Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| osamělost| problematické vztahy s rodiči| problém se sebedůvěrou| sexualita| perspektiva mimomanželského vztahu| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

rozchody
Dobrý den, paní Douchová. Moc Vás prosím o poradu. Rozpadlo se nám manželství, po hodně dlouhé době. děti jsou už naštěstí velké. Manžel se ke mně poslední roky choval spíš jako k onuci než k partnerce. Měl pocit, že mu patří svět. Často se taky urážel, v povaze je trochu cholerik, trochu i hysterik. To jeho mlčení jsem brala s nadhledem. Když si našel milenku, tak to postavil tak, jako že to všichni musíme přijmout. Že se on tak rozhodl a je to nová situace. No já to nepřijala, on jednat nechtěl. Chtěl si jezdit s milenkou a na mne si jen výjimečně udělat čas a pokecat jen tak "nezávadně". Samozřejmě se odstěhoval. ještě do toho přišly nějaké schválnosti od té milenky, to už jsem nedala a podala rozvod. Jemu se nepodařilo ulít všechen majetek a hrozně se urazil, vůbec nekomunikuje. Lidem okolo a rodině zakazuje se mnou mluvit, nesmíme ani na chalupu, kterou jsme kdysi koupili. To mlčení a bariéry jsou nesnesitelné, on přede mnou utíká, s dětmi také téměř nemluví, případně je proti mně poštvává, přicházejí zprávy od přátel, jak říká, že je chudák a vylhává věci o mně. Ale nejhorší je to jeho mlčení, zablokování telefonu, neodpovídání na mail, když jsem za ním jela, zabouchl přede mnou dveře. hrozně špatně to snáším. Po tolika letech. Ještě před rokem jsem ho vezla z nemocnice po kolapsu, pomočeného, nebyl schopen nic. Jak postupovat? - otázka upravena poradcem
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzano. Nejste v dané situaci přeci bezmocná. Udělala jste první krok, to manželství bylo stejně spíš peklo, než rovnoměrný vyvážený vztah s vzájemnou úctou. Rozvod byl jediným řešením. Teď už nejste onuce, jste svobodný člověk, který má svá práva. Těžko on může zakazovat kontakty a komunikaci s vámi jiným lidem a rodině. Ti lidé vás znají a nejsou ovlivnitelní jím. Ani děti nemůže proti vám poštvávat, jak by mohl? Jste jejich matka. Ale to vše nechte na nich. Mlčení a ignorace vás je horší, co se týče majetkoprávního definitivního vyrovnání. Ale předpokládám, že jste měla a máte dobrého advokáta, který to vyřeší a vše bude jasně sepsáno - jak chalupa, a další věci. Začněte zase chodit po světe s hlavou vztyčenou a narovnanými zády.
rozchody
Dobrý den, mám problém se svým ex, byli jsme spolu 33 let a on udržoval 11 let mimo manželský poměr s vdanou ženou, když jsem na to přišla tak jsme spolu vydrželi ještě rok, ale potom ex podal žádost o rozvod a teď jsme 3 roky rozvedení. Jeho rodina jeho vyvolenou nepřijala a pořád mě zvou na oslavy a dávají mi vědět když jsou na dovolené, no máme velmi dobré vztahy. A můj ex teď začal jezdit i se svou přítelkyní k mojí tetě do Jeseníků na dovolenou a pomlouvá mě a moje rodiče. Nevím jestli chce vyvolat opět hádky nebo co to má znamenat, já k jeho rodině na Slovenko nejezdím. Hrozně mě to vytočilo. Já zatím nemám žádný vztah, nemám důvěrů k mužům a bojím se zklamání. Můj ex mi hodně ublížil. Děkuji za odpověď.
Romča
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Romčo. Váš ex manžel se nedokáže vyrovnat s tím, že jeho přítelkyně nebyla přijatá do jeho rodiny a udržuje blízké vztahy s vámi. Jeho navázání se na vaši tetu může být revanš a snaha o kompenzaci. Jak víte, že vás pomlouvá? A čeho se ty pomluvy týkají? Nechcete to nechat plavat a být moudřejší, než on? :-) Případně to můžete korigovat s tetou.
rozchody
Dobrý deň, rozišla som sa s partnerom, ktorý vedel byť v hádke ku mne velmi vulgárny, nazýval ma pi..., ku..., chudera, ludská stoka...napríklad iba pre to, že som nemohla prísť na naše stretnutie nakoľko som mala iné povinnosti. Inak vedel byť pozorný, milý, ale toto ma veľmi trápilo, už som mala pocit že som prenho handra. Boli sme spolu rok. Urobila som dobré rozhodnutie?
Kristína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristino. Jestli se ptáte, zda jste udělala dobré rozhodnutí, už vaše nejistota v tomto ohledu stojí za hlubší přemýšlení. K čemu by vám byl můj názor? Vy jste to rozhodnutí udělala, protože jste potřebovala ukončit ponižování své osoby. Potřebovala jste se narovnat, a to jste udělala. Jenže teď pochybujete, protože byl i velmi pozorný a milý. Každopádně nevyrovnaný. Možná se z toho nakonec stane pauza, kde si oba budete moct rozmyslet, zda spolu chcete přeci jen, být. Pak je k tomu důležité vědět PROČ a za jakých PODMÍNEK. Neboli museli byste začít ne navazovat na to, co bylo, ale začínat trochu znovu :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko,obracím se na Vás,protože už nevím co se sebou. Měla jsem vztah tři roky s menšími pauzami,partnera jsem nesmírně milovala,on se se mnou před pár měsíci rozešel,já skončila na jipce na kapačkách, nyní chodím k psychiatrovi a beru prášky. Nicméně jsem se dozvěděla,že on je už zadaný a mě to nesmírně ničí,nedokážu spát a ani jíst..strašně se mi stýská a uzavírám se do sebe. Jsem schopná celý den probrečet a přemýšlet nad tím, že si znovu něco udělám. Děkuji za reakci.
V.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den,V. Potkala jsem za svůj život opravdu hodně zoufalých lidí po rozchodu, kteří měli sebevražedné myšlenky, nebo se o sebevraždu pokusili. Naštěstí neúspěšně. Láska je nádherná, ale i bolavá. Milujeme-li, rozchod je to nejhorší, co nás mohlo v životě potkat. U disponovaných osobností to pak vede opravdu k depresím a úvahám o smyslu života. Jenže - život je dlouhý, nikdy nevíme, co nám nabídne. On nám něco sebere, ale také zase něco pro nás objeví. Těšte na své nové životní objevy a snažte se přežít rozchod od milovaného člověka. Přebolí to, věřte tomu. Kromě antidepresiv bych vám doporučovala psychoterapii.
rozchody
Dobrý den, rozcházíme se s partnerem po 16 letech, našel si jinou je to naše známá ktera se loni rozvedla. Oznámil mi že chce jít svou cestou, Nejsme oddáni a máme spolu 6 letého syna. Byt před 14 lety platil on i když jsme spolu v tom bytě bydleli. Před 2 roky měl exekuci a aby nepřišel o byt vzalo mu družstvo členské práva na byt které nemá dodne vyřízené na zpět. Musím opustit byt když nemáme kam jít a máme se synem nějaký nárok ohledně bytu? Děkuji za odpověď
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. To je otázka pro právníka, nikoliv pro psychologa. Obraťte se na OSPOD, kde vám poradí,  a dále rozhodně konzultujte další postup s právníkem. Nevím, odkud jste, ale např. v Praze existují i jednorázové bezplatné právní poradny.
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, jsme s manželem relativně krátce rozvedení (proti mé vůli, ale děti jsou větší, soud nic neřešil). Manžel odešel za mladší ženou a přerušil veškerý kontakt, zablokoval si i telefon a mail. Musíme totiž řešit ještě majetek a to on nechce, takže hraje mrtvého brouka, případně vymýšlejí s právníkem fiktivní smlouvy a svědky. Bohužel bydlím s dětmi v domě, který jsme sice úplně zrekonstuovali v době manželství, ale je napsán jen na manžela (snažila jsem se několikrát, by na mě polovinu přespal, ale vždy se mi jen vysmál). Čas od času přijde od jeho právníka výzva k vystěhování - právně na to jisté právo má. Já ale nemám kam a ani nemám peníze (všechny blokuje manžel), navíc jsem asi rok po rozvodu přišla o zaměstnání a už 8 měsíců nemůžu najít nové - poslala jsem už 120 životopisů, dokonce i mimo můj obor a za minimální mzdu. Bez práce mi totiž nikdo nedá ani půjčku a ani kartu do banky k novému účtu. V domě se navíc rozbil starý kotel, ale manžel odmítl udělat opravu, a tak jsem si musela půjčit u rodičů 100 tisíc na nový. Jsem v hodně patové situaci a nevím si rady. jak zaměstnat hlavu, abych se z toho nezbláznila? De facto jsem se stala uklízečkou v domě, ani pro ostatní instituce nemám žádná práva, protože jsem nezaměstnaná. Přitom jsem předtím vykonávala vysoce kvalifikovanou práci. Manžel si života užívá, jezdí s novou partnerkou na zahraniční dovolené do Ameriky a dalších destinací, já jsem na úrovni téměř bezdomovce. I alimenty jsme museli řešit soudně - bez nich bychom asi už nežili. Prosím, poraďte.
Zlata
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zlato. Jako psycholog, který čte váš dotaz na počítači, vám těžko mohu konkrétně pomoct. Je to složité, na prvním místě potřebujete právní pomoc. A jinak? Potřebujete si zvednout svou vlastní sebedůvěru, i když nyní nemůžete najít zaměstnání, přihlížíte tomu, jak si manžel užívá s novou ženou radovánky v zahraničí. Nevíte, co hezkého na vás v budoucnu čeká. Ale když budete věřit tomu, že určitě něco ano, budete něco navenek vyzařovat. A právníka potřebujete jednoznačně. Majetkoprávní vyrovnání je součástí rozvodového řízení. Držím palce :-)
rozchody
Paní doktorko, co vede tu ženu, aby v mileneckém vztahu pokračovala? Rozvedli jsme se kvůli mimomanželskému poměru. Milenka moc dobře ví, že jsme nebyli v rozvodovém řízení, ale že byla důvodem (sama tvrdí verzi opačnou, dokonce byla za rozvod ráda, rozvodové dokumenty jí dal manžel k mému překvapení číst, takže zná i datum a důvod podání). Stejně tak i ví, že manžel neplatí výživné a musí k soudu, ač on zase všude uvádí opak. Říkala jsem jí, že pokud mi nevěří, ať se přijde k soudu podívat, aby to viděla. Podobně jsou problémy s dětmi a dalším i věcmi. Milenka je rozvedená, má dvě děti. Paní doktorko, co ji může ve vztahu držet, když vidí, jaký manžel je a co nám dělá? Jsou to jenom ty výlety bez dětí, na které už dva roky jezdí? Anebo odpolední sex jednou týdně? Má důkazy o tom, že je to jinak, než jí manžel tvrdil, ale pro sebe a své okolí vede jinou verzi. Děkuji Vám velmi za odpověď.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý de, Zuzano. Jak mohu tušit, co je náplní vztahu ex manžela s dříve milenkou, nyní již legitimní přítelkyní. Jak mohu vědět, co k němu ona cítí, co ji u něj drží? Třeba je to láska, třeba něco jiného. Vy byste ale každopádně měla přijmout fakt rozvodu a zpracovat jej, byť nerada, váš život pokračuje a když nebudete dlouho zatrpklá, určitě toho na vás čeká mnoho hezkého. Jestliže rozvod by odůvodněn mileneckým vztahem manželky, žádost o rozvod jste nejspíš podávala vy, ne?
rozchody
dobry den, dva až tři týdny zpět přišla přítelkyně, po dvou letech s tím, že se chce rozejít. Den dva poté přišla s tím že by nechtěla abych si hledal nějakou jinou a že se asi rozcházet nechce. Pak jsme spolu jeli na výlet, do galerie všechno se zdálo být dobrý, s tím že se tedy přestěhovala zpátky k rodičům. Poté přišla zase s tím, že potřebuje definitivní rozchod, pocit volnosti a kdo ví co ještě. Ale pořád jsme byli v kontaktu, chodili ven... povidali si, jak rikam vse vypadalo normalne. O vikendu zustala pres noc a vyspali jsme se spolu, ale zase stejně, nemá sílu pokračovat, chce se soustředit sama na sebe a na školu a nemá energii být ve vztahu, jakémkoli... byť jen randění kdy každý bydlíme zvlášť. Nevím co si o tom mám myslet. Nemůžu spát ani jíst, neudržím pozornost na nic. Jen pořád přemýšlím nad touto situací.
A
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, A. Vaše přítelkyně prochází nějakou krizí, kterou ještě v sobě nemá vnitřně vyřešenou. Nedokáže se od vás úplně oddělit, ale zároveň nedokáže z nějakých důvodů být již ani ve vztahu s vámi. Prostě v tom nemá jasno, tím znejisťuje vás. Podle mne byste se měl od ní vnitřně oddělit, protože jinak vám bude vlastně tou oscilací od vztahu k nevztahu ubližováno. Ona je tím, kdo si musí udělat jasno. Viděla bych to na pauzu do začátku prázdnin.
rozchody
Dobrý den. Nedávno jsme se rozvedli. Návrh jsem podala já. Byla jsem nešťastná a z nefungujícího vztahu i nemocná. Manžel trpí depresemi, bere na ně léky, do toho celkem dost pil. Pití se podepsalo i na našem životě, jak finančně, tak psychicky. Máme 2 děti. Jedno dospele, druhe v puberte.V současnosti již nebydlíme společně. Já s dětmi zůstala v bytě, který splacim a bývalý muž u rodičů. Nyní me, alespoň to tak vnímám, začal vydírat. Říká mi i volá, ze je mu špatně, že si něco udělá. Já už nemám sílu toto poslouchat. Potřebuji dát dohromady své zdraví a život vůbec. Bojím se každého jeho kontaktu a taky o děti, určitě to také vnímají. Už to u mě přechází i ve vztek, že si on neumí nově uspořádat život. Mě se také nikdo,ani on,neptá, jak to zvládám. Prostě musím. Prosím o radu, jak nejlépe postupovat. Tolik se mi po rozvodu ulevilo a teď toto. Děkuji moc.
Karolína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Karolíno. Důležité je hlavně to, že se vám podařilo rozvod dotáhnout do konce, že se vám ulevilo. Pak je důležité, zda ex manžel dodržuje své finanční závazky. Řekla bych, že bylo dopředu jasné, že pokud jste žádost podala vy, a nebyla to jeho motivace, že to nebude hned úplně jednoduché. Ex manžel trpí depresemi, asi chronicky, k tomu alkohol. Bydlí u rodičů, kteří jej podporují, cítí se lépe, ale i hůře. Nebydlí s vámi a dětmi. Je dekompenzovaný, potřeboval by nejspíš změnit farmakologickou léčbu, a dále by potřeboval psychoterapii. Jeho citové vydírání poslouchat nemusíte, může o tom všem mluvit s odborníky, jeho rodiči, přáteli. On se nyní cítí jako malé dítě, které o hodně věcí přišlo. Vy mu rodiče dělat nemůžete, potřebujete se sama zvednout. Neboli - vymezte v sobě samotné hranici, co vše až od něj k sobě pustíte. A - myslete na sebe...
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, s manželem jsem 26 let. Od svých 19. Máme 3 děti, z toho 2 nezletilé. Po tak dlouhé době mi došlo, že jsem pro manžela jen levná pracovní síla. Podávám žádost o rozvod. Manžel se s tím nehodlá smířit, lže, vyhrožuje, neplní dohody, je arogantní. Někdy se ho bojím. Je mi z toho velmi smutno. Nemluvíme spolu, rok a půl nesdílíme společnou ložnici. Manžel si na seznamkách dopisuje s několika ženami. Nepřiznává žádnou svou vinu na rozpadu vztahu. Ze všech svých neúspěchů, i pracovních, viní vždy ostatní lidi.Takto to vidí i moje a jeho rodina. Tvrdí že to není pravda. Mám pocit, že není duševně v pořádku. Je ve svých očích naprosto dokonalý. Co s tím? Děkuji Vám za odpověď.
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Martino, důležité je, že jste se vnitřně rozhodla k rozvodu, a víte, proč. Manželovo smíření se s vaším krokem je další věc, ale tady jste důležitá VY. Nebude to jednoduché, pokud to chce manžel brát jako sporný rozvod, a ne rozvod dohodou. Někdy se ho bojíte, oddělená ložnice 1,5 roku, manžel se seznamuje s jinými ženami. Vidíte to tak nejen vy, ale i jeho rodina. To vše jsou pádné argumenty k rozvodu, abyste se opět mohla nadechnout a žít dál, svobodně. Máte podporu v nejbližším okolí, to je hodně důležité. Nebojte se, vnitřně se vyztužte vzhledem k tomu, že manžel bude dělat problémy. Budete potřebovat právníka, který u rozvodu dohodou není podle mě nutný, je to další investice navíc, přitom peníze budete potřebovat. Ve všem figurují nezletilé děti, takže nejdřív bude probíhat předběžné opatření. Je mi vás líto, nebude to lehký boj, ale když jej vyhrajete, budete mít pocit svobody. 
rozchody
Paní doktorko, manžel začal být doma hodně nespokojený, vše mu vadilo, nedalo se s ním dohodnout, co vlastně, anebo to, co uváděl, byly drobnosti, někdy záminky a někdy průšvihy pramenící z toho, co udělal. Snažila jsem se zachovat klid a čekala, že ho to různých peripetiích přejde (neúspěch u mimomanželského vztahu, zdravotní kolaps). Bohužel se tak nestalo, odstěhoval se, našel si další milenku. A úplně utnul kontakt - po provalení nebral telefony, nereagoval na sms, zapíral se - nevydržela jsem a dala žádost o rozvod. Jsou to čtyři roky a od té doby já ho viděla pětkrát - jednou u soudu, k dalším soudním jednáním nechodí a nedonutí ho ani soudce, telefony nebere, na maily neodpovídá, když ho náhodou potkám utíká anebo je agresívní. Přece jen musíme řešit věci kolem dětí, peněz či majetku. jeho právník vycítil příležitost peněz a vše ještě více komplikuje - protahuje, píše zbytečné mnohastránkové vyjádření, vynucuje si zbytečné schůzky, které vyšumí, takže on si znovu vyžádá schůzku, pak ji přeloží... Když zavolám tchýni (měli jsme dobrý vztah) - je z toho kauza na týden, když jsem navštívila švagrovou (vycházíme velice dobře) - vztekal se on i tchýně celých 14 dnů a vpodstatě terorizovali švagrovou, proč mi umožnila návštěvu. O společných přátelích ani nemluvě. Bohužel se ke mně dostávají i pomluvy - jak jsem rozbila rodinu, jak jsem přišla jen s igelitkou (není pravda), jak on je chudák a já mu ubližuju a mstím se... Je to situace, kterou nejsem schopna pochopit, a nevím, ani jak se chovat. Poslední roky jsou jen o přežívání, ne životě. Co s tím?
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Moniko, dobrý den. Na těchto stránkách nemohu řešit tolik složitých věcí, které popisujete. Velmi vám doporučuji spolupráci s psychologem.
rozchody
Dobrý den. Mám problém prosím Vás, rozešla se semnou přítelkyně a pořád se mi zdají sny že se vrátila nebo se najednou objevila ve dveřích že je zpátky. Prosím co to znamená?
Soňa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Soňo. Myslím, že je to jasné - ve vašich snech je evidentní touha po návratu přítelkyně, bude trvat nějakou dobu, než to zpracujete a budete schopná přijmout, teď se vám tak moc stýská, že ji máte ve snech v situaci návratu. Držte se.
rozchody
Rozvod 3
Dcera byla svěřena do mé péče,manž.se odstěhoval,jak jsme se domluvili,i když mě osočil,že jsem ho vyhodila.Kdybych ho vyhodilo,odešel by jen s kartáčkem a nevybílil byt.Však jsem nic jiného nečekala.Začali jsme od prosince 2016 žít samy a vyhovuje nám to.Manžel si dceru bere dle domluvy a včera přišla od tatínka s tím,že byly u prarodičů s tetou.Nevím,o jakou tetu šlo,z rodiny to nikdo nebyl,tudíž jen mohu předp.,že to je dotyčná nová partn.manžela,který tvrdil,že nikoho nemá.Jen bych chtěla poradit,jak mám toto řešit s dcerou.Ta se ještě nevzpamatovala z toho,že tatínek nebydlí s námi a on už ji motá hlavu,přestože ani ještě nejsme rozvedení nějakou novou tetou.Mám také hodně svých známých,ale do rodiny je neberu,scházíme se na neutr.místech,nemyslím si,že je vhodné,aby dcera měla v hlavě zmatek.Můžete mě prosím dát nějakou radu jak dál,či zda zajít s dcerou k psychol.či situaci řešit s pí.,která nás má na starosti ze soc.úřadu? Děkuji
Vilma
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vilmo, tak se dostáváme k tomu, co byste si ráda ozřejmila. Dcera nepřišla z návštěvy u prarodičů nijak ztraumatizovaná z přítomnosti nějaké tety. Rozhodně bych nic nehrotila přes OSPOD ani dětského psychologa. Je tu na místě především rozumná a věcná domluva vás dvou s manželem. A to na pravidlech, jaká se budou dodržovat, a jež si domluvíte. Pokud to nepůjde vám dvěma spolu a je mezi vámi hodně antagonismů, pak rozhodně doporučuji vytvoření dohody na oficiální institucionální půdě . Tou je manželská poradna, nebo mediátor. Domluva by měla obsahovat několik zásadních bodů, které se týkají financí v rámci rodiny a dcery, kontaktů otce s dítětem, a za jakých podmínek - tzn.např. i to, že pokud kdokoliv z vás bude mít nového "partnera", je to privátní věc každého z vás, pokud je rozvod již na cestě, ale nebude se to týkat dítěte. Dítě by mělo být seznámeno s novým partnerem rodiče až tehdy, kdy si zvykne na rozpad rodiny,. na to, že se stýká s tátou zvlášť, a pak po delší době mu může být představena jiná paní, o níž manžel ví, že bude budoucí partnerka. Nemůže tam defilovat každou chvíli jiná teta, než se manžel znovu partnersky stabilně usadí. Nicméně - o tom všem byste měli komunikovat na prvním a posledním místě s manželem. Vycházíte z toho, co vám řekla dcera, ale nic jiného nevíte. Z toho opravdu nemůžete vyvozovat žádné závěry...
rozchody
Rozvod část 2
Dnes vím, že to byla z mé strany nezodpovědnost,ale chybami se člověk učí.Došlo k nedůvěře v našem vztahu a poslední 2 roky mě manžel svými urážkami a svým chováním neustále dostával ke dnu.Mé sebevědomí bylo na bod mrazu. Cítila jsem i sex.odloučení a v létě pojala podezření, že nejsem jediná žena,kterou manž.má.Samozřejmě nic nepřiznal,ale situace vygradovala do té míry,že jsem pochopila,že to není člověk,se kterým bych chtěla strávit zbytek života,že mě hodně ublížil,byla jsem to já,která podržela rodinu,když bylo potřeba a hlavně manžela.Odhodil mě jako hadr a já se rozhodla i přestože máme malé děcko pro rozvod.V tomto nepodařeném vztahu už jsem nemohla pokračovat dál.V zápětí napovrch vypluly různé informace o mém manželovi,co jsem před tím neviděla jsem najednou viděla a bylo mě z toho opravdu zle.Při jednání ohledně svěření dítěte do péče se ptal soudce manžela i mě,zda je ve vztahu někdo třetí,oba jsme odpověděli,že ne,což u mě byla pravda u něj jsem pochybov
Vilma
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění.
rozchody
Rozvod
Dobrý den paní doktorko,
po 20-ti letech soužití v manželství se mě otevřeli oči. Neviděla či jsem nechtěla vidět to, co vidím dnes. Vždy jsem manžela podporovala ať už v podnikání či finančně, starala se o rodinu, děti, manžel měl jen své zájmy, koníčky, jednou byl nahoře, jednou dole, tudíž přispíval na domácnost dle svých možností, někdy třeba vůbec.Vše jsem financovala já, slepě mu důvěřovala a dostala se nejen svojí vlastní vinou do začarovaného kruhu, kdy jsem si sáhla finančně na dno, jedna půjčka následovala druhou a dostala jsem se do spirály dluhů.Tuto situaci jsem vyřešila tím, že jsem podala žádost o insolvenci (tu úspěšně splácím 2 roky).Bohužel jsem udělala tu chybu, že vše bylo v mé režii a manžel o tom nevěděl.Samozřejmě, že když vše prasklo, řekla jsem manželovi, proč tato situace nastala, ale on o tom nechtěl ani slyšet.Už si nepamatuje na období, kdy nebylo na nájem,jídlo apod.
Vilma
PhDr. Jitka Douchová
No, Vilmo, jdu číst nejprve dále, zatím bez komentáře...
rozchody
Dobry den.Byla jsem s partnerem 16 let ve vztahu.Pak si našel milenku jeho dlouholetou kamarádku. Zničeho nic mě postavil před hotovou věc . Vyhodil mě z bytu já naštěstí měla kam jít..Žárlil na mou praci na mé kamarádky atd.Měli jsme kdysi mezi sebou neshody ,on hodně pil a šli jsme od sebe. Každý z nás někoho měl.Pak jsme se dali dohromady,stím ,že každý z nás si uvědomil kde udělal chybu. Ted to vidím tak ,že asi partner si neuvědomil nic.Ta jeho kamarádka je zatim vdaná ,její manžel je jeho kamarád.Má 4 děti z toho dceru na pervitinu .V životě nepracovala ,její manžel ji živil.Já ji znám ,neměla jsem ji ráda ,ona je hospodsky tip .Jeji nejmladši dcera má 8 let.Mému bývalému bude 50let za rok.A ješte on má syna taky na pervitinu ,a musel si ho nastěhovat k sobě domu,protože mladého už vyhodili ze dvou bytu.Taky nezaměstnaný..Ještě jsme se rozešli ve zlém nebot mě uhodil kvuli milenky,v noci mě budil opilý,vypínal plyn ,energie atd,vyhrožoval,až jsem musela jit na policii. Rena
renata
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, renato. Myslím, že nemáte čeho litovat, co vám mám říct víc?...
rozchody
Vážená paní doktorko, když čtu Vaši poradnu, musím se zařadit do skupiny "ex-partnerek". Žili jsme s partnerem 15 let, máme skoro pětiletou dceru a před rokem partner odešel k jiné. Doma (jak říká) skoro dva roky necítil teplo domova, podporu, lásku. Mě to zdrtilo a jeho odchod mě stál 25 kil, které jsem nabrala po porodu a nedařilo se mi je shodit. Naše soužití opravdu procházelo krizí (já měla jsem pocit, že jsem na všechno sama, nelíbím se mu, atd - začarovaný kruh), ale nikdy bych to nevzdala, a to nejen kvůli dcerce. Ta na tatínkovi visí. Po jeho odchodu jsme zvolili zvláštní způsob vyřešení situace - chodil dvakrát týdně k nám, jako by tu stále s námi bydlel. Dvakrát se pokoušel o návrat (kvůli dceři), ale vždy ho to do současné svazku vtáhlo zpět. Jsem z toho unavená, moje "hloupé" srdce by ho přese všechno chtělo zpět, hlava už pomalu chápe, že to nejde. Vánoce tomu nepřidávají. Malá byla poprvé u nich doma, líbilo se jí tam, ale nebyla tam nová partnerka. Jak to té malé říci? - otázka upravena poradcem
Iva
PhDr. Jitka Douchová
Milá Ivo, vaše vyprávění je smutné, neřekla bych, že máte "hloupé srdce". Máte srdce, ale rozum vidí, že tu zatím není šance na změnu v podobě návratu k sobě zpět. Jak to bude v budoucnu, není nyní vůbec jasné. Je vidět, že partner je hodně zamilovaný a nedokáže od přítelkyně odejít, zároveň nezvládá odloučení od milované dcery.To je vždy velké dilema pro muže, kteří opouštějí své děti. Jak to dceři říct? Nemá v žádném případě smysl hrát před ní hru na něco, co nyní není mezi vámi. Na prvním místě se musíte domluvit vy dva, jako dospělí lidé a rodiče společného dítěte, jak dceři vysvětlíte, proč již táta nežije doma. Je možné použít různé paralely i z dětského světa. Dospělí lidé si někdy přestanou rozumět, jako je to i mezi dětskými kamarády...Oba ji máte moc rádi, jen táta prostě má svůj nový domov. Ale pro dceru z toho vyplývá to,to a to. Prostě si musíte stanovit jasná pravidla, aby dcera měla jasno, kdy se s tátou uvidí. To by mělo být jasně dodržováno, vy byste se měla s partnerem průběžně informovat o psychickém i zdravotním stavu dcery. Když bude mít partner dceru u sebe, zatím by tam jeho nová přítelkyně opravdu neměla figurovat. To chce čas. První krok je, aby si zvykla na to, že máma a táta nežijí spolu, a po nějaké době další krok, že táta žije s jinou paní. Držím palce, ať to všichni zvládnete.
rozchody
Lže mně, milence i dětem. Pauzu jsme už měli - vyhlásila jsem ji já a odešla jsem také já, během té nabral jeho vztah na větší oficialitě. Přesto vše máme mezi sebou silný sex. náboj, chemie funguje. Připadám si jako závislý blázen. Potřeboval bych asi si ho úplně zhnusit. Myslela jsem, že bychom se mohli rozejít slušně, ale nevypadá to. Také mám strach z budoucnosti, že se odstěhuji od dcery, že budu osamocená, že si v 50 nikoho nenajdu. Je mi smutno, jsem unavená a má strach z řešení...
unavená2
PhDr. Jitka Douchová
Je jasné, že jste z toho unavená, protože celá životní situace není vaše volba. Ale na vše jsou vždy dva, takže svůj podíl na krizi vztahu, která zůstala neřešená, máte oba. Někdy nám v životě nezbývá nic jiného, než bojovat o svá práva. A vaše práva jsou nyní primárně ta ekonomická. V 50 letech jste stále mladá žena, partnera určitě najít můžete. Ale ve vašem případě nejde tolik o strach z věku, jako celkově závislost na manželovi a strach ze samoty.
rozchody
Dobrý den paní doktorko, ve svých 50 stojím na prahu rozvodu. Velmi jsem to nechtěla. Měla jsem pěknou rodinu, na které jsem lpěla, okolí závidělo. Zjistila jsem, že manžel žije dvojí život. Když to prasklo, začal dělat více oficiální partnerku z milenky, vodit ji mezi známé, investovat do ní peníze, věnovat se jejím dětem i rodičům. Na rozvodu se dohodnout nechce, on se prý rozvádět nemusí. Přestože má svůj byt, odmítá odejít ze společného, byť jen dočasně, než by se vyřešil majetek. Já ho mám svým způsobem pořád ráda, ale už to svým způsobem považuji za psychické týrání. Nemůžu se s ním domluvit na alimentech ani na děti,ani na sebe, ale peníze máme, zatím na účtu nějaké zbyly. Řešení je asi na mě, ale já to takhle nechtěla! Myslela jsem si, že by měl požádat o rozvod, případně odejít a nechat se vyplatit, ale asi bude o náš dům bojovat, protože naše 18 letá dcera s námi bydlí a chce jí být na nablízku. Tak nějak je jasné, že zůstane doma, ať tam s ní zůstanu já nebo on.
unavená1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, unavená. Nejprve jdu číst dál.Je to podle vašeho popisu velmi komplikované jak vztahově, tak ekonomicky. Rozvod by byl asi řešením, v jehož rámci by se majetek vyřešil a vy byste měla svou jistotu ekonomickou, což potřebujete k tomu, abyste se odrazila dál. Buďte více asertivní. Není možné, aby měl manžel oficiální přítelkyni, ale odmítal rozvod kvůli problémům s dělením majetku...
rozchody
Dobry den pred 3 mesici me opustil partner po 13 letem souziti vymenil si telefoni cislo nevim kde bydli kdyz jsem se mu pokusila zavolat do prace a prosila jsem ho at se vrati domu ze oba potrebujeme partaka pro zivot na to mi jen rekl ze mi na to kasle ze on potrebuje zenskou do postele me je 49 jemu 55 let.Nemela jsem silu dal s nim neco resit ted po 3 masicich navstivil moji 85 letou matku a pospinil me tam a jeste se ji chlubil ze ma novy byt a ze si nechava delat zuby za 90 tisic ja uz nevim jak dal strasne me stve ze obtezuje mou matku a za mnou neprijde aby jsme si vsechno mohly virikat z oci do oci jsem psichicky na dne.
lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, lenko. To musel mít partner po 13 letém soužití hodně silný důvod, vás opustit, a ještě si změnit kvůli tomu kontakt na sebe. Můžete si být jistá, že vás v sobě pořád řeší, když navštívil i vaši matku a vše jí tam převyprávěl, a vám se záměrně zcela vyhýbá. Ale život jde dál, zkuste ten nevysvětlený rozchod přijmout jako fakt a žijte. Obnovte přátelské kontakty, své zájmy, prostě žijte. Co jiného můžete dělat?
rozchody
Dobrý den,
Chodila jsem s přítelem 3 roky byla to láska a rozuměli jsme si a myslela jsem že za 3 měsíce se spolu sestěhujeme a budeme spolu žít měl to být vážný vztah ale ten před 2 týdny se se mnou rozešel slovy "nemá to smysl" vlastně ani nechtěl vedět co si myslím já byl rozhodnutý a me to hrozně vzalo. Hráli v tom roli také jeho přátelé kteří nás pomlouvali, že on je "podpantoflák" a že s nimi nechodí tak časo ven jako kdysi ale všechno bylo tak nejak ok do té doby, než přítel přespal u jedné své "kamarádky" a od té doby začli hádky a nakonec jsem měla pocit že upřednostnil kamarády přede mnou a hrozně mě to vzalo pořád myslim na to hezké a jak me měl rád a nemůžu se zbavit toho pocitu zrady a celkového zklamání. Zkoušela jsem s ním mluvit i po rozchodu ale uplně jakoby mě vymazal ze dne na den z hlavy a ted už vůbec nemá zájem o sebemenší komunikaci a já nevím jak z toho ven. Vztah který se zdál vážným až že jsme spolu měli bydlet se změnit ze dne na den na nezájem. Co mam delat. - otázka upravena poradcem
LuAnn24
PhDr. Jitka Douchová
Milá LuAnn24. Vím, jak vám je, ale neporadím vám nyní žádnou strategii na to, jak jej získat zpět. Zdá se mi, že by tam mohla figurovat i kamarádka, kterou zmiňujete... Je otázka, zda rozchod z jeho strany je dočasný stav - zdá se mi, že ano, ale vy se zatím musíte postavit na vlastní nohy bez něj. Je to strašné, když jste plánoval již společné bydlení, možná, že jste se na to těšila vy více, než on, mohl z toho mít strach - ze ztráty svobody. A jestli to přiživovali kamarádi v době jeho vnitřních rozporů, kromě toho se tu objevila "kamarádka", pak kdoví. Ale každopádně zatím sice žijte bez něj, ale nevzdávejte do konce roku myšlenku, že se k sobě vrátíte. On by měl vědět, že tady zatím ještě jste, ale ne jako čekanka, která se doprošuje. Jako žena, která zná svou hodnotu, není na něm závislá, ale je zatím stále milující. 
rozchody
Dobrý den, před dvěma týdny se se mnou rozešel přítel. Stále to moc bolí. Náš vztah sice trval jen pět měsíců, ale na začátku jsme oba byli hodně zamilovaní a šťastní. Přítel mi připadal jako ztělesněný sen. Mé city se nijak nezměnily, ale už od poloviny vztahu jsem si všimla ochlazení ze strany přítele. On byl mou první láskou po čtyřech letech, teprve druhou velkou láskou v životě a první vážný vztah. Ano, pětiměsíční vztah jsem vnímala jako vážný, poprvé jsem uvažovala o společném bydlení, myslela jsem si, že je to ten pravý. Neplánovala jsem hned svatbu, děti a hypotéku, ale uměla jsem si to s ním představit – jednou, v budoucnu. Nám oběma je 28 let. Trávili jsme hodně času spolu a já byla šťastná, že mám partnera, kterého miluji. Bohužel jsem si pak všimla mizející náklonnosti z jeho strany a trápilo mě to, ale „sytý hladovému nevěří“ a tak jsem to různě omlouvala a hledala pro jeho chování výmluvy. Choval se vždy slušně a mile, ale nehladil mne, neobjal a začal se vyhýbat sexu. Přisuzovala jsem to zdravotním problémům. Byla jsem k němu něžná, zajímala jsem se o něj, snažila se ho potěšit, vyjít mu vstříc. Stále jsem doufala, že se to zlepší, ale marně. Nečekaně mi řekl, že už ke mně bohužel nic necítí a chce to skončit, že si dá od vztahů pauzu a bude si jen užívat. Snažil se říct to ohleduplně, ale mě to strašně zasáhlo a od té doby je mi zle. Nic mě netěší, nechutná mi jíst, pláču. Snažím se fungovat, scházet se s přáteli, chodit po nákupech, ale je to těžké. Rozum mi říká, že rozchod byl správná věc, ten muž není na vztah zralý a asi bych s ním nechtěla strávit život, ale srdce to odmítá přijmout. Je to obrovské zklamání. Tolik bych chtěla mít milujícího a milovaného partnera, ale momentálně si neumím nikoho jiného představit a bojím se, že už takového muže nepotkám. V mém okolí nikdo takový není, ani mezi známými, ani v práci, ani v sousedství. Seznamky mi přijdou moc křečovité. Občas přilétne myšlenka, že to zvládnu a zase bude dobře, ale ta zmizí a já smutním dál. Cítím se atraktivní, stále o sebe pečuji, myslím si, že jsem silná osobnost, ale nějak mě nic nebaví a někdy je mi opravdu mizerně. Jak si mohu pomoci? Děkuji.
Danča
PhDr. Jitka Douchová
Milá Dančo, vím moc dobře, o čem píšete, co prožíváte a cítíte. A také vím, že nějakou dobu tu bolest cítit budete, a prožívat tak ostře a bolavě, jako bolí zlomeniny - máte zlomené srdce, to je velký citový úraz. Neexistuje na to žádný recept, jak bolest zmírnit, každý si tím musí projít sám. Teď je nesmysl, abyste hledala někoho jiného, potřebujete čas, abyste si vše v sobě vyčistila. Možná jste po určité  době začala být na příteli víc citově závislá? Těžko posoudit, přijde mi, že by vám moc pomohla psychoterapie, kdybyste o sobě a svých citech mohla mluvit s empatickým člověkem, který je ale profesionál. Přátelé jsou v tomto ohledu strašně skvělí na možnost vyplakat se na rameni, ale přeci jen psychoterapeut je člověk, který vám může dát další nový rozměr...
rozchody
Rozvádím se po 24.letém manželství. Manžel si našel mladší rozvedenou milenku (kolegyně z práce, rozvedená s dvěma dětmi). My máme také dvě děti. Dozvěděla jsem se, že hned, jak budeme rozvedeni si ji chce vzít za ženu. Sice to moc nechápu, že po jejich známosti, která trvá půl roku už dospěli k takovému rychlému kroku, ale s tím už asi nic neudělám. S našimi dětmi se nestýká, stará se o ty její děti a přitom naše holky strašně miloval. Strašně zhubl, sportuje a jezdí po výletech. Jsem asi divná, ale nechápu, že zamilovanost dokáže z člověka udělat úplně jiného člověka, než jaký byl těch 24. let manželství. Ráda bych na něho zapomněla, hodně jezdím s rodinou na výlety, na chatu, začala jsem i po 15 letech opět řídit auto (což mu vadilo nejvíc, že neřídím auto a nelyžuji), což ona umí perfektně , je prostě dokonalá. Štve mě, jak ji vidí, jako bohyni a mě jen jako ženu, co nic neumí. Prosím radu, jak ho mám z té hlavy dostat a nemyslet na to, jak je on šťastný a já nešťastná.Diky Iveta B
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Milá Iveto B. Máte pravdu, s manželovým odchodem nic nyní neuděláte, co se týče jeho kontaktů s dětmi, tam byste měla být aktivní v tom, aby se dcerám věnoval. Zapomenout na něj nemůžete nikdy, hodně jste toho jako manželé prožili, máte spolu dcery, ale určitě se z toho vzpamatujete a budete žít nový, jiný život :-) Už teď vás to nakoplo k aktivitám, jimž jste se dřív nevěnovala, učíte se nové věci. Je to pro vás velké zklamání a bolest, ale i příležitost a výzva, šance na životní změnu. Kdyby to pro vás bylo těžké dlouho, moc doporučuji individuální psychoterapii u partnerského psychologa. Mnoha mým klientům v této životní fázi pomáhá i kniha Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody. Přeji vám vše dobré!
rozchody
Dobrý den. Přítel se se mnou rozešel. Nelíbilo se mu že se urážím a měl pocit, že si ho asi nevážím- to si myslím já, on jen řekl, že je to kvůli tomu, že řeším maličkosti a že jsme až moc jiní. Po 3 měsících mi řekl, že si myslí, že by nebylo dobré se k sobě vrátit, protože by si pamatoval jak to bylo před tím. Já se s ním často necítila milovaná, ale na druhou stranu jsem k němu byla i hodně pozorná, více než on ke mně, takže si myslím, že má i hezké vzpomínky, až na mé urážení a občasné vyčítání blbostí. To vše jsem ale dělala z nejistoty, z důvodu, že jsem potřebovala víc cítit lásku, abych jí mohla věřit. Zpětně jsem si uvědomila, že on dělal vše co mohl. Skoro, ale dělal toho opravdu dost, a mě to bylo málo, zejména protože mě ranila vždy jeho lenost, kdy mi řekl že se mu nechce tam a tam i když věděl že mě by to udělalo radost. Každopádně si uvědomuji svoji chybu, měla jsem to brát tak, že každý je prostě jiný a dává lásku najevo jinak. Myslíte, že máme ještě šanci k návratu?
Nikola
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nikolo, to nevím. Každopádně je to pro vás nesmírně důležitá zkušenost do vašeho dalšího partnerského života. Díky rozchodu jste zrekapitulovala vše z vašeho vztahu, došla jste k sebereflexi, jejíž výsledek je ten, že jsme každý jiný, a zrovna tak máme každý jak jiné očekávání od vztahu, tak i jinou kapacitu naplnovat vše, co si ten druhý přeje. Neposoudím šance vás dvou, ale vy se k ní raději nepoutejte, svazovala by vás v možnosti pokračovat ve svém životě dál. A když se zbavíte pozdě poznané závislosti, tak se vnitřně uvolníte a někdo se ve vašem životě objeví. Ať to bude váš ex přítel, nebo někdo nový :-)
rozchody
Dobry den, chcela by som sa poradit nad vyrovnanim sa s rozchodom. Mame aj s priatelom 34 rokov. Boli sme spolu rok. Mne sa spociatku nejak nepacil, nepritahoval ma, ale bolo mi s nim fajn. Casto som mu vycitala plno jeho nedostatkov a porovnavala s tym, co by som chcela ja. Mala som odstup a bala sa prejavovat city. Po roku odisiel s tym, ze si nasiel novu slecnu (maju spolocnu zalubu - profi jizda na kole a miluju oba sport, myslim ze si nasiel dobru polovicku). Po rozchode sa ku mne este po tyzdni vratil s ty, ze to skusime...vydrzalo to asi cca mesiac - posledny vikend krasny, prechadzky, kino, vzzety, milovanie. Po tomto vikende zavolal, ze je koniec a chce tu druhu. Plakal, mrzi ho to ale chce ist dalej. Ja som velmi neskoro pochopila ze ho uprimne lubim a bojim sa tak velmi sklamania, ze som mala strasne velky odstup a to on pochopil ako nezaujmom. Teraz sa velmi trapim a citim, ze ho uprimne lubim (bol prvy komu som toto povedala a mala som 3 dlhodobe vztahy). Dakujem
Andy
PhDr. Jitka Douchová
Milá Andy. Rada, jak se vyrovnat s rozchodem, neexistuje,  je to nyní vaše cesta, kterou před sebou máte, a kterou určitě zvládnete, nic jiného vám ani nezbývá :-)Ale ta cesta bude pro vás určitě v životě hodně důležitá - zminujete hodně podstatných momentů - váš strach se zamilovat, vedoucí k podvědomé nutnosti odstupu - neboli, váš strach z citů...Váš sen o tom, jaký by měl být váš ideální partner, který se asi nikdy nemůže úplně naplnit v reálném vztahu - vždy něco schází, jen si musíme být vědomi toho, co je opravdová priorita. Pokud je ta naplněna, můžeme zvládat nedostatky v uvozovkách oproti našim méně významným potřebám :-) Jeho krátký návrat po rozchodu i s milováním vám moc nepomohl, vrátil vás nazpět do naděje a zároven prudkého uvědomění si lásky, o niž jste ale přišla. Nic si nevyčítejte, vemte si z toho vztahu to dobré, to si v sobě noste a s tím žijte, ale váš život jde dál. Dokud budete žít single život, budete mít čas, probrat si vše sama v sobě - kdo jste, proč jste taková, jaká jste, jakou byste si přála být. Moc se vám to vyplatí do budoucna a dalšího vztahu :-) A ještě mne napadá - hodně lidem pomáhá v situaci rozchodu knížka Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody.
rozchody
Dobrý den. Prosím o radu. Přítel se se mnou rozešel. Dost jsme se hádali. Hádky jsem vyvolávala já, často se mi nelíbilo jak se chová. Jenže teď jde o to, že mám hrozné výčitky že jsem mu asi ubližovala, když mě opustil. Nakonec nejvíc ublížil on mě, když mě nechal, ale i tak je mi líto, že byl kvůli mě někdy smutný. Naopak teď se mi zdá v pořádku. Jakoby ani nebyl smutný. Je hodně takový rozumný, city má v ústraní a nedává na sobě nic moc zdát, ale zdá se mi, že se chová jakoby se mu právě nerozpadl vztah, jakoby mu to bylo jedno, jakobych mu já byla jedno. To mi to trochu ubližuje, ale hlavně mám výčitky, že jsem ho něčím ranila a on mě opustil.. ale zase se mi nezdálo že by z toho byl špatný, jsem tak zmatená, nevím jak se vyrovnat s rozchodem. Jsou to tři měsíce..
Verča
PhDr. Jitka Douchová
Milá Verčo, přítel nejspíš nad rozchodem přemýšlel delší dobu, jestliže se u vás stupnovaly hádky a nedorozumění. Měli jste spolu vleklé problémy v komunikaci. Když udělal konečné rozhodnutí, ulevilo se mu, ale určitě to delší dobu zvažoval ze všech stran a období rozhodování - aniž byste o tom věděla - bylo pro něj těžké. S rozchodem, pokud jsme milovali, se vždy člověk srovnává delší dobu, čeká na vás zvláštní fáze vašeho života, ale musíte žít dál, věnovat se tomu, co vás těší, být mezi lidmi. Nevyčítejte si to, nikdy není ve vztahu chyba jen na jedné straně...Délka vyrovnávání se s rozchodem je individuální, nejčastěji kolem půl roku, ale někdo to má mnohem kratší, někdo mnohem delší. Držím palce pro první variantu :-)
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, moc Vám děkuji za Vaši odpověď a radu…ano, chce to nadhled a rezervovanost….Bojím se, že chyba je ve mně, moje zklamání s manželem mi asi dost poničilo moje sebevědomí a jsem asi nyní dost podezíravá a žárlivá. Velmi se za to před sebou stydím….rozhodí mě například i to, že partner má škrábanec na těle nebo krku. Hned to ve mně vyvolá pocit podezření…, že udržuje ještě s někým sexuální poměr. Neumím to brát s tou rezervovaností. Už jsem mu řekla, že mě ty jeho škrábance vadí, že to vypadá všelijak a aby s tím něco dělal…Samozřejmě jsem se shodila, řekl mi, že jsem paranoidní….Velmi bych potřebovala být nad věcí….
Moc Vám děkuji za předchozí radu. Pomohla jste mi.
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Milá ariel. Super, držte se, ale zase neobvinujte jen sebe samu, to by byla vaše škoda:-)...
rozchody
...pokračování: Prosím o radu, jak se sebou naložit. Mám se v tomto případě nedůěry s partnerem raději ještě dokud je čas rozejít? Bojím se, aby to pak nebolelo víc. Nebo vše nechat plynout s tím, že to „nějak“ dopadne ?...
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Proč byste se měla rozcházet? Stačí jen vaše obezřetnost, opatrnost.Ano, asi jste se sestěhovali příliš brzy, je to velký zlom ve vašem životě. Ale už se stalo, tak to chce jen být rezervovaná, nic neslibovat, moc toho neočekávat, a ono se vše dál ukáže :-) Přeji vám, at vše dobře dopadne a jste v životě štastná.
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že partner není otevřen nějakým hovorům a na otázky ohledně jeho minulosti mlčí.., prostě se cítí asi vyslýchán…já se obávám, že on se zřejmě u mě necítí jistě, teprve se rozvádím, mé finanční problémy ho asi taky děsí, tak si podle mě udržuje nějaký vztah bokem, aby mohl odejít, pokud to bude možné…
Dále mě také znervozňuje, že mě neustále tlačí k tomu, abych si vzala úvěr na podnikání, které mám rozjeté, ale z finančních důvodů nemohu do něho investovat více, než je možné. Údajně mi bude polovinou přispívat na splátky. Opět moje nedůvěra…, nemohu se na to spolehnout.
Vím, že ten problém je spíše ve mně, ale partner u mě bydlí, mám ho ráda, ale tento určitý strach a nejistota, příliš krátká minulost mezi námi, to vše mě začalo sžírat a necítím se vždy dobře. Jinak si velice vážím toho, jak udržuje a stará se o dům, vše potřebné spraví, také do toho investuje své peníze, ačkoliv dům není jeho…
ariel
PhDr. Jitka Douchová
ariel, vaše nejistoty jsou realistické vidění různých rizik, která vyplývají z nově vzniklého života. Přijde mi jasné, že si jej někdy zkontrolujete, nebo že velmi zvažujete své investice. Oba se poznáváte a váš vztah je opravdu velmi krátký, přitom s mnohými závazky. Jdu na poslední část vašeho dotazu.
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že kromě toho mám dost velké starosti s tím, jak utáhnout náklady na dům a splátky na něho. Partner mi přispívá přiměřenou částkou na dům a jídlo. Moje nejistota mě dovedla k tomu, že jsem se mu podívala do mobilu a našla sms, v které mu nějaká žena píše, že se také těší. Poté jsem našla jeho staré diáře a zjistila, že v průběhu posledních čtyř let opravdu hojně střídal partnerky a dle jména jsem si spojila, že by jedna z nich mohla být ta, která mu do sms psala, že se také těší…., ano vím, že jsem udělala chybu, ale moje nejistota mě sžírá. Také mojí rodině partner pro svou uzavřenost moc nesedí. Asi jsme spolu začali bydlet příliš brzy, ale on pracuje ve městě, v kterém já bydlím, a chtěli jsme spolu být co nejvíce…Poté, co opustil pronajatý byt, v kterém bydlel, nastěhoval si všechny své věci ke mně.
Prosím o radu, co nyní mám dělat, abych našla nějaký klid a přestala pochybovat….
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
rozchody
Dobrý den, paní doktorko,

Již jsem do Vaší poradny psala během listopadu minulého roku, kdy jsem řešila problém s manželem, který dvacetiřech letech vztahu neustále vyhrožoval, že odejde. Nesla jsem to špatně, nakonec jsem využila rady vztahového poradce a docílila jsem toho, aby odešel. Manžel sice nejakou dobu v domě ještě bydlel, ale došlo k rozchodu. Nakonec se odstěhoval. Já jsem to nesla špatně, brala jsem antidepresiva. V nějakém pudu sebezáchovy jsem věděla, že se nesmím zavírat doma a dál žít….Dala jsem si inzerát na seznámení a po prožitém rozchodu jsem se po dvou měsících seznámila s mužem, s kterýn teď žiju. Musím říct, že mi to velmi pomohlo, poznala jsem to, co mi dříve hodně chybělo.
ariel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, ariel. Jdu nejprve na vaše pokračování...
rozchody
Dobrý den! Jsem rok a půl sama po rozvodu se 2 dětmi, je mi 37. Na jednu stranu slovy jednoho svého milence jsem krásná, vtipná a "pružná" ;-), v práci mne mají rádi a jsem tam úspěšná, kamarádky mi říkají, jak jsem všechno zvládla a jak mi závidí, že mám spoustu volného času, exmanžel je na mne hodnej, chce se přátelit (rozešli jsme se kvůli jeho milence). Na druhou stranu jsem prostě rozbitá ... v práci a s klukama jsem v pohodě a vysmátá, ale jinak se stále cítím zrazená, osamělá, zklamaná ... možná hlavě kvůli klukům, ti přišli o rodinu a do jisté míry i o mne, kvůli práci mám v týdnu míň času ... nevěřím už na nějakou přidanou hodnotu chlapa, co potřebuju, to zvládnu, asi jsem tak nějak rezignovala ... ikdyž navenek, podle odezvy, působím asi dost šťastně a energicky. Nevím, budu ještě někdy šťastná? Snažím se bojovat co to dá, ale asi stále prohrávám ... Co mám dělat, když kluci jsou u otce, kamarádky s rodinama a já nevidím vůbec důvod vstávat z postele ...?Díky, Kristýna - otázka upravena poradcem
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kristýno, dobrý den. Jak byste se neměla cítit vevnitř  zrazená a rozbitá ? Kladete na sebe hodně vysoké nároky jako matka, jako ta, která nefňuká navenek druhým, snažíte se kolem sebe šířit optimismus pro druhé, a tak i pro sebe. Sama mluvíte o boji, napadlo by mne i bez této zmínky, že potřebujete bojovat a vyhrávat, tak jste jako osobnost udělaná, je to také váš hnací motor. Zkuste sebe samu někdy pustit víc k sobě a nahlédnout pod opravdovou pokličku vašich autentických emocí, které potlačujete. Ano, nepotřebujete přidanou hodnotu chlapa, ale porozumění, oporu a podporu, náruč, tu potřebujete rozhodně. Myslím, že ale k sobě hned tak někoho nepustíte.Já bych vás viděla na začátek na individuální terapii, a to přesto, že jste hrdá lvice :-)
rozchody
Milá paní doktorko a vaki, oběma Vám děkuji. Máte pravdu. Vlastně jsem věděla už dávno, že jediné řešení je se od něj odstřihnout, jen srdce mi v tom bránilo. Před třemi týdny to on rozhodl - našel si jinou. Což pro mě vlastně znamená vysvobození. Proplakala jsem pro něj tolik slz jako pro nikoho jiného, a on si přitom nezasloužil ani jednu jedinou. Kdyby ano, udělal by vše proto, abych pro něj neplakala. Čeká mě ještě dlouhá cesta rekonvalescence, ale vím, že je to poslední trápení pro něj, a to mě uklidňuje. Každý den je to o kousek lepší a věřím, že to zvládnu:o) Chtěla bych touto cestou vzkázat mnoha nešťastným ženám, které se sem obrací pro radu: pokud Vás někdo trápí, nestojí za to. Buďte silnější než já a nenechte se moc dlouho trápit. Ukončete to, protože je lepší strašný konec než utrpení bez konce. Prošla jsem si peklem a nikomu bych to nepřála.Buďte chytřejší;i)
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lucie. Držím palce na vaší nové životní cestě, nebojte se o sebe:-)
rozchody
Dobrý den. Nedávno jsem Vám psala. Bylo to o rozchodu, o tom, jak to mezi mnou a partnerem bylo složité. Omlouvám se, ale moc se mi nelíbila Vaše reakce. Zdálo se mi, jakoby dle Vás bylo vše má chyba. Přitom přeci muž se má snažit ženu si získat, říkat jí hezké věci, v něčem jí občas vyhovět- romantický film, divadlo, i když ho to zrovna nebaví, nebo ne? Přítel toto první půl rok nedělal, a tak jsem mu po půl roce sdělila, že potřebuji více cítit zájem z jeho strany a že by občas neuškodilo romantické gesto. Podle Vás je to to špatně? Nechat člověka v klidu, vyčkávat a když stále nemáte, to co potřebuje, požádat, zeptat se, zda by toho byl schopen? On se ovšem ani po té příliš nezměnil, a já prostě nebyla šťastná, ale odejít jsem nedokázala, byl jinak moc milý ale nechápu proč pro milovanou osobu občas neudělal bez řečí něco, co ho příliš nelákalo, není i o tom vztah? Poznávat druhého, to co ho baví? Hledat společné koníčky? Mu by vyhovovalo sedět se mnou pořád doma, to je v pořádku?
Verča
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Verčo. Děkuji vám za zpětnou vazbu, jen se omlouvám, já si již na naši komunikaci nepamatuji a vyhledávání nazpět je časově náročné. Takže teď mohu reagovat na to, co píšete aktuálně, ale bude to na obecné rovině, bez předchozího kontextu. Souhlasím s vámi v tom, že muž má být gentleman a dobyvatel, jinak by se ale mělo jednat v ideální podobě o rovnocenně vyvážený vztah. Otevřená komunikace o tom, co kdo ve vztahu očekává, je předpokladem dobrého vývoje vztahu. Jestliže jste byli oba milující, pak byla chyba, že jste si nepovídali o svých vztahových potřebách. Víc k tomu nedokážu říct :-)
rozchody
jakou radu tu žádám, když sama sebe trápím tím, že miluji někoho kdo mě ne a člověk si musí poradit sám, ale je mi tak mizerně, že jsem to potřebovala vypsat. Děsí mě představa, že život ted bude složitý, ze si zase budu muset zvykat ze tu neni nekdo kdo mi dal pocit bezpeci a rikal mi ze jsem to, co si vzdy pral..Srdce si nevybírá do koho se zamiluje, i když ten věkový rozdíl a to, že jsem dál než on a mám o vztahu jiné představy je asi to co nás rozdělilo..Když sme se poznali bylo to jak osud. Říkám si, že vše je tak jak má být. To jediné mě uklidnuje, ale jsem citlivá povaha a člověk by řekl, že v mých letech budu mít rozum.. Ale ja nejsem z těch lidí, kteří víc myslí než cítí..Po roce a půl jsem pořád zamilovaná a asi si ho idealizuju, doufám, že brzy vše uvidím z jiné stránky. A přijde někdo, kdo o mojí lásku bude stát.
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Pavlo, co mám dodat? Vše říkáte sama. Nechci být za moudrou paní, která bude mluvit o síle času, moudrá jste vy sama za sebe. Jste emoční typ, rozum teď velký pomocník není, ale časem ano. Zkuste se opřít o to, co říkáte. Nikdo jiný vám nepomůže, než vy sama sobě. Moc vám držím palce, ať to zvládnete, nejlépe i s přáteli, se svými koníčky. Smysl života hledejte ve svém vlastním životě.
rozchody
Dobrý den, poprvé v životě jsem se vážně zamilovala, je mi 24 a přítelovi je 22, po roce a půl se se mnou rozešel s tím, že je na vztah mladý, že chce být ještě sám, že neví co chce a nechce mě trápit. Už dvakrát jsme měli pauzu ale vždy se k sobě vrátili. Tentokrat rozchod, při kterém mi řekl, že už mě nemiluje a že to zas tak vážně nemyslel ten vztah, viděla jsem už nějakou dobu, že se jeho chování nějak změnilo. Byl pro mě vyjímečný a bylo mi s ním jak s nikým považovala sem ho za někoho kdo ke mě patří. Jako bych ho znala celý život.Dal mi smysl života a nevím jak dál žít s tím že už to skončilo. Řekl mi, že na lásku se neumírá, já ale mám pocit že vnitřně umírám. Jsem na dně, psychicky jsem na tom špatně.Nevím, jak na něj zapomenout, všechno mi ho připomíná, je to dva týdny a nevím kdy to trápení přejde.S ním sem byla konečně štastná,i přes občasné hádky a jeho řeči typu že vztah nechce.Nevím jak dál.Miluji ho ale vím, že to není správné.Vymazal me, bavit se nechce. Ani nevím
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Milá Pavlo. Na lásku se někdy "umírá", když o ni přicházíme a najednou v sobě máme prázdno. Pokud byl přítel vaším smyslem života, bylo to pro vás nebezpečné, stala jste se pak hodně zranitelnou. Zvlášť, když jste prvně v životě poznala, co to je, milovat - ne jen, být zamilovaná. Jste po rozchodu 2 týdny, tak je to velmi čerstvé. Ale nejspíš by se to stalo později také. Během jednoho a půl roku trvání vztahu 2 pauzy, o něčem to vypovídá. Minimálně o jiném nastavení očekávání od vztahu. Teď to musíte zvládnout, a zvládnete to. Aler jdu si přečíst druhou část vašeho dotazu.
rozchody
Dobrý den,když jsem přečetla příspěvek paní Romany,měla jsem pocit,že jsem ho napsala já,bylo mi možné nás nějak propojit? Možná bychom si mohly vzájemně podržet a vypsat z bolesti.
nola
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, nolo a Romano - mohu vás propojit pouze takto. Poradna je anonymní, já nemám přístup k tazateli jiný, než prostě dotaz, který je zaslán pod jakoukoliv přezdívkou. 
rozchody
Dobry den, uz to bude skoro 2 roky co jsme se s manzelem rozvedli po 33 letech manzelstvi. 11 let udrzoval vztah s jinou zenou, me lhal kdyz jsem se ho zeptala proc je porad pryc, tak kamaradi potrebuji pomact nebo utikal na kolo, kdyz jsem s nim jela ja tak si pry se mnou nezajezdil a jel sam, nejspis za milenkou. Kdyz jsem na to prisla tak mi rekl, ze me nikdy nemiloval. Nejak to nemuzu pochopit, mame spolu 2 deti a ty jsou na strane tatinka, se mnou se nestykaji a ani nijak nejsou v kontaktu, s tatinkem resi vsechno. Ke me se muj ex chova jako kdybych byla prasiva a mela lepru. Rodina jeho milenku neprijala. Kdyz jsem mu rekla ze udelama za vsim tlustou caru a on se rozejde s milenkou, tak mi rekl, ze se mnou uz nic nechce mit, ze je rad ze jsem si konecne vsimla ze ma jiny vztah. Do posledni chvile nez jsem je nacapala tak se mnou spal. Proc jsou muzi tak strasne prolhani? Jak z toho vseho vseho vzpamatovat, hrozne to boli.
Romana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Romano. Ne všichni muži jsou prolhaní, nebylo by dobré, kdybyste zanevřela na všechny muže jako takové. Manžel nebyl v manželství nejspíš šťastný, dával to najevo, ale vy jste se možná snažila to nevidět. Zajímavý je postoj vašich dětí, ale to se bude určitě v průběhu času měnit. Ex manžel už své rozhodnutí nezmění, budete se muset měnit vy v tom, abyste si zvykla a po určité době našla i bonusy rozvodu. Musíte se cítit osamělá, když se od vás odklonily i děti, ale moc se v tom neutápějte. Život je boj a velkou výzvou - bojujte za svůj plnohodnotný a naplněný život, jen v jiné lince, než jakou jste si představovala. Ale nerezignujte, byla by to velká škoda!
rozchody
Paní psycholožko, chtěla bych Vás poprosit - jsem skoro tři roky po rozvodu, ale pořád se s tím nějak neumím srovnat. Majetkové vyrovnání se táhne.Je komplikované a pro mne nedopadne dobře - to vím už teď od právníka. Zatím všechny peníze z firem používá pro sebe bývalý manžel. Jezdí na dovolené, kupuje si věci, večírky, začal nové podnikání. Já sice příjem mám, ale na toto už mi nestačí. Navíc pečuju i o děti. On se o ně nestará, dceru neviděl už skoro rok - ona nechce a on taky ne - bere to jako jeho omezování, že by se jí musel přizpůsobit. Naopak spíš na ni křičel. Sice se pokouším k sobě někoho najít, ale nedaří se. Nějakou dobu jsem se s jedním pánem scházela, jenže on je nemocný a zvyklý na jiný styl života. On o vztah hodně stojí, já cítím, že se spíš propadám. Cítím se hodně sama, protože jsme tu měli hodně přátel spojených s manželem. Ti se teď odvrátili. Bojí se ho, on umí udělat lidem zle. A tak raději dělají, že mě neznají. Rozvod byl nutný, bývalý manžel se k nám doma v posledních letech choval jako k onucím. Nepřeháním. Myslela jsem si, že to zvládneme. Už to ale pak nešlo. Prostě se mi nějak zhroutil svět a nemám chuť do života.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová
Aneto, dobrý den. Snažím se na váš příběh dívat nezávisle, jako to dělám vždy se svými klienty v rámci psychoterapeutického sezení. Ale něco mi tam drhne, jako byste mi psala opakovaně v různých modifikacích váš život, v němž jste nešťastná. Aneto, to vše, co je obsaženo ve vašem mailu, je těžké, bolestivé, a měla byste si o tom povídat s psychologem na přímo, ne to "řešit" přes mailovou poradnu.Hodně důležité je to, že se cítíte sama, nemáte rozchod s manželem vůbec zpracovaný, zradil vás. Život je boj, a zvládnout jej? Ne, že musíme. Člověk vlastně nemusí nic, ale ve vašem dotaz je otázka na to, jak ŽÍT dál :-) A tak to je prostě výzva pro vás.  3 roky se pohybujete v něčem, co vás zklamalo. Jste dobrá! Ale pokud momentálně už nemáte síly,doporučuji opravdu individuální psychoterapii. Hodně štěstí, Aneto :-)
rozchody
Již jsem vám psala ohledně milenky mého manžela. Je to kolegyně z práce a strašně ji miluje a chce s ní být. Našel si pronájem kousek od jejího bydliště (je rozvedená a má dvě děti). My jsme spolu 24 let manželé a máme také dvě děti (23 let a 14 let). Odstěhoval se před měsícem. Finance, bydlení a péči o nezl.dceru máme vyřešeno. Řekl mi, že s ní chce zůstat a že podá žádost o rozvod. Má otázka je, jak se s tím mám vyrovnat, hrozně mě to bolí, snažím se být s dětmi, rodinou, přáteli, kamarádkami, ale stejně nespím a pořád o tom přemýšlím. Už to dál nechci, chci na něho zapomenout, ale nejde mi to. Děkuji za odpověď
Iveta B.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Iveto B. Věřte tomu, že vám pomůže čas, za nějakou dobu z toho budete venku, těžko předpovědět, jak dlouho to bude trvat. Můžete nyní dělat především to, co děláte. Některým z mých klientů pomáhá kniha Jeronýma Klimeše o rozchodech. Je na trhu...
rozchody
Dobrý den,
mám prosbu. Dnes již bývalý manžel se dokáže urazit a třeba 14 dní nekomunikovat a taky dokáže, když má nějaký problém, to vytěsnit a reaguje až když ho něco dotlačí. Na to první jsem si nějak zvykla, to druhé jsem někdy za něj musela řešit, někdy ne - tak třeba platil alimenty na svoje první dítě, které se narodilo z nehody, avšak ho nikdy neviděl, ačkoliv se její rodina hodně snažila a dlouho se snažila i s dítětem jezdit k nim domů (k mému překvapení se k ignoraci tohoto vnoučete přiznala i tchýně).
Naše manželství se rozpadlo a já jsem v podobné situaci - měli bychom komunikovat kvůli dětem a kvůli majetku, ale on se zapírá, na maily či sms neodpovídá. Asi to zase "vytěsňuje". Jenže tentokrát to řešit musím a bez něj to taky nejde. To znamená, že nemůžu jít ani jednou cestou, na které jsem byla zvyklá - vyřešit to za něj anebo to nechat být. Podobně je na tom i můj právník - už přes rok se snažíme něčeho dosáhnout, on si vzal svého právníka, na kterého to všechno přehodil a zase je v klidu. A ten jeho právník jen bere od něj peníze a prodlužování mu teda vlastně vyhovuje, protože tím vydělá víc peněz. Napadá Vás, co by se ještě dalo dělat? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Eva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Evo. Nenapadá. Osobnost vašeho bývalého manžela neznám, ani důvody rozpadu vašeho manželství. Manžel je únikář a stále mu to procházelo, nejspíš jste ve vašem manželství tedy byla řešitelkou všeho vy. On je zvyklý na péči zvenčí, možná se řešení krizových situací bojí, co já vím. Ale musela bych znát zázemí toho všeho, takže nemohu kvalifikovaně reagovat. potřebujete jak právníka, tak psychologa, možná i mediátora, který bezkonfliktně sjednotí potřeby vás všech zúčastněných. Na pokračování společného vztahu samozřejmě můžete rezignovat, ale potřebujete vše uzavřít a vytvořit platformu pro možnost pokračování vztahu vás dvou jako rodičů, i jako ex partnerů. Začněte tím, že navštívíte partnerského psychologa sama, a vše s ním proberete. A pak má důležitou roli váš právník...
rozchody
Vzkaz pro Gabru:
Milá Gabro, také se nemohu vyrovnat s rozvodem, protože rodina je hodně důležitá. Ovšem nenechte se vmanipulovat do pocitů viny. Vaši nefunkční rodinu jste nerozbila vy. Manžela uspokojuje jen ponižování Vaší osoby a v tom přece nešlo pokračovat. Byla to prostě špatná volba partnera. Moc Vám přeju začít nový život. Marcela
Marcela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Marcelo, milá Gabro, propojuji vás :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás o radu jak zvládnout sebe samu, své emoce a vnitřní nejistotu. Téměř před rokem jsme se s manželem rozvedli po 17-ti letém manželství (1 dítě), rozvod byl z mé iniciativy, nedokázala jsem manželovi odpustit nevěru. Ta nevěra byla tzv. poslední kapkou v našem posledních několik let nefunkčním manželství. Manžel střídavě pil (tehdy nedělal nic jiného, choval se ke mně hrubě a vulgárně, ponižoval mě) a střídavě úplně abstinoval (tehdy pracoval na maximum na sobě). Neměl zájem o žádné společné aktivity, neměli jsme žádné společné přátele, nechodili jsme spolu do společnosti. Časem jsme začali spát odděleně, prakticky bez sexu. Mimomanželský vztah tak podle něj přišel logicky, neboť ode mně se mu nedostávalo podpory, citu a povzbuzení. Milenku přede mnou prezentoval zcela otevřeně, byl na sebe hrdý. Po 4 měsících od přiznání nevěry jsem podala žádost o rozvod. Když manžel zjistil, že jsem to opravdu udělala, poprosil mě o odpuštění s tím, že se s milenkou rozešel. Jenomže já jsem v té době neviděla neslyšela, cítila jsem se hrozně zrazená a na rozvodu trvala. Ještě před rozvodem se dali opět dohromady, úspěšně spolu pracují. A já se dodnes nemůžu vyrovnat s rozpadem rodiny, pronásledují mě pocity viny ze špatného rozhodnutí, z toho, že jsem vlastně já rozbila naši rodinu a že jsem se měla v minulosti více snažit naše soužití zlepšit, aby pak byl i partner spokojený. Stále se obracím do minulosti, mám stále snahu řešit, co jsem udělala špatně já a co manžel, a zároveň se obávám budoucnosti, připadám si opuštěná a mám pocit, že jsem potrestala jenom samu sebe. Je z toho cesta ven ke spokojenému životu nebo je to povahou, kterou nezměním? Děkuji za odpověď
Gabra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Gabro. V čem vám pomůže zpochybňování vašeho rozhodnutí v minulosti? Vše jste popsala poměrně zřetelně - mluvíte o několik let nefunkčním manželství, manželově střídavém alkoholismu a abstinenci, absenci sdílení něčeho společného v posledních letech, což vyústilo v jeho mimomanželský vztah. Nejvíce vás asi zasáhlo to, že to manžel nechtěl přijmout, že možná byla ještě nějaká šance na regeneraci vašeho manželství. Ale rozvod není definitiva, pokud budete oba cítit v budoucnu, že k sobě přeze vše patříte, vrátíte se k sobě. Teď je to otevřené a vy byste se potřebovala dle mého soustředit na budoucnost více, než na minulost. V tom, jak vše popisujete, obhajujete své rozhodnutí pro sebe samu, ale pak jej pro sebe samu zase znejisťujete. Neboli - cesta ven z toho rozhodně je, potřebujete čas, a podle mě i spolupráci s partnerským psychologem :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko, měla bych jeden dotaz. Jak má člověk získat silu jít dal po těžkém rozchodu. Byli jsem spolu 15 let, ke konci byly neshody, ale věřila jsem, že to zvládneme. Nevydržel a někoho si našel. Nikoho jiného jsem v životě neměla a byl pro mne ten jediný - pan ideální. Chci zapomenout a nevím jak. Bohužel s ním musím nějakou dobu ještě bydlet kvůli práci. Je to ale dost divné. Nemám sílu ani chuť k ničemu. Jen pláču a stačí být chvíli sama, propadám beznaději, vzteku a zoufalství. Rozum mi jasně říká, že už je konec, nech ho jít, oba si zasloužíme nový život a poznat i něco jiného, ale představa, že jsou spolu je šílená a srdce mě svírá.. Nevím jak začít nový život. Bojím se samoty, nikoho teď nechci, mám bouři v srdci. Rodinu a přátelé mám x stovek km daleko. Bolí to tak, že by se mi chtělo umřít.
Dita
PhDr. Jitka Douchová
Milá Dito, rozchod se zpočátku musí především citově přežít. Až pak je možné začít uvažovat i více racionálně nad tím, jaké zisky s sebou také přináší do dalšího života. Žijeme, a náš život bývá často provázený spoustou ztrát - ať je to rozchod, smrt blízkého člověka, ztráta přátelství, atd. Když je to čerstvé, je to bolest k nepřežití, ale postupem času se hroty otupují a dokážeme se opět odrazit ode dna. Vás to čeká, teď samozřejmě nemůžete potkat někoho jiného, nejdříve si musíte v sobě vše srovnat. Ale tím nejtěžším mi teď přijde to, že po rozpadu 15 let trvajícího vztahu máte žít společně v jednom bytě, byť se jedná o dočasné řešení. To byste měli vyřešit co nejdříve. A pak vám držím palce!
rozchody
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před půl rokem jsme se rozešli s partnerkou, důvodem byla nevěra z její strany. Možná vlivem odcezení, postavili jsme si krásný dům a mě to zaměstnávalo více než ji. Vychoval jsem její dcery , jedna od jednoho roku a druha od dvou a půl. Hned od začátku jsem si je plně získal. Táta od nich odešel za jinou ženou. O dětí jsem se staral jako o vlastní. Věnoval jsem se jim jako pravý táta, možná i víc, protože jsem viděl, jak je odchod táty zasáhl, hlavně tu starší. S partnerkou jsme si velice rozuměli a byli zamilovaní. Po rozchodu, který mě hodně zasáhl, se snažím udržet kontakt s nevlastními dcerami, ale je to složité. Partnerka se zamilovala do jiného a já jsem z tohoto důvodu musel odejít. Mám z právního hlediska nárok na schůzky? Nový partner je pro ně cizí. Holky mě mají mě rády a nechci je zklamat a ublížit jim. S partnerkou není rozumná domluva. Jak tuto situaci mám řešit dál, nejsme manželé - čtyřleté soužití. Rad jsem slyšel hodně... Děkuji.
Kristian
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristiane.Z právního hlediska nárok na schůzky s nevlastními dětmi nemáte. Z lidského hlediska ano, ale k tomu je nutná kooperace a komunikace s ex partnerkou. Je mi to líto, dovedu si představit, jak těžko vám je...
rozchody
Dobrý den, mám problém se svým manželem. Já se s ním chci rozvést, z důvodu fyzického napadání, nadávek a ponižování. Ještě než jsem to s ním stihla ukončit, jsem se dala dohromady s jeho bývalým kamarádem, a to je asi největší problém. Manžel absolutně nesouhlasí s rozvodem, chce se soudit o syna, předvádí strašné scény a vůbec se s tím nechce smířit. Násilím mě chce držet doma, brečí, škemrá, vyhrožuje sebevraždou, řekl mi buď s ním budu, nebo se zabije. Obávám se, že se u něj jedná o začínající depresi. Je možné ho nějak donutit k psychologovi, který by mu snad pomohl? Bojím se, aby se nestalo něco zlého. Děkuji
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Michaelo. Jestliže máte pádné důvody k rozvodu - ad domácí násilí fyzické i psychické, rozvod podejte. Manžel nesouhlasí a vyhrožuje prostřednictvím citového vydírání, určitě se cítí velmi psychicky diskomfortně, ale většinou ten, kdo vyhrožuje sebevraždou, nemá vážný úmysl ji realizovat. Nechci paušalizovat, ale manžel se snaží si vás udržet stůj, co stůj. Tím si moc nepomáhá. Samozřejmě, že by spolupráce s psychologem byla užitečná, ale pokud není někdo motivovaný, nemá to smysl. Můžete mu to navrhnout, ale rozhodnutí je na něm.
rozchody
cast 2
bohuzel je to komplikovane o me zdravi. V listopadu mi diagnostikovali zacinajici rakovinu delozniho cipku. Na zatacku brezna jsem byla tyden v nemocnici, kam se i pritel prisel podivat. Po navratu domu se nase vztahy vratili do hadek a ignorace. Jenze po poslednich testech doslo ke zhorseni a ja vim, ze v tom nechci byt sama. chapu ze uz ho muj stav dale nemusi zajimat. ale preci jen bz mel asi vsechny tyto veci vedet. rada bych na to znala vas nazor, dekuji Lucie
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Promiňte, Lucie. Při odpovědi jsem si nevšimla, že na mne čeká vaše pokračování. Lucie, je to na něm. Pokud by měl váš rozchod byl konečný, musíte se naučit žít bez něj i s tím, že jste nemocná. Vše bylo podchyceno v prvotní fázi, takže budete v pořádku, nemusíte se bát. Ale kulminace hádek v březnu byla jistě podmíněna stresem z rozchodu, vaším strachem o své zdraví. Nedalo se to nejspíš nijak zastavit, ale oba se cyklíte v kruhu, který není dál únosný. Kamarádi v této fázi být nemůžete. Buď partneři, nebo dočasně zcela bez sebe. 
rozchody
Dobrý den,
už jsem ze všeho zoufalá, a hledám cokoli by mi mohlo nějak pomoci. Proto se na Vás obracím. Byla jsem s expřítelem přes 3 roky. Milovali jsme se hlava nehlava. Bohužel za poslední rok jsme se více než 5x rozešli. Teď to bylo nějaký čas v klidu, dokonce jsme spolu i poslední tři měsíce žili. Bohužel nastal opět konec našeho vztahu. Náš rozchod byl velice ošklivý, bolestný, plný emocí, křiku a hádek. Dříve jsem věděla, že i přes odloučení mě má expřítel stále rád. Nyní už si tím nejsem tak jistá. Byl mou první velkou láskou, i já jeho. Když jsem ho poznala bylo to něco, co mě praštilo do nosu a já věděla že s ním chci strávit zbytek života. On ve mě taky cosi cítil. Někdy nám tu společnou harmonii ostatní záviděli. Ještě v prosinci jsme si říkali, že naše hádky jsou příšerné, že jsem urážlivá ale i přes to se oba milujeme a nedokážeme si svět bez sebe představit. Že spolu souzníme jako nikdo jiný v našem okolí.
Nyní jsem v koncích, přítel odešel na začátku ledna.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Váš vztah byl bouřlivý, plný vášnivých emocí - do plusu i do mínusu. Takovéto vztahy bývají vnímány jako osudové a těžko se opouštějí, protože se rozhodně nejednalo o "sterilní" rozumový vztah. Ale musel být díky emocím i vyčerpávající. Přítel odešel asi kvůli tomu, že již ty emoce nebyl schopen zvládnout. Teď nemůžete dělat nic, nekontaktujte jej, ale vyřešené to stejně nemáte ani jeden. Pokud byste svůj vztah chtěli obnovit po šesté, pak již v jiném modu - měli byste se začít snažit více ovládat negativní emoce, včas si udělat STOP, aby se to nerozjelo dál, než to unesete. Ke vztahu patří i úcta a respekt...
rozchody
Dobrý den,
před necelým půl rokem se semnou po pěti letech rozešla přítelkyně. Důvod byl takový, že už se dle ní "necítila zamilovaná ", měla pocit že náš vztah "vychladl a potkala někoho jiného. Dlouho jsem jsem přemýšlel co jsem udělal špatně, chtěl ji zpět atd. To už máš naštěstí za sebou. Chtěl bych si zase začít užívat život. Bohužel velkou část kamarádů jsem znal skrze přítelkyni a zároveň sní i oni zmizeli z mého života. I když mi sami říkali, že jim mám klidně napsat, většinou nemají čas (nebo to aspoň tvrdí). Je mi to zároveň dost trapné pořád se ozývat, nechci aby něco řekli třeba mé expřítelkyni a já byl v jejich očích ještě víc ponížen. Přátelům které znám mimo ex jsem málo věnoval během toho co jsem měl vztah a s velkou částí jsem ztratil společnou řeč, nebo už žijí vlastní životy a na mě si ani moc nepamatují. Kolikrát bych zašel na koncert, nebo něco podnikl ale nemám s kým, tak nechtě zůstávám doma a propadám se do deprese. Absolutně nevím jak z této situace ven. - otázka upravena poradcem
David
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Davide. Ano, rozchody přinášejí i další důsledky, jakými jsou ztráty přátel s partnerkou. To ale neznamená, že jste tu zůstal na světě sám. Je na vás, abyste byl aktivní a obnovoval kontakty, které zůstaly někde zasunuté. Co vám k tomu mohu říct víc? Chce to vaši aktivitu a chuť druhým něco nabídnout...:-)
rozchody
Dobrý den, paní doktorko
před 2 týdny jsem se rozešla s přítelem a ten to velice težce nese. Vyhrožuje mi že spáchá sebevraždu a já nevím co mám dělat. Každý den mi volá chodí zamnou a prosí abych ho vzala zpět. Nevím si rady a proto žádám o pomoc. Děkuji
Kamila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kamilo. Partner byl na vás nejspíš citově závislý a jeho závislost se ještě prohloubila oznámením rozchodu. Přítel neví, kudy kam, je oslabený a bezmocný. Ale bude si muset zvyknout na život bez vás a posléze na život s někým dalším, koho potká, až to přebolí. Pokud jste si rozchodem jistá, neberte jej zpět...





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.