Jednostraná zátěž je vždy zdraví škodlivá. To ví každý student prvního ročníku tělovýchovné fakulty a každý trenér nejnižší licence...

Proč by běh měl být jednostrannou zátěží, pokud tedy člověk běhá pestře (vzdálenost, rychlost, boty, povrch, profil apod.)? Mám dojem, že běh je tím nepřirozenějším způsobem pohybu a nevidím důvod, proč by zrovna takový způsob měl tělo ničit (nebo snad totéž někdo píše o chůzi?).

Tak nemusí ho zrovna ničit, ale je fakt, že pokud člověk roky nedělá pro tělo nic jiného, než že pravidelně běhá v podstatě stejnou intenzitou, tak ať toho naběhá sebevíc, v podstatě toho pro tělo moc nedělá. Pokud má vytrvalec přelézt plot, nebo vynést pytel brambor ze sklepa, je na tom v podstatě stejně jako necvičící. Nerozvíjí nijak základní schopnosti jako rychlost, síla, koordinace a chátrá jeho vršek a střed těla. Určitě je to lepší než nic, protože zaměstnává srdce, plíce, oběhový systém, ale to je jen jedna součást celkové kondice.

Běží-li se technicky aspoň trochu správně, tak rozhodně střed těla nechátrá (naopak musí být zpevněný), u rukou pak záleží na míře zapojení, u rychlosti apod. je to o mnou zmíněné pestrosti. Jinak ale s tímto souhlasím, na rozdíl od názoru, že by běh měl nutně vést k zraněním apod. V lednu bych měl mít odběhaných 40 tisíc km, vše bez zranění, snad mi to vydrží ještě dlouho (běhám 500-600 km měsíčně, převážně v rámci různých přesunů po městě, místo MHD).

K tomu středu. Určitě se zapojuje, ale zase jen takovým tím trvalým, dlouhým, ovšem málo intenzivním způsobem. Zkuste si ale udělat třeba přednožení ve visu, nebo výmyk bez odrazu. Pokud nejste supertalent od přírody, nemáte po letech běhání šanci. Já to před nedávnem zkusil a byl jsem trochu šokován tím, jak jsem na tom jako vytvalec špatně. Naštěstí to nahoru jde celkem rychle.

Zdar a sílu, Petře

dobrý běh zdravého člověka prospívá, špatný běh člověka s bolestí, asymetriemi, dysbalancemi a kompenzacemi škodí.

Zdraví PM