Už ta formulace „zažeňte myšlenky“ je pro mě důkazem, že sama autorka si nic takového v životě nikdy ani nezkusila. Jako by psala „odleťte od svých problémů zamáváním ušima, je to tak snadné“.

Není to snadné. A snaha zahnat myšlenky bývá spouštěčem deprese, tak začíná mnohá cesta do pekla.

Co je špatného na konstatování, že se mám dobře? Proč bych měl mít pořád potřebu někam se nutně na sílu posouvat, za něčím se honit a hledat cosi co bude ještě lepší? Když se budu mít i v budoucnu hmotně i nehmotně, tak jak se mám teď, jsem šťastnej člověk...

Přesně tak, těmi umělými snahami se neustále za každou cenu někam posouvat si na sebe vytváříme tlak, který nám nedovolí být šťastni a spokojeni

Autoři takových rad do života by měli prozradit, jak žijí, aby si čtenář udělal obrázek. Rady často bývají z nouze ctnost. Třeba "být single je super, ale už vám neprozradím, že nejsem schopná udržet partnera". Nebo "kdybych měla dítě ve dvaceti nebo třiceti, tak bych se trápila. Musím obhájit dítě ve čtyřiceti, ne?".

Nebo jindy jsou to nesplněné vlastní tužby, protože radit jiným je strašně jednoduché. Zkusit podle toho žít už je horší.

Další nesmysl nabádající lidi k tomu, aby posílili svůj egocentrismus. Kde je pochopení, tolerance, vstřícnost, všechny ty drobnosti, které z člověka dělají něco lepšího než jen tvora, pro kterého "JÁ" znamená všechno.

Tak je to o myšlenkách nebo o vztahu?

Mám jít poprvé do fitka, překonat ostych z neznáma, nebo se mám zabývat vztahem?

Úplně jste mně zmátli......

Vždyť je to jasné. Máte být dobrou matkou, takže rychle opustit partnera. Dítě hodit babičce a vydat se vstříc vysněné kariéře hollywoodské herečky.

Jestli máte nemocné rodiče nebo postiženou sestru, nezoufejte. Pokud je nehodíte za hlavu, nežijete, jenom přežíváte.

Ne myšlenky, ale špatná karma brání v užívání si života přece :-)