Poprvé jsem se o B7 dozvěděla v roce 2011. Loni už se postavila na start a letos zopakovala účast a dokonce i se zlepšením času v trase hobby full. Loni se mi nejtěžší horou zdál Smrk - na něm mi odmítlo poslušnost koleno, takže jsem se od Smrku jen trápila. Letos se mi nejhorší zdál Javorník, resp. sestup z něj. Pro příští rok, jestli budu mít parťáka, tak vím už teď, že bude nejlepší (aspoň pro mě) nechat si obě kolena profesionálně otejpovat :-) Jinak B7 je především o překonávání sama sebe a svých vlastních možností, protože si opravdu sáhnete na dno... (Pokud nejste super trénovaný profesionální sportovec, který polyká tréninkové dávky za týden takové jako já třeba za půl roku). A jinak nejkrásnější zážitek byl rozhodně východ slunce pozorovaný z Lysé hory a západ slunce, když jsme šli z Radhoště dolů...

muzete nekdo srovnat s K100? Zasvecene? Na B7 stale sbiram odvahu, prijde mi ponekud drsnejsi :)

Vsechny vystupy jsou relativne napohodu - sestupy to je smrt (pozorovani nasi dvojice). Takze rozhodne doporucuju jedny rezervni kolena a rozhodne dobre boty - plyskyre to je vec kera taky hodne prida dobre nalady...

Kazdopadne je to mazec o tom zadna..

Děcka, asi tak. Letos to byl můj první ročník a vím, že nebude poslední. Nevím jestli autor absolvoval i Ráztoku, ale mi s parťákem ano. Nirvana pro mne byl kamzí výšlap na Smrk, to byla asi nejlepšǐ část po sladkém finiši z Javorníku do Frenštátu, který jsem musel absolvovat na dvou brufenech, jak mne ku....ky bolela obě kolena. Bez velké přípravy jsme to dali za 25:14 bez spánku. Doufám, že se příští rok zůčastní opět tolik lidí. Ono sáhnout si někdy na dno svého nejen fyzického výkonu není špatné.

Společně s mou parťačkou jsme se zúčastnily všech třech předchozích ročníků Beskydské sedmičky. Absolvovaly jsme trasu jak ve směru z Frenštátu na Javorový, tak i v opačném sledu, jako je tomu nyní. Ten zážitek je jedinečný a stojí za to. Letos jsme bohužel svou účast musely vypustit, ale už přemýšlíme nad dalším ročníkem :-). Všem účatníkům ať už B7 nebo jiných takových akcí ZDAR.

Nerekl bych, ze nejdrsnejsi je osma hora - Velky Javornik se tezko muze oznacovat za horu (ostatne zadnej z tech kopcu v beskydech bych neoznacil za horu), ale ve srovnani s ostatnimi kopci po ceste je to uz takovej "kopecek " - jen 350 prevyseni, jeste rozdelene do tri zhupu..

Me osobne prisel nejtezsi Smrk, ale to proste proto, ze jsem tam mel zrovna krizi, byla tma a mel jsem tendenci usinat. Letos to byl dostih od zacatku do konce. Nejvic nam doslo v Raztoce, na Radhost uz to moc neslo - coz jde ostatne videt z GPS zaznamu.

http://connect.garmin.com/activity/372857250

škoda že tvůj přístroj nepoužívá lidské jednotky, aby se z toho dalo něco vyčíst..

Tak na tuhle drsnost jsem se dosud neodvážil (a otázka je, jestli se někdy překonám). Zatím nejsložitější jsem šel Krakonošovu 100, ale ta je proti tomuhle procházka, taky se dá zvládnout za necelých 13 hodin. Šel jsem to ale loni, letos už z toho udělali spíš nějaký závod s čipy, tak nevím, jak to vypadalo.

Jaké hole jsou pro tento typ závodu nejvhodnější? Trekingové nebo hole pro Nordic Walking?

jakekoliv, ktere budou mit vhodno delku.

Nebezeli, spis sli. Ale v dobe, kdy to bylo jeste 5BV (resp. 6). Bohuzel v dohledne dobe si to rozhodne nezopakuju a v te mene dohledne uz to bude podle soucasnych tendenci tak brutalni zavod - Beskydsko-Karpatska desitka, ze uz me to ani nenapadne.

Jo a nas rocnik nekdy nad ranem zacalo prset a mam pocit, ze uz vubec neprestalo. Ale neni vyloucene, ze moje vzpominky ze zavodu nejsou uplne nejjasnejsi.

Super, příští rok se také odvážím