Mám 3 děti a pokaždé mě překvapilo, jak nepříjemná, bolestivá a dlouhá záležitost, porod je. Nejlíp jsem snášela první porod ve 22 letech. Naopak poslední v sedmatřiceti, byl šok. Podlehla jsem kultu matky a dítěte a do porodnice jela s představou /bez porodního plánu/ jak si to užiju, jak si to užijeme s manželem oba. Jak bude přítmí, já budu na míči vydýchávat kontrakce, on mě bude masírovat kříž, do ucha šeptat uklidňující mantru... Dopadlo to tak že si lehl na MOJÍ porodní postel a já si sama seděla na míči v koupelně a nadávala na celý svět. Proklínala jeho , sebe, dítě, porodnici..boha. Když přišla sestra optat se jak mi to jde a zda něco nepotřebuji, nejradši bych jí rozkopala úsměv na tvář, ale s úsměvem odpověděla že poho...Přeci jako trojnásobná matka matadorka nebudu škemrat o anestezii

Já si porodní plán psala a vše bylo splněno, až na podání Oxytocinu, o kterém si myslím, že byl stejně zbytečný, protože syn byl asi tak za 30 vteřin po zavedení na světě. Porodní polohu jsem chtěla v sedě, na sále mi to nastavili, jak jsem chtěla, ale jak jsem už hodně seděla, tak mi to bylo nepříjemné, tak jsem spíše poloseděla. :-D

Ale moje zkušenost je hodně ovlivněná tím, že nemocnice kvůli svému zdraví znám moc dobře, u léků, které se u porodu běžně podávají jsem si předem přečetla příbalové letáky a hlavně u těch na bolest jsem řekla, že díky nechci :-D Dalo se to zvládnout i bez oblbováků :-)

proc ty ceske nemocnice ten oxytocin a nasledne nastrih maji jako pomalu defaultni postup, to nevim...

Ve kterem stoleti zijete?

Rodila jsem ve století minulém, žádný porodní plán jsem neměla, jen mě lékaři utvrzovali v tom, že dítě přijde kvůli příčné poloze na svět císařem. Dala jsem ale na rady staré porodní báby, která mi poradila cviky a celé těhotenství jsem plavala a vůbec se hodně hýbala. Protože jsem přenášela, musela jsem do nemocnice, kde mě ráno v 5.30 sestra probudila a hnala okamžitě na sál. Syn se (bez císařského řezu) narodil v 5.45, měl 3,60/52, já měla před porodem 61 kg. Až později jsem zjistila, že až tak velká výjimka jsem nebyla, a že ne každý porod musí být bezmezným utrpením.

a já myslela, že už je pryč!

Bolí to. Když je dítě větší, bolí to hodně. Ale až máte dítě v náručí, je bolest nepodstatná, zaplaví vás pocit neskonalého štěstí, nic takového nelze prožít...

Bez drog :)

Keby som bola pôrodník, dávala by som tie pôrodné plány na internet, nech sa aj ostatní zabavia. Zaujímalo by ma, či tieto slepice čo chcú nariaďovať nemocnici svetelné podmienky, ovládajú aspoň gramatiku.

Kdy je tu řeč o porodních bolestech, neni od věci si připomenout, co píše Bible, třetí kapitola Genesis. Velke porodní bolesti byly trest pro ženu za její neposlušnost.

Ženě řekl: „Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti však bude poroučet.“

Genesis 3:16 B21

https://bible.com/bible/15/gen.3.16.B21

wtf

Já se musím smát tomu, že si děláte porodní "plán" na chvíle, které zas tak ovlivnit nemůžete a pitomosti jako nějaká hudba jdou stranou . Zatímco na dobu následující , která je mnohem delší a kterou máte plně ve vlastních rukách si plán neděláte. Asi zřejmě proto, že pak už není koho šikanovat, na koho si stěžovat. Neškodilo, aby se někdo probral nakukal té jiné gardě matek, že v životě mají mnohem náročnější úkoly, než nenechat "ukrást porod".

Nejlepší je když radí mladým matkám staré odkvetlé slunečnice, které porod zažili za komunistů před 40 a více lety, kdy vše muselo jít dle stranických měřítek. Je snad přirozené, že si člověk chce něco plánovat tak aby to bylo příjemnější a pokud je to poprvé a dosud to nezažil, tak ano představy jsou trošku naivní, ale i v tom je jistá krása.

nevim, jestli to platí ještě dneska, ale kdysi se říkalo "když to šlo tam, musí to jit i ven....."

to jste teď všechny pobavil, hlavně ty s vcestnou placentou, příčnou polohou, vadou pánve a desítky dalších

Proč jste ji po měsících zase vyhrabali??