Chudák budoucí manžel

zrcadlenim dite snaz pochopi, co dela... s dovysvetlenim...

Také mám takovou dceru. Už je jí 13 let a mluví a mluví. Už v jednou roce mluvila i ze spaní. Jednou jsem ji poprosila, jestli si to může chvíli jen myslet. Bylo 20 sekund ticho a říká:"Já myslím, že to nevydržím". . Včera večer už jsem také žádala, aby mě informovala jen o důležitých záležitost. Odpověď:"Tebe vůbec nezajímá, co dělám!" Takže - ono to lepší nebude, naučte se ji ve své hlavě vypínat, tzv. nevnímat.

Včera večer už jsem také žádala, aby mě informovala jen o důležitých záležitost

po trinacti letech? neni to moc brzo?

ale ucit se vypinat ji v hlave, to je teda mazec...

V pěti mi to připadá vcelku normální... úplně si vybavuju, jak jsme trénnovali se synem v té době "bobříka mlčení" - musel vydržet než vyjedeme výtahem - a tak stál, tvářil se soustředěně a špital si pro sebe "nemluvím, jsem úplně potichoučku, nic neříkám..." Ale za pár let z toho už skoro vyrostl

Mám rád lidi co ovládají schopnost držet hubu. Vaši dceru bych jistě rád neměl, a se mnou spousta dalších lidí.

Paní by mohla holčičku úkolovat věku odpovídajícími hlavolámky,v předem určenou dobu s ní rozmlouvat,rozhovor ale bude řídit maminka,dítě se musí naučit naslouchat druhému,může učit řízený ohled na druhé...tatínek spí,musí být ticho,potichu zavíráme dveře,hrajeme si...(cvičíme i na medvídkovi,hračkách...),je třeba dítě učit vnímat emoce druhého...je to o komunikaci mezi rodičem a dítětem."Všech pět pohromadě" musí mít vždy rodič.

Pokud se to nenaučí jako malinká,vyroste z ní sebestředný sobeček.Hlavičku je opravdu třeba zaměstnat,ale spíš spoluprací na domácích povinnostech,pak si spolu přečteme pohádku,popovídáme,pohrajeme si.

Řád určuje rodič,ne dítě...

Problém může být i v tom,že dítě je izolované citově a žije ve svém světě(hlasitě),maminka je vyčerpaná a tudíž pasivně vnímá průtok informací...

Pokud si v tom maminka neudělá pořádek,neprospěje ani dítěti ani sobě.

Je to osobností člověka. Také mám ukecanou dceru ... a sebestředná nemá šanci být, protože má dva starší sourozence, zaměstnané rodiče ..... To je, jako byste chtěl sportovce trénovat v tom, aby byl filozof :-)

Pani by mela zacit svou dceru vychovavat. V peti letech uz dite pochopi, ze obcas musi mlcet kdyz ji o to matka pozada. Casem se pak nauci jak filtrovat nepodstatna sdeleni.

Zvanivost je podle mne pohroma. Moje pritelkyne hostila na sest tydnu tchyni, ktera ji nikdy nezavrela. Pritelkyne to zacala resit tim, ze si rano privstala, aby mela aspon hodinu pokoj. To pracovalo, dokud to tchyne nezpozorovala a i ona si zacala privstavat. Pritelkyne se tedy uchylila do koupelny kde predstirala dlouhe pobyty ve vane. I to ji nebylo doprano nebot tchyne si jednoduse prinesla zidli a vedla konverzaci skrze zamcene dvere. Kdyz po sesti tydnech odjizdela, byla pritelkyne na pokraji zhrouceni.

Syn tehle hrozne pani je mlcenlivy muz. Znam i jineho mlcenliveho muze jehoz manzelka a dcera se vyjadruji vysokymi rezavymi hlasy se kterymi si bojovne vymenuji nazory. Tyto muze povazuji za mucedniky. Osobne bych nemohla zit s nekym kdo neustale potrebuje neco sdelovat.

Pardon, to melo byt plus

...mám to doma...říkám, že ve dvou letech začal mluvit a dodnes pusu nezavřel...je kluk, dnes mu je šestnáct...poslední dva roky je to už lepší...chce to vydržet a být rád, že mluví...za chvíli se brebentění změní na regulérní rozhovor...v pubertě budete rádi...

První rok života věnují rodiče tomu, aby dítě chodilo a mluvilo a to jen proto, aby na něj posléze apelovali: seď a mlč. :-D