Škoda, že v článku chybí rada, jak neprošvihnout ten okamih, kdy to je člověk ještě schopen zabalit, než zůstane na obtíž sobě a pak zejména okolí a bližným a už to nezvládne udělat...;-)

Mít 3-4 dobře vychované děti zvyšuje šanci, že pro některé z nich budete důležitý a bezpodmínečně milovaný v každém stavu. Že vás nebude brát jako přítěž.

Mám bipolární poruchu. O sebevraždu jsem se v těch nejhorších stavech pokusil několikrát. Teď mám už dva roky období kdy se to dá a žiji celkem normálně po více jak deseti letech trápení. Kdybych do těch depresí měl spadnout znova tak by urcite další pokus přišel. Není to jen o vnitřním prozivani, ale manicke stavy jsou jak na drogach, kdyz jsem na psychiatrii mluvil s fetaky popisovali temer to same jako na pervitinu. Tak to take vnima okoli a odepisou vas. Najednou jste bez prace z manickych stavu mate navic dluhy. Najednou nemate nikoho, nic jen dluhy a nemit rodice co mi nekolikrat pomohli buh vi jak by to dnes bylo. Na oddeleni psychiatrickych nemocnic to zdaleka neni tak pohodove jak si hodne lidi mysli i kdyz se to dost zlepsilo. Pracuje se tam hodne na sobe a musim rict, ze to je ta nejtezsi prace, kterou jsem delal.

Obdivuji vás že se s tím perete, mám to také, ale naštěstí jsem na lécích a ty mě fungují. Jmenují se Vrylar a posílá mě je kamarád z USA, bez nich bych to asi těžko zvládal.

Držím vám palce. Jste borec.

...a jak se rodí donašeč estébákům?

Do tech zemi s nejmensim poctem sebevrazd je treba jako jeden z faktoru zaradit nabozenstvi. Jsou to silne katolicke zeme a katolicizmus jim zakazuje sebevrazdu.

Je pak otazkou zda za zminovanou pomoc lze povazovat i prostredky "nasilne". At uz psychicke ci fyzicke. Ale jinak velice zajimave a fundovane shrnuti.

Mínus omylem.

Viem, ze je to tenky lad, ale zaujimal by ma aj pohlad (nazor z pohladu psychiatra) na eutanaziu, pripadne autoeutanaziu.

A mate na mysli oficialni uzus a nebo nazor konkretniho psychiatra.

Myslim, ze je to celkem jasne. Obecne i v ramci prisahy je receno, ze budou chranit zivot. To je vseobecne brana myslenka.

Pokud se podivate na jednotlivce, bude tam urcite cele spektrum nazoru. Ale to plati i o ostatnich doktorech. A samozrejme dulezitym meritkem bude duvod. Nevylecitelna nemoc je jiste silnejsi argument nez jen napr. snizena moznost uplatneni.

Kazdopadne odpoved jednoho psychiatra by bylo treba brat jako nazor jednoho cloveka a urcite by se nedalo generalizovat.

Díky za pěkný odborný a zároveň srozumitelný rozhovor.

MUDr. Höschla si z řady důvodů velice vážím, podobně jako jeho dcery, která (strejda Google poradí) je pro ten respekt skvělým podpůrným argumentem. Klobouk dolů před oběma.

StB si ho taky vážil...