potřeby do domácnosti. Ovšem to se mi nelíbí. Mám podprůměrně placenou práci a celý svůj výdělek musím dát na nájem, nic mi nezbude. Nemohu si nic koupit ani nikam jít, prostě na to nemám. Ze začátku mi přítel přispíval alespoň 2 000,- ale asi po půl roce mi řekl, že nemá tolik peněz, že může hradit pouze jídlo. Chápu, že jako OSVČ to má v dnešní době težké, ale když měl možnost jít pracovat na HPP, kde by si vydělal slušné peníze, tak to odmítl s tím, že nechce pracovat, jako zaměstnanec. Další věcí je, že to není nezabezpečený člověk. Od začátku mi tvrdí, že má 2 byty.
1část:žiji s přítelem, který je starší, věkový rozdíl je 23 let. Vždy mě přitahovali starší muži, viděla jsem vnich přeci jen rozumnější a zkušenější bytosti než, jak já říkám v ,,puberťácích''. Žijeme spolu 3 roky v pronajatém bytě. Přítel se živí, jako OSVČ má tedy nepravidelný a nejistý příjem. Což je v dnešní době problém. Celý nájem včetně energií musím hradit já. Přítel hradí pouze jídlo a potřeby do domácnosti. Ovšem to se mi nelíbí. Mám podprůměrně placenou práci a celý svůj výdělek musím dát na nájem, nic mi nezbude. Nemohu si nic koupit ani nikam jít, prostě na to nemám. Ze začátku mi přítel přispíval alespoň 2 000,- ale asi po půl roce mi řekl, že nemá tolik peněz, že může hradit pouze jídlo. Chápu, že jako OSVČ to má v dnešní době težké, ale když měl možnost jít pracovat na HPP, kde by si vydělal slušné peníze, tak to odmítl s tím, že nechce pracovat, jako zaměstnanec. Další věcí je, že to není nezabezpečený člověk. Od začátku mi tvrdí, že má 2 byty.
anonym
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, nějak nerozumím manželovi, myslím si, že neví, co chce. Žijeme v dlouholetém manželství. Manžel to měl vždycky na střídačku, období, kdy byl fajn, společenský, byl rád, že mne má (nebo alespoň jsem měla ten pocit) a období, kdy to bylo horší - prosazoval si svoje, "nafukoval se", byl protivný. Rád upozorňoval na to, kolik má práce, protože je podnikatel (odešel třeba z oslavy dětských narozenin na pracovní schůzku, přitom si ji mohl klidně domluvit o hodinu později), nechal na sebe čekat při obědech doma, často do telefonu lhal lidem, že zrovna přišel z práce, přitom třeba již dvě hodiny ležel u televize. Na jednu stranu říkal - pomůžeme mamce s úklidem, pak ale rozdal všem práci a šel si sednout k televizi. "Pracoval" jenom on, práci ostatních moc neuznával. A tahle náladovost se postupně zhoršovala - chvíli jsem byla jeho nej, pak zas bylo všechno špatně. venku byl společenský a příjemný, doma byl protivný a nasupený. Něco jiného říkal, něco jiného dělal (vždycky jsem mu skočila "na lep" a pak se divila, jak to skutečně je). A velmi nerad dělal něco pro druhé, pamatuji si, jak mě zarazila slova jeho rodičů, když jim pomáhal dávat novou kuchyň: "On ani nenadával". Všechno se velice zhoršilo v posledních letech - manžel je velmi nespokojený, pomyslně si "rozdělil" společný majetek - firmy jsou "jeho", dům, v kterém bydlíme, je "můj". S domem mi přestal pomáhat, odmítá i financovat opravy a údržbu. Když sonduju, co vlastně chce, neví pořádně ani on sám. Mluví velmi nekonkrétně (vytýká chování, ale když chci vědět konkrétně, co, neřekne a ještě se víc rozčilí), případně vyhledává záminky. Myslím, že chce nedosažitelný ideál - na jedné straně ženu, kterou nemusí financovat, protože ona si vydělává, na druhé straně velmi submisivní ženu, která je dle jeho představy celý den doma, uklízí, je vždy usměvavá, odpočinutá, má na něj vždy čas a když on večer přijde domů, tak kolem něj skáče a věnuje se jen jemu.Mám dojem, že žárlí i na děti, které ke mně tíhnou.Doma je takové podivné dusno. Často se bojím cokoliv říct či udělat. Prosím Vás, poradíte mi s tím? děkuji - otázka upravena poradcem
Denisa
nevyrovnaný vztah
Vrátil se o hodinu později než slíbil. Pak jsme se pohádali.Řekl,že jestli mu chci omezovat koníčky(aby měl 20min zpozdení) ,tak se rovnou můžeme rozejít.Přitom mi pak tvrdí,jak chce se mnou dítě.Nevím,jak dál,mám každé 2měsíce státnici,trávím spoustu času nad učením.Jsem z toho ve stresu.Stále sama doma.Dítě bych chtěla,ale nechci skončit tak,že já budu sama doma s dítětem,starat se o domácnost a on si bude žít dle svého.Kromě toho,když mu řeknu, co mě trápí na našem vztahu (postel,čas),tvrdí,že mu furt něco vyčítám.Slovo výčitka používá stále..Přitom nechci,aby se vzdal sportu,kamarádů.. On mi pak vytkne,když on má zrovna den volna,ten samý,co já mám před zkouškou,nejsem ochotná mu ten čas věnova.Když ho poprosím,zda mi pomůže něco uklidit,naštve se,řekne,že on narozdíl ode mě zařídil skříň a postel,rozkopne koš,ignoruje mě.Poraďte mi prosím,neuvěřitelně ho miluji,ale říkám si,zda to vše má smysl.On terapií opovrhuje.Jsem unavená,frigidní,bez libida,ve stresu.Takhle se neznám.Děkuji
Štěpánka (část 4)
nevyrovnaný vztah
Protože mezitím se jeho pobyt doma vrátil do starých kolejí.Navrhla jsem,aby 2večery v týdnu(všední dny) strávil se mnou.Souhlasil.Dopadlo to tak,že do těch 2dnů počítá i to,že se staví doma mezi 6 a 7večer,pak odejde a vrátí se před půlnocí(chodí sportovat).To už ani jeden z nás milování nechce,protože je unavený.A když na milování náhodou dojde,nedokážu se uvolnit.Mám pocit,že se mě dotýká spíše mechanicky,aby měl pocit,že nějaká předehra proběhla.On na sex chuť má,spíš mi vyčítá,že jsem málo iniciativní.Ale když s něčím přijdu a skočím na něj sama,musí někam zrovna odejít,parkrát jsem se mu snažila začít,moc se mu to líbilo.Problém byl v tom,že mě to nic moc nedávalo(jen to,že jsem mu chtěla udělat dobře).Z jeho strany nic podobného necítím,a to mu vše říkám.Naposledy jsme se pohádali,když se uprostřed předehry sebral,že jde na trénink(ne vrcholový),zrovna,když se podařilo,abych dostala chuť.Řekl,že to dokončíme až se vrátí,oba jsme věděli,že to tak nebude..
Štěpánka (část 3)
nevyrovnaný vztah
Pořád byl někde pryč.Mně bylo během těhotenství strašně špatně, do toho jsem se učila na státnice a ještě jsem se snažila něco zařizovat v novém bytě.Říkala jsem mu,že ho potřebuji jako oporu,prosila jsem ho,zda by nebyl víc doma.Řekl,že bude,ale následně na týden odjel.Předtím proběhla naše poslední hádka(že jsem mu chtěla udělat radost a nechala vymalovat 1místnost barvou,o které jsme se bavili).Následně jsem potratila(v 8.týdnu).Když se vrátil po týdnu ze služebky,měl zrovna týdenní dovolenou,strávil se mnou každou vteřinu,byl moc pozorný,snažil se mě ukonejšit,rozveselit.Netušila jsem,že dokáže být tak pozorný.Nicméně je důležité říct,že i po potratu jsem měla velikou chuť na milování,snažili jsme se aspoň mazlit.Nemohli jsme se dočkat 6nedělí,ještě další 2týdný to bylo úžasné.Pak najednou konec,přestala jsem sex vyhledávat,během milování jsem vůbec nic necítila,jen občas bolest(jak jsem byla málo vzrušená).Řekla jsem partnerovi,že potřebuji víc času strávit společně.
Štěpánka (část 2)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,paní doktorko. S pritelem jsme spolu 2roky,po par mesicich jsme spolu zacali bydlet.Vse bylo skvele,ve vsem si vyhovujeme.Hlavne v sexu jsme nemeli problem.Poprve až po pul roce,on mel cas akorat 15min mezi prichodem z prace a odchodem na svou volnocasovou aktivitu.A vzhledem k tomu,ze miva i nocni sluzbu v praci,pochopitelne nebyl doma relativne casto.Rikala jsem mu,ze potrebuji k milovani vice prostoru,abych mela cas a ne byt omezena jeho odchodem za par minut.Na zaklade toho jsem se s nim pak chtela milovat v noci,ale to on nechtel, protoze musel rano vstavat. Pred létem to bylo trochu lepsi,snad proto,ze jsem mela na mesic odletet do Afriky,víc se mi věnoval.Přiletěl do Afriky za mnou,cestovali jsme,milováni bylo najednou opět krásné.Rozhodli jsme se,že bychom chtěli miminko,jelikož věk(já 27,on 30) i zázemí na to máme.Na podzim jsem otěhotněla,tím byl sex o dalších 100% lepší,jen jsme se začali dost hádat.S úklidem domácnosti mi nepomáhal,akorát občas koupil kus nábytku.
Štěpánka (část 1)
nevyrovnaný vztah
pokračování :) když nevyčítám, chválím, je spokojený,štastný,ale žijeme jako 60tiletí ano děkuji, mohu si jít hrát, jistě miláčku. Já se rozvádět nechci, mám pocit zodpovědnosti vůči dětem i manželství, ale jestli to bude-příchod muže z práce, nají se, PC diskuze, sprcha spát, těšení se na víkend, hry, diskuze o hrách, asi spadnu do vztahu mimo, kolo, procházka, zastřílet si, popovídat při víně a nevěra. Je ženatý, nechci nikomu ubližovat. Třeba se manžel rozhlédne a když mě nenajde doma jako kus nábytku, rozsvítí se mu. Jsem sobec?Fakt snažím. Manžel říká, kdybychom se rozvedli že nikoho takového nenajde a tak tak. Ale nic neudělá.O vše si musím říct, vynes MI odpadky, kup MI prosím X,osprchuj prosím dcerku.Nechce nic fyzicky dělat, zacvičit si.krev má v pořádku, má vitamíny- jeho lékařka mi řekla, že má syndrom nezralého muže, věčného dítěte a čím dřív si zařídím svůj život, tím líp pro oba.mám manžela ráda, je to hodný člověk ale dál to nesnesu.Vidíte to jinak?zkracuji,díky Elicha
Elicha
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. poprosím o radu-15 let manželství já 48 let dá se říci atraktivní aktivní, všechno zařídím udělám, doma ženské i mužské práce. pracuji doma, opravuji renovuji, žiji eko. manžel 53, z práce chodí vyčerpaný, konverzace vázne na provozních tematech, děti, napsat šéfovi, vyprat. Sedí u PC píše si jak hrát hry s vojáčky, lodičkami atd, nebo je hraje na velkém stolu, nebo diskutuje o skutečných válkách s úsměvem na rtech. Ráda bych někdy měla společný večer, popovídat si o nás, nějakou společnou akci. Vždyt jsme hráli minulou neděli karty. Loni jsme se byli jednou projít-namítnu.Všechny akce musím vymýšlet já, už mě to unavuje. Sex také poslední dobou za nic nestojí. výčitky nic nespraví, prý si mám také najít koníčky. Já se starám o děti, domácnost, stavím, dělám mužské práce- mě to baví, nevadí mi, že manžel žehlí a při řezání pilou by se zranil- ale taky se někdy chci cítit jako žena. Chci si udělat hezký večer, a přijde mi, že muž raději bude chatovat o Napoleonských válkách
Elicha
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, rekapituluju svůj dlouhý život s manželem a zjiš´tuji, že jsem žila s manipulátorem. Splňoval třeba 15 bodů z 19. Jeho cílem manipulace bylo získat nade mnou moc, převahu, možná i zhojit si svůj komplex méněcennosti anebo pošramocené ego, když si z něho jeho kamarádi utahovali anebo mu něco opláceli (manžel si rád rýpnul, avšak do něj nesměl nikdo, okamžitě startoval). Dřív až takový nebyl, celé se to začalo zhoršovat kolem jeho 45 let. Toto poznání jsem měla udělat dřív, třeba bych byla schopná se lépe bránit, možná, že by se manželství rozpadlo podstatně dřív - nevím. Jenže - velký problém je v tom, že já jsem na něm asi pořád citově závislá. A to i přes všechno, čím mi ublížil. Paradoxně se mi nevybavuje to zlé, ale jenom ty dobré chvilky a záblesky, které mne vždy nějak uklidnily, že "není až tak špatný" a já neměla sílu/důvod vztah ukončit. Nemohu se zbavit ani toho optimistického doufání, že by se třeba změnil, zjistil, že mu s námi bylo dobře, uvědomil si zázemí, které u nás měl... Ale třeba je to jen moje iluze toho, co bych chtěla, iluze, která je nahony vzdálená realitě. Nevím. Strašně se s tím peru a zatím nevítězím. Pořád mne to k němu táhne. Proč? Co s tím mám udělat? A změní se? Okolí říká, jak jsem to s ním mohla tak dlouho vydržet....Milovala jsem ho. - otázka upravena poradcem
Agáta
nevyrovnaný vztah
Nechci manželovi způsobit takový šok. Na druhou stranu je to opravdu silné, nevím, zda dokážu odolat a jsou chvíle, kdy si prostě říkám, že neodolám, že to chci zažít, znovu ten pocit opravdové vášně. S manželem máme sex zhruba 2x týdně, on by chtěl častěji, já tolik chuti nemám. Přijde mi to stále stejné. Také jsme o tom mluvili, říkala jsem mu, že mě se více líbí rychlovky, než se 30 minut mazlit a teprve pak sex. Ale manžel je prostě hodně něžný a já jsem spíš na to, když je to vášeň a klidně je to rychlé. Bojím se, že když kolegu odmítnu, budu litovat, už nyní to cítím silně a že už nikdy nic podobného nezažiju. Na druhou stranu už teď když to píšu, se cítím vůči manželovi strašně a samozřejmě bych nechtěla rozchod. Je mi jasné, že mi napíšete, ať to nedělám, neriskuji atd. Ale já si prostě nemohu pomoci...Nemůžu jíst, spát, pořád na to myslím, co mám dělat. Díky za jakoukoli radu.
Jitka-část 2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,jsem vdaná, mám 2 malé děti, s manželem spolu chodíme 10 let, 5 let jsme manželé.Nikdy jsem mu nebyla nevěrná, ani on mě myslím. Máme se rádi, i když to v poslední době není ono, děti, domácnost, zahrada, asi jako všude. Přijde mi, že nežijeme, ale jen pracujeme. S manželem jsem to probírala, ale on je prostě takový, chce pracovat, nechápe utrácení za cokoli, dovolená mu stačí jedna za rok. Při mateřské jsem začala chodit do práce, což mi hodně pomohlo, ale je to také náročné. Začala jsem si rozumět s kolegou, který se mi vždy líbil, ale nikdy mě nic nenapadlo, protože je také ženatý a já byla tenkrát čerstvě zamilovaná. Teď je to ale jiné, strašně mě přitahuje, hezky se s ním povídá a nyní již vím, že je to vzájemné. Po jedné párty jsme si dali pusu na rozloučenou a napsali pár sms. Jinak zatím nic. Ale já se bojím toho, co bude. Strašně mě to láká, sním o tom atd. Na druhou stranu vím, že je to špatně, že se budu cítit provinile a kdyby to prasklo, tak to bude peklo....
Jitka-část 1
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem s přítelem necelý rok. Můj partner už není šťastný jak býval a když mu to řeknu a chci si o tom pohovořit řekne mi že to tak není ale že je to strach z autoškoly a dalšího. Už se moc nesměje, vyčítá mi že je jenom se mnou pořád, že mu chybí kámoši na pokec, že mu vadí moje chování. Nevím co mám dělat. Chci mu věřit a nechat mu prostor ale kdykoliv kdy jsem mu dala volnost šel se zhulit, ted už to nedělá ale bojím se že si zajde ven se projít a narazí na ty kamarády co ho do toho vždy stáhli. :-( Uznávám že mu nenechám ani chvilku volnosti ale vím také proč. Prosím poradte mi děkuji ...:(
Veronika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelkyní jsme spolu 4,5 let. Vztah byl do loňského léta v pořádku i přes rozdílnost povah. Velmi jsme si i tak rozuměli a měli se rádi. Jediný problém byl v intimním soužití také vzhledem k introvertní povaze přítelkyně a neschopnosti se o intimních záležitostech bavit. Bohužel se to po dlouhé době projevilo v mé frustraci a časté kritice přítelkyně. Od září se však něco změnilo, přítelkyně se považuje za nesvou, ošklivou, tlustou (byť zhubla za poslední 2 roky 24 kilo), nic necítí, je apatická, nic jí nebaví, nechová se jako předtím, sex je jednou za tři měsíce, jestli vůbec. Nic jí nevyčítám, snažím se jí být na blízku, sex mi chybí, ale netlačím na ni. Mám pocit, že se nic nemění, je to jen horší a horší. Žijeme spolu v jedné domácnosti jako takoví kamarádi. Jsem z toho zoufalý, vím, že jsem neměl být až tak kritický, ale už nevím, co bych měl dělat, abych to napravil. Mám pocit, že už asi nic nepomůže a ani to napravit nelze. Skončilo to nevěrou,ale ta mi nic nedala
s přítelkyní jsme spolu 4,5 let. Vztah byl do loňského léta v pořádku i přes rozdílnost povah. Velmi jsme si i tak rozuměli a měli se rádi. Jediný problém byl v intimním soužití také vzhledem k introvertní povaze přítelkyně a neschopnosti se o intimních záležitostech bavit. Bohužel se to po dlouhé době projevilo v mé frustraci a časté kritice přítelkyně. Od září se však něco změnilo, přítelkyně se považuje za nesvou, ošklivou, tlustou (byť zhubla za poslední 2 roky 24 kilo), nic necítí, je apatická, nic jí nebaví, nechová se jako předtím, sex je jednou za tři měsíce, jestli vůbec. Nic jí nevyčítám, snažím se jí být na blízku, sex mi chybí, ale netlačím na ni. Mám pocit, že se nic nemění, je to jen horší a horší. Žijeme spolu v jedné domácnosti jako takoví kamarádi. Jsem z toho zoufalý, vím, že jsem neměl být až tak kritický, ale už nevím, co bych měl dělat, abych to napravil. Mám pocit, že už asi nic nepomůže a ani to napravit nelze. Skončilo to nevěrou,ale ta mi nic nedala
Martin
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, jak z toho ven? Vzali jsme se s manželem na začátku 90. let. začal podnikat, nechtěl být omezován ani rodinou a domácností. veškerou péči jsem vzala na sebe (na MD i poté, co jsem začala chodit do práce). celý systém jsem nastavila tak, že jsem ho zvládala a poskytovala komfort zázemí všem (vždy připravený stůl k jídlu, denně čerstvé ranní pečivo, teplé večeře, zajištěné platby...). Manžel ani nevěděl, kolik platíme zálohy. Manžel se realizoval v podnikání. Jeho ne vždy rozmyšlené (a následně ztrátové) akce jsem nechávala být, nemělo smysl mu je vymlouvat. A tak například vyhloubil složitě montážní díru (stále tehdy před 20 lety 70 tisíc), aby ji pak zasypal, pořídil drahou kovanou bránu a nechal ji namontovat do rozbořeného plotu, odchov hus skončil v červených číslech... Jeho "nápady" doma jsem někdy brzdila, někdy ne. Například 2 hodiny jsem ho s montérem z firmy přesvědčovala o tom, že otvírání dveří ven se nedělá, naopak jsem rezignovala v případě závěsné stěny (paradoxně ji velmi zkritizovali následně jeho přátelé). Prostě jsem se naučila filtrovat. A čím tolerantnější jsem byla, tím více "řešil" moje věci - například odkrojky ze zeleniny při vaření mi neustále bral pod rukama, i když jsem říkala, že to všechno vynesu pak najednou po skončení vaření. Najednou mu začalo vadit, že chod rodiny zajišťuji a rozhoduji jen já, má výhrady třeba k počtu olejů ve skříňce, vyčítá mi výchovu dětí...Na jeho podnikání se mám strach zeptat, protože na jednu stranu se vychloubá, co všechno má (a někdy požaduje radu), na dotaz však odvětí - co je ti do toho, to tebe nemusí zajímat (napodobuje svého kamaráda v chování k manželce). Cítím, že se hroutí náš vztah, promluvit si moc nepomáhá, vydrží to tak na dva dny, pak to začne znova. Spouštěčem je návrat domů, navenek se chová jinak. Toto chování jsem pozorovala i u jeho matky a i on sám ho popisoval jako zkušenost ze svého dětství. Někdy mám pocit, že sám neví, co chce a že naštvaný přijde domů a hledá, na čem by si "zchladil žáhu". děkuji za Vaši pomoc. - otázka upravena poradcem
Denisa
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
když jsme se před 25 lety seznámili, manžel mne vlastně uhnal (a odehnal dva mé vážné nápadníky). To mi lichotilo. Co mě trochu zarazilo, že v nějaké situaci řekl, že pokud bych ho podvedla, snažil by se mi to oplatit a navíc ještě s dvojnásobnou razancí. Když se narodily děti, pak zase mluvil o tom, že má známosti, díky kterým, pokud bych se nechovala dobře, je schopen mi děti vzít. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, do manželství dala maximum, ale ponechala si finanční nezávislost a aspoň nějakou profesní realizaci. To se však manželovi nelíbí čím dál víc. myslím, že dokonce žárlí. Při nějakém rozhovoru o dělení majetku dokonce požadoval do dělení zahrnout i mé akademické tituly (sám je středoškolák). Že prý on vydělával a já studovala (ano - po nocích, po práci, po domácnosti...). Navíc jsem si uvědomila, že se mne snaží pořád trestat. Někdy na to přijdu, někdy ne, protože mne to ani nenapadne, že jde o trest (například mne nechal na MD u rodičů doma a sám si šel za kamarády. pak byl zklamán, že mne to ani nenaštvalo). O jeho komplexu vím a celé roky se snažím chovat tak, abych se ho nedotkla. V poslední době mám pocit, že reaguje negativně na sebemenší podnět (například rozdá úkoly v domácnosti ostatním, sedne si k televizi, děti zmizí z jeho dosahu, já jsem v kuchyni a on začne s tím, že si ho nikdo nevšímá...). Celé se to zhoršuje, nevíme si rady. Manžel odbornou pomoc buď odmítá (není to jeho problém) anebo sehraje u terapeuta divadlo, které to stejně neposune dál. A podruhé ho tam už nedostanu. děkuji za Váš pohled.
když jsme se před 25 lety seznámili, manžel mne vlastně uhnal (a odehnal dva mé vážné nápadníky). To mi lichotilo. Co mě trochu zarazilo, že v nějaké situaci řekl, že pokud bych ho podvedla, snažil by se mi to oplatit a navíc ještě s dvojnásobnou razancí. Když se narodily děti, pak zase mluvil o tom, že má známosti, díky kterým, pokud bych se nechovala dobře, je schopen mi děti vzít. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, do manželství dala maximum, ale ponechala si finanční nezávislost a aspoň nějakou profesní realizaci. To se však manželovi nelíbí čím dál víc. myslím, že dokonce žárlí. Při nějakém rozhovoru o dělení majetku dokonce požadoval do dělení zahrnout i mé akademické tituly (sám je středoškolák). Že prý on vydělával a já studovala (ano - po nocích, po práci, po domácnosti...). Navíc jsem si uvědomila, že se mne snaží pořád trestat. Někdy na to přijdu, někdy ne, protože mne to ani nenapadne, že jde o trest (například mne nechal na MD u rodičů doma a sám si šel za kamarády. pak byl zklamán, že mne to ani nenaštvalo). O jeho komplexu vím a celé roky se snažím chovat tak, abych se ho nedotkla. V poslední době mám pocit, že reaguje negativně na sebemenší podnět (například rozdá úkoly v domácnosti ostatním, sedne si k televizi, děti zmizí z jeho dosahu, já jsem v kuchyni a on začne s tím, že si ho nikdo nevšímá...). Celé se to zhoršuje, nevíme si rady. Manžel odbornou pomoc buď odmítá (není to jeho problém) anebo sehraje u terapeuta divadlo, které to stejně neposune dál. A podruhé ho tam už nedostanu. děkuji za Váš pohled.
Vanda
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, nerozumím chování manžela. Popíšu několik příkladů. První: s mojí kamarádkou a s manželem jsme se rozhodli jet na lyže na prodloužený víkend. Celé jsem zařídila. Na horách jsem se mu snažila věnovat (vím, jak špatně snáší nezájem) a celou dobu "řídila" střádání na vlecích (dvousedačkové). Manžel od druhého dne si začal stěžovat na koleno, třetí den nejezdil. Situace vygradovala na cestě zpátky, kdy jsem ho prosila,abychom se vyměnili při řízení, protože jsem měla dojem, že je unavený (běžně jsme dělali), téměř mě vyhodil z auta a málem při jízdě zabil.
Druhý: manžel mi dal úkol zajistit ubytování na hory - pro naši rodinu a jeho přátele. protože nemohla jet naše dcera, domluvila jsem kamarádku. Manžel to věděl. Zajistila jsem, penzion jsme si všichni odsouhlasili, manžel mi říkal, že je hrozně rád, že jsem nejlepší a že mě miluje. Za dva dny jsem se od známých dozvěděla, že nejede. Byla jsem v šoku. Když jsem se ho na to zeptala, tak odsekl, že mi to řekl (neřekl). Důvod nesdělil. začala jsem shánět náhradníka, sehnala moji mamku. manželovi se to rozleželo a chtěl taky jet, ale otevřeně mi to neřekl. Zase jsem se dozvěděla přes známé, že se pokoušel vnutit přes syna jako "jeho kamarád". Ptala jsem se totiž syna, jestli si nechce vzít kamaráda. syn mi to však neřekl. Jeli jsme tedy bez manžela. Příští rok jsme zase měli jet s našimi známými. Když jsem se pídila po tom, kdy pojedeme (jezdívali jsme společně přes 15 let), bylo mi manželem řečeno, že jede jen on se synem, protože mne nikdo nepozval. To však nebyla pravda, bylo to pouze rozhodnutí manžela.
Třetí: manžel mi vynadal, že kvůli mně ho nepozvali na nějaký večírek. Vůbec jsem nevěděla, o co jde. prý kvůli tomu, jak se chovám (vůbec netuším, konkrétně nic neřekl). A kdo a kam ho nepozval jsem se vůbec nedozvěděla. Uraženě odešel a se mnou nemluvil.
Čtvrtý: často se stává, že mi manžel vynadá za něco, co jsem neřekla. Už jsem mu říkala, že si budu naše rozhovory nahrávat na diktafon, protože mi pak vyčítá to, co jsem neřekla. Anebo mi říká, co já si myslím nebo jak danou situaci vnímám, ač to není pravda a jde jen o jeho konstrukci.
Prosím o radu, vůbec mu nerozumím a moc se neumím bránit. děkuji - otázka upravena poradcem
Druhý: manžel mi dal úkol zajistit ubytování na hory - pro naši rodinu a jeho přátele. protože nemohla jet naše dcera, domluvila jsem kamarádku. Manžel to věděl. Zajistila jsem, penzion jsme si všichni odsouhlasili, manžel mi říkal, že je hrozně rád, že jsem nejlepší a že mě miluje. Za dva dny jsem se od známých dozvěděla, že nejede. Byla jsem v šoku. Když jsem se ho na to zeptala, tak odsekl, že mi to řekl (neřekl). Důvod nesdělil. začala jsem shánět náhradníka, sehnala moji mamku. manželovi se to rozleželo a chtěl taky jet, ale otevřeně mi to neřekl. Zase jsem se dozvěděla přes známé, že se pokoušel vnutit přes syna jako "jeho kamarád". Ptala jsem se totiž syna, jestli si nechce vzít kamaráda. syn mi to však neřekl. Jeli jsme tedy bez manžela. Příští rok jsme zase měli jet s našimi známými. Když jsem se pídila po tom, kdy pojedeme (jezdívali jsme společně přes 15 let), bylo mi manželem řečeno, že jede jen on se synem, protože mne nikdo nepozval. To však nebyla pravda, bylo to pouze rozhodnutí manžela.
Třetí: manžel mi vynadal, že kvůli mně ho nepozvali na nějaký večírek. Vůbec jsem nevěděla, o co jde. prý kvůli tomu, jak se chovám (vůbec netuším, konkrétně nic neřekl). A kdo a kam ho nepozval jsem se vůbec nedozvěděla. Uraženě odešel a se mnou nemluvil.
Čtvrtý: často se stává, že mi manžel vynadá za něco, co jsem neřekla. Už jsem mu říkala, že si budu naše rozhovory nahrávat na diktafon, protože mi pak vyčítá to, co jsem neřekla. Anebo mi říká, co já si myslím nebo jak danou situaci vnímám, ač to není pravda a jde jen o jeho konstrukci.
Prosím o radu, vůbec mu nerozumím a moc se neumím bránit. děkuji - otázka upravena poradcem
Jiřina
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, nutně potřebuju radu. Mám partnera s kterým jsem byla/jsem 5 let, bydleli jsme spolu asi půl roku, pak jsem se s ním rozešla, důvod ani nevím, měla jsem všechno, co jsem chtěla. Když cítil, že vztah jde nějak do kopru, hrozně se snažil, nosil kytky, jednou jsem ho viděla i brečet, když si na to vzpomenu, nafackovala bych si. Odstěhovala jsem se, byli jsme bez sebe 8 měsíců. První 3 měsíce jsem byla v pohodě, ale pak jsem měla šílený výčitky, co jsem to udělala, že byl ten pravý a chtěla jsem ho zpátky, vídali jsme se, i jsem u něj přespávala, ale ve vztah se to nepřehouplo. až jednou jsme se dali znovu dohromady, teď jsme zase 7 měsíců spolu, jsme ,, celkem,, šťastní, ale mám prostě z něj pocit, že ke mě necítí, to co dřív, teď už by kvůli mě asi uplně všechno neudělal, necítím takovou tu opravdovou lásku a hrozně bych to chtěla obnovit. snažím se všemi způsoby,ale je to asi málo. Bydlíme spolu. Jde to vůbec nějak obnovit? (je mi 22) Děkuji.
Michaela Macounová
nevyrovnaný vztah
Vzkaz pro cestovatelku Janu: Před 20-ti lety jsem byla v naprosto stejné situaci jako vy. Léto strávené v USA, přesně jak píšete, nejlepší léto mého života, doma pracující přítel…. Do roka jsme se vzali, pak přišli 2 děti a rodinné výlety typu Chorvatsko… Před 5 lety manžel zdědil nějaké peníze a se svým bohatým kamarádem si vyrazil do Austrálie, teď by jel rád do Ameriky. To co jsem za mlada já nestihla, si teď užívá on. Nějak zapomněl na to, jak mi to tehdy rozmlouval a že jsou zde 2 dospívající děti… byla jsem tehdy hloupá a naivní, obětovala jsem mu nejlepší léta života a teď po 40 se nestačím divit. Nenechte se nikým a ničím ovlivňovat a jednejte, tak jak to cítíte teď. Simona
Simona
nevyrovnaný vztah
Dobrý den.
Budu moc vděčná za radu. Je mi 32 let, partnerovi 42 let. Žila jsme 12 let v cizině a zamilovala se do muže, co se také do mě zamilovala a sliboval mi krásný život, dítě, svatbu... Po dvou roce a půl jsem náhodou zjistila, že je ženatý a měsíc předtím mě požádal prěd jeho i mou rodinou o ruku. Přenesla jsme se přes to, protože slíbil, že se rozvede. Začla jsme kvůli němu pracovat v továrně, jelikož jsem i přes magisterské studium nesehnala na západě ČR práci. Vysmíval se m, že se má tedy ukázat, když mám vysokou školu. Občas mi praskly nervy a vracela jsme mu to výčitkama. Uhodil mě do obličeje a pak se platil po kolenou, abych mu odpustila.
Bylo i klidné období až do ledna tohoto roku, kdy jsme krátce po svých narozeninách odešla. Je to bohatý člověk a já obyčejná vzdělaná holka. Nyní chce po mě 42tisíc a pak mi vydá můj majetek. Dostával ode mě nemalou částku na domácnost po celou dobu vztahu/12-13tis. Jak si mám nyní poradit? Připadá mi jako zhrzený a uražený muž.
Budu moc vděčná za radu. Je mi 32 let, partnerovi 42 let. Žila jsme 12 let v cizině a zamilovala se do muže, co se také do mě zamilovala a sliboval mi krásný život, dítě, svatbu... Po dvou roce a půl jsem náhodou zjistila, že je ženatý a měsíc předtím mě požádal prěd jeho i mou rodinou o ruku. Přenesla jsme se přes to, protože slíbil, že se rozvede. Začla jsme kvůli němu pracovat v továrně, jelikož jsem i přes magisterské studium nesehnala na západě ČR práci. Vysmíval se m, že se má tedy ukázat, když mám vysokou školu. Občas mi praskly nervy a vracela jsme mu to výčitkama. Uhodil mě do obličeje a pak se platil po kolenou, abych mu odpustila.
Bylo i klidné období až do ledna tohoto roku, kdy jsme krátce po svých narozeninách odešla. Je to bohatý člověk a já obyčejná vzdělaná holka. Nyní chce po mě 42tisíc a pak mi vydá můj majetek. Dostával ode mě nemalou částku na domácnost po celou dobu vztahu/12-13tis. Jak si mám nyní poradit? Připadá mi jako zhrzený a uražený muž.
Sabina
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko,
je mi 23let a jsem s přítelem už 6let. Máme velmi krásný vztah. Vždy mi byl velkou oporou, mohu se na něj plně s čímkoliv spolehnou. Můj problém je, že chci cestovat a přítel to bere tak, že od něj utíkám a nemám ho dost ráda. Minulé léto jsem strávila v USA a bylo to nejlepší léto mého života. Po návratu mi přítel oznámil, že už nikdy nechce být beze mě tak dlouho odloučen. Pokud bych odjela znovu, tak náš vztah pro něj ztrácí smysl. Přítel už pracuje a nemůže se mnou dlouhodoběji cestovat. Dokáži si představit, že spolu strávíme zbytek života, ale nyní bych chtěla ještě poznávat svět. Nechci ho ztratit, ale na druhou stranu mě trápí, že už nikdy nebudu mít větší čanci cestovat jak teď.
Nevím co mám dělat. Když si představím, že letos o prázdninách znovu odjedu a tím náš vztah skončí, trhá mi to srdce. Bojím se, že už nikdy nikoho tak skvělého pro život nepotkám. Na druhou stranu si nedokáži představit, že mu obětuji své sny a nepoznamená to můj vztah k němu.
je mi 23let a jsem s přítelem už 6let. Máme velmi krásný vztah. Vždy mi byl velkou oporou, mohu se na něj plně s čímkoliv spolehnou. Můj problém je, že chci cestovat a přítel to bere tak, že od něj utíkám a nemám ho dost ráda. Minulé léto jsem strávila v USA a bylo to nejlepší léto mého života. Po návratu mi přítel oznámil, že už nikdy nechce být beze mě tak dlouho odloučen. Pokud bych odjela znovu, tak náš vztah pro něj ztrácí smysl. Přítel už pracuje a nemůže se mnou dlouhodoběji cestovat. Dokáži si představit, že spolu strávíme zbytek života, ale nyní bych chtěla ještě poznávat svět. Nechci ho ztratit, ale na druhou stranu mě trápí, že už nikdy nebudu mít větší čanci cestovat jak teď.
Nevím co mám dělat. Když si představím, že letos o prázdninách znovu odjedu a tím náš vztah skončí, trhá mi to srdce. Bojím se, že už nikdy nikoho tak skvělého pro život nepotkám. Na druhou stranu si nedokáži představit, že mu obětuji své sny a nepoznamená to můj vztah k němu.
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Moc prosím o radu. S manželem jsme spolu 2 roky a máme půl ročního syna. V jeho 2 měsících jsme se přestěhovali z centra města do domu v okrajové části. Je to práce. Myslím si, že doma nic nezanedbávám a syna si všímám jak můžu. Ale nemám prostor sama pro sebe. Manžel chodí v týdnu na kulečník, o víkendu s kamarády, vrací se v půl páté ráno, má v domě tělocvičnu. Když jsem navrhla, že jednou půjde ven on, pak já a pak spolu, řekl, že nevidí problém v tom, abych chodila ven přes den s kočárkem. To ale není odpočinek od povinností. Pak se mě zeptá, kdy půjdeme spolu a to se přiznám, že odmítnu, protože jsem na něj rozlobená. Proč by nemohl se synem být doma sám. Myslím, že je problém ve vzoru, který viděl u svých rodičů. Je navíc žárlivý, aniž by měl důvod, ale on měl před svatbou epizodu, kterou mu přiznávám vmetu při každé hádce do tváře. Cítím, že moje city nejsou hořící, ale přisuzuju to ublížení před svatbou a únavě ze stereotypu. Nechci rozbít rodinu, ale trápíme se
zorka
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko, možná ani nechci radu, jak se vypovídat. Mám/měla jsem (42) přes 2 roky vztah s mužem (47). Já po nešťastném vztahu, on po 2.rozvodu se 3 dětmi. Nebylo to zpočátku jednoduché, ale fungovalo to pak celkem v pohodě, zhruba po roce měl pocit, že vztah nezvládá, že se potřebuje soustředit na děti, hlavně na nejmladší dceru a na sebe, ale po čase naznal, že se mnou chce být a že mě miluje. S dcerami bylo fajn a plánovali jsme do budoucna. Pro mě to nebylo jednoduché srovnat se s tím vším, jsem bezdětná a občas jsem se v tom ztrácela, ale vím, že mi ten vztah za to stojí. Přítel po dalším roce přišel opět s tím, že není schopen mi dát, co potřebuju, že se potřebuje soustředit sám na sebe a děti. Ukončila jsem to s tím, že nemůžu donekonečna řešit jeho výkyvy, ani že nemůžu být jenom kamarádka. Mrzí mě to, protože to po dlouhě době byl vztah, který byl oboustranný, pro přítele s dětmi asi trošku složitější..
Bezinka
nevyrovnaný vztah
Takto je to se vsim. Umi se o me postarat - treba kdyz je mi zle, ale veci, ktere me bavi, ho nezajimaji, pokud jeho se to netyka. Mam svuj zivot. Nikdy nesel se mnou mezi me pratele (kdezto ja mezi jeho chodim bezne). Nezna je a nechce je znat. Dokonce ani nezarli. Jednou mi rekl ze by mu snad ani nevadilo, kdybych se spustila s nekym jinym. A tak se stalo, ze jsem se zamilovala do spoluzaka. Ten nesetri lichotkami, jak mu pripadam uzasna, skvela, krasna. Poprve v zivote si pripadam "docenene". Sex s nim je uzasny, zajima se, co se mi libi (partner bohuzel ne,ani na zacatku). Jenze se bojim, ze z racionalniho pohledu to "neni tak vhodny partner". Nevim, jestli by ho bavilo cestovani. Neplanuje jit do nemecka (zatim), neimponuje mi tolika vecmi, nemame tak shodne nazory. Ale citim se s nim obdivovane. Ne jen jako vhodna budouci matka jeho deti. Co je ve vztahu vic? Nechci pritele podvadet. A kdyz jsem se sverila kamaradce, servala me, ze mam vztah snu, co blaznim. Co si myslite? Dekuju - otázka upravena poradcem
pokracovani - kex
nevyrovnaný vztah
Dobry den.6 let jsem s pritelem, oba 25. On studuje doktorat z matematiky, ja 2 vysoke skoly, z toho jednou je medicina. Kupodivu spolu porad travime cas, divame se na filmy a hlavne hodne cestujeme - Indie, Peru, Afrika... Mame plany do budoucna, chcem se naucit nemecky a odejit po mem studiu mediciny do nemecka. Jenze...tady to hezke konci. Doted jsem mela jasno, ze s nim chci byt, ze si ho jednou vezmu, budeme mit deti.Jako clovek je skvely. Bohuzel si ale pripadam nedocenena. Pripadam si, ze jsem mu lhostejna. Nikdy mi nerikal, jak jsem krasna nebo jak mu imponuji moje aktivity (maluju, hraju v kapele atp.). Prestoze ja ho obdivuju ve vsem co dela, snazim se ho podporovat ac jeho oboru vubec nerozumim, od nej totez necitim. Kdyz jsem byla mesic v JV Asii s kamaradkou, ani ho nezajimalo kde jsme byly, nechtel videt fotky. Moje vypraveni cehokoliv (bezne denni zazitky) vetsinou zesmesnuje "no tebe to nejak rozrusilo". Na zadnem koncerte me kapely za cely rok a pul nikdy nebyl(cast1) - otázka upravena poradcem
kex
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, krátce po seznámení s manželem jsem pochopila, že existují "tabu" témata - například jen nevinná zmínka o vysokoškolsky vzdělaných kolezích v práci vyprovokovala konflikt a zhruba týdenní mlčení ze strany manžela, který VŠ nemá (já ano). Velmi bedlivě jsem se tedy obdobným tématům vyhýbala a snažila se mu podřídit. Byl o 4 roky starší s podstatně více životními zkušenostmi, já holka po VŠ bez peněz, tudíž měl ve vztahu převahu a já mu dost přizpůsobovala (zejména na MD). Pak jsem začala chodit do práce a postupně se vracela k využití svého vzdělání, případně jsem si kvalifikaci zvyšovala. Vzhledem k finanční situaci jsem se nabídla, že budu plně hradit veškeré výdaje rodiny, aby manžel měl klid na podnikání. Vybavuji si, že jednak se se mnou chlubil (skvělá žena), jednak se ve mně snažil vyvolat pocity viny (není tu dostatečně uklizeno, nemáš na mne čas...) a taky nechal veškerý provoz kolem domu a domácnosti na mně. Zpočátku se mu moc nedařilo, ale pak díky připojení se k určitým známým vydělal hodně peněz. Začal mne znovu zatlačovat (už nepotřeboval moje peníze), naopak se snažil prosazovat svou moc (například mne nechal zařídit a zaplatit dovolenou, pak řekl, že na ni nepojede, či mi znemožňoval kontakt s letitými známými, k nimž vzhlížel (ekonomické zájmy) a kteří byli podobně vzděláni jako já). Mými přáteli opovrhoval. Začínám si uvědomovat, že jsem svůj život žila skrze něj. Teď to došlo tak daleko, že schoval převážnou většinu majetku (například jsem dávala peníze do opravy domu, který byl napsán na něj a který opakovaně odmítl částečně přepsat i na mne, převádí firmy na jiné osoby), našel si milenku, zcela mi přestal dávat peníze na děti a domácnost. Mojí záchranou je, že jsem si i přes jeho protesty uchovala svoji finanční nezávislost. Psychicky jsem ale na něm po letech přizpůsobování kvůli klidu (bylo to jednodušší) závislá a nejsem schopná vztah ukončit (není problém se rozvést, je problém se emočně odpoutat a osamostatnit se). Pora´dte, co za psychoterapii či jiné kroky. děkuji moc - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsme s partnerkou 8 let. Jsme svoji první vážní partneři. Poslední rok máme krizi, vztah se nám nepodařilo nikam dál posunout. Bydlíme spolu v podnájmu. Několikrát jsem jí chtěl požádat o ruku, ale vždy přišla nějaká blbost z její strany. Např. se scházela potají s kamarádem (jen setkání na kafi), nebo s jiným si psala emaily jak na sebe myslí apod. To jsme zvládli. Loni se zamilovala do jiného. Několikrát za ním byla, spali spolu, Prosil jsem jí aby toho nechala. On jí asi nemiluje. Nakonec jsem se od ní odstěhoval. Nyní ona přemýšlí s kým zůstane, nebo zda zůstane sama. Přemýšlím zda má cenu vztah zachraňovat, když jsme bez závazků a ztracená důvěra je tam již po třetí. Já ji miluji ona to ví a využívá toho. Nevím zda ji budu moci odpustit. Bojím se že se to bude opakovat, i když tu krizi přečkáme v manželství, či s dětmi. Příjde mi, že partnerka stále hledá někoho lepšího než jsem já, nebo ve vztahu se mnou jí chybí vlastní city. Vždy jsem byl ten kdo miloval trochu víc.
Tomáš
nevyrovnaný vztah
On může sám všude, ale je to prý vše pracovně, já nikam. Nedá se mu moc odporovat, vypadá to, že by se semnou jinak rozešel nebo mě začal podvádět. Prý jestli chci abychom žili vedle sebe, tak si mám dělat co chci. V důsledku absenci koníčků a přátel mám jen jeho a rozvinula se i u mě závislost, kdy jen čekám kdy přijede, když se zpozdí, má nálada nadlouho klesne i po jeho příjezdu a neskutečně žárlím. Když nevěří on mě, říká: ještě že kočárek je antikoncepční, jak já mohu věřit jemu. Zezačátku jsme se k sobě chovali nádherně, ale po pár letech už jsme si řekli hodně urážek, nechápeme se a o problému se dokážeme bavit do rána, kdy oba jsme na infarkt, ale k ničemu to nevede. Co dělá on mně já dělám jemu, ale na sobě to nevidíme. Říká, že mě nesmí tolik milovat, že mu vadí, i když odejdu na 10 min, že je na mě závislí, já si to ale říkám taky, že ho nesmím milovat, kašlat na něj, ale nejde to. Nemůžem žít spolu, ani bez sebe. Asi nás drží jen dítě. Poraďte prosím. Děkuji
Marta
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, už jsem zoufalá. Partner je celý den v práci, v které má spoustu přátel. Když přijde domů, vyžaduje abych byla vždy doma, když je on doma. Prý pokud doma nebudu, nemá cenu, aby spíchal. Nemůžu ani na cvičení, nikam vlastně. Když půjdu na cvičení, půjde on do hospody. Přitom nepije. Tak jsem se pod nátlakem a výhružkami podřídila. Myslela jsem to dobře, chtěla jsem se odreagovat od dítěte, mít chvíli jen pro sebe. Prý si mám dělat přes den, kdy není doma, co chci. Ale to jsou všichni v práci. Abych nebyla sama, bere mě s sebou. Běda ale, když on chce někam jít nebo pracovně přes večer, nebo se zpozdí s někým pracovně u kávy, tak zasáhnu, a vyčítám, že já taky nikam nemůžu a chci ho taky hezky doma. V tu ránu se rozohní, uhodí novinami, že jsem žárlivka a že nikam ještě ani nejede, nic nenastalo, ani nepojede a já už vyvádím. Najednou je hodně vysoko a mě úplně zadupe, až ho nenávidím v tu chvíli. On má volnosti plno, já jsem pořád s dítětem, běda, kdybych šla někam sama.
Marta
nevyrovnaný vztah
3. část
2) bych byl rád, aby dokázala sama odhadnout míru únavy, umyla se, převlékla se do pyžama a šla spát bez mého neustálého přesvědčování.
Samozřejmě jsem to s partnerkou již probíral, je to ale jako bych hrách na zeď házel.
Můžete mě poradit jak na ni?
Děkuji, Jiří
2) bych byl rád, aby dokázala sama odhadnout míru únavy, umyla se, převlékla se do pyžama a šla spát bez mého neustálého přesvědčování.
Samozřejmě jsem to s partnerkou již probíral, je to ale jako bych hrách na zeď házel.
Můžete mě poradit jak na ni?
Děkuji, Jiří
Jiří
nevyrovnaný vztah
2. část
Jiné chování, které se v poslední době téměř dennodenně opakuje, je to jako evergreen: partnerka přijede z práce domů, nepřevleče se do domácího úboru, večer si lehne ke mně k televizi, kde pravidelně (v oblečení) usne. Nastává věčné přemlouvání: „Janičko, běž si lehnout“. Z polospánku: „já nespím“. „Jani, běž se převléct a běž si lehnout, víš, jak se ti pak ráno těžko vstává“. „Já nespím“. A pořád dokola. Po půlnoci ji v podstatě nekompromisně donutím, aby se šla umýt a lehnout si. V podstatě nejde o nic závažného, ale neustálé přemlouvání mě unavuje a někdy jsem už i opravdu nazlobený. Navíc partnerka je po takovýchto nocích skutečně nedospaná.
1) rád bych partnerce vysvětlil, že převlékání se do domácího úboru se vyplatí ( u nich doma na to nebyli zvyklí..). Už jsem jí i popichoval, jak to chce naučit naše (budoucí) děti, když to sama nedělá..
Jiné chování, které se v poslední době téměř dennodenně opakuje, je to jako evergreen: partnerka přijede z práce domů, nepřevleče se do domácího úboru, večer si lehne ke mně k televizi, kde pravidelně (v oblečení) usne. Nastává věčné přemlouvání: „Janičko, běž si lehnout“. Z polospánku: „já nespím“. „Jani, běž se převléct a běž si lehnout, víš, jak se ti pak ráno těžko vstává“. „Já nespím“. A pořád dokola. Po půlnoci ji v podstatě nekompromisně donutím, aby se šla umýt a lehnout si. V podstatě nejde o nic závažného, ale neustálé přemlouvání mě unavuje a někdy jsem už i opravdu nazlobený. Navíc partnerka je po takovýchto nocích skutečně nedospaná.
1) rád bych partnerce vysvětlil, že převlékání se do domácího úboru se vyplatí ( u nich doma na to nebyli zvyklí..). Už jsem jí i popichoval, jak to chce naučit naše (budoucí) děti, když to sama nedělá..
Jiří
nevyrovnaný vztah
1. část
Vážená paní doktorko,
obracím se na Vás s chováním mé partnerky. Jsme ve vztahu necelý rok, partnerka je úžasná, máme se moc rádi a život bez ní si již nedokážu představit. Ve vztahu ale vyvstávají drobné potíže – chová se v některých situacích dětsky, např. když ji řeknu ne, takhle to nebude (tohle nekoupíme – je to zbytečně nákladné..) nebo když se jí něco nedaří, začne se vztekat, v podstatě dětsky vztekat, trucuje. Dodávám, že partnerce je 32 let, já jsem o 9 let starší a výhledově bychom chtěli založit rodinu. Z počátku mě její chování přišlo úsměvné, ale vzhledem k tomu, že se v poslední době opakuje, rozhodl jsem se obrátit na Vás pro radu, jak na chování reagovat? Upřímně, někdy se cítím jako rodič (vzhledem k častému usměrňování partnerky) a ne jako partner.
Vážená paní doktorko,
obracím se na Vás s chováním mé partnerky. Jsme ve vztahu necelý rok, partnerka je úžasná, máme se moc rádi a život bez ní si již nedokážu představit. Ve vztahu ale vyvstávají drobné potíže – chová se v některých situacích dětsky, např. když ji řeknu ne, takhle to nebude (tohle nekoupíme – je to zbytečně nákladné..) nebo když se jí něco nedaří, začne se vztekat, v podstatě dětsky vztekat, trucuje. Dodávám, že partnerce je 32 let, já jsem o 9 let starší a výhledově bychom chtěli založit rodinu. Z počátku mě její chování přišlo úsměvné, ale vzhledem k tomu, že se v poslední době opakuje, rozhodl jsem se obrátit na Vás pro radu, jak na chování reagovat? Upřímně, někdy se cítím jako rodič (vzhledem k častému usměrňování partnerky) a ne jako partner.
Jiří
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Jsem už na konci sil. Mám vztah na dálku, přítel kvůli práci šel do Plzně, já za ním jezdím každý víkend. Mám 5letou dceru a od léta "je v plánu" stěhování. Mám strach, na všechno sem sama a ke všemu se milujeme až moc. Buď je náš vztah jako v pohádce a nebo naopak Itálie. Jsme jak malý, pořád se rozcházíme, ale hned sme zase jako hrdličky. Je to samá omluva a že sem jeho půlka a nemůže beze mě žít (i já to tak cítim). Spíš je to tak že nejde být spolu, ale už vůbec nejde být bez sebe. Nejistota, žárlivost oba sme se navzájem tak potrápili. .. Nevím co dělat, ale tohle se nedá zvládat, ale bez něj mě půl chybí a taky to nezvládam. Ale neni to o čase a hojení ran, mi už se rozešli "opravdicky" půl roku sme nebyli v kontaktu, ale nepřebolelo nás to a jakmile sme se setkali věděli sme že spolu zase budem "válčit". Neustále spolu mluvíme, řešíme a nic, je to pořád dokola. Právě sme týden "rozešlí" já trpim, nemam sílu ani dýchat. On mi posílá jak sem důležitá a miluje mě ? :-( - otázka upravena poradcem
Eva Mikešová
nevyrovnaný vztah
Dobrý večer paní doktorko,jak se máte?Potřebovala bych poradit, s manželem jsme dohromady 8 let, 3 roky vzati.Máme krásnou 2letou holčičku. Poslední dobou je náš vztah,čím dál tím víc napnutý-dělá to více faktorů-tchýně, manžel je unavený z práce, žárlí na naši dceru, nevím jakou výchovou prošel, ale vzhledem k tomu, že má strašně nízké sebevědomí, ze všeho se sesype, a já mu se snažím pomoct (vyslechnu ho atd), ale taky jsem nejčastěji v ohnisku, kdy si na mě zvyšuje své sebevědomí-hádá se, uklizen byt, najde někde trošku prachu a je oheň na střeše,někdy je ok, někdy je to s ním strašné. Neříkám, že veškerou vinu nese on, já když mám svůj den, tak jsem strašná a vím to. Teď se k tomu připojilo i to, že mě podezírá z nevěry. Nikdy jsem ho nepodvedla.Ale on mi nevěří.Myslí si, že místo za kamarádkami, jezdím s malou za milencem, když on je v práci,a já nechci být celé dny zavřená doma.Štve ho i,že začínám chodit do práce.Pohádáme se,vyříkáme si to,ale za týden je to o5.coMamDělat?Děkuji
Mirinda
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám kamaráda, který má s manželkou problémy. Jsou spolu 17 let z toho 15 manželé. Mají tři kluky, 15,12 a 6 let. Jeho manželka začala pracovat až před rokem. Má roztroušenou sklerózu, která se každým rokem zhoršuje. Našla si v práci milence a na rodinu kašle. Teď se dozvěděl, že má spoustu dluhů a nechce to nijak řešit. Prý se nic neděje. Doma se chová vesele jako by se nic nedělo. Neustále telefonuje s tím chlapem a dokonce se neukázala 4 dny doma. Kamarád vstává ve tři do práce a přijíždí z práce v 18:00. Je to pro něj náročné a je psychicky na dně. Děti se zhoršily ve škole a bojím se, aby to na nich nezanechalo příliš velké následky. Z dluhů jim hrozí exekuce na dům, ve kterém žijí i jeho rodiče. Ale Monika je pořád v pohodě. Pálí dopisy, aby se nikdo nic nedozvěděl. Nikdo neví kolik a kde si peníze půjčila. Prosím vás o radu. Je to velice ubíjející situace. Říkala mi, že život je moc krátký, aby se jen tak přežíval. Má zdravé děti a spolehlivého manžela. Co by chtěla?
Žaneta
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
manžel má několik kamarádů - vlivných, bohatých, podnikatelsky úspěšných. Úplně se v nich zhlédl, velice je obdivuje, myslím, že se jim chce i vyrovnat. Je však méně vzdělaný a podnikatelsky na nich závislý, oni ho využívají pro některé aktivity. On se je pokouší i napodobovat - kupuje si stejná auta, přejímá jejich názory, snaží se zapojit do "velké" společnosti, našel si po jejich vzoru i milenku. Někteří z nich si však velmi váží svého zázemí a manželky finančně velmi dobře zajišťují. U nás je situace jiná - výdaje jsou jen v případě "diváků" v podobě jeho kamarádů, jinak je manžel schopen se hádat kvůli půlce ztvrdlého chleba), všechno je u nás špatně, špatně vedeme domácnost, dostatečně si ho nevšímáme... apod. Kamarádi jsou nedotknutelní a jejich názory jediné správné. Dříve přece jen nás v rodině alespoň trochu respektoval, v poslední době (manželovi je 54 let) je však už situace neúnosná. Zdá se mi, že manžel se snaží dosáhnout jakéhosi "ideálu" , tj. chlapského vychloubání, jak to doma vedou, ale není schopen si uvědomit, že realita některých jeho kamarádů může být (a pravděpodobně i je) mnohem prozaičtější. Jak se zachovat, abychom to překonali? Na to, že to jinde funguje velmi pravděpodobně jinak než si on představuje, neslyší... - otázka upravena poradcem
manžel má několik kamarádů - vlivných, bohatých, podnikatelsky úspěšných. Úplně se v nich zhlédl, velice je obdivuje, myslím, že se jim chce i vyrovnat. Je však méně vzdělaný a podnikatelsky na nich závislý, oni ho využívají pro některé aktivity. On se je pokouší i napodobovat - kupuje si stejná auta, přejímá jejich názory, snaží se zapojit do "velké" společnosti, našel si po jejich vzoru i milenku. Někteří z nich si však velmi váží svého zázemí a manželky finančně velmi dobře zajišťují. U nás je situace jiná - výdaje jsou jen v případě "diváků" v podobě jeho kamarádů, jinak je manžel schopen se hádat kvůli půlce ztvrdlého chleba), všechno je u nás špatně, špatně vedeme domácnost, dostatečně si ho nevšímáme... apod. Kamarádi jsou nedotknutelní a jejich názory jediné správné. Dříve přece jen nás v rodině alespoň trochu respektoval, v poslední době (manželovi je 54 let) je však už situace neúnosná. Zdá se mi, že manžel se snaží dosáhnout jakéhosi "ideálu" , tj. chlapského vychloubání, jak to doma vedou, ale není schopen si uvědomit, že realita některých jeho kamarádů může být (a pravděpodobně i je) mnohem prozaičtější. Jak se zachovat, abychom to překonali? Na to, že to jinde funguje velmi pravděpodobně jinak než si on představuje, neslyší... - otázka upravena poradcem
Zuzana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko. Co vede muže kolem padesátky k tomu, že na své ženě hledají všechny možné (i nemožné) chyby, hledají si nové přítelkyně, mají pocit opojení z peněz, které vydělali často za pomoci své ženy (tu se často snaží při rozvodu ošidit odkloněním financí) a pálí mosty za vším, co je a bylo. Vždyť není nic cennějšího než zázemí a rodina v situaci, kdy člověk začíná být stižen různými nemocemi a dalšími neduhy. Myslím si, že kdyby alespoň polovinu energie a peněz věnovali své stávající ženě, že by to výrazně zlešpilo jejich vztah i po tolika letech. Často se totiž letitá manželka stává jakousi rohožkou a není to jen vina její rezignace na život. Zažila jsem, že pokud jsem s manželem chtěla dělat nějaké aktivity, musela jsem je zařídit a poskytnout plný servis (například odřídit cestu autem, zaplatit a vyřešit případné problémy), protože jinak by se jich nezúčastnil. A když jsem chtěla aktivitu po něm, vždy se nějak vykroutil. Pak přišla milenka a najednou to všechno z jeho strany šlo. děkuji
Eva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o radu. Deset let žiji s přítelem, máme 2 malé děti. On je o 8 let starší. Proto mě asi vždy "vedl", poučoval, shazoval (možná chtěně, možná nechtěně)..u nás jsou velkým problémem peníze. Máme dům na hypotéku, která se vždy platila z mého účtu, z mých peněz a já jsem potom byla závislá na penězích od něj. Na mateřské to bylo stejné. Až poslední rok mi dával na měsíc určitý obnos a já hospodařila. Dosáhla jsem toho ale až potom, co jsem od něj na několik dní odešla. Nyní jsem se vrátila do práce. Udělala jsem si nový účet a naše dohoda zněla, že on bude platit vše a já budu platit provoz - jídlo, naftu, drogérii, ze zbytku něco pro děti a něco málo i pro mě. On ale na mě zkouší různé taktiky, jak docílit mé výplaty. Abych si platila to a to sama (například leasing na auto)...mě to příjde jako vrchol ubohosti, když on má 5x takovou výplatu jako já. Nehledě na to, že chodí denně do hospod. Už jsem z těch dohadů unavená, prosím poraďte mi,co by jste dělala? - otázka upravena poradcem
Adéla
nevyrovnaný vztah
Dobry den, vopred dakujem za odpoved a pomoc na moj problem. Ja mam 25 rokov a moj zahranicni partner je o raz tolko starsi. Nema deti a ani nie je zenaty. Mna poziadal o svadbu hned v prvy tyzden. Pribeh je velmi zlozity. Zijeme spolu u neho. Kiezto robi bordel a ocakava ze po nom budem upratovat vse, uz raz mi skrikol do tvare ze ci on ma akoze upratovat. Nemame spolocne nazori. Predtym bol mily no teraz je mily len na druhe osoby a ku mne sa sprava velmi skaredo. Som v skuskovom obdobi a povedal mi ze som egoista ze len spim a jem. Nic viac, ze ziadny sex atd. Pricom neraz ma presuril v studiu ale nic som mu nepovedala. Sme spolulen 5 mesiacov. Vzdy ak mu nieco vytknem zacne na mna kricat ze sa stale len stazujem, ze som kriticky clovek. Ked som sa chcela rozpravat o problemoch vzal sa a odisiel spat do druhej izby, nevypocul ma a zamkol dvere. Nemozes sa vlastne ani branit v hadke lebo som hned ta kriticka a co vse vidi cierne a zle. Je toho strasne moc, ale poradte mi, som zufala.
Marisa
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
co si myslet o člověku, který navenek před lidmi o své partnerce říká, že je nejlepší žena a prototyp ženy pro třetí tisíciletí, doma však kritizuje, vyžaduje servis a nedbá na potřeby partnerky (pomoc v domácnosti, s dětmi...). Obdobně i výsledky práce partnerky navenek vydává za své. Ve společnosti chce být ve středu pozornosti a všem se jeví jako zábavný a úžasný společník, doma však není s ničím spokojen, lituje se (jako podnikatel jak se má strašně špatně), případně že si ho nikdo nevšímá, že je jen pro peníze či jako údržbář domu. Obdobně venku říká, že dělá vše pro rodinu, že manželce koupil například auto, skutečnost je však jiná - auto je napsané pouze na něj a manželka v něm jede jen, když on ji laskavě sveze. I emoce jsou u něj velmi kolísavé - jeden den je partnerka skvělá, úžasná a nejlepší, druhý den slyší plno nekonkrétních výčitek (podívej se, jak se chováš je přímo citace) a zažívá truc a mlčení. Je těžké "vydýchat" dusnou domácí atmosféru a navenek se při nějaké společenské události tvářit jako milující manželka. A pokud ne, tak to ženě nikdo nevěří a všichni se ušklíbají, jak takový skvělý člověk má tak hroznou manželku. Je nějaké řešení tohoto stavu? Či se bude vše spíš zhoršovat? Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
co si myslet o člověku, který navenek před lidmi o své partnerce říká, že je nejlepší žena a prototyp ženy pro třetí tisíciletí, doma však kritizuje, vyžaduje servis a nedbá na potřeby partnerky (pomoc v domácnosti, s dětmi...). Obdobně i výsledky práce partnerky navenek vydává za své. Ve společnosti chce být ve středu pozornosti a všem se jeví jako zábavný a úžasný společník, doma však není s ničím spokojen, lituje se (jako podnikatel jak se má strašně špatně), případně že si ho nikdo nevšímá, že je jen pro peníze či jako údržbář domu. Obdobně venku říká, že dělá vše pro rodinu, že manželce koupil například auto, skutečnost je však jiná - auto je napsané pouze na něj a manželka v něm jede jen, když on ji laskavě sveze. I emoce jsou u něj velmi kolísavé - jeden den je partnerka skvělá, úžasná a nejlepší, druhý den slyší plno nekonkrétních výčitek (podívej se, jak se chováš je přímo citace) a zažívá truc a mlčení. Je těžké "vydýchat" dusnou domácí atmosféru a navenek se při nějaké společenské události tvářit jako milující manželka. A pokud ne, tak to ženě nikdo nevěří a všichni se ušklíbají, jak takový skvělý člověk má tak hroznou manželku. Je nějaké řešení tohoto stavu? Či se bude vše spíš zhoršovat? Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Zdenka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
bohužel jsem měla poměr se svým nadřízeným, těžko říct zda to byla láska z obou stran, hodně slov i slzy od něj, nicméně mi řekl, že jeho partnerka - ne žena, nejsou svoji, mu oznámila, že čekají dítě, on je z toho v šoku a já samozřejmě také, řekl mi to naštěstí, ale já nevím jak se mám zachovat, jestli ho nechat jít vůči tomu dítěti, navíc si myslím, že ani nemám moc šanci něco dělat ... v práci spolu budeme vycházet dobře, ale určitě to z mé strany bude bolestivé, odejít nechci určitě. Můžete mi prosím říct nějaký svůj názor, co dělat, jak se chovat, jsem samozřejmě naštvaná a na druhou stranu mě to moc mrzí ... chtěla jsem to několikrát ukončit, ale on nechtěl a teď se stalo tohle ... původně řešil možný odchod od partnerky, ale teď ...
bohužel jsem měla poměr se svým nadřízeným, těžko říct zda to byla láska z obou stran, hodně slov i slzy od něj, nicméně mi řekl, že jeho partnerka - ne žena, nejsou svoji, mu oznámila, že čekají dítě, on je z toho v šoku a já samozřejmě také, řekl mi to naštěstí, ale já nevím jak se mám zachovat, jestli ho nechat jít vůči tomu dítěti, navíc si myslím, že ani nemám moc šanci něco dělat ... v práci spolu budeme vycházet dobře, ale určitě to z mé strany bude bolestivé, odejít nechci určitě. Můžete mi prosím říct nějaký svůj názor, co dělat, jak se chovat, jsem samozřejmě naštvaná a na druhou stranu mě to moc mrzí ... chtěla jsem to několikrát ukončit, ale on nechtěl a teď se stalo tohle ... původně řešil možný odchod od partnerky, ale teď ...
Čeká dítě s partnerkou
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám asi zásadní problém,já se bavím ve společnosti míň než můj partner a občas se mi stane že na něho ve společnosti žárllím...Je mi to pak líto,že jsem něco zkazila, ale můj partner mě už nejspíš nechce,něco s tím dělám,snaažím se, ale on se mnou už nechce nikam jet, chodit do společnosti a řekl mě že mě má rád jako matku svého syna a že nechce chodit do společnosti sám, ale že nechce zas ztratit svého syna.Myslím, že mám nízké sebevědomí,mám strach z rozchodu,pořád se mračím,říkají mě to i ostatní..,ale já tohle nechci.Děkuji
Helena
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Bydlím s přítelem pár měsíců a procházíme asi první takovou krizí. Z jeho strany z ničeho nic city hodně ochladly. Vytýká mi každou chybičku už i dokonce to že jako studentka - což věděl už když jsme si spolu začli, nepřináším nic do "rodinného rozpočtu" většinou akce vyvolává reakci takže se pohádáme nebo vyměníme názory a já přemýšlím jestli jsem něco neudělala špatně. má za sebou sedmiletý vztah což byl vztah samozřejmě na jiné úrovni než máme zatím my a já mám pocit že mě často srovnává.Nevím jestli nejsem někdy zbytečně paranoidní. Nemáme ještě společné přátele a s rodinou si taky nejsme ještě úplně na blízku (ikdyž bydlím s nimi v jednom domě - a to je další kapitola) Přes to všechno vidím pořád často světlá místa a když má dobrou náladu je milý, pozorný a dává mi najevo že mě rád. Nebýt věkového rozdílu - což je zásadní problém jsme jako jeden..jsem zoufalá protože mám pocit že náš vztah nestojí na pevných základech a bortí se ikdyž se máme rádi. Poraďte mi prosím. - otázka upravena poradcem
Alena
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítelkyni, se kterou jsme dva a čtvrt roku. Máme se rádi, ale mám jeden problém. Přítelkyně velmi těžko projevuje city. Osobně i písemně. Já jsem velmi citově založený člověk, rád dávám "ven" svoje emoce. Pochválím, jak jí to sluší nebo jak se jí něco povedlo, povzbudím před těžkou zkouškou apod., napíšu, jak se na ni těším. Z druhé strany skoro nic. Vím, že mě má ráda, ale je velmi myšlenkově a intelektuálně založená. Když jsme se o tom bavili, tak mě řekla, že ji doma taky nikdy nikdo za nic nepochválil, nikdy neviděla, že by maminka tatínka objala, pohladila, políbila. Může být problém v tomto? Už nevím, co s tím. Mám ji hrozně moc rád, ale nemůžu jenom city dávat, ale potřebuji i dostávat. Děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
David
nevyrovnaný vztah
...pokračování.....Navíc pokaždé, když se zeptám na dotaz ohledně úprav domku, je mi řečeno, že teď nejsou peníze a jednou se to udělá. Chci mít jistotu, že se nebude dívat na rodiče a že se to opraví atd. Mám pocit, že se mu do toho nechce a vyhovuje mu stávající situace. Jeho rodiče jsou hodní, ale stále mám pocit, že by mi do mojí rodiny mluvili a partner by se na ně moc díval. Nevím, jak z toho ven. Moc mě to deprimuje. K tomu všemu je jeho maminka silný kuřák a mě se pokaždé když přijedu obrátí žaludek z toho pachu. Miluju ho, ale nejsem si jistá, jestli tohle vše překousnu. Souhlasím, že každý jsme vychovávaní v něčem jiném, ale jisté věci (které říct nemůžu - např. to kouření, nebo že jsou na můj vkus skrblíci) jsou pro mě zásadní. Vadí mi, že když jsme v domku, je to tam jak v králíkárně malé (prakticky 3+kk, ale opravdu vše pidi). A pořád je ve mě nějaký červík, že jiného a stejně dobrého partnera si už nenajdu.... Děkuji za radu
Jitka K.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko. Zajímá mě Váš názor na mojí životní situaci. Zkusím to zjednodušit. Je mi 26let, zažila jsem několik vztahů. Od vážného s následnou nevěrou, s podvodníkem co mě jen využíval, s klukama co se se mnou vyspali a pak nechali. Po 4-roční pauze jsem potkala mého přítele (30 let). Jsme spolu půl roku. Oba jsme zamilovaní, ale kvůli práci se bohužel vídáme jen o víkendech. Bydlím se spolubydlící a složitá finanční situace mě dovedla k tomu, že musím hledat nové bydlení. Partner žije s rodiči na malé vesnici, jeho je patro v domku. Je to stará a malá zástavba. Sám mi nabízel, že k němu můžu jít bydlet. A v tom je ten problém. Nejen, že se momentálně ještě na společné bydlení necítím, ale hlavně mám strach, že pokud by to opravdu jednou bylo hodně vážné a my uvažovali o rodině, asi bych to vzdala. Strašně mě trýzní jeho bytová situace, kdy by se muselo vydat moc peněz do domku..... pokračování.....
Jitka K.
nevyrovnaný vztah
Dobry den,s pritelem jsme spolu necele 2roky,pred rokem a pul pri vymene telefonu se pritel neodhlasil z profilu na Lidech,kde jsme se seznamili i my.Zjistila jsem,ze si pise s nekolika zenami to same co se mnou,nez me "sbalil",kdyz jsem se ho na to zeptala,poprel to a vsechny zpravy byly smazany.Od te doby mu neverim,nekolikrat jsem mu vlezla do mobilu,vzdy tam mel nove profily na seznamkach,sms a emaily s zenami.VZDY nezadany a vzdy vse poprel.Po pul roce se priznal a slibil,ze toho necha,ale vse pokracuje,v lete psal expritelkyni,ze ji miluje,nedavno jine "jsem s ni,nemohu psat"(byla jsem vedle nej).Jeho vysvetleni je,ze vse pise schvalne,abych si to precetla.Chova se divne,kdyz se ho na cokoli ohledne zen zeptam,je vztekly,krici,vulgarne mi nadava a za poslednich 1/2roku me jiz 3x zfackoval.Je mi 37,priteli 43 a ja mam v peci dceru (11let).Podle nej jsou vse jen me vymysly a mela bych se lecit,on nic spatneho nedela.Prosim poradte mi co delat,nebo kam se obratit..moc dekuji - otázka upravena poradcem
Veronika
nevyrovnaný vztah
2) že už to tady nevydrží, že se chce vrátit domů (plánovali jsme během cca dvou let stěhování do jeho rodného města a rodinu) a že chce jít hned. Po dlouhém rozhovoru přeci jen zůstal, ale další měsíc byl teror. On víc a víc pil a tajně bral drogy, byl na mě zlý a už se se mnou skoro nebavil. Jednoho dne šel na chvíli pryč a nechal vedle mě otevřený notebook s facebookem, kde jsem viděla, že píše své bývalé už nějakou dobu jak ji moc miluje, jak chce být s ní a budovat, ale ona ho nechce. Nemohla jsem dělat, že nic a tak se opět sbalil s tím, že mi to slíbil, pokud si přečtu jeho zprávy a odešel. Den na to byl u mě pro věci a moc plakal, nechtěl mě pustit a řekl mi, že mě miluje, ale nevěří v naší budoucnost a že jede pryč na tom pracovat.Nevím co dál,chci náš vztah dát dohromady a mít s ním rodinu, ale po tomhle už bych nechtěla aby se dál bavil s bývalou, bojím se že to ale nedokáže, ale už ji ve svém životě mít nechci, nedokážu s ním žít pokud tam bude pořád ona.Mám ho o o požádat?
Ada9ej
nevyrovnaný vztah
1) Dobrý den, s přítelem jsme spolu rok, přede mnou měl pouze jednu partnerku 10 let - čili od základní školy. Nerozešli se v dobrém, on utekl ze dne na den, změnil si telefonní číslo, smazal facebook atd. Přestěhoval se do mého města, našel si práci a po pul roce si našel mě. Náš vztah byl úžasný až do chvíle, kdy se začal bavit s bývalou, litoval toho jak ji opustil, žádala jsem ho aby si dával pozor, že to nedělá dobrotu a že mi to opravdu vadí neboť se bavili o všem i o tom jak je teď pěkná. Čas plul dál a přítel se rozhodl změnit zaměstnání, varovala jsem ho, že z toho nemám dobrý pocit a po měsíci v nové práci byl na dně. Psychicky absolutně zničený, začal trpět depresemi, celé jeho chování se změnilo, časté hádky a z našeho vztahu byla časovaná bomba. Během 4 měsíců začal hodně kouřit a pít. Přes jeho bývalou jsem se přenesla a tak jsem ji neřešila, ale pak se stala jedna věc kdy jsem ho v hádce urazila kvůli jeho minulosti a on si začal balit věci, že končí, že už to tady
Ada9ej
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
je mi 18 let a můj přítel, se kterým jsem 5 měsíců, je o dva roky starší. Je to můj první vážný vztah.Máme spolu hrozně hezký vztah, milujeme se, dokážeme si povídat o čemkoliv, vzájemně se podporovat, podnikáme společné aktivity...Jenže problém je v tom, že já jsem z úplně jiné rodiny než on. U nás se vždycky kladl důraz na pořádek a na vzdělání, ale v jeho rodině tomu tak není, tím pádem ani on není takový a navíc jeho otec byl alkoholik a dnes se s ním už moc nestýká a matka je hodná, ale přijde mi, že jemu jako dítěti nedala všechno, co by podle mého měla. Navíc můj přítel byl drogově závislý, nicméně je už nejméně rok čistý a pořád chodí na terapie. Problém je v tom, že tím, že se ke mně vždycky choval tak hezky jsem si na něm nejspíš vytvořila závislost. Chtěla jsem se s ním rozejít, když jsem viděla, jak jsme jiní, ale nemůžu, protože bych to nezvládla a chci s ním být, protože některé chvilky jsou nádherné. Nevím, co mám dělat, bojím se, že mě to úplně zničí....
je mi 18 let a můj přítel, se kterým jsem 5 měsíců, je o dva roky starší. Je to můj první vážný vztah.Máme spolu hrozně hezký vztah, milujeme se, dokážeme si povídat o čemkoliv, vzájemně se podporovat, podnikáme společné aktivity...Jenže problém je v tom, že já jsem z úplně jiné rodiny než on. U nás se vždycky kladl důraz na pořádek a na vzdělání, ale v jeho rodině tomu tak není, tím pádem ani on není takový a navíc jeho otec byl alkoholik a dnes se s ním už moc nestýká a matka je hodná, ale přijde mi, že jemu jako dítěti nedala všechno, co by podle mého měla. Navíc můj přítel byl drogově závislý, nicméně je už nejméně rok čistý a pořád chodí na terapie. Problém je v tom, že tím, že se ke mně vždycky choval tak hezky jsem si na něm nejspíš vytvořila závislost. Chtěla jsem se s ním rozejít, když jsem viděla, jak jsme jiní, ale nemůžu, protože bych to nezvládla a chci s ním být, protože některé chvilky jsou nádherné. Nevím, co mám dělat, bojím se, že mě to úplně zničí....
Katka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o Váš pohled. Manžel před lidmi mne velmi vychvaluje a říká, že dělá vše pro rodinu, doma na mně a dětech nachází jen chyby, křičí na nás za maličkosti, někdy snad i hledá záminky (rozházené aktovky, boty, nepozdravila jsi mne...). Rovněž emoce se rychle střídají - jeden den mne chválí za zajištění zájezdu, pak se za dva dny od spolucestujících (!) dozvím, že nikam nejede. Velice si nerozumí s dcerou - ta má citlivější povahu a v pubertě se začala sebepoškozovat. Dokonce byla několikrát kvůli psychice v nemocnici.Jako jeden z problémů udává problematické soužití s otcem, ten sice lékařům slíbí ohleduplnější přístup, ve skutečnosti to však není. zjistila jsem, že jí dokonce říkal, že v 18 bude muset odejít z domu, protože dům je jeho. Mne v poslední době začal nutit, abych se vzdala zaměstnání, protože mne uživí. Toho se bojím, protože na MD jsem byla závislá a nic a nikam jsem nemohla "ten, kdo vydělává, má může, ty máš povinnosti". Peníze na domácnost mi sice dává, ale když jsem chtěla přidat, protože se zvýšily náklady na studium syna, křičel na mne, že mi nic nedá, protože nemá. Přitom měl objednaný mercedes a chystal se s kamarády na dovolenou na moře. prosím, poraďte mi, co mám dělat. děkuji moc.
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Ivana
| předchozí | ... 10 11 12 13 14 15 16 ... | další |
