Farmaceutický průmysl má problém s tím, že bylinky jsou zadarmo, nebo velmi levné.

Drobný problém: Bylinky jsou chemicky docela {nevěstinec}, a to obvykle tak, že čím zajímavější farmakologický efekt, tím toxikologicky zajímavější příměsi v bylinkách jsou. Používání bylinkových směsí s jiným než jen lehkým efektem na banální stavy tak několikanásobně zvyšuje (ve srovnání s přečištěnými nebo syntetizovanými látkami ve standardních lécích) riziko, že směs bude mít nežádoucí účinky, zejména při dlouhodobém podávání. Podobně roste riziko interakcí s podávanými léky, zejména když jde o skutečně drastickou terapii (zejm. kombinace chemoterapie s jakoukoliv směsí bylin je hodně nebezpečná, protože chemické látky v bylinkách mohou špatně definovaným způsobem jak zvyšovat toxicitu, tak snižovat účinnost).

Nejvíce to člověk pochopí, když menoc na tělem převezme vládu.

Akorát musíme mít vždy na paměti, že jen množství rozhoduje, jestli je bylina jed nebo lék.

Farmaceutickym prumyslem jsme si nechali vnutit jedy s vedlejsimi ucinky a to co nejvice leci a je k dostani vsude je pro nas plevel...pritom leky maji jen zlomek ucinne latky co byliny. Doporucuji knihu od rakouske bylinarky Pani Marie Treben, mezi Indiany uznavana jako samanka

Ano, nevzdělaní divoši, ti jsou ta pravá reference. Ti mají přehled o tom, co je v lécích za účinné látky a proto to mohou kvalitně srovnávat s nějakým kořením.